27 C 163/2023 - 104

Rubrum

Obvodní soud pro Prahu 2 rozhodl soudkyní Mgr. Klárou Klečkovou ve věci žalobců: a) [Jméno žalobce A], narozená [Datum narození žalobce A] bytem [Adresa žalobce A] b) [Jméno žalobce B], narozený [Datum narození žalobce B] bytem [Adresa žalobce A] oba zastoupeni advokátem [Jméno advokáta] sídlem [Adresa advokáta] proti žalované: [Anonymizováno] za níž jedná [Jméno žalované] sídlem [Adresa žalované] o zaplacení 1 878 244 Kč s příslušenstvím a 45 000 Kč s příslušenstvím takto:

Výrok

I. Řízení se co do požadavku žalobkyně a) na zaplacení částky [částka] spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % od [datum] do zaplacení zastavuje.

II. Konstatuje se, že v řízení vedeném u Okresního soudu [adresa]-jih pod sp. zn. 19 EXE 692/2018 bylo porušeno právo žalobce b) podle čl. 11 odst. 1 Listiny základních práv a svobod na ochranu majetku v čl. 10 Listiny základních práv a svobody základního práva na soukromí život vydáním nezákonného rozhodnutí ze dne [datum], č.j. 19 EXE 692/2018-139 na základě kterého byl pověřen soudní exekutor [tituly před jménem] [jméno FO], [tituly za jménem], Exekutorský úřad [adresa] k provedení exekuce vůči žalobci b) pod sp. zn. 120 EX 3367/18 k vymožení povinnosti odstranit a obnovit předcházející stav stavby na pozemku parc. č. [Anonymizováno] KÚ [adresa] provedené bez opatření vodoprávního úřadu.

III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci b) částku [částka] se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení a to do 15 dnů od právní moci rozsudku.

IV. Žaloba s tím, že žalovaná je povinna zaplatit žalobci b) [částka] se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení a zákonný úrok z prodlení ve výši 15 % ročně z částky [částka] od [datum] do [datum], se zamítá.

V. Žaloba s tím, že žalovaná je povinna žalobkyni a) [částka] se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % z částky [částka] od [datum] do zaplacení, se zamítá.

VI. Žalobkyně a) je povinna zaplatit žalované náhradu nákladů řízení ve výši [částka] do 15 dnů od právní moci rozsudku.

VII. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci b) náhradu nákladů řízení ve výši [částka] k rukám právního zástupce žalobce b) do 15 dnů od právní moci rozsudku.

VIII. Žalobkyně a) je povinna zaplatit České republice na účet Obvodního soudu pro [adresa] doplatek soudního poplatku za žalobu ve výši [částka] do 3 dnů od právní moci rozsudku.

IX. Žalobce b) je povinen zaplatit České republice na účet Obvodního soudu pro [adresa] doplatek soudního poplatku za žalobu ve výši [částka] do 3 dnů od právní moci rozsudku.

Odůvodnění

1. Žalobci se žalobou došlou soudu dne [datum] domáhali na žalované zaplacení částky [částka] jako náhrady nemajetkové újmy způsobené nezákonnou exekucí vedenou soudním exekutorem [tituly před jménem] [jméno FO], [tituly za jménem], Exekutorský úřad [adresa] pod sp. zn. 120 Ex 3367/18 a náhrady nemajetkové újmy ve výši [částka] z titulu nepřiměřené délky této exekuce. Uvedli, že dne [datum] Okresní soud [adresa]-jih pověřil soudního exekutora k provedení exekuce proti žalobci b) na základě rozhodnutí [právnická osoba] [adresa] – odbor životního prostředí ze dne [datum], č. j. OŽP-STP/[č. účtu], sp. zn. ŽP/5034/2011/Št, ve spojení s rozhodnutím Krajského úřadu Plzeňského kraje – odboru životního prostředí ze dne [datum], č.j. ŽP/9814/12 k vymožení povinnosti odstranit a obnovit předcházející stav stavby na pozemku parc. č. st. [Anonymizováno]. ú. [adresa] a zaplatit náklady nalézacího řízení ve výši [částka], náklady oprávněného a náklady exekuce. Postižen byl majetek v SJM s žalobkyní a). Náklady nalézacího řízení [částka] žalobci uhradili obratem vč. nákladů oprávněného, celkem [částka]. Popsali průběh exekučního řízení s tím, že dne [datum] soud rozhodl o odkladu exekuce do pravomocného skončení řízení o návrhu na obnovu řízení, které bylo pravomocně skončeno [datum]. K návrhu žalobce b) byla exekuce zastavena pravomocně dne [datum] z důvodu dle § 268 odst. 1 písm. h) o. s. ř. ve spojení s § 52 odst. 1 e. ř., že došlo k oprávněnému zaniklo právo domáhat se odstranění a obnovení předcházejícího stavu stavby. Pochybení spatřovali v tom, že před pověřením soudního exekutora nebyli na možnost exekučního řízení upozorněni s tím, že oprávněný [adresa] disponuje dostatečným aparátem pro vymáhání vlastními prostředky a nezákonně zvolil exekuci coby nejzávažnější omezení pro žalobce formou exekuce. Taktéž oprávněný způsobil a udržoval protiprávní stav tím, že podal nesprávně exekuční návrh, ačkoliv jeho právo domáhat se výkonu rozhodnutí bylo promlčeno a oprávněný projevoval nesouhlas se zastavením exekuce. Exekuce přitom měla dopady do osobnostních práv žalobců. Došlo k omezení majetku žalobců v celkové hodnotě [částka]. Jelikož i rodinný dům žalobců byl omezen, jejich syn nemohl zažádat o hypotéku. Nároky uplatnili nároky u žalované. K výzvě soudu ze dne [datum] týkající se odstranění vad žaloby žalobci upřesnili, že náhrady nemajetkové újmy za nepřiměřenou délku řízení [částka] s příslušenstvím od [datum] se domáhá pouze žalobce b). Žalobkyně a), která původně požadovala tento nárok společně a nerozdílně s žalobcem b), se tohoto nároku již nedomáhá a navrhla proto částečné zastavení řízení. K nároku na náhradu nemajetkové újmy za nezákonnou exekuci žalobci upřesnili, že se každý z nich domáhá ve výši [částka] s náležejícím příslušenstvím z této částky od [datum] do zaplacení. K výzvě soudu ze dne [datum] žalobci doplnili, že za nezákonná považují rozhodnutí o pověření soudního exekutora k provedení exekuce vůči žalobci b) a další rozhodnutí vydaná v průběhu celého exekučního řízení. Odškodnění za nepřiměřenou délku řízení požadovali za období od [datum] do [datum].

