27 C 180/2023 - 32

Rubrum

Obvodní soud pro Prahu 1 rozhodl samosoudkyní Mgr. Petrou Lukáškovou ve věci žalobkyně: [Jméno žalobkyně]., IČO [IČO žalobkyně] sídlem [Adresa žalobkyně] zastoupená advokátem [Jméno advokáta] sídlem [Adresa advokáta] proti žalované: Česká republika - [Jméno žalované], IČO [IČO žalované] sídlem [Adresa žalované] o zaplacení částky 238 856,76 Kč s příslušenstvím takto:

Výrok

I. Žaloba, že žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku [částka] s úrokem z prodlení od [datum] do zaplacení ve výši 15% ročně, se zamítá.

II. Žalobkyně je povinna zaplatit žalované na nákladech řízení částku 1 500 do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

Odůvodnění

1. Žalobkyně se žalobou doručenou zdejšímu soudu dne [datum] domáhala po žalované zaplacení částky [částka] z titulu realizační smlouvy, kterou spolu strany uzavřely dne [datum], č. [hodnota]-[Anonymizováno]-[Anonymizováno]-[Anonymizováno]-[Anonymizováno][Anonymizováno][Anonymizováno]-[Anonymizováno]-[Anonymizováno]-[Anonymizováno], a na základě které se žalobkyně zavázala pro žalovanou zpracovat realizační projektovou dokumentaci, poskytnout inženýring, potřebnou dokumentaci a zajištění veškerých prací, za cenu ve výši [částka] bez DPH (stanovenou dle rozpočtu). V čl. V. platební podmínky (Smlouvy), bylo sjednáno, že vyúčtování bude probíhat měsíčně. V předmětném článku V. Smlouvy, bylo též pod bodem (5.4) sjednáno ve prospěch objednatele (žalované) zádržné ve výši 10% z každé fakturované částky až do dne konečného předání a převzetí díla. V souladu se smlouvou vystavila žalobkyně dne [datum], fakturu č. [hodnota], znějící na částku [částka] bez DPH, tj. [částka] včetně DPH. V souladu se smlouvou byla zohledněna 10% pozastávka z částky bez DPH, tedy žalobce nárokoval touto fakturou úhradu částky [částka] s DPH. Žalobkyně se touto žalobou domáhá z předmětné faktury uhrazení částky ve výši [částka].

