27 C 141/2022-84

Rubrum

Okresní soud v Ostravě rozhodl samosoudcem JUDr. Viktorem Doležílkem ve věci žalobkyně: [osobní údaje žalobkyně] zastoupená advokátem [údaje o zástupci] proti žalované: [osobní údaje žalované] zastoupená advokátem Mgr. [jméno] [příjmení] sídlem [adresa] o určení neplatnosti odstoupení žalované od smluv o sdružených dodávkách elektřiny a plynu takto:

Výrok

I. Určuje se, že právní jednání v podobě odstoupení žalované od smlouvy o sdružených dodávkách elektřiny [číslo] ze dne [datum], jež bylo vůči žalobkyni učiněno podáním ze dne [datum], je neplatné.

II. Určuje se, že právní jednání v podobě odstoupení žalované od smlouvy o sdružených dodávkách plynu [číslo] ze dne [datum], jež bylo vůči žalobkyni učiněno podáním ze dne [datum], je neplatné.

III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení 27 375,45 Kč k rukám zástupce žalobkyně do tří dnů od právní moci tohoto rozhodnutí.

Odůvodnění

1. Žalobkyně se žalobou ve znění dalších doplnění domáhala určení neplatnosti odstoupení žalované od smlouvy o sdružených dodávkách elektřiny [číslo] odstoupení žalované od smlouvy o sdružených dodávkách plynu [číslo] s odůvodněním, že mezi účastníky řízení byly uzavřeny smlouvy dne [datum] (o sdružených dodávkách elektřiny) a dne [datum] (o sdružených dodávkách plynu), přičemž obě smlouvy byly uzavřeny na dobu určitou do [datum]. Dne [datum] byla do datové schránky žalobkyně doručena odstoupení žalované od každé ze smluv, a to z důvodu prodlení žalobkyně s úhradou plateb za dodanou elektřinu, resp. plyn. Vůči oběma odstoupením žalobkyně podala písemné námitky stran neplatnosti a neúčinnosti takových odstoupení, žalovaná však na svých závěrech setrvala. Žalobkyně dále v žalobě uváděla, že se nedostala do opakovaného prodlení s platbami za odebranou elektřinu a plyn, kdy splatné faktury za dodávky elektřiny i dodávky plynu řádně uhradila. Dále žalobkyně poukázala na článek 12. Všeobecných obchodních podmínek (v textu rozsudku dále jen jako„ VOP“), jež byly součástí obou smluv, který se týká odstoupení a výpovědi smlouvy, přičemž nebyly naplněny jeho předpoklady, a rovněž v rozporu s VOP pak nebyly doručeny písemné výzvy k zaplacení dlužných částek předtím, než by mělo dojít k odstoupení od uzavřených smluv. Dále došlo k porušení čl. 13 VOP týkajícího se doručování. Žalobkyně také uvedla, že za situace, kdy v současné době došlo k výraznému nárůstu ceny elektřiny i plynu na trhu, pokusila se žalovaná odstoupit od smlouvy za účelem vlastního obohacení, neboť nemá další zájem na placení zastropovaných cen ze strany žalobkyně dle uzavřených smluv. Žalobkyně konečně uvedla, že jí svědčí naléhavý právní zájem, neboť bez určení, že výpovědi jsou neplatné, by právo žalobkyně bylo ohroženo a postavení mezi účastníky řízení by se stalo nejistým.

