27 C 224/2023 - 251

Rubrum

Okresní soud v Českých Budějovicích rozhodl samosoudkyní Mgr. Radkou Podlešákovou v právní věci žalobce:[Jméno žalobce], narozený [Datum narození žalobce], trvale bytem [Adresa žalobce], zastoupen [Jméno Zástupce], advokátem, se sídlem [Anonymizováno] [Jméno advokáta] proti žalované:[Anonymizováno], se sídlem [Anonymizováno] jednající [Jméno žalované], IČO [IČO žalované], se sídlem [Adresa žalované], o zaplacení částky 84 694 Kč s příslušenstvím, takto:

Výrok

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci částku 81 730 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,50 % ročně z částky 81 730 Kč od 9. 12. 2021 do zaplacení, a to do 15 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se zamítá co do zaplacení částky 2 964 Kč s úrokem z prodlení ve výši 10,75 % ročně z částky 84 694 Kč od 7. 12. 2021 do 8. 12. 2021 a s úrokem z prodlení ve výši 2,25 % ročně z částky 2 964 Kč od 9. 12. 2021 do zaplacení.

III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci náhradu nákladů řízení ve výši 71 696 Kč do 15 dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobce.

Odůvodnění

1) Žalobce se podanou žalobou došlou soudu dne [datum] domáhal uložení povinnosti žalované zaplatit žalobci náhradu škody v celkové výši 84 694 Kč, a to z titulu odpovědnosti státu podle zákona č. 82/1998 Sb. za nezákonné trestní stíhání žalobce zahájené na základě usnesení [Jméno advokáta] ze dne [datum], sp.zn. [Anonymizováno], pro podezření ze spáchání zvlášť závažného zločinu křivé výpovědi a nepravdivého znaleckého posudku podle § 346 odst.1,odst.3.písm.a) trestního zákoníku ve znění účinném do 1.2.2019. Žalovaná částka se skládá z částky 18 694 Kč představující náklady vynaložené žalobcem na obhajobu v trestním řízení vedeném proti žalobci, v rozsahu, v jakém mu dosud nebyly žalovanou nahrazeny, a dále částkou 66 000 Kč představující ušlý zisk žalobce za 300 hodin práce po 220 Kč/hodina. Dále žalobce podanou žalobou požadoval přiznat úrok z prodlení ve výši 10,75% ročně z částky 84 694 Kč od [datum] do zaplacení. 2) Žalobce dále uvedl, že usnesení o zahájení trestního stíhání bylo žalobci doručeno dne [datum]. Žalobce podal proti tomuto usnesení dne [datum] blanketovou stížnost, kterou následně odůvodnil prostřednictvím zvoleného obhájce [tituly před jménem] [jméno FO], advokáta. Obhájce žalobce doručil policejnímu orgánu odůvodnění podané stížnosti dne [datum]. Lhůta pro odůvodnění stížnosti byla k žádosti žalobce policejním orgánem mimořádně prodloužena, neboť policejní orgán uznal, že se jedná o mimořádně rozsáhlou a složitou kauzu, což je podle žalobce patrné i z rozsahu trestního spisu, různorodosti materiálu a taktéž z několika znaleckých posudků, které byly k zadání policejního orgánu činěny. Policejní orgán následně na základě usnesení státní zástupkyně ze dne [datum], kterým bylo zrušeno původně vydané usnesení o zahájení trestního stíhání žalobce, věc znovu projednal a rozhodl novým usnesením ze dne [datum] č. j. [Anonymizováno] tak, že trestní věc podezření žalobce ze spáchání výše uvedeného trestného činu odložil. Žalobce tak má za to, že proti němu bylo policejním orgánem vedeno nezákonné trestní stíhání, a to v době od [datum] do [datum], kdy nabylo právní moci usnesení státní zástupkyně o zrušení usnesení policejního orgánu o zahájení trestního stíhání žalobce. 3) Žalobce dále uvedl, že uplatnil nárok u žalované dne [datum]. Ze strany žalované nebyl nárok v zákonem stanovené šestiměsíční lhůtě zcela uspokojen. Dne [datum] obdržel žalobce vyjádření žalované ze dne [datum], kterým žalovaná žalobci přiznala z původně požadované částky 92 741 Kč sestávající se z náhrady ušlého zisku ve výši 66 000 Kč a účelně vynaložených nákladů na obhajobu v trestním řízení ve výši 26 741 Kč, pouze částku 8 047 Kč na náhradě nákladů obhajoby, ve zbytku žalovaná shledala úkony obhajoby za neúčelné. Na náhradě ušlého zisku nebylo žalovanou žalobci přiznáno ničeho s odkazem na údajnou absenci podkladů. 4) Žalobce dále uvedl, že na nákladech obhajoby ve shora uvedeném trestním řízení uplatnil u žalované v rámci předběžného projednání nároku náhradu celkem za 8,5 úkonu po 2 300 Kč/úkon (převzetí a příprava obhajoby dne [datum], sepis stížnosti proti zahájení trestního stíhání ze dne [datum], a dále sedm dalších porad obhájce s žalobcem, a to dne [datum], [datum], [datum], [datum], [datum], [datum] a [datum] ), celkem částku 26 741 Kč. Z takto uplatněné náhrady nákladů obhajoby byla žalobci žalovanou přiznána částka 8 047 Kč, a to za dva úkony po 2 300 Kč/úkon, jeden úkon ve výši 1 150 Kč, třikrát režijní paušál a 21 % DPH. 5) Pokud jde o konkrétní obsah porad žalobce s obhájcem, tak k tomuto žalobce blíže doplnil, že při poradě dne [datum] došlo k seznámení s případem a základními okolnostmi, při poradě dne [datum], která trvala od 16 do 18 hodin, se jednalo o podrobnější poradu, kde byly rozděleny úkoly a došlo k vystavení plné moci pro obhájce. Porada dne [datum] trvala od 17 do 21 hodin a jednalo se o podrobnou poradu nad dokumenty a dosavadními informacemi, při této poradě byla probírána otázka promlčení, dále účely dvou znaleckých posudků vypracovaných v rámci trestního stíhání žalobce [právnická osoba], rozdíly mezi těmito posudky, problematika daňové kontroly, smlouvy a podklady z obchodního rejstříku a použitelnost jiných znaleckých posudků v řízení. Porada dne [datum], která trvala od 16 do 18 hodin, byla poradou konající se po doručení sdělení policejního orgánu o možnosti nahlédnout do spisu, při poradě proto došlo k instrukcím, jaké materiály ve spise hledat, jak pořídit záznamy, na co se zaměřit s ohledem na to, že nahlížení prováděl žalobce bez účasti obhájce. Porada dne [datum] trvala od 14 do 18 hodin, byla na ní probírána první pracovní verze osnovy odůvodnění stížnosti -porada nad textem, argumenty, členění právní a věcné, rozdělení úkolů a odborná stránka věci. Při poradě dne [datum], která trvala od 16 do 21 hodin, byla probírána první pracovní verze odůvodnění stížnosti se 14 body, součástí textu byl taktéž věcně technický rozbor, dále došlo k dohodě o rozdělení dokumentu na právní dokument a technickou přílohu. Porada dne [datum] trvala od 17. 30 do 20 hodin a její náplní byla konzultace nad oddělenou přepracovanou částí odůvodnění stížnosti, která obsahuje odbornou argumentaci k vadám znaleckých posudků pořízených policejním orgánem s tím, že tento dokument nově tvořil samostatnou přílohu odůvodnění stížnosti. Porada dne [datum] trvala od 18 do 20 hodin, jednalo se o závěrečnou poradu nad odůvodněním stížnosti, vyhodnocení a zapracování dalších právních podnětů, finalizaci textů první části a poradě nad obsahem technické části - odborné přílohy, odůvodnění stížnosti, vyhodnocení použité odborné argumentace a jejího právního významu. 