2. Žalovaná ve vyjádření k žalobě ze dne [datum] navrhla žalobu zamítnout s odůvodněním, že je nesporné, že žalobkyně uzavřela se žalovanou dne [datum] Realizační smlouvu č. [hodnota]-[Anonymizováno]-[Anonymizováno]-[Anonymizováno]-[Anonymizováno]/[Anonymizováno]-[Anonymizováno]-[Anonymizováno]-[Anonymizováno] (dále jen „Smlouva č. [hodnota]“), na základě které se žalobkyně zavázala pro žalovanou zpracovat realizační projektovou dokumentaci, poskytnout inženýring, potřebnou dokumentaci a zajištění veškerých prací, za cenu [částka] bez DPH stanovenou podle rozpočtu. Žalobkyně vystavila fakturu dne [datum], č. [hodnota], v souladu se Smlouvou č. [hodnota]. K úhradě faktury došlo pouze zčásti, neboť žalovaná zbývající neuhrazenou část faktury započetla proti své pohledávce ze smluvní pokuty uplatněné na základě smlouvy o dílo č. [hodnota]-[Anonymizováno]-[Anonymizováno]-[Anonymizováno]-[Anonymizováno]/[Anonymizováno]- [Anonymizováno]-[Anonymizováno]-[Anonymizováno] (dále jen „Smlouva č. [hodnota]“), o provedení stavebních prací - Likvidace ekologické havárie objektu v havarijním stavu v areálu [právnická osoba], - dokončení. Smluvní pokuta byla uplatněna ve výši [částka] a úroky z prodlení dosáhly částky [částka] od [datum] do [datum]. Pohledávka z faktury částečně zanikla započtením. Žalovaná při uplatnění smluvní pokuty postupovala podle následujících ujednání Smlouvy č. [hodnota]. Podle čl. [Anonymizováno].[Anonymizováno] Smlouvy č. [hodnota] je zhotovitel povinen vždy nejpozději 14 kalendářních dnů před uplynutím platnosti bankovní záruky doručit objednateli bankovní záruku novou, příp. doklad o prodloužení stávající bankovní záruky. Pokud zhotovitel tuto povinnost řádně a včas nesplní, má zhotovitel dle čl. 2.8 Smlouvy právo odstoupit od Smlouvy. Podle čl. 7.4 Smlouvy č. [hodnota] má objednatel právo za každé jednotlivé porušení povinnosti zhotovitele, kterým bude naplněn důvod k odstoupení od Smlouvy, uplatnit vůči zhotoviteli smluvní pokutu ve výši 10% ceny za provedení díla bez DPH sjednané v čl. 2.1 Smlouvy. Cena za provedení díla činí [částka] bez DPH podle čl. 2.1 Smlouvy. Vzhledem k tomu, že platnost původní bankovní záruky trvala do [datum], měla žalobkyně povinnost doručit žalované novou bankovní záruku, popř. prodloužení té stávající, nejpozději dne [datum]. Bankovní záruka č. [Anonymizováno]/[Anonymizováno]/[Anonymizováno], ze dne [datum], na částku [částka], vystavená [právnická osoba]., s platností do [datum] byla objednateli doručena v originále až dne [datum], což jsou 2 dny prodlení, a tím došlo k porušení výše uvedeného čl. 2.7 Smlouvy č. [hodnota]. Žalovaná na tomto místě uvádí, že s ohledem na rozhodovací praxi Nejvyššího soudu ČR v otázkách přiměřenosti smluvní pokuty se rozhodla své právo uplatnit tak, že bude v rámci výše smluvní pokuty sjednané smlouvou uplatňovat smluvní pokutu ve výši 0,5% z ceny díla za každý započatý den prodlení s dodáním bankovní záruky. Ze shora uvedených skutečností je patrné, že vůči žalobkyni uplatnila smluvní pokutu za 2 dny prodlení s dodáním bankovní záruky. Předtím, než došlo k samotnému započtení pohledávky, zaslala žalovaná žalobkyni předžalobní výzvu ze dne [datum], kterou žalobkyni vyzvala k úhradě předmětné smluvní pokuty. Vzhledem ke skutečnosti, že ze strany žalobkyně došlo k vystavení předmětné faktury, neměla žalovaná důvod uplatňovat svůj nárok soudní cestou, a rozhodla se svoji pohledávku započíst vůči pohledávce žalobkyně. Žalovaná tak učinila zápočtovým dopisem ze dne [datum] s tím, že žalobkyně na tento dopis reagovala vyjádřením ze dne [datum], v němž se započtením pohledávek projevila nesouhlas. Žalovaná uzavírá, že k započtení pohledávky došlo v souladu s čl. XXI, bodem 21.6 Smlouvy č. [hodnota], a takto učiněný zápočet považuje za platný.

3. Soud vzal dále za prokázaný skutkový stav věci jednak z Realizační smlouvy č. [hodnota]-[Anonymizováno]-[Anonymizováno]-[Anonymizováno]-[Anonymizováno]/[Anonymizováno]-[Anonymizováno]-[Anonymizováno]-[Anonymizováno] a z nesporných tvrzení účastníků (dále jen „Smlouva“), že strany mezi sebou uzavřely realizační smlouvu, na základě které se žalobkyně zavázala pro žalovanou zpracovat realizační projektovou dokumentaci, poskytnout inženýring, potřebnou dokumentaci a zajištění veškerých prací za cenu ve výši [částka] bez DPH. V čl. 2.7 se zhotovitel, tj. žalobkyně, zavázala do 20 dnů od účinnosti smlouvy doručit objednateli bankovní záruku k zajištění řádného provedení díla. Bankovní záruka, písemný závazek banky uvedený v záruční listině, musí být sjednána ve výši 5% ceny za provedení díla uvedené v čl. 2.1 Smlouvy bez DPH zaokrouhleno na celé tisíce nahoru, tedy [částka]. V čl. 5.1 bylo sjednáno, že vyúčtování formou účetního dokladu, tj. faktury, za řádné provedení předmětu smlouvy bude zhotovitele předkládáno objednateli měsíčně, a to formou tzv. souhrnné faktury. V čl. 5.4 bylo sjednáno, že předmětné faktury budou vystavovány zhotovitelem postupně měsíčně v souladu se skutečným postupem prací, a to v celé výši odpovídající provedeným prací. Objednatel, tj. žalovaná, má právo zadržet a nezaplatit 10% z každé fakturované částky bez DPH až do konce konečného předání a převzetí díla, který bude uveden v zápise o úspěšném předání a převzetí díla bez vad a nedodělků. V případě zjištění vad nedodělků díla při předání a převzetí díla se toto právo na zádržné uplatňuje až do odstranění veškerých vad a nedodělků díla uvedených v zápisu z přejímacího řízení.