2. Žalovaná s žalobou nesouhlasila a uvedla, že žalobkyně měla v minulosti problémy s placením splatných faktur, které jí vystavila žalovaná, avšak s ohledem na současnou situaci na světovém trhu stran plynu a elektřiny již žalovaná nebyla ochotna tolerovat svým klientům žádné průtahy s placením, na což zároveň upozornila žalobkyni. Následně došlo k písemnému odstoupení od smluv dne [datum], a poté se žalobkyně s žalovanou ústně dohodly na tom, že žalovaná bude žalobkyni plyn i elektřinu dodávat až do [datum], aby žalobkyně měla dostatek času pro nalezení nových dodavatelů, v důsledku čehož žalovaná dokonce připravila dohody o prodloužení a o ukončení dodávek dle smluv o sdružených službách dodávky elektřiny a plynu, které však žalobkyně nevrátila podepsané. Dále žalovaná uvedla, že odkaz žalobkyně na článek 8.5 VOP je lichý, neboť tento se týká toliko otázky přerušení či omezení dodávek komodit v případě opakovaného prodlení odběratele s platbou, nikoliv však odstoupení od smlouvy; s tím souvisí i dikce článku 12 odst. 1 písm. a) a 12 odst. 1 písm. c) VOP, kdy žalovaná odstoupila od smlouvy dle písm. a). Odstoupení od obou smluv bylo žalobkyni doručeno do datové schránky, což VOP nevylučovaly, a došlo tak k řádnému odstoupení od smluv. Navrhováno bylo zamítnutí žaloby.

3. Úvodem nutno zkonstatovat, že žalobkyně u jednání petit, kterým se původně domáhala neplatnosti a zároveň neúčinnosti obou výpovědí, specifikovala tak, že se nadále domáhá určení toliko neplatnosti; o tom však nebylo třeba rozhodovat ve smyslu ust. § 95 odst. 2 či § 96 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (v textu rozsudku dále jen„ o. s. ř.“), neboť z žalobních tvrzení jednoznačně vyplývá, že žalobkyně se domáhala toliko účinků předvídaných ust. § 580 o. z. (a nikoliv ještě např. určení relativní neúčinnosti ve smyslu ust. § 589 a násl. o. z.), což ostatně potvrdil i zástupce žalobkyně u jednání. Nejednalo se tudíž o zpětvzetí žaloby (tím spíše ne o změnu návrhu) a zároveň soud nemusel o určení„ neúčinnosti“ meritorně rozhodovat a toliko vzal úpravu petitu na vědomí.

4. Soud po provedeném dokazování vzal z listinných důkazů za prokázané následující podstatné skutečnosti:

5. Z listiny označené jako Smlouva o dodávce elektřiny [číslo] že žalovaná (jakožto dodavatel) se žalobkyni (jakožto odběrateli) zavázala dodávat elektřinu do odběrných míst uvedených v příloze [číslo] k této listině a žalobkyně se zavázala tuto elektřinu odebrat a uhradit žalované za skutečně odebranou elektřinu po dobu účinnosti smlouvy smluvní cenu. V článku [číslo] listiny bylo dohodnuto, že nedílnou součástí listiny je mimo jiné příloha [číslo] označená jako VOP. V článku 14 listiny označeném jako„ účinnost smlouvy“ je uvedeno, že„ tato smlouva se uzavírá na dobu určitou s účinností od 00:00 hodin dne [datum] do 24:00 hodin dne [datum] (…).“ Listina je označena datem [datum] a je podepsána oběma smluvními stranami.

6. Z listiny označené jako Smlouva o sdružených službách dodávky plynu [číslo] že žalovaná (jakožto dodavatel) se žalobkyni (jakožto odběrateli) zavázala dodávat plyn do odběrných míst uvedených v příloze k listině a žalobkyně se zavázala tento plyn odebrat a uhradit žalované za skutečně odebraný plyn po dobu účinností smlouvy smluvní cenu. V dalším obsahuje listina stejná práva a povinnosti a údaje jako listina vymezena v předchozím odstavci tohoto rozsudku. Listina je označena datem [datum] a je podepsána oběma smluvními stranami.

7. Z listin označených jako Příloha [číslo] ke smlouvě [číslo] Příloha [číslo] ke smlouvě [číslo] že jsou zde uvedeny kontaktní informace týkající se žalobkyně i žalované, přičemž zde absentuje údaj stran datových schránek obou účastníků řízení.