6) Pokud jde o žalobcem požadovaný ušlý zisk, uvedl žalobce, že nezákonné trestní stíhání bylo proti žalobci vedeno v roce 2020. V roce 2020 činil základ daně žalobce částku 443 596 Kč, což při přepočtu pracovních hodin v roce 2020 (2008 hodin) představuje po zaokrouhlení v průměru částku 220 Kč/hodina. Žalobce byl nucen věnovat své obhajobě v trestním řízení značný objem času, a to v souvislosti s potřebou prostudovat rozsáhlý spisový materiál, připravit adekvátní odborné podklady pro svou obhajobu, minimálně pro potřeby řádného a odborně předloženého odůvodnění podané stížnosti proti usnesení o zahájení trestního stíhání, taktéž byl žalobce nucen trávit čas na poradách s obhájcem a přípravou materiálů pro obhájce. Žalobce v důsledku těchto úkonů nemohl v obvyklém rozsahu vykonávat svoji běžnou ekonomickou činnost, zejména znaleckou činnost, týkající se přípravy a vyhotovování znaleckých posudků a jiných odborných stanovisek, za kterou je odměňován většinou komerční sazbou převyšující žalobcem požadovaný průměrný výdělek tak, jak je specifikován výše. V důsledku spotřeby času na své obhajobě žalobci poklesly příjmy, zatímco na jeho náklady, které jsou zpravidla fixní, toto nemělo žádný vliv. 7) Žalobcem požadovaná náhrada ušlého zisku je podle názoru žalobce zcela přiměřená. V trestním řízení vedeném proti žalobci byly na náklady státu vypracovány dva znalecké posudky, a to jednak posudek [právnická osoba]., která za jeho vyhotovení kalkulovala částku 41 635 Kč za 95 hodin znalecké činnosti, a dále posudek Vysokého učení technického v Brně, které za tento vyúčtovalo částku 267 677 Kč s provedenou kalkulací za 439 hodin znalecké činnosti. Žalobce je sám znalcem v oboru, v rámci své obhajoby proti uvedeným znaleckým posudkům si proto nenechával zpracovat oponentní znalecký posudek, ale odbornou argumentaci proti těmto znaleckým posudkům zpracovával sám. Vyšetřovací spis obsahoval celkem [hodnota] různých CD/DVD a z toho CD 01 obsahuje šest šanonů. Kopie spisu, která byla žalobci předána k prostudování, obsahovala celkem [hodnota] souborů v 75 složkách, z nichž podstatnými soubory pro žalobce byly posudky znalců a znaleckých ústavů a jejich přílohy, dále podklady k těmto znaleckým posudkům, dále okruh účetnictví a finančních toků v rámci pochybné transakce společnosti [právnická osoba]., a okruh daňový. 8) Další okruh činností, v důsledku kterých se žalobce nemohl věnovat svému vlastnímu podnikání, spočíval v jeho poradách s obhájcem, přípravě materiálů pro obhájce, vysvětlení a popisu toho, jak ten který znalec přibraný policejním orgánem postupoval, v čem je chybný jeho postup, v čem je znalecký postup zkreslený a podobně. Žalobce taktéž prováděl rešerše vlastních i cizích znaleckých posudků jak pro výkupy nemovitostí, tak pro Policii ČR, kdy Policie ČR byla objednatelem těchto posudků a znalecké posudky žalobce stejného rozsahu, kvality a metody oceňování plně akceptovala, zatímco v daném případě v těchto aspektech stejný žalobcův posudek považovala policie za výsledek trestněprávního jednání. Žalobce taktéž v zájmu zpochybnění policejní závěrů prováděl vlastní výpočty, sestavoval srovnávací tabulky a texty, které následně byly po poradě s obhájcem přepracovány do podoby přílohy připojené k odůvodnění stížnosti proti usnesení o zahájení trestního stíhání žalobce. 9) Žalobce dále ohledně požadavku na náhradu ušlého zisku uvedl, že reálně byla hodinová sazba za znalecký posudek v době trestního stíhání žalobce dokonce vyšší než žalobce uplatňuje, jednalo se o částku 350 Kč za hodinu. Žalobce navíc zpracovává i znalecké posudky pro soukromé subjekty včetně bank, pojišťoven a dalších podnikatelských subjektů, když tyto subjekty hradí za posudky žalobci částku ještě vyšší. Žalobce kromě toho, že je znalcem, vykonává taktéž funkci jednatele dvou společností, dále výuku ve škole a výkon funkce předsedy místní znalecké komory. 10) Žalovaná nárok uplatněný žalobcem neuznala. Žalovaná učinila nesporným, že žalobce dne [datum] uplatnil v rámci předběžného projednání nároku u žalované nárok na náhradu ušlého zisku ve výši 66 000 Kč a nárok na náhradu nákladů obhajoby v celkové výši 26 741 Kč z titulu odpovědnosti za škodu v souvislosti s trestním stíháním osoby žalobce vedeným u [podezřelý výraz]. Žalovaná stanoviskem ze dne [datum] poskytla žalobci na náhradě nákladů obhajoby částku 8 047 Kč, ve zbytku nárok uplatněný žalobcem zamítla. Žalovaná dále učinila nesporným, že usnesením ze dne [datum] bylo zahájeno trestní stíhání žalobce pro zvlášť závažný zločin křivé výpovědi a nepravdivého znaleckého posudku podle § 346 odst. 1, odst. 3 písm. a trestního zákoníku ve znění účinném do [datum]. Taktéž žalovaná učinila nesporným, že proti usnesení o zahájení trestního stíhání žalobce byla podána stížnost, a že usnesením Okresního státního zastupitelství v [adresa] ze dne [datum] bylo usnesení o zahájení trestního stíhání žalobce zrušeno a policejnímu orgánu bylo uloženo věc znovu projednat. Uvedené usnesení o zrušení nabylo právní moci dne [datum]. Usnesením Národní centrály proti organizovanému zločinu ze dne [datum] byla předmětná trestní věc odložená. V dané věci i podle názoru žalované došlo k vydání nezákonného rozhodnutí, kterým je usnesení o zahájení trestního stíhání žalobce, a je tedy dán základ vzniku odpovědnosti státu za škodu. Pokud jde o nárok uplatněný žalobcem na náhradu nákladů obhajoby v rámci předmětného trestního stíhání, tak zde podle žalované nelze přiznat žalobci náhradu za další porady obhájce s klientem, a to poradu dne [datum], [datum], [datum], [datum] a [datum], neboť ve všech případech poradě nepředchází a ani na ni nenavazuje žádný úkon obhájce či orgánu činného v trestním řízení, konání daných porad tak podle názoru žalované nelze považovat za účelně vynaložený náklad na zrušení či změnu nezákonného rozhodnutí. Pokud jde o poradu konanou dne [datum], tak tato byla ze strany žalované považována za součást úkonu převzetí obhajoby ze dne [datum]. Žalobci pak byla ze strany žalované přiznána jako účelná porada uskutečněná s obhájcem dne [datum] před podáním stížnosti proti usnesení o zahájení trestního stíhání. Pokud jde o žalobcem požadovaný ušlý zisk, tak zde má žalovaná za to, že žalobce neprokazuje, že mu v souvislosti s trestním stíháním skutečně nějaký zisk ušel. Žalobce pouze argumentuje tím, že čas strávený přípravou své vlastní obhajoby mohl věnovat svému povolání. 11) Soud ve věci zjistil následující skutkový stav: 12) Mezi žalobcem a žalovanou bylo nesporným, že žalobce uplatnil u žalované dne [datum] nárok na náhradu škody způsobené trestním stíháním vedeným proti žalobci [Jméno advokáta]. 13) Z uplatnění nároku na náhradu škody ze dne [datum] adresovaného žalobcem žalované bylo soudem zjištěno, že žalobce v souvislosti se shora specifikovaným trestním stíháním uplatnil u žalované nárok na náhradu nákladů obhajoby ve výši 26 741 Kč a ušlého zisku ve výši 66 000 Kč. 14) Ze stanoviska žalované ze dne [datum] adresovaného žalobci bylo soudem zjištěno, že žalovaná přiznala žalobci na náhradě škody způsobené trestním stíháním žalobce vedeným [Anonymizováno], náhrada nákladů obhajoby celkem ve výši 8 047 Kč ( za dva úkony po 2 300 Kč/úkon, jeden úkon za 1 150 Kč, dále třikrát režijní paušál po 300 Kč + 21 % DPH ). Žalobci na náhradě nákladů obhajoby nebyla přiznána náhrada za porady obhájce s klientem dne [datum], [datum], [datum], [datum] a [datum]. Porada konaná dne [datum] byla žalovanou posouzena jako součást úkonu převzetí obhajoby ze dne [datum]. Žalobci pak byla přiznána jakožto účelná porada uskutečněna dne [datum]. Na náhradě ušlého výdělku nepřiznala žalovaná žalobci ničeho z důvodu neprokázání ušlého zisku v příčinné souvislosti s trestním stíháním žalobce. 