27 C 194/2024 - 95

Rubrum

Okresní soud v Českých Budějovicích rozhodl samosoudkyní Mgr. Radkou Podlešákovou v právní věci žalobce:[Jméno žalobce A], narozený dne [Datum narození žalobce A], bytem [Adresa žalobce A], zastoupený [Jméno žalobce B], [Anonymizováno], se sídlem [Anonymizováno] proti žalovanému:[Jméno žalovaného A], IČO [IČO žalovaného A], se sídlem [Adresa žalovaného A], zastoupený [Jméno žalovaného C], advokátem, se sídlem [Anonymizováno] o zaplacení částky 380 381 Kč, takto:

Výrok

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku 380 381 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci náhradu nákladů řízení ve výši 89 179,90 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobce.

Odůvodnění

1. Žalobce se žalobou podanou dne [datum] domáhal uložení povinnosti žalovanému zaplatit žalobci částku 380 381 Kč představující žalobcem tvrzené bezdůvodné obohacení žalovaného. K tomuto žalobce uvedl, že výrokem II. rozsudku Obvodního soudu pro [adresa] ze dne [datum], č. j. [Anonymizováno] [právnická osoba]/[Anonymizováno] bylo žalobci uloženo zaplatit společnosti [Anonymizováno] se sídlem [jméno FO], [Anonymizováno], k rukám žalovaného na náhradě nákladů řízení částku 303 398 Kč. Výrokem II. rozsudku Městského soudu v Praze ze dne [datum], č. j. 17 Co 104/2021–140, bylo žalobci uloženo zaplatit společnosti [Anonymizováno], se sídlem [jméno FO], [Anonymizováno], k rukám žalovaného na náhradě nákladů řízení částku 76 983 Kč. Emailem ze dne [datum] vyzval žalovaný žalobce k zaplacení shora specifikovaných částek jakožto náhrady nákladů řízení, a to na bankovní účet žalovaného. Žalobce žalovanému dne [datum] uhradil jak částku 303 398 Kč, tak částku 76 983. Rozsudkem Nejvyššího soudu České republiky ze dne [datum] byly oba výše uvedené rozsudky zrušeny a věc byla vrácena Obvodnímu soudu pro [adresa] k dalšímu řízení. Žalobce následně zjistil, že společnost [Anonymizováno], se sídlem [jméno FO], [Anonymizováno], byla dne [datum] zrušena bez právního zástupce. Tuto skutečnost žalovaný zatajil jak soudům, tak žalobci. Žalobce má za to, že pokud žalovaný dne [datum] přijal za neexistující společnost plnění ve výši 380 381 Kč, obohatil se tak bezdůvodně na úkor žalobce, neboť dne [datum] nemohl jako platební místo neexistující společnosti přijmout žádné plnění pro tuto společnost.

2. Žalovaný nárok uplatněný žalobcem neuznal. Žalovaný namítl, že žalobce předložil prostý sken plné moci ze dne [datum] pro zastupování svým právním zástupcem v tomto řízení. Žalobce podle názoru žalovaného nemohl svému právnímu zástupci platně udělit plnou moc dne [datum] k zastupování v tomto řízení, když k žalobcem požadovanému plnění mělo dojít až [datum]. Podle žalovaného je tedy otázkou, zda je vůlí žalobce toto řízení vést, a zda žalobce ví, že je toto řízení vedeno. Dále žalovaný vznesl námitku proti správnosti a pravosti listin předložených žalobcem ohledně likvidace společnosti [Anonymizováno].

3. Dále žalovaný namítl promlčení nároku uplatněného žalobcem, s odůvodněním, že žalobce před podáním žaloby nevyzval žalovaného k plnění, ke dni podání žaloby proto podle názoru žalovaného nebyla pohledávka uplatněná žalobcem splatná. Pokud se měl žalovaný podle tvrzení žalobce bezdůvodně obohatit na úkor žalobce přijmutím plnění dne [datum], tak promlčecí lhůta uplynula dne [datum]. Žaloba byla žalovanému doručena dne [datum], tedy až po uplynutí promlčecí lhůty.