4. Jak soud zjistil z faktury ze dne [datum], č. [hodnota] a z nesporných tvrzení účastníků, že žalobkyně dne [datum] vystavila žalované fakturu v souladu se smlouvou [Anonymizováno]-[Anonymizováno]-[Anonymizováno]-[Anonymizováno]-[Anonymizováno]/[Anonymizováno]-[Anonymizováno]-[Anonymizováno]-[Anonymizováno] ze dne [datum], a to na částku [částka] bez DPH, tj. [částka] včetně DPH. V souladu se smlouvou byla zohledněná 10% pozastávka z částky bez DPH. Žalobkyně požadovala úhradu částky [částka] s DPH.

5. Jak soud zjistil z Výzvy k úhradě - předžalobní výzva s dodejkou datové zprávy, žalobkyně se snažila o mimosoudní vyřešení věci, když upozornila žalovanou na neuhrazenou částku z uvedené faktury.

6. Jak soud zjistil z Realizační smlouvy č. [hodnota]-[Anonymizováno]-[Anonymizováno]-[Anonymizováno]-[Anonymizováno]/[Anonymizováno]-[Anonymizováno]-[Anonymizováno]-[Anonymizováno], strany mezi sebou dne [datum] uzavřely smlouvu o provedení prací při sanaci ekologických škod. V čl. 2.8 této smlouvy zhotovitel, tj. žalobkyně, prohlásila, že bankovní záruka předložená před podpisem této smlouvy objednateli zhotovitelem k zajištění plnění z této smlouvy splňuje požadavky uvedené v tomto bodu. Bankovní záruka byla sjednána ve výši 10% z ceny za provedení díla uvedené v bodě 2.1 této smlouvy bez DDPH, zaokrouhleno na celé tisíce, tj. [částka]. V čl. 7.4 této smlouvy má objednatel, tj. žalovaná, právo za každé jednotlivé porušení povinnosti zhotovitele, kterým budou naplněny důvody k odstoupení od této smlouvy, uplatnit vůči zhotoviteli pokutu ve výši 10% z ceny za provedení díla bez DPH sjednané v čl. 2.1 této smlouvy.

7. Jak soud zjistil z Prodloužené bankovní záruky ze dne [datum], č. [Anonymizováno]/[Anonymizováno]/[Anonymizováno], platnost původní bankovní záruky trvala do [datum], tudíž žalobkyně měla povinnost doručit žalované novou bankovní záruku, popř. prodloužit stávající nejpozději dne [datum]. Bankovní záruka ze dne [datum], č. [Anonymizováno]/[Anonymizováno]/[Anonymizováno], na částku [částka], vystavená [právnická osoba]., s platností do [datum] byla objednateli doručena v originále až dne [datum], což jsou 2 dny prodlení, čímž došlo k porušení výše uvedeného čl. 2.7 Smlouvy č. [hodnota].

8. Jak soud zjistil ze Započtení pohledávky ze dne [datum], žalovaná informovala žalobkyni, že vůči pohledávce žalobkyně ve výši [částka] započítává pohledávku žalované ve výši [částka]. K započtení podle žalované došlo k datu, kdy se obě pohledávky staly způsobilými k započtení, resp. kdy se setkaly, tj. [datum], kdy byla doručena žalované předmětná faktura. Po odečtení zůstala žalované povinnost zaplatit zhotoviteli částku [částka]. Žalovaná tak učinila v souladu s rozhodovací praxí Nejvyššího soudu ČR, když uplatnila smluvní pokutu ve výši 0,5% z ceny díla za každý započatý den prodlení s dodáním bankovní záruky, tj. v konkrétním případě za dva dny prodlení s dodáním bankovní záruky.

9. Jak soud zjistil z předžalobní výzvy ze dne [datum], ze zápočtového dopisu ze dne [datum] a z vyjádření žalobkyně ze dne [datum], že před zápočtem pohledávky zaslala žalovaná žalobkyni předžalobní výzvu ze dne [datum], kterou žalobkyni vyzvala k úhradě předmětné smluvní pokuty. Ze strany žalobkyně došlo k vystavení předmětné faktury, tudíž žalobkyně neuplatnila svůj nárok u soudu a svoji pohledávku započetla vůči pohledávce žalobkyně. Žalovaná tak učinila zápočtovým dopisem ze dne [datum], v němž se započtením pohledávek projevila nesouhlas. K započtení pohledávky došlo v souladu s čl. XXI. bodem 21.6 Smlouvy č. [hodnota], podle kterého smluvní strany si výslovně sjednaly, že objednatel je oprávněn veškerá svá práva a pohledávky vzniklé z této smlouvy nebo v souvislosti s ní postoupit na třetí osoby nebo je započíst proti jakékoliv pohledávce zhotovitele vůči objednateli.