8. Z listiny označené jako Příloha [číslo] smlouvy VOP, že listina představuje všeobecné obchodní podmínky dodávky elektřiny a plynu žalované a že v článku 12. označeném jako„ odstoupení a výpověď smlouvy“, bod [číslo] písm. a) bylo dohodnuto, že dodavatel je oprávněn od smlouvy odstoupit v případě podstatného porušení smluv ze strany odběratele, kterým se rozumí zejména opakované prodlení odběratele s platbou ceny za plnění dodavatele podle smlouvy. V článku 13. označeném jako„ doručování“ bylo v bodě [číslo] dohodnuto, že všechna oznámení a výzvy, která musí nebo mají být učiněny podle smlouvy nebo ve spojitosti s ní, musí být učiněny písemně a mohou být doručeny osobně, kurýrní službou nebo doporučenou poštou na adresu smluvní strany, které je oznámení či výzva určena, uvedenou ve smlouvě, případně na jinou adresu písemně oznámenou touto smluvní stranou druhé smluvní straně pro tyto účely podle tohoto článku. V bodě [číslo] uvedeného článku bylo dále dohodnuto, že běžná sdělení a operativní komunikace související se smlouvou nezakládající vznik, změnu nebo zánik práv a povinností mohou být doručeny způsobem podle čl. 13 VOP, prostřednictvím webového portálu nebo elektronickou formou prostřednictvím emailu.

9. Z listiny označené jako Odstoupení od smlouvy o sdružených dodávkách elektřiny [číslo] ze dne [datum] pro opakované prodlení odběratele s platbou ceny za plnění dodavatele podle smlouvy označené datem [datum], že žalovaná jednostranně ukončila smluvní vztah s žalobkyní založený smlouvou o sdružených dodávkách elektřiny [číslo] ze dne [datum], a to pro prodlení s úhradou čtyř faktur v této listině vymezených. Listina je podepsána žalovanou.

10. Z listiny označené jako Odstoupení od smlouvy o sdružených dodávkách plynu č. P [číslo] ze dne [datum] pro opakované prodlení odběratele s platbou ceny za plnění dodavatele podle smlouvy označené datem [datum], že žalovaná jednostranně ukončila smluvní vztah s žalobkyní založený smlouvou o sdružených dodávkách plynu č. P [číslo] ze dne [datum], a to pro prodlení s úhradou dvou faktur v této listině vymezených. Listina je podepsána žalovanou.

11. Z listin označených jako Námitka neplatnosti a neúčinnosti odstoupení dodavatele od smlouvy o sdružených dodávkách elektřiny [číslo] Námitka neplatnosti a neúčinnosti odstoupení dodavatele od smlouvy o sdružených dodávkách plynu [číslo] že žalobkyně sděluje žalované, že nesouhlasí s jejím odstoupením od smlouvy o sdružených dodávkách elektřiny, resp. plynu, přičemž v listinách jsou uvedena obdobná tvrzení, jako v žalobě (srov. odst. 1. tohoto rozsudku). Listiny jsou podepsány žalobkyní a označeny datem [datum].

12. Z listin označených jako Věc: smlouva o sdružených dodávkách plynu [číslo] Věc: smlouva o sdružených dodávkách elektřiny [číslo] že v těchto listinách žalovaná sděluje žalobkyni, že jí byly doručeny námitky proti odstoupení od smlouvy o sdružených dodávkách elektřiny, resp. plynu, přičemž si na důvodech pro odstoupení od smlouvy trvá. Žalovaná dále žalobkyni žádá, aby jí nejpozději následující den sdělila, zda je připravena jejich telefonické dohody písemně stvrdit či nikoliv.

13. Ze shodných tvrzení účastníků řízení vzal soud dále za prokázáno, že dne [datum] byla žalobkyni žalovanou doručena dvě odstoupení od smluv o sdružených dodávkách elektřiny a sdružených dodávkách plynu.

14. Z ostatních v řízení provedených, avšak v rozsudku neuvedených důkazů, soud s ohledem na zaujaté právní závěry (srov. především odst. 26. tohoto rozsudku) nezjistil žádné další podstatné skutečnosti, které by měly význam pro právní hodnocení skutkového stavu.