2. Soud ve výroku I. tohoto rozsudku řízení co do požadavku žalobkyně a) na zaplacení částky [částka] spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % od [datum] do zaplacení zastavil ve smyslu § 96 odst. 2, 4 o. s. ř., kdy žalovaná s částečným zastavením řízením vyslovila souhlas.

3. Žalovaná žalobou uplatněný nárok neuznala a navrhla zamítnutí žaloby. Nesporovala skutečnost, že u ní (resp. u Ministerstva životního prostředí) žalobci předběžně uplatnili dne [datum] mj. žalované nároky ve smyslu zák. č. 82/1998 Sb., o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem a o změně zákona České národní rady č. 358/1992 Sb., o notářích a jejich činnosti (notářský řád) /dále jen „OdpŠk“/. Žalovaná po předběžném posouzení nároku dne [datum] shledala nedůvodnost žádosti. Uvedla, že exekuční soud sice vydal pověření soudního exekutora až po uplynutí lhůty stanovené v ustanovení § 108 odst. 4 správního řádu, nicméně v exekučním řízení nebyla ze strany Okresního soudu [adresa]-jih ani ze strany soudního exekutora nařízena exekuce, neboť exekuce byla nejdříve odložena a poté částečně zastavena. Nedošlo tedy k nesprávnému úřednímu postupu spočívajícímu v tom, že by byla nesprávně nařízena exekuce na nepeněžité plnění, rovněž zde nebylo v souvislosti s nařízením exekuce vydáno nezákonné rozhodnutí, které by bylo pro nezákonnost zrušeno. K délce řízení uvedla, že byla ovlivněna pouze tím, že dne [datum] žalobci podali návrh na odklad exekuce, kterému bylo vyhověno. Následně byl odklad prodloužen. Ve věci neshledala odpovědnostní titul státu.

4. Soud vyzval žalobce ve smyslu § 118a odst. 1, 3 o. s. ř. k doplnění tvrzení v čem konkrétně, v jakých věcných důvodech nemajetková újma v souvislosti s vedením exekučního řízení spočívala a k jakým konkrétním zásahům do osobnostní sféry žalobce došlo a k prokázání takto doplněných tvrzení předložil, má-li je k dispozici nebo označil všechny důkazy, žalobce uvedli, že měli omezeny dispozice s penězi na bankovních účtech vedených na jméno žalobce b), žalobkyně a) účet nemá. Žalobce b) je přitom podnikatelem a podnikatelský účet mu sloužil k provádění všech plateb souvisejících s podnikáním. Po nařízení exekuce neměl hotovostní peníze a musel žádat zákazníky o platbu v hotovosti, aby mohl v podnikání pokračovat, což je jeho jediný zdroj obživy. Omezen byl i invalidní důchod. V malé obci, ve které žijí, o jejich exekuci věděla většina občanů a podle toho se k nim chovali. Žalobci proto raději omezili společenskou činnost a návštěvy. Rodina žalobců je v obci známá. V souvislosti s omezením v nakládání s nemovitostmi museli vysvětlovat, že bez svolení soudního exekutora nemohou dát své pozemky k využití. V souvislosti se změnou manipulačního řádu malé vodní elektrárny, nacházející se na pozemcích žalobců, museli situaci trpět a vysvětlovat ji úředníkům a u toho snášet pohrdavé pohledy. Dostávali množství nabídek na pomoc v exekuci, nabídky na odkup nemovitostí aj., což snižovalo jejich vážnost. Nemohli žádat o podnikatelské a občanské dotace, Jejich syn coby spoluvlastník nemovitostí neobdržel hypotéku na rekonstrukci domu a musel čerpat klasický úvěr. Rovněž druhý syn žalobců má sídlo v domě žalobců. Informace o jejich exekuci se tak šířila spolu s jeho podnikáním. Exekuce se projevila na zdravotním stavu obou žalobců a rovněž na zdravotním stavu babičky manželky jejich syna, která následně zemřela. Zklamání ze situace rodiny, do které se přivdala jejich vnučka, dávala nepokrytě najevo.

