27 C 251/2017-452

Rubrum

Krajský soud v Českých Budějovicích rozhodl jako soud odvolací v senátě složeném z předsedkyně [anonymizováno] [jméno] [příjmení] a soudců JUDr. Marie Rudolfové a Mgr. Tomáše Lisa v právní věci žalobce: ; [právnická osoba], [IČO], se sídlem [adresa žalobkyně], zastoupenému [anonymizováno] [jméno] [příjmení], advokátem, se sídlem [adresa], proti; žalovanému: ; [právnická osoba], [IČO], se sídlem [adresa], [PSČ] [obec] zastoupenému [anonymizováno] [jméno] [příjmení], advokátem, se sídlem [adresa], o částku 1 847 317 Kč s příslušenstvím, o odvolání žalobce proti rozsudku Okresního soudu v Českých Budějovicích z 10. května 2022, č.j. [číslo jednací], ve znění opravného usnesení z 2. srpna 2022, č.j. [číslo jednací], takto:

Výrok

I. Rozsudek soudu prvního stupně ve znění opravného usnesení se potvrzuje.

II. Žalobce je povinen zaplatit žalovanému na nákladech odvolacího řízení 38 720 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozhodnutí k rukám zástupce žalovaného.

Odůvodnění

1. Napadeným rozsudkem Okresní soud v Českých Budějovicích žalobu o uložení povinnosti žalovanému zaplatit žalobci částku 1 847 317 Kč zamítl (výrok I.), žalobci uložil povinnost zaplatit žalovanému náhradu nákladů řízení ve výši 437 717,50 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám právního zástupce žalovaného (výrok II.) a žalobci uložil povinnost zaplatit [země] na účet Okresního soudu v Českých Budějovicích náhradu nákladů řízení ve výši 15 602 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku (výrok [anonymizováno]). Opravným usnesením z 2.8.2022, č.j. [číslo jednací] pak v záhlaví rozsudku opravil název a sídlo žalované společnosti. Své rozhodnutí okresní soud odůvodnil tím, že žalobce se proti žalovanému žalobou domáhal původně zaplacení částky 1 928 735 Kč z titulu náhrady škody vzniklé v důsledku prodlení žalovaného se splněním smluvní povinnosti (žalobu vzal částečně zpět o 81 418 Kč, neboť došlo k omylu při výpočtu, a soud o tuto částku řízní zastavil). Účastníci dne 17.5.2013 (správně 22.5.2013 – pozn. odvolacího soudu) uzavřeli smlouvu [číslo] v níž se žalovaný v pozici provozovatele distribuční soustavy zavázal zajistit připojení zařízení žalobce v pozici žadatele z napěťové hladiny [anonymizováno] na napěťovou hladinu [anonymizováno] do 24 měsíců od uzavření smlouvy. Dopisem doručeným 3.11.2014 však žalovaný žalobci oznámil prodloužení termínu připojení ke dni 31.8.2015 z důvodu dodatečného požadavku [stát. instituce] na vydání územního rozhodnutí na umístění stavby a stavebního povolení. Žalobce prodloužení termínu neakceptoval. Žalovaný svůj závazek splnil až 28.8.2015. Za období od 1.6. do 31.8.2015 žalobci vznikla škoda v rozsahu rozdílu cen za odběr z původní hladiny [anonymizováno] oproti ceně za odběr z [anonymizováno] v celkové částce 1 928 735 Kč. Žalovaný nárok neuznal s tím, že termín připojení prodloužil v souladu se smlouvou, dále v původně sjednaném termínu neměl ani žalobce připravené své zařízení k připojení. Strany se dohodly na připojení do 24 měsíců za předpokladu řádné a včasné součinnosti žalobce, který podle [anonymizováno] Smlouvy měl do dvou měsíců od uzavření smlouvy předložit žalovanému podklady pro projektovou dokumentaci – typ a trasu kabelové přípojky, a do čtyřech měsíců samotnou projektovou dokumentaci kabelové přípojky a rozvodny. Žalobce však předložil pouze část projektové dokumentace v září 2013, komplexní projektovou dokumentaci předložil žalovanému až v červnu 2015. Poukázal i na to, že žalobce neměl žádnou možnou trasu pro kabelové vedení, dále na to, že elektrické zařízení žalobce bylo provedeno až v srpnu a revize vydána 25.8.2015. Žalobce musel požádat o poskytnutí distribuce elektřiny, požádal až 14.8.2015 Okresní soud neshledal důvodnou jednostrannou změnu termínu připojení o tři měsíce, jak podrobně zdůvodnil v odstavci 60. rozsudku. Pokud žalovaný tvrdil, že žalobce neměl k dispozici žádnou možnou trasu pro vedení kabelu, tuto obranu okresní soud rovněž neshledal důvodnou. Žalobce trasu pro kabelové vedení měl, nicméně následně se účastníci dohodli na vhodnější trase (viz odstavec 61. rozsudku). Pokud však jde o žalovaným tvrzené neposkytnutí součinnosti ze strany žalobce, obranu vyhodnotil jako oprávněnou. Podle Smlouvy o připojení lokální distribuční soustavy k distribuční soustavě z napěťové hladiny velmi vysokého napětí [číslo] z 22.5.2013, a to [anonymizováno] odstavec [anonymizováno] písm. [anonymizováno]) bylo povinností žadatele (žalobce) poskytnout provozovateli [anonymizováno] do dvou měsíců od uzavření smlouvy veškeré podklady pro vyprojektování části zařízení v majetku provozovatele [anonymizováno], to je typ a trasu kabelové přípojky [anonymizována dvě slova] žadatele na území a v okolí [anonymizována dvě slova] [anonymizováno] a podle písm. [anonymizováno]) předložit a projednat s provozovatelem [anonymizováno] projektovou dokumentaci kabelové přípojky [anonymizována dvě slova] a rozvodny [anonymizováno] v majetku žadatele nejpozději do čtyř měsíců od uzavření smlouvy. Pokud jde o smluvní povinnost pod písm. [anonymizováno]), žalobce ve lhůtě do 22.7.2013 žalovanému neposkytl žádné podklady, to ani nesporoval, pouze uvedl, že údaje ohledně typu a trasy kabelové přípojky byly žalovanému známy. Ze svědeckých výpovědí [anonymizováno] [příjmení] a [anonymizováno] [příjmení] vyplývá, že žalovaný ještě v první polovině roku 2015 neměl od žalobce údaje ohledně typu kabelu potřebné k harmonizaci díla. Pokud jde o povinnost pod písm. [anonymizováno]), z výpovědí [anonymizováno] [příjmení], [anonymizováno] [příjmení], [anonymizováno] [příjmení] i z písemného stanoviska žalovaného z 2.10.2013 vyplývá, že mu žalobce v září 2013 odevzdal pouze část projektové dokumentace, komplexní projektovou dokumentaci nezbytnou pro harmonizaci zařízení žalobce a žalovaného odevzdal žalovanému až počátkem června 2015. Dle pokynu odvolacího soudu okresní soud ustanovil znalcem [celé jméno znalce] a ten ve znaleckém posudku identifikoval stupeň projektové dokumentace, která měla být žalobcem v souladu s [anonymizováno] odstavcem [anonymizováno] písm. [anonymizováno]) Smlouvy předložena, nikoliv podle sjednané lhůty, ale podle potřebného rozsahu tak, že muselo jít o prováděcí projektovou dokumentaci. Dokumentace pro stavební povolení totiž neobsahovala údaje nutné pro sladění zařízení účastníků (sladění způsobu přenosu dat, podmínek pro provedení obchodního měření, konkrétní požadavky na dálkové přenosy, dálkové ovládání a chránění přesahující rámce jednotlivých projektů zajišťovaných projektanty žalobce a žalovaného). Dokumentace pro stavební povolení by tyto údaje neobsahovala. Pokud jde o listinu předloženou žalobcem žalovanému v roce 2013, ta je pouze výkresem a jen k jednomu souboru, ačkoliv je zjevné, že souborů bylo více. Projektant žalobce [příjmení] [jméno] [příjmení], který odevzdával projektovou dokumentaci v roce 2013, potvrdil, že tato byla pouze částečná. Je nesporným, že žalovaný tendroval svou část stavby s termínem dokončení do 31.8.2015, ale to okresní soud nepovažoval za podstatné v situaci, kdy žalobce byl v prodlení se splněním své smluvní povinnosti podle [anonymizováno] odstavec [anonymizováno] písm. [anonymizováno]) Smlouvy ve smluvně ujednaném termínu do 22.9.2013. Dále ze zprávy o výchozí revizi zařízení žalobce [příjmení] [jméno] – připojení kabelu vývodu [jméno] vyplývá, že revizní zpráva byla zpracována až 25.8.2015, až od tohoto okamžiku lze považovat zařízení žalobce za schopné připojení. Podle závěru okresního soudu žalovaný sice nesplnil smluvní povinnost přepojit zařízení žalobce ve lhůtě do 24 měsíců od uzavření smlouvy (povinnost splnil s cca tříměsíčním zpožděním), nicméně k porušení této smluvní povinnosti žalovaného došlo pouze nedostatkem smluvně stanovené součinnosti žalobce. I pokud by žalovaný zahájil svou část stavby dříve (dříve kontaktoval stavební úřad) a i pokud by žalovaný dohodl dokončení své části zařízení dříve než do 31.8.2015, pak za situace, kdy neměl k dispozici potřebné údaje ze strany žalobce, stejně by nemohl žalobce v původně sjednaném termínu připojit. S odkazem na kogentní ustanovení § 376 obchodního zákoníku má okresní soud za to, že pozdní připojení žalobce bylo zapříčiněno výlučně nesplněním smluvní povinnosti žalobce poskytnout žalovanému údaje zjevné z prováděcí projektové dokumentace a nutné pro harmonizaci zařízení žalobce a žalovaného, proto žalobu zamítl. O náhradě nákladů řízení mezi účastníky rozhodl podle § 142 odst. 1 o.s.ř. a o náhradě nákladů řízení státu podle § 148 o.s.ř. – v neprospěch neúspěšného žalobce.

