27 C 255/2023 - 101

Rubrum

Obvodní soud pro Prahu 2 rozhodl soudkyní Mgr. Klárou Klečkovou ve věci žalobce: [Anonymizováno], IČO [Anonymizováno] sídlem [Anonymizováno] proti žalované: [Anonymizováno], IČO [Anonymizováno] sídlem [Anonymizováno] o zaplacení 270 000 Kč s příslušenstvím takto:

Výrok

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci 270 000 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení z částky 270 000 Kč od 20. 11. 2023 do zaplacení, a to do 15 dnů od právní moci rozsudku.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci na náhradě nákladů řízení částku 4 100 Kč, a to do 15 dnů od právní moci rozsudku.

Odůvodnění

1. Žalobce se svojí žalobou domáhal zaplacení shora uvedené částky s příslušenstvím) v podobě zákonného úroku z prodlení) s odůvodněním, že konkursní řízení, kde vystupuje jako úpadce, vedené u [jméno FO] (dále také jako „[Anonymizováno]“) pod sp. zn. [Anonymizováno] (dále také jako „posuzované řízení“) trvalo 7470 dnů, což je dle názoru žalobce doba nepřiměřená a neakceptovatelná. Dne 19. 5. 2023 uplatnil nárok u žalované, která jej ke dni podání žaloby (dne 14. 11. 2023) neprojednala.

2. Žalovaná neuznala žalobou uplatněný nárok neuznává. Žádost žalobce projednala dne 15. 11. 2023, kdy konstatovala, že v posuzovaném řízení nedošlo k nesprávnému úřednímu postupu a požadované zadostiučinění tak nebylo poskytnuto. Délku řízení zhodnotila jako přiměřenou s ohledem na jeho složitost, incidenční spory, rozhodování o předběžných opatřeních, změnách věřitelů, změnách konkurzní podstaty aj., a to opakovaně až na třech stupních soudní soustavy.

3. Rozsudkem ze dne 27. 2. 2024, č. j. 27 C 255/2023-33 zdejší soud ve věci rozhodl tak, že je žalovaná povinna zaplatit žalobci 270 000 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení z částky 270 000 Kč od 20. 11. 2023 do zaplacení (výrok I.) a žalobu co do částky 119 041 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení z částky 119 041 Kč od 20. 11. 2023 do zaplacení a se zákonným úrokem z prodlení z částky 389 041 Kč od 10. 6. 2002 do 19. 11. 2023 zamítl (výrok II.). Výrok III. se týkal náhrady nákladů řízení.

4. Usnesením Městského soudu v Praze ze dne 29. 8. 2024, č. j. 28 Co 178/2024-60, byl rozsudek zdejšího stupně ve výrocích I. a III. zrušen, neboť soud prvního stupně, přesto, že se podrobně zabýval posuzovaným (insolvenčním) řízením, nevypořádal se dostatečně s incidenčními spory v rámci posuzovaného řízení. Odvolací soud v tomto případě dospěl k závěru, že soudem prvního stupně zjištěný skutkový stav zatím nepostačuje pro přijetí závěrů, že jsou dány zákonné podmínky pro vznik odpovědnosti žalované za nemajetkovou újmu způsobenou nesprávným úředním postupem, neboť nebylo najisto postaveno, zda skutečně došlo k tvrzenému nesprávnému úřednímu postupu spočívajícímu v nepřiměřené délce posuzovaného řízení. Zdejšímu soudu tak bylo uloženo, aby v naznačeném směru ve věci provedl dokazování, na základě kterého bude mít postaveno najisto, zda s ohledem na incidenční spory skutečně došlo k tvrzenému nesprávnému úřednímu postupu spočívajícímu v nepřiměřené délce posuzovaného řízení, s tím, že žalobkyni tíží povinnost tvrzení a povinnost důkazní ohledně existence incidenčních sporů. V kladném případě pak znovu posoudí odpovídající formu odškodnění nemajetkové újmy žalobce.

5. Soud vyzval žalobce dle pokynu odvolacího soudu k doplnění tvrzení a označení důkazů dle § 118a odst. 1, 3 o. s. ř. týkajících se existence, délky a průběhu incidenčních sporů vyvolaných posuzovaným konkursním řízením vedeným u [jméno FO] pod sp. zn. [Anonymizováno], a dále k doplnění tvrzení ohledně existence příčinné souvislosti mezi délkou incidenčních sporů a prodloužením doby trvání posuzovaného řízení. Žalobce doplnil, že na délku řízení měly přímý vlv i incidenční spory, např. řízení vedené u [jméno FO] pod sp. Zn. [Anonymizováno], kteé bylo po dobu 13 let přerušeno, či sovisejícíc soudní spory. Správnce konkursní oodstaty opakovaně žádal z důvodu probíhajících incidenčních sporů o prodloužení lhůty pro předložení konečné zprávy, a to poprvé dne 26. 6. 2007 a naposledy dne 17. 6. 2019, tj. po dobu 12 let nebyl schopen zpracovat závěrečnou zprávu. Uvedené prodlen se dělo se svolením a vědomím konkursního soudu. Rovněž opravy závěrečné zprávy prodloužily řízení o 3 roky a také upozprnil na změny v osobách sodců, kteří chybně rozhodovali. Na posuzované řízení mělo vliv i konkursní řízení vedené u [adresa] úpadce [právnická osoba], které stále běží. Daším souvisejícím sporem bylo řízení o vydání výtěžku zpeněžení vedené u [adresa] pod sp. zn. [Anonymizováno], které trvalo téměř 15 let (uváděl i 16 let) a jehož předmětem byla žaloba konkursního správce žalobce na vyloučení ze soupisu konkursní podstaty [právnická osoba] do konkursní podstaty žalobce. Řízení bylo zahájeno dne 30. 10. 2002, první jednání dne 13. 4. 2008. Řízení bylo přerušeno do rozhodnutí ve věci [adresa] sp. zn. [Anonymizováno], v průběhu řízení žalobce změnil žalobu, soudy rozhodovaly opakovaně na třech stupncích soudní soustavy. Dalším dlouho trvajícím sporem bylo řízení vedené u [jméno FO] sp. zn. [Anonymizováno] žalobcem [právnická osoba] proti konkursnímu správci žaloobce ve věci pravosti a pořadí pohledávky – nároku na oddělené uspokojení. Řízení bylo zahájeno dne 18. 10. 2002, první jednání nařízeno 5. 5. 2008, řízení skončilo 2. 2. 2016. Ve věci rozhodovaly soudy na třech stupních soudní soustavy. Dalším souvisejícím sporem bylo řízení vedené u [jméno FO] sp. zn. [Anonymizováno], které trvalo 20 let i včetně obnovy řízení a bylo zahájeno společností [právnická osoba] [právnická osoba], tj. zásadním odděleným věřitelem v konkursu na majetek žalobce. Předmětem řízení bylo určení neexistence rozhodnutí jediného akcionáře v působnosti valné hromady žalobce a o určení vlastnictví akcií žalobce. Řízení bylo zahájeno dne 19. 9. 2001 a evidenčně skončeno dne 11. 5. 2021. Do povolení obnovy rozhodovaly soudy na dvou stupních soudní soustavy. Řízení o povolení obnovy bylo zahájeno 1. 2. 2013 a skončilo 29. 3. 2021.

6. Při jednání dne 29. 10. 2024 žalobce doplnil, že správce konkursní podstaty nebyl schopný za 12 let dát soudu závěrečnou zprávu, konkursní soud ho nijak nemotivoval, nezakročil proti tomu, aby zprávu předložil dříve, což samo o sobě je nesprávný úřední postup. Závěrečná zpráva byla špatně vypočítaná, poté trvalo další tři roky, než došlo k její finalizaci správcem konkursní podstaty. Dále uvedl, že v průběhu celého posuzovaného řízení nebylo řízení kratší než 10 let. Jedná se o souhrn pochybení, který se v průběhu celého řízení vyskytl.

7. Soud ve věci učinil následující skutková zjištění po provedeném dokazování.

8. Z žádosti žalobce ze dne 19. 5. 2023 a potvrzení žalované o přijetí žádosti žalobce ze dne 22. 5. 2023 soud zjistil, že žalobce u žalované podáním doručeným žalované dne 19. 5. 2023 uplatnil nárok na poskytnutí zadostiučinění z důvodu nepřiměřeně dlouhého posuzovaného řízení. Ze stanoviska žalované ze dne 15. 11. 2023 soud zjistil, že dne 15. 11. 2023 byl u žalované projednán nárok žalobce na zaplacení náhrady nemajetkové újmy za nepřiměřenou délku posuzovaného řízení.