10. Jak soud zjistil z dopisu označeného „Odpovědi na dopis ze dne [datum] - Započtení“, který žalobkyně adresovala žalované, žalobkyně zcela odmítla předmětné započtení, neboť pohledávka žalované je podle žalobkyně zcela neexistující a nadále trvala na uhrazení předmětné faktury.

11. Jak soud zjistil z dodatku č. [hodnota] ze dne [datum], který tvoří nedílnou součást Záruky. Část, že platnost záruky bude ukončena dne [datum] se ruší a nahrazuje tak, že platnost záruky bude ukončena dne [datum].

12. Platnost záruky trvala do [datum] a žalobkyně měla tak povinnost doručit žalované novou bankovní záruku, popř. prodloužit novou nejpozději do dne [datum], což se nestalo a byla žalované doručena až [datum], jak vyplynulo z podacího razítka žalované ze dne [datum]. Žalovaná započetla pohledávku z jiné realizační smlouvy, než ze které žalobkyně žádá uhrazení části faktury.

13. Po právní stránce soud hodnotil věc podle § 2586 odst. 1 zák. č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, v platném znění (dále jen „o. z.“), podle kterého se smlouvou o dílo zhotovitel zavazuje provést na svůj náklad a nebezpečí pro objednatele dílo a objednatel se zavazuje dílo převzít a zaplatit cenu. Podle odst. 2 cit. ust., je cena díla ujednána dostatečně určitě, je-li dohodnut alespoň způsob jejího určení, anebo je-li určena alespoň odhadem. Mají-li strany vůli uzavřít smlouvu bez určení ceny díla, platí za ujednanou cena placená za totéž nebo srovnatelné dílo v době uzavření smlouvy a za obdobných smluvních podmínek.

14. Podle § 2593 o. z., má objednatel právo kontrolovat provádění díla. Zjistí-li, že zhotovitel porušuje svou povinnost, může požadovat, aby zhotovitel zajistil nápravu a prováděl dílo řádným způsobem. Neučiní-li tak zhotovitel ani v přiměřené době, může objednatel odstoupit od smlouvy, vedl-li by postup zhotovitele nepochybně k podstatnému porušení smlouvy.

15. Podle § 2604 o. z., je dílo provedeno, je-li dokončeno a předáno.

16. Podle § 2605 odst. 1 o. z., je dílo dokončeno, je-li předvedena jeho způsobilost sloužit svému účelu. Objednatel převezme dokončené dílo s výhradami, nebo bez výhrad.

17. Podle § 2610 odst. 1 o. z., právo na zaplacení ceny díla vzniká provedením díla. Podle odst. 2 cit. ust. je-li dílo přejímáno po částech, vzniká právo na zaplacení ceny za každou část při jejím provedení.

18. Podle § 2615 odst. 1 o. z., dílo má vadu, neodpovídá-li smlouvě.

19. Podle § 2631 o. z., spočívá-li dílo v jiném výsledku činnosti, než je zhotovení věci nebo údržba, oprava či úprava věci, postupuje zhotovitel při této činnosti, jak bylo ujednáno a s odbornou péčí tak, aby dosáhl výsledku činnosti určeného ve smlouvě.

20. Podle § 1982 odst. 1 o. z., dluží-li si strany vzájemně plnění stejného druhu, může každá z nich prohlásit vůči druhé straně, že svoji pohledávku započítává proti pohledávce druhé strany. K započtení lze přistoupit, jakmile straně vznikne právo požadovat uspokojení vlastní pohledávky a plnit svůj vlastní dluh.

21. Podle § 1982 odst. 1 o. z., započtením se obě pohledávky ruší v rozsahu, v jakém se vzájemně kryjí; nekryjí-li se zcela, započte se pohledávka obdobně jako při splnění. Tyto účinky nastávají k okamžiku, kdy se obě pohledávky staly způsobilými k započtení.

22. Podle § 1987 odst. 1 jsou k započtení způsobilé pohledávky, které lze uplatnit před soudem.

23. Soud zamítl jako nadbytečný důkaz výpovědí jednatele žalobkyně, [tituly před jménem] [jméno FO], neboť zmíněný výslech by do řízení nepřinesl žádné relevantní poznatky, když žalobkyní předkládané důkazy osvědčují pouze skutečnost, že se žalobkyně dostala do prodlení s předložením originálu dokladu o prodloužení bankovní záruky.