2. Proti tomuto rozhodnutí (do všech výroků) podal žalobce odvolání. Především namítl, že nebylo prokázáno, že jeho prodlení se splněním konkrétní povinnosti bylo (objektivně) důvodem prodlení žalovaného s připojením žalobce k distribuční soustavě [anonymizováno]. Pokud jde o povinnost žalobce poskytnout žalovanému do 2 měsíců od uzavření smlouvy veškeré podklady pro vyprojektování části zařízení v majetku provozovatele [anonymizováno], to je typ a trasu kabelové přípojky [anonymizována dvě slova] žadatele na území a v okolí [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova], žalovaný nutně musel mít od žalobce potřebné podklady pro vyprojektování své stavby k dispozici, neboť dne 31.7.2014 společnost [právnická osoba] vyhotovila pro žalovaného projektovou dokumentaci stavby [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova], modernizace [anonymizováno], [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova], pole [anonymizována dvě slova], [jméno] ve stupni dokumentace pro provedení stavby. Zaměstnanec této [právnická osoba]. [jméno] [příjmení] jako svědek potvrdil, že k vyhotovení projektové dokumentace žádnou dokumentaci od žalobce nepotřebovali. [ulice] povolení bylo vydáno někdy v září nebo říjnu 2014, žalovaný však nemohl se svou stavbou začít před zimou. Pokud jde o typ kabelové přípojky, oběma smluvním stranám bylo známo, že se jedná o typ„ paprsek“, nemohlo tedy dojít k jakémukoliv prodlení žalobce se sdělením typu kabelové přípojky. Nelze zaměňovat s určením typu kabelu. Ten byl žalovanému znám, neboť konkrétní kabel byl žalobcem objednán 1.8.2014 od dodavatele a žalobcem převzat 26.3.2015. Nemůže tedy obstát konstatování soudu, že dle výpovědí [anonymizováno] [příjmení] a [anonymizováno] [příjmení] ještě v první polovině roku 2015 neměl žalobce potřebné údaje ohledně typu kabelu. Objednávku a dodací list kabelu okresní soud pominul (jde o vadu v řízení, poukázal např. na rozhodnutí NS sp. zn. 29 Odo 817/2003). Pokud jde o projektovou dokumentaci kabelové přípojky [anonymizována dvě slova] a rozvodny [anonymizováno], dokumentací podle [anonymizována dvě slova] písm. [anonymizováno]) Smlouvy o připojení je projektová dokumentace ve stupni dokumentace pro stavební povolení. Ta byla ze strany žalovaného bez připomínek schválena dne 2.10.2013. Pokud soud z výpovědi [anonymizováno] [příjmení] a znalce dovozuje, že jde pouze o částečnou dokumentaci, podle žalobce musela být dokumentace kompletní, jinak by [stát. instituce] nebylo dne 7.7.2014 pod [číslo] 2014 vydáno stavební povolení. Je podstatné, že žalovanému byla projektová dokumentace známa a že žalovaný žalobce neurgoval o předložení projektové dokumentace. Proto nemůže obstát závěr soudu, že důvodem prodlení žalovaného bylo nesplnění povinnosti dle [anonymizována dvě slova] písm. [anonymizováno]) Smlouvy ve lhůtě do 22.9.2013. Pokud jde o stanovisko žalovaného z 18.6.2015, jedná se stanovisko k dokumentaci„ vyvedení [anonymizována dvě slova] kabelu [jméno], což je dokumentace samotného připojení kabelu [anonymizována dvě slova] k zařízení žalovaného (do tzv. kabelové stoličky), a tuto dokumentaci nebylo možno vyhotovit dříve než bylo zřejmé, jakým způsobem bude zařízení žalovaného provedeno. Tato dokumentace není dokumentací podle [anonymizována dvě slova] písm. [anonymizováno]) Smlouvy. Pokud se ve stanovisku z 18.6.2015 hovoří o dokumentaci kabelové trasy, jednalo se pouze o odsouhlasení změny konkrétního dílčího technického provedení, kdy na místo podkopu křižujících sítí v areálu [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] bylo ze strany společnosti [právnická osoba] (dodavatel stavby žalobce) navrženo provedení protlaku, to žalovaný tímto stanoviskem odsouhlasil. Ke znaleckému posudku [číslo] soudem ustanoveného znalce [celé jméno znalce] vedle námitek k nesprávnému uvedení data uzavření smlouvy o připojení (znalec zřejmě čerpal z chybnému údaje v žalobě – pozn. odvolacího soudu) a zahájení stavebního řízení, žalobce především namítal, že znalec nesplnil znalecký úkol, když ignoroval 4 měsíční lhůtu pro předložení projektové dokumentace, kdy ona sjednaná 4 měsíční lhůta je podle žalobce zcela zásadní pro posouzení, o jaký stupeň projektové dokumentace se mělo jednat. Tvrdí, že se muselo jednat o projektovou dokumentaci ve stupni pro stavební povolení, a to právě z důvodu, že ve sjednané 4 měsíční lhůtě nebylo reálné vyhotovit [anonymizováno] ve stupni pro provedení stavby (byť podle znalce by dokumentace pro stavební povolení neobsahovala návrh systémů měřící, ochranné, řídící, zabezpečovací, informační a telekomunikační techniky a byla by nepoužitelná). Nesouhlasí se závěrem znalce, že posuzovaná dokumentace je projektovou dokumentací pro provedení stavby nikoliv s ohledem na délku sjednané lhůty, ale vzhledem k požadovanému potřebnému rozsahu a obsahu. Posudek je zároveň vnitřně rozporný a nelogický, když podle znalce projektovou dokumentací podle článku [anonymizována dvě slova] písm. [anonymizováno]) je projektová dokumentace pro provedení stavby a zároveň podle něj nebylo možno sjednanou 4 měsíční lhůtu dodržet, tato je nereálná. Žalobce by se nikdy nezavázal k předložení dokumentace v nesplnitelné lhůtě. V rámci výslechu znalce dále vyšlo najevo, že se znalec neseznámil s rozsahem stavby prováděné žalovaným ani s projektovou dokumentací této stavby, když vycházel z toho, že žalovaný bude realizovat (jednoduše řečeno) pouhý„ vypínač“. Znalec potvrdil, že to zástupce žalobce říká správně, že úpravy byly daleko širšího rázu, byla tam celá rekonstrukce. Závěry znalce, že smysl měla pouze dokumentace prováděcí, nejsou tedy podložené. Proto žalobce v řízení navrhl doplnění znaleckého posudku - zda s ohledem na délku sjednané lhůty 4 měsíců se jedná o projektovou dokumentaci pro stavební povolení, nebo pro provedení stavby, a revizní znalecký posudek. Akcentoval, že právě s ohledem na danou lhůtu nemohlo jít o dokumentaci pro provedení stavby. Při interpretaci smluvního ujednání nelze ignorovat tuto podstatnou a neoddělitelnou část. Zdůraznil, že není podstatné, jakou dokumentaci žalovaný potřeboval, ale to, co si smluvní strany sjednaly. Okresní soud jazykové vyjádření předmětného ujednání nebral v potaz, vůli účastníků nezkoumal, přitom projev vůle učinil předmětem pouze znaleckého zkoumání, ač je to úkol soudu. Závěr soudu o nedostatku součinnosti žalobce vychází z neúplných skutkových zjištění. Žalobce splnil povinnost dohodnutou v [anonymizována dvě slova] písm. [anonymizováno]) Smlouvy. Pokud došlo k určitému prodlení oproti termínům, nebylo to důvodem pro prodlení žalovaného s připojením. V řízení, nebyla prokázána příčinná souvislost. Žalobce považuje za vadné i závěry soudu týkající se smlouvy o dílo uzavřené dne 16.2.2015 mezi [právnická osoba] [právnická osoba] jako objednatelem a společností [právnická osoba] jako zhotovitelem. Šlo o závazek žalovaného ze Smlouvy uzavřené s žalobcem a podmínku, bez které k připojení žalobce nemohlo dojít. Zadávací dokumentace byla zhotoviteli předána 11.12.2014, nabídka uchazeče ([anonymizována dvě slova]) byla podána 23.1.2015 a termín zhotovení díla byl sjednán takto: do 31.8.2015 ukončení 1. etapy stavby (část [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] – pole [anonymizována dvě slova] [jméno]), do 15.10.2015 ukončení 2. etapy [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] – modernizace [anonymizováno]), tedy stavba zajišťovaná žalovaným, bez níž nebylo možno připojit žalobce do distribuční soustavy žalovaného, měla být dokončena 31.8.2015 V tomto termínu byla realizována, jak vyplývá i ze svědecké výpovědi [jméno] [příjmení] Okresní soud neprovedl důkazy ke zjištění, kdy žalovaný vyhlásil výběrové řízení na svoji stavbu. Pokud jde o prodloužení termínu, nedošlo k němu dopisem žalovaného z 29.10.2014, jak správně uzavřel soud v bodě 60. rozsudku, námitkou nezbytnosti prodloužení termínu jednostranným aktem žalovaného se soud prvního stupně prý nezabýval. V řízení nebylo prokázáno, že by příčinou prodlení žalovaného byl nedostatek součinnosti žalobce, což je jedinou podmínkou nepřiznání nároku poškozené straně, odkázal na § 376 obchodního zákoníku a rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 32 Cdo 1927/2019. Z dokazování nevyplývá, že by žalobce jakkoliv odpovídal za to, že žalovaný získal stavební povolení pro„ svoji“ stavbu až 2.9.2014. Žalovaný nepotřeboval součinnost žalobce pro vyhotovení projektové dokumentace od společnosti [právnická osoba], a to ve stupni dokumentace pro provedení stavby, odkázal na výpověď [anonymizováno] [příjmení]. Zdůraznil, že sami zaměstnanci žalovaného (viz výpověď [jméno] [příjmení] a [anonymizováno] [jméno] [příjmení]) považovali za důvod prodloužení termínu připojení do 31.8.2015 důvod uvedený v dopisu žalovaného z 29.10.2014 (požadavek stavebního úřadu). K prodloužení termínu připojení nedošlo při jednání 3.2.2015, to ani smlouva neumožňovala. Pokud žalovaný započal s realizací„ své“ stavby až v roce 2015 s ohledem na zimní období (viz výpověď [anonymizováno] [příjmení]), nebylo důvodem prodlení žalobce. Primární příčinou prodlení s připojením bylo dle žalobce jednání samotného žalovaného, který sjednal provedení„ své“ stavby v termínu do 31.8.2015, nikoliv nedostatek součinnosti žalobce, nadto součinnosti rozhodující a nutně vedoucí k prodlení žalovaného ve smyslu § 376 obchodního zákoníku, když nepostačuje, že by šlo pouze o součinnost fakticky nutnou (viz rozhodnutí NS sp. zn. 23 Cdo 40/2011). Z uvedených důvodů navrhl, aby odvolací soud napadené rozhodnutí zrušil a věc vrátil soudu prvního stupně k dalšímu řízení, případně sám žalobě vyhověl.

3. K odvolání žalobce se žalovaný vyjádřil. Odkázal na skutkové a právní závěry soudu prvního stupně s tím, že odvolání není důvodné. Soud prvního stupně v souladu s pokynem odvolacího soudu ustanovil znalce. Ten objasnil, že žalobce měl dle smlouvy předložit žalovanému do čtyř měsíců od jejího uzavření prováděcí projektovou dokumentaci nejen kabelové přípojky [anonymizováno], ale také samotné rozvodny [anonymizováno]. Žalobcem předložený zákres trasy kabelové přípojky v katastrální mapě podle znalce takovou prováděcí projektovou dokumentací rozhodně není. Žalobce v odvolání zcela pomíjí rozhodující skutečnost, že ke dni 22.5.2015 neměl vybudované vlastní zařízení (rozvodnu [anonymizováno] včetně kabelové přípojky [anonymizováno]), které mělo být připojeno k distribuční soustavě, dokonce neměl k tomuto datu dokončenou ani kompletní prováděcí projektovou dokumentaci své stavby, bez které nemohl toto zařízení řádně vybudovat. To ostatně potvrdil znalec při svém výslechu. V řízení bylo prokázáno, že žalobce měl k dispozici úplnou prováděcí projektovou dokumentaci pro realizaci své stavby nejdříve 5.6.2015. Svědek [příjmení] [příjmení], projektant jak stavby prováděné žalovaným, tak projektant stavby prováděné žalobcem, uvedl, že neměl od žalobce podklady pro vypracování projektové dokumentace (dokumentace stavby žalobce), tyto doklady dostával opožděně a obtížně až v průběhu dubna a května 2015, teprve poté mohl projekt dokončit a předat žalobci, aby podle něho stavbu realizoval. Poukázal i na výpověď znalce, neboť otázka rozvaděče ochran byla velmi důležitou součástí prováděcí projektové dokumentace. Podle žalovaného, pokud by žalobci měla vzniknout škoda tím, že nejpozději k 22.5.2015 nedošlo k připojení jeho nového zařízení (nově budované rozvodny [anonymizována tři slova] včetně kabelové přípojky [anonymizováno]) k distribuční soustavě žalovaného, muselo by toto nově budované zařízení existovat ke dni 22.5.2015, musela by být ověřena jeho bezpečnost a povoleno jeho užívání. V řízení bylo prokázáno, že nové zařízení žalobce bylo dokončeno, zrevidováno a zkolaudováno až na konci srpna 2015, kdy teprve 25.8.2015 provedl revizní technik revizi připojení kabelu vývodu [jméno], téhož dne vydal revizní zprávu. Následně mohla proběhnout kolaudace. Protože až do konce srpna 2015 neměl žalobce k dispozici zařízení, které by mohlo být připojeno k distribuční soustavě, je dán důvod pro zamítnutí žaloby. Proto navrhl potvrzení napadeného rozsudku a přiznání nákladů odvolacího řízení.