9. Ze spisu vedeného u [jméno FO] pod sp. zn. [Anonymizováno] soud zjistil, že dne 2. 11. 2001 podal navrhovatel [Anonymizováno], proti dlužníkovi [Anonymizováno], návrh na konkurz podaný věřitelem. Soud jej dne 6. 11. 2001 vyzval k doplnění návrhu a 6. 11. 2001 vyzval odpůrce, aby se písemně vyjádřil k návrhu, přičemž toto bylo odpůrci doručeno dne 14. 11. 2001. Návrh byl žalobci doručen 14. 11. 2001. Navrhovatel zaplatil 26. 11. 2001 zálohu. Odpůrce se vyjádřil 5. 12. 2001. Navrhovatel dne 10. 11. 2001 návrh doplnil. Dne 3. 1. 2002 se navrhovatel vyjádřil k podání dlužníka. Dne 11. 1. 2002 soud učinil dotaz na finanční úřad žádostí o součinnost a na bankovní ústav. Věřitel doplnil návrh dne 28. 11. 2001. Dne 6. 2. 2002 finanční úřad poskytl součinnost. Další žádost o součinnost z 11. 3. 2002 ze strany soudu. Na to reagováno 13. 3. 2002. Dne 25. 3. 2002 navrhovatel sdělil další možné věřitele. Dne 28. 3. 2002 dorazila další odpověď na součinnost. Dlužník se vyjádřil dále 11. 4. 2002.Dne 16. 4. 2002 soud vyzval navrhovatele, aby se vyjádřil k podání dlužníka a naopak dne 16. 4. 2002 soud vyzval známé věřitele ke sdělení a vyjádření se k osobě dlužníka. Dne 18. 4. 2002 věřitel [právnická osoba] [právnická osoba], přistoupil k návrhu na prohlášení konkurzu. Dne 29. 4. 2002 se připojil další věřitel. Dne 30. 4. 2002 soud vyzval dlužníka, aby se vyjádřil. Navrhovatel se vyjádřil dále 6. 5. 2002. Dne 9. 5. 2002 požádal dlužník o prodloužení lhůty. Dne 9. 5. 2002 sám dlužník přistoupil k návrhu na prohlášení konkurzu a dne 13. 5. 2002 doplnil své vyjádření. Průběžně přicházeli reakce od dalších možných věřitelů. Dne 31. 5. 2002 se dále vyjádřil dlužník. Usnesením ze dne 10. 6. 2002, č. j. [Anonymizováno] byl prohlášen konkurz na majetek dlužníka [Anonymizováno], správcem konkurzní podstaty ustanoven [tituly před jménem] [jméno FO], bylo v právní moci 30. 12. 2002. Dne 7. 6. 2002 další navrhovatel přistoupil k návrhu na prohlášení konkurzu, stejně tak 7. 6. 2002. Dlužník se vyjádřil 10. 6. 2002. Dne 1. 7. 2002 se dlužník odvolal proti usnesení ze dne 20. 6. 2002. Taktéž dne 9. 7. 2002 dlužník podal žalobu pro zmatečnost proti usnesení z 10. 6. 2002 a uvádí, že dlužník se nepřipojil k návrhu prohlášení konkurzu. Dne 17. 7. 2002 soud vyzval konkurzního správce, aby předložil dílčí zprávu o své činnosti, soupis konkurzní podstaty, návrh termínu na konání schůze věřitelů a návrh na složení věřitelského výboru. Dlužník odůvodnil své odvolání 24. 7. 2002. Navrhovatel [jméno FO], se vyjádřil k odvolání dlužníka 23. 8. 2002. Dne 30. 8. 2002 soud vyzval dlužníka, aby doplnil své odvolání z 1. 7. 2002. K pokynu z 5. 9. 2002 soud nařídil na 17. 9. 2002 přezkumné jednání. Dne 12. 9. 2002 správce podal dílčí zprávu o činnosti správce konkurzního podstaty. V této zprávě konkurzní správce uvádí, že dlužník v úvodu nesplnil své povinnosti uložené mu usnesením [jméno FO], tedy nedodal seznam svého majetku a závazků, neúplné účetní podklady předal 18. 7. 2002. Celkem bylo přihlášeno 246 přihlášek a z toho 222 přihlášek bylo zcela popřeno co do důvodu a 4 přihlášky co do jejich výše. Dále předložen seznam navrhovaných členů věřitelského výboru. Na č. l. 133a se nachází soupis konkurzní podstaty, kde jsou uvedeny věci nemovité celkem v hodnotě 7 922 914,05 Kč, věci movité v hodnotě 196 430 Kč, pohledávky ve výši 121 050 282,50 Kč, finanční prostředky 25 000 000 Kč a finanční prostředky na účtech a v hotovosti 21 172,19 Kč, celkem 154 190 798,74 Kč. Dne 17. 9. 2002 se konalo přezkumné jednání, kde byl zvolen věřitelský výbor. Dne 9. 10. 2002 soud uložil oprávněnému, aby podal žalobu proti podstatě na vyloučení podniku [právnická osoba], ze soupisu konkurzní podstaty. Dne 11. 10. 2002 dlužník vzal zpět odvolání proti usnesení městského soudu z 10. 6. 2002. Dne 16. 10. 2002 vyzval dlužník [právnická osoba] k vydání majetku dlužníka. Dne 24. 10. 2002 správce konkurzní podstaty uložil se vyjádřit ve věci nejasných podání konkurzních věřitelů došlým soudu v souvislosti s popřením jejich konkurzem uplatněných nevykonatelných nároků na přezkumném jednání. Dne 6. 11. 2002 soud vyzval konkurzního správce, aby předložil zprávu o průběhu konkurzu. Spis předložen 7. 11. 2002 [jméno FO] k zastavení odvolacího řízení. Usnesením ze dne 27. 11. 2002 odvolací řízení zastaveno. Správce konkurzní podstaty zaslal vyjádření 12. 11. 2002. Uvádí, že ihned po přezkumném jednání vyrozuměl konkurzní věřitele, jejichž nevykonatelné pohledávky byly popřeny, aby podali případně žalobu. Dne 3. 1. 2003 soud vyzval konkurzního správce, aby předložil další zprávu o průběhu konkurzu. Tu obdržel 8. 1. 2003, kde uvádí, že do doby rozhodnutí o vylučovací žalobě podané [právnická osoba], týkající se majetku podniku je možné zpeněžovat, vymáhat pouze ostatní majetek z konkurzní podstaty. V této souvislosti navrhuje projednání ve věřitelském výboru a jeho předchozím písemném souhlasu, aby soud vyslovil souhlas s prodejem nemovitosti. Dále správce konkurzní podstaty navrhl, aby soud rozhodl o udělení souhlasu s vyjmutím skládky průmyslových odpadů z konkurzní podstaty, navrhl, aby bylo nařízeno zvláštní přezkumné jednání. Dne 28. 11. 2002 věřitelský výbor dal souhlas s prodejem nemovitostí. Dne 2. 10. 2002 se konala schůze konkurzních věřitelů úpadce. Taktéž 17. 10. 2002. Na č. l. 227 se nachází seznam incidenčních sporů, celkem 20 ke dni 23. 1. 2003. Dne 31. 1. 2003 soud nařídil zvláštní přezkumné jednání na 4. 3. 2003. Dne 31. 1. 2003 soud obdržel podání, ve kterém je poukázáno [tituly před jménem] [jméno FO] na to, že při dne 17. 9. 2002 bylo soudem vyhlášeno usnesení o ustanovení opatrovníka úpadci z důvodu, že není zřejmé, kdo má za úpadce jednak vzhledem k nevyřešenému sporu o vlastnictví akcií úpadce mezi společností [Anonymizováno], a [jméno FO], kteří oba vystupují jako akcionáři a jmenovali odlišné představenstvo úpadce. Usnesení dosud nebylo vyhotoveno a doručeno stranám. Dne 29. 1. 2003 [Anonymizováno], poukázal na to, aby soud vykonával dohledovou pravomoc a zabezpečil důslednou kontrolu činnosti správce a nápravu stavu, jsou dány důvody pro odvolání členů věřitelského výboru za současného schválení nové schůze. Dne 28. 2. 2003 soud vyzval konkurzního správce, aby založil do spisu znalecký posudek na tržní ocenění podniku zahrnutého do podstaty. Dne 4. 3. 2003 se konalo zvláštní přezkumné jednání, které bylo odročeno na neurčito z důvodu ustanovení opatrovníka úpadce na základě námitky věřitelů týkající se nevyjasněného oprávnění jednat za úpadce. Schůze věřitelů svolána dne 4. 3. 2003 na 13. 3. 2003. K pokynu ze 4. 3. 2003 nařízeno zvláštní přezkumné jednání na 27. 3. 2003. Dne 4. 3. 2003 soud taktéž vyzval správce, aby se vyjádřil k podání věřitele [tituly před jménem] [jméno FO]. Dne 13. 3. 2003 se konala schůze věřitelů, téhož dne založena dílčí zpráva o činnosti konkurzního správce. Usnesením ze dne 18. 3. 2003 byl úpadci ustanoven opatrovník [právnická osoba] z důvodu, že není, že kdo je osobou oprávněnou za úpadce jednat zde není zjevné. Dne 19. 3. 2003 bylo zvláštní přezkumné jednání odročeno na 10. 4. 2003. Schůze věřitelů se konala dne 16. 1. 2003. Dne 27. 3. 2003 soud dal souhlas, aby správce konkurzní podstaty prodal mimo dražbu některé nemovité a movité věci. Téhož dne soud schválil, aby správce konkurzní podstaty vyloučil z podstaty skládky průmyslových odpadů. Dne 3. 4. 2003 se správce vyjádřil ve věci. Věřitel [tituly před jménem] [jméno FO] se odvolal proti usnesení z 18. 3. 2003. Taktéž se 8. 4. 2003 odvolal věřitel [Anonymizováno] Dne 10. 4. 2003 byla zvláštní přezkumné jednání odročeno na neurčito z důvodu podaných odvolání do rozhodnutí o ustanovení opatrovníka. Spis předložen [Anonymizováno] 17. 4. 2003. Usnesením z 13. 5. 2003 bylo usnesení [jméno FO] z 18. 3. 2003 zrušeno a věc vrácena soudu nižšího stupně. Z rozhodnutí nemá být patrně, proč byl opatrovník úpadci ustanoven. Spis vrácen soudu prvního stupně 3. 6. 2003. Dne 29. 4. 2003 se věřitel [Anonymizováno], vyjádřil k navrhovanému postupu správce konkurzní podstaty. Dne 19. 6. 2003 založena dílčí správa o činnosti konkurzního správce. Dne 28. 3. 2003 se konala schůze věřitelů. Dne 19. 6. 2003 konkurzní správce požádal o schválení čerpání zálohy na odměnu správce konkurzní podstavy. Tomu soud dne 17. 7. 2003 vyhověl a povolil mu čerpat zálohu na jeho odměnu ve výši 2 000 000 Kč. Dne 8. 8. 2003 soud uložil správci, aby se vyjádřil k podání [Anonymizováno]. Dne 1. 9. 2003 [jméno FO], navrhl odvolání správce konkurzní podstaty a navrhl zrušení souhlasu soudu s prodejem mimo dražbu. [Anonymizováno], se vyjádřil dne 17. 9. 2003. Dále dne 3. 9. 2003 insolvenční správce sděluje soudu, že [jméno FO], podal proti úpadci žalobu o určení neexistence rozhodnutí jediného akcionáře v působnosti valné hromady dlužníka a o určení vlastnictví dlužníka, do doby pravomocného rozhodnutí soudu nepřísluší, aby správce do tohoto sporu jakkoliv zasahoval. Dne 18. 