4. Žalovaný taktéž namítl nedostatek své pasivní věcné legitimace, s odůvodněním, že byl pouze platebním místem, neboť nárok na náhradu nákladů řízení vznikl na základě pravomocného rozhodnutí soudu společnosti [Anonymizováno], a to i kdyby již byla zrušena. Žalovaný tak má za to, že žalobce plnil na základě rozhodnutí soudu shora uvedené společnosti a nikoliv žalovanému. Nárok na zaplacení předmětných prostředků proto žalobce může uplatnit pouze proti shora uvedené společnosti. Žalovaný dále uvedl, že otázka, jak mělo být naloženo s věcmi, které se objeví po zrušení shora uvedené společnosti, by měla být řešena podle právního řádu platného na území Britských [adresa] ostrovů, a to navíc pouze pokud by bylo věrohodně prokázáno, že k zániku uvedené společnosti skutečně došlo. Žalovaný odkázal na právní úpravu Britských [adresa] ostrovů ohledně likvidace společnosti, obsaženou v zákoně „[Anonymizováno] [právnická osoba] ACT“, když likvidace společnosti je upravena v části dvanácté upravující likvidaci, výmaz a zrušení společnosti. V souladu s § 215 shora uvedeného zákona platí, že pokud byla společnost vymazána z obchodního rejstříku, společnost a ředitelé, společníci a jejich likvidátor nebo správce konkurzní podstaty nesmí za a) zahajovat soudní řízení, podnikat nebo jakkoliv nakládat s majetkem společnosti za b) hájit se v jakémkoliv soudním řízení, uplatňovat jakýkoliv nárok nebo uplatňovat jakékoliv právo jménem společnosti nebo jejím jménem; nebo za c) jednat jakýmkoliv způsobem s ohledem na záležitosti společnosti. Pokud však byla společnost vymazána z rejstříku, může společnost nebo její ředitel, člen, likvidátor nebo správce konkurzní podstaty za a) podat návrh na obnovení zápisu společnosti do obchodního rejstříku za b) pokračovat v obhajobě řízení, které bylo proti společnosti zahájeno před dnem výmazu a za c) pokračovat v soudním řízení, které bylo jménem společnosti zahájeno před datem výmazu. Podle žalovaného tak ve shora uvedené právní úpravě Britských [adresa] ostrovů jsou uvedeny případy, kdy společnost má právní subjektivitu i po výmazu z obchodního rejstříku. Takovými případy jsou situace, kdy před výmazem společnosti z obchodního rejstříku bylo zahájeno řízení, kde vymazaná společnost byla v pozici žalované a případy, kdy před výmazem společnosti z obchodního rejstříku společnost zahájila řízení, kde vystupovala v pozici žalobkyně. Pokud tedy společnost, která byla následně vymazána z obchodního rejstříku ještě před výmazem z obchodního rejstříku, byla účastníkem nějakého soudního řízení, může pokračovat v takto vedeném soudním řízení. Toto je podle názoru žalobce případ společnosti [Anonymizováno]. Uvedená společnost totiž v řízení vedeném u Obvodního soudu pro [adresa] pod sp. zn. [Anonymizováno] [právnická osoba]/[Anonymizováno] zahájila řízení dne [datum] doručením žaloby, tj. prokazatelně přede dnem výmazu uvedené společnosti z rejstříku, k němuž došlo dne [datum]. Uvedená společnost byla v souladu s právní úpravou Britských [adresa] ostrovů oprávněna v řízení pokračovat, a to i přes výmaz z obchodního rejstříku, měla tedy právní subjektivitu. V souladu s § 215 shora citovaného zákona dále platí, že skutečnost, že společnost je vymazána z rejstříku, nebrání za a) společnosti ve vzniku závazku; nebo za b) jakémukoliv věřiteli uplatnit nárok vůči společnosti a uplatňování nároku až do soudního rozhodnutí nebo exekuce; a nemá vliv na odpovědnost žádného z jejich členů, ředitelů, vedoucích pracovníků nebo zástupců. Z výše uvedeného tak podle názoru žalovaného vyplývá, že přestože dojde k výmazu společnosti z obchodního rejstříku, mohou jí v souladu s právní úpravou Britských [adresa] ostrovů a taktéž z uvedené právní úpravy vyplývá, že věřitel je oprávněn nárok vůči společnosti uplatnit, a to i podáním žaloby.

5. Žalovaný byl při ústním jednání soudu dne [datum] soudem vyzván v souladu s § 118a zákona č.99/1963 Sb., občanského soudního řádu ( dále jen jako „o.s.ř.“), nechť doplní tvrzení a označí důkazy, že v době, kdy žalovaný plnění od žalobce přijal, klient žalovaného existoval, a dále, nechť doplní tvrzení a označí důkazy ohledně toho, jaký byl osud prostředků poté, co je žalovaný od žalobce přijal. Žalovaný byl zároveň soudem poučen o následcích nesplnění této výzvy v podobě nebezpečí pro žalovaného nepříznivého rozhodnutí. Žalovaný k této výzvě soudu uvedl, že není schopen tvrzení doplnit a označit k těmto tvrzením s ohledem na svou povinnost mlčenlivosti ve vztahu ke společnosti [Anonymizováno], neboť žalovaný nebyl ze strany uvedené společnosti zproštěn mlčenlivosti.