4. Odvolací soud po závěru o přípustnosti odvolání, podaného včas a účastníkem k tomu věcně legitimovaným (§ 201, § 202 a contrario, § 204 o.s.ř.) dospěl k závěru o nedůvodnosti podaného odvolání.

5. Účastníci uzavřeli smlouvu o připojení 22.5.2013, proto za použití § 3028 odst. 3 občanského zákoníku č. 89/2012 Sb. se právní poměry účastníků řídí dosavadními právními předpisy. Jednalo se o vztah mezi podnikateli při podnikatelské činnosti, na který dopadá obchodní zákoník č. 513/1991 Sb.

6. Podle § 373 obchodního zákoníku, kdo poruší svou povinnost ze závazkového vtahu, je povinen nahradit škodu tím způsobenou druhé straně, ledaže prokáže, že porušení bylo způsobeno okolnostmi vylučujícími odpovědnost.

7. Podle § 376 obchodního zákoníku poškozená strana nemá nárok na náhradu škody, pokud nesplnění povinností povinné strany bylo způsobeno jednáním poškozené strany nebo nedostatkem součinnosti, ke které byla poškozená strana povinna.

8. I podle názoru odvolacího soudu z dikce § 376 obchodního zákoníku jednoznačně vyplývá, že toto ustanovení vyžaduje pro jeho aplikaci, tedy k vyloučení nároku poškozené strany na náhradu škody, jedinou podmínku, a to aby jednání poškozené strany nebo nedostatek její součinnosti, k níž byla povinna, bylo příčinou nesplnění povinností povinné strany (viz usnesení Nejvyššího soudu ze 16.7.2019 sp. zn. 32 Cdo 1927/2019). Jde o to, zda nesplnění škůdcových povinností bylo způsobeno jednáním anebo pasivitou poškozeného, kdy nedostatek součinnosti poškozeného musí představovat porušení práva, neboť musí jít o součinnost, ke které byl povinen. Přitom nepostačuje, že by šlo pouze o součinnost fakticky nutnou (viz rozsudek Nejvyššího soudu z 26.6.2012 sp. zn. 23 Cdo 40/2011). V případě, kdy skutečnou příčinou vzniku škody je jednání toho, kdo byl poškozen, ztrácí poškozený nárok na náhradu škody, i když došlo k tomu, že povinná strana nesplnila svůj závazek a vznikla škoda. Jednání poškozeného se chápe jak ve smyslu aktivního jednání, tak pasivního jednání, tj. nedostatečné poskytnutí součinnosti, kterou poškozený poskytnout měl. Při souběhu příčin půjde o příčinu rozhodující, resp. takovou, která nutně vedla k nesplnění povinnosti, tedy o takovou skutečnost, která by nutně způsobila nesplnění dané povinnosti, i kdyby tu žádné další z uvažovaných skutečností nebyly (viz komentář Obchodní zákoník, 13. vydání 2010 s. [číslo] – [číslo]).

9. Odvolací soud vychází z úplných skutkových zjištění okresního soudu. Okresní soud dodržel závazný pokyn odvolacího soudu a ustanovil znalce k posouzení, zda projektová dokumentace kabelové přípojky [anonymizována dvě slova] a rozvodny [anonymizováno], jak byla stanovena v [anonymizováno] odstavec [anonymizováno] písm. [anonymizováno]) na straně 5 smlouvy o připojení, je s ohledem na délku sjednané lhůty čtyř měsíců projektovou dokumentací pro stavební povolení, nebo projektovou dokumentací pro provedení stavby, případně posoudit, zda je reálné, aby s ohledem na sjednanou lhůtu čtyř měsíců šlo o projektovou dokumentaci ve stupni projektové dokumentace pro provedení stavby. Dále znalci uložil posoudit, zda projektová dokumentace začíslovaná na [číslo listu] a [anonymizováno] spisu je projektovou dokumentací podle [anonymizována dvě slova] písm. [anonymizováno]) smlouvy o připojení. Ze znaleckého posudku [celé jméno znalce] bylo okresním soudem zjištěno, že projektová dokumentace kabelové přípojky [anonymizována dvě slova] a rozvodny [anonymizováno], jak je povinnost jejího předložení a projednání stanovena v [anonymizována dvě slova] písm. [anonymizováno]) Smlouvy o připojení, je projektovou dokumentací pro provedení stavby, a to nikoliv s ohledem na délku sjednané lhůty čtyř měsíců, ta je podle znalce irelevantní, ale vzhledem k potřebnému rozsahu a obsahu. Podle znalce požadavky na sladění způsobu přenosu dat, podmínek pro provedení obchodního měření, konkrétní požadavky na dálkové přenosy, dálkové ovládání a chránění přesahují rámce jednotlivých projektů zajišťovaných projektanty žalobce a žalovaného, proto musí být vzájemně upřesňovány a konzultovány již v průběhu zpracování projektové dokumentace, proto byla povinnost žalovaného stanovena v předmětném článku [anonymizováno] odstavec [anonymizováno] písm. [anonymizováno]) Smlouvy o připojení. Pokud jde o listinu na [číslo listu], resp. [anonymizováno], dle znalce se jedná pouze o výkres projektové dokumentace, navíc pouze k provoznímu souboru [anonymizováno], trasa kabelu [anonymizována dvě slova]. Výkres je pouze částí projektové dokumentace ke společnému územnímu rozhodnutí a stavebnímu řízení. To, že provozní soubor [anonymizováno] kabelová přípojka bylo pouze částí dokumentace, jednoznačně vyplývá i z výpovědi projektanta [anonymizováno] [jméno] [příjmení] ze společnosti [anonymizována dvě slova] (který tuto část dokumentace odesílal) a rovněž ze stanoviska [právnická osoba] [země] z 2.10.2013 zpracovaného [anonymizováno] [jméno] [příjmení] a podepsaného [anonymizováno] [jméno] [příjmení] (na č.l. 66 spisu). Jde výslovně o„ Stanovisko k předložené dokumentaci pro územní a stavební řízení trafostanice [číslo] [anonymizováno] v areálu [právnická osoba], část [anonymizováno] [příjmení] trasy“. V řízení bylo prokázáno, že komplexní projektovou dokumentaci potřebnou pro další činnost žalovaného žalovaný od žalobce obdržel až počátkem června 2015, k této se žalovaný vyjádřil stanoviskem z 18.6.2015, dne 22.6.2015 předal žalobci staveniště za účelem dalších potřebných kroků. Žalovaný potřeboval znát zejména údaje ohledně chránění kabelu, konfigurace rozvodny žalobce [anonymizována dvě slova], tyto se dozvěděl až z projektové dokumentace předložené žalobcem počátkem června 2015. K tomu, aby zařízení žalobce a žalovaného mohla řádně fungovat, potřebovala být sladěna. To vypověděli zejména [anonymizováno] [jméno] [příjmení], zaměstnanec [anonymizováno] [příjmení] [příjmení], tj. společnosti, která se podílela na projekční činnosti jak pro žalobce, tak pro žalovaného, dále [anonymizováno] [jméno] [příjmení] a [anonymizováno] [jméno] [příjmení], zaměstnanci žalovaného. Pokud odvolatel poukázal na stanovisko žalovaného k dokumentaci„ vyvedení [anonymizována dvě slova] kabelu [jméno]“ ze dne 18.6.2015, což je dokumentace samotného připojení kabelu [anonymizována dvě slova] k zařízení žalovaného (do tzv. kabelové stoličky) s tím, že tuto dokumentaci nebylo možno vyhotovit dříve, než bylo zřejmé, jakým způsobem bude zařízení žalovaného provedeno, právě tyto odborné otázky bylo nutné konzultovat a mezi stranami vyřešit (viz vyjádření znalce k nutnosti vzájemných konzultací a upřesňování mezi projektanty žalobce a žalovaného již v průběhu zpracování projektové dokumentace). Podle [anonymizováno] Smlouvy o připojení, a to odstavce [anonymizováno] písm. [anonymizováno]) bylo povinností žadatele, (tj. žalobce) poskytnout provozovateli [anonymizováno] (tedy žalovanému) do dvou měsíců od uzavření smlouvy veškeré podklady pro vyprojektování části zařízení v majetku provozovatele [anonymizováno], tj. typ a trasu kabelové přípojky [anonymizována dvě slova] žadatele na území a v okolí [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova], a dle písm. [anonymizováno]) předložit a projednat s provozovatelem [anonymizováno] projektovou dokumentaci kabelové přípojky [anonymizována dvě slova] a rozvodny [anonymizováno] v majetku žadatele nejpozději do čtyř měsíců od uzavření této smlouvy. Jak vyplývá ze smluvního ujednání pod písm. [anonymizováno]), povinností žalobce bylo nejen předložit, ale i projednat s provozovatelem [anonymizováno] projektovou dokumentaci kabelové přípojky [anonymizována dvě slova] a dále rozvodny [anonymizováno]. Předmětnou povinnost součinnosti vyplývající z [anonymizováno] odstavce [anonymizováno] písm. [anonymizováno]) a písm. [anonymizováno]) žalobce nesplnil. Ohledně písm. [anonymizováno]) do dvou měsíců od uzavření smlouvy, tedy do 22.7.2013, žádné podklady žalovanému nepředložil. Pokud jde o závazek pod písm. [anonymizováno]) Smlouvy o připojení, ze strany žalobce jej ani odvolací soud nepovažuje za splněný, když jediné, co žalobce žalovanému předložil, byl provozní soubor [anonymizováno] kabelová přípojka, ač dle smlouvy měl předložit a projednat s provozovatelem [anonymizováno] projektovou dokumentaci kabelové přípojky [anonymizována dvě slova] a rozvodny [anonymizováno] v majetku žadatele. Ze znaleckého posudku i výpovědi znalce [příjmení] [celé jméno znalce] bylo zjištěno, že předložení prováděcí projektové dokumentace ve čtyřměsíční lhůtě nebylo reálné; z uvedeného však nelze dovozovat, že právě z důvodu sjednané lhůty nemohlo jít o prováděcí projektovou dokumentaci. Znalec objasnil, že určení stupně s ohledem na sjednanou lhůtu předložení čtyř měsíců je irelevantní, protože projektová dokumentace pro stavební povolení by neobsahovala nezbytné údaje. Odvolací soud dodává, že samotná nereálná lhůta ke splnění povinnosti nečiní toto ujednání zcela nemožným. Jak bylo v řízení zjištěno, po předložení kompletních dokumentů ze strany žalobce žalovanému a projednání (viz jednání 3.2.2015, emailová komunikace) byl žalovaný schopen zařízení žalobce připojit cca do třech měsíců.

10. Shrnuto: Ze Smlouvy o připojení vyplývá, že závazek žalovaného připojit zařízení žalobce do 24 měsíců od uzavření smlouvy byl sjednán za předpokladu řádného a včasného splnění povinností ze strany žalobce ([anonymizována tři slova] písm. [anonymizováno]), [anonymizováno]) Smlouvy). V řízení bylo prokázáno, že za účelem zjištění, že žalovaný bude potřebovat pro svou část stavby stavební povolení, nepotřeboval od žalobce žádné podklady. Závěr okresního soudu v odstavci 60. rozsudku o tom, že změna termínu připojení do 31.8.2015 dopisem žalovaného z 29.10.2014 nebyla oprávněná (v souladu se smlouvou), je správný. Přesto za tvrzenou škodu i podle názoru odvolacího soudu žalovaný za použití § 376 obchodního zákoníku neodpovídá. Žalobce tvrdí, že pokud jde o povinnost stanovenou v části [anonymizováno] odstavec [anonymizováno] písm. [anonymizováno]), oběma stranám byl znám typ kabelové přípojky (paprsek) a trasa vedení byla též známa (na finální trase se dohodly 9.9.2013) a že odevzdáním projektové dokumentace v roce 2013 (což mu žalovaný potvrdil) splnil povinnost stanovenou v [anonymizována dvě slova] písm. [anonymizováno]). V řízení však bylo po skutkové stránce zjištěno, že taková součinnost rozhodně nepostačovala pro předmětné připojení. Je nutno důsledně rozlišit splnění podmínek pro vydání stavebního povolení oproti splnění podmínek pro realizaci. Každá ze smluvních stran se zavázala k vybudování určité části (jak je specifikováno v odstavci 20. rozsudku). Žalobce započal s výstavbou již v roce 2014, žalovaný přes zimu nestavěl, započal až v roce 2015, staveniště bylo [právnická osoba] [anonymizováno] (zhotoviteli žalobce) předáno až 22.6.2015, oba účastníci řízení stavbu dokončili až v srpnu 2015, tzn., že žádná ze smluvních stran neměla„ svoji“ část hotovou v termínu připojení. Stavby nebylo možno dokončit, zařízení připojit právě pro chybějící dokumentaci a nezbytné projednání. To bylo příčinou zdržení. V řízení bylo prokázáno, že žalobce neposkytl žalovanému nutnou součinnost nejen v nereálném termínu do 22.9.2013, ale ani později. (Poskytl ji až v červnu 2015) Neposkytnutím součinnosti žalobce došlo k posunutí jeho připojení.

11. K jednotlivým odvolacím námitkám, a to v bodu II. odvolání: Podle názoru odvolacího soudu z odstavce 68. rozsudku nevyplývá, že by okresní soud dospěl k příčinné souvislosti mezi nesplněním povinnosti žalobce dle [anonymizováno] odstavec [anonymizováno] písm. [anonymizováno]) a pozdním připojením žalobce. Okresní soud uvedl, že žalobce nesplnil svou smluvní povinnost stanovenou v [anonymizováno] odstavec [anonymizováno] písm. [anonymizováno]) a [anonymizováno])) Smlouvy o připojení a že nesplnění povinnosti podle [anonymizováno] odstavec [anonymizováno] písm. [anonymizováno]) Smlouvy vedlo k tomu, že zařízení žalobce nemohlo být žalovaným připojeno v ujednaném termínu do 22.5.2015, neboť žalovaný neměl od žalobce údaje potřebné pro harmonizaci zařízení. Poté, co žalovaný obdržel od žalobce potřebnou projektovou dokumentaci, vyjádřil se stanoviskem z 18.6.2015 a 22.6.2015 předal žalobci staveniště za účelem dalších kroků. Proto podle názoru odvolacího soudu není potřebné se argumentací žalobce nad rámec již shora uvedeného zabývat. ([příjmení] shledána příčinná souvislost mezi porušením povinnosti podle [anonymizováno] odstavec [anonymizováno] písm. [anonymizováno]) a vznikem škody.)

12. Pokud jde o povinnost předložit a projednat s žalovaným ve lhůtě do 22.9.2013 projektovou dokumentaci ohledně kabelové přípojky a rozvodny ([anonymizováno] odstavec [anonymizováno] písm. [anonymizováno]) smlouvy), žalobce namítl, že muselo jít o dokumentaci pro stavební povolení proto, že projektová dokumentace prováděcí se vyhotovuje až po dokumentaci pro stavební povolení, což s ohledem na zákonné lhůty nebylo reálné. Dokumentace musela být podle žalobce kompletní, jinak by stavební povolení nebylo vydáno. Žalovanému musela být projektová dokumentace dle [anonymizována dvě slova] písm. [anonymizováno]) známa, jinak si nelze představit, že by žalovaný potřebnou součinnost neurgoval (neurgoval v roce 2013 ani v roce 2014). Podle [anonymizováno] [příjmení] k vyhotovení projektové dokumentace pro žalovaného žádnou dokumentaci od žalobce nepotřebovali. Dokumentací podle [anonymizována dvě slova] písm. [anonymizováno]) není dokumentace odsouhlasená žalovaným stanoviskem z 18.6.2015, proto nemůže obstát závěr soudu, že žalobce ve lhůtě do 22.9.2013 dokumentaci nepředložil. Neobstojí ani závěr znalce, že muselo jít o prováděcí projektovou dokumentaci, neboť znalec nesplnil úkol, když nezohlednil čtyřměsíční lhůtu. Ta byla podle žalobce zásadní pro posouzení, o jaký stupeň projektové dokumentace se mělo jednat. Citoval znalce, dle kterého ve lhůtě čtyř měsíců nebyli schopni zvládnout ani dokumentaci ke stavebnímu řízení ani prováděcí a zřejmě byla chyba v termínu (takhle mohu připojovat garáž, ale ne stovkovou rozvodnu, to je obrovská záležitost a zná případy, kdy se to řeší i několik let …). Proto žalobce navrhl doplnění, resp. revizní znalecký posudek. Žalobce poukazoval dále na to, že znalec se ani neseznámil s rozsahem stavby prováděné žalovaným, vycházel z toho, že na jeho straně se bude realizovat (jednoduše řečeno) vypínač. Opětovně akcentoval, že podstata celého rozporu ohledně výkladu [anonymizována dvě slova] písm. [anonymizováno]) smlouvy tkví právě ve sjednané čtyřměsíční lhůtě, a znalec, resp. soud tuto neoddělitelnou část smluvního ujednání ignoroval. Dle žalobce není podstatné, jakou dokumentaci žalovaný potřeboval, ale jakou si strany sjednaly (odkaz na rozhodnutí NS sp. zn. 23 Cdo 40/2011). Podle názoru odvolacího soudu účastníci uzavřeli smlouvu proto, aby žalovaný žalobci zajistil připojení jeho zařízení z napěťové hladiny [anonymizováno] na napěťovou hladinu [anonymizováno] (viz čl. I. Smlouvy o připojení). Dohodli se, co každý z nich zajistí, a na tom, že žalobce předloží a projedná se žalovaným projektovou dokumentaci kabelové přípojky [anonymizována dvě slova] a rozvodny [anonymizováno]. Podle odvolacího soudu smyslem smlouvy bylo připojení zařízení žalobce, jeho realizace, nikoliv jen získání stavebního povolení, a smluvní strany si musely sjednat (mít na mysli) takovou dokumentaci, aby byl splněn účel smlouvy. Tuto dokumentaci musely zároveň projednat (viz výslovné ujednání v [anonymizováno] odstavec [anonymizováno] písm. [anonymizováno]) smlouvy). Proto byl důležitý rozsah a obsah dokumentace a znalec [celé jméno znalce] přesvědčivě vysvětlil, proč není určující čtyřměsíční lhůta, proč ze sjednané lhůty k předložení dokumentace nelze dovodit, o jaký stupeň projektové dokumentace se mělo jednat. Doplněk znaleckého posudku (či jeho revizi) považuje i odvolací soud za nadbytečný. Kvalitu znaleckého posudku nesnižuje okolnost, že znalec neznal všechny podklady, neboť část rekonstrukce, resp. modernizace [anonymizováno], se týkala 2. druhé etapy díla zhotovovaného pro žalovaného [právnická osoba] [anonymizováno], ta byla ostatně ukončena až po připojení žalobce (termín sjednán do 15.10.2015). V posuzované věci byla vůle smluvních stran zjišťována i za přibrání znalce, neboť bylo třeba vycházet z účelu smlouvy (připojení zařízení žalobce). Znalec přesvědčivě objasnil, co bylo nezbytné pro připojení (viz odstavec 50. rozsudku), s tím, že konkrétní požadavky na dálkové přenosy, dálkové ovládání a chránění přesahující rámce jednotlivých projektů zajišťovaných projektanty žalobce a žalovaného musí být vzájemně upřesňovány a konzultovány již v průběhu zpracování projektové dokumentace. To bylo důvodem ujednání v bodě [anonymizováno] odstavec [anonymizováno] písm. [anonymizováno]) smlouvy. Podle odvolacího soudu bylo důležité, co měl žalobce předložit (obsah) a projednat - bez ohledu na to, že nebyl přesně označen stupeň dokumentace (zda pro stavební řízení, nebo prováděcí projektová dokumentace). Dále odvolací soud odkazuje na výpověď [anonymizováno] [jméno] [příjmení], že účelem schůzky 3.2.2015 (kterou svolal), bylo nastartovat žalobce, aby došlo k průniku projektové dokumentace žalobce a žalovaného. Projektovou dokumentaci ohledně kabelu a kabelové stoličky žalobce odevzdal až v červnu 2015 (viz odstavec 42. rozsudku). Z výpovědi [anonymizováno] [jméno] [příjmení] (zaměstnance [právnická osoba] [příjmení] [příjmení]), tj. společnosti, která se podílela na projekční činnosti pro obě smluvní strany, bylo mimo jiné zjištěno, že 3.2.2015 se konalo jednání, na kterém se řešilo, jakým způsobem bude probíhat koordinace ze strany žalobce a jak bude probíhat zprovoznění. Původní termín pro žalobce do konce září 2014 nemohli realizovat, protože neměli od [anonymizována dvě slova] a [anonymizováno] údaje o kabelech, údaje ohledně kompletního modulu vstupního pole a vývodu rozvodu, kompletní údaje obdrželi až v roce 2015 a dokumentaci vypracovali 12.6.2015. Součinnost žalobce byla nutná, aby zařízení mohla komunikovat (viz odstavec 44. rozsudku). Podle svědka [příjmení] [jméno] [příjmení] chybějící dokumentaci žalobce dodal až v roce 2015 (viz odstavec 45. rozsudku). Rovněž obchodní ředitel [právnická osoba] [příjmení] [jméno] [příjmení] mimo jiné uvedl, že problémy byly s projektovou dokumentací, když se strany žalobce byly určité nepřesnosti (odstavec 46. rozsudku). Ze svědecké výpovědi [anonymizováno] [jméno] [příjmení], správce rozvoden, okresní soud zjistil, že ještě v únoru 2015 se řešily chybějící části projektové dokumentace: uložení, křížení a souběhu kabelového vedení a podmínek pro uložení kabelů. V lednu 2015 byla předložena opět jen část projektové dokumentace, proto byla vyvolána schůzka (odstavec 46. rozsudku). Výpovědi uvedených svědků jsou podpořeny emailovou komunikací, kdy emailem z 3.9.2014 [anonymizováno] [příjmení] sdělil zaměstnanci žalobce [jméno] [příjmení], že nebudou schopni do 30.9.2014 zpracovat projektovou dokumentaci (v návaznosti na komunikaci s panem [příjmení] o stavu zajištěných podkladů pro zpracování projektové dokumentace), budou ji schopni zpracovat do jednoho měsíce od předání podkladů (odstavec 30. rozsudku). Emailem z 8.9. pan [příjmení] odsouhlasil posunutí termínu (odstavec 31. rozsudku). Z emailové korespondence z 3.2.2015 bylo zjištěno, že [anonymizováno] [příjmení] svolával ve věci připojení [jméno] jednání, jehož účelem bylo řešit sladění technických návazností mezi [jméno] a [anonymizováno] v problémových okruzích, jak okresní soud specifikoval v odstavci 32. rozsudku. Z emailové korespondence mezi [anonymizováno] [příjmení] a [anonymizováno] [příjmení] z 13.4.2015 bylo zjištěno, že [anonymizováno] [příjmení] přeposlal stavební a technologickou dokumentaci ukončení kabelu [anonymizována dvě slova] v rozvodně [anonymizováno] ke kontrole a případnému připomínkování. Dne [číslo]. [anonymizováno] [příjmení] přeposílal víceméně kompletní projekt vyvedení [anonymizována dvě slova] kabelu z rozvodny [anonymizováno] do rozvodny [jméno] a chránění kabelu a vstupního pole [anonymizována dvě slova] (viz odst. 33. rozsudku). Pan [anonymizováno] z firmy [anonymizována dvě slova] svolal v termínu 28.5.2015 koordinační schůzku s tím, že budou řešit doplnění projektové dokumentace – finální odsouhlasení [anonymizováno], případně další věci bránící započetí díla. Dne [číslo] pan [příjmení] [jméno] [příjmení] sdělil, že na schůzce by se měl vyřešit problém s rozsahově stručnou dokumentací realizace díla. Dne 2.6. [anonymizováno] [příjmení] panu [příjmení] sdělil, že zákres trasy kabelu [anonymizována dvě slova] v prostoru [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] je neurčitý, nedořešený, nekoresponduje s výkresy od [anonymizována dvě slova] [anonymizováno] a je třeba ujasnit a konkretizovat trasu kabelu [anonymizována dvě slova] v prostoru transformovny [číslo] [anonymizována dvě slova] až na kabelovou stoličku kabelu [anonymizována dvě slova] navrženou [anonymizována dvě slova] [anonymizováno] a že v technické zprávě není ke konkrétnímu řešení křížení [anonymizována dvě slova] a 22 [anonymizováno] prakticky nic uvedeno. Dne 28.5.2015 pan [příjmení] zaslal [anonymizováno] [příjmení] k odsouhlasení první část, 2.6. druhou část projektové dokumentace (odstavec 35. rozsudku), 5.6.2015 mu pak zaslal opravenou realizační dokumentaci (odstavec 36. rozsudku). Projektová dokumentace byla předána žalobci 12.6.2015 (viz odst. 34. rozsudku).