15. Soud na základě takto provedeného dokazování dospěl k následujícímu podstatnému závěru o skutkovém stavu: Žalovaná se dne [datum] a [datum] písemně dohodla s žalobkyní tak, že této bude do konce roku 2022 dodávat elektřinu a plyn, za což žalobkyně bude platit odměnu. Žalovaná se taková vzájemná ujednání pokusila ukončit dopisy, jež dne [datum] zaslala žalobkyni do datové schránky, vůči čemuž se žalobkyně vymezila.

16. Podle ust. § 580 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, vždy ve znění účinném ke dni uzavření té či oné shora jmenované smlouvy, resp. ke dni [datum] – nutno přitom zmínit, že v rozsudku citovaná ustanovení nedoznala změn – (v textu rozsudku dále jen jako„ o. z.“), neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.

17. Podle ust. § 2001 o. z., od smlouvy lze odstoupit, ujednají-li si to strany, nebo stanoví-li tak zákon.

18. Podle ust. § 2079 o. z., kupní smlouvou se prodávající zavazuje, že kupujícímu odevzdá věc, která je předmětem koupě, a umožní mu nabýt vlastnické právo k ní, a kupující se zavazuje, že věc převezme a zaplatí prodávajícímu kupní cenu.

19. Podle ust. § 50 odst. 1 věta první zákona č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů, vždy ve znění účinném ke dni uzavření té či oné shora jmenované smlouvy – nutno přitom zmínit, že citované ustanovení nedoznalo změn – smlouvou o dodávce elektřiny se zavazuje obchodník s elektřinou nebo výrobce elektřiny dodávat elektřinu jinému účastníkovi trhu s elektřinou a účastník trhu s elektřinou se zavazuje zaplatit za ni cenu.

20. Po shora zjištěném skutkovém stavu dospěl soud na základě citovaných právních předpisů k následujícímu právnímu posouzení věci:

21. Soud se v prvé řadě zabýval tím, zda má žalobkyně na požadovaném určení neplatnosti obou odstoupení od smluv tzv. naléhavý právní zájem. Lze obecně uvést, že určovací žaloba má preventivní povahu a má za účel poskytnout ochranu právnímu postavení žalobce dříve, než dojde k porušení právního vztahu nebo práva; není proto opodstatněna tam, kde právní vztah nebo právo již byly porušeny a kde je proto právním prostředkem ochrany právního vztahu nebo práva žaloba o plnění (shodně např. usnesení Nejvyšší soudu ČR ze dne 22. 1. 2019, sp. zn. 26 Cdo 2147/2018). V dané věci lze přitom uzavřít, že z listin shora uvedených vyplývá, že žalobkyni by bez rozhodnutí soudu hrozilo bezprostřední pozastavení dodávek elektřiny a plynu ze strany žalované, tudíž prakticky jedinou možností žalobkyně, jak se vůči tomuto případnému zastavení a této případné újmě bránit, bylo podání určovací žaloby na určení neplatnosti odstoupení od obou shora uvedených smluv. Postrádalo by tak smyslu, aby žalobkyně musela vyčkávat na situaci, kdy dojde k porušení povinnosti žalované dodávat elektřinu a plyn, bez ohledu na to, zda k odstoupení od obou smluv došlo důvodně či nikoliv. Naléhavý právní zájem ve věci tak jednoznačně dán je.

22. Soud dále uzavírá, že ujednání mezi žalobkyní a žalovanou hodnotí jako kupní smlouvy podle ust. § 2079 a násl. o. z. ve spojení se shora citovaným ust. § 50 zákona č. 458/2000 Sb., na základě nichž se žalobkyně zavázala žalované dodávat elektřinu, resp. plyn a žalovaná se zavázala hradit sjednanou cenu, přičemž nedílnou součástí obou smluv byly i VOP. Důvody absolutní neplatnosti obou smluv stejně jako VOP (či jejich některé části), ke kterým by soud musel přihlédnout i bez návrhu (srov. ust. § 588 o. z.), přitom v řízení tvrzeny nebyly a soud je ani neshledal; stejný závěr přitom platí i pro případnou zdánlivost těchto právních jednání (srov. ust. § 551 a násl. o. z.).

23. Bylo tak namístě věnovat se otázce, zda samotná odstoupení od obou shora jmenovaných smluv uzavřených s žalobkyní jsou platnými právními jednáními. Soud se přitom zabýval v prvé řadě tím, zda byla dodržena ustanovení VOP týkající se doručování, a po vyhodnocení shora vymezených listinných důkazů dospěl k závěru, že obě odstoupení od smluv byla žalobkyni doručena v rozporu s VOP, tudíž je nutno považovat za relativně neplatná, jak je dále odůvodněno.

24. Soud především konstatuje, že oba účastníci řízení ve vzájemných smluvních vztazích vystupovali jako podnikatelé v rámci své podnikatelské činnosti (srov. ust. § 421 o. z.), tudíž ani jednoho z nich nelze považovat za slabší smluvní stranu (srov. ust. § 433 o. z.) a je třeba bezvýhradně respektovat zásadu smluvní volnosti obou stran, která je ve vztazích mezi podnikateli zvýrazněna, přičemž na smluvně zavázaného podnikatele, tedy profesionála, který si musí být vědom hospodářského rizika v případě nedodržení všech podmínek smlouvy, jsou kladeny přísnější požadavky než na nepodnikatele, tj. ve většině případů spotřebitele vystupujícího ve slabším postavení (k tomu srov. např. rozsudek velkého senátu občanskoprávního a obchodního kolegia Nejvyššího soudu ČR ze dne 14. 10. 2009, sp. zn. 31 Cdo 2707/2007). Jinými slovy, vším tím, co si mezi sebou žalobkyně a žalovaná ujednaly, jsou vázány a jednotlivá ustanovení obou smluv či VOP nelze vykládat způsobem, který by měl být pro jednoho nebo druhého účastníka řízení příznivějším, a stejně tak ani nelze výklad takových ustanovení jakýmkoliv způsobem„ změkčovat“. Zároveň soudu nepříslušelo zkoumat, z jakých důvodů účastníci řízení do obou smluv i VOP uvedli to či ono ustanovení a proč právě v té či oné podobě, což platí mj. i pro doručování vzájemných písemností dle čl. 13 VOP (srov. níže).

25. Právě VOP pak byly součástí obou smluv uzavřených mezi účastníky řízení, tudíž pro ně byly závazné stejně jako smlouvy samotné, což ostatně vyplývá z čl. 2 a [číslo] obou smluv. Nutno zároveň zmínit, že VOP byly vytvořeny žalovanou, která je zjevně využívá v rámci smluvních vztahů se svými obchodními partnery obecně; tím spíše však platí závěr, že právě žalovaná takovými obchodními podmínkami musí být bezvýhradně vázána a nemůže se zříkat jakýchkoli důsledků z nich pro ni plynoucích.

26. VOP přitom byly pro posouzení projednávané věci zcela zásadní, a to v prvé řadě čl. 13, odst. [číslo]. Ten jednoznačně určoval tři možné způsoby doručování mezi účastníky řízení, jež se týkalo oznámení a výzev ohledně obou smluv (tedy např. i výpovědí), a to osobní doručení, doručení kurýrní službou nebo doručení doporučenou poštou. Ačkoliv žalovaná v řízení tvrdila, že VOP nevylučovaly doručování prostřednictvím datové schránky, soud se s takovým výkladem uvedeného článku neztotožňuje, a naopak má ve shodě s žalobkyní za to, že jeho znění nepřímo vyloučilo všechny ostatní způsoby doručování, neboť vyjmenovává alternativním způsobem toliko tři výše uvedené a výklad článku zahrnující i jiné způsoby doručení zde jednoznačně nepřichází v úvahu – jinak by tomu bylo, pokud by v uvedeném odstavci bylo zahrnuto třeba slovo zejména nebo například či především, popř. by uvedený výčet byl zakončen slovy apod., atd. či jakýmkoliv jiným obdobným způsobem, jenž by nasvědčoval záměru umožnit i jiné způsoby doručování než ty, které jsou v uvedeném odstavci vyjmenované. Tomu ostatně nasvědčuje i odst. [číslo] článku 13 VOP, který upravuje ještě další typ doručování pro běžná sdělení a operativní komunikaci, a to prostřednictvím e-mailu nebo webovým portálem, tudíž účastníci řízení si zjevně byli vědomi i možné elektronické komunikace, kterou však pro důležité otázky chtěli vyloučit. Doručování prostřednictvím datových schránek se navíc nevyskytuje ani v jednom z uvedených případů, tudíž nutno dospět k závěru, že mj. tento způsob doručování účastníci řízení mezi sebou neumožňovali; na tom by nemohla nic změnit ani případná skutečnost (kterou se soud pro nadbytečnost nezabýval), že účastníci řízení korespondenci prostřednictvím datových schránek využívali, neboť i to bylo v rozporu s citovaným článkem VOP a sama skutečnost využívání datových schránek v minulosti nemůže bránit žalobkyni se zmiňovaného článku nyní dovolávat. Pokud pak žalovaná u jednání tvrdila, že doručování prostřednictvím datových schránek třeba stavět naroveň doručování poštou, tedy jako dle čl. 13 odst. [číslo] písm. a) VOP, nutno uzavřít, že takový závěr že smluv ani VOP nevyplývá, a naopak zmiňovaný článek VOP hovoří o místě, kam mají být listiny v podobě oznámení a výzev týkajících se obou smluv fakticky doručeny, a to na adresu uvedenou ve smlouvě, případně na jinou adresu písemně oznámenou – přitom v obou smlouvách ani všech jejich přílohách údaj o datové schránce žalobkyně není patrný a že by snad taková adresa byla žalobkyní předem písemně oznámena, nebylo v řízení tvrzeno; navíc logickým výkladem ustanovení VOP o potřebě oznámit písemně adresu druhé straně lze dospět k závěru, že účastníci řízení měli na mysli adresu sídla, jejíž změna může snadno nastat, nikoliv ID datové schránky (v opačném případě by ve smlouvách či jejích přílohách údaj o datové schránce, obdobně jako údaj o sídle, byl obsažen).

27. Pro úplnost soud dodává, že stran doručení obou odstoupení nebylo namístě poučení dle ust. § 118a odst. 1 či 3 o. s. ř., neboť v řízení nebylo tvrzeno, že by žalovaná tato odstoupení doručovala ještě nějakým jiným způsobem, když naopak v řízení namítala v tomto směru toliko to, že jí uskutečněná doručení byla bezvadná.

28. Na základě výše uvedeného lze proto uzavřít, že pokud žalovaná obě odstoupení od smluv o sdružených dodávkách elektřiny a plynu zaslala dne [datum] do datové schránky žalobkyně, učinila tak jednoznačně v rozporu s čl. 13 VOP, tedy zároveň v rozporu se shora citovaným ust. § 2001 o. z. (takový způsob odstoupení od smluv, tj. prostřednictvím datové schránky, mezi účastníky řízení ujednán nebyl) a obě právní jednání jsou pro nesoulad se zákonem relativně neplatná dle ust. § 588 odst. 1 o. z., přičemž takové neplatnosti se žalobkyně dovolala. Soud se tak pro nadbytečnost nezabýval veškerými dalšími námitkami, které vůči oběma odstoupením uplatnila žalobkyně. Zároveň se soud nevěnoval ani žalovanou tvrzeným vzájemným ujednáním účastníků řízení stran případného pokračování v dodávkách plynu a elektřiny, neboť i pokud by zde takové ujednání existovalo, na platnost či neplatnost odstoupení od smluv by nemělo vliv; jinými slovy, předmětem řízení bylo určení neplatnosti právních jednání v podobě odstoupení od smluv, která byla uskutečněna dopisy ze dne [datum], a výhradně tímto se soud zabýval, přičemž dospěl k závěru o neplatnosti takových právních jednání a jakákoliv pozdější ujednání mezi účastníky řízení by na takovém ryze právním závěru nemohla ničeho změnit (v úvahu nepřichází např. ani použití ust. § 582 odst. 1 o. z. o konvalidaci právního jednání, neboť v projednávané věci nebylo právní jednání neplatné pro nedostatečnou formu).

29. Ze všech shora uvedených důvodů soud rozhodl výroky I. a II. tak, že žalobě v jejím u jednání upraveném znění v celém rozsahu vyhověl. Pro úplnost soud dodává, že konkrétní podoba obou výroků byla pouze zpřesněna, když platí, že doslovným zněním petitu soud vázán není a nelze shledávat porušení ust. § 153 odst. 2 o. s. ř. v tom, že soud použitím jiných slov vyjádří přesněji stejná práva a povinnosti, kterých se žalobce určitým a srozumitelným žalobním petitem domáhal (srov. např. rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne 15. 7. 2010, sp. zn. 26 Cdo 2313/2009).

30. O nákladech řízení soud rozhodl výrokem III. podle ust. § 142 odst. 1 o. s. ř. a plně procesně úspěšné žalobkyni přiznal náhradu nákladů ve výši 27 375,45 Kč. Přitom soud vycházel z těchto nákladů: -) mimosmluvní odměna za 6 úkonů právní služby po 2 500 Kč dle ust. § 9 odst. 3 písm. a) ve spojení s ust. § 7 bod 5. vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif) vždy ve znění ke dni uskutečnění jednotlivých úkonů (v rozsudku dále jen jako„ AT“), které uskutečnil zástupce žalobkyně, přičemž jsou jimi tyto úkony: o) převzetí a příprava zastoupení dle ust. § 11 odst. 1 písm. a) AT, o) návrh na předběžné opatření ze dne [datum], který byl učiněn před zahájením řízení, dle ust. § 11 odst. 1 písm. j) AT, o) návrh ve věci samé ze dne [datum] dle ust. § 11 odst. 1 písm. d) AT, o) písemné podání ve věci samé ze dne [datum] (vyjádření k stanovisku žalované k předběžnému opatření) dle ust. § 11 odst. 1 písm. d) AT, vyjádření k odvolání žalované ze dne [datum] dle ust. § 11 odst. 1 písm. j) AT, o) účast zástupce žalobkyně na jednání před podepsaným soudem dne [datum] dle ust. § 11 odst. 1 písm. g) AT, -) 6 náhrad hotových výdajů advokáta dle ust. § 13 AT za 6 úkonů právní služby po 300 Kč, tj. celkem 1 800 Kč, -) náhrada za promeškaný čas zástupce žalobkyně v souvislosti s účastí na výše uvedeném jednání u podepsaného soudu za čas strávený cestou ze sídla zástupce a zpět – 10 i jen započatých půlhodin dle ust. § 14 odst. 1 písm. a), odst. 3 AT, dohromady ve výši 1 000 Kč, -) cestovní výdaje zástupce žalobkyně dle ust. § 13 odst. 1 AT a vyhlášky č. 511/2021 Sb. za cestu k ústnímu jednání ze sídla zástupce žalobkyně k podepsanému soudu a zpět motorovým vozidlem tov. zn. [anonymizována dvě slova] v rozsahu 328 km, při spotřebě 5,2 l [číslo] km (ačkoliv zástupce ve vyúčtování nákladů řízení uváděl hodnotu 7,50 l, ta z jím předloženého technického průkazu nevyplývá), ceně nafty 47,10 Kč a sazbě základní náhrady za 1 km jízdy 4,70 Kč/km ve výši 2 345 Kč, -) náhrada za 21 % DPH podle ust. § 137 odst. 3 o. s. ř. z částky 20 145 Kč, a to ve výši 4 230,45 Kč, neboť zástupce žalobkyně prokázal, že je jejím plátcem a -) úhrada zaplacených soudních poplatků ve výši 3 000 Kč (1 000 Kč za návrh na vydání předběžného opatření a 2 000 Kč za návrh ve věci samé).

31. Náklady řízení byla žalovaná zavázána zaplatit ve lhůtě podle ust. § 160 odst. 1 o. s. ř. k rukám zástupce žalobkyně dle ust. § 149 odst. 1 o. s. ř.

Poučení