24. Na základě shora uvedeného skutkového a právního stavu soud podanou žalobu v plném rozsahu zamítl, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku, když vzal za prokázané, že strany sporu mezi sebou uzavřely dne [datum] smlouvu o provedení prací při sanaci ekologických škod. Podle čl. 2.8 uvedené smlouvy žalobkyně jako zhotovitel prohlásila, že bankovní záruka předložená před podpisem uvedené smlouvy objednateli zhotovitelem k zajištění plnění z uvedené smlouvy splňuje požadavky zmíněné v daném bodu citované smlouvy. Bankovní záruka byla sjednána ve výši 10% z ceny za provedení díla uvedené bodě 2.1 této smlouvy bez DPH, zaokrouhleno na celé tisíce, tj. ve výši [částka]. Podle čl. 7.4 smlouvy má objednatel, tj. žalovaná, právo za každé jednotlivé porušení povinnosti zhotovitele, kterým budou naplněny důvody k odstoupení od této smlouvy, uplatnit vůči zhotoviteli pokutu ve výši 10% z ceny za provedení díla bez DPH sjednané v čl. 2.1 této smlouvy. Soud zjistil z dokumentu „Započtení pohledávky ze dne [datum]“, že žalovaná informovala žalobkyni, že vůči pohledávce žalobkyně ve výši [částka] započítává pohledávku žalované ve výši [částka]. K započtení podle žalované došlo k datu, kdy se obě pohledávky staly způsobilými k započtení, resp. kdy se setkaly, tj. [datum], kdy byla doručena žalované předmětná faktura. Po odečtení zůstala žalované povinnost zaplatit zhotoviteli částku [částka]. Pokud šlo o neplatnost smluvních ujednání o smluvní pokutě, pak žalobkyně měla možnost prostudovat si předmětnou realizační smlouvu v rámci zadávacího řízení, kde měla možnost důkladně se s textací Smlouvy seznámit. Navíc v uvedeném zadávacím řízení měla žalobkyně možnost uplatnit námitky, v rámci kterých bylo možné problematická ujednání Smlouvy sporovat. Soud má za to, že zmíněná ujednání Smlouvy jsou platná. Navíc žalovaná uplatněnou smluvní pokutu modifikovala ve prospěch žalobkyně, když uplatňuje pouze smluvní pokutu ve výši 0,5 % z ceny díla bez DPH podle smyslu čl. II bodu 2.1 Smlouvy za každý započatý den prodlení s předložením bankovní záruky či dokladu o jejím prodloužení. Žalobkyně však i nadále vychází s ujednání Smlouvy, v němž byla smluvní pokuta sjednána ve výši 10% z ceny díla bez DPH.

25. Pokud šlo o možnost odstoupení od smlouvy, byla tím, že bankovní záruka nesplňuje určité náležitosti, avšak zmíněná možnost byla dána rovněž situací, kdy žalobkyně nepředloží novou, resp. prodlouženou bankovní záruku řádně a včas. Soud má za to, že onen 14denní časový úsek byl v realizační smlouvě zakotven z bezpečnostních důvodů, aby chránil obě smluvní strany, a žalobkyně měla možnost se 14 dny počítat. Podle čl. VII. Bod 7.4 Smlouvy, uplatnění smluvní pokuty nemusí být spojeno s faktickým úkonem spočívajícím v odstoupení od smlouvy. Sjednaný 14denní časový úsek není ve smlouvě zakotven pouze pro pořádek a byl pro žalobkyni závazný. Soud vycházel z usnesení Krajského soudu v Ústí nad Labem ze dne 31. 10. 2023, sp. zn. 17 Co 41/2023, podle jehož bodu 19 „Odvolací soud v souladu s § 213 odst. 2 o. s. ř. zopakoval dokazování oběma realizačními smlouvami a dospěl k závěru, že úvaha soudu I. stupně uvedená v bodě 120 odůvodnění není správná. V obou realizačních smlouvách v bodě 2. 7. je celá část tohoto ujednání, až na poslední větu, věnována podmínkám zajištění plnění bankovní zárukou. Poslední věta tohoto ujednání stanovuje povinnosti zhotovitele, které mu nastávají před uplynutím platnosti bankovní záruky. Byť v bodě 2. 8. obou realizačních smluv bylo použito množného čísla „nesplní své povinnosti uvedené v bodě 2. 7. smlouvy“, má odvolací soud za použití logického a gramatického výkladu za to, že se jedná o jedinou povinnost, a to, aby zhotovitel, tj. žalovaná byla povinna předložit objednateli, tj. žalobkyni, novou bankovní záruku, popř. doklad o prodloužení stávající bankovní záruky nejpozději 14 kalendářních dnů před uplynutím platnosti bankovní záruky stávající. Odvolací soud přitom přisvědčuje argumentaci žalobkyně, že účelem tohoto ujednání bylo zajištění kontinuity bankovní záruky, jakož i časový prostor pro případná opatření objednatele. Z výše uvedených důvodů odvolací soud nesouhlasí se závěrem soudu I. stupně, že žalobkyni právo na zaplacení smluvní pokuty v obou případech nevzniklo, přičemž navíc v případě realizační smlouvy č. [hodnota]-[Anonymizováno]-[Anonymizováno]-[Anonymizováno][Anonymizováno]/[Anonymizováno]-[Anonymizováno]-[Anonymizováno]-[Anonymizováno] [Anonymizováno], kdy dle žalobkyně se žalovaná dostala do prodlení v rozsahu jednoho dne, bude třeba se zabývat argumenty žalobkyně, která namítala, že se jí doklad o smluvní záruce dne [datum] nemohl dostat do sféry vlivu, čímž se soud I. stupně zcela logicky vzhledem ke svým právním závěrům nezabýval.