15) Žalobcem a žalovanou bylo učiněno nesporným, že usnesením [Jméno advokáta], ze dne [datum], bylo zahájeno trestní stíhání žalobce pro zvlášť závažný zločin křivé výpovědi a nepravdivého znaleckého posudku podle § 346 odst. 1, odst. 3 písm. a) trestního zákoníku ve znění účinném do [datum]. 16) Z usnesení o zahájení trestního stíhání žalobce [Anonymizováno], ze dne [datum], poté bylo soudem zjištěno, že uvedeného zvlášť závažného zločinu se měl žalobce dopustit tím, že jako soudní znalec jmenovaný znalcem v oboru ekonomika, odvětví – ceny a odhady, specializace – oceňování nemovitostí, dne [datum] vypracoval záměrně hrubě zkreslený znalecký posudek s názvem „Znalecký posudek a ocenění“ zapsaný pod číslem [hodnota] – [Anonymizováno] znaleckého deníku, v rozporu s ustanoveními zákona o znalcích a tlumočnících a povinností vykonávat řádně znaleckou činnost a při vědomí, že tento znalecký posudek určený pro daňové řízení může obchodní společnosti [právnická osoba]. sloužit jako podklad pro rozhodnutí orgánů státní správy, když žalobce jakožto znalec, si byl minimálně vědom toho, že cena obvyklá specifikovaných nemovitostí je podstatně vyšší a jeho znalecké závěry jsou vědomě hrubě nepřesné, respektive nepravdivé, což mělo být doloženo znaleckým posudkem číslo [hodnota]–[Anonymizováno] ze dne [datum], včetně dodatku č. [hodnota] a dodatku č. [hodnota] vypracovaného znaleckým ústavem [právnická osoba]. a poté druhým znaleckým posudkem č. [Anonymizováno] ze dne [datum] vypracovaného znaleckým ústavem [adresa] učení technické v Brně – Ústav soudního inženýrství, načež následně dne [datum] podala obchodní společnost CARIDDI na Finanční úřad pro Jihočeský kraj, Územní pracoviště v [adresa], daňové přiznání k dani z příjmů právnických osob za zdaňovací období roku 2016, přičemž použila jako podklad pro výpočet této daně shora uvedený znalecký posudek vypracovaný žalobcem, čímž neoprávněně snížila základ daně z příjmů obchodní společnosti CARIDDI a v důsledku toho neodvedla do státního rozpočtu daň ve výši 21 317 240 Kč. Žalobce tak měl shora uvedeným jednáním způsobit České republice škodu ve výši 21 317 240 Kč. 17) Dále bylo žalobcem a žalovanou učiněno nesporným, že proti usnesení o zahájení trestního stíhání žalobce podal stížnost, a dále, že usnesením státní zástupkyně Okresního státního zastupitelství v [adresa] ze dne [datum], které nabylo právní moci dne [datum], bylo usnesení o zahájení trestního stíhání žalobce zrušeno a policejnímu orgánu bylo uloženo věc znovu projednat. Usnesením [Jméno advokáta], byla předmětná trestní věc odložena. 18) Ze stížnosti ze dne [datum] podané žalobcem proti shora specifikovanému usnesení o zahájení trestního stíhání bylo soudem zjištěno, že se jedná o stížnost bez podrobného odůvodnění s tím, že žalobce v této zároveň uvádí, že stížnost podrobně odůvodní prostřednictvím zvoleného obhájce. Zároveň žalobce žádá o poskytnutí přiměřené lhůty k odůvodnění, nejméně 40 dnů. Zároveň žalobce požádal o poskytnutí možných termínů pro nahlédnutí do spisu. 19) Z plné moci ze dne [datum] bylo soudem zjištěno, že žalobce zmocnil [tituly před jménem] [jméno FO], advokáta, k výkonu obhajoby v trestním řízení zahájeném proti žalobci na základě usnesení [Anonymizováno] ze dne [datum], č.j. [Anonymizováno]. 20) Z přípisu Policie ČR ze dne [datum] č.j. [Anonymizováno] adresovaného žalobci bylo soudem zjištěno, že spolu s přípisem byly žalobci poskytnuty 4ks CD obsahující znalecký posudek vypracovaný [právnická osoba]. spolu s jeho dvěma dodatky, a dále revizní znalecký posudek vypracovaný Vysokým učením technickým v Brně-Ústavem soudního inženýrství. 21) Z přípisu Policie ČR ze dne [datum] č.j. [Anonymizováno] adresovaného žalobci bylo soudem zjištěno, že žalobci byly poskytnuty termíny k nahlédnutí do spisu, a to [právnická osoba].2020, [datum] a [datum]. 22) Z přípisu Policie ČR ze dne [datum] č.j. [Anonymizováno] adresovaného žalobci bylo soudem zjištěno, že žalobci byly poskytnuty další termíny k nahlédnutí do spisu, a to [datum], [datum], [datum] a [datum]. 23) Ze záznamu o nahlédnutí do spisu č.j. [Anonymizováno] ze dne [datum] bylo soudem zjištěno, že žalobce do spisu nahlédl dne [datum] a uvedeného dne taktéž převzal elektronickou kopii trestního spisu v počtu 14 ks CD-R. 24) Z přípisu Policie ČR ze dne [datum] č.j. [Anonymizováno] adresovaného žalobci bylo soudem zjištěno, že žalobci byla policejním orgánem poskytnuta lhůta pro odůvodnění stížnosti proti usnesení o zahájení trestního stíhání, a to do [datum]. 25) Z odůvodnění stížnosti žalobce proti shora specifikovanému usnesení o zahájení trestního stíhání, ze dne [datum], bylo soudem zjištěno, že rozsah odůvodnění stížnosti je 12 stran, dále obsahuje jakožto přílohu č.[hodnota] vlastní vyjádření žalobce v rozsahu 6 stran obsahující odborné argumenty žalobce, v rámci něhož se žalobce vyjadřuje mimo jiné ke způsobu stanovení obvyklých cen nemovitostí a závěrům znaleckých posudků vypracovaných [právnická osoba]., a Vysokým učením technickým v Brně-Ústavem soudního inženýrství. K tomuto vlastnímu vyjádření žalobce jsou poté připojeny další přílohy. 26) Z přípisu Policie ČR č.j. [Anonymizováno] ze dne [datum] adresovaného Okresnímu státnímu zastupitelství [Jméno advokáta] bylo soudem zjištěno, že Okresnímu státnímu zastupitelství byl předložen v kopii spisový materiál vedený pod č.j. [Anonymizováno] v počtu 8 šanonů. 27) Z usnesení státní zástupkyně Okresního státního zastupitelství v [adresa] ze dne [datum], zn. [Anonymizováno], které podle připojené doložky nabylo právní moci dne [datum], bylo soudem zjištěno, že jím bylo zrušeno usnesení policejního orgánu o zahájení trestního stíhání žalobce, a policejnímu orgánu bylo uloženo, aby o věci znovu jednal a rozhodl. Z odůvodnění usnesení státní zástupkyně poté bylo zjištěno, že stížnost žalobce proti usnesení o zahájení trestního stíhání žalobce byla státní zástupkyní shledána důvodnou, neboť usnesení o zahájení trestního stíhání trpí řadou vad, na které je upozorňováno v podané stížnosti, přičemž vady způsobují nesprávnost předmětného usnesení o zahájení trestního stíhání. Státní zástupkyně rovněž zdůrazňuje argumenty obsažené v příloze č.[hodnota] stížnosti žalobce, která je vyjádřením samotného žalobce k tvrzení policejního orgánu o tom, že žalobce měl zpracovat záměrně hrubě zkreslený znalecký posudek. 28) Ze znaleckého posudku ze dne [datum] č. [hodnota]-[Anonymizováno] zpracovaného [právnická osoba]., jeho dodatku č.[hodnota] ze dne [datum] a dodatku č.[hodnota] ze dne [datum], vedených jako příloha I. spisu Policie ČR zn. [Anonymizováno], bylo soudem zjištěno, že rozsah znaleckého posudku bez jeho příloh činí 106 stran, rozsah dodatku č.[hodnota] k posudku činí 20 stran, rozsah dodatku č.[hodnota] k posudku činí 16 stran. 29) Z vyúčtování znalečného – daňového dokladu č. [spisová značka] vystaveného dne [datum] [právnická osoba]., bylo soudem zjištěno, že za vypracování znaleckého posudku č. [hodnota]–[Anonymizováno] bylo vyúčtováno znalečné ve výši 41 635 Kč, a to za 95 hodin práce, z těchto bylo 85 hodin práce bylo účtováno po 350 Kč/hodina, 4 hodiny práce, v nichž bylo činěno místní šetření, byly účtovány po 200 Kč/hodina, 3 hodiny práce, v nichž byla činěna obsahová a grafická korektura byly účtovány po 300 Kč/hodina a 3 hodiny práce, v nichž byla činěna kompletace, byly účtovány po 200 Kč/hodina. 30) Z revizního znaleckého posudku ze dne [datum] č. [Anonymizováno] zpracovaného [Anonymizováno] vedeného jako příloha II. spisu Policie ČR zn. [Anonymizováno], bylo soudem zjištěno, že rozsah revizního znaleckého posudku bez jeho příloh činí 360 stran. 31) Z vyúčtování znalečného – faktury č. [hodnota], vystavené [Anonymizováno], bylo soudem zjištěno, že za zpracování revizního znaleckého posudku č. [Anonymizováno] bylo vyúčtováno znalečné ve výši 267 677 Kč, a to za 433 hodin práce po 350 Kč/hodina a 6 hodin práce po 200 Kč/hodina. 32) Z daňového přiznání žalobce za rok 2020 bylo soudem zjištěno, že základ daně po odečtení ztráty činil 443 596 Kč. 33) Z dokumentu nazvaného „Kniha faktur vydaných a přiznané znalečné“ bylo soudem zjištěno, že v tomto dokumentu jsou zachyceny 2 grafy, když první z grafů zachycuje počet faktur a celkovou výši částek fakturovaných žalobcem v období roku 2019 až 2021. Ke grafu je také připojen soupis faktur a výše fakturovaných částek za činnost žalobce zejména pro soukromé subjekty jakožto objednatele. Ze soupisu faktur dále vyplývá, že v roce 2019 vyfakturoval žalobce za svou činnost pro soukromé subjekty částku celkem ve výši 836 849 Kč, v roce 2020 částku celkem ve výši 729 310 Kč a v roce 2021 částku celkem ve výši 834 820 Kč. Druhý z grafů zachycuje vyúčtování žalobce za jeho činnost ve vztahu k soudům za období 2019 až 2021 a taktéž k tomuto grafu je doložen soupis vyúčtování žalobce za jeho činnost ve vztahu k soudům, když z těchto je evidentní, že v měsíci lednu a únoru 2020 žalobce ve vztahu k soudům nevyúčtoval ničeho. 34) Z přehledu úkonů a jejich vyúčtování vystaveného dne [datum] [tituly před jménem] [jméno FO] v souvislosti s obhajobou žalobce v trestním řízení sp. zn. [Anonymizováno], bylo soudem zjištěno, že obhájce provedl následující úkony: Dne [datum] převzetí obhajoby, dne [datum] odůvodnění stížnosti proti zahájení trestního stíhání ( účtováno jakožto úkon právní služby), dále další porady s klientem přesahující jednu hodinu, a to dne [datum], [datum], [datum], [datum], [datum], [datum] a [datum]. Obhájce vyúčtoval odměnu za 8,5 úkonů při aplikaci tarifní hodnoty 30 000 Kč, ve výši 26 741 Kč vč. DPH. 35) Z potvrzení o přijetí vyfakturované částky vystaveného dne [datum] [tituly před jménem] [jméno FO], advokátem, bylo soudem zjištěno, že mu byla za právní služby poskytnuté v souvislosti s trestním stíháním žalobce vedeným na základě usnesení ze dne [datum] zaplacena částka 26 741 Kč včetně DPH. 36) Z účastnického výslechu žalobce bylo soudem zjištěno, že žalobce byl policejním orgánem stíhán pro podání znaleckého posudku, který si u něho objednal [jméno FO], s tím, že tento měl v úmyslu koupit pozemky v blízkosti [adresa]. Žalobce převzal usnesení o zahájení trestního stíhání dne [datum], téhož dne podal blanketní stížnost. Z důvodu složitosti věci poskytl policejní orgán žalobci k odůvodnění stížnosti mimořádnou lhůtu. Žalobce si jako obhájce zvolil [tituly před jménem] [jméno FO], a to jednak z důvodu, že je advokátem i znalcem, a jednak z důvodu, že zastupoval otce žalobce v trestním řízení, které bylo vedeno proti otci žalobce, a to taktéž pro znaleckou činnost a taktéž šlo o „falešné“ obvinění otce žalobce. Žalobce komunikoval s obhájcem jak prostřednictvím osobních schůzek, tak telefonicky a emailem. Při první konzultaci žalobce s obhájcem bylo žalobci vysvětleno, v čem spočívá povaha uvedeného trestného činu, co je otázkou náhrady škody, jakým způsobem škoda souvisí s trestným činem a s promlčením. K další schůzce mezi žalobcem a obhájcem došlo dne 31. ledna, kdy byla obhájci žalobcem udělena plná moc. Následně žalobce začal činit rešerše potřebné z odborného hlediska pro účely své obhajoby. Žalobce dohledával materiály ve sbírce listin obchodního rejstříku týkající se společnosti CARIDDI, dále nahlédl do vyšetřovacího spisu, zjišťoval v katastru nemovitostí, jaké probíhaly jiné transakce obdobných nemovitostí v širším okolí, a taktéž vyhledával ve svém vlastním archivu znalecké posudky z předmětného období, k nimž měl podklady, a tyto porovnával s dalšími materiály. Na další poradě žalobce s obhájcem, která se konala předtím, než žalobce šel nahlédnout do trestního spisu, byl žalobce obhájcem poučen o tom, co má v trestním spise získat, nafotit a na co se má soustředit. Žalobce se dále byl nucen věnovat studiu znaleckých posudků, které byly zadány v rámci trestního stíhání žalobce ze strany [právnická osoba]. Bylo nutné tyto znalecké posudky zpochybnit, neboť usnesení o zahájení trestního stíhání žalobce bylo postaveno výlučně na těchto posudcích. Žalobce zpracoval odbornou část, která byla následně taktéž obsahem odůvodnění stížnosti žalobce proti usnesení o zahájení trestního stíhání. Na poradách žalobce s obhájcem, které byly činěny ve dnech 11., 12. a 13. 3, zapracovával žalobce s obhájcem do textu odůvodnění stížnosti dokumenty zpracované předtím žalobcem na základě žalobcem dohledaných materiálů. 37) Dále bylo z účastnického výslechu žalobce zjištěno, že hlavní náplní činnosti žalobce je znalecká činnost a odhady nemovitostí. Polovinu náplně pracovní činnosti žalobce činí znalecké posudky. Část pracovní náplně žalobce činí odhady cen nemovitostí, které nejsou zpracovávány formou znaleckého posudku, ale jako odhad cen, a jsou činěny zejména pro banky či v dědickém řízení. Dále je žalobce jednatelem dvou společností otce žalobce, kde řídí provoz těchto společností. Nárok, který žalobce proti žalované uplatňuje na ušlém zisku, uplatňuje pouze z pozice výkonu své znalecké činnosti. 46 dní, kdy se žalobce musel věnovat přípravě odůvodnění stížnosti proti usnesení o zahájení trestního stíhání, jej paralyzovalo jak po stránce pracovní, tak v soukromém životě. Žalobce se snažil dodržovat alespoň ty závazky, které v období, kdy se věnoval práci na odůvodnění stížnosti, měl ke splnění lhůt a odevzdání znaleckých posudků či odhadů, a minimalizoval řízení společností. Žalobce byl nucen v rámci odůvodnění stížnosti proti usnesení o zahájení trestního stíhání v podstatě vytvořit revizní znalecký posudek proti znaleckým posudkům policie. Žalobce se obával o svou budoucnost, o likvidaci své kariéry a pověsti a taktéž o své majetkové poměry, neboť v případě odsouzení mu hrozila vysoká náhrada škody. Žalobce dále zdůraznil své obavy i z důvodu, že trestní stíhání otce žalobce dospělo až do fáze podání obžaloby. Žalobce proto na své obhajobě pracoval velmi intenzivně, přípravě podkladů pro účely odůvodnění stížnosti věnoval šest až sedm hodin denně, včetně víkendů. 