6. Soud ve věci zjistil následující skutkový stav:

7. Z fotokopie plné moci ze dne [datum] bylo soudem zjištěno, že žalobce udělil advokátu [Jméno žalobce B] plnou moc k tomu, aby jej zastupoval, aby vykonával veškeré úkony, přijímal doručované písemnosti, podával návrhy a žádosti, podával opravné prostředky a vzdával se jich, vymáhal nároky, a to vše i tehdy, když je podle právních předpisů zapotřebí zvláštní plné moci, a [Jméno žalobce B] shora uvedené zmocnění přijal.

8. Z originálu potvrzení vystaveného žalobcem [Jméno žalobce A] opatřeného ověřovací doložkou podpisu žalobce, bylo soudem zjištěno, že žalobce prohlásil pro účely řízení vedeného u Okresního soudu v [adresa] pod sp. zn. 27C 194/2024, že je osobou žijící, taktéž prohlásil, že je v tomto řízení zastoupen [Jméno žalobce B], advokátem, a taktéž prohlásil, že žalobu, o níž je řízení vedeno, podal jeho právní zástupce [Jméno žalobce B] na pokyn žalobce.

9. Z rozsudku Obvodního soudu pro [adresa], č. j. [Anonymizováno] [právnická osoba]/[Anonymizováno] ze dne [datum] bylo soudem zjištěno, že uvedeným rozsudkem bylo rozhodnuto o žalobě podané společností [Anonymizováno] proti žalovanému [Jméno žalobce A] o zaplacení částky 4 000 000 Kč s příslušenstvím tak, že podané žalobě bylo vyhověno a žalovanému byla uložena povinnost zaplatit žalobci náhradu nákladů řízení ve výši 303 398 Kč k rukám právního zástupce žalobce, když podle záhlaví uvedeného rozsudku byl tímto právním zástupcem [Jméno žalovaného A], advokát.

10. Z rozsudku Městského soudu v Praze ze dne [datum], č. j. 17 Co 104/2021–140 bylo zjištěno, že k odvolání žalovaného [Jméno žalobce A] byl rozsudek Obvodního soudu pro [adresa], č. j. [Anonymizováno] [právnická osoba]/[Anonymizováno] ze dne [datum] potvrzen a zároveň byla žalovanému uložena povinnost zaplatit žalobci náhradu nákladů odvolacího řízení ve výši 76 983 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám advokáta [Jméno žalovaného A].

11. Z rozsudku Nejvyššího soudu ze dne [datum], č. j. 28 Cdo 1845/2021–171 bylo soudem zjištěno, že k dovolání žalovaného byl zrušen rozsudek Městského soudu v Praze ze dne [datum] č. j. 17 Co 104/2021–140 a rozsudek Obvodního soudu pro [adresa] ze dne [datum], č. j. [Anonymizováno] [právnická osoba]/[Anonymizováno], a věc byla vrácena soudu prvního stupně k dalšímu řízení.

12. Z emailové korespondence ze dne [datum] mezi advokátem [Jméno žalovaného A], a advokátem [Jméno žalobce B], bylo soudem zjištěno, že [Jméno žalovaného A] požádal o zaslání přiznaných nákladů řízení ve věci [Anonymizováno] proti [Jméno žalobce A], na účet číslo [č. účtu] vedený u [právnická osoba], a zároveň [Jméno žalovaného A] sdělil, že vlastníkem a jediným disponentem tohoto účtu je on.

13. Z potvrzení o platbě ze dne [datum] vystaveného [právnická osoba]. bylo soudem zjištěno, že žalobce zaplatil dne [datum] z účtu č. [č. účtu] vedeném na žalobce jakožto majitele částku 76 983 Kč a částku 303 398 Kč, a to na účet č. [č. účtu] pod variabilním symbolem [var. symbol]. Tuto skutečnost ostatně i účastníci učinili nespornou.

14. Z Oznámení likvidátora společnosti [Anonymizováno] o ukončení likvidace, ze dne [datum], bylo soudem zjištěno, že podle Zákona o obchodních společnostech [Anonymizováno] byla ukončena likvidace a zrušení společnosti [Anonymizováno] a bylo požádáno o vymazání uvedené společnosti z rejstříku.

15. Z potvrzení o zrušení společnosti ze dne [datum] podepsaného tajemníkem pro korporátní záležitosti Britských [adresa] ostrovů, bylo soudem zjištěno, že byly splněny všechny požadavky Zákona o obchodních společnostech [Anonymizováno] z roku 2004 v souvislosti se zrušením společnosti [Anonymizováno] a společnost byla zrušena dne [datum].