5. Soud provedl dokazování a dospěl k následujícím skutkovým zjištěním.

6. Dne [datum] oprávněný [adresa] podal vůči žalobci b) coby povinnému exekuční návrh k soudnímu exekutorovi [tituly před jménem] [jméno FO], [tituly za jménem], [adresa].

7. Vyrozumění o zahájení exekuce je z [datum], taktéž výzva ke splnění vymáhané povinnosti. Vyrozumění o zahájení exekuce bylo doručeno oprávněnému dne [datum]. [Jméno žalobce A].

8. Dále dle výpisu z katastru nemovitostí LV č. [hodnota] pro KÚ [adresa], kde jsou pozemky ve společném jmění manželů, tedy žalobců, je mimo jiné uvedeno zahájení předmětné soudní exekuce, povinnost byla vůči žalobci b) a bylo zapsáno na základě listiny vyrozumění soudního exekutora o zahájení exekuce ze dne [datum], právní účinky zápisu k [datum]. [jméno FO]).

9. Žalobci uplatnili nároky na náhradu nemajetkové újmy původně u Ministerstva životního prostředí dne [datum]. Žalovaná sdělila žalobcům dne [datum], že jejich nároky neshledává důvodnými (viz. uplatnění nároku na náhradu škody a na přiměřené zadostiučinění adresované Ministerstvu životního prostředí, které podávali žalobci prostřednictvím svého zástupce, ze dne [datum], stanovisko žalované ze dne [datum] a výzva k doplnění žádosti o náhradu škody ze dne [datum]).

10. Žalobce b) při svém účastnickém výslechu uvedl, že se jednalo o jeho první exekuci, exekuci snášela hůře než on jeho manželka. V průběhu exekuce potřebovali třetí osoby kvůli stavbě mostu směnit část jejich pozemku, nicméně kvůli probíhající exekuci na jeho majetek nastal problém směnu provést. Požádal proto soudního exekutora o umožnění dispozice s určitými pozemky. Také probíhala stavba cyklostezky na části jeho pozemku, které potřebovala obec pro svou potřebu. Převod části pozemku na obec také nebyl možný. Rovněž se mělo stavět trafo, které mělo mít svůj pozemek. Jeho syn potřeboval hypotéku, ale na nemovitosti, kterou z poloviny vlastní žalobci, vázla plomba a hypotéku nedostal. I druhý syn měl problémy s exekucí, neboť v jedné z nemovitostí žalobce b) má podnikání a některý z jeho obchodních partnerů na exekuci vyrazil v rejstříku. Uvedl, že se setkal s narážkami třetích osob na exekuci. Jednalo se o nepřímé narážky, pohledy aj. O exekuci věděla rodina, taktéž o ní věděl obecní úřad, neboť žije na malé vesnici. Taktéž uvedl, že exekutor nahlížel do jeho bankovního účtu, za což mu byly strhávány poplatky. Potvrdil, že v průběhu exekuce soudním exekutorovi vymáhanou povinnost uhradil a exekutor si jí taktéž vzal sám, což mu následně vrátil. Své zákazníky žádal o platby v hotovosti, neboť na účet měl vliv exekutor. Podniká v oboru dřevovýroba. [jméno FO] obci se v té době projednával územní plán. Při jednání o něm padla informace jeho exekuci. Chodily mu nabídky na pomoc v exekuci od různých společností. Nebýt exekuce, zažádal by si o dotaci na kotel. Rovněž chtěl koupit turbínu. Měl strach dávat někam peníze, když neví, co bude (viz. účastnická výpověď žalobce b).

11. Žalobkyně a) při svém účastnickém výslechu uvedla, že stejně jako její manžel nebyla schopna po zahájení exekuce jednat. Zahájení exekuce byl pro ně šok. Nikdy si nebrali žádné půjčky a neměli dluhy. Je spoluvlastníkem nemovitostí, tedy byla také omezena. Jelikož nemá svůj bankovní účet, najednou nemohli oba do ničeho investovat. Zrušili to, co už bylo rozjednané, prováděli opravy na domě či na pile, zrušily se i dotace. Neměli přístup k penězům, styděli se chodit do vsi, vycházet ven, nechodila ani nakupovat, aby neslyšela narážky na exekuci. V [adresa] se stavěl nový most a potřebovali od žalobců pozemky, se kterými nemohli nakládat. Taktéž obec potřebovala nějaké pozemky od nich kvůli budování cyklostezky. V obou případech museli jednat s exekutorem o uvolnění pozemků. [právnická osoba] v obci museli přispět pouze malou částkou, ačkoliv vždy po generace přispívali velkoryse. Babička snachy poté, co se dozvěděla o exekuci, to s jejich synem řešila několik týdnů, poté zemřela. Informaci o exekuci neunesla. Omezení kvůli exekuci označila za šílené. Lidé z obce [adresa] to věděli i z katastru. I sousední [adresa] jsou malé město. [jméno FO] úřadu v [Anonymizováno] se chlubili, jak jim to nandají. Slyšeli, že by byl nesmysl, pokud by s nimi soudní exekutor zahájil exekuci zcela bezdůvodně. Rozneslo se to přes hospody. Informace si roznesla i v souvislosti se směnami pozemků z obcí. Potvrdila, že nedostali kotlíkovou dotaci kvůli exekuci a že syn nedostal hypotéku kvůli zatížené části nemovitosti. Nakonec požádal o spotřebitelský úvěr, který byl hůře úročený. Uvedla, že nechtěli do ničeho investovat, jelikož nevěděli, zda jim zůstane pila a peníze. Žádali zákazníky o hotovostní platby. Někteří odešli raději jinam, aby mohli platit na účet. Uvedl, že žalobce b) stáhnul do sebe. I druhý syn měl s exekucí také problémy, neboť měl v zatížené nemovitosti bydliště a sídlo firmy. Také dělal zakázky z oboru bezpečnosti pro policii, z čehož měl také ostudu (viz. účastnická výpověď žalobkyně a).