11. 2003 založena správa konkurzního správce. Dne 13. 11. 2003 konána schůze věřitelů. [jméno FO], dne 19. 11. 2003 sdělil soudu, že rejstříkový soud nepravomocně rozhodl, že statutární orgán dlužníka, [tituly před jménem] [jméno FO] není, nebo mu zanikla funkce předsedy představenstva de 11. 4. 2001. Usnesením ze dne 20. 11. 2003 byl úpadci ustanoven opatrovník justiční čekatel [tituly před jménem] [jméno FO]. Justiční čekatel se dne 9. 12. 2003 proti usnesení odvolal. Taktéž se proti usnesení dne 15. 12. 2003 odvolal dlužník. K výzvě soudu dlužník odvolání doplnil 17. 2. 2004. Insolvenční správce požádal dne 24. 2. 2004 o souhlas s navrhovaným postupem při zpeněžování. K pokynu ze dne 1. 3. 2004 odvolání vzájemně přeposláno. Spis předložen [Anonymizováno] 20. 4. 2004. Dne 28. 4. 2004 [jméno FO], navrhl zrušení souhlasu soudu s dohodou správců konkurzních podstat. [právnická osoba]. Usnesením z 24. 5. 2004 soud odvolal z funkce člena věřitelského výboru a dosadil náhradníka. Dne 31. 5. 2004 [právnická osoba], urgoval návrh na zrušení souhlasu soudu s dohodou správce konkurzních podstat. Dne 3. 6. 2004 soud zaslal přípis [Anonymizováno]. Usnesením ze dne 1. 6. 2004 [Anonymizováno] zrušil usnesení z 20. 11. 2003 z důvodu, že z odůvodnění není patrné, co bylo důvodem vydání napadeného usnesení. Dne 15. 6. 2004 soud vyzval správce, aby se vyjádřil k návrhu věřitele na jeho odvolání z funkce a také, aby doložil nový soupis majetku konkurzní podstaty. Do konkurzního řízení vstoupilo 7. 7. 2004 státní zastupitelství. Dne 7. 7. 2004 soud vyzval správce konkurzní podstaty, aby se vyjádřil ke skutečnostem uvedeným v přípisu z 22. 6. 2004. Správce dne 1. 7. 2004 sdělil, že dosud zpeněžil majetek se souhlasem soudu a se souhlasem věřitelského výboru. Majetek konkurzní podstaty činí 203 801 918,22 Kč. Dne 7. 7. 2004 se správce vyjádřil k návrhu na jeho odvolání. Dne 27. 7. 2004 soud vyzval správce [jméno FO], aby se vyjádřili k vzájemnému podání. Usnesením z 3. 8. 2004 soud prodloužil lhůtu věřiteli k vyjádření do 31. 8. 2004. Dne 13. 7. 2003 se konala schůze věřitelů. Správci byla lhůta k vyjádření prodloužena do 31. 8. 2004. [jméno FO], se vyjádřil 13. 8. 2004 s tím, že trvají na odvolání správce konkurzní podstaty. Správce se vyjádřil 20. 8. 2004. Usnesením z 18. 10. 2004 soud zprostil funkce dosavadního správce konkurzní podstaty [tituly před jménem] [jméno FO] a nově ustanovil [tituly před jménem] [jméno FO]. Odůvodnil to tak, že správce paradoxně vykonával svou funkci v zájmu [právnická osoba], a nechránil zájmy vlastní konkurzní podstaty s cílem dosažení nejvyšších peněžních prostředků, samotnou smlouvu o narovnání obešel související platnou právní úpravou. Správce [tituly před jménem] [jméno FO] se odvolal proti usnesení 1. 11. 2004. Soud jej dne 4. 11. 2004 vyzval, aby doplnil odvolání. Dne 5. 11. 2004 správce [tituly před jménem] [jméno FO] předložil soupis všech provedených plateb. Dne 8. 11. 2004 soud vyzval správce, aby se vyjádřil k nákladům odvolaného správce. Dne 4. 11. 2004 se proti usnesení o změně správce odvolal správce úpadce [právnická osoba]. Dne 11. 11. 2004 se odvolal také jeden z věřitelů a 12. 11. 2004 další věřitel. Původní správce doplnil odvolání 24. 11. 2004. Spis předložen [Anonymizováno] 30. 11. 2004. Dne 7. 12. 2004 dlužník zaslal soudu na vědomí usnesení obchodního soudu s tím, že došlo k výmazu [tituly před jménem] [jméno FO] z funkce předsedy a není tedy sporu o osobách oprávněných jednat za společnost a není nutné ustanovovat opatrovníka úpadci. Věřitel doplnil odvolání 24. 1. 2005. Dne 11. 2. 2005 nový správce předložil přepracovaný soupis konkurzní podstaty, celkem zůstávalo k řešení na účtu 50 828 659,06 Kč, v pokladně 8 323,50 Kč, nemovitosti v hodnotě 384 062 Kč, dále podnik společnosti [právnická osoba], sestávající se z věcí a práv a jiných majetkových hodnot sloužících k provozování tohoto podniku a drobný hmotný majetek, dále cenné papíry, kmenové akcie - 20 000 000 Kč společnosti [právnická osoba], kmenové akcie společnosti [právnická osoba], 5 000 000 Kč, pohledávky z obchodního styku, celkem 19 v řádech milionů korun. Dne 18. 2. 2005 [právnická osoba], doplnil informace ve věci projednání odvolání. Dne 24. 2. 2005 soud vyzval správce konkurzní podstaty, aby se vyjádřil k podání věřitele. To správce učinil 8. 3. 2005. Dne 7. 4. 2005 správce požádal soud o vyslovení souhlasu s prodejem mimo dražbu majetku zapsaného v konkurzní podstatě, a to podniku společnosti [právnická osoba]. Usnesením [jméno FO] ze dne 18. 4. 2005 [Anonymizováno] zrušil usnesení [jméno FO] z 18. 10. 2004 a vrátil k dalšímu jednání. Nařídil, aby věc v dalším řízení projednal a rozhodl jiný soudce s odůvodněním, že stav věci nebyl kvalifikovaně zjišťován a také proto, že napadené usnesení je pro nedostatek důvodů nepřezkoumatelné, zároveň s ohledem na rozsah pochybení a jejich dopadu souzenou věc veden úvahu o potřebnosti kvalifikovaného vedení konkurzního řízení a řádného výkonu dohledací činnosti, rozhodl tak, aby ve věci rozhodoval jiný soudce. Dne 15. 4. 2005 se vyjádřil [jméno FO] Spis vrácen soudu prvního stupně dne 26. 4. 2005. Dne 27. 4. 2005 byla věc přidělena k vyřízení [tituly před jménem] [jméno FO], novému soudci. Usnesením ze dne 3. 5. 2005 byl ustanoven úpadci [tituly před jménem] [jméno FO], opatrovníkem pro zvláštní přezkumné jednání v konkurzním řízení. Dne 9. 5. 2005 dlužník navrhl ukončení konkurzního hodnocení dojednání. Taktéž úpadce dne 11. 5. 2005 určil osobu jednající za úpadce. Na č. l. 553 je záznam o souvisejících sporech ke dni 11. 5. 2005. Celkem 25, z toho 11 běžících. Usnesením ze dne 18. 5. 2005 soud zamítl návrh úpadce, potvrzení nuceného vyrovnání. Dne 18. 5. 2005 soud vyzval [Anonymizováno], aby se vyjádřil k činnosti správce s ohledem na to, že eviduje nějaké stížnosti na jeho postup. Dne 2. 6. 2005 se úpadce odvolal proti rozhodnutí z 3. 5. 2005. Dne 15. 6. 2005 [Anonymizováno], sdělil námitky proti postupu. Dne 20. 6. 2005 se úpadce odvolal proti usnesení z 18. 5. 2005. Dne 13. 7. 2005 úpadce doplnil odvolání proti usnesení z 3. 5. 2005, kterým byl [tituly před jménem] [jméno FO] ustanoven opatrovníkem dlužníka pro zvláštní přezkumné jednání. Dne 15. 7. 2005 se vyjádřil správce konkurzní podstaty. Věřitel [právnická osoba], se vyjádřil 26. 7. 2005. Dne 4. 8. 2005 soud vyzval dlužníka, aby doplnil své odvolání z 20. 6. 2005. Dále soud 12. 8. 2005 zaslal věřitelům přípis, že se se připravuje schůze věřitelů, na které bude zjišťovat názor konkurzních věřitelů na dosavadní činnost správce. K pokynu z téhož dne soud nařídil na 18. 10. 2005 zvláštní přezkumné jednání. Schůze věřitelského orgánu byla svolána na 3. 10. 2005 a poté pokynem z téhož dne 18. 8. 2005 soud vyzval správce, aby předložil seznam přihlášených pohledávek, a to učinil správce 9. 9. 2005 a 29. 9. 2005. Dne 30. 9. 2005 [jméno FO], navrhl další postup řízení. Dne 3. 10. 2005 se konalo jednání věřitelského výboru. [jméno FO], se vyjádřil dne 13. 10. na schůzi věřitelů. Dne 18. 10. 2005 konáno zvláštní přezkumné jednání, taktéž se konala schůze věřitelů. Soud dne 19. 10. 2005 vyzval [jméno FO], k upřesnění návrhu převzetí na ukončení konkurzního řízení, převzetí majetku společnosti úpadce. Usnesením z 19. 10. 2005 soud zrušil usnesení o ustanovení opatrovník [tituly před jménem] [jméno FO] úpadci. Dne 31. 10. 2005 se [jméno FO], vyjádřila ke znaleckému posudku na určení hodnoty podniku zapsaného v konkurzní podstatě [Anonymizováno]. Dne 9. 11. 2005 doručeny návrhy na jmenování znalce a vyjádření věřitelského výboru. Dne 3. 11. 2005 konáno jednání věřitelského výboru. Dne 29. 11. 2005 soud uložil předsedovi věřitelského výboru, aby prověřil a sdělil soudu vyjádření k návrhům na ustanovení znalce. Dne 29. 11. 2005 uložil správci konkurzní podstaty, aby předložil soudu informace ohledně kontaktování jednotlivých znalců. Dne 20. 12. 2005 úpadce navrhl ukončení konkurzu nuceným vyrovnáním. Dne 20. 12. 2005 [jméno FO], navrhl odvolání a ukončení činnosti společnosti [Anonymizováno] ve věřitelském výboru. V mezidobí se vyjadřoval konkurzní správce, věřitelský výbor. Přípisem z 11. 1. 2006 soud sdělil úpadci, nechť doplní své odvolání z 20. 6. 2005. Oslovil znalce. Usnesením z 12. 1. 2006 soud uložil konkurznímu správci, aby předložil soudu přehled rozsahu majetku úpadce a přehled přihlášených věřitelích úpadce. Usnesením ze 17. 1. 2006 soud odvolal z funkce člena věřitelského výboru, společnost [Anonymizováno]. Dne 26. 1. 2006 se jeden z věřitelů vyjádřil k návrhu úpadce na ukončení konkurzu nuceným vyrovnáním. [právnická osoba], dne 31. 1. 2006 sdělil, že dočasně ustoupili od záměru převzít majetek společnosti a podporuje záměr úpadce na ukončení konkurzu nuceným vyrovnáním. Dne 7. 2. 2006 obdržené vyjádření ze strany insolvenčního správce a s rozsahem majetku úpadce a přehledem platných věřitelů, č. l.