16. Z usnesení Obvodního soudu pro [adresa], č. j. [Anonymizováno] [právnická osoba]/[Anonymizováno] ze dne [datum] bylo soudem zjištěno, že řízení vedené o žalobě podané společností [Anonymizováno] proti žalovanému [jméno FO], o zaplacení částky 4 miliony Kč s příslušenstvím, bylo zastaveno s odůvodněním, že z dokumentů dodaných žalovaným bylo zjištěno, že žalobkyně ke dni [datum] zanikla, a to po provedené likvidaci na základě rozhodnutí [jméno FO] ze dne [datum]. Dle prohlášení o stavu aktiv a pasiv žalobkyně, tato nemá žádná aktiva a pasiva. Žalobkyně byla zrušena, její likvidace byla skončena, žalobkyně zanikla. S ohledem na skutečnost, že ani přes výzvu žalobkyně nedoložila svou procesní způsobilost, ani nedoložila podání návrhu na zrušení zápisu o jejím výmazu u příslušného orgánu, bylo řízení o žalobě zastaveno v souladu s § 107 o. s. ř., neboť žalobkyně ztratila po zahájení řízení způsobilost být účastníkem řízení. V řízení nebylo zjištěno, že by žalobkyně zanechala nějaký majetek, či že by do jejích práv a povinností nastoupil právní nástupce.

17. Další důkazy soud v odůvodnění tohoto rozsudku neuvádí, neboť z nich nečinil žádná skutková zjištění potřebná pro rozhodnutí ve věci. Důkazy uvedené v odůvodnění tohoto rozhodnutí, z nichž soud činil skutková zjištění potřebná pro rozhodnutí, považuje soud za věrohodné, byly soudem hodnoceny jak jednotlivě, tak ve vzájemných souvislostech.

18. Podle § 149 odst.1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádku (dále jen jako „o. s. ř.“) zastupoval-li advokát účastníka, jemuž byla přisouzena náhrada nákladů řízení, je ten, jemuž byla uložena náhrada těchto nákladů, povinen zaplatit ji advokátu.

19. Podle § 28 odst.1 o. s. ř. zástupci, jejž si účastník zvolil, udělí písemně nebo ústně do protokolu procesní plnou moc nebo plnou moc jen pro určité úkony. Podle § 28 odst.5 o. s. ř., ztratí-li zastoupený způsobilost být účastníkem řízení, popř. zemře-li nebo zanikne-li zástupce, plná moc zaniká. Podle § 19 o. s. ř. způsobilost být účastníkem řízení má ten, kdo má právní osobnost, jinak jen ten, komu ji zákon přiznává.

20. Podle § 2991 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku ( dále jen jako „o.z.“), kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil (odst. 1). Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám (odst. 2).

21. Podle § 609 o.z. nebylo-li právo vykonáno v promlčecí lhůtě, promlčí se a dlužník není povinen plnit. Plnil-li však dlužník po uplynutí promlčecí lhůty, nemůže požadovat vrácení toho, co plnil.

22. Podle § 619 o.z. Jedná-li se o právo vymahatelné u orgánu veřejné moci, počne promlčecí lhůta běžet ode dne, kdy právo mohlo být uplatněno poprvé (odst.1 ). Právo může být uplatněno poprvé, pokud se oprávněná osoba dozvěděla o okolnostech rozhodných pro počátek běhu promlčecí lhůty, anebo kdy se o nich dozvědět měla a mohla (odst.2 ).

23. Podle § 621 o.z. okolnosti rozhodné pro počátek běhu promlčecí lhůty u práva na vydání bezdůvodného obohacení zahrnují vědomost, že k bezdůvodnému obohacení došlo, a o osobě povinné k jeho vydání.

24. Podle § 629 odst.1 o.z. promlčecí lhůta trvá tři roky.

25. Soud se nejprve zabýval námitkou žalovaného spočívající v žalovaným tvrzených nedostatcích plné moci právního zástupce žalobce pro zastupování žalobce v tomto řízení. Skutečnost, že právní zástupce žalobce předložil soudu pouze sken plné moci, datované dne [datum], tedy dříve, než mělo dojít k žalobcem tvrzenému bezdůvodnému obohacení žalovaného, není podle názoru soudu podstatná. Ze skenu plné moci ze dne [datum] je evidentní, že jde o generální plnou moc, která zmocněnce opravňuje k tomu, aby činil hmotněprávní i procesní úkony. Generální plná moc ze své podstaty není omezena pouze na jedno konkrétní řízení či jeden konkrétní úkon, je proto zcela bezpředmětné, že byla žalobcem [Jméno žalobce B] udělena již v roce 2020, tedy dříve, než se žalovaný podle tvrzení žalobce obohatil. Sken plné moci obsahuje potřebné náležitosti, kterými jsou označení zastupovaného účastníka, označení zmocněnce, určení rozsahu zmocnění, datum udělení plné moci a podpis zmocnitele. Právní zástupce žalobce [Jméno žalobce B] dále soudu předložil originál prohlášení žalobce opatřený ověřovací doložkou podpisu žalobce, o tom, že mu žalobce udělil pokyn podat v této věci proti žalovanému žalobu, zastupovat jej v tomto řízení, a taktéž, že je vůlí žalobce vést toto řízení. Soud má s ohledem na výše uvedené za prokázané, že je vůlí žalobce vést proti žalovanému řízení zahájené na základě shora uvedené žaloby a taktéž, že je vůlí žalobce, aby jej v tomto řízení zastupoval [Jméno žalobce B], advokát.

26. Z provedeného dokazování vyplynulo, že žalovaný obdržel od žalobce na účet žalovaného dne [datum] prostředky ve výši 380 381 Kč jakožto plnění náhrady nákladů řízení uložené na základě rozsudku Obvodního soudu pro [adresa] ze dne [datum], č. j. [Anonymizováno] [právnická osoba]/[Anonymizováno] ve spojení s rozsudkem Městského soudu v Praze ze dne [datum] č. j. 17 Co 104/2021–140. K úhradě prostředků došlo na základě výzvy žalovaného adresované žalobci, kterou měl žalovaný učinit z pozice právního zástupce společnosti [Anonymizováno]., jak je blíže specifikována shora, vystupující v řízení vedeném u Obvodního soudu pro [adresa] pod sp.z.[Anonymizováno] [právnická osoba]/[Anonymizováno] v pozici žalobkyně. Dále z provedeného dokazování vyplynulo, že k dovolání byl shora uvedený rozsudek Obvodního soudu pro [adresa] i Městského soudu v Praze zrušen rozsudkem Nejvyššího soudu ze dne [datum], a věc byla vrácena Obvodnímu soudu pro [adresa] k dalšímu řízení. Dále bylo provedeným dokazováním zjištěno, že společnost [Anonymizováno] sídlící na Britských [adresa] ostrovech, byla ke dni [datum] zrušena a vymazána z příslušného rejstříku. Soud ohledně zániku a zrušení uvedené společnosti vyšel z listin předložených žalobcem, když žalobce tyto listiny předložil i v originále (pouze je požadoval ihned po jejich provedení k důkazu vrátit), a žalovaný soudu nedoložil ani neoznačil žádné důkazy, které by pravost těchto listin vyvracely. Soud tedy neměl důvod o správnosti a pravosti listin pochybovat. Dále bylo provedeným dokazováním zjištěno, že řízení vedené u Obvodního soudu pro [adresa] pod sp.zn. 42 [právnická osoba]/2020, v rámci něhož byla vydána rozhodnutí, na základě nichž došlo žalobcem k zaplacení žalované částky jakožto náhrady nákladů řízení, bylo usnesením ze dne [datum] č. j. [Anonymizováno] [právnická osoba]/[Anonymizováno] zastaveno s odůvodněním, že společnost [Anonymizováno] ke dni [datum] zanikla a ztratila tak svou procesní způsobilost, tedy způsobilost být účastníkem řízení a jednat před soudem.

27. Za situace, kdy byl provedeným dokazováním zjištěn shora uvedený skutkový stav, se soud nejprve zabýval námitkou promlčení nároku žalobce vznesenou ze strany žalovaného. Nárok je žalobcem uplatněn z titulu bezdůvodného obohacení vzniklého žalovanému v důsledku přijetí peněžitého plnění od žalobce, když toto plnění žalovaný přijal za svého klienta z pozice právního zástupce na základě rozsudků, které byly následně dovolacím soudem zrušeny. Podle §621 o.z. okolnosti rozhodné pro počátek běhu promlčecí lhůty u práva na vydání bezdůvodného obohacení zahrnují vědomost, že k bezdůvodnému obohacení došlo, a o osobě povinné k jeho vydání. V souladu s ustálenou rozhodovací praxí ( viz např.rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 23.9.2020 sp.zn.28 Cdo 1862/2020) platí, že splnil-li žalovaný povinnost uloženou mu pravomocným rozhodnutím soudu, které neodpovídá skutečným hmotněprávním poměrům, pak žalobci vzniká bezdůvodné obohacení okamžikem, kdy bylo rozhodnutí, na základě něhož bylo plněno, pravomocně zrušeno. Tímto okamžikem také začíná běžet promlčecí doba k uplatnění nároku na vydání bezdůvodného obohacení. V případě, že je pravomocné soudní rozhodnutí z podnětu mimořádného opravného prostředku zrušeno, nastává takový procesní stav jakoby rozhodnutí nebylo nikdy vydáno. Samotné zrušení rozhodnutí je způsobilým prostředkem k přijetí relevantního úsudku, že odpadnutím právního důvodu k plnění, jímž je v procesním smyslu právě zrušené soudní rozhodnutí, vzniká bezdůvodné obohacení. Okamžikem nabytí právní moci zrušujícího soudního rozhodnutí začne běžet tříletá promlčecí lhůta.