12. Skutkový závěr odpovídá jednotlivým skutkovým zjištěním, na které soud ve stručnosti odkazuje.

13. Skutkový stav soud posoudil dle následujících ustanovení právních předpisů:

14. Podle § 1 odst. 1 OdpŠk, stát odpovídá za podmínek stanovených tímto zákonem za škodu způsobenou při výkonu státní moci.

15. Podle § 5 písm. a), b) OdpŠk stát odpovídá za podmínek zákonem stanovených za škodu, která byla způsobena rozhodnutím, jež bylo vydáno v občanském soudním řízení, ve správním řízení, v řízení podle soudního řádu správního nebo v řízení trestním, a za škodu, která byla způsobena nesprávným úředním postupem.

16. Podle § 7 odst. 1 OdpŠk mají právo na náhradu škody způsobené nezákonným rozhodnutím účastníci řízení, ve kterém bylo vydáno rozhodnutí, z něhož jim vznikla škoda. Podle odst. 2 má právo na náhradu škody i ten, s nímž nebylo jednáno jako s účastníkem řízení, ačkoliv s ním jako s účastníkem řízení jednáno být mělo.

17. Dle § 8 odst. 1 OdpŠk platí, že nárok na náhradu škody způsobené nezákonným rozhodnutím, není-li dále stanoveno jinak, lze uplatnit pouze tehdy, pokud pravomocné rozhodnutí bylo pro nezákonnost zrušeno nebo změněno příslušným orgánem. Rozhodnutím tohoto orgánu je soud rozhodující o náhradě škody vázán.

18. Dle § 13 odst. 1 OdpŠk stát odpovídá za škodu způsobenou nesprávným úředním postupem.

19. Podle ust. § 31a odst. 1 OdpŠk bez ohledu na to, zda byla nezákonným rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem způsobena škoda, poskytuje se podle tohoto zákona též přiměřené zadostiučinění za vzniklou nemajetkovou újmu. Podle odst. 2 téhož ust. se zadostiučinění poskytne v penězích, jestliže nemajetkovou újmu nebylo možno nahradit jinak a samotné konstatování porušení práva by se nejevilo jako dostačující. Při stanovení výše přiměřeného zadostiučinění se přihlédne k závažnosti vzniklé újmy a k okolnostem, za nichž k nemajetkové újmě došlo. Podle ust. § 31a odst. 3 OdpŠk v případech, kdy nemajetková újma vznikla nesprávným úředním postupem podle § 13 odst. 1 věty druhé a třetí nebo § 22 odst. 1 věty druhé a třetí, přihlédne se při stanovení výše přiměřeného zadostiučinění rovněž ke konkrétním okolnostem případu, zejména k celkové délce řízení, složitosti řízení, jednání poškozeného, kterým přispěl k průtahům v řízení, a k tomu, zda využil dostupných prostředků způsobilých odstranit průtahy v řízení, postupu orgánů veřejné moci během řízení a významu předmětu řízení pro poškozeného.

20. Dle §§ 14, 15 OdpŠk se nárok na náhradu škody se uplatňuje u úřadu uvedeného v § 6, uplatnění nároku na náhradu škody podle tohoto zákona je podmínkou pro případné uplatnění nároku na náhradu škody u soudu. Domáhat se náhrady škody u soudu může poškozený pouze tehdy, pokud do šesti měsíců ode dne uplatnění nebyl jeho nárok plně uspokojen.

21. Žalobce splnil podmínku pro soudní uplatnění nároků představovanou předběžným uplatněním nároků u příslušného orgánu.

22. K nároku na náhradu nemajetkové újmy za nezákonně vedenou exekuci.

23. Pro úspěšnost žalob o náhradu škody nebo nemajetkové újmy proti státu je zásadní kumulativní splnění tří zákonných podmínek: existence nesprávného úředního postupu či nezákonného rozhodnutí, vznik škody nebo nemajetkové újmy, a existence vztahu příčinné souvislosti mezi škodnou událostí (nesprávným úředním postupem či nezákonným rozhodnutím) a vznikem škody nebo nemajetkové újmy na straně žalobce.