755. Dne 9. 2. 2006 úpadce vzal zpět odvolání proti usnesení z 3. 5. 2005. Usnesením z 2. 3. 2006 soud vyzval úpadce k opravě návrhu na ukončení konkurzu nuceným vyrovnáním z 23. 12. 2005. Dne 3. 3. 2006 soud vyzval konkurzního správce, aby se vyjádřil k připravenosti zadání znaleckého posudku. Konkurzní správce se vyjádřil 27. 3. 2005. Dne 22. 2. 2006 se konalo jednání věřitelského výboru. Dne 12. 4. 2006 soud vyzval úpadce, aby doplnil svou žádost z 29. 3. 2006 o to, která usnesení nemělo být úpadci doručeno. Úpadce dne 12. 4. 2006 doplnil návrh na ukončení konkurzu nuceným vyrovnáním. Soud dne 24. 4. 2006 uložil správci, aby do pěti dnů zadal pro potřeby soudu a na náklady konkurzní podstaty vypracování analýzy za účelem zjištění odpovědi na otázku, jaká byla tržní hodnota podniku [právnická osoba] Usnesením z 24. 4. 2006 soud zamítl návrh na ukončení konkurzního řízení potvrzením nuceného vyrovnání podaný úpadcem. Dne 4. 5. 2006 podal úpadce další návrh na ukončení konkurzu nuceným vyrovnáním. Dne 4. 5. 2006 se úpadce vyjádřil k návrhu na nucené vyrovnání. Dne 9. 5. 2006 soud vyzval úpadce k doplnění podání ze 4. 5. 2006 a téhož dne vyzval správce konkurzní podstaty, aby předložil soudu aktualizovaný přehled majetku úpadce. Dne 11. 5. 2006 úpadce sdělil soudu, které rozhodnutí mu nemělo být doručeno. Úpadce se dne 17. 5. 2006 odvolal proti rozhodnutí z 28. 4. 2006. Správce se vyjádřil 19. 5. 2006. Dne 17. 5. 2006 se konala schůze věřitelů. Dne 24. 5. 2006 soud vyslovil souhlas s tím, aby správce zadal vypracování analýzy společnosti [právnická osoba]. Současně předložil seznam majetku a přihlášených pohledávek. Dne 2. 6. 2006 úpadce doplnil návrh na ukončení konkurzu nuceným vyrovnáním. Správce konkurzní podstaty podal informace soudu 19. 6. 2006. Dne 13. 6. 2006 se konala schůze věřitelů. Usnesením z 21. 6. 2006 soud vyslovil dodatečný souhlas s postupem správce, který na základě smlouvy přijal od subjektu [právnická osoba], finanční náhradu za majetek společnosti [právnická osoba]. Souhlas byl podmíněný zaplacením částky 3 075 000 Kč. Dne 27. 6. 2006 soud uložil správci, aby podal zprávu o tom, zda je v konkurzní podstatě zapsán majetek, ke kterému bylo uplatněno právo na vyloučení z konkurzní podstaty, nebo ke kterému se váže právo na oddělené uspokojení. Dne 27. 6. 2006 soud sdělil úpadci, že žádá informace a v krátké době bude o návrhu na nucené vyrovnání přímo rozhodnuto nebo připraví hlasování o návrhu. Dne 27. 6. 2006 spis s odvoláním je předložen [jméno FO]. Dne 4. 7. 2006 se vyjádřil úpadce, [právnická osoba], dne 10. 7. 2006. Správce podal soudu informace 12. 7. 2006 a 17. 7. 2006 doplnil to, že v současné době není v konkurzní podstatě zapsán žádný majetek, ke kterému je uplatněno právo na vyloučení z konkurzní podstaty, neboť dne 10. 7. 2006 byl [Anonymizováno] vyškrtnut podnik [právnická osoba], z konkurzní podstaty. Usnesení z 22. 8. 2006 Vrchní soud zastavil odvolací řízení o odvolání úpadce proti usnesení za 18. 5. 2005. Spis vrácen [Anonymizováno] 5. 9. 2006. Usnesením Nejvyššího soudu z 6. 6. 2006 bylo dovolání odmítnuto, dovolání směřovalo proti rozhodnutí odvolacího soudu, kterým bylo potvrzeno rozhodnutí soudu prvního stupně o výmazu předsedy představenstva [tituly před jménem] [právnická osoba] a zápisu ke dni jeho členství a představenstvu úpadce. Soud dne 5. 10. 2006 oslovil úpadce, zda případně s ohledem na rozhodnutí odvolacího soudu opraví návrh ze dne 4. 5. 2006. Taktéž informoval konkurzního správce. Dne 24. 10. 2006 konkurzní správce informoval soud o stavu řízení. Dne 22. 2. 2006 konán věřitelský výbor. Úpadce dne 30. 10. 2006 sdělil, že trvá na návrhu na ukončení konkurzu nuceným vyrovnáním ze dne 3. 5. 2006 a uvedl, že zjistil, že poskytnutý seznam majetku neodpovídá majetku, jehož se nuceným vyrovnáním domáhá, proto trvá na projednání s oprávněným věřiteli při věřitelském schvalování návrhu. Dne 2. 11. 2006 [jméno FO], upozornil soud na postup správce konkurzní podstaty s tím, že upozornili, že správce uzavřel soudní smír v jednom ze souběžných řízení. Soud vyzval 7. 11. 2006 správce konkurzní podstaty, aby vysvětlil postup při uzavírání smíru. Dne 8. 11. 2006 soud sdělil úpadci, že současně řízení neumožňuje návrhu na vyloučení nedobytných pohledávek z konkurzní podstaty vyhovět. Dne 28. 11. 2006 úpadce sdělil, že trvá na návrhu na nucené vyrovnání, má za to, že podnik [právnická osoba] je součástí majetku úpadce. Dne 6. 12. 2006 se vyjádřil konkurzní správce. Usnesením z 7. 12. 2006 soud zamítl návrh na ukončení konkurzu potvrzením nuceného vyrovnání. Proti usnesení se [právnická osoba], odvolal 29. 12. 2006. Stejně tak úpadce. Soud vyzval 18. 1. 2007, aby úpadce doplnil odvolání a úpadce tak učinil 24. 1. 2007. Dále doplnil 8. 2. 2007. V mezidobí odvolání a doplnění přeposlána. Dne 13. 2. 2007 správce konkurzní podstaty podal přehled konkurzu. Dne 18. 1. 2007 se konalo jednání věřitelského výboru. Přehledy jsou na č. l. 1066 a násl. Další podání správce ze 16. 2. 2007. Dne 21. 2. 2007 doručena vyjádření k odvolání. Dne 20. 2. 2007 soud prodloužil lhůtu správci konkurzní podstaty na předložení konečné zprávy a vyúčtování jeho odměny do 30. 6. 2007. Spis předložen [jméno FO] dne 6. 3. 2007. Dne 19. 4. 2007 soud vyzval správce konkurzní podstaty, aby podal zprávu soudu o stavu řízení, resp. s jakým výsledkem probíhá jednání s úpadcem o možnosti nuceného vyrovnání, zda byla z pohledu správce uzavřena řízení o plnění do konkurzní podstaty a jaké skutečnosti brání správci předložení konečné zprávy. Usnesením [jméno FO] z 9. 5. 2007 odvolací soud zrušil usnesení [jméno FO] ze 7. 12. 2006. V odůvodnění uvedl, že úpadcův návrh na nucené vyrovnání nevzbuzoval pochybnosti o obsahu či jiné nejasnosti, tedy uzavřel, že není zřejmé, že by záměr úpadce byl nepoctivý. Zároveň měl soud prvního stupně nařídit jednání před tím, než před zamítnutím návrhu rozhodl o odložení zpeněžení podstaty. Dne 16. 5. 2007 konkurzní správce podal zprávu o stavu řízení. Dne 26. 6. 2007 správce požádal o prodloužení lhůty pro předložení konečné zprávy z důvodu dosud neprojednaných a neukončených soudních řízeních v níže uvedených věcech. Celkem se jednalo o řízení s pěti věřiteli. Lhůtu požádal prodloužit nejméně do 30. 6. 2008. Dne 10. 7. 2007 soud nařídil na 11. 9. 2007 jednání o nuceném vyrovnání. Jeden z věřitelů se dne 9. 8. 2007 vyjádřil k návrhu úpadce na ukončení konkurzu nuceným vyrovnáním. Dne 9. 8. 2007 úpadce podal námitku podjatosti vůči [tituly před jménem] [jméno FO], který je soudcem soudu prvního stupně a má být již třetím soudcem, který věc projednává. Soud se dne 23. 8. 2007 vyjádřil k návrhu jednoho z věřitelů, další věřitel, [právnická osoba], se vyjádřil k návrhu úpadce na ukončení konkurzu nuceným vyrovnání dne 3. 9. 2007. Usnesením ze dne 4. 9. 2007 soud zamítl námitku podjatosti z důvodu zjevné opožděnosti s tím, že námitka nebude předkládána [jméno FO]. Úpadce se vyjádřil 7. 9. 2007. Dne 10. 9. 2007 správce informoval soud o průběhu řízení. Dne 11. 9. 2007 se konalo jednání s tím, že v konkurzu je celkem nyní 17 věřitelů, pohledávky celkem v hodnotě 1 199 915 582,97 Kč, neukončené incidenční spory činí 1 153 459 536,41 Kč, z toho zjištěné pohledávky činí 46 456 046,56 Kč. Na tomto jednání bylo hlasováno o návrhu úpadce, v závěru bylo vyhlášeno usnesení, kterým byl návrh na ukončení konkurzního řízení nuceným vyrovnáním zamítnut. Písemné vyhotovení rozesláno 19. 9. 2007. Proti rozhodnutí podal úpadce dne 21. 9. 2007 odvolání. Dne 24. 9. 2007 správce podal zprávu o průběhu insolvenčního řízení. Jeden z věřitelů se 27. 9. 2007 připojil k odvolání úpadce. Dne 27. 9. 2007 se připojil další věřitel. Soud dne 3. 10. 2007 vyzval věřitele k doplnění odvolání. Úpadce odvolání doplnil dne 9. 10. 2007. Usnesením 10. 10. 2007 soud prodloužil lhůtu správci konkurzní podstaty pro předložení konečné zprávy a vyúčtování jeho odměny do 30. 6. 2008. Úpadce doplnil odvolání proti usnesení z 11. 9. 2007 dne 10. 10. 2007. Věřitel doplnil odvolání 10. 10. 2007. Dále doplněno odvolání 18. 10. 2007 ze strany úpadce. K pokynu z 29. 10. 2007 odvolání a jejich odůvodnění přeposlána. [právnická osoba], odvolání zdůvodnili 29. 10. 2007 a další věřitel 30. 10. 2007. Spis předložen [Anonymizováno] 24. 1. 2008. Usnesením ze dne 1. 2. 2008 byla odvolání dvou věřitelů odmítnuta a usnesení [jméno FO] z 11. 9. 2007 bylo zrušeno s odůvodněním nesprávného posouzení o závěru hlasování věřitelů. Usnesením z 12. 3. 2008 soud návrh úpadce na ukončení konkurzu prohlášením na jeho majetek nucené vyrovnání zamítl. Rozhodnutí rozeslal 12. 3. 2008. Úpadce se proti rozhodnutí dne 2. 4. 2008 odvolal z téhož dne další věřitelé. Dne 7. 4. 2008 úpadce odvolání doplnil. K pokynu z 10. 4. 2008 odvolání přeposláno a dále odvolání úpadce doplněno. Dne 30. 4. 2008 správce podal zprávu o průběhu řízení. Dne 5. 5. 2008 se vyjadřovali věřitelé k podaným odvoláním, to probíhalo i v následujících dnech. Dne 15. 5. 2008 se k odvolání vyjádřilo [Anonymizováno], spis předložen [jméno FO] dne 19. 6. 2008. Dne 13. 6. 2008 konkurzní správce požádal o prodloužení lhůty pro předložení konečné zprávy do 30. 6. 2009 s odůvodněním, že nejsou ukončeny soudní řízení v níže uvedených věcech, stále se jedná o řízení s pěti věřiteli. Usnesením ze 17. 6. 2008 soud lhůtu pro předložení konečné zprávy a vyúčtování odměny a výdajů konkurznímu správci prodloužil. Dne 10. 7. 2008 se další věřitel vyjádřil k odvolání. Usnesením z 1. 10. 2008 [Anonymizováno] potvrdil usnesení [jméno FO] z 12. 3. 2008. Spis vrácen soudu prvního stupně 7. 10. 2008. Správce požádal 30. 10. 2008 o udělení souhlasu s prodejem pozemku mimo dražbu. Dne 5. 9. 2007 se konalo jednání věřitelského výboru. Usnesením z 6. 11. 2008 soud uložil správci sdělit soudu, zda byl na pozemek, který je navrhován prodej, vyhotoven znalecký posudek. Na to reagoval správce 21. 11. 2008 a na to soud dne 26. 11. 2008 udělil správci souhlas s tím, aby prodal pozemek mimo dražbu. Dne 17. 12. 2008 se [právnická osoba], připojil k dovolání proti usnesení [jméno FO] z 1. 10. 2008, které podal úpadce. Dne 7. 1. 2009 soud povolil správci konkurzní podstaty, aby si z podstaty úpadce vyplatil částku 1 500 000 Kč jako zálohu na odměnu. Usnesením z 14. 1. 