38) Dále bylo z účastnického výslechu žalobce zjištěno, že žalobce nemohl z důvodu přípravy své obhajoby zcela uzavřít znaleckou kancelář, neboť má zaměstnance. Žalobce sice delegoval maximum věcí na své zaměstnance, částečně se však musel činnosti kanceláře věnovat osobně. Práci na znaleckých posudcích totiž vykonává žalobce osobně, pokud jde o odhady nemovitostí nebo poradenství a doplňující služby v oblasti nemovitostí, tak v tomto vypomáhá žalobci aparát kanceláře, což jsou administrativní pracovníci a kolega, který je zběhlý v oceňování nemovitostí a připravuje podklady a zpracovává základní analýzy pro žalobce. Osobou odpovědnou za finální produkt ve formě znaleckého posudku je žalobce. V období konce ledna až poloviny března 2020 zaznamenal žalobce pokles v tržbách znalecké kanceláře, neboť znalecká kancelář nemohla přijímat nové zakázky, protože nebylo kam slibovat lhůty a žalobce nemohl v původních lhůtách dokončovat ani již rozpracované posudky. Žalobce v rámci svého účastnického výslechu uvedl, že každý rok vyhotoví 200–300 dokumentů plus dodatky či doplnění posudků. Obrat žalobce jakožto OSVČ v období let 2018–2020 byl kolem milionů korun ročně, cca 80 000 Kč měsíčně. Odměna za znalecký posudek, který je činěn pro soudy, policii či jiné veřejné subjekty, je nižší než je odměna za odhady činěné pro soukromé subjekty. Žalobce uvedl, že pakliže jeho tržby během roku 2020 byly v podstatě obdobné v porovnání s rokem 2018 a 2019, tak to bylo tím, že musel zvýšit úsilí na zpracování znaleckých posudků. 39) Z výslechu svědka [tituly před jménem] [jméno FO] bylo soudem zjištěno, že byl obhájcem žalobce v rámci trestního stíhání vedeném proti žalobci. Svědek převzal obhajobu žalobce poté, kdy žalobce obdržel obvinění. Pro podání stížnosti je krátká reakční doba, tři dny. Z tohoto důvodu byla podána stížnost blanketní. V řádu cca dvou měsíců poté došlo k odůvodnění stížnosti, a stížnosti bylo vyhověno. Kauza byla složitá jak rozsahem, protože spisových materiálů bylo stovky stran, tak obsahově, neboť se jednalo o kompilát analýz z oblasti právní, z oblasti znalecké, ekonomické a daňové. Trestní stíhání žalobce souviselo s probíhajícím daňovým řízením a kauzu tak nebylo jednoduché pojmout. Svědek dále uvedl, že sám je taktéž soudním znalcem, má ekonomické vzdělání, zabývá se i daňovým právem.. Role žalobce v rámci přípravy jeho obhajoby byla důležitá a rozsáhlá, neboť bylo potřeba, aby i žalobce dělal analýzy k dílčím problémům. Žalobce s obhájcem komunikovali emailem, telefonicky i osobně. Svědek potvrdil, že provedl a vyúčtoval úkony uplatněné žalobcem po žalované, účtováno bylo podle advokátního tarifu. Svědek taktéž potvrdil obsah a rozsah porad tvrzených žalobcem. Svědek taktéž potvrdil, že žalobce mu pro účely obhajoby poskytoval podklady i vysvětlení. Práce svědka a jeho kolegyně na obhajobě žalobce byla nejméně o rozsahu 50–80 hodin, u žalobce to byly násobky tohoto množství. Svědek upozornil na skutečnost, že pouze přečíst trestní spis trvalo 2–3 dny. Mezi žalobcem a svědkem došlo k emailové korespondenci o rozsahu desítek a desítek stran. Svědek dále uvedl, že odůvodnění stížnosti proti usnesení o zahájení trestního stíhání mělo dvě části. První část se věnuje právním důvodům toho, proč je obvinění žalobce nesprávné, a druhá část byla v podstatě prací žalobce, kritikou nesprávných policejních posudků. 40) Z výslechu svědka [tituly před jménem] [jméno FO], bylo soudem zjištěno, že je zaměstnancem žalobce od roku 2017, funguje jako tzv. podpora, zpracovává znalecké posudky a analýzy. [právnická osoba] žalobce činí znalecké posudky, oceňuje pro banky, dále oceňuje v rámci dědictví, činí tržní odhady. Předmětem činnosti znalecké kanceláře je všeobecně oceňování nemovitostí. V období roku 2019–2020 vykonávali znaleckou činnost ve znalecké kanceláři žalobce a jeho otec. Kolegyně svědka a svědek dělali tzv. podporu, analýzy. V případě, kdy je potřeba vyhotovit a finalizovat znalecký posudek, tak toto musí učinit žalobce. Kolegyně, která se svědkem činila tzv. podporu, odešla ze znalecké kanceláře žalobce koncem roku 2019. Poté přešla práce v podstatě pouze na svědka. Svědek dále uvedl, že odměny za jednoduché odhady pro dědictví se pohybují ve výši 3 000 Kč. Odhady pro velké firmy, fabriky či průmyslové areály jsou v řádech nižších statisíců. Svědek dále uvedl, že v období prvního pololetí roku 2020 docházel žalobce do práce častěji, což si svědek vysvětloval tím, že na konci roku 2019 odešla kolegyně. Svědek dále uvedl, že v té době chodil žalobce do práce i večer, což předtím nebylo úplně běžné. Taktéž emaily od žalobce v té době docházely svědkovi v nočních hodinách. Svědek dále potvrdil, že jeho práce je závislá na tom, co mu je zadáno žalobcem. 41) Z výslechu svědkyně [tituly před jménem] [jméno FO], bylo soudem zjištěno, že je manželkou žalobce. Začátkem roku 2020 byla svědkyně na mateřské s půlročním synem. Namísto, aby si užívali rodinného života, tak žalobce byl myšlenkami jinde, byl ve stresu, doma se moc nepotkávali. Svědkyni je známo, že proti žalobci bylo vedeno trestní stíhání z důvodu, že posudek, který zpracoval, neměl odpovídat realitě. Pokud jde o zdroj příjmů žalobce v letech 2019–2020 uvedla svědkyně, že žalobce pracuje jako znalec v oboru nemovitostí, zároveň působí jako soudní znalec, takže pracuje na jednotlivých zakázkách, dále je jednatelem v rodinné s. r.o., ve společnosti mají zaměstnance a veškerá náplň činnosti společnosti se týká posudků. Dále se žalobce zabývá realitní činností. Svědkyně potvrdila, že žalobce se sám zabýval svou obhajobou, vždy večer studoval na počítači a sepisoval materiály. Svědkyně si dále vybavila, že v prvním pololetí roku 2020 chodil žalobce do práce i v neděli. 42) Z dalších důkazů soud nečinil skutková zjištění potřebná pro rozhodnutí ve věci, proto je v odůvodnění tohoto rozsudku neuvádí. Provedené důkazy soud považuje za věrohodné, byly soudem hodnoceny jak jednotlivě, tak ve vzájemných souvislostech. 43) Podle čl.36 odst.3 Listiny základních práv a svobod má každý právo na náhradu škody způsobené mu nezákonným rozhodnutím soudu, jiného státního orgánu či orgánu veřejné správy nebo nesprávným úředním postupem. 44) Podle § 3 odst.1 písm. a) zákona č. 82/1998 Sb. ,o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem, stát odpovídá za škodu, kterou způsobily státní orgány. 45) Podle § 5 zákona č. 82/1998 Sb. stát odpovídá za podmínek stanovených tímto zákonem za škodu, která byla způsobena rozhodnutím, jež bylo vydáno v občanském soudním řízení, ve správním řízení, v řízení podle soudního řádu správního nebo v trestním. 46) Podle § 6 zákona č.82/1998 Sb. ve věcech náhrady škody způsobené rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem a o regresních úhradách jednají jménem státu ministerstva a jiné ústřední správní úřady, když úřadem je ministerstvo spravedlnosti, došlo-li ke škodě v občanském soudním řízení nebo v trestním řízení a dále v případech, kdy bylo soudem ve správním soudnictví vydáno nezákonné rozhodnutí, jímž soud rozhodl o žalobě proti rozhodnutí územního celku v samostatné působnosti a v případech, kdy škoda byla způsobena notářem nebo soudním exekutorem. 47) Podle § 7 odst.1 zákona č.82/1998 Sb. právo na náhradu škody způsobené nezákonným rozhodnutím mají účastníci řízení, ve kterém bylo vydáno rozhodnutí, z něhož jim vznikla škoda. 48) Podle § 8 odst.1 zákona č.82/1998 Sb., nárok na náhradu škody způsobené nezákonným rozhodnutím lze, není-li dále stanoveno jinak, uplatnit pouze tehdy, pokud pravomocné rozhodnutí bylo pro nezákonnost zrušeno nebo změněno příslušným orgánem. Rozhodnutím tohoto orgánu je soud rozhodující o náhradě škody, vázán. 49) Podle § 14 odst.1 zákona 82/1998 Sb., se nárok na náhradu škody uplatňuje u úřadu uvedeného v § 6. Podle § 14 odst. 3 citovaného zákona uplatnění nároku na náhradu škody podle tohoto zákona je podmínkou pro případné uplatnění nároku na náhradu škody u soudu. 