28. Ze shora citovaných závěrů ustálené soudní praxe je pro účely posuzovaného případu třeba konstatovat, že žalobce uplatnil proti žalovanému své právo na vydání bezdůvodného obohacení žalobou podanou u podepsaného soudu dne [datum], tedy v rámci tříleté promlčecí lhůty, která začala běžet teprve poté, kdy byl zrušující rozsudek Nejvyššího soudu žalobci doručen. Zrušující rozsudek byl Nejvyšším soudem vydán dne 14.7.2021, nebylo tak nutné zabývat se tím, kdy byl žalobci doručen, neboť již jen podle data vydání rozsudku a data podání žaloby žalobcem je evidentní, že žalobce svůj nárok uplatnil během tříleté promlčecí lhůty, tedy včas. Pokud žalovaný namítá, že nebyl žalobcem vyzván k vrácení požadovaného plnění před podáním žaloby a že se nárok stal splatným až v důsledku doručení žaloby žalovanému, k němuž došlo po uplynutí tříleté promlčecí lhůty, tak s tímto názorem žalovaného se soud neztotožňuje. Pro posouzení, zda byl v daném případě nárok uplatněn v rámci stanovené promlčecí lhůty, není podstatné, zda a kdy byl nárok žalobcem uplatněn u žalovaného. Podstatné je, zda byl nárok ve stanovené tříleté promlčecí lhůtě uplatněn ve smyslu § 619 o.z. u soudu jakožto orgánu veřejné moci. Rozhodující tedy je, že u soudu byla žaloba podána v rámci tříleté promlčecí lhůty počínající běžet po doručení zrušujícího rozsudku Nejvyššího soudu. Námitka promlčení vznesená žalovaným proto není oprávněná.

29. Dále se soud zabýval námitkou nedostatku pasivní věcné legitimace vznesené žalovaným. Žalovaný má za to, že žalobce by se měl svého nároku domáhat po společnosti [Anonymizováno], sídlící na Britských [adresa] ostrovech, neboť žalovaný byl podle svého názoru pouze platebním místem. Soud si je vědom ustálené judikatury (viz např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 20.4.2020, sp.zn. 20 Cdo3966/2019), podle jejíž závěrů výrok rozhodnutí soudu o tom, že náhrada nákladů řízení má být zaplacena aktuálně zastupujícímu advokátu k jeho rukám, představuje určení platebního místa a že nositelem přisouzeného práva na náhradu nákladů řízení je advokátem zastupovaný účastník. Závěry této judikatury však nejsou použitelné pro posuzovaný případ, neboť advokáta lze považovat za místo plnění logicky pouze v případě, že jeho klient, účastník řízení, je existujícím subjektem, který má způsobilost být účastníkem řízení, které se vede na základě jím podané žaloby, popř. které je proti němu na základě podané žaloby vedeno. Podle §28 odst.5 o.s.ř. ztratí-li zastoupený způsobilost být účastníkem řízení, popřípadě zemře-li nebo zanikne-li zástupce, plná moc zaniká. Taktéž platí, že případní procesní nástupci účastníka řízení nejsou vázáni plnými mocemi udělenými před jejich nástupem do řízení, zmocněnci nejsou oprávněni bez udělení nové plné moci zastupovat v řízení procesního nástupce původního účastníka řízení. Z provedeného dokazování bylo zjištěno, že společnost [Anonymizováno] zanikla ke dni [datum], tedy téměř půl roku předtím, než žalovaný vyzval žalobce k náhradě nákladů řízení na žalovaným sdělený bankovní účet, jehož je žalovaný majitelem. V souladu s § 28 odst.5 o.s.ř. ke dni [datum] zanikla spolu se zánikem uvedené společnosti i plná moc žalovaného pro zastupování této společnosti v řízení, v rámci něhož byla vydána rozhodnutí, na základě nichž žalobce k rukám (na účet) žalovaného plnil. Žalovaný tedy přijal plnění v době, kdy jeho klient již neexistoval a kdy tak neexistovala ani plná moc opravňující žalovaného k přijetí takového plnění v zastoupení svého klienta. Za této situace nelze žalovaného považovat za pouhé místo plnění. Žalovaný k výzvě soudu učiněné v souladu s §118a o.s.ř. nedoložil, že by společnost [Anonymizováno], existovala. K závěru, že uvedená společnost byla ke dni [datum] zrušena a že nemá procesní způsobilost ostatně dospěl i Obvodní soud pro [adresa] v rámci řízení vedeného pod sp.zn. 42 [právnická osoba]/2020, a z důvodu této skutečnosti řízení zastavil.

30. Soud poté nesouhlasí ani s argumentem žalovaného, podle něhož by měla být pasivní věcná legitimace v dané věci odvozena z práva Britských [adresa] ostrovů s ohledem na sídlo společnosti [Anonymizováno]. Otázka procesní způsobilosti uvedené společnosti a zániku plné moci, na základě níž žalovaný z pozice zástupce uvedené společnosti přijal od žalobce plnění na náhradu nákladů řízení, je otázkou, kterou je třeba posuzovat podle procesních předpisů státu, u kterého bylo vedeno soudní řízení v rámci něhož vznikla žalobci ( v postavení žalovaného ) povinnost zaplatit náhradu nákladů řízení. Soudní řízení bylo vedeno Obvodním soudem pro [adresa], tedy v České republice, a procesní způsobilost uvedené společnosti, tedy její způsobilost být účastníkem řízení před českým soudem, se posuzuje podle procesních předpisů České republiky, tedy podle občanského soudního řádu. Totéž platí pro udělení a zánik plné moci pro účely zastupování v soudním řízení vedeném u soudu v České republice ( k tomu viz např. i závěry vyslovené v usnesení Vrchního soudu v Olomouci ze dne 8.6.2023, č.j. 3 VSOL 259/2023-P2-14 ). Nad rámec poté soud dodává, že žalovaným citované ustanovení právní úpravy Britských [adresa] ostrovů ( konkrétně § 215 zákona „[Anonymizováno] [právnická osoba] [Anonymizováno]“ ) pouze upravuje možnost společnosti pokračovat i po svém výmazu v řízení, které zahájila, a že výmaz společnosti nebrání věřiteli až do soudního rozhodnutí uplatnit nárok proti společnosti. Jednak má soud za to, že toto ustanovení nemůže být aplikovatelné na řízení vedená v jiném státě za situace, kdy tento stát má své procesní přepisy, a Česká republika své procesní předpisy má, a jednak z provedeného dokazování vyplynulo, že uvedená společnost, na základě jejíž žaloby bylo zahájeno shora specifikované řízení u Obvodního soudu pro [adresa], v zahájeném řízení nepokračuje. Žalovaný netvrdil ani neprokázal, že by fakticky uvedená společnost existovala, že by existovaly subjekty oprávněné za uvedenou společnost jednat a že by tak žalobce mohl požadovat vrácení plnění z titulu náhrady nákladů řízení po této společnosti.

31. Spor o vrácení tohoto plnění je sporem o vydání bezdůvodného obohacení, neboť odpadl právní důvod, na základě něhož žalovaný žalobcem požadované plnění přijal, když předmětné rozsudky byly zrušeny. Ve sporu o vydání bezdůvodného obohacení důkazní břemeno k prokázání tvrzení o přesunu majetkových hodnot na obohaceného tíží ochuzeného, zatímco důkazní břemeno k prokázání právního důvodu opravňujícího příjemce si plnění ponechat, resp. jej nevrátit, tíží obohaceného. Z provedeného dokazování vyplynulo a ostatně i bylo mezi účastníky nesporným, že žalovaný přijal od žalobce dne [datum] peněžité plnění ve výši 380 381 Kč, žalobce tak své důkazní břemeno unesl. Bylo na žalovaném, aby prokázal právní důvod, který žalovaného opravňuje si přijaté plnění ponechat. Žalovaný pouze uvedl, že byl místem plnění. Jak ovšem soud vysvětlil výše, skutečnost, že advokát je podle rozsudku místem plnění pro náhradu nákladů řízení, se odvíjí od skutečnosti, že existuje klient advokáta, tedy účastník řízení a že tedy advokát je zástupcem takového účastníka. Pokud klient advokáta zanikne, zaniká i plná moc advokáta a po jejím zániku již advokát nemůže být místem plnění. Žalovaný byl soudem v souladu s §118a o.s.ř. vyzván, nechť doplní tvrzení a označí důkazy, že v době, kdy žalovaný plnění od žalobce přijal, klient žalovaného existoval, a dále, nechť doplní tvrzení a označí důkazy ohledně toho, jaký byl osud prostředků poté, co je žalovaný od žalobce přijal. Žalovaný byl zároveň soudem poučen o následcích nesplnění této výzvy v podobě nebezpečí pro žalovaného nepříznivého rozhodnutí.