2009 soud vyzval společnost [právnická osoba], aby si v odvolacím řízení zvolil zástupce. Taktéž vyzval téhož dne úpadce, aby si zvolil zástupce pro dovolací řízení. Samotné dovolání úpadce se nachází na č. l. 1360 a je z 5. 2. 2009. Spis předložen Nejvyššímu soudu 5. 3. 2009 bez doplnění zastoupení. Dne 9. 6. 2009 správce požádal o prodloužení lhůty pro předložení konečné zprávy do 30. 6. 2010 z důvodu neprojednaných a neukončených soudních řízení v níže uvedených věcech, jednalo se o řízení proti čtyřem věřitelům. Usnesením z 29. 6. 2009 byla lhůta určená správci konkurzní podstaty prodloužena do 31. 12. 2009. Dne 7. 12. 2009 správce požádal o prodloužení lhůty do 31. 12. 2010. Usnesením ze 14. 12. 2009 byla lhůta správci prodloužena do 30. 6. 2010. Dne 7. 9. 2010 soud vyzval správce, aby předložil zprávu o stavu konkurzu. Správce se vyjádřil 8. 10. 2010. Dne 16. 12. 2010 správce požádal o prodloužení lhůty k předložení konečné zprávy do 31. 12. 2011 z důvodu neskončených řízení, jedná se o řízení proti třem věřitelům. Lhůta usnesením z 22. 12. 2010 prodloužena. Usnesením Nejvyššího soudu z 31. 3. 2011 bylo usnesení [jméno FO] z 1. 10. 2008 zrušeno a věc vrácena odvolacímu soudu dalšímu řízení. Spis vrácen soudu prvního stupně 29. 4. 2011. Dne 18. 5. 2011 správce požádal o prodloužení lhůty pro předložení konečné zprávy do 31. 12. 2011. Spis předložen [Anonymizováno] 1. 12. 2011. Dne 2. 11. 2011 soud obdržel zápis z jednání věřitelského výboru z 3. 10. 2011. Dne 13. 12. 2011 soud vyzval správce, aby doplnil zápis jednání věřitelského výboru ze dne 3. 10. 2011. Správce dne 17. 1. 2012 požádal o prodloužení lhůty pro předložení konečné zprávy do 31. 12. 2012. Usnesením z 23. 2. 2012 odvolací soud potvrdil usnesení [jméno FO] z 12. 3. 2008. Spis vrácen soudu prvního stupně 28. 2. 2012. Dne 7. 2. 2012 obdržena zpráva konkurzního správce. Dne 25. 6. 2012 soud vyzval správce, aby předložil podrobnou zprávu o stavu řízení. Dne 3. 7. 2012 správce požádal o prodloužení lhůty k předložení konečné zprávy do 31. 12. 2012. Usnesením z 13. 7. 2012 byla lhůta pro předložení konečné zprávy prodloužena do 31. 12. 2012. Dne 15. 8. 2012 správce informoval soud o prodeji pozemku. Dne 9. 1. 2013 správce požádal o prodloužení lhůty pro předložení konečné zprávy z důvodu neprojednaných a neukončených soudních řízeních bránících podání závěrečné zprávy, a to do konce roku 2013. Usnesením z 30. 1. 2013 byla lhůta k návrhu správce prodloužena. Dne 22. 10. 2013 správce zaslal soudu zprávu o stavu řízení. Usnesením z 30. 12. 2013 soud povolil správci čerpání zálohy. Dne 4. 2. 2014 správce požádal o prodloužení lhůty pro předložení konečné zprávy do 31. 12. 2014 z důvodu probíhajících a neukončených soudních sporů. Jedná se o žalobu na určení popřené pohledávky, dále řízení mezi [Anonymizováno], proti správci konkurzní podstaty a [právnická osoba]. Jedná se o více sporů. Usnesením z 11. 2. 2014 lhůta pro předložení konečné zprávy prodloužena do 31. 12. 2014. Dne 18. 2. 2014 soud obdržel informaci od rejstříkového soudu o tom, že úpadce neplní povinnosti, resp. nedokládá dokumenty do sbírky listin. Soud vyzval 31. 3. 2014 správce, aby se k podání vyjádřil. Dne 30. 5. 2014 správce sdělil, že listiny do sbírky listin zaslal. Dne 8. 9. 2014 soud vyzval správce, aby předložil soudu dílčí zprávu o své činnosti. Správce tak učinil 20. 10. 2014. Dne 18. 12. 2014 správce požádal o prodloužení lhůty pro předložení konečné zprávy do 30. 6. 2015. Soud mu lhůtu usnesením z 8. 1. 2015 prodloužil. Dne 11. 6. 2015 správce požádal o prodloužení lhůty do 30. 6. 2016 z důvodu neprojednaných a neukončených soudních řízeních. Usnesením z 9. 7. 2015 soud správci lhůtu prodloužil do 30. 6. 2016. Dne 6. 11. 2015 správce podal dílčí zprávu o průběhu konkursního řízení. Dne 25. 1. 2016 správce navrhl nařízení zvláštního přezkumného jednání dle pokynů [jméno FO] v řízení mezi [právnická osoba] (zajištěný věřitel s velikostí zajištění 98 %) a [Anonymizováno]. Soud nařídil zvláštní přezkumné jednání na 15. 3. 2016, na kterém bylo uznáno právo na oddělené uspokojení ve výši cca. 48 mil. Kč věřitele [právnická osoba]. Dne 1. 6. 2016 SKP požádal o prodloužení lhůty pro předložení konečné zprávy (probíhající dvě řízení), usnesením ze dne 3. 6. 2016 lhůta prodloužena do 31. 12. 2016. Dne 15. 8. 2016 SKP podal soudu zprávu o stávající procesní situaci řízení, kde uvedl, že do doby skončení souběžných řízení není možné konkurs ukončit. Dne 21. 10. 2016 SKP podal dílčí zprávu o průběhu konkursního řízení. Dne 30. 11. 2016 soud vyzval SKP ke sdělení stavu souběžných řízení. Dne 12. 12. 2016 SKP požádal o prodloužení lhůty pro předložení konečné zprávy, soud lhůtu prodloužil do 31. 12. 2017. Dne 17. 5. 2017 SKP požádal o schválení čerpání zálohy na odměnu SKP (uvádí, že zpeněžil majetek celkem v hodnotě téměř 86 mil. Kč). Usnesením ze dne 25. 5. 2017 povoleno čerpat SKP zálohu ve výši 500 000 Kč. Dne 23. 8. 2017 se soud dotázal SKP, jaký je stav řízení dalších. SKP sdělil, že žaloba byla zamítnuta dne 17. 8. 2017 a SKP podal odvolání. Dne 10. 11. 2017 SKP podal dílčí zprávu o průběhu konkursu a 11. 12. 2017 požádal o prodloužení lhůty pro předložení konečné zprávy. Dne 11. 12. 2017 [právnická osoba]. požádal o výplatu odděleného plnění. Usnesením ze dne 13. 12. 2017 lhůta pro předložení konečné zprávy byla SKP prodloužena do 1. 6. 2018. Dne 25. 1. 2018 SKP požádal soud o sdělení, zda je vůbec možné návrhu [právnická osoba] vyhovět. Soud dne 9. 2. 2018 vyzval SKP, aby své podání doplnil. SKP tak učinil 6. 3. 2018 a podal návrh na vydání výtěžku zpeněžení oddělenému věřiteli [právnická osoba]. Soud usnesením ze dne 19. 3. 2018 návrh SKP zamítl. [právnická osoba] dne 3. 5. 2018 navrhl změnu usnesení ze dne 19. 3. 2018. Soud podání přeposlal SKP s výzvou, aby se k podání vyjádřil. Dne 31. 5. 2018 SKP požádal o prodloužení lhůty pro předložení konečné zprávy, soud lhůtu dne 7. 6. 2018 prodloužil do 31. 12. 2018. SKP požádal dne 9. 6. 2018 o prodloužení lhůty k podání vyjádření, opětovně dne 13. 6. 2018. Dne 2. 7. 2018 SKP znovu požádal o vydání výtěžku zpeněžení oddělenému věřiteli. Soud návrhu usnesením ze dne 11. 7. 2018 vyhověl – 70 % z čistého výtěžku ze zpeněžení nemovitostí úpadce dle zástavní smlouvy vydáno oddělenému věřiteli [právnická osoba] – 46 684 407 Kč. Dne 23. 8. 2018 SKP potvrdil provedení výplaty oddělenému věřiteli. Dne 3. 12. 2018 správce vyzván k předložení zprávy o stavu řízení. SKP ji předložil 6. 12. 2018 a požádal o prodloužení lhůty pro předložení konečné zprávy do 30. 6. 2019. Uvedl, že souběžná řízení nadále probíhají. V mezidobí se dne 22. 11. 2018 konal věřitelský výbor. Usnesením ze dne 14. 12. 2018 lhůta prodloužena do 30. 6. 2019. Dne 2. 4. 2019 SKP požádal o schválení odměny členů věřitelského výboru a dne 17. 4. 2019 návrh na vyloučení nedobytných pohledávek z konkursní podstaty. Soud pohledávky dne 17. 5. 2019 vyloučil a dne 20. 5. 2019 určil odměnu členům věřitelského výboru. Dne 17. 6. 2019 SKP požádal o prodloužení lhůty pro předložení konečné zprávy, soud lhůtu prodloužil do 31. 7. 2019. SKP předložil konečnou zprávu dne 6. 8. 2019 (č. l. 1772 a násl.). Dne 16. 10. 2019 soud schválil, aby SKP vyloučil z konkursní podstaty jednu pohledávku. Dne 23. 10. 2019 soud zveřejnil konečnou zprávu a stanovil lhůtu k podání případných námitek. [právnická osoba] požádal dne 14. 11. 2019 o prodloužení lhůty k podání námitek, námitky podal 13. 11. 2019. Soud vyzval dne 21. 11. 2019 SKP, aby se vyjádřil k námitkám. SKP se vyjádřil 27. 12. 2019. Dne 15. 10. 2019 SKP navrhl vyloučit další nedobytnou pohledávku. Dne 14. 1. 2020 soud nařídil na 12. 2. 2020 jednání o konečné zprávě. Dne 10. 2. 2020 [tituly před jménem] [jméno FO] (akcionář úpadce) podal návrh na vydání předběžného opatření s tím, aby soud uložil povinnost SKP zdržet se vyplacení peněžních prostředků úpadce ve prospěch [právnická osoba]. Dne 12. 2. 2020 se konalo jednání o konečné zprávě. Soud návrh na vydání PO zamítl usnesením ze dne 13. 2. 2020. Dne 17. 2. 2020 schválil konečnou zprávu ze dne 31. 7. 2019. Úpadce a [právnická osoba] se dne 2. 3. 2020 odvolali proti usnesení o schválení konečné zprávy, [tituly před jménem] [jméno FO] se odvolal proti zamítnutí návrhu na vydání PO dne 2. 3. 2020. SKP požádal dne 11. 3. 2020 o schválení čerpání zálohy na odměnu SKP, soud vyhověl dne 27. 3. 2020. Soud dne 24. 4. 2020 vyzval [tituly před jménem] [jméno FO], aby doplnil své odvolání a vyzval jej k zaplacení SOP. Odvolání doplnil 25. 5. 2020. Spis předložen [jméno FO] dne 4. 6. 2020. Dne 17. 6. 2020 se úpadce a [právnická osoba] vyjádřili k odvolání. Odvolací soud usnesením ze dne 13. 11. 2020 změnil usnesení soudu I. stupně ze dne 13. 2. 2020 tak, že se návrh na nařízení PO odmítá a usnesení ze dne 17. 2. 2020 zrušil. Spis vrácen soudu I. stupně dne 8. 12. 2020. V odůvodnění uvedeno, že je třeba vyjasnit, zda a které akcie [Anonymizováno] náležejí do úpadcovy konkursní podstaty. Usnesením ze dne 25. 2. 2021 soud v části zamítl návrh SKP ze dne 17. 5. 2019 a uložil SKP povinnosti. SKP požádal o prodloužení lhůty do 15. 5. 2021 s tím, že na 30. 3. 2021 svolal věřitelský výbor. Soud lhůtu prodloužil do 15. 5. 2021. Dne 14. 5. 2021 SKP předložil soudu novou konečnou zprávu. Soud konečnou zprávu vyvěsil dne3. 6. 2021 a zveřejnil lhůtu k podání námitek. Dne 21. 10. 2021 nařídil na 16. 11. 2021 jednání o konečné zprávě. Jednání proběhlo. Dne 22. 11. 2021 [právnická osoba] dal podnět k opravě konečné zprávy. Soud vyzval SKP, aby se k podnětu vyjádřil dne 25. 11. 2021. Učinil tak 29. 11. 2021 a 15. 12. 2021. Dne 9. 2. 2022 soud vyjádření přeposlal. Dne 19. 4. 2022 se [právnická osoba] dotazoval na stav řízení. Usnesením ze dne 25. 4. 2022 schválena konečná zpráva, PM ke dni 13. 5. 2022. SKP požádal dne 17. 6. 2022 o vydání rozvrhového usnesení. Soud vydal dne 23. 6. 2022 rozvrhové usnesení, v PM dne 29. 7. 2022. Dne 7. 9. 2022 soud vyzval SKP, aby předložil zprávu o splnění rozvrhového usnesení. Průběžné zprávy podal dne 9. 9. 2021, 5. 10. 2022. Usnesením ze dne 19. 10. 2022 byl konkurs po splnění rozvrhového usnesení zrušen, v PM 22. 11. 2022. Dne 3. 2. 2023 SKP sdělil soudu, že uzavřel účetní knihy a sestavil účetní závěrku. Dne 8. 2. 2023 SKP zproštěn funkce. Dne 7. 3. 2023 [právnická osoba] vrácena záloha. Usnesením ze dne 29. 6. 2023 vrácen navrhovateli PO soudní poplatek a jistota.