50) Podle § 15 odst. 1 zákona č. 82/1998 Sb. přizná-li příslušný úřad náhradu škody, je třeba nahradit škodu do 6 měsíců od uplatnění nároku. Podle odst. 2 uvedeného ustanovení, domáhat se náhrady škody u soudu může poškozený pouze tehdy, pokud do 6 měsíců ode dne uplatnění nebyl jeho nárok plně uspokojen. 51) Podle § 31 odst. 1 zákona č. 82/1998 Sb. náhrada škody zahrnuje takové náklady, které byly poškozeným účelně vynaloženy na zrušení nebo změnu nezákonného rozhodnutí, nebo na nápravu nesprávného úředního postupu. Podle § 31 odst. 3 zákona č.82/1998 Sb. náklady právního zastoupení jsou součástí nákladů řízení. Zahrnují účelně vynaložené hotové výdaje a odměnu za zastupování. Výše této odměny se určí podle ustanovení zvláštního právního předpisu o mimosmluvní odměně. K tomuto soud dodává, že tímto zvláštním právním předpisem je vyhláška č.177/1996 Sb. (advokátního tarif ). 52) Podle § 2952 zákona č.89/2012 Sb., občanského zákoníku ( dále jen jako „ o.z.“) se hradí skutečná škoda a to, co poškozenému ušlo (ušlý zisk ). 53) Podle § 28 zákona č. 82/1998 Sb. způsob výpočtu průměrného výdělku pro určení ušlého zisku pro účely tohoto zákona stanoví vláda nařízením. 54) Podle § 1 odst.1 nařízení vlády č.116/1998 Sb., k provedení zákona o odpovědnosti za škodu výkonem veřejné moci, se průměrným výdělkem rozumí průměrný výdělek zjišťovaný podle zvláštního zákona pro pracovněprávní účely. K tomuto soud dodává, že zvláštním zákonem je zákoník práce. Podle § 1 odst.2 nařízení vlády č.116/1998 Sb. nelze-li průměrný výdělek určit podle odstavce 1, vychází se při jeho určení z okolností jednotlivého případu, zejména z daňového přiznání. 55) Z provedeného dokazování vyplynulo, respektive bylo účastníky učiněno i nesporným, že usnesením policejního orgánu ze dne [datum] bylo zahájeno trestní stíhání žalobce pro zvlášť závažný zločin křivé výpovědi a nepravdivého znaleckého posudku podle § 346 odst.1, odst.3 písm.a) trestního zákoníku. Taktéž nebylo sporu o tom, že ke stížnosti žalobce bylo usnesení policejního orgánu zrušeno usnesením státní zástupkyně ze dne [datum], jímž bylo zároveň policejnímu orgánu uloženo věc žalobce znovu projednat. Nebylo poté sporu ani v tom, že následně usnesením policejního orgánu ze dne [datum] byla věc odložena. V daném případě tedy je namístě konstatovat, že ve věci žalobce bylo vydáno nezákonné rozhodnutí, za které se považuje usnesení o zahájení trestního stíhání a co do základu tak je dána odpovědnost státu za nezákonné rozhodnutí. V tomto soud odkazuje např. na závěry Nejvyššího soudu vyslovené v rozsudku sp.zn. 30 Cdo 1771/2014 ze dne 27.1.2015, v souladu s nimiž je usnesení o zahájení trestního stíhání, které bylo ke stížnosti obviněného státním zástupcem zrušeno, věc byla vrácena policejnímu orgánu a tento ji následně odložil, nezákonným rozhodnutím ve smyslu §8 odst.1 a 2 zákona č.82/1998 Sb. 56) Taktéž z provedeného dokazování vyplynulo, že žalobce uplatnil dne [datum] u žalované z titulu odpovědnosti státu za nezákonné rozhodnutí jednak nárok na náhradu nákladů vynaložených žalobcem na obhajobu v trestním řízení za 8,5 úkonů po 2300 Kč/úkon, k tomu příslušné režijní paušály a 21% DPH, celkem částku 26 741 Kč, a jednak náhradu ušlého zisku za 300 hodin po 220 Kč/hodina s odůvodněním, že čas, který žalobce musel věnovat své obhajobě nemohl věnovat podnikatelské činnosti. Shora uvedené nároky nebyly žalovanou v plném rozsahu v zákonem stanovené šestiměsíční lhůtě od jejich uplatnění uspokojeny, byla tedy splněna podmínka pro to, aby žalobce tyto nároky mohl uplatnit u soudu ve smyslu § 14 odst.1 zákona č.82/1998 Sb.. 57) Podmínkou vzniku odpovědnosti státu za nezákonné rozhodnutí je kromě existence nezákonného rozhodnutí, také vznik škody a existence příčinné souvislosti mezi nezákonným rozhodnutím a vznikem škody. 58) Pokud jde o žalobcem uplatněný nárok na náhradu škody představující náklady obhájce, uvádí soud následující. Z provedeného dokazování vyplynulo, že žalobce byl v rámci předmětného trestního řízení zastoupen [tituly před jménem][jméno FO], advokátem. V souladu s § 31 zákona č.82/1998 Sb., stát z titulu své odpovědnosti hradí účelně vynaložené náklady právního zastoupení ve výši podle advokátního tarifu. 59) V souladu s § 10 odst.3 písm.c) vyhlášky č. 177/1996 Sb. (advokátního tarifu ), s ohledem na výši trestní sazby za zvlášť závažný zločin podle § 346 odst.1, odst.3, písm.a) trestního zákoníku ve znění účinném do [datum], pro něž bylo vedeno proti žalobci trestní stíhání, činí tarifní hodnota pro výpočet odměny za jeden úkon obhájce částku 30 000 Kč. Výše odměny za jeden úkon poté činí podle § 7 bod 4 advokátního tarifu 2300 Kč. K tomuto je nutné ve smyslu § 13 odst. 4 advokátního tarifu přiznat také režijní paušál ve výši 300 Kč/úkon, a dále 21% DPH, neboť z provedeného dokazování vyplynulo, že DPH byla žalobci obhájcem účtována, obhájce byl jejím plátcem. 60) Z provedeného dokazování vyplynulo, že [tituly před jménem] [jméno FO] učinil následující úkony: Převzetí a příprava obhajoby dne [datum], sepis odůvodněné stížnosti proti usnesení o zahájení trestního stíhání ze dne [datum], a dále sedm porad obhájce s žalobcem, a to dne [datum], [datum], [datum], [datum], [datum], [datum] a [datum]. Spor mezi žalobcem a žalovanou byl jednak v tom, zda porada dne [datum] byla samostatným úkonem či úkonem, který je třeba považovat za součást úkonu převzetí obhajoby, a dále byl spor v tom, zda lze porady provedené dne [datum], [datum], [datum], [datum] a [datum], považovat za účelně vynaložený náklad. 61) Pokud jde o poradu dne [datum] má soud za to, že ji nelze považovat za samostatný úkon, ale za součást úkonu přípravy a převzetí zastoupení podle § 11 odst.1 písm.a) advokátního tarifu. Jednalo se o první poradu, došlo zde k vystavení plné moci obhájce. Soud ohledně tohoto názoru odkazuje na závěry vyslovené v usnesení Ústavního soudu ze dne [datum], II.ÚS 2432/20, z nichž vyplývá právě skutečnost, že první porada klienta s advokátem je z povahy věci součástí úkonu přípravy a převzetí zastoupení. 62) Dále se soud zabýval posouzením účelnosti porad dne [datum], [datum], [datum], [datum] a [datum], když poradu dne [datum] sama žalovaná považovala za účelnou a poskytla žalobci za tuto náhradu. Ústavní soud vyslovil např. v usnesení ze dne [datum], sp.zn. II ÚS 204/20 závěr, že obecný soud musí při rozhodování o návrhu obhájce na přiznání odměny a náhrady hotových výdajů vždy hodnotit, zda úkon právní služby nebyl z hlediska účelu zastoupení při celkovém zohlednění průběhu trestního řízení neúčelný, a z tohoto důvodu nadbytečný. Neúčelnost úkonu právní služby musí být zjevná a pro obhájce předvídatelná. Tyto závěry jsou podle názoru soudu aplikovatelné i na posuzovaný případ, a to v tom kontextu, že soud je povinen posoudit účelnost porad žalobce s obhájcem při celkovém zohlednění průběhu trestního řízení. Z provedeného dokazování vyplynulo, že veškeré porady žalobce s obhájcem předcházely „pouze“ jedinému úkonu obhájce, kterým bylo odůvodnění stížnosti proti usnesení o zahájení trestního stíhání žalobce. Tato skutečnost však podle názoru soudu nemůže znamenat, že jen proto jsou porady neúčelnými, tedy nadbytečnými úkony. Je nutné zohlednit složitost dané trestní věci, skutečnost, že