27 C 158/2018 - 521

Rubrum

Okresní soud v Olomouci rozhodl samosoudcem Mgr. Alešem Frumarem ve věci žalobkyně: [Jméno žalobkyně], narozená [Datum narození žalobkyně] bytem [Adresa žalobkyně] zastoupená advokátem [Jméno advokáta A] sídlem [Adresa advokáta A] proti žalované: [Jméno žalované], narozená [Datum narození žalované] bytem [Adresa žalované] zastoupená advokátem [Jméno advokáta B] sídlem [Adresa advokáta B] o zaplacení částky 862 701,09 Kč s příslušenstvím takto:

Výrok

I. Řízení se co do částky 11 065,60 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 11 065,60 Kč od [datum] do zaplacení, zastavuje.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku ve výši 851 635,49 Kč spolu s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení za období od [datum] do [datum] ve výši 421 502,03 Kč a úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 851 635,49 Kč od [datum] do zaplacení, a to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

III. Žalovaná je povinna zaplatit státu – České republice na účet Okresního soudu v Olomouci na soudním poplatku částku 9 381,70 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

IV. Žalovaná je povinna zaplatit státu – České republice na účet Okresního soudu v Olomouci na nákladech řízení státu částku 5 189,50 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

V. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni na nákladech řízení částku ve výši 151 291,20 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám advokáta [Jméno advokáta A].

Odůvodnění

1. Řízení bylo zahájeno dne [datum] a žalobkyně se oproti žalované původně domáhala zaplacení částky 894 147,54 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení z této částky ve výši 8,05 % ročně za dobu od [datum] do zaplacení, a to s následujícím odůvodněním: [jméno FO] [Jméno žalobkyně] je jedinou dědičkou po zemřelé [jméno FO], bytem [adresa], která zemřela dne [datum]. Dědické usnesení bylo vydáno dne [datum], č. j. [spisová značka], [Anonymizováno] Citovaným dědickým usnesením nabyla jako jediná dědička ze závěti paní [Jméno žalobkyně] mimo jiné: 1)práva a povinnosti zůstavitelky jako majitelky vkladového účtu č. [č. účtu] vedeného na jméno [jméno FO], u [právnická osoba]. se sídlem [adresa], ve výši 449 967,40 Kč, 2) práva a povinnosti zůstavitelky jako majitelky vkladového účtu č. [Anonymizováno] vedeného na jméno [jméno FO], u [právnická osoba]. se sídlem [adresa], ve výši 452 773,20 Kč, 3) práva a povinnosti zůstavitelky jako majitelky spořicího účtu č. [č. účtu] vedeného na jméno [jméno FO], u [právnická osoba]., se sídlem [adresa], ve výši 1 606,94 Kč. Poté, kdy se paní [Jméno žalobkyně] dostavila do shora uvedených bankovních ústavů, na pobočku [právnická osoba]. se sídlem [adresa], adresa pobočky [adresa] a [právnická osoba]., se sídlem [adresa], adresa pobočky [adresa], bylo jí pracovníky banky sděleno, že dne [datum] převedla sestra paní [Jméno žalobkyně], paní [jméno FO], nar. [datum], bytem [adresa] z účtu č. [č. účtu] veškeré finanční prostředky, s výjimkou částky 5 000 Kč, kterou na účtu musela s ohledem na podmínky vedení účtu ponechat, na účet č. [č. účtu], když sankce za výběr činila 12.962,65 Kč a z účtu č. [Anonymizováno] veškeré finanční prostředky, s výjimkou částky 5 000 Kč, kterou na účtu musela s ohledem na podmínky vedení účtu ponechat, na účet č. [č. účtu], když sankce za výběr činila 13 044,17 Kč. Dále pak sestra paní [Jméno žalobkyně], paní [jméno FO], nar. [datum], bytem [adresa] převedla z účtu č. [č. účtu] veškeré finanční prostředky, s výjimkou částky 200 Kč. Na účtech tedy po výběrech zůstal celkový zůstatek ve výši 10 200 Kč. Sankce za výměry činila [částka]. [jméno FO] převedla z výše uvedených účtů finanční prostředky po smrti původního vlastníka paní [jméno FO], a to přes to, že jí skutečnost o úmrtí [jméno FO] byla známa z probíhajícího dědického řízení. V době uskutečnění převodů paní [jméno FO] již věděla, že jedinou dědičkou po paní [jméno FO], je paní [Jméno žalobkyně], neboť v probíhajícím dědickém řízení žalovaná [jméno FO] uznala [Anonymizováno] sepsanou paní [jméno FO] dne [datum] za pravou a platnou, a to dopisem adresovaným soudní komisařce [tituly před jménem] [jméno FO] ze dne [datum], když podle této závěti byla jedinou dědičkou po paní [jméno FO], paní [Jméno žalobkyně]. [jméno FO] [Jméno žalobkyně] paní [jméno FO] k žádnému nakládání k finančním prostředkům na předmětných účtech nezmocnila. Žalobkyně proto podala k [Anonymizováno] proti paní [jméno FO] žalobu na zaplacení částky 894 147,54 Kč s příslušenstvím. Rozsudkem [Anonymizováno], č. j. [spisová značka] ze dne [datum], který nabyl právní moci dne a je vykonatelný ve spojení s rozsudkem [Anonymizováno] [adresa]-[Anonymizováno], č. j. [spisová značka] ze dne [datum], bylo [jméno FO] uloženo zaplatit žalobkyni částku ve výši 894 147,54 Kč spolu s úrokem z prodlení z této částky ve výši 8,05% ročně za dobu od [datum] do zaplacení, a náhradu nákladů odvolacího řízení ve výši 21 029 Kč. Pohledávka je v současné době vymáhána exekučně, je však pouze prováděna srážka z důchodu [jméno FO], neboť ta nedisponuje jiným majetkem. Z katastru nemovitostí žalobkyně zjistila, že v době, kdy paní [jméno FO] odčerpala finanční prostředky z dědictví, a kdy se žalobkyně pokoušela získat tyto finanční prostředky zpět, byla paní [jméno FO] vlastníkem jediné nemovitosti, a to bytové jednotky č. [Anonymizováno] v domě č. p. [Anonymizováno], [Anonymizováno] v [Anonymizováno], část obce [adresa], na parcelách p. č. St. [Anonymizováno], vše v k. ú. [adresa], která je zapsána v katastru nemovitostí u [právnická osoba] pro [adresa] na LV č. [hodnota] vedeném pro k. ú. [adresa]. Dne [datum] však paní [jméno FO] svoji výše uvedenou bytovou jednotku darovala darovací smlouvou své vnučce, žalované. Právní účinky vkladu nastaly ke dni [datum]. Díky tomu [jméno FO] nedisponuje žádným majetkem, který by mohl být použit na úhradu pohledávky žalobkyně. Následně [Jméno žalované] darovací smlouvou ze dne [datum], zápis proveden dne [datum], převedla předmětnou bytovou jednotku na svoje rodiče [jméno FO] a [Jméno žalované]. Dle § 589 odst. 1 z. č. 89/2012 Sb. platí, že zkracuje-li právní jednání dlužníka uspokojení vykonatelné pohledávky věřitele, má věřitel právo domáhat se, aby soud určil, že právní jednání dlužníka není vůči věřiteli právně účinné a dle § 589 odst. 2 platí, že neúčinnost právního jednání dlužníka se zakládá rozhodnutím soudu o žalobě věřitele, kterou bylo odporováno právnímu jednání dlužníka (odpůrčí žaloba). Dle § 590 odst. 1 písm. c) z. č. 89/2012 Sb. se věřitel může dovolat neúčinnosti právního jednání, kterým byl věřitel zkrácen a k němuž v posledních dvou letech došlo mezi dlužníkem a osobou jemu blízkou nebo které dlužník učinil ve prospěch takové osoby, ledaže druhé straně v době, kdy se právní jednání stalo, dlužníkův úmysl zkrátit věřitele znám nebyl a ani znám být nemusel. Dle § 591 z. č. 89/2012 Sb. se neúčinnosti bezúplatného právního jednání dlužníka může věřitel dovolat tehdy, pokud k němu došlo v posledních dvou letech. To neplatí, jedná-li se o plnění povinnosti uložené zákonem, obvyklé příležitostné dary, věnování učiněné v přiměřené výši na veřejně prospěšný účel, nebo plnění, kterým bylo vyhověno mravnímu závazku nebo ohledům slušnosti. Dle § 595 odst. 1 z. č. 89/2012 Sb. neúčinnost právního jednání zakládá věřitelovo právo domáhat se uspokojení pohledávky i z toho, co neúčinným jednáním z dlužníkova majetku ušlo. Není-li to dobře možné, náleží věřiteli odpovídající náhrada. Darovací smlouvou ze dne [datum], právní účinky vkladu ke dni [datum], kterou paní [jméno FO], nar. [datum], bytem [adresa] darovala své vnučce paní [Jméno žalované], r. č. [RČ], bytem [adresa] svoji jednotku č. [Anonymizováno] v [Anonymizováno], část obce [adresa], na parcelách p. č. [Anonymizováno] vše v k.ú. [adresa], která je zapsána v katastru nemovitostí u [právnická osoba] pro [Anonymizováno], Katastrální pracoviště [adresa] na LV č. [hodnota] vedeném pro k.ú. [adresa], ušla z majetku dlužnice [jméno FO] předmětná bytová jednotka. Tímto právním jednáním dlužníka bylo zkráceno uspokojení vykonatelné pohledávky žalobkyně a toto právní jednání tak není vůči žalobkyni právně účinné. Vzhledem k tomu, že předmětnou bytovou jednotku darovala žalovaná darovací smlouvou ze dne [datum], zápis proveden dne [datum], svým rodičům [jméno FO] a [Jméno žalované], nemůže se žalobkyně domáhat uspokojení své pohledávky z majetku, který ušel z majetku dlužnice [jméno FO]. Proto jí náleží odpovídající náhrada, a to ve výši odpovídající prospěchu získanému z odporovatelného úkonu. Prospěch, který žalovaná z tohoto úkonu získala, se rovná ceně obvyklé předmětné bytové jednotky. Žalobkyně navrhla, aby pro stanovení ceny obvyklé této jednotky byl zpracován znalecký posudek. Z inzerce na srovnatelné nemovitosti v městě [adresa] žalobkyně usuzuje, že cena předmětné bytové jednotky činí minimálně 2 milióny korun českých a je tedy vyšší, než kolik činí pohledávka žalobkyně vůči dlužnici, která nemůže být díky tomu, že z majetku dlužnice předmětná bytová jednotka ušla, uspokojena. Za té situace má žalobkyně za to, že výše odpovídající náhrady, která jí náleží, je rovna výši pohledávky žalobkyně vůči dlužnici [jméno FO] dle rozsudku Okresního soudu v Olomouci, č. j. [spisová značka] ze dne [datum], který nabyl právní moci dne a je vykonatelný ve spojení s rozsudkem Krajského soudu v Ostravě-pobočka v Olomouci, č. j. [spisová značka] ze dne [datum], tj. částka ve výši 894 147,54 Kč spolu s úrokem z prodlení z této částky ve výši 8,05% ročně za dobu od [datum] do zaplacení, neboť skutečná výše pohledávky žalobkyně je nižší než cena majetku, který neúčinným právním jednáním z majetku dlužnice ušel.

2. Žalobkyně pak po poučení soudem podle § 118a) odst. 2 a 3 o. s. ř. doplnila žalobu podáním ze dne [datum] následujícím způsobem: Dle § 596 obč. zák. a dle rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 25 Cdo 455/2018 platí, že nabyla-li třetí osoba k věci, z níž by se věřitel mohl jinak domoci uspokojení takové právo, že se proti této osobě neúčinnosti dovolat nelze, má ten, proti němuž se věřitel neúčinnosti právního jednání mohl dříve dovolat, a za jehož držby právo třetí osobě vzniklo vůči, věřiteli povinnost k náhradě škody. Pohledávka z titulu náhrady škody tak svědčí žalobkyni, která je poškozenou. Škůdcem, tedy osobou povinnou k náhradě škody, je žalovaná. Dle § 6 odst. 1,2 občanského zákoníku má každý povinnost jednat v právním styku poctivě. Nikdo nesmí těžit ze svého nepoctivého nebo protiprávního činu a nikdo nesmí těžit ani z protiprávního stavu, který vyvolal nebo nad kterým má kontrolu. Dle § 8 občanského zákoníku pak zjevné zneužití práva nepožívá právní ochrany. Vyžadují-li to okolnosti případu nebo zvyklosti soukromého života, je každý povinen počínat si při svém konání tak, aby nedošlo k nedůvodné újmě na svobodě, životě, zdraví nebo na vlastnictví jiného (§ 2900 občanského zákoníku). Žalovaná povinnosti dle § 6 a 2900 občanského zákoníku porušila, a zneužila právo, když převedla darovací smlouvou ze dne [datum], bytovou jednotku č. [Anonymizováno] na svoje rodiče [jméno FO] a [Jméno žalované] za účelem znemožnění uspokojení pohledávky žalobkyně proti dlužnici [jméno FO], od níž předtím bytovou jednotku č. [Anonymizováno] nabyla. Tím žalobkyni způsobila škodu. Jednání dlužnice, žalované i jejích rodičů zkrátilo uspokojení vykonatelné pohledávky žalobkyně vůči dlužnici. Úmyslem dlužnice, žalované i jejích rodičů bylo zkrátit uspokojení vykonatelné pohledávky žalobkyně vůči dlužnici a tito jednali ve vzájemné součinnosti. Výše škody, která žalobkyni vznikla, je dána výší pohledávky žalobkyně vůči dlužnici dle rozsudku Okresního soudu v Olomouci, č. j. [spisová značka] ze dne [datum], ve spojení s rozsudkem Krajského soudu v [adresa]-pobočka v Olomouci, č. j. [spisová značka] ze dne [datum], která nemohla být uspokojena z předmětné bytové jednotky, tj. ke dni podání žaloby jde o částku ve výši 894 147,54 Kč spolu s úrokem z prodlení z této částky ve výši 8,05% ročně za dobu od [datum] do zaplacení. Po částečném vymožené dlužné částky se jedná o částku částky 862.701,09 Kč a úrok z prodlení z této částky. Mezi porušením povinnosti a vznikem škody je dána příčinná souvislost, neboť pokud by žalovaná svoji povinnost neporušila a k převodu jednotky by nedošlo, uspokojila by se žalobkyně z předmětné jednotky. Horní hranice výše škody, na níž má žalobkyně nárok je tak limitována výši ceny předmětné jednotky, která byla stanovena znaleckým posudkem znalce [tituly před jménem] [jméno FO]. Zjištěná cena bytové jednotky je vyšší než jistina pohledávky žalobkyně a tato je tak oprávněná v celé výši. Úrok z prodlení je pak dán během času. Pokud se týče vyjádření žalované z [datum], tak námitky žalované žalobkyně odmítá, tyto jsou účelové. Ve věci není ani dána namítané překážka věci rozhodnuté s ohledem na odlišné žalobní žádání jednotlivých žalob. V této věci se jedná o žalobu na plnění, ve věci vedené u Okresního soudu v Olomouci pod sp. zn. [spisová značka] se jednalo o žalobu na určení – vyslovení neúčinnosti jednání. Krajský soud v [adresa] – pobočka v Olomouci pak rozsudkem č. j. [spisová značka] rozhodl o změně rozsudku soudu prvního stupně ne proto, že by důvody pro neúčinnost nebyly dány, ale protože žalovaná předmětnou jednotku dále převedla darovací smlouvou těsně před podáním žaloby poté, co dlužnice obdržela výzvu od žalobkyně, na své rodiče, ačkoliv k tomu nebyly uvedeny žádné akceptovatelné důvody, což fakticky zabránilo vyslovení neúčinnosti právního jednání. (odst. 18 rozsudku č. j. [spisová značka]). Nárok na náhradu škody pak není prekludován. Nárok na náhradu škody není ani promlčen s ohledem na datum podání žaloby ([datum]) v této věci a s ohledem na datum uzavření darovací smlouvy ([datum]) mezi žalovanou a jejími rodiči. Pokud se týče tvrzení o tom, že převod mezi dlužnicí a žalovanou nebyl převodem bezúplatným, toto žalobkyně odmítá, a odkazuje k tomu na závěry vyslovené Krajským soudem v [adresa] – pobočka v Olomouci v odst. 12 rozsudku č. j. [spisová značka] („K námitce žalované o úplatnosti právního jednání lze uvést, že tuto je možno odmítnout už s ohledem na jednoznačný obsah písemné darovací smlouvy, která žádný vzájemný závazek neobsahuje.“).

3. Žalovaná se k podané žalobě vyjádřila podáním ze dne [datum], kdy žalovaný nárok neuznala a to ani z části, a to s následující argumentací: Žalobkyně odůvodnila svůj nárok tak, že tento nárok je požadován z titulu odpovídající náhrady, která jí náleží, a je rovna výši pohledávky žalobkyně vůči dlužnici [jméno FO] dle rozsudku Okresního soudu v Olomouci, č. j. [spisová značka] ze dne [datum], který nabyl právní moci dne a je vykonatelný ve spojení s rozsudkem Krajského soudu v [adresa]-pobočka v Olomouci, č. j. [spisová značka] ze dne [datum], tj. částka ve výši 894 147,54 Kč spolu s úrokem z prodlení z této částky ve výši 8,05% ročně za dobu od [datum] do zaplacení, neboť skutečná výše pohledávky žalobkyně je nižší než cena majetku, který neúčinným právním jednáním z majetku dlužnice ušel. Pokud jde o právní hodnocení žalobkyně, žalobkyně odkazuje na ustanovení § 589 OZ, § 590 OZ, § 591 OZ, s tím, že požadovaná odpovídající náhrada je upravena podle § 595 odst. 1 OZ, které stanoví, že neúčinnost právního jednání zakládá věřitelovo právo domáhat se uspokojení pohledávky i z toho, co neúčinným jednáním z dlužníkova majetku ušlo. Není-li to dobře možné, náleží věřiteli odpovídající náhrada. Předpokladem vzniku nároku žalobkyně na odpovídající náhradu je ve smyslu ustanovení § 595 odst. 1 OZ (a) existence neúčinného právního jednání, a dále také (b) objektivní nemožnost se uspokojit kromě dlužníkova stávajícího majetku také z toho, co neúčinným právním jednáním z dlužníkova majetku ušlo. Rozsudkem Krajského soudu v [adresa], pobočka v Olomouci ze dne [datum], č. j. [spisová značka], bylo pravomocně rozhodnuto o zamítnutí žaloby, kterou se žalobkyně domáhá určení, že právní jednání žalované [Jméno žalované] a dlužnice [jméno FO], nar. [datum], bytem [adresa], spočívající v uzavření darovací smlouvy na darování jednotky č. [Anonymizováno] v domě č. p. [Anonymizováno] [Anonymizováno], část obce [adresa], na parcelách st. p. č. [Anonymizováno], vše v KÚ [adresa], která je zapsána v katastru nemovitostí u [právnická osoba] pro Olomoucký kraj, Katastrální pracoviště [adresa] na LV č. [hodnota], vedeném pro KÚ [adresa], není vůči žalobkyni právně účinné. S ohledem na tuto skutečnost není splněna podmínka existence neúčinného právního jednání ve smyslu ustanovení § 595 odst. 1 OZ. Pravomocné rozhodnutí o tom, že se nejedná o neúčinné právní jednání, zakládá překážku rei iudicatae, kterou není v této věci soud oprávněn znovu posuzovat, a to ani jako otázku předběžnou. Dále žalovaná vznáší námitku prekluze, která je rozvedena níže a, ke kterému soud přihlíží ex offo i v případě, kdy to dlužník nenamítne. V předmětných ustanovení § 590 OZ a § 591 OZ je stanovena řada prekluzivních lhůt, přičemž zachování takové lhůty představuje jednu z podmínek nezbytných pro úspěšné dovolání se neúčinnosti. Délky jednotlivých prekluzivních lhůt se liší, kdy v ustanovení § 590 odst. 1 písm. a) stanoví pětiletou lhůtu, v § 590 odst. 1 písm. b) a c) OZ lhůtu dvouletou, stejně tak jako v ustanovení § 591 OZ u případu bezúplatného právního jednání. Koncept relativní účinnosti upravené v § 580 a násl. v zákoně 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „OZ“) vychází z konceptu odporovatelnosti dříve upravené v ustanovení § 42a zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, (dále jen „SOZ“) a proto s ohledem na podobnost právní úpravy jsou akceptovatelné i judikatorní závěry vycházející ze staré právní úpravy. Citované ustanovení se oproti právní úpravě v občanském zákoníku liší zejména délkou prekluzivní lhůty, když ve zbývajícím (odst. 4 citovaného ustanovení) se obsahově neliší od ustanovení § 595 OZ. Pokud je neúčinným právním jednáním takové jednání, kterým převádí práva k nemovité věci, pak v souladu s judikaturou je rozhodným okamžikem den, k němuž nastaly účinky vkladu práva do katastru nemovitostí. (srov. rozhodnutí NS sp. zn. 21 Cdo 2975/2011). Vztaženo k posuzovanému případu je tímto rozhodným dnem [datum], kdy [jméno FO] převedla vlastnické právo na žalovanou. Smyslem žaloby podle ustanovení § 591 OZ (odpůrčí žaloby) je - uvažováno z pohledu žalujícího věřitele - dosáhnout rozhodnutí soudu, kterým by bylo určeno, že je vůči němu neúčinné dlužníkovo právní jednání. Rozhodnutí soudu, kterým bylo odpůrčí žalobě vyhověno, pak představuje podklad k tomu, že se věřitel může na základě titulu způsobilého k výkonu rozhodnutí (exekučního titulu), vydaného proti dlužníku, domáhat nařízení výkonu rozhodnutí (exekuce) postižením i toho, co odporovaným (právně neúčinným) právním jednáním ušlo z dlužníkova majetku, a to nikoliv proti dlužníku, ale vůči osobě, s níž nebo v jejíž prospěch bylo právní jednání učiněno. V případě, že uspokojení věřitele z tohoto majetku není dobře možné (např. proto, že osobě, v jejíž prospěch dlužník odporované právní jednání učinil, již takto nabyté majetkové hodnoty nepatří), může se věřitel - místo určení neúčinnosti právního jednání - domáhat, aby mu byla poskytnuta odpovídající náhrada. Žaloba o zaplacení odpovídající náhradě však musí být podána v prekluzivní lhůtě dvou let (§ 591, § 595 odst.

1. OZ). Pakliže byla žaloba podána proti žalované dne [datum], byla podána po uplynutí prekluzivní lhůty. Žalobkyně tvrdí, že neúčinnost právního jednání má být spatřována v „bezúplatném“ právním jednání mezi [jméno FO] a žalovanou ve smyslu § 591 OZ. S tímto názorem však žalovaná nesouhlasí a pokládá jej za mylný. Žalovaná už od prvopočátku tvrdila (v řízení vedeném u Okresního soudu v Olomouci, sp. zn. [spisová značka]), a tento názor žalované je konzistentní, že o dluzích [jméno FO] nevěděla, že [jméno FO] ([Anonymizováno]) na ni převedla předmětný byt darovací smlouvou ze dne [datum], když na oplátku se měla o babičku v [Anonymizováno] starat, zabezpečovat chod její domácnosti, měla jí chodit nakoupit, uklízet apod. když toto vzal soud prvního stupně za prokázané (srov. odst. 12 rozsudku OS [adresa], č. j. [spisová značka]). V době této transakce bylo s [Anonymizováno] dohodnuto, že byt – který měl v té době hodnotu cca 1 mil. Kč – bude na žalovanou převeden a žalovaná umožní babičce v daném bytě, případně v jiném srovnatelném bytě, vždy na náklady žalované, doživotně bydlet a žalovaná se o ni zavázala doživotně starat, jak je výše uvedeno. Pro dokreslení situace byla tehdy ([Anonymizováno]) babička žalované [Anonymizováno], trpěla [Anonymizováno], která se stále zhoršuje a dnes je již téměř [Anonymizováno]. Navíc absolvovala [podezřelý výraz] a je značně omezena v pohybu. Za tímto účelem uzavřela [jméno FO] a žalovaná dohodu k darovací smlouvě ze dne [datum], na základě které se žalovaná zavázala za darování nemovitosti „[Anonymizováno] Smluvní strany uvedly, že jejich plnění pokládají za rovnocenná a tato dohoda je nedílnou součástí darovací smlouvy. Uvedené dohodě byly dokonce přítomni svědci. Pro porovnání hodnot je proto třeba vycházet z následujících: - Ceny bytu, kdy je třeba vycházet z obvyklé ceny bytu cca 1 000 000 Kč, - Ceny užívání bytu babičkou ve výši 8 000 Kč měsíčně, představující obvyklou výší nájemného v [Anonymizováno] (průměrná výše nájmu v [Anonymizováno] činí 165 Kč/m2) s předpokladem 10-15 let užívání a ceny „služeb pečovatelky“ která v té době činila cca 120 Kč/hod. s předpokladem 2,5 hodin denně po dobu 10-15 let. Z výše uvedeného má za to, že plnění jsou vyrovnaná. Když [Anonymizováno]. Základním pravidlem výkladu právních jednání je (§ 555 OZ) pravidlo, že právní jednání se posuzuje podle svého obsahu a, má-li být určitým právním jednáním zastřeno jiné právní jednání, posoudí se podle jeho pravé povahy. Stanovení pravidla, že právní jednání je třeba posoudit podle jeho obsahu, znamená ale také pokyn, že vykládající (zejména soud) se nesmí nechat svést případným označením právního jednání, popř. ani jeho výslovným podřazením pod určitý typ závazku. Jinak řečeno: rozhodující je obsah právního jednání, nikoli jeho označení (falsa demonstratio non nocet). Je proto třeba zkoumat, co bylo předmětem dohody mezi [jméno FO] a žalovanou a za tímto účelem je třeba vyjít, jak ze smlouvy označené jako „darovací“ tak k dohodě k darovací smlouvě, a tyto listiny vykládat ve smyslu zákonných výkladových pravidel. Pokud by se žalovaná měla vyjádřit k intepretaci smlouvy, je třeba odkázat na ustanovení § 556 OZ, kdy základním hlediskem pro výklad právního jednání je úmysl jednajícího (popř. společný úmysl jednajících), přičemž takové závěry byly již dříve výslovně dovozeny též judikatorně. Z uvedeného plyne, že právní úprava občanského zákoníku opouští důraz na formální hledisko projevu, typický pro předchozí občanský zákoník (srov. zejména ustanovení § 35 odst. 2 zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník), a klade větší důraz na hledisko skutečné vůle jednajících osob. Jinými slovy platí, že pro výklad adresovaného právního jednání je určující skutečná vůle jednajícího, která byla anebo musela být známa adresátovi, již je třeba upřednostnit před jejím vnějším projevem (např. objektivním významem užitých slov). V tomto duchu bylo též judikaturou výslovně potvrzeno, že „je třeba upřednostňovat vůli stran před jejím projevem, čemuž ostatně odpovídají také direktivy, které zákonná úprava dává soudci při výkladu smluvních ustanovení.“ K zásadě zachování platnosti právního jednání ve smyslu § 574 obč. zák. (in favorem negotii), je třeba uvést že klíčovou zásadou občanského zákoníku je maximální důraz na zohledňování autonomie vůle subjektů soukromoprávních poměrů. Tuto vůli není možné nerespektovat. Jedním z projevů této zásady je poté maxima zakotvená v ust. § 574 obč. zák., hovořící o preferenci (prioritě) platnosti právního jednání jakožto o základním interpretačním a aplikačním východisku (ne)platnosti právního jednání. Podstatou uvedené zásady je snaha o zachování (platnosti) právního jednání ve všech případech, kdy je to možné, a omezení počtu případů, ve kterých může být existence nebo platnost právního jednání zpochybněna. Důvodem je uznání, že navzdory nedostatkům, které mohou v průběhu sjednávání či realizace právního jednání vzniknout, je pravidelně v zájmu obou stran učinit vše pro to, aby právní jednání zůstalo zachováno. Tyto závěry jsou zcela logické, jelikož je zřejmé, že zájmem racionálně uvažujících jednajících je, aby jejich právní jednání (např. smlouva) bylo spíše platné než neplatné. Jinými slovy je nutno právní jednání v případě pochybností interpretovat (v zákonných mezích, tj. konformně s právními předpisy) tak, aby bylo platné, a negativní následek v podobě jeho neplatnosti dovodit až jako poslední řešení (ultima ratio). A právě princip pacta sunt servanda, společně s ochranou zásady autonomie vůle jakožto stěžejní zásady soukromého práva a elementární podmínky fungování právního státu, považuje Ústavní soud za rozhodující též ve spojení s maximou priority platnosti právního jednání (dnes) výslovně zakotvené v § 574 obč. zák. V jeho rozhodovací praxi bylo v tomto duchu dovozeno, že „soukromé právo je, vedle autonomie vůle, založeno právě na zásadě pacta sunt servanda“, přičemž pokud se jedná o ochranu autonomie vůle ve smyslu čl. 2 odst. 3 Listiny, zajišťuje tato především to, aby veřejná moc uznala vůli jednotlivce tak, jak ji v konkrétním okamžiku projevil (srov. též shora). Avšak v případech, kdy dojde ke shodě takto projevené vůle dvou stran a vznikne smlouva, je to právě zásada pacta sunt servanda, která garantuje, že tato smlouva a její právní důsledky budou ze strany veřejné moci respektovány a že bude možné domoci se práv a povinností plynoucích z této smlouvy. Jinými slovy je klíčové, že shora citované ústavní principy je nutno respektovat nejen v souvislosti s právním jednáním (zde se smlouvou) jako celkem, ale i ve vztahu k jednotlivým smluvním ujednáním. Vždy je tak třeba upřednostnit výklad smlouvy či smluvního ujednání, který zachovává jejich právní účinky, před výkladem, jenž jim je upírá, přičemž tedy není ústavně konformní a je v rozporu s principy právního státu taková praxe, kdy obecné soudy preferují zcela opačnou tezi, upřednostňující výklad vedoucí k neplatnosti smlouvy před výkladem neplatnost smlouvy nezakládajícím. Shodně je nutno uzavřít, že bezprostřední aplikovatelnost autonomie vůle se projevuje v tom, že interpretuje-li soud v soudním řízení smlouvu (popř. její dílčí ustanovení), uzavřenou účastníky řízení, musí k ní přistupovat nikoliv tak, že tato má být bezvadná, ale tak, že v ní jednající vyjádřil, čeho chce (resp. čeho chtěl) dosáhnout. Vzhledem k tomu, že jednající činí, co mu zákon nezakazuje, soud jej výkladem jeho právního jednání nesmí nutit k tomu, co mu zákon výslovně neukládá. Prioritu proto musí mít opět výklad smlouvy, který nezakládá její neplatnost, před výkladem, který neplatnost smlouvy zakládá. Tomuto závěru (principu) je nutno rozumět nikoliv (jen) tak, že by měl bránit zásahům veřejné moci do smluvní volnosti, ale je třeba jej chápat též tak, že soud musí při řešení sporů identifikovat ekonomický (resp. také společenský) účel právního jednání a tuto hospodářskou funkci se snažit zachovat (a to vždy, neodporuje-li takový hospodářský účel zákonu, dobrým mravům atd.). Platí tudíž, že pokud soud nevykládá právní jednání v jeho „ekonomicko-sociální kauzalitě a při respektování zásady smluvní autonomie“, neprovádí jeho interpretaci ústavně souladným způsobem. Jinými slovy platí, že „nerespektují-li obecné soudy [pozn.: shora popsaný] princip a vyžadují-li (s důsledkem neplatnosti ujednání), aby se smluvní strany dohodly o takových náležitostech, které expressis verbis nejsou vyžadovány zákonem, jde o požadavek odporující ústavní zásadě autonomie vůle smluvních stran (čl. 2 odst. 3 Listiny základních práv a svobod, čl. 2 odst. 4 Ústavy České republiky), a je třeba ho proto klasifikovat jako tzv. kvalifikovanou vadu“. Porušení tohoto práva se orgán státní moci dopustí i tehdy, když (příliš) formalistickým výkladem norem podústavního práva odepře autonomnímu projevu vůle smluvních stran důsledky, které smluvní strany takovým projevem zamýšlely ve své právní sféře vyvolat, tedy pokud upřednostní výklad, který povede v daném případě k neplatnosti (ztrátě účinků) daného právního jednání. Žalobkyně proto uzavírá, že mezi smluvními stranami byla sjednána inominátní smlouva, jejímž obsahem je synallagmatický závazek, a to závazek [jméno FO] darovat žalované nemovitosti a žalované nemovitosti přijmou, a závazek žalované poskytovat výše specifikované plnění pro [jméno FO]. Pokud jde právní normu vyplývající z § 591 OZ, pak se žalovaná domnívá, že nejsou splněny předpoklady pro její aplikaci. Účel tohoto v českém právním řádu nového ustanovení spočívá v ochraně věřitelových práv vůči následkům bezúplatných plnění dlužníka během dvouleté doby před podáním odpůrčí žaloby. Uspokojení zájmu osoby zvýhodněné bezúplatným plněním nemůže mít zpravidla [viz výjimky v § 591 a) až d)] přednost před právem věřitele na uspokojení jeho vykonatelné pohledávky. Zákonodárce vychází z úvahy, že i bezúplatná plnění poskytovaná dlužníkem třetím osobám mohou být motivována jednáním proti věřiteli. Proto je v zájmu ochrany věřitele upravit institut relativní neúčinnosti těchto bezúplatných právních jednání a přispět tak k ochraně zájmu věřitele. Důležité je také vymezit hranice mezi bezúplatným a úplatným plněním. Zásadně platí, že rozhodující jsou hodnotové relace mezi plněním dlužníka a protiplněním příjemce. Získal-li dlužník z hodnotového hlediska protihodnotu svého plnění nebo mu bylo přislíbeno hodnotné protiplnění, existuje důvod k tomu, zjišťovat, zda strany posuzovaly poskytnuté nebo slíbené protiplnění jako úplatu nebo jako dispozici dlužníka ve smyslu určité pozornosti. Bezúplatnost je však třeba odmítnout, jestliže příjemce za plnění poskytne poskytovateli protiplnění stejné hodnoty. Lze proto shrnout, v daném případě se nejedná o darování ve smyslu § 591 OZ, neboť se nejedná o bezúplatné právní jednání. Úplata ve formě plnění žalované (byť složitě nastavená a obtížně zjistitelná) zcela vylučuje možnost aplikaci dovolání se neúčinnosti bezúplatného právního jednání dlužníka ve smyslu tohoto ustanovení.

4. Žalovaná dále své vyjádření doplnila podáním ze dne [datum], ve kterém rozebírala otázky obsahu žaloby, změny žaloby a vznesla námitku promlčení, kterou odůvodnila následujícím způsobem: I kdyby žalobkyně měla mít vůči žalované nárok na náhradu škody podle § 596, promlčecí lhůta pro jeho uplatnění běžela od doby, kdy se o existenci nabytí vlastnického práva vůči třetí osobě, vůči které se neúčinnosti dovolat nelze, dozvěděla. Žalobkyně v den podání žaloby ([datum]), kterou uplatňovala svůj údajný nárok dle § 595 OZ věděla a s ohledem na publicitu zápisů v katastru nemovitostí (zápis vlastnického s právními účinky ke dni [datum], zápis vlastnického práva proveden a v katastru nemovitostí zveřejněn [datum]) prokazatelně musela vědět o darování jednotky rodičům žalované, neboť nejen, že takové skutečnosti uváděla v textu žaloby, ale též v návrhu zápisu poznámky spornosti ze dne [datum]. V tento okamžik se žalobkyně dozvěděla, všechny podstatné statečnosti k uplatnění svého tvrzeného hmotněprávního nároku na náhradu škody. Nic na tom nezmění ani deklaratorní rozhodnutí Krajského soudu v [adresa], pobočka v Olomouci, č. j. [spisová značka], že se žalovaná opravdu nemůže vůči žalované dovolat neúčinnosti právního jednání. V rámci dispoziční zásady bylo plně v rukou žalobkyně, aby se svého nároku včas dovolávala. Žalobkyně vlastním podáním ze dne [datum], které je zcela neurčité, doplněným podáním ze dne [datum] navrhla změnu žaloby, když změnila předmět procesního nároku (žalobní návrh - petit) i základ procesního nároku (skutkový základ), jak bylo popsáno výše. Schválením změny žaloby rozhodnutím soudu došlo ke kvalitativní změně žaloby, dle které bylo požadováno plnění z titulu náhrady škody namísto náhrady plynoucí z neúčinného právního jednání. Dle shora uvedeného je zřejmé, že pokud by mělo dojít ke stavění běhu promlčecí doby nároku na náhradu škody, došlo by k tomuto nejdříve [datum] (návrh na změnu žaloby). S ohledem ke shora uvedenému je zřejmé, že promlčecí lhůta uběhla nejpozději dne [datum], tedy před dnem [datum].

5. Usnesením Okresního soudu v Olomouci ze dne [datum] č. j. [spisová značka] bylo řízení co do částky 28 097,32 Kč se zákonným úrokem z prodlení z této částky ve výši 8,05 % p. a. od [datum] do zaplacení, zastaveno.

6. Usnesením Okresního soudu v Olomouci ze dne [datum] č. j. [spisová značka] bylo řízení co do částky 3 349,13 Kč a zákonného úroku z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 3 349,13 Kč od [datum] do zaplacení, zastaveno.

7. Usnesením Okresního soudu v Olomouci ze dne [datum] č. j. [spisová značka] bylo co do části kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 8,05 % ročně z části 862 701,09 Kč za období od [datum] do [datum] ve výši 129 749,65 Kč, částečně zastaveno.

8. Usnesením Okresního soudu v Olomouci ze dne [datum] č. j. [spisová značka] (ve spise označeno č. l. 394 e)), byla změna žaloby, navržená žalobkyní v podání ze dne [datum], kterou měnila a doplňovala skutková tvrzení, byla co do těchto skutkových tvrzení, připuštěna.

9. Usnesením Okresního soudu v Olomouci ze dne [datum] č. j. [spisová značka] byla změna žaloby, navržená žalobkyní v podání ze dne [datum], doplněna podáním ze dne [datum], kterou žalobkyně doplnila – upřesnila předmět řízení a upravila petit žaloby, připuštěna.

10. U jednání dne [datum] žalobkyně k výzvě soudu upřesnila petit žaloby a částečně disponovala s žalobou.

11. Ze spisu Obvodního soudu pro [adresa] č. j. [spisová značka] soud zjistil, že bylo vedeno dědické řízení po [jméno FO], narozené [datum], zemřelé [datum], kdy v rámci tohoto řízení [jméno FO] uznala závěť za platnou přípisem ze dne [datum] (č. l. 27 + 41 spisu). Soud zjistil, že řízení bylo skončeno usnesením Obvodního soudu pro [adresa] ze dne [datum] č. j. [spisová značka], kde byla určena obvyklá cena majetku zůstavitelky ke dni úmrtí částkou [částka], výše dluhů částkou [částka] a čistá hodnota dědictví částkou [částka], kdy veškerý majetek patřící do dědictví nabyla jako jediná dědička ze závěti, a to [Anonymizováno] [Jméno žalobkyně], narozená [Datum narození žalobkyně]. Majetek patřící do dědictví byl tvořen nemovitými věcmi, zůstatky na vkladových účtech u [právnická osoba], zůstatkem na spořicím účtu u [Anonymizováno]., zůstatek na vkladní knížce u [Anonymizováno], hotovostí a mobilním telefonem.

12. Ze spisu Okresního soudu v Olomouci č. j. [spisová značka] soud zjistil, že se [Jméno žalobkyně] domáhala vůči [jméno FO] zaplacení částky 894 147,54 Kč s příslušenstvím, a to v argumentaci, že žalovaná bez právního důvodu odčerpala z dědictví po zemřelé [jméno FO] částku 894 147,54 Kč, a tudíž na její straně vzniklo bezdůvodné obohacení. Žalovaná [jméno FO] se v řízení snažila neúspěšně prokázat, že tato částka nepatřila do dědictví, že jí byla již za života [jméno FO], darována.

13. Z rozsudku Okresního soudu v Olomouci ze dne [datum] č. j. [spisová značka] soud zjistil, že žalovaná [jméno FO] byla zavázána zaplatit žalobkyni [Jméno žalobkyně] částku 894 147,54 Kč s úrokem z prodlení z této částky ve výši 8,05 % ročně za dobu od [datum] do zaplacení, dále byla žalovaná zavázána zaplatit státu – České republice na účet Okresního soudu v Olomouci soudní poplatek a náklady řízení státu.

14. Z rozsudku Krajského soudu v [adresa] – pobočka v Olomouci ze dne [datum] č. j. [spisová značka] soud zjistil, že rozsudek Okresního soudu v Olomouci ze dne [datum] č. j. [spisová značka] byl ve výrocích I., III. a IV. potvrzen, ve výroku o nákladech řízení účastníkům pak byl změněn. Odvolací soud se ztotožnil s právním hodnocením okresního soudu a dovodil, že na straně žalované [jméno FO] došlo na úkor žalobkyni [Jméno žalobkyně] k bezdůvodnému obohacení, kdy nebylo v řízení prokázáno, že by ze strany zemřelé [jméno FO] došlo k darování finančních prostředků na sporných účtech.

15. Ze spisu Okresního soudu v Olomouci č. j. [spisová značka] soud zjistil, že žalobkyně [Jméno žalobkyně] se domáhala vůči žalované určení právní neúčinnosti převodu spočívajícího v uzavření darovací smlouvy na darování jednotky č. [Anonymizováno] v domě č. p. [Anonymizováno], [Anonymizováno] v [Anonymizováno], část obce [adresa] na p. č. [Anonymizováno], vše v k. ú. [adresa], jak byla tato nemovitost zapsána na LV č. [hodnota] vedeném v Katastrálním území [adresa], obec a [adresa] u [právnická osoba] pro [Anonymizováno] kraj, katastrální pracoviště [adresa]. Žalobkyně se domáhala určení právní neúčinnosti darovací smlouvy uzavřené mezi [jméno FO] a [Jméno žalované] z [datum], v rámci žaloby však již byl tvrzen další převod jednotky dne [datum] z [Jméno žalované] na její rodiče, kteří zůstali následně vlastníky předmětné bytové jednotky.

16. Ze spisu č. j. [spisová značka] soud zjistil, že v rámci vyjádření na č. l. 70 žalovaná [Jméno žalované] nehovořila ho nějaké dohodě k darovací smlouvě, uváděla, že měla v bytě bydlet a pak když byla přijata na studium [Anonymizováno], bylo zřejmé, že v bytě [Anonymizováno] a proto jej darovala rodičům. V rámci vyjádření žalované [Jméno žalované] založeného na č. l. 102 bylo tvrzeno jen uzavření darovací smlouvy s tím, že měla studovat v [Anonymizováno], pak se rozhodla studovat jen v [Anonymizováno], zanikla u ní potřeba v bytě bydlet a nechtěla se o byt starat a byt převedla na rodiče. Ze stejného spisu soud v rámci výslechu žalované [Jméno žalované] zjistil, že žalovaná nevěděla, kdo připravoval darovací smlouvy (žalovaná opět nehovořila o dohodě k darovací smlouvě ze dne [datum]), dále uváděla, že když měla bydlet v [Anonymizováno], měla se o [Anonymizováno]

17. Z výpovědi [jméno FO] vyplynulo, že ví pouze, že byt byl převeden na žalovanou a v bytě občas přespí manžel. Z výpovědi [tituly před jménem] [jméno FO] vyplynulo, že [jméno FO] měla darovat byt žalované, až bude plnoletá, kdy byt užívá občasně on.

18. V rámci závěrečného návrhu na č. l. 173 žalovaná tvrdila, že byt jí byl přislíben; darován jí byl, až když měla studovat v [Anonymizováno], a dále tvrdila, že uzavřením darovací smlouvy s žalovanou [jméno FO] plnila svůj morální závazek vůči vnučce, které byt přislíbila o mnoho let dříve. Ve věci bylo rozhodnuto rozsudkem ze dne [datum] č. j. [spisová značka], který byl následně v celém rozsahu zrušen usnesením Krajského soudu v [adresa] – pobočka v Olomouci ze dne [datum] č. j. [spisová značka], kdy krajský soud mimo jiné v rámci odůvodnění uvedl, že krajský soud souhlasí s tím, že úkon dlužnice [jméno FO] zkrátil věřitele, když darování znamenalo podstatné ztížení, resp. zkrácení vymahatelné pohledávky. Krajský soud pak rovněž uzavřel, že k darování došlo v posledních dvou letech mezi dlužníkem a osobou blízkou. Dále krajský soud dovodil, že v daném případě šlo o darování, a tudíž se neužije § 590 OZ a bude se aplikovat speciální ustanovení § 591 OZ. Ve věci pak bylo opětovně rozhodnuto rozsudkem ze dne [datum] č. j. [spisová značka], kterým bylo žalobě v rozsahu žalobního žádání vyhověno, nicméně tento rozsudek následně v odvolacím řízení neobstál. V rámci odůvodnění odvolání ze dne [datum] na č. l. 257 žalovaná teprve poprvé začíná tvrdit otázku protiplnění, tedy že na oplátku daru měla žalovaná [Anonymizováno] tedy nikoliv listinu nazvanou jako [datum] Ve věci pak bylo rozhodnuto pravomocně rozsudkem Krajského soudu v [adresa] – pobočka v Olomouci ze dne [datum] č. j. [spisová značka] a to tak, že rozsudek Okresního soudu v Olomouci ze dne [datum] č. j. [spisová značka] byl změněn a žaloba byla v rozsahu žalobního žádání v celém rozsahu zamítnuta. Krajský soud žalobu zamítl s argumentací, že u darovací smlouvy z [datum] bylo správně postupováno podle § 591 OZ, neboť se jednalo o jednoznačně bezúplatné právní jednání, když nebylo sjednáno žádné protiplnění. Krajský soud uvedl, že darovací smlouvou bylo nepochybně zkráceno uspokojení vymahatelné pohledávky žalobkyně vůči [jméno FO] (§ 589 odst. 1 OZ), kdy k jednání došlo ve lhůtě dvou let před podáním žaloby. Krajský soud uzavřel, že v daném případě se nejedná o výjimku uvedenou v ustanovení § 591 d) obč. zák. (blíže [spisová značka]). Krajský soud uvedl, že případný příslib darování nemůže převážit nad povinností dlužnice uhradit vysoký dluh vůči žalobkyni. Přesto krajský soud nemohl žalobě vyhovět, neboť došlo [datum] k dalšímu převodu jednotky a nebylo možné užít ustanovení § 599 odst. 2 obč. zák., neboť [Anonymizováno] nabyli jednotku ještě před provedením poznámky ([datum], poznámka z [datum]). Krajský soud uvedl, že nemůže – li se věřitel domáhat z majetku co ušel (§ 595 odst. 1 obč. zák. a) může se věřitel domáhat odpovídající náhrady § 595 odst. 1 věta druhý obč. zák.), b) nabyla – li však třetí osoba k věci, z níž by se věřitel mohl jinak domoci uspokojení takové právo, že se proti této osobě neúčinnosti dovolat nelze, má ten, proti němuž se věřitel neúčinnosti právního jednání mohl dříve dovolat a za jehož držby právo třetí osobě vzniklo vůči věřiteli povinnost k náhradě škody (§ 596 OZ) – viz blíže 21 Cdo 1079/2017. Krajský soud dovodil, že právě z tohoto důvodu nelze žalobě o vyslovení neúčinnosti, vyhovět. Krajský soud pak dále uvedl, že námitku u platnosti lze odmítnout s ohledem na jednoznačný obsah darovací smlouvy, která žádný vzájemný závazek neobsahuje. Krajský soud poukázal na to, že žalovaná před okresním soudem uváděla, že byt obdržela darem. Krajský soud pak dále dovodil, že darovací smlouva u nemovitých věcí má obligatorní písemnou formu a pak tedy darovací smlouva nemůže být doplněna ústně. Dále krajský soud uzavřel, že jestli by snad darovací smlouva měla být simulovaným jednáním a vzájemné plnění disimulovaným (zastřeným jednáním) v ústní formě, není toto ujednání platné pro nedostatek formy. Konečně pak krajský soud uzavřel, že ve vztahu k žalobkyni jako třetí osobě se vždy musí uplatnit závaznost objektivního projevu, tedy vůle zachycená v písemné darovací smlouvě.

19. Ze spisu Okresního soudu v Olomouci č. j. [spisová značka] soud zjistil, že dne [datum] bylo zahájeno exekuční řízení, kdy soud dne [datum] ve věci oprávněné [Jméno žalobkyně] proti povinné [jméno FO] vydal pověření k vedení exekuce k vymáhání pohledávky na základě rozsudku Okresního soudu v Olomouci č. j. [spisová značka] ze dne [datum] a rozsudku Krajského soudu v [adresa] – pobočka v Olomouci č. j. [spisová značka] ze dne [datum] k uspokojení pohledávky oprávněné ve výši 894 147,54 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení z této částky od [datum] do zaplacení, pro náklady odvolacího řízení ve výši 21 029 Kč, pro náklady oprávněné a náhradu nákladů, které budou v průběhu exekuce určeny, kdy provedením exekuce byla pověřena soudní exekutorka [tituly před jménem] [jméno FO].

20. Z výpisu z aktuálního výpisu z katastru nemovitostí soud zjistil, že [tituly před jménem] [jméno FO] a [jméno FO] jsou rovnodílnými spoluvlastníky nemovité věci – jednotky, č. jednotky [Anonymizováno]/[Anonymizováno], byt, a podílu na společných částech domu [Anonymizováno] v budově [adresa], [Anonymizováno], byt – dům, LV č. [hodnota] na p. č. St. [Anonymizováno], LV č. [hodnota], p. č. St. [Anonymizováno] LV č. [hodnota] tak, jak je tato nemovitá věc zapsána na LV č. [hodnota] pro k. ú. [adresa], obec a [adresa] u [právnická osoba] pro Olomoucký kraj, Katastrální pracoviště [adresa], a to na základě darovací smlouvy ze dne [datum] s právními účinky ke dni [datum].

21. Z historického výpisu z katastru nemovitostí ke dni [datum] soud zjistil, že [Jméno žalované] byla na základě darovací smlouvy ze dne [datum] s právními účinky ke dni [datum] vlastníkem nemovité věci – jednotky, č. jednotky [Anonymizováno], byt, podílu na společných částech domu [Anonymizováno] v budově [adresa], [Anonymizováno], byt – dům, LV č. [hodnota] na p. č. St. [Anonymizováno]/[Anonymizováno], LV č. [hodnota], p. č. St. [Anonymizováno], LV č. [hodnota] tak, jak byla tato jednotka zapsána na LV č. [hodnota] pro k. ú. [adresa], obec a [adresa] u [právnická osoba] pro Olomoucký kraj, Katastrální pracoviště [adresa].

22. Z darovací smlouvy ze dne [datum] uzavřené mezi [tituly před jménem] [jméno FO] a [Jméno žalované] soud zjistil, že dárkyně [tituly před jménem] [jméno FO] darovala obdarované [Jméno žalované] spornou bytovou jednotku, převedla na obdarovanou vlastnické právo k této nemovité věci, obdarovaná dar přijala, dárce prohlásil, že na darovaných nemovitostech neváznou žádné závazky, dluhy, věcná práva ani jiné právní vady a že dárci není známo, že by darovaná nemovitost měla vady, které by neodpovídaly běžné míře opotřebení. Obdarovaná podpisem smlouvy potvrdila, že stav darované nemovité věci je jí znám.

23. Z darovací smlouvy ze dne [datum] uzavřené mezi dárcem [Jméno žalované] a obdarovanými [Anonymizováno] a [Jméno žalované] soud zjistil, že dárce [Jméno žalované] darovala do podílového spoluvlastnictví [jméno FO] a [Jméno žalované] spornou bytovou jednotku a převedla na ně vlastnické právo k této nemovité věci, obdarovaní uvedený dar přijali, dárce prohlásil, že na darovaných nemovitých věcech neváznou žádné závazky, dluhy, věcná práva ani jiné právní vady a že dárci není známo, že by darovaná nemovitost měla vady, které by neodpovídaly běžné míře opotřebení, kdy obdarovaní podpisem smlouvy potvrdili, že stav darovaných nemovitostí je jim znám.

24. Ze znaleckého posudku soudního znalce [tituly před jménem] [jméno FO] ze dne [datum] č. [hodnota] – [Anonymizováno] soud zjistil, že tržní hodnota bytové jednotky č. [Anonymizováno] s podílem na společných částech domu o velikosti [Anonymizováno], zapsaná na LV č. [hodnota], budova č. p. [Anonymizováno] a [Anonymizováno] na pozemku parc. č. St. [Anonymizováno], pozemku parc. č. St. [Anonymizováno] v obci [adresa], k. ú. [adresa], kraj Olomoucký byla k datu [datum] - 1 170 000 Kč a k datu [datum] – 1 220 000 Kč. Soudní znalec pak na výzvu soudu uvedl, že vyhláška č. 337/2022 Sb., účinná od [datum] nemá na závěry znaleckého posudku, vliv.

25. Ze zprávy soudní exekutorky [tituly před jménem] [jméno FO] ze dne [datum] soud zjistil, že exekuce je vedená celkem pro částku 1 743 393,28 Kč, tj. pro jistinu 894 147,54 Kč, úroky z prodlení od [datum] do zaplacení (ke dni podání zprávy ve výši 544 011,94 Kč), náklady předcházejících řízení 21 029 Kč, předběžné náklady oprávněného v exekuci ve výši 15 125 Kč a předběžné náklady exekutora ve výši 269 079,80 Kč. Celkem byla vymožena částka ve výši 190 731,28 Kč, z toho bylo zaúčtováno na jistinu 28 097,32 Kč, na úroky z prodlení 129 749,65 Kč, na nákladech exekutora 32 884,31 Kč. Exekuce i nadále probíhá, částečně či zcela zastavena nebyla ani jinak nezanikla.

26. Z další zprávy soudní exekutorky ze dne [datum] soud zjistil, že celkem byla vymožena částka 194 688,28 Kč, z toho 31 446,45 Kč na jistinu, 129 749,65 Kč na úroky z prodlení a 33 492,18 Kč na náklady exekutora.

27. Z další zprávy soudní exekutorky ze dne [datum] soud zjistil, že tato vymohla v mezidobí další částky, a to [datum] částku 2 872,62 Kč, dne [datum] částku 2 872,62 Kč, dne [datum] částku 2 872,62 Kč a dne [datum] částku 2 447,74 Kč.

28. Obsahem spisu se nachází dohoda k darovací smlouvě datová [datum], která soudům byla zcela poprvé zpřístupněna podáním advokáta [Jméno advokáta B] ze dne [datum] v rámci, které je uvedeno, že dárce [jméno FO] a obdarovaná [Jméno žalované] dne [datum] uzavírají darovací smlouvu, jejímž předmětem je darování bytové jednotky č. [Anonymizováno] v budově č. p. [Anonymizováno], [Anonymizováno] obce [adresa], část [adresa], postavené na parcelách č. St. [Anonymizováno]2, vše v k. ú. [adresa], spolu s podílem na společných částech budovy a pozemku [Anonymizováno], která je zapsaná v Katastru nemovitostí u [právnická osoba] pro Olomoucký kraj, Katastrální pracoviště [adresa], kdy za darování tohoto bytu se obdarovaná [Jméno žalované] zavázala postarat se o babičku [jméno FO] tak, aby nemusela [Anonymizováno] Smluvní strany uvedly, že vzájemná plnění pokládají za rovnocenná (tj. darování oproti zajištění bydlení a poskytnutí péče atd.). Pro případ, že by obdarovaná v budoucnu převedla předmětný byt na někoho jiného, platí tato dohoda v plném rozsahu a obdarovaná je povinna na své náklady zajistit dárkyni bezplatné užívání jiného srovnatelného bytu. Dále je v dohodě k darovací smlouvě ze dne [datum] uvedeno, že tato dohoda tvoří nedílnou součást darovací smlouvy.

29. Z výpovědi svědkyně [tituly před jménem] [jméno FO] se podává, že tato má velmi dobrý vztah ke [jméno FO] a panu [jméno FO], když byli sousedé, chodili do stejné školy, do sokola, znají se od narození, jezdili spolu na dovolenou. [jméno FO] ji učila, svědkyně k ní chodila na angličtinu. Žalobkyni [Jméno žalobkyně] nezná. Svědkyně v rámci své výpovědi uvedla, že si údajně pamatuje na podpis smluv ze dne [datum], kdy podle svědkyně se jednalo o dva doklady, jedna byla darovací smlouva, druhá byla dohoda mezi [jméno FO] a vnučkou [Jméno žalované], že se bude o babičku starat. Svědkyně uvedla, že má za to, že svůj podpis připojila jak k dohodě, tak ke smlouvě. Podle svědkyně vše proběhlo rychle, smlouva byla vytištěná a připravená k podpisu. K podpisu došlo u [jméno FO], byla tam rodina [jméno FO] a svědkyně tam šla zrovna vrátit knihy a přitom se tam podepisovala smlouva a dohoda. Podle svědkyně žalovaná dohodu plní, kdy teď sice studuje v [Anonymizováno], tak veškeré závazky za ni převzali manželé [jméno FO].

30. Z výpovědi svědkyně [jméno FO] se podává, že tato k žalobkyni má neutrální vztah, žalovaná je její dcera, k ní má vztah dobrý. Uvedla, že někdy o prázdninách [Anonymizováno] byla přítomna jednání mezi [jméno FO] a dcerou, kdy u toho jednání byla ona s manželem, dcera, [jméno FO] a sousedka [Anonymizováno]. Uvedla, že babička chtěla darovat dceři byt a dohadovaly se věci kolem, jak to bude, kdy dcera se měla zavázat, že se bude o babičku starat, aby nemusela jít do domova důchodců, bylo to takto plánované dopředu, že se to tak udělá. Sousedka přišla náhodou. V předmětný den se podepisovala darovací smlouva a dále dohoda o tom, že dcera se bude o babičku starat, což je v jejich rodině běžné. Uvedla, že ona s manželem ke [jméno FO] přišli, darovací smlouva a dohoda se prohlédly, přečetly se a podepsaly se, darovací smlouvu i dohodu sepsal manžel, patrně to stáhl někde z internetu a podle toho, co tam [jméno FO] chtěla mít. K dohodě připojila svůj podpis a to z iniciativy tchýně. Uzavřené dohody obě smluvní strany vnímaly tak, že byly spokojené, že je to dobrá dohoda pro obě strany. [Jméno žalované] se zavázala do té doby, kdy to bude s babičkou dobré, ji navštěvovat a pomáhat kupř. s nákupy, a poté, kdy se zdravotní stav [jméno FO] zhorší, tak že se o ni dcera bude starat, případně zajistí celodenní péči. Dcera se zavázala poskytnout babičce bydlení, v případě, že by babička nemohla v tom bytě bydlet. Dcera byla nejprve v plnění hodně aktivní, poté, kdy začala studovat v [Anonymizováno], tak to začala dělat svědkyně s manželem. Péče o [jméno FO] je hodně nákladná. Minimálně dva až tři roky [jméno FO] není schopna se o sebe postarat, celodenní péči o ni vykonává manžel. Dále uvedla, že s manželem vlastní pouze byt na [Anonymizováno], kdy v minulosti s manželem vlastnili byt na [Anonymizováno], tyto nemovitosti darovali někdy před rokem [Anonymizováno] dceři, a to z toho důvodu, že to chtěli mít vyřešené, neboť mají [Anonymizováno]. Darování bytu na [Anonymizováno] je s manželem tolik neohrožuje, neboť se nejedná o jejich střechu nad hlavou.

31. Z výpovědi svědka [tituly před jménem] [jméno FO] se podává, že se účastnil jednání mezi [jméno FO] a [Jméno žalované] v červenci [Anonymizováno], jednání se účastnila [jméno FO], [Jméno žalované], on, manželka a [jméno FO], což je sousedka a rodinná přítelkyně. Uvedl, že předmětem jednání bylo darování bytu na [Anonymizováno] z [jméno FO] na dceru, což už byla věc dávno naplánovaná. Předmětem jednání byla darovací smlouva k předmětnému bytu a dále dohoda mezi [jméno FO] a dcerou, kdy v dohodě bylo popsáno, že [jméno FO] daruje byt a dcera na oplátku se o babičku postará, až na tom bude špatně, tak aby nemusela jít někam do ústavu. Darovací smlouva byla stažena z internetu a dohodu k darovací smlouvě sepsal on na základě poznámek [jméno FO], na dohodě připojil svůj podpis. Uvedl, že strany považovaly za spravedlivé a přiměřené, že dcera konečně dostane byt a o matku bude postaráno. Z počátku dcera pouze přijela a nakoupila, uklidila, pak začala studovat v [Anonymizováno], tak rodiče požádala, aby péči o matku převzali. Stav matky se zhoršuje, aktuálně potřebuje celodenní péči, bydlí na [Anonymizováno] ulici, kdy tento byt je pro ni příznivější. Dále uvedl, že s manželkou vlastní pouze byt na [Anonymizováno], dceři darovali byt na [Anonymizováno] ulici v Olomouci a nemovitosti v [Anonymizováno], bylo to někdy v roce [Anonymizováno]. Nemovitosti darovali dceři z důvodu, že mají ještě [Anonymizováno]