24. Ve vztahu k požadavku na odškodnění nemajetkové újmy ve výši [částka] pro každého žalobce soud dospěl k následujícím závěrům. K pověření soudního exekutora v exekuci vedené proti žalobci b) došlo pověřením soudního exekutora vydaným Okresním soudem [adresa]-jih dne [datum], č. j. 19 EXE 692/2018 – 139, dle § 43a odst. 3 zákona č. 120/2001 Sb., o soudních exekutorech a exekuční činnosti (exekuční řád) ve znění účinném do [datum] (dále jen“ EŘ“). Byť toto pověření dle § 43a odst. 5 EŘ dle zákona není soudním rozhodnutím a nedoručuje se účastníkům řízení, na základě jeho vydání exekutor oprávněného nejpozději do 15 dnů ode dne doručení pověření zašle vyrozumění o zahájení exekuce. Žalobci b) bylo vyrozumění doručeno dne [datum], kdy žalobci b) byly zároveň doručeny exekuční příkazy. Již dne [datum] byl žalobci doručen exekuční příkaz k provedení exekuce prodejem nemovitostí. Soud před vydáním pověření soudního exekutora musí prověřit ve smyslu § 43a EŘ podmínky a předpoklady pro vedení exekuce a ve své podstatě je rozhodovací činností soudu, zda exekutora pověří, či bude postupovat jiným způsobem dle § 43a odst. 6 EŘ. S následným vyrozuměním exekutora o zahájení exekuce je pak spojeno omezení povinného v dispozicích s vlastním majetkem ve smyslu § 44a EŘ. Exekutor by nevyrozuměl žalobce b) o zahájení exekuce, pokud by ze strany soudu nebyl pověřen a exekuce nebyla nařízena. Za situace, kdy později exekuce byla zastavena z důvodu dle § 268 odst. 1 písm. h) a odst. 4 o. s. ř. usnesením OS [adresa]-jih ze dne [datum], č. j. 19 EXE 692/2018 – 252, ve spojení s usnesením Krajského soudu v Plzni ze dne [datum], č. j. 10 Co 276/2022–274, ohledně povinnosti odstranění a obnovení předcházejícího stavu vůbec neměla být nařízena a exekutor neměl být tak pověřen z důvodu uplynutí prekluzivní lhůty dle § 108 odst. 4 správního řádu ke dni [datum], kdy do této doby nebyl vydán ani exekuční příkaz, natož by nabyl právní moci, dospěl soud k závěru, že pověření soudního exekutora vydaném Okresním soudem [adresa]-jih dne [datum], č. j. 19 EXE 692/2018 – 139, ve vztahu k povinnosti odstranit a obnovit předcházející stav je nutné analogicky ve smyslu judikatury Nejvyššího soudu (srovnej k tomu rozhodnutí Nejvyššího soudu v Brně ze dne [datum], sp. zn. 30 Cdo 1635/2015) považovat za částečně nezákonné rozhodnutí ve smyslu § 8 odst. 1 OdpŠk vydané vůči žalobci b) (srov. Nejvyšší soud, 30 Cdo 2306/2020). Pro vymožení povinnosti [částka] byla exekuce zákonně nařízena a v tomto rozsahu soud neshledal odpovědností titul, kdy pověření soudního exekutora bylo vydáno pro dvě vymáhané povinnosti (finanční částka a odstranění a uvedení v předchozí stav).

25. Vůči žalobkyni a) soud uzavřel, že není aktivně legitimována domáhat se náhrady nemajetkové újmy z titulu nezákonného rozhodnutí, neboť v předmětné exekuci nevystupovala jako účastník řízení ve smyslu § 7 odst. 1, 2 OdpŠk. Dne [datum] si převzala zásilku s exekučním příkazem k provedení srážek z účtu žalobkyně a) coby manželky povinného (exekuční příkaz na č. l. 83), nicméně ve stejné zásilce bylo usnesení o zrušení tohoto exekučního příkazu. Exekuční příkaz tudíž nemohl nabýt právní moci. Nadto by žalobkyni a) nemohla z účasti v exekučním řízení trvající několik málo sekund vzniknout újma, která by mohla být odškodnitelná. V dalším průběhu exekuce žalobkyně a) jakožto účastník řízení nevystupovala. Její majetek nebyl nijak postižen, ostatně nedošlo k žádnému provádění exekuce kvůli rušení exekučních příkazů po jejich vydání a současně k odkladu exekuce, který trval téměř po celou dobu exekučního řízení. Žaloba je proto vůči žalobkyni a) nedůvodná a soud ji v celém rozsahu zamítl.

26. Ve vztahu žalobci b) bylo v řízení bylo prokázáno, že na základě částečně nezákonné exekuce byl v dispozici se svým majetkem omezen od [datum] (doručení usnesení o zahájení exekuce) do [datum], tedy po dobu 4 let a 4 měsíců. Tato doba z objektivního hlediska není nijak extrémně dlouhá s ohledem na skutečnost, že provádění exekuce bylo odloženo od [datum] do [datum] a následně od [datum] (v právní moci [datum]) do [datum] (právní moc rozsudku správního soudu), byť žalobce b) ze subjektivního hlediska situaci mohl vnímat odlišně. Rovněž žalobce b) podal již dne [datum] návrh na zastavení exekuce, ve kterém namítal prekluzi nároku. Soudní exekutor prakticky k provádění exekuce nepřistoupil. Vydané exekuční příkazy na č. l. 73, 77, 82, 83, 86 a 87 spisu soudního exekutora zrušil pár dní po jejich vydání z důvodu vymožení finanční povinnosti. Nadto co do vymáhání povinnosti [částka] byla exekuce zákonná, ale již dne [datum] a [datum] žalobce b) uhradil (a současně exekutor vymohl) soudnímu exekutorovi více než činila vymáhaná (zákonně) povinnost. V tento moment mohla být dle soudu i tato (zákonná) část exekuce zastavena pro vymožení. Co se týče omezení s nakládáním s nemovitým majetkem soud nepřihlédl k tvrzením žalobce b) ohledně komplikací způsobených jeho synům při podnikání či nemožnosti vzít si hypoteční úvěr. Tato újma by vznikla jiným osobám a není možné je zohlednit při odškodnění újmy žalobce b). Z provedeného dokazování účastnickými výslechy a přílohovými spisy má soud za prokázané a taktéž uvěřil žalobci b), že vědomost o exekuci vzešla v širší známost s ohledem na oprávněného, kterým je sousední město malé obce, kde žalobci a jejich předci po léta žijí, a taktéž potřebu směny pozemků s obcí, u nichž žalobce b) žádal o vynětí z generálního inhibitoria soudního exekutora. Rovněž uvedli, že se jim nepodařilo získat kotlíkovou dotaci, upustili od investic do nemovitostí a žádali zákazníky či uskutečňovali platby v hotovosti oproti bezhotovostním transakcím. Mezi částečně nezákonným rozhodnutím a vznikem újmy na straně žalobce b) spočívající v jistém ztížení osobního života a poškození pověsti je pak dána příčinná souvislost.