10. Ze spisu vedeného u [jméno FO], pod sp. zn. [Anonymizováno] soud zjistil, že žalobou doručenou [jméno FO] dne 18. 10. 2002 žalobce [jméno FO] podal proti žalovaným [právnická osoba] a [tituly před jménem] [jméno FO], správci konkurzní podstaty úpadce společnosti [Anonymizováno], tedy žalobce, žalobu o určení pravosti a výše nevykonatelné pohledávky konkurzního věřitele vůči úpadci. Navrhl určit, že žalobce má za úpadcem pohledávku z nezaplacené peněžité půjčky ze smlouvy o půjčce uzavřené dne 26. 11. 2000 a zajištěné zástavním právem v celkové výši 190 065 114,60 Kč, skládajících se z úroku z prodlení a smluvní pokuty z dlužné částky po splatnosti. Dne 30. 10. 2002 soud poučil účastníky o procesních právech a povinnostech, to bylo doručeno žalovanému 3) a 2) dne 6. a 11. 11. 2002. Dne 4. 12. 2002 se žalovaný 2), tedy [tituly před jménem] [jméno FO], správce konkurzní podstaty žalobce, vyjádřil k žalobě. Soud vyzval [jméno FO] ke sp. zn. [Anonymizováno] požádal o zaslání přihlášky žalobce do konkursu, tedy [jméno FO], protokolu o přezkumném jednání a výzvy k podání incidenční žaloby. Kopie byly předloženy soudu dne 10. 1. 2003. Dne 30. 1. 2003 soud obdržel další požadované listiny od správce konkurzní podstaty. Dne 5. 2. 2003 žalovaný 1) oznámil své právní nástupnictví, tedy, že předmětnou pohledávku postoupil obchodní společnosti [právnická osoba]. Soud podání přeposlal k pokynu z 12. 2. 2003. K pokynu z 8. 8. 2003 soud učinil dotaz na zástupce žalobce, zda s ohledem na podání z 5. 2. 2003 navrhuje postup § 107a) o.s.ř. Na to právní zástupce žalobce sdělil, že ukončil právní zastoupení, a tedy podání žalobce ze dne 5. 9. 2003 bylo rozesláno účastníkům k pokynu ze 17. 9. 2003. Žalovaný 1) se vyjádřil k návrhu na přistoupení dalšího účastníka dne 5. 9. 2003. Další vyjádření je z 29. 9. 2003. Dne 9. 12. 2003 soud obdržel návrh žalobce na záměnu účastníků řízení. Usnesením ze dne 30. 1. 2004 soud připustil, aby do řízení na místo původního žalovaného 1) nastoupil nový žalovaný [právnická osoba], na usnesení je doložka právní moci 3. 3. 2004. K pokynu 26. 4. 2004 soud nařídil jednání na 26. 8. 2004. Při tomto jednání soud pouze vyhlásil usnesení, kterým řízení přerušil do pravomocného rozhodnutí ve věci [Anonymizováno] vedeného u [jméno FO], na vyhotoveném usnesení je doložka právní moci 24. 11. 2004. Následně byl kontrolován stav řízení, a to v průběhu dalšího roku 2004 a 2005. Dne 7. 2. 2007 soud obdržel návrh žalovaného 2) na pokračování v řízení. Dne 17. 7. 2007 bylo vydáno usnesení, kterým bylo v řízení pokračováno, na usnesení je doložka právní moci 17. 11. 2007. K pokynu ze 17. 3. 2008 soud nařídil na 5. 5. 2008 jednání. V mezidobí soud usnesení o pokračování v řízení doručoval právnímu zástupci žalobce, který sdělil, že již žalobce nezastupuje, poté zaslal přímo žalobci, kdy se obálka i pro žalovaného 1), tedy [právnická osoba] v likvidaci v tu dobu již vrátila jako nevyzvednutá. K pokynu z 16. 4. 2008 soud vyžádal ze spisu [Anonymizováno] usnesení o procesním nástupnictví věřitele [právnická osoba] pokud bylo vydáno. Při jednání dne 5. 5. 2008 soud diskutoval s účastníky možnost dalšího přerušení řízení rovněž do skončení dovolacího řízení ve věci [Anonymizováno], na to byli zástupci požádáni, aby se písemně vyjádřili k dalšímu přerušení řízení, jednání odročeno na neurčito. Usnesením ze dne 25. 9. 2008 soud řízení přerušil do pravomocného rozhodnutí Nejvyššího soudu o dovolání ve věci vedené u [jméno FO] pod sp. zn. [Anonymizováno], na usnesení doložka právní moci 10. 3. 2009. Následně činily dotazy na stav řízení. Ke dni 2. 8. 2010 došlo ke změně soudce, nový soudce dne 5. 10. 2010 požádal všechny účastníky, aby učinili všechny důkazní návrhy pro řízení, a ještě doloží rozhodnutí v řízení [Anonymizováno]. Na to reagoval žalovaný 2) dne 18. 10. 2010 a žalobce 20. 10. 2010. K pokynu z 1. 12. 2010 nařízeno na 28. 2. 2011 jednání. K pokynu z 11. 2. 2011 soud jednání zrušil a nařídil nový termín na 13. 4. 2011 pro dovolenou soudce. Usnesením ze dne 7. 4. 2011 soud rozhodl, že se v řízení pokračuje, řízení se mezi žalobcem a žalovaným 1) zastavuje a ve vztahu mezi žalobcem a žalovaným 1) nemá žádný z účastníků právo na náhradu nákladů řízení. Zároveň při jednání dne 13. 4. 2011 soud toto usnesení o zastavení řízení a pokračování v řízení krátkou cestou doručil účastníkům, provedl listinné důkazy a v závěru odročil jednání za účelem vyhlášení rozsudku na 20. 4. 2011. Při tomto jednání skončeno dokazování, provedl ještě další listinné důkazy a vyhlásil v závěru rozsudek, kterým určil, že žalobce má za úpadcem, tedy žalobcem, pohledávku z nezaplacené peněžité půjčky ze smlouvy o půjčce uzavřené dne 26. 11. 2000 a zajištěné zástavním právem, zástavní smlouvou ze dne 26. 11. 2000, v celkové výši 76 942 223 Kč, mezi účastníky nebyla přiznána náhrada nákladů řízení žádnému z nich a již ve zbytku byla žaloba zamítnuta. Písemné vyhotovení rozsudku bylo rozesláno dne 4. 5. 2011. Žalobce podal proti rozsudku dne 18. 5. 2011 odvolání, které soud přeposlal účastníkům. Dne 25. 5. 2011 soud vyzval žalobce, aby zaplatil soudní poplatek za odvolání, to učinil 9. 6. 2011. Spis předložen [jméno FO] dne 28. 6. 2011, který nařídil k pokynu z 29. 6. 2011 jednání na 29. 9. 2011. K pokynu z 27. 9. 2011 bylo jednání odročeno na neurčito za účelem vyžádání doplňujícího rozsudku. Žalovaný, tedy [tituly před jménem] [jméno FO], se vyjádřil k odvolání dne 8. 9. 2011. K pokynu z 11. 10. 2011 nařízeno jednání na 21. 11. 2011. K pokynu dne 4. 10. 2011 [jméno FO] spis vrátil soudu prvního stupně z důvodu, aby soud prvního stupně vydal doplňující rozsudek. Žalobce se vyjádřil dne 16. 11. 2011. Při jednání dne 21. 11. 2011 soud vyhlásil rozsudek, který rozsudek ze dne 20. 4. 2011 ve výroku prvním doplnil, písemné vyhotovení rozsudku bylo rozesláno k pokynu z 8. 12. 2011. Žalobce podal odvolání i proti tomuto doplňujícímu rozsudku dne 23. 12. 2011. Spis byl předložen [jméno FO] dne 17. 4. 2012. K pokynu z 19. 4. 2012 odvolací soud nařídil na 24. 5. 2012 jednání, při kterém provedl listinné důkazy, v závěru rozsudek [jméno FO] ve znění doplňujícího rozsudku v napadené zamítavé části pod bodem I. výroku ohledně nároku na oddělené uspokojení pohledávky v celkové výši 76 942 223 Kč změnil tak, že se určuje, že žalobce má právo na oddělené uspokojení pohledávky v celkové výši 48 022 223 Kč z výtěžku zpeněžení nemovitostí uvedených v článku II zástavní smlouvy, jinak v tomto zamítavém výroku rozsudek potvrdil pod bodem II v zamítavém výroku, pod bodem III rozsudek změnil tak, že se určuje pravost pohledávky žalobci za úpadcem ve výši 11 080 000 Kč, co pohledávky druhé třídy, jinak ve výrobku potvrzeno. Spis vrácen soudu prvního stupně dne 28. 6. 2012, na rozhodnutí je doložka právní moci ke dni 19. 7. 2012. Žalobce podal dne 7. 9. 2012 dovolání, které doplnil dne 17. 9. 2012. Žalovaný podal dovolání dne 17. 9. 2012. Soud vyzval žalobce, aby se vyjádřil k dovolání žalovaného dne 19. 9. 2012. Žalobce požádal o prodloužení lhůty ke dni 17. 10. 2012. K pokynu ze 7. 11. 2012 bylo dovolání žalobce zasláno žalovanému, žalobce se vyjádřil k dovolání žalovaného 8. 11. 2012. Usnesením ze dne 17. 12. 2012 soud zastavil řízení o dovolání žalobce, v právní moci 18. 1. 2013 s tím, že žalobce byl určen o povinném právním zastoupení v dovolacím řízení, ale právního zástupce si ani dodatečně nezvolil. Soud usnesením z 5. 3. 2013 vyzval žalovaného k zaplacení soudního poplatku za dovolání, tedy uhradil 13. 3. 2013. Dne 26. 3. 2013 spis předložen Nejvyššímu soudu, který rozsudkem vyhlášeným dne 31. 3. 2015 rozsudek [jméno FO] měnící části prvního výroku, jimž bylo vyhověno žalobě na určení práva na oddělené uspokojení pohledávky ve výši 48 022 223 Kč a ve výrocích o nákladech řízení zrušil a věc vrátil odvolacímu soudu k dalšímu řízení. Spis vrácen soudu prvního stupně 17. 4. 2015, v odůvodnění je konstatováno, že rozhodnutí ruší z důvodu jiného právního názoru. Spis předložen [Anonymizováno] 14. 5. 2015, který k pokynu z 4. 8. 2015 nařídil na 29. 10. 2015 jednání. Při tomto jednání byl opětovně vyhlášen rozsudek, kterým rozsudek [jméno FO] ve znění doplňujícího rozsudku pod bodem I výroku v části, v němž byla zamítnuta žaloba na určení práva na oddělené uspokojení pohledávky ve výši 48 022 223 Kč změnil tak, že se v tomto rozsahu žaloba zamítá pro předčasnost, na písemném vyhotovení rozsudku je doložka právní moci 18. 12. 2015.