26. Pokud šlo o doručování dokladu o prodloužení bankovní záruky, pak soud má za to, že povinnost žalobkyně nebyla splněna samotným podáním dopisu s originálem dokladu o prodloužení bankovní záruky, tudíž nedošlo ke splnění povinnosti ve čl. II bodu 2.8 Smlouvy, když originál listiny o prodloužení bankovní záruky byl odeslán dne [datum] a žalované následně doručen dne [datum]. Datum [datum] byl s ohledem na platnost předchozí bankovní záruky, tj. do [datum], poslední den, kdy se měl zmíněný doklad dostat do sféry adresáta, tj. žalované. Nejednalo se tak o poslední den, kdy mělo dojít k jeho odeslání. Na této skutečnosti nic nemění ani žalobkyní prezentované ujednání v čl. XXI bod 21.7 smlouvy, který pouze reguluje způsob komunikace.

27. Pokud šlo o moderaci smluvní pokuty, vycházel soud z rozsudku Nejvyššího soudu České republiky ze dne 3. 5. 2023, sp. zn. 23 Cdo 1398/2022, v němž byl vyjádřen opakovaně následující právní názor: „Pro úplnost lze dodat, že dlužníka, který navrhl soudu snížení smluvní pokuty, následně v řízení tíží břemeno tvrzení a důkazní břemeno ohledně objasnění okolností, z nichž lze usoudit na nepřiměřenost smluvní pokuty. Je tedy jeho povinností tvrdit a prokazovat, v čem konkrétně spočívá nepřiměřenost požadované smluvní pokuty (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 11. 1. 2023, sp. zn. 31 Cdo 2273/2022).“ Měla-li žalobkyně za to, že smluvní pokuta měla být moderována, bylo její povinností uvést důvody moderace a současně tvrdit a prokázat, že uplatněná smluvní pokuta je nepřiměřená. Podle rozsudku Nejvyššího soudu České republiky ze dne 11. 1. 2023, sp. zn. 31 Cdo 2273/2022, „65. Závěr soudu o (ne)přiměřenosti nároku na smluvní pokutu je výsledkem uvážení soudu při zkoumání těch okolností, které jsou v jednotlivém případě relevantní. Úvahy o přiměřenosti a úvahy o míře snížení nároku na smluvní pokutu jsou vnitřně propojeny natolik, že v obou krocích se fakticky přihlíží ke stejným okolnostem. Zjišťuje-li totiž soud, jaký nárok je nepřiměřeným, zjevně musí vycházet z určité představy o tom, jaký nárok za přiměřený považovat lze. Z podstaty volného uvážení, které nepřipouští tzv. jediné správné řešení, pak vyplývá, že soud ve svém uvážení pochybí pouze tehdy, jsou-li jeho úvahy zjevně nepřiměřené, tj. nedbá-li v rozporu se zjištěnou funkcí smluvní pokuty okolností, kterých dbát má, nebo vice versa dbá-li okolností, kterých dbát nemá.“ „66. Velký senát tedy uzavírá, že postup soudu při moderaci podle § 2051 o. z., lze rozlišit na následující fáze (kroky). V prvním kroku soud při využití interpretačních pravidel stanovených v § 555 a násl. o. z., nejprve zjistí, jakou funkci měla smluvní pokuta plnit. Poté se zabývá konkrétními okolnostmi s přihlédnutím ke zjištěné funkci smluvní pokuty. Zřetel přitom vezme na všechny okolnosti konkrétního případu, přičemž zohlední nejen okolnosti známé již v době sjednávání smluvní pokuty, nýbrž