27. Dle rozsudku NS ze dne [datum], sp. zn. 30 Cdo 2555/2010, újma založená jinou skutečností než nepřiměřenou délkou řízení, musí být prokázána, není-li zjevné, že by stejnou újmu utrpěla jakákoli osoba, která by byla danou skutečností postižena, a šlo by tedy o notorietu, kterou dokazovat netřeba. Dle rozsudku NS ze dne [datum], sp. zn. 30 Cdo 3509/2019, se vznik nemajetkové újmy zpravidla dovodí tehdy, jestliže by jakákoliv osoba ve stejném postavení jako poškozený mohla výkon veřejné moci (nebo jeho absenci) a jeho následky vnímat úkorně. V řízení se tedy obvykle pouze zjišťuje, zda jsou dány objektivní důvody pro to, aby se konkrétní osoba mohla cítit poškozenou. Jinými slovy řečeno, je třeba zvážit, zda vzhledem ke konkrétním okolnostem případu by se i jiná osoba v obdobném postavení mohla cítit být dotčena ve složkách tvořících ve svém souhrnu nemajetkovou sféru jednotlivce.

28. Tvrzení žalobce b) však dle soudu nezakládající důvod přiznat žalobci b) zadostiučinění v penězích. Nelze odhlédnout od skutečnosti, že předmětná exekuce byla vedena částečně oprávněně pro vymožení finančního plnění, nicméně by skončila dříve, což ale soud zohledňuje při odškodnění za nepřiměřenou délku řízení (viz níže). Nelze tedy dovozovat, že by exekuce byla nezákonná od počátku.

29. Soud uzavřel, že samotné konstatování porušení práva (v odškodňovacím „smyslu“ nutno zdůraznit) na ochranu majetku a na soukromý život v důsledku částečně nezákonného rozhodnutí se s přihlédnutím ke shora vyloženým okolnostem jeví dostačující satisfakcí. V této souvislosti je na místě připomenout, že „forma a případná výše zadostiučinění nesmí být v rozporu s obecně sdílenou představou spravedlnosti, tj. její přiznání je nad rámec konstatování porušení práva namístě pouze tehdy, jestliže by se z hlediska obecné slušnosti poškozenému satisfakce skutečně mělo dostat.“ (viz cit. rozsudek Nejvyššího soudu z [datum], sp. zn. 30 Cdo 2813/2011). Nemajetkovou újmu způsobenou žalobci b) soud hodnotí spíše jako méně intenzivního charakteru.

30. Z výše uvedených důvodů soud ve výroku II. konstatoval, že usnesením Okresního soudu [adresa]-jih pod sp. zn. 19 EXE 692/2018 bylo porušeno právo žalobce b) podle čl. 11 odst. 1 Listiny základních práv a svobod na ochranu majetku v čl. 10 Listiny základních práv a svobody základního práva na soukromí život vydáním nezákonného rozhodnutí ze dne [datum], č.j. 19 EXE 692/2018-139 na základě kterého byl pověřen soudní exekutor [tituly před jménem] [jméno FO], [tituly za jménem], Exekutorský úřad [adresa] k provedení exekuce vůči žalobci b) pod sp. zn. 120 EX 3367/18 k vymožení povinnosti odstranit a obnovit předcházející stav stavby na pozemku parc. č. [Anonymizováno] v KÚ [adresa] provedené bez opatření vodoprávního úřadu.

31. K nároku na náhradu nemajetkové újmy za nepřiměřenou délku řízení.

32. Celková délka řízení od doručení exekučního příkazu nařízením prodeje nemovitostí dne [datum] do skončení exekuce dne [datum] činila 4 roky a 4 měsíce. Pro určení počátku posuzované délky řízení je rozhodné, od kterého okamžiku se žalobce nacházel v nejistotě ohledně výsledku řízení. Ačkoliv vyrozumění o zahájení exekuce žalobce b) obdržel později, již od doručení exekučního příkazu tohoto dne mu byla známa existence probíhajícího exekučního řízení a byl v nejistotě ohledně jeho výsledku.

33. Takto stanovenou celkovou délku řízení je třeba považovat s ohledem na předmět řízení a zejména skutečnost, že exekuce mohla být skončena vymožením povinnosti [částka] a nákladů řízení skončena již v říjnu 2018 (druhá úhrada [datum]), za nepřiměřeně dlouhou. Řízení jako celek neodpovídalo dobou svého trvání času, v němž je možné skončení řízení v obdobné věci zpravidla očekávat. Došlo tak k nesprávnému úřednímu postupu (ve smyslu § 13 odst. 1 věty třetí OdpŠk) a tím k porušení práva žalobce b) na projednání věci v přiměřené lhůtě, za které mu náleží právo na přiměřené zadostiučinění za vzniklou nemajetkovou újmu (§ 31a odst. 1 OdpŠk). Tuto újmu je přitom na místě odškodnit v penězích, neboť podíl žalobce b) na délce řízení soud neshledal, aby mohlo být uvažováno o jeho obstrukčním chování či o zneužívání práva.

34. Při určování výše přiměřeného zadostiučinění je v daném případě na místě vycházet ze základní částky [částka] za první dva roky řízení a dále pak za každý další rok řízení. Nejvyšší soud pro poměry České republiky považuje za přiměřené, jestliže se tato základní částka pohybuje v rozmezí 15 000 až [částka]. Při stanovení nižší částky odškodnění za první dva roky přihlíží Nejvyšší soud k tomu, že během nich je újma způsobená (nakonec příliš dlouhým řízením) nejnižší a teprve s plynutím času a prodlužováním řízení narůstá, čemuž musí odpovídat i částka odškodnění za rok trvání řízení. Přiznání částky v uvedeném rozmezí, ve kterém částka [částka] představuje částku při spodní hranici intervalu, lze zvažovat například podle takových kritérií, jakými jsou délka samotného kompenzačního řízení (v případě, kdy samotné kompenzační řízení je nepřiměřeně dlouhé, lze přiměřeně zvýšit danou částku, pokud se toho poškozený dovolá) či zjevně nepřiměřená (extrémní) délka posuzovaného řízení. V posuzované věci, kdy řízení trvalo 4 roky a 4 měsíce (což nelze označit za extrémní délku řízení) a kdy i samotné kompenzační řízení není nepřiměřeně dlouhé (žaloba byla soudu doručena dne [datum] a rozhodnutí je z [datum]), nelze než uzavřít, že základní částka ve výši [částka] stanovená shora uvedeným způsobem (tj. 3 x [částka] a 4 x [částka]), je zcela odpovídající.

35. Soud v souladu s judikaturou Nejvyššího soudu (srovnej např. rozhodnutí sp. zn. 30 Cdo 1153/2019, 30 Cdo 2184/2020, 30 Cdo 3171/2018, 30 Cdo 2084/2021) neshledává důvod pro navyšování základní částky zadostiučinění pouze z důvodu růstu životní úrovně ve společnosti, v poslední době poměrně vysoké inflace, neboť Nejvyšší soud při vydání Stanoviska vycházel zejména z rozhodovací praxe Evropského soudu pro lidská práva, jež v tomto ohledu nedoznala změn. V posledně citovaném rozhodnutí z roku [datum] Nejvyšší soud konkrétně zdůraznil, že na přiměřenost výše základní částky zadostiučinění nemá vliv ani znehodnocení měny v důsledku inflace nebo změna kursu měny. Stejně tak na překonání závěrů Stanoviska nemá vliv změna životní úrovně.

36. Soud dále přihlédl ke konkrétním okolnostem případu a kritériím uvedeným v § 31a odst. 3 písmeno b) až e) zák. č. 82/1998 Sb. a dospěl k následujícím závěrům.

37. Řízení probíhalo na dvou stupních soudní soustavy. Soud I. stupně rozhodoval dvakrát o odkladu exekuce a jednou o návrhu na zastavení exekuce. Odvolací soud rozhodoval jedenkrát o odvolání proti nákladovému výroku v usnesení o zastavení exekuce.

38. Soud uvedenou věc ohodnotil jako obtížnou zejména po stránce procesní a skutkové. Soud rozhodoval dvakrát o odkladu exekuce, jedenkrát o zastavení exekuce či o vynětí některých nemovitostí žalobce b) z generálního inhibitoria.

39. Soud neshledal podíl žalobce na délce řízení.

40. Jde-li o činnost soudů ve vztahu k otázce možných prodlev je nutno konstatovat, že v posuzovaném řízení nedošlo k obdobím nečinnosti. Soud hodnotí postup soudů jako plynulý. Procesní úkony odpovídající dané fázi řízení byly činěny v přiměřených lhůtách. Provádění exekuce bylo odloženo k návrhům žalobce b).

41. Dle ustálené judikatury je vyšší význam předmětu řízení presumován u řízení, která mají pro jejich účastníky zvýšený význam, jako např. věci trestní, věci péče o nezletilé, pracovněprávní spory, věci osobního stavu aj. Nejde-li o vyjmenované případy domněnky vyššího významu předmětu pro poškozeného, je pro něj význam předmětu řízení standardní (srov. usnesení Nejvyššího soudu ČR ze dne [datum], sp. zn. 30 Cdo 515/2014, usnesení Nejvyššího soudu ČR ze dne [datum], sp. zn. 30 Cdo 2542/2014). Posuzované řízení, jak vyplývá z výše uvedeného stanoviska Nejvyššího soudu, se typově neřadí mezi ta, která mají zvýšený význam pro účastníky, neboť se jednalo o majetkoprávní spor. Soud nepřisvědčil ani tvrzení žalobce b) o zvýšeném významu řízení. Z tohoto pohledu není podstatná výše vymáhané částky, avšak rozsah majetku postiženého exekucí (NS 30 Cdo 89/2015). Žalobcův movitý i nemovitý majetek byl zatížen generálním inhibitorem, nicméně pár měsíců po zahájení exekuce bylo rozhodnuto o odkladu exekuce. Odklad trval po většinu řízení.