32. Pokud se týká závěru o skutkovém stavu:

33. Ze spisu Obvodního soudu pro [adresa] č. j. [spisová značka] soud zjistil, že bylo vedeno dědické řízení po [jméno FO], narozené [datum], zemřelé [datum], kdy v rámci tohoto řízení [jméno FO] uznala závěť za platnou přípisem ze dne [datum] (č. l. 27 + 41 spisu). Soud zjistil, že řízení bylo skončeno usnesením Obvodního soudu pro [adresa] ze dne [datum] č. j. [spisová značka], kde byla určena obvyklá cena majetku zůstavitelky ke dni úmrtí částkou 2 533 830,50 Kč, výše dluhů částkou 15 546 Kč a čistá hodnota dědictví částkou 2 518 284,50 Kč, kdy veškerý majetek patřící do dědictví nabyla jako jediná dědička ze závěti, a to sestra zůstavitelky [Jméno žalobkyně], narozená [Datum narození žalobkyně]. Majetek patřící do dědictví byl tvořen nemovitými věcmi, zůstatky na vkladových účtech u [právnická osoba], zůstatkem na spořicím účtu u [Anonymizováno], zůstatek na vkladní knížce u [Anonymizováno]., hotovostí a mobilním telefonem. Ze spisu Okresního soudu v Olomouci č. j. [spisová značka] soud zjistil, že se [Jméno žalobkyně] domáhala vůči [jméno FO] zaplacení částky 894 147,54 Kč s příslušenstvím, a to v argumentaci, že žalovaná bez právního důvodu odčerpala z dědictví po zemřelé [jméno FO] částku 894 147,54 Kč, a tudíž na její straně vzniklo bezdůvodné obohacení. Žalovaná [jméno FO] se v řízení snažila neúspěšně prokázat, že tato částka nepatřila do dědictví, že jí byla již za života [jméno FO], darována. Z rozsudku Okresního soudu v Olomouci ze dne [datum] č. j. [spisová značka] soud zjistil, že žalovaná [jméno FO] byla zavázána zaplatit žalobkyni [Jméno žalobkyně] částku 894 147,54 Kč s úrokem z prodlení z této částky ve výši 8,05 % ročně za dobu od [datum] do zaplacení, dále byla žalovaná zavázána zaplatit státu – České republice na účet Okresního soudu v Olomouci soudní poplatek a náklady řízení státu. Z rozsudku Krajského soudu v [adresa] – pobočka v Olomouci ze dne [datum] č. j. [spisová značka] soud zjistil, že rozsudek Okresního soudu v Olomouci ze dne [datum] č. j. [spisová značka] byl ve výrocích I., III. a IV. potvrzen, ve výroku o nákladech řízení účastníkům pak byl změněn. Odvolací soud se ztotožnil s právním hodnocením okresního soudu a dovodil, že na straně žalované [jméno FO] došlo na úkor žalobkyni [Jméno žalobkyně] k bezdůvodnému obohacení, kdy nebylo v řízení prokázáno, že by ze strany zemřelé [jméno FO] došlo k darování finančních prostředků na sporných účtech. Ze spisu Okresního soudu v Olomouci č. j. [spisová značka] soud zjistil, že žalobkyně [Jméno žalobkyně] se domáhala vůči žalované určení právní neúčinnosti převodu spočívajícího v uzavření darovací smlouvy na darování jednotky č. [Anonymizováno] v domě č. p. [Anonymizováno], [Anonymizováno] v Olomouci, část obce [adresa] na p. č. St. [Anonymizováno], vše v k. ú. [adresa], jak byla tato nemovitost zapsána na LV č. [hodnota] vedeném v Katastrálním území [adresa], obec a [adresa] u [právnická osoba] pro Olomoucký kraj, katastrální pracoviště [adresa]. Žalobkyně se domáhala určení právní neúčinnosti darovací smlouvy uzavřené mezi [jméno FO] a [Jméno žalované] z [datum], v rámci žaloby však již byl tvrzen další převod jednotky dne [datum] z [Jméno žalované] na její rodiče, kteří zůstali následně vlastníky předmětné bytové jednotky. Ze spisu č. j. [spisová značka] soud zjistil, že v rámci vyjádření na č. l. 70 žalovaná [Jméno žalované] nehovořila ho nějaké dohodě k darovací smlouvě, uváděla, že měla v bytě bydlet a pak když byla přijata na studium do [Anonymizováno], bylo zřejmé, že v bytě [Anonymizováno] a proto jej darovala rodičům. V rámci vyjádření žalované [Jméno žalované] založeného na č. l. 102 bylo tvrzeno jen uzavření darovací smlouvy s tím, že měla studovat v [Anonymizováno], pak se rozhodla studovat jen v [Anonymizováno], zanikla u ní potřeba v bytě bydlet a nechtěla se o byt starat a byt převedla na rodiče. Ze stejného spisu soud v rámci výslechu žalované [Jméno žalované] zjistil, že žalovaná nevěděla, kdo připravoval darovací smlouvy (žalovaná opět nehovořila o dohodě k darovací smlouvě ze dne [datum]), dále uváděla, že když měla bydlet v [Anonymizováno], měla se o babičku i starat, chodit na nákupy, uklízet, když to nemohla dělat, tak se tam měli přestěhovat rodiče a starat se o babičku, nakonec se tam rodiče nepřestěhovali a o babičku se nestarali, babička bydlí v bytě na Rooseveltově ulici, kdo bydlí v bytě babičky, nevěděla. Z výpovědi [jméno FO] vyplynulo, že ví pouze, že byt byl převeden na žalovanou a v bytě občas přespí manžel. Z výpovědi [tituly před jménem] [jméno FO] vyplynulo, že [jméno FO] měla darovat byt žalované, až bude plnoletá, kdy byt užívá občasně on. V rámci závěrečného návrhu na č. l. 173 žalovaná tvrdila, že byt jí byl přislíben; darován jí byl, až když měla studovat v [Anonymizováno], a dále tvrdila, že uzavřením darovací smlouvy s žalovanou [jméno FO] plnila svůj morální závazek vůči vnučce, které byt přislíbila o mnoho let dříve. Ve věci bylo rozhodnuto rozsudkem ze dne [datum] č. j. [spisová značka], který byl následně v celém rozsahu zrušen usnesením Krajského soudu v [adresa] – pobočka v Olomouci ze dne [datum] č. j. [spisová značka], kdy krajský soud mimo jiné v rámci odůvodnění uvedl, že krajský soud souhlasí s tím, že úkon dlužnice [jméno FO] zkrátil věřitele, když darování znamenalo podstatné ztížení, resp. zkrácení vymahatelné pohledávky. Krajský soud pak rovněž uzavřel, že k darování došlo v posledních dvou letech mezi dlužníkem a osobou blízkou. Dále krajský soud dovodil, že v daném případě šlo o darování, a tudíž se neužije § 590 OZ a bude se aplikovat speciální ustanovení § 591 OZ. Ve věci pak bylo opětovně rozhodnuto rozsudkem ze dne [datum] č. j. [spisová značka], kterým bylo žalobě v rozsahu žalobního žádání vyhověno, nicméně tento rozsudek následně v odvolacím řízení neobstál. V rámci odůvodnění odvolání ze dne [datum] na č. l. 257 žalovaná teprve poprvé začíná tvrdit otázku protiplnění, tedy že na oplátku daru měla žalovaná závazek nechat babičku v bytě bydlet a zavázat se o ní doživotně starat, hodnotu těchto služeb vyčíslovala a tvrdila, že plnění jsou vyrovnaná a že babička tam bydlí a je o ni pomocí rodičů pečováno, kdy k tomuto žalovaná navrhla výslech sedmi svědků, tedy nikoliv listinu nazvanou jako Dohoda k darovací smlouvě ze dne [datum]. Ve věci pak bylo rozhodnuto pravomocně rozsudkem Krajského soudu v [adresa] – pobočka v Olomouci ze dne [datum] č. j. [spisová značka] a to tak, že rozsudek Okresního soudu v Olomouci ze dne [datum] č. j. [spisová značka] byl změněn a žaloba byla v rozsahu žalobního žádání v celém rozsahu zamítnuta. Krajský soud žalobu zamítl s argumentací, že u darovací smlouvy z [datum] bylo správně postupováno podle § 591 OZ, neboť se jednalo o jednoznačně bezúplatné právní jednání, když nebylo sjednáno žádné protiplnění. Krajský soud uvedl, že darovací smlouvou bylo nepochybně zkráceno uspokojení vymahatelné pohledávky žalobkyně vůči [jméno FO] (§ 589 odst. 1 OZ), kdy k jednání došlo ve lhůtě dvou let před podáním žaloby. Krajský soud uzavřel, že v daném případě se nejedná o výjimku uvedenou v ustanovení § 591 d) obč. zák. (blíže [spisová značka]). Krajský soud uvedl, že případný příslib darování nemůže převážit nad povinností dlužnice uhradit vysoký dluh vůči žalobkyni. Přesto krajský soud nemohl žalobě vyhovět, neboť došlo [datum] k dalšímu převodu jednotky a nebylo možné užít ustanovení § 599 odst. 2 obč. zák., neboť rodiče nabyli jednotku ještě před provedením poznámky ([datum], poznámka z [datum]). Krajský soud uvedl, že nemůže – li se věřitel domáhat z majetku co ušel (§ 595 odst. 1 obč. zák. a) může se věřitel domáhat odpovídající náhrady § 595 odst. 1 věta druhý obč. zák.), b) nabyla – li však třetí osoba k věci, z níž by se věřitel mohl jinak domoci uspokojení takové právo, že se proti této osobě neúčinnosti dovolat nelze, má ten, proti němuž se věřitel neúčinnosti právního jednání mohl dříve dovolat a za jehož držby právo třetí osobě vzniklo vůči věřiteli povinnost k náhradě škody (§ 596 OZ) – viz blíže 21 Cdo 1079/2017. Krajský soud dovodil, že právě z tohoto důvodu nelze žalobě o vyslovení neúčinnosti, vyhovět. Krajský soud pak dále uvedl, že námitku u platnosti lze odmítnout s ohledem na jednoznačný obsah darovací smlouvy, která žádný vzájemný závazek neobsahuje. Krajský soud poukázal na to, že žalovaná před okresním soudem uváděla, že byt obdržela darem. Krajský soud pak dále dovodil, že darovací smlouva u nemovitých věcí má obligatorní písemnou formu a pak tedy darovací smlouva nemůže být doplněna ústně. Dále krajský soud uzavřel, že jestli by snad darovací smlouva měla být simulovaným jednáním a vzájemné plnění disimulovaným (zastřeným jednáním) v ústní formě, není toto ujednání platné pro nedostatek formy. Konečně pak krajský soud uzavřel, že ve vztahu k žalobkyni jako třetí osobě se vždy musí uplatnit závaznost objektivního projevu, tedy vůle zachycená v písemné darovací smlouvě. Ze spisu Okresního soudu v Olomouci č. j. [spisová značka] soud zjistil, že dne [datum] bylo zahájeno exekuční řízení, kdy soud dne [datum] ve věci oprávněné [Jméno žalobkyně] proti povinné [jméno FO] vydal pověření k vedení exekuce k vymáhání pohledávky na základě rozsudku Okresního soudu v Olomouci č. j. [spisová značka] ze dne [datum] a rozsudku Krajského soudu v [adresa] – pobočka v Olomouci č. j. [spisová značka] ze dne [datum] k uspokojení pohledávky oprávněné ve výši 894 147,54 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení z této částky od [datum] do zaplacení, pro náklady odvolacího řízení ve výši 21 029 Kč, pro náklady oprávněné a náhradu nákladů, které budou v průběhu exekuce určeny, kdy provedením exekuce byla pověřena soudní exekutorka [tituly před jménem] [jméno FO]. Z výpisu z aktuálního výpisu z katastru nemovitostí soud zjistil, že [tituly před jménem] [jméno FO] a [jméno FO] jsou rovnodílnými spoluvlastníky nemovité věci – jednotky, č. jednotky [Anonymizováno] byt, a podílu na společných částech domu [Anonymizováno] v budově [adresa], [Anonymizováno], byt – dům, LV č. [hodnota] na p. č. St. [Anonymizováno], LV č. [hodnota], p. č. St[Anonymizováno], LV č. [hodnota] tak, jak je tato nemovitá věc zapsána na LV č. [hodnota] pro k. ú. [adresa], obec a [adresa] u [právnická osoba] pro Olomoucký kraj, Katastrální pracoviště [adresa], a to na základě darovací smlouvy ze dne [datum] s právními účinky ke dni [datum]. Z historického výpisu z katastru nemovitostí ke dni [datum] soud zjistil, že [Jméno žalované] byla na základě darovací smlouvy ze dne [datum] s právními účinky ke dni [datum] vlastníkem nemovité věci – jednotky, č. jednotky [Anonymizováno] byt, podílu na společných částech domu [Anonymizováno] v budově [adresa], [Anonymizováno], byt – dům, LV č. [hodnota] na p. č. St. [Anonymizováno] LV č. [hodnota], p. č. St. [Anonymizováno], LV č. [hodnota] tak, jak byla tato jednotka zapsána na LV č. [hodnota] pro k. ú. [adresa], obec a [adresa] u [právnická osoba] pro Olomoucký kraj, Katastrální pracoviště [adresa]. Z darovací smlouvy ze dne [datum] uzavřené mezi [tituly před jménem] [jméno FO] a [Jméno žalované] soud zjistil, že dárkyně [tituly před jménem] [jméno FO] darovala obdarované [Jméno žalované] spornou bytovou jednotku, převedla na obdarovanou vlastnické právo k této nemovité věci, obdarovaná dar přijala, dárce prohlásil, že na darovaných nemovitostech neváznou žádné závazky, dluhy, věcná práva ani jiné právní vady a že dárci není známo, že by darovaná nemovitost měla vady, které by neodpovídaly běžné míře opotřebení. Obdarovaná podpisem smlouvy potvrdila, že stav darované nemovité věci je jí znám. Z darovací smlouvy ze dne [datum] uzavřené mezi dárcem [Jméno žalované] a obdarovanými [Anonymizováno] a [Jméno žalované] soud zjistil, že dárce [Jméno žalované] darovala do podílového spoluvlastnictví [jméno FO] a [Jméno žalované] spornou bytovou jednotku a převedla na ně vlastnické právo k této nemovité věci, obdarovaní uvedený dar přijali, dárce prohlásil, že na darovaných nemovitých věcech neváznou žádné závazky, dluhy, věcná práva ani jiné právní vady a že dárci není známo, že by darovaná nemovitost měla vady, které by neodpovídaly běžné míře opotřebení, kdy obdarovaní podpisem smlouvy potvrdili, že stav darovaných nemovitostí je jim znám. Ze znaleckého posudku soudního znalce [tituly před jménem] [jméno FO] ze dne [datum] č. [hodnota] – [Anonymizováno] soud zjistil, že tržní hodnota bytové jednotky č. [Anonymizováno] s podílem na společných částech domu o velikosti [Anonymizováno], zapsaná na LV č. [hodnota], budova č. p. [Anonymizováno] a [Anonymizováno] na pozemku parc. č. St. [Anonymizováno] pozemku parc. č. St. [Anonymizováno], v obci [adresa], k. ú. [adresa], kraj Olomoucký byla k datu [datum] - 1 170 000 Kč a k datu [datum] – 1 220 000 Kč. Soudní znalec pak na výzvu soudu uvedl, že vyhláška č. 337/2022 Sb., účinná od [datum] nemá na závěry znaleckého posudku, vliv. Ze zprávy soudní exekutorky [tituly před jménem] [jméno FO] ze dne [datum] soud zjistil, že exekuce je vedená celkem pro částku 1 743 393,28 Kč, tj. pro jistinu 894 147,54 Kč, úroky z prodlení od [datum] do zaplacení (ke dni podání zprávy ve výši 544 011,94 Kč), náklady předcházejících řízení 21 029 Kč, předběžné náklady oprávněného v exekuci ve výši 15 125 Kč a předběžné náklady exekutora ve výši 269 079,80 Kč. Celkem byla vymožena částka ve výši 190 731,28 Kč, z toho bylo zaúčtováno na jistinu 28 097,32 Kč, na úroky z prodlení 129 749,65 Kč, na nákladech exekutora 32 884,31 Kč. Exekuce i nadále probíhá, částečně či zcela zastavena nebyla ani jinak nezanikla. Z další zprávy soudní exekutorky ze dne [datum] soud zjistil, že celkem byla vymožena částka 194 688,28 Kč, z toho 31 446,45 Kč na jistinu, 129 749,65 Kč na úroky z prodlení a 33 492,18 Kč na náklady exekutora. Z další zprávy soudní exekutorky ze dne [datum] soud zjistil, že tato vymohla v mezidobí další částky, a to [datum] částku 2 872,62 Kč, dne [datum] částku 2 872,62 Kč, dne [datum] částku 2 872,62 Kč a dne [datum] částku 2 447,74 Kč. Obsahem spisu se nachází dohoda k darovací smlouvě datová [datum], která soudům byla zcela poprvé zpřístupněna podáním advokáta [Jméno advokáta B] ze dne [datum] v rámci, které je uvedeno, že dárce [jméno FO] a obdarovaná [Jméno žalované] dne [datum] uzavírají darovací smlouvu, jejímž předmětem je darování bytové jednotky č. [Anonymizováno] v budově č. p. [Anonymizováno], [Anonymizováno] obce [adresa], část [adresa], postavené na parcelách č. St. [Anonymizováno], vše v k. ú. [adresa], spolu s podílem na společných částech budovy a pozemku [Anonymizováno], která je zapsaná v Katastru nemovitostí u [právnická osoba] pro Olomoucký kraj, Katastrální pracoviště [adresa], kdy za darování tohoto bytu se obdarovaná [Jméno žalované] zavázala postarat se o babičku [jméno FO] tak, aby nemusela konec života trávit v nějakém ústavu, tj. zajistí ji [Anonymizováno] Smluvní strany uvedly, že vzájemná plnění pokládají za rovnocenná (tj. darování oproti zajištění bydlení a poskytnutí péče atd.). Pro případ, že by obdarovaná v budoucnu převedla předmětný byt na někoho jiného, platí tato dohoda v plném rozsahu a obdarovaná je povinna na své náklady zajistit dárkyni bezplatné užívání jiného srovnatelného bytu. Dále je v dohodě k darovací smlouvě ze dne [datum] uvedeno, že tato dohoda tvoří nedílnou součást darovací smlouvy. Z výpovědi svědkyně [tituly před jménem] [jméno FO] se podává, že tato má velmi dobrý vztah ke [jméno FO] a panu [jméno FO], když byli sousedé, chodili do stejné školy, do sokola, znají se od narození, jezdili spolu na dovolenou. [jméno FO] ji učila, svědkyně k ní chodila na angličtinu. Žalobkyni [Jméno žalobkyně] nezná. Svědkyně v rámci své výpovědi uvedla, že si údajně pamatuje na podpis smluv ze dne [datum], kdy podle svědkyně se jednalo o dva doklady, jedna byla darovací smlouva, druhá byla dohoda mezi [jméno FO] a vnučkou [Jméno žalované], že se bude o babičku starat. Svědkyně uvedla, že má za to, že svůj podpis připojila jak k dohodě, tak ke smlouvě. Podle svědkyně vše proběhlo rychle, smlouva byla vytištěná a připravená k podpisu. K podpisu došlo u [jméno FO], byla tam rodina [jméno FO] a svědkyně tam šla zrovna vrátit knihy a přitom se tam podepisovala smlouva a dohoda. Podle svědkyně žalovaná dohodu plní, kdy teď sice studuje v [Anonymizováno], tak veškeré závazky za ni převzali manželé [jméno FO]. Z výpovědi svědkyně [jméno FO] se podává, že tato k žalobkyni má neutrální vztah, žalovaná je její dcera, k ní má vztah dobrý. Uvedla, že někdy o prázdninách [Anonymizováno] byla přítomna jednání mezi [jméno FO] a dcerou, kdy u toho jednání byla ona s manželem, dcera, [jméno FO] a sousedka [Anonymizováno]. Uvedla, že babička chtěla darovat dceři byt a dohadovaly se věci kolem, jak to bude, kdy dcera se měla zavázat, že se bude o babičku starat, aby nemusela jít do domova důchodců, bylo to takto plánované dopředu, že se to tak udělá. Sousedka přišla náhodou. V předmětný den se podepisovala darovací smlouva a dále dohoda o tom, že dcera se bude o babičku starat, což je v jejich rodině běžné. Uvedla, že ona s manželem ke [jméno FO] přišli, darovací smlouva a dohoda se prohlédly, přečetly se a podepsaly se, darovací smlouvu i dohodu sepsal manžel, patrně to stáhl někde z internetu a podle toho, co tam [jméno FO] chtěla mít. K dohodě připojila svůj podpis a to z iniciativy tchýně. Uzavřené dohody obě smluvní strany vnímaly tak, že byly spokojené, že je to dobrá dohoda pro obě strany. [Jméno žalované] se zavázala do té doby, kdy to bude s babičkou dobré, ji navštěvovat a pomáhat kupř. s nákupy, a poté, kdy se zdravotní stav [jméno FO] zhorší, tak že se o ni dcera bude starat, případně zajistí celodenní péči. Dcera se zavázala poskytnout babičce bydlení, v případě, že by babička nemohla v tom bytě bydlet. Dcera byla nejprve v plnění hodně aktivní, poté, kdy začala studovat v [Anonymizováno], tak to začala dělat svědkyně s manželem. Péče o [jméno FO] je hodně nákladná. Minimálně dva až tři roky [jméno FO] není schopna se o sebe postarat, celodenní péči o ni vykonává manžel. Dále uvedla, že s manželem vlastní pouze byt na [Anonymizováno], kdy v minulosti s manželem vlastnili byt na [Anonymizováno] ulici v [Anonymizováno] a [Anonymizováno], tyto nemovitosti darovali někdy před rokem 2014 dceři, a to z toho důvodu, že to chtěli mít vyřešené, neboť mají [Anonymizováno]. Darování bytu na [Anonymizováno] je s manželem tolik neohrožuje, neboť se nejedná o jejich střechu nad hlavou. Z výpovědi svědka [tituly před jménem] [jméno FO] se podává, že se účastnil jednání mezi [jméno FO] a [Jméno žalované] v červenci [Anonymizováno], jednání se účastnila [jméno FO], [Jméno žalované], on, manželka a [jméno FO], což je sousedka a rodinná přítelkyně. Uvedl, že předmětem jednání bylo darování bytu na Dělnické z [jméno FO] na dceru, což už byla věc dávno naplánovaná. Předmětem jednání byla darovací smlouva k předmětnému bytu a dále dohoda mezi [jméno FO] a dcerou, kdy v dohodě bylo popsáno, že [jméno FO] daruje byt a dcera na oplátku se o babičku postará, až na tom bude špatně, tak aby nemusela jít někam do ústavu. Darovací smlouva byla stažena z internetu a dohodu k darovací smlouvě sepsal on na základě poznámek [jméno FO], na dohodě připojil svůj podpis. Uvedl, že strany považovaly za spravedlivé a přiměřené, že dcera konečně dostane byt a o matku bude postaráno. Z počátku dcera pouze přijela a nakoupila, uklidila, pak začala studovat v Brně, tak rodiče požádala, aby péči o matku převzali. Stav matky se zhoršuje, aktuálně potřebuje celodenní péči, bydlí na [Anonymizováno] ulici, kdy tento byt je pro ni příznivější. Dále uvedl, že s manželkou vlastní pouze byt na [Anonymizováno], dceři darovali byt na [Anonymizováno] ulici v [Anonymizováno] a nemovitosti v [Anonymizováno], bylo to někdy v roce [Anonymizováno]. Nemovitosti darovali dceři z důvodu, že mají ještě [Anonymizováno]