též okolnosti, které byly dány při porušení smluvní povinnosti, jakož i okolnosti nastalé později, mají-li v samotném porušení smluvní povinnosti původ (ty za splnění předpokladů uvedených v bodě 56). Na základě těchto okolností zodpoví otázku, zda výše smluvní pokuty je přiměřená vzhledem k věřitelovým zájmům, které byly narušeny v důsledku porušení smluvní povinnosti a měly být smluvní pokutou chráněny. Dospěje-li soud v předchozím kroku k závěru, že smluvní pokuta není nepřiměřená, případně nepodaří-li se mu na základě provedeného dokazování objasnit rozsah následků porušené smluvní povinnosti ve sféře věřitele, aby mohl učinit právní závěr o nepřiměřenosti nároku ze smluvní pokuty, nemůže nárok věřitele na smluvní pokutu snížit. V opačném případě soud ve třetím kroku sníží smluvní pokutu na přiměřenou výši (spravedlivou in concreto) se zřetelem k těm funkcím, které má plnit, a s přihlédnutím k hodnotě a významu zajišťované povinnosti. Je přitom limitován výší škody vzniklé do doby rozhodnutí porušením povinnosti, na kterou se smluvní pokuta vztahuje.“ Na právní závěry obsažené v rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 11. 1. 2023, sp. zn. 31 Cdo 2273/2022, dále z rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 14. 10. 2023, sp. zn. 14 Co 270/2023, kterým byl potvrzen rozsudek zdejšího soudu ze dne 11. 4. 2023, sp. zn. 65C 46/2022. Městský soud v Praze předně poukazuje na princip autonomie vůle smluvních stran, tj. že je věcí dohody smluvních stran jakou výši, resp. jaký systém výpočtu smluvní pokuty smluvní strany zvolí, s tím, že akcentoval povahu smluvních stran jakožto profesionálů v systému veřejných zakázek. „50. Žalobce se jako zhotovitel zúčastnil veřejné zakázky vyhlášené Českou republikou jako veřejným zadavatelem dle § 4 odst. 1 písm. a) zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, k odstranění ekologických škod vzniklých při privatizaci akciové společnosti [Anonymizováno] železárny, tedy zakázky celospolečenského významu. Výběr dodavatele v systému veřejných zakázek je svázán nejen striktními pravidly zákona č. 134/2016 Sb., ale může být podroben i veřejné kontrole prostřednictvím zveřejnění smlouvy v registru smluv dle zákona č. 340/2015 Sb. Již z této základní teze vyplývá, že práva a povinnosti smluvních stran musí být koncipovány jasně a striktně a plnění povinností musí být bezvýjimečně vyžadováno. Je, bohužel, obvyklé, že takové smlouvy jsou dodavateli uzavírány především s vidinou dosažení státem zaručeného zisku a při náznaku problémů na straně dodavatelů je dodatečně smlouva zpochybňována a její ustanovení vykládána ve prospěch dodavatelů, ač dodavatelé nejsou v postavení spotřebitelů, ale jsou to profesionálové ve svých oborech. „57. Žalobce namítá, že smluvní pokuta měla být odvozena od hodnoty utvrzované povinnosti, za jejíž porušení mohla být smluvní pokuta vyžadována, tedy od výše bankovní záruky [částka].