42. Výslednou základní částku ve výši [částka] soud s ohledem na kritéria plynoucí z ust. § 31a odst. 3 OdpŠk z důvodů shora rozvedených upravil, a to jejím snížením o 10 % za složitost věci a dospěl tak k celkové částce [částka].

43. Pod výrokem III. proto soud přiznal žalobci b) částku [částka] spolu s úrokem z prodlení z této částky od [datum] do zaplacení. Úrok byl přiznán v zákonné výši dle ust. § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., kterým se určuje výše úroků z prodlení a nákladů spojených s uplatněním pohledávky, určuje odměna likvidátora, likvidačního správce a člena orgánu právnické osoby jmenovaného soudem a upravují některé otázky Obchodního věstníku a veřejných rejstříků právnických a fyzických osob, a od data prodlení žalované. Žalovaná se dostala do prodlení uplynutím 6-ti měsíců od předběžného uplatnění nároku u žalované (nárok věřitele na zaplacení úroků z prodlení vzniká podle ust. § 1970 o.z. tehdy, nesplní-li dlužník svůj peněžitý dluh řádně a včas, tedy je-li v prodlení, a zároveň dle ust. § 15 odst. 2 OdpŠk domáhat se náhrady škody u soudu může poškozený pouze tehdy, pokud do šesti měsíců ode dne uplatnění nebyl jeho nárok plně uspokojen). K prodlení žalované s náhradou nemajetkové újmy proto došlo až marným uplynutím šestiměsíční lhůty určené k předběžnému projednání nároku, která začala běžet ode dne uplatnění nároku, tj. dne [datum], a teprve ode dne následujícího po uplynutí lhůty žalovaného stíhá povinnost zaplatit úrok z prodlení – lhůta 6-ti měsíců skončila [datum] a žalovaná se dostala do prodlení [datum], přičemž žalobce b) žádal příslušenství již ode dne [datum] (srov. rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR ze dne [datum], sp. zn. 25 Cdo 2060/2001). Pod výrokem IV. soud zamítl nároky, které svou výší převyšují přiznanou jistinu a příslušenství vč. příslušenství za období od [datum] do [datum].

44. O náhradě nákladů řízení mezi žalobkyní a) a žalovanou soud rozhodl dle § 142 odst. 1 o. s. ř., potažmo dle § 146 odst. 2 o. s. ř. Žalovaná byla vůči žalobkyni a) zcela úspěšná (nárok na náhradu nemajetkové újmy za nezákonnou exekuci žalobkyně a) vzala zpět při prvním jednání a u nároku na náhradu nemajetkové újmy žalobkyně a) byla neúspěšná) a má proto nárok dle § 151 odst. 3 o. s. ř. na náhradu hotových výdajů ve výši [částka] podle § 1 odst. 3 písm. a), b), c) (2x) vyhlášky č. 254/2015 Sb. za vyjádření ve věci, přípravu na jednání, účast na jednání a na vyhlášení rozhodnutí.

45. Žalobce b) byl v řízení úspěšný ohledně obou nároků na náhradu nemajetkové újmy (tarifní hodnota [částka] u každého z nich dle § 9 odst. 4 advokátního tarifu), tudíž mu náleží plná náhrada nákladů řízení ve smyslu § 142 odst. 1 o. s. ř.

46. Žalobci b) vznikly náklady v celkové výši [částka], která je tvořena - zaplaceným soudním poplatkem ve výši [částka], - 4x odměnou právního zástupce za 4 úkonů právní služby (převzetí a příprava zastoupení, sepis žaloby, účast na jednání dne [datum] a účast na jednání dne [datum]) dle § 9 odst. 4 advokátního tarifu v celkové výši [částka] (4x [částka]); - 4x paušální náhradou hotových výdajů právního zástupce za 4 úkony právní služby dle § 13 odst. 4 advokátního tarifu v celkové výši [částka] (4x [částka]), - 12 x ztráta času na trase [adresa] a zpět k soudu ve dnech [datum] a [datum] (každá cesta 6 půlhodin) dle 14 odst. 1 písm. a) advokátního tarifu v celkové výši [částka] (20x [částka]), - 2x cestovné na trase [adresa] a zpět (100 km/1 cesta jedním směrem) k soudu dne [datum] a [datum] vozidlem RZ [SPZ] spotřeba 5,7/100 km, benzín, vč. amortizace dle 13 odst. 1 advokátního tarifu v celkové výši [částka], - DPH ve výši 21 % z odměny a náhrad právního zástupce ve výši [částka].

47. O lhůtě k plnění pro žalovanou bylo rozhodnuto podle § 160 odst. 1 části věty za středníkem o. s. ř. Soudu je z jeho činnosti známo, že lhůta patnácti dnů odpovídá organizačním podmínkám čerpání peněžních prostředků ze státního rozpočtu.

48. O doplatku soudního poplatku rozhodl soud dle ust. § 4 zákona o soudních poplatcích, neboť na poplatku bylo oběma žalobci zaplaceno méně než stanoví § 6 zákona o soudních poplatcích. Každý žalobce se domáhal dvou nároků dle OdpŠk a měl tudíž hradit [částka] na soudním poplatku dle položky 8a Sazebníku soudních poplatků. Žalobci však na poplatku zaplatili dosud pouze [částka] každý, zbývá tedy každému doplatit [částka] (výroky VI. a VII.)

Poučení