32. Žalovaný k výzvě soudu tvrzení nedoplnil, důkazy neoznačil. Pakliže žalovaný uvádí, že není schopen tvrzení doplnit a důkazy označit, neboť se na tyto skutečnosti vztahuje jeho povinnost mlčenlivosti, které nebyl ze strany společnosti [Anonymizováno] zproštěn, tak soud tento argument nesdílí, neboť není zjevné, proč by se měla povinnost mlčenlivosti vztahovat na doplnění těchto tvrzení, navíc v situaci, kdy jde o ochranu práv žalovaného. Nicméně je na žalovaném, aby takovou skutečnost zvážil, musí ovšem nést i procesní následky spojené s nedoplněním tvrzení k výzvě soudu v podobě nebezpečí pro něho nepříznivého rozhodnutí ve věci.

33. S ohledem na shora uvedené, kdy bylo prokázáno, že žalovaný přijal od žalobce plnění na základě právního důvodu, který následně odpadl, a s ohledem na to, že žalovaný netvrdil a neprokázal existenci společnosti [Anonymizováno]., a neprokázal ani to, jaký byl další osud plnění, které žalovaný od žalobce přijal, nelze dospět k závěru, že by došlo k obohacení jiného subjektu, než je žalovaný. Žalovaný poté neprokázal ani existenci právního důvodu, který žalovaného opravňuje si plnění ponechat. Soud proto vyhověl podané žalobě a uložil žalovanému povinnost vydat, tedy zaplatit, žalobci v souladu s §2991 o.z. peněžní prostředky přijaté od žalobce, když tyto prostředky je za dané situace nutné považovat za bezdůvodné obohacení žalovaného.

34. O náhradě nákladů řízení mezi účastníky soud rozhodl v souladu s § 142 odst. 1 o.s.ř., kdy plně procesně úspěšný žalobce má právo na náhradu nákladů řízení proti neúspěšnému žalovanému. Žalobce sic nedoložil, že by žalovaného vyzval k plnění před podáním žaloby, nicméně žalovaný nárok uplatněný žalobcem neuznal, nebyl ochoten plnit, absence předžalobní výzvy v takovém případě nemá vliv na přiznání náhrady nákladů řízení ( k tomu viz např. závěry usnesení Ústavního soudu sp.zn.III.ÚS 2829/18 ze dne 7.2.2019 ).

35. Náhrada nákladů řízení je tvořena náhradou za zaplacený soudní poplatek ve výši 19 020 Kč, dále odměnou za 3 úkony právního zástupce žalobce po 9860 Kč/úkon v souladu s § 11 ve spojení s § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., ve znění účinném do [datum] (převzetí zastoupení, sepis žaloby, účast při jednání soudu dne [datum]), náhradou hotových výdajů právního zástupce žalobce ve výši 900Kč (3krát 300Kč)v souladu s § 13 odst. 4 vyhlášky č. 177/1996 Sb. ve znění účinném do [datum], dále odměnou za 2 úkony právního zástupce žalobce po 9860 Kč/úkon v souladu s § 11 ve spojení s § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., ve znění účinném od [datum] (vyjádření ve věci samé, účast při jednání soudu dne [datum]), náhradou hotových výdajů právního zástupce žalobce ve výši 900Kč (2krát 450Kč) v souladu s § 13 odst. 4 vyhlášky č. 177/1996 Sb. ve znění účinném od [datum], dále náhradou cestovních výdajů v souladu s § 13 citované vyhlášky v souvislosti s cestou právního zástupce žalobce z místa sídla advokátní kanceláře v Praze do místa jednání soudu dne [datum] v [adresa] a zpět, tj. celkem [hodnota] km ve výši podle vyhlášky č. 398/2023 Sb. při sazbě za 1 km jízdy ve výši 5,6 Kč, průměrné ceně pohonné hmoty (nafta ) 38,70 Kč/1 l, spotřebě paliva 6,9 l/100 km, náhradou za promeškaný čas ve výši 800 Kč (8 půlhodin krát 100 Kč ) v souladu s § 14 vyhlášky č. 177/1996 Sb., ve znění účinném do [datum], dále náhradou cestovních výdajů v souladu s § 13 citované vyhlášky v souvislosti s cestou právního zástupce žalobce z místa sídla advokátní kanceláře v Praze do místa jednání soudu dne [datum] v [adresa] a zpět, tj. celkem [hodnota] km ve výši podle vyhlášky č. 475/2024 Sb. při sazbě za 1 km jízdy ve výši 5,8 Kč, průměrné ceně pohonné hmoty (nafta ) 34,70 Kč/1 l, spotřebě paliva 6,9 l/100 km, dále náhradou za promeškaný čas ve výši 1200 Kč (8 půlhodin krát 150Kč ) v souladu s § 14 vyhlášky č. 177/1996 Sb., ve znění účinném od [datum], a dále 21 % DPH, když právní zástupce žalobce osvědčil, že je plátcem.

36. Lhůta k plnění byla žalovanému stanovena v souladu s § 160 odst. 1 o.s.ř.

Poučení