58. Žalobce takto zásadně přehlíží princip autonomie vůle smluvních stran. Je jen věcí dohody účastníků smlouvy, jakou výši, resp. jaký systém výpočtu smluvní pokuty zvolí. V tomto směru lze odkázat na již výše uvedené, že smlouva byla sjednána dvěma profesionály v systému veřejných zakázek.“. Pokud jde o výši smluvní pokuty, resp. o způsob jejího stanovení, vyslovil Městský soud v Praze následující právní názor: „59. Navíc je žádoucí, aby smluvní pokuta byla sjednána v takové výši, aby dlužník byl jejím prostřednictvím dostatečně „motivován“ k plnění smluvních povinností. Motivační faktor smluvní pokuty byl v tomto případě zvýrazněn vysokou hodnotou zakázky, složitostí realizace zakázky (jednotlivé fáze zakázky), jejím celospolečenským významem a možnou celospolečenskou kontrolou. (…) Pokud by byla výše smluvní pokuty odvozena od hodnoty utvrzované povinnosti (bankovní záruka [částka]), byla by smluvní pokuta za 78 dnů prodlení [částka] (0,2 % z částky [částka] za 78 dnů), což je ve vztahu k hodnotě zakázky částka až směšně malá. Celkové koncepci jednání mezi účastníky, odhlédnuto od stěžejní otázky autonomie smluvní vůle (viz předchozí odstavec), tak odpovídá sjednání smluvní pokuty odvozené od hodnoty zakázky.“ Pokud jde o funkci smluvní pokuty, vyslovil Městský soud v Praze následující právní názor: „64 Bankovní záruka měla sloužit k zajištění budoucího řádného provedení díla. Funkci „paušalizované náhrady škody“ tak měla plnit jen bankovní záruka, nikoliv smluvní pokuta za její pozdní úhradu. Z důvodu samotného pozdního složení bankovní záruky nemohla žalovanému vzniknout žádná škoda, neboť sama bankovní záruka byla v podstatě paušalizovanou náhradou škody, a navíc v době splatnosti bankovní záruky ještě dílo nemohlo být ani prováděno. Slovy uvedeného judikátu „smluvní pokutou byla utvrzena povinnost, při jejímž porušení nehrozila věřiteli žádná škoda“. Smluvní pokuta tak plnila ryze sankční funkci, byla „trestem“ pro žalovaného za pozdní složení bankovní záruky. Pro její případnou moderaci tak je zcela bez významu, že žalovanému pozdním složením bankovní záruky nevznikla žádná škoda, jak namítá ve prospěch moderace smluvní pokuty žalobce v odvolání. Ostatně i sám žalobce uvádí v odvolání, že řádné provedení díla zajišťovala bankovní záruka, a nikoliv smluvní pokuta. Smluvní pokuta utvrzovala jen povinnost zaplatit bankovní záruku včas.“ 67. Soud I. stupně se ve třetím kroku řádně zabýval i intenzitou narušení věřitelových zájmů, zájmů žalovaného, které byly ohroženy porušením utvrzované povinnosti dle čl. II. bod 2.

7. Odvolací soud s ním opět souhlasí. Význam požadavku na složení bankovní záruky podtrhuje fakt, že účastníci sjednali porušení této povinnosti jako podstatné porušení smlouvy s možným následkem až odstoupení od smlouvy, což samo o sobě ukazuje mimořádný význam, který mělo pro žalovaného jako objednatele včasné složení bankovní záruky. Opět je nutno připomenout, že žalovaný je organizační složkou státu, musí se zvýšenou opatrností a zvýšenou péčí dbát o dodržování sjednaných smluv. Navíc dle odvolacího soudu nelze odhlédnout ani od narušení obecných zájmů věřitele spočívajících v nepohodlí, nejistotě a narušeném očekávání, že smluvní ujednání budou protistranou dodržována. Není tak důvodná odvolací námitka žalobce, že pozdní úhrada bankovní záruky nemohla žádným způsobem ohrozit práva žalovaného ani žádným negativním způsobem se dotknout jeho oprávněných zájmů.“ Městský soud v Praze dále uzavřel své úvahy následujícím právním názorem: „68. Odvolací soud ještě zdůrazňuje, že moderace nároku na smluvní pokutu je výjimečným institutem, jehož lze užít jen tehdy, pokud o nepřiměřenosti nároku ze smluvní pokuty nepanují pochybnosti, neboť jen tehdy je soudní zásah do ústavního práva věřitele na ochranu vlastnictví ospravedlnitelný (viz judikát výše).“ Ze shora uvedeného zcela zřejmě vyplývá, že žalobkyně relevantně nezdůvodnila svůj požadavek na moderaci smluvní pokuty. Soud tudíž k moderaci smluvní pokuty, která navíc byla moderována samotnou žalovanou, nenašel odůvodnění.

28. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud výrokem II. tohoto rozsudku podle § 142 odst. 1 zák. č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, v platném znění (dále jen „o. s. ř.”) tak, že přiznal žalobci, jenž byl v řízení zcela úspěšný, nárok na náhradu nákladů řízení v částce [částka]. Tyto náklady sestávají z nákladů řízení uplatněných v souladu s § 151 odst. 3 o. s. ř. za použití vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 254/2015 Sb., dle které účastníkovi řízení, jenž nebyl zastoupen zástupcem podle § 151 odst. 3 o. s. ř. a nedoložil výši hotových výdajů, náleží částka [částka] představující [částka] za každý ze sedmi úkonů dle § 2 odst. 3 uvedené vyhlášky (příprava a převzetí věci, sepis vyjádření ve věci, 2x příprava na jednání soudu, 2x ústní jednání soudu, .

29. Lhůta k plnění byla ve výrocích I. a II. stanovena v délce 3 dnů od právní moci rozsudku v souladu s ustanovením § 160 odst. 1 věta prvá o. s. ř.

Poučení