34. Podle § 589 odst. 1 z. č. 89/2012 Sb. platí, že zkracuje-li právní jednání dlužníka uspokojení vykonatelné pohledávky věřitele, má věřitel právo domáhat se, aby soud určil, že právní jednání dlužníka není vůči věřiteli právně účinné a dle § 589 odst. 2 platí, že neúčinnost právního jednání dlužníka se zakládá rozhodnutím soudu o žalobě věřitele, kterou bylo odporováno právnímu jednání dlužníka (odpůrčí žaloba).

35. Podle § 590 odst. 1 písm. c) z. č. 89/2012 Sb. se věřitel může dovolat neúčinnosti právního jednání, kterým byl věřitel zkrácen a k němuž v posledních dvou letech došlo mezi dlužníkem a osobou jemu blízkou nebo které dlužník učinil ve prospěch takové osoby, ledaže druhé straně v době, kdy se právní jednání stalo, dlužníkův úmysl zkrátit věřitele znám nebyl a ani znám být nemusel.

36. Podle § 591 z. č. 89/2012 Sb. se neúčinnosti bezúplatného právního jednání dlužníka může věřitel dovolat tehdy, pokud k němu došlo v posledních dvou letech. To neplatí, jedná-li se o plnění povinnosti uložené zákonem, obvyklé příležitostné dary, věnování učiněné v přiměřené výši na veřejně prospěšný účel, nebo plnění, kterým bylo vyhověno mravnímu závazku nebo ohledům slušnosti.

37. Podle § 595 odst. 1 z. č. 89/2012 Sb. neúčinnost právního jednání zakládá věřitelovo právo domáhat se uspokojení pohledávky i z toho, co neúčinným jednáním z dlužníkova majetku ušlo. Není-li to dobře možné, náleží věřiteli odpovídající náhrada.

38. Podle § 6 odst. 1, 2 zák. č. 89/2012 Sb. každý má povinnost jednat v právním styku poctivě. Nikdo nesmí těžit ze svého nepoctivého nebo protiprávního stavu. Nikdo nesmí těžit ani z protiprávního stavu, který vyvolal nebo nad kterým má kontrolu.

39. Podle § 8 zák. č. 89/2012 Sb. zjevné zneužití práva nepožívá právní ochrany.

40. Podle § 2900 zák. č. 89/2012 Sb. vyžaduje –li to okolnosti případu nebo zvyklosti soukromého života, je každý povinen počínat si při svém konáním tak, aby nedošlo k nedůvodné újmě na svobodě, životě, zdraví, nebo na vlastnictví jiného.

41. Podle § 2909 zák. č. 89/2012 Sb. škůdce, který poškozenému způsobí škodu úmyslným porušením dobrých mravů, je povinen ji nahradit; vykonával – li však své právo kdy škůdce je povinen nahradit, jen sledoval – li jako hlavní účel poškození jiného.

42. Předně soud výrokem I. řízení částečně- v rozsahu dispozice žalobkyně- zastavil, a to postupem dle § 96 odst. 1 o. s. ř., když žalovaná s dispozicí vyslovila souhlas. Dispozitivním úkonem pak žalobkyně reagovala na v mezidobí (od poslední dispozice) vymožené částky, a to dne [datum] ve výši 2 872,62 Kč, dne [datum] ve výši 2 872,62 Kč, dne [datum] ve výši 2 872,62 Kč a dne [datum] ve výši 2 447,74 Kč.

43. Pokud se týká právního hodnocení věci, soud uzavírá, že právní hodnocení této věci je z podstatné části odvislé od výsledku řízení vedených u Okresního soudu v Olomouci pod sp. zn. [spisová značka] a [spisová značka]. Zcela zásadní jsou pak závěry vyplývající z usnesení Krajského soudu v [adresa] – pobočka v Olomouci ze dne [datum] č. j. [spisová značka], kdy se soud prvního stupně s těmito závěry zcela ztotožňuje a v celém rozsahu na ně odkazuje.

44. Krajský soud žalobu ve věci [spisová značka] zamítl s argumentací, že u darovací smlouvy z [datum] bylo správně postupováno podle § 591 OZ, neboť se jednalo o jednoznačně bezúplatné právní jednání, když nebylo sjednáno žádné protiplnění. Krajský soud uvedl, že darovací smlouvou bylo nepochybně zkráceno uspokojení vymahatelné pohledávky žalobkyně vůči [jméno FO] (§ 589 odst. 1 OZ), kdy k jednání došlo ve lhůtě dvou let před podáním žaloby. Krajský soud uzavřel, že v daném případě se nejedná o výjimku uvedenou v ustanovení § 591 d) obč. zák. (blíže [spisová značka]). Krajský soud uvedl, že případný příslib darování nemůže převážit nad povinností dlužnice uhradit vysoký dluh vůči žalobkyni. Přesto krajský soud nemohl žalobě vyhovět, neboť došlo [datum] k dalšímu převodu jednotky a nebylo možné užít ustanovení § 599 odst. 2 obč. zák., neboť rodiče nabyli jednotku ještě před provedením poznámky ([datum], poznámka z [datum]). Krajský soud uvedl, že nemůže – li se věřitel domáhat z majetku co ušel (§ 595 odst. 1 obč. zák. a) může se věřitel domáhat odpovídající náhrady § 595 odst. 1 věta druhý obč. zák.), b) nabyla – li však třetí osoba k věci, z níž by se věřitel mohl jinak domoci uspokojení takové právo, že se proti této osobě neúčinnosti dovolat nelze, má ten, proti němuž se věřitel neúčinnosti právního jednání mohl dříve dovolat a za jehož držby právo třetí osobě vzniklo vůči věřiteli povinnost k náhradě škody (§ 596 OZ) – viz blíže [spisová značka]. Krajský soud dovodil, že právě z tohoto důvodu nelze žalobě o vyslovení neúčinnosti, vyhovět. Krajský soud pak dále uvedl, že námitku u platnosti lze odmítnout s ohledem na jednoznačný obsah darovací smlouvy, která žádný vzájemný závazek neobsahuje. Krajský soud poukázal na to, že žalovaná před okresním soudem uváděla, že byt obdržela darem. Krajský soud pak dále dovodil, že darovací smlouva u nemovitých věcí má obligatorní písemnou formu a pak tedy darovací smlouva nemůže být doplněna ústně. Dále krajský soud uzavřel, že jestli by snad darovací smlouva měla být simulovaným jednáním a vzájemné plnění disimulovaným (zastřeným jednáním) v ústní formě, není toto ujednání platné pro nedostatek formy. Konečně pak krajský soud uzavřel, že ve vztahu k žalobkyni jako třetí osobě se vždy musí uplatnit závaznost objektivního projevu, tedy vůle zachycená v písemné darovací smlouvě.

45. Podle § 596 OZ a dle rozhodnutí NS ČR sp. zn. 29 Cdo 455/2018 platí, že nabyla – li třetí osoba k věci, z níž by se věřitel mohl jinak domoci uspokojení takové právo, že se proti této osobě neúčinnosti dovolat nelze, má ten, proti němuž se věřitel neúčinnosti právního jednání mohl dříve dovolat, a za jehož držby právo třetí osobě vzniklo vůči věřiteli povinnost k náhradě škody.

46. V poměrech projednávané věci lze uzavřít, že žalobkyně se dovolala vůči [jméno FO] neúčinnosti až žalobou ze dne [datum] doručenou [jméno FO] dne [datum], tedy v době, kdy již od [datum] nemovitost vlastnily třetí osoby, a tudíž má žalobkyně vůči žalované právo na náhradu škody (§ 596 OZ).