před sepisem odůvodnění stížnosti bylo nutné trestní spis nastudovat, taktéž skutečnost, že žalobce se zcela logicky s ohledem na skutečnost, že je znalcem a trestná činnost, která mu byla kladena za vinu, spočívala ve výsledku jeho znalecké činnosti, podílel po odborné stránce na sepisu odůvodnění stížnosti, na studiu trestního spisu, jehož součástí byly mimo jiné dva rozsáhlé znalecké posudky, na nichž v bylo v podstatě celé trestní stíhání žalobce založeno. Je proto podle názoru soudu pochopitelné, že žalobce v rámci porad s obhájcem konzultoval obsah materiálů pro účely sepisu odůvodnění stížnosti. Žalobce dostatečně popsal obsah porad, jím popsaný obsah potvrdil taktéž svědek [tituly před jménem] [jméno FO]. Z trestního spisu je poté evidentní, že žalobce dne [datum] požádal o termíny k nahlédnutí do trestního spisu. Na poradě žalobce s obhájcem dne [datum] byla podle provedeného dokazování řešena otázka znaleckých posudků zpracovaných pro policejní orgán, na nichž bylo postaveno trestní stíhání žalobce, použitelnost jiných znaleckých posudků, došlo ke konzultaci žalobce a jeho obhájce nad materiály pro účely sepisu odůvodnění stížnosti. Dne [datum] poskytl policejní orgán žalobci znalecké posudky, na nichž bylo obvinění žalobce založeno a poskytl mu také termíny k nahlédnutí do spisu, jedním z termínů byl také [datum]. Následovala porada žalobce s obhájcem dne [datum], tedy v termínu těsně předcházejícím nahlédnutí do rozsáhlého spisu, když žalobce i svědek [tituly před jménem][jméno FO] shodně uvedli, že porada dne [datum] se skutečně konala za účelem konzultace ohledně toho, jaké materiály je potřeba ve spise policejního orgánu vyhledat, na co ve spise je potřeba se z hlediska obhajoby žalobce soustředit. Dále z provedeného dokazování vyplynulo, že dne [datum] poskytl policejní orgán žalobci pro sepis odůvodnění stížnosti lhůtu do [datum]. Podle názoru soudu tak zcela účelně následovala dne [datum] další porada žalobce s obhájcem, kde, jak opět vyplynulo z výpovědi žalobce a [tituly před jménem][jméno FO], byla řešena první pracovní verze osnovy odůvodnění stížnosti, došlo k poradě nad textem. Porady dne 11.3.,12.3 a [datum] poté byly poradami nad textem odůvodnění stížnosti, a to mimo jiné s ohledem na skutečnost, že sám žalobce se velkou měrou podílel na sepisu jedné z částí odůvodnění stížnosti, a to části, která se věnovala odbornému zpochybnění znaleckých posudků, na nichž bylo stíhání žalobce postaveno. Z provedeného dokazování vyplynulo, že uvedené znalecké posudky měly celkem kolem 500 stran, bezesporu tak bylo nutné věnovat jen seznámení se s nimi minimálně několik hodin. Pokud se poté žalobce musel závěrům uvedeným v daných posudcích řádně bránit, je podle názoru soudu pochopitelné i to, že vtělení odborných závěrů žalobce a jeho argumentů proti uvedeným znaleckým posudkům se žalobce s obhájcem věnovali na třech poradách, konkrétně dne 11.3.,12.3. a [datum]. 63) Soud má tedy s ohledem na výše uvedené za to, že veškeré porady žalobce s obhájcem, které žalobce po žalované uplatňuje, je na místě hodnotit jako účelné, když jejich obsah potvrdil žalobce i svědek [tituly před jménem][jméno FO] a zároveň z obsahu spisu policejního orgánu je evidentní, že každá z uvedených porad navazuje na nějaký z úkonů ve spise policejního orgánu. Nelze pak odhlédnout ani od skutečnosti, že žalobce byl s odůvodněnou stížností úspěšný, neboť k této stížnosti bylo usnesení o zahájení trestního stíhání žalobce zrušeno. Zároveň soud podotýká, že výpověď žalobce i svědka [tituly před jménem] [jméno FO] považuje za naprosto věrohodnou, výpovědi se v ničem podstatném neliší, jsou souvislé a logicky navazující. Soud má tedy za to, že celkem má žalobce právo na náhradu nákladů obhajoby za 7,5 úkonu ( převzetí zastoupení včetně první porady dne [datum] podle § 11 odst.1 písma) advokátního tarifu, dále poloviční úkon představující sepis odůvodnění stížnosti proti usnesení o zahájení trestního stíhání podle § 11 odst.2 písm.d) advokátního tarifu a 6 úkonů za porady obhájce s klientem ve smyslu § 11 odst. 1 písm.c) advokátního tarifu ), k tomu 8 krát režijní paušál po 300 Kč podle § 13 odst.4 advokátního tarifu a 21% DPH, celkem tak jde o částku 23 776,50 Kč. Z provedeného dokazování vyplynulo, že ze strany žalované byla žalobci na nákladech obhajoby zaplacena částka 8047 Kč, soud proto podané žalobě vyhověl co do nároku na zaplacení částky 15 729,50 Kč. Ve zbytku, tj. co do zaplacení částky 2 964 Kč na nákladech obhajoby soud podanou žalobu zamítl. 64) Dále se soud zabýval oprávněností nároku na ušlý zisk vzneseného žalobcem, když žalobce se podle svého tvrzení nemohl po dobu, kterou věnoval přípravě své obhajoby, věnovat své znalecké činnosti. Podanou žalobou žalobce požaduje ušlý zisk ve výši 66 000 Kč (300 hodin po 220 Kč/hodina ). V souladu se závěry vyslovenými např. Ústavním soudem v rámci nálezu I. ÚS 922/18 ze dne 30.11.2020, popř. v rozsudku Nejvyššího soudu sp.zn. 30 Cdo 333/2021 ze dne 13.9.2021, je dán co do svého základu nárok na náhradu ušlého zisku z titulu odpovědnosti státu za škodu způsobenou nezákonným rozhodnutím, pakliže poškozený v souvislosti s úkony svého trestního stíhání nemohl vykonávat podnikatelskou činnost. Je bezpředmětné, že poškozený (žalobce ) v rámci svého podnikání nedokáže vykázat konkrétní smlouvu či podnikatelskou příležitost, o kterou v důsledku vedeného trestního stíhání přišel. Naopak je nutné zohlednit konkrétní povahu či charakter výdělečné činnosti poškozeného. 65) Z provedeného dokazování vyplynulo, že trestní stíhání bylo proti žalobci vedeno na základě nezákonného rozhodnutí v době od [datum], kdy obdržel stížnost proti usnesení o zahájení trestního stíhání, do [datum], kdy nabylo právní moci usnesení státní zástupkyně, kterým bylo usnesení o zahájení trestního stíhání zrušeno ( dále jen jako „rozhodná doba“). Žalobce požaduje ušlý zisk v souvislosti s časem, který musel věnovat studiu materiálů a přípravě odborné části odůvodnění stížnosti proti usnesení o zahájení trestního stíhání. K podání odůvodněné stížnosti proti usnesení o zahájení trestního stíhání žalobce poté došlo dne [datum]. Dále z provedeného dokazování vyplynulo, že v rozhodné době vykonával žalobce podnikatelskou činnost jakožto znalec, když náplní jeho činnosti bylo zejména zpracování znaleckých posudků a ocenění, jejichž objednateli byly jak soudy či veřejnoprávní instituce, tak soukromé subjekty. Dále z provedeného dokazování vyplynulo, že žalobce se velmi aktivně podílel na své obhajobě, konkrétně na sepisu odborné části stížnosti proti usnesení o zahájení trestního stíhání a na vyhledávání odborných materiálů a podkladů pro sepis této odborné části stížnosti. Trestná činnost, která byla žalobci kladena za vinu, se týkala znalecké činnosti žalobce. Je poté zcela pochopitelné, že sám žalobce se s ohledem na svou odbornost snažil vyvrátit závěry policejního orgánu postavené na závěrech dvou znaleckých posudků ([právnická osoba]., a Vysokého učení technického v Brně ), v jejichž důsledku bylo proti žalobci trestní stíhání zahájeno. Taktéž z provedeného dokazování vyplynulo, že v rámci odůvodnění stížnosti, zejména jeho odborné části, která je vyjádřením žalobce, byl žalobce nucen vyvracet znalecké závěry vyslovené ve shora uvedených