13. K odvolací námitce, že k pozdnímu připojení žalobce došlo z toho důvodu, že žalovaný měl sjednáno připojení„ své“ stavby až v termínu do 31.8.2015, odvolací soud uvádí: Mezi účastníky bylo nesporným, že žalovaný tendroval svou část stavby s termínem dokončení 31.8.2015. Není pochyb o tom, že žalovaný počítal s prodlouženým termínu připojení do 31.8.2015 (na základě svého dopisu z 29.10.2014). Odvolací soud však považuje za podstatné, že žalovaný neměl od žalobce údaje pro harmonizaci zařízení. Tyto údaje nutně potřeboval k dokončení„ své“ stavby (potřeboval je i žalobce k dokončení„ své“ stavby). Stěží činit žalovaného odpovědným za to, že v pozici objednatele uzavřel se zhotovitelem smlouvu s termínem dokončení„ své“ stavby až do 31.8.2015 v situaci, kdy (porušením smluvní povinnosti žalobce) neměl k dispozici úplnou dokumentaci, podle níž se měla stavba realizovat. Proto odvolací soud této argumentaci žalobce nepřisvědčil. Odvolací soud souhlasí s okresním soudem, který dovodil, že i pokud by svou část stavby žalovaný sjednal na dřívější termín, nebylo by možné žalobce připojit v termínu do 22.5.2015. Podle názoru odvolacího soudu i kdyby žalovaný se společností [právnická osoba] sjednal termín dřívější, např. do 30.4.2015, stavba by se stejně nemohla dokončit, zřejmě by se musela přerušit, protože nebyly vyprojektovány, projednány a odsouhlaseny záležitosti vlastního připojení. Pokud žalobce navrhoval zjištění, kdy a s jakým termínem dodání stavby žalovaného se započalo soutěžit, opomíjí, že nebylo přesně známo, jak bude stavba dokončena (napojena, harmonizována). K bodu IV. odvolání: Není pravdou, že by se okresní soud nezabýval jednostranným prodloužením termínu připojení, naopak shledal jej nedůvodným v odstavci 60. rozsudku. To, že žalovaný získal stavební povolení pro svoji stavbu až 2.9.2014, že nezačal se stavbou před zimou, že staveniště předal svému zhotoviteli až v březnu 2015 a že jeho zaměstnanci [anonymizováno] [příjmení] a [anonymizováno] [příjmení] spojovali prodloužení termínu připojení o 3 měsíce s potřebou stavebního povolení, nezpůsobilo (nebylo příčinnou) nepřipojení žalobce. Odvolatel přehlíží, že svědek [příjmení] uvedl jako další důvod prodlení, že žalovaný neobdržel od žalobce celkovou projektovou dokumentaci potřebnou ke smluvenému záměru, obdobně svědek [příjmení] se vyjadřoval k předání neúplné dokumentace, viz odst. 41. rozsudku. Zjištěnou skutečností zůstává, že poté, co počátkem června 2015 žalovaný od žalobce obdržel potřebnou dokumentaci, k této se vyjádřil stanoviskem z 18.6.2015 a 22.6.2015 předal žalobci staveniště, ten dokončil svoji část stavby (měl sjednán termín se [právnická osoba] [anonymizováno] do 30.8.2015). Revizní zpráva, že zařízení žalobce je schopno připojení, byla vydána 25.8.2015. Žalovaný dokončil„ svoji“ část stavby dle smlouvy ze 16.2.2015 v termínu, kdy v prvé etapě šlo o pole pro [jméno], jak vypověděl svědek [příjmení] Smlouva o distribuci byla mezi účastníky uzavřena 28.8.2015, tím žalobce považoval závazek žalovaného za splněný. Z uvedeného vyplývá, že až po dodání dokumentace v červnu 2015 (ať ji nazýváme jakkoliv) a intenzivní komunikaci mezi shora uvedenými osobami (viz vyslechnutí svědci, jejich emailová komunikace) byly stavby smluvních stran dokončeny, zařízení žalobce připojeno (do třech měsíců poté, co žalobce, a to v červnu 2015, splnil svoji smluvní povinnost stanovenou v článku [anonymizována dvě slova] písm. d/ smlouvy o připojení). Příčinnou vzniku případné škody na straně žalobce bylo tedy i podle názoru odvolacího soudu nesplnění povinnosti, k níž se žalobce smluvně zavázal v článku [anonymizována dvě slova] písm. [anonymizováno]) Smlouvy. Byť čtyřměsíční lhůta k předložení požadované dokumentace nebyla reálná, ukázalo se, že stačilo předložit a projednat dokumentaci cca 3 měsíce před sjednaným termínem připojení. Ze shora uvedených důvodů bylo rozhodnutí okresního soudu za použití § 219 o.s.ř. jako věcně správné potvrzeno, včetně nákladových výroků. Ohledně nich odvolací soud odkazuje na odůvodnění v odstavcích 71. a 72.

14. V odvolacím řízení byl žalovaný úspěšný, proto za použití § 224 odst. [anonymizováno] ve spojení s § 142 odst. 1 o.s.ř. má právo na náhradu nákladů odvolacího řízení. Za dva úkony právní služby spočívající ve vyjádření k odvolání a v účasti u jednání (§ 11 odst. 1 písm. k/, g/ advokátního tarifu) po 15 700 Kč (z tarifní hodnoty 1 847 317 Kč), dva režijní paušály po 300 Kč (§ 13 odst. 4 advokátního tarifu) spolu s 21 % DPH, jehož je advokát žalovaného plátcem, vycházejí vyúčtované náklady právního zastoupení na 38 720 Kč Lhůta k plnění byla stanovena podle § 160 odst. 1 o.s.ř.

Poučení