47. Pohledávka z titulu náhrady škody pak svědčí žalobkyni, která je poškozenou. Škůdcem, tedy osobou povinnou k náhradě škody je žalovaná. Žalovaná dle shora citovaných zákonných ustanovení porušila § 6, § 8, § 2900 i § 2910 OZ a zneužila právo, když převedla darovací smlouvou ze dne [datum] spornou bytovou jednotku č. [Anonymizováno], jak je blíže specifikovaná na LV č. [hodnota] pro k. ú. [adresa] na svoje rodiče [jméno FO] a [jméno FO] za účelem znemožnění uspokojení pohledávky žalobkyně proti dlužnici [jméno FO], od níž předtím bytovou jednotku č. [Anonymizováno]/[Anonymizováno] nabyla. Tím žalobkyně způsobila škodu. Jednání dlužnice, žalované i jejích rodičů zkrátilo uspokojení vykonatelné pohledávky žalobkyně vůči dlužnici, když je zřejmé, že žalobkyně se vůči dlužnici nemůže vykonatelné pohledávky domoci v rozumném čase jinak, neboť dlužnice je toliko poživatelkou starobního důchodu a dále je nemajetná. Úmyslem dlužnice, žalované i jejich rodičů bylo zkrátit uspokojení vykonatelné pohledávky žalobkyně vůči dlužnici a tito jednali zjevně ve vzájemné součinnosti.

48. Výše škody, která žalobkyni vznikla, je dána výši pohledávky žalobkyně vůči dlužnici dle rozsudku Okresního soudu v Olomouci ze dne [datum] č. j. [spisová značka] ve spojení s rozsudkem Krajského soudu v [adresa] – pobočka v Olomouci ze dne [datum] č. j. [spisová značka], která nemohla být uspokojena z předmětné bytové jednotky, tj. ke dni podání žaloby se jednalo o částku ve výši 894 147,56 Kč spolu s úrokem z prodlení z této částky ve výši 8,05 % ročně za dobu od [datum] do zaplacení. Vymáhaná částka pak byla v průběhu řízení částečně snížena – z důvodu plnění dlužnice – provedenými dispozitivními úkony žalobkyně.

49. Mezi porušením povinnosti a vznikem škody je dána příčinná souvislost, neboť pokud by žalovaná svoji povinnost neporušila a k převodu jednotky by nedošlo, uspokojila by se žalobkyně z předmětné jednotky. Horní hranice výše škody, na niž má žalobkyně nárok je tak limitována výši ceny předmětné jednotky, která byla stanovena znaleckým posudkem soudního znalce [tituly před jménem] [jméno FO], tedy částkou 1 150 000 Kč. Zjištěná cena bytové jednotky je vyšší než jistina pohledávky žalobkyně a tato je pak oprávněná v celé výši, když úrok z prodlení je dán již pouze během času odrážející prodlení žalované.

50. Pokud se týká dohody k darovací smlouvě ze dne [datum] (č. l. 240 spisu) a na to navazující výslechy svědků [tituly před jménem] [jméno FO], [jméno FO] a [tituly před jménem] [jméno FO], soud má za to, že tyto realizované důkazy jsou nevěrohodné, účelové, neodrážející reálný skutkový děj v inkriminovaném čase. Předně je třeba poukázat na skutečnost, že dohoda k darovací smlouvě ze dne [datum] se poprvé v soudních řízeních „objevila“ až v podání [Jméno advokáta B] ze dne [datum], kdy do té doby žalovaná ani nikdo jiný ani náznakem netvrdili, a tím méně prokazovali, že by snad měla existovat nějaká písemná dohoda k darovací smlouvě. Pouze v odvolacím řízení ve spise [spisová značka] v rámci doplnění odvolání žalovaná poprvé začala tvrdit protiplnění k darovací smlouvě, ovšem i zde se jednalo o tvrzení ohledně ústní dohody, když k důkazu právní zástupce žalované tehdy navrhl sedm svědků, nikoliv listinu nazvanou jako Dohoda k darovací smlouvě ze dne [datum]. Krajský soud jasně a jednoznačně ve svém usnesení č. j. [spisová značka] dovodil a rozebral, jak uvedeno výše, že darovací smlouva ze dne [datum] byla jednoznačně bezúplatným právním jednáním, když nebylo sjednáno žádné protiplnění. [jméno FO] objevená listina nazvaná jako „Dohoda k darovací smlouvě ze dne [datum]“ je pak krajně nevěrohodná a soud má za to, že tato listina byla vyhotovena až dodatečně pro účely tohoto řízení. Každopádně i v této listině nazvané jako „Dohoda k darovací smlouvě ze dne [datum]“ je uvedeno, že tato dohoda tvoří nedílnou součást darovací smlouvy. Pakliže tato listina měla tvořit nedílnou součást darovací smlouvy, pak vzhledem k tomu, že darování se týkalo nemovité věci, pak účinnost darovací smlouvy nastala až vkladem do katastru nemovitostí a to samé by mělo dopadat na listinu nazvanou jako „Dohoda k darovací smlouvě z [datum]“, která měla být údajně nedílnou součástí darovací smlouvy ze dne [datum]. Každopádně je třeba opětovně na tomto místě připomenout závěr Krajského soudu v [adresa] – pobočka v Olomouci z [spisová značka], kdy ve vztahu k žalobkyni jako třetí osobě se vždy musí uplatnit závaznost objektivního projevu, tedy vůle zachycená v písemné darovací smlouvě. Výslechy svědků [jméno FO] a [tituly před jménem] [jméno FO] soud vyhodnotil jako nevěrohodné, když tito se přímo účastnili škodného jednání ve vztahu k žalobkyni a přímo z tohoto škodného jednání těžili, když jsou aktuálně vlastníky předmětné bytové jednotky, nehledě k tomu, že žalovaná je jejich dcerou. Výslech svědkyně [tituly před jménem] [jméno FO] soud rovněž vyhodnotil jako nevěrohodný, když tato svědkyně má úzký vztah k rodině žalované, a to konkrétně k manželům [jméno FO] i k dlužnici [jméno FO], nehledě k tomu, že o obsahu její výpovědi lze mít zásadní pochybnosti, když je prakticky vyloučené, aby si svědkyně pamatovala, že listiny byly podepisovány [datum], svědkyně pak byla u rodiny [jméno FO] vlastně náhodou, neboť tam šla zrovna vracet knihy a při té příležitosti – dle svých slov – podepsala listinu nazvanou jako „Dohoda k darovací smlouvě ze dne [datum]“ a darovací smlouvu ze dne [datum], což však zcela zjevně není pravdivé tvrzení, neboť svědkyně darovací smlouvu ze dne [datum] nepodepsala. Dále soud uvádí, že považuje celkově majetkové transakce mezi [Jméno žalované] a jejími rodiči za nevěrohodné a účelové, když na jednu stranu tito v roce [Anonymizováno] darují dceři rozsáhlé nemovitosti v [Anonymizováno] a byt na [Anonymizováno] ulici, a to údajně z důvodu ochrany majetku kvůli [Anonymizováno], na druhou stranu pak bez jakýchkoliv obav od dcery si nechají [datum] darovat sporný byt na [Anonymizováno], aniž by měli obavy o majetkový osud tohoto bytu, jak je měli u jiných svých nemovitostí.

51. Jako nedůvodnou pak soud vyhodnotil žalovanou vznesenou námitku promlčení, když škodné jednání učinila žalovaná dne [datum], žaloba pak byla podána dne [datum], tedy v rámci oběhu obecné promlčecí lhůty. Již je zcela bez právního významu, že žalobkyně na výzvu soudu podle § 118a) odst. 2 a 3 o. s. ř. žalobu doplňovala a upřesňovala.

52. Další žalovanou navržené důkazy, a to znaleckým posudkem na ocenění užívání nemovitosti od roku 2014 doposud a znaleckým posudkem na vyčíslení hodnoty péče o nemocnou [jméno FO], soud neprovedl pro nadbytečnost, a to s ohledem na shora uvedené právní hodnocení důkazů, když soud vyhodnotil darovací smlouvy k předmětnému bytu ze dne [datum] jako bezúplatnou, bez dalšího protiplnění, a to shodně se shora zmiňovanými závěry krajského soudu. Rovněž pak ani nelze odhlédnout od skutečnosti, že předmětná „dohoda k darovací smlouvě„ se „objevila“ až v podání [tituly před jménem] [jméno FO] ze dne [datum], a lze mít zcela důvodné a relevantní pochybnosti o jejím původu.

53. O soudním poplatku soud rozhodl tak, že je žalovaná povinna zaplatit státu – České republice na účet Okresního soudu v Olomouci částku 9 381,70 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. Je třeba připomenout, že žalobkyně byla usnesením soudu osvobozena od placení soudních poplatků ve výši 75 %, uhradila 11 862,60 Kč, soudní poplatek by měl činit při předmětu řízení 862 701,09 Kč – 43 135 Kč, tedy obecně je třeba doplatit částku 31 272,40 Kč. Žalobkyně byla v řízení převážně procesně úspěšná, byla v řízení osvobozena ze 75 %, a tudíž dle § 2 odst. 3 zákona č. 549/1991 Sb., zaplatí podle výsledku řízení poplatek nebo jeho odpovídající část žalovaný, nemá – li proti navrhovateli právo na náhradu nákladů řízení, nebo není – li též od poplatku osvobozen. Žalovaná pak byla rozhodnutím soudu osvobozena od placení soudních poplatků ze 70 %, z toho lze dovodit, že by byla uhradit 30 % zbývajícího soudního poplatku (31 272,40 Kč), tedy částku 9 381,70 Kč.

54. O nákladech řízení státu pak soud rozhodl tak, že zavázal žalovanou zaplatit státu – České republice na účet Okresního soudu v Olomouci částku 5 189,50 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

55. Podle § 148 o. s. ř. státu má podle výsledku řízení proti účastníkům právo na náhradu nákladů řízení, které platil, pokud u nich nejsou předpoklady pro osvobození od soudních poplatků. Žalobkyně byla v převážné části předmětu řízení procesně úspěšná, tudíž náklady řízení státu by měla hradit žalovaná, která je však ze 70 % osvobozená od soudních poplatků, a tudíž po ní lze požadovat toliko úhradu 30 % nákladů řízení státu. Náklady řízení státu jsou pak tvořeny náklady na mediaci ve výši 169 Kč (usnesení na č. l. 289) a dále pak znalečným soudního znalce [tituly před jménem] [jméno FO] ve výši 17 129,23 Kč (usnesení soudu na č. l. 338 spisu), když se jedná o zbytek znalečného po zohlednění zaplacené zálohy žalobkyní ve výši 2 500 Kč. Náklady řízení státu činí celkem tedy částku 17 298,23 Kč, z čehož tak činí 30 % - 5 189,50 Kč.

56. O nákladech řízení mezi účastníky soud rozhodl tak, že žalovanou zavázal zaplatit žalobkyni na nákladech řízení částku 151 291,20 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám advokáta [Jméno advokáta A], když soud postupoval podle § 142 odst. 3 o. s. ř., kdy, i když měl účastník ve věci úspěch jen částečný, může mu soud přiznat plnou náhradu nákladů řízení, měl – li neúspěch v poměrně nepatrné části nebo záviselo – li rozhodnutí o výši plnění na znaleckém posudku nebo na úvaze soudu. Soud žalobkyni přiznal celou náhradu nákladů řízení, neboť tato disponovala s předmětem řízení jen v nepatrné části, a to ještě v souvislosti s plněním dlužnice [jméno FO]. Náklady řízení se sestávají se zaplaceného soudního poplatku po vrácení ve výši 11 862,60 Kč, dále pak ze zálohy na vypracování znaleckého posudku ve výši 2 500 Kč a dále pak z nákladů za právní zastoupení žalobkyně advokátem dle vyhlášky č. 177/1996 Sb. Právní zástupce žalobkyně ve věci učinil tři úkony a dva půl úkony právní pomoci z tarifní hodnoty 894 147,54 Kč, tedy se jednalo o sazbu odměny 11 900 Kč (příprava a převzetí, žaloba, účast na mediaci, odvolání do procesního rozhodnutí – půl úkon, námitky proti rozhodnutí VSÚ – půl úkon). Dále pak právní zástupce žalobkyně činil úkony právní služby při tarifní hodnotě 862 701,09 Kč, tedy při sazbě za úkon – 11 780 Kč, a to 5 úkonů právní pomoci (vyjádření z [datum], ve kterém bylo pokračováno podáním z [datum] a upřesnění o podání z [datum], vyjádření z [datum], účast na výslechu svědka z [datum] a účast u jednání soudu dne [datum] přesahující dvě hodiny – dva úkony právní služby). Dále se náklady advokáta sestávají z 10 režijních paušálů po 300 Kč. Dále jsou náklady řízení tvořeny jízdným k jednání dne [datum] advokáta z [Anonymizováno] do [Anonymizováno] a zpět, a to osobním automobilem [Anonymizováno] při celkové vzdálenosti 510 km, při sazbě za 1 km 5,20 Kč (dle vyhl. č. 467/2022 Sb.), při průměrné spotřebě nafta za 100 km 4,5 l a vyhláškové ceně nafty 44,10 Kč, tedy jízdné v amortizační složce 2 652 Kč a ve spotřební složce 1 012,10 Kč, tedy celkem 3 664,10 Kč. Všechny částky (vyjma SOP a zálohy za důkaz) byly zvýšeny o 21 % DPH, neboť právní zástupce žalobkyně je plátcem DPH. DPH pak činilo částku 23 764,50 Kč, celkem tedy náklady řízení činily částku 151 291,20 Kč.