znaleckých posudcích. Opomenout pak nelze ani to, že uvedené znalecké posudky byly velmi rozsáhlé, v součtu skýtaly cca 500 stran textu, a to bez příloh. [právnická osoba]. vyúčtovala v souvislosti se svým posudkem práci v rozsahu 95 hodin, [adresa] učení technické poté dokonce v rozsahu 433 hodin. Pro soud je tak zcela uvěřitelná skutečnost uvedená žalobcem v rámci jeho účastnického výslechu, že žalobce strávil studiem uvedených znaleckých posudků, studiem rozsáhlého trestního spisu, o jehož elektronickou podobu žalobce policejní orgán požádal a tato byla zachycena na 14 ks CD, vyhledáváním materiálů a sepisem odborného vyjádření, v rámci něhož musel reagovat na závěry uvedených znaleckých posudků, cca 6 až 7 hodin denně od doby kdy obdržel usnesení o zahájení trestního stíhání až do [datum], kdy spolu se svým obhájcem odeslal policejnímu orgánu odůvodnění stížnosti proti usnesení o zahájení trestního stíhání. Na poradách s obhájcem poté žalobce strávil dalších 21,5 hodiny, což vyplývá z tabulky zachycující obsah porad mezi žalobcem a jeho obhájcem [tituly před jménem] [jméno FO], který délku konání porad z pozice svědka potvrdil. Manželka žalobce [tituly před jménem][jméno FO] poté v rámci svědecké výpovědi potvrdila, že žalobce pracoval na přípravě své obhajoby velmi intenzivně, chodil do práce i v neděli. Taktéž svědek [tituly před jménem][jméno FO], který je zaměstnancem žalobce ve znalecké kanceláři, uvedl, že žalobce v rozhodné době pracoval i večer, což předtím nebylo obvyklé. I výpovědi svědků [tituly před jménem] [jméno FO] a [tituly před jménem][jméno FO] soud považuje za věrohodné, neboť i oni vypovídali zcela logicky a souvisle. Z účastnického výslechu žalobce poté vyplynulo, že jeho znalecká kancelář nemohla přijímat v době, kdy se soustředil na svou obhajobu, nové zakázky, neboť by tyto žalobce nebyl schopen v termínech plnit. Zároveň z provedeného dokazování ( z výslechu žalobce a svědka [tituly před jménem] [jméno FO] ) vyplynulo, že znalecká kancelář žalobce nemůže bez žalobce fungovat, on je osobou, která veškeré posudky finalizuje. Z knihy faktur předložené žalobcem poté vyplynulo, že v rozhodné době došlo k poklesu částek fakturovaných žalobcem za jeho znaleckou činnost. S ohledem na výše uvedené má tedy soud za to, že žalobci ušel zisk v důsledku toho, že s ohledem na povahu trestné činnosti, pro kterou byl stíhán, byl žalobce nucen věnovat se z hlediska své odbornosti přípravě své obhajoby ( zejména sepisu odborné části stížnosti proti usnesení o zahájení trestního stíhání a studiu materiálů ). 66) Pokud pak žalobce nárokuje ušlý zisk za 66 hodin, které musel namísto své znalecké činnosti věnovat přípravě zejména odborné části odůvodnění stížnosti, považuje soud takový časový rozsah v daném případě za zcela adekvátní, mimo jiné i s ohledem na skutečnost jaký byl účtovaný rozsah hodin [právnická osoba]., a Vysokého učení technického, strávených zpracováním znaleckých posudků, jejichž závěry následně žalobce v rámci své stížnosti musel vyvracet, předtím tedy logicky musel tyto znalecké posudky nastudovat. Z daňového přiznání žalobce za rok 2020, v němž bylo proti žalobci trestní stíhání vedeno, vyplývá, že základ daně po odečtení ztráty činil 443 596 Kč. Z tohoto žalobce odvodil, že s ohledem na skutečnost, že na rok 2020 připadalo 2008 pracovních hodin, činil výdělek žalobce průměrně 220 Kč/hodina. Z knihy faktur poté vyplynulo, že v roce 2020 došlo k poklesu fakturovaných částek a logicky tedy i příjmů žalobce z jeho znalecké činnosti oproti roku 2019 a 2021. Taktéž z provedeného dokazování vyplynulo, že znalecké ústavy, které činily pro policejní orgán znalecké posudky, na základě nichž bylo následně proti žalobci zahájeno trestní stíhání, účtovaly za hodinu práce částku 350 Kč. Pokud sám žalobce je znalcem a sám se aktivně pro svou odbornost podílel na přípravě odůvodnění stížnosti proti usnesení o zahájení trestního stíhání a za toto požaduje ušlý zisk ve výši 220 Kč/hodina, považuje i toto soud za zcela adekvátní, když mimo jiné zdůrazňuje, že výše účtované sazby za práci na znaleckém posudku, tak jak byla vyúčtována [právnická osoba]., a Vysokým učením technickým v Brně, převyšuje hodinovou sazbu, kterou na ušlém zisku požaduje žalobce. Soud proto vyhověl podané žalobě i co do nároku žalobce na ušlý zisk ve výši 66 000 Kč. 67) Soud dále žalobci z přiznaných částek přiznal také úrok z prodlení, ovšem nikoli v žalobcem požadované výši, ale ve výši zákonem stanovené, tj. 8,50% ročně, a to v souladu s § 1970 občanského zákoníku ve spojení s nařízením vlády č. č.351/2013 Sb. Ve smyslu §15 odst.1 zákona č. 82/1998 Sb. je žalované ke splnění náhradové povinnosti stanovena šestiměsíční lhůta od uplatnění nároku. Po jejím uplynutí se žalovaná ocitá v prodlení ( k tomu viz např. usnesení Nejvyššího soudu České republiky ze dne 10.4.2019, sp.zn. 30 Cdo 2489/2018 ). Z provedeného dokazování vyplynulo, že žalobce uplatnil svůj nárok u žalované dne [datum], šestiměsíční lhůta k plnění tedy žalované uplynula dne [datum], od [datum] se žalovaná ocitla v prodlení. Soud proto přiznal žalobci nárok na úrok z prodlení od [datum]. Ve zbytku nárok na úhradu úroku z prodlení zamítl, stejně jako zamítl nárok na úhradu úroku z prodlení z částky žalobcem uplatněných nákladů obhajoby, ohledně níž nebylo žalobci vyhověno. 68) O náhradě nákladů řízení mezi účastníky soud rozhodl v souladu s § 142 odst.3 o.s.ř., kdy žalobci přiznal náhradu nákladů řízení zcela, neboť jeho neúspěch ve věci byl pouze nepatrný. Náhrada nákladů řízení je tvořena náhradou za zaplacený soudní poplatek ve výši 2000 Kč, odměnou za 12 úkonů právního zástupce žalobce po 4500 Kč/úkon ( převzetí věci, sepis žaloby, 4 další porady advokáta s klientem přesahující jednu hodinu, jejichž konání žalobce doložil, dále 6 krát účast při jednání soudu, když jednání dne [datum] a [datum] je potřeba s ohledem na délku trvání považovat za dva úkony) v souladu s § 7 ve spojení s § 11 vyhlášky č.177/1996 Sb., dále 12 krát režijní paušál (á300 Kč ) v souladu s § 13 odst.4 citované vyhlášky a 21% DPH. 69) Soud nepřiznal žalobci na nákladech náhradu ušlého výdělku, kterou požadoval v souvislosti se svou účastí na ústních jednání soudu, když žalobce byl zastoupen, jeho účast při jednání soudu i v případě, že je zastoupen, je samozřejmě jeho právem, nicméně náklad s takovou účastí spojený poté podle názoru soudu nelze považovat za účelně vynaložený. Jako účelně vynaložený náklad by se podle názoru soudu dal považovat pouze náklad spočívající v ušlém zisku žalobce v souvislosti s jeho účastí na jednání, kde byl činěn jeho účastnický výslech, nicméně žalobce k výši ušlého zisku neposkytl soudu žádné podklady a podle názoru soudu nelze bez dalšího konstatovat, že by žalobce na ušlém zisku měl mít nárok na částku odvíjející se od výše odměny poskytované znalcům podle vyhlášky. Tato skutečnost sama o sobě o ušlém výdělku žalobce podle názoru soudu dostatečně nevypovídá. 70) Lhůta k plnění byla žalované stanovena v souladu s § 160 odst.1 o.s.ř, když soud vyhověl žádosti žalované o stanovení lhůty k plnění v délce 15 dnů od nabytí právní moci rozsudku, a to s ohledem na platební možnosti žalované, kdy prostředky k uspokojení nároku žalobce je nutné čerpat ze státního rozpočtu.

Poučení