11. Ze spisu vedeného u [jméno FO], pod sp. zn. [Anonymizováno] soud zjistil, že žalobou doručenou [jméno FO] dne 17. 10. 2002, kterou podal žalobce [Anonymizováno] proti žalovaným [právnická osoba], [jméno FO] a za třetí [tituly před jménem] [jméno FO] žalobu na určení pravosti a výše popřené pohledávky v konkursu, kterou se domáhal, aby bylo určeno, že žalobce [Anonymizováno] má pohledávku za úpadcem – žalobcem z důvodu postoupené pohledávky půjčky ve výši 40 000 000 Kč s příslušenstvím i vč. smluvní pokuty. Žaloba byla zaslána žalovaným k pokynu z 30. 10. 2002. Žalovaný 3), tedy [tituly před jménem] [jméno FO], se vyjádřil k žalobě dne 4. 12. 2002. Žalovaný 1) dne 5. 2. 2003 oznámil, že je právně zastoupen a oznámil to, že předmětnou pohledávku postoupil společnosti [právnická osoba] a navrhl, aby bylo pokračováno v řízení s tímto novým věřitelem na místo žalovaného 1). Žalobce dne 20. 2. 2003 navrhl vstup nového účastníka řízení na místo žalobce, a to společnost [jméno FO] a současně doložil souhlas nového účastníka se vstupem do řízení na místo původního žalobce. Soud se dne 12. 3. 2003 dotázal [jméno FO], sp. zn. [Anonymizováno], zda bylo v konkurzním řízení rozhodnuto o právním nástupnictví věřitele. [Anonymizováno] Usnesením z 2. 5. 2003 soud vyhověl návrhu žalobce, aby na jeho místo vstoupila společnost [jméno FO] v právní moci 12. 6. 2003. Dále se soud k pokynu ze dne 29. 7. 2003 dotázal konkursního oddělení, zda bylo rozhodnuto o právním nástupnictví žalovaného 1) na [právnická osoba]. Dne 5. 9. 2003 se žalobce vyjádřil k podání žalovaného 1) a návrhu na přistoupení dalšího účastníka v řízení, žalobce navrhl, aby do řízení vstoupil na straně žalovaných jako další účastník spol. [právnická osoba]. Žalovaný 1) se k návrhu žalobce na přistoupení dalšího účastníka vyjádřil 29. 9. 2003. Dne 14. 11. 2003 soud vyzval žalobce, aby zaujal stanovisko k vyjádření žalovaného 1), které mu bylo doručeno. Na to žalobce zaslal dne 9. 12. 2003 soudu vyjádření, kterým tedy navrhl, aby společnost [právnická osoba] vstoupila do řízení na místě původního žalovaného 1). Usnesením ze dne 7. 1. 2004 soud vyhověl návrhu žalobce, aby na místo žalovaného 1), jako dosavadního účastníka řízení, vstoupila spol. [právnická osoba]., v právní moci 5. 2. 2004. K pokynu ze dne 9. 2. 2004 nařízeno jednání na 23. 3. 2004. Při tomto jednání soud odročil na 29. 4. 2004 s tím, že žalovanému 3) bylo uloženo, aby upřesnil své podání k vyjádření, a to, pokud jde o období, za něž uznal nárok co do příslušenství na smluvní pokuty. Dne 23. 3. 2004 soud připustil změnu návrhu spočívající v rozšíření o částečné omezení původního žalobního nároku, v právní moci 8. 4. 2004. Dne 29. 3. 2004 soud vyzval žalované 1) a 2), aby se vyjádřili k žalobě. Žalovaný 3) doplnil své vyjádření dne 2. 4. 2004. Dne 22. 4. 2004 žalobce doložil uplatněného doplnění přihlášky pohledávky. Při jednání dne 29. 4. 2004 bylo provedeno dokazování listinnými důkazy, v závěru bylo jednání odročeno za účelem vyhlášení rozsudku na 30. 4. 2004. Toho dne byl vyhlášen rozsudek, kterým bylo určeno, že žalobce má za úpadcem – žalobcem v konkurzním řízení vedeném [jméno FO] pod sp. zn. [Anonymizováno] po právu pohledávku ve výši 40 000 000 Kč s příslušenstvím, ve výroku II. byla žaloba co do určení, že má žalobce za úpadcem po právu pohledávku ve výši 98 800 000 Kč, tedy byla zamítnuta a dále ve výroku III. bylo co do určení, že má žalobce po právu pohledávky ve výši 40 000 000 Kč, 5 413 698 Kč a 98 800 000 Kč, právem na oddělené uspokojení se žaloba zamítá. Na rozsudku je doložka právní moci 8. 7. 2004 ve výrocích III. a IV., ke dni 26. 1. 2007 pod výrokem I. a tedy ke dni 8. 7. 2004 i ve výroku I. Žalobce podal odvolání proti rozsudku dne 21. 6. 2004, žalovaný 3) se k odvolání vyjádřil dne 2. 8. 2004. Spis byl předložen Vrchnímu soudu v [jméno FO] dne 14. 10. 2004. Dne 22. 9. 2005 byl spis vrácen bez věcného vyřízení, neboť soud nerozhodl o celém předmětu řízení. Usnesením ze dne 13. 10. 2005 [jméno FO] řízení co do určení, že žalobce má za úpadcem – žalobcem v konkurzním řízení po právu pohledávku z důvodu úroku z prodlení ve výši 86 302 Kč a pohledávku z důvodu smluvní pokuty ve výši 200 000 Kč, se zastavuje. Dne 23. 11. 2005 soud vydal opravné usnesení, další opravné usnesení je z 9. 1. 2006. Žalobce doplnil své odvolání 17. 10. 2006. Spis byl znovu předložen [Anonymizováno] dne 11. 5. 2006, který nařídil k pokynu z 27. 9. 2006 jednání na 19. 10. 2006. Při tomto jednání bylo jednání odročeno na 16. 11. 2006 za účelem nového obeslání žalovaného 1) a 2), žalovaný 3) se vyjádřil k odvolání dne 18. 10. 2006. Dne 9. 11. 2006 sdělil odvolací soud [jméno FO], tedy žalovanému, že v mezidobí odvolací soud zjistil, že není konkurzním věřitelem žalobce a proto, aby zvážil účast na jednání. Při jednání dne 16. 11. 2006 soud provedl dokazování listinnými důkazy, v závěru vyhlásil rozsudek, kterým rozsudek [jméno FO] ze dne 30. 4. 2004 v bodě II. ve věci samé potvrdil, rozhodl o nákladech řízení. Spis vrácen [Anonymizováno] 5. 12. 2006, na rozsudku je doložka právní moci 26. 1. 2007. Proti rozsudku podal dovolání žalobce, a to 2. 3. 2007. K pokynu ze 6. 3. 2007 bylo dovolání přeposláno a byl žalobce vyzván k zaplacení soudního poplatku za dovolání, který uhradil 21. 3. 2007. Spis předložen Nejvyššímu soudu 23. 4. 2007. Dne 28. 5. 2009 Nejvyšší soud vyhlásil rozsudek, kterým rozsudek [jméno FO] zrušil v prvním potvrzujícím výroku o věci samé a ve druhém a třetím výroku o nákladech řízení mezi žalobkyní a prvním a třetím žalovanými a věc v tomto rozsahu vrátil odvolacímu soudu. Spis vrácen soudu prvního stupně 8. 6. 2009. V odůvodnění je uvedeno, že přistoupil ke zrušení rozhodnutí z důvodu nesprávného právního posouzení, kdy odvolací soud posoudil věc podle právní normy, která nás skutkový stav nedopadá. Dne 6. 4. 2011 Nejvyšší soud vydal opravné usnesení, spis byl vrácen opětovně soudu prvního stupně 11. 4. 2011. Spis předložen [Anonymizováno] 22. 9. 2011, který k pokynu z 1. 11. 2011 nařídil na 5. 1. 2012 jednání. Při tomto jednání odvolací soud vyhlásil rozsudek, kterým rozsudek [jméno FO] ve vztahu k žalovanému 1), tedy [právnická osoba] v bodech II. a IV. výroku zrušil a v tomto rozsahu řízení zastavil, pod výrokem II. rozsudek [jméno FO] ve výroku pod bodem II. změnil tak, že se určuje pravost pohledávky žalobce za úpadcem ve výši 40 000 000 Kč, jinak v tomto výroku, jako i v bodu IV. výroku, rozsudek potvrdil. Spis vrácen soudu prvního stupně 26. 1. 2012, na rozsudku doložka právní moci 9. 2. 2012. Proti rozsudku podal dovolání žalobce dne 3. 4. 2012. Dne 6. 4. 2012 soud vyzval žalobce k zaplacení soudního poplatku za dovolání, který uhradil 19. 4. 2012. Dovolání přeposláno žalovanému 1) a zástupci žalovaného [právnická osoba] pokynu z 24. 4. 2012 spis předložen Nejvyššímu soudu 5. 6. 2012. Nejvyšší soud usnesením ze dne 26. 6. 2012 dovolání odmítl, na usnesení doložka právní moci 22. 3. 2013. Usnesením z 15. 11. 2012 soud zrušil výzvu k zaplacení soudního poplatku a soudní poplatek žalobci za dovolání vrátil.

12. Ze spisu vedeného u [jméno FO], pod sp. zn. [Anonymizováno] soud zjistil, že žalobou doručenou [jméno FO] dne 29. 11. 2005 se žalobce [tituly před jménem] [jméno FO] proti žalovaným 1) [tituly před jménem] [jméno FO], SKP, úpadce žalobce, 2) [jméno FO] a 3) [právnická osoba], domáhal určení popřené pohledávky, tedy, že má za úpadcem pohledávku druhé třídy bez nároku na oddělené uspokojení ve výši 7 032 905,30 Kč a dále se domáhal určení, že žalobce má za úpadcem pohledávku druhé třídy bez nároku na oddělené uspokojení ve výši 80 000 000 Kč, přičemž tato pohledávka je podmíněna tím, že žalobce poskytne v tomto rozsahu plnění za úpadce [právnická osoba] do konkurzní podstaty úpadce z titulu zástavního práva váznoucího na jeho majetku. Soud vyzval žalované, aby se vyjádřili k žalobě dne 6. 12. 2005. Žalovaný 1) se vyjádřil dne 17. 1. 2006, druhý žalovaný dne 17. 1. 2006. Dne 19. 7. 2006 žalobce sdělil soudu, že ke dni 11. 4. 2001 byl odvolán [tituly před jménem] [právnická osoba] z představenstva žalobce, tedy jediná předchozí možnost jednat v součinnosti s dalším členem představenstva byla anulována, což znamená faktické ukončení možnosti jednat a činit úkony po tomto datu. Dne 3. 2. 2009 soud zaslal žalobci jednotlivá vyjádření, jeho vyjádření urgoval soud dne 3. 4. 2009, žalobce se vyjádřil 11. 5. 2009. Usnesením ze dne 14. 5. 2009 soud řízení proti žalovanému 3), tedy [právnická osoba], zastavil, dále zastavil řízení v části, kterou se žalobce domáhal určení, že má za úpadcem pohledávku ve výši 6 800 000 Kč, na usnesení doložka právní moci 10. 6. 2009. Soud vyzval žalobce ke sdělení, zda nesdělí soudní spory o vzniku zástavního práva k nemovitostem. Na to žalobce reagoval 18. 6. 2009. Usnesením ze dne 3. 7. 2009 soud řízení přerušil do pravomocného skončení řízení vedeného u [adresa] pod sp. zn. [Anonymizováno], [Anonymizováno] a u [adresa] pod sp. zn. [Anonymizováno], v právní moci 28. 7. 2009. Na to soud činil lustrace, respektive zjišťoval stav řízení, do kterých bylo řízení přerušeno, průběžně získával rozhodnutí z řízení, do kterých bylo předmětem řízení přerušeno. Ke dni 27. 9. 2013 žalobce sdělil stav řízení. Usnesením ze dne 15. 10. 2013 soud řízení přerušil do pravomocného skončení dovolacího řízení vedeného Nejvyšší soudem České republiky podpisovou značkou původně [Anonymizováno] u [adresa], na usnesení doložka právní moci 9. 11. 2013, dále byl kontrolován stav přerušeného řízení, rozhodnutí Nejvyššího soudu nabylo právní moci 21. 4. 2015. Usnesením ze dne 28. 5. 2015 rozhodnuto o pokračování v řízení, v právní moci 15. 7. 2015. Usnesením ze dne 15. 7. 2015 bylo přerušeno řízení do pravomocného skončení řízení odvolacího ve věci vedené [jméno FO] pod sp. zn. [Anonymizováno], v právní moci 7. 8. 2015. Dále zjišťován průběžně stav. Usnesením ze dne 10. 9. 2018 bylo rozhodnuto o pokračování v řízení, v právní moci 27. 10. 2018. Žalobce vzal ke dni 27. 11. 2018 žalobu částečně zpět. Právní zástupce žalovaného 1) žádal o sdělení stavu řízení dne 29. 11. 2018. Usnesením z 4. 1. 2019 řízení zastaveno částečně co do částky 80 000 000 Kč z důvodu zpětvzetí žaloby, v právní moci 30. 1. 2009. Dne 5. 2. 2019 soud vyzval žalobce, aby sdělil, zda trvá na žalobě, odpověď neobdržel. K pokynu z 25. 2. 2019 nařízeno jednání na 27. 5. 2019. Žalobce vzal žalobu zpět dne 1. 3. 2019. Soud řízení zastavil ke dni 5. 3. 2019, v právní moci 28. 3. 2019.

13. Ze spisu vedeného u [adresa], pod sp. zn. [Anonymizováno] soud zjistil, že dne 30. 10. 2002 podal žalobce [tituly před jménem] [jméno FO], SKP, úpadce žalobce, proti žalovanému [jméno FO], SKP úpadce, [právnická osoba]. žalobu na vyloučení ze soupisu konkurzní podstaty. Navrhoval, aby byl z konkurzní podstaty [právnická osoba] vyloučen průmyslový objekt v [adresa], včetně řady pozemků a jiných nemovitostí. Dne 10. 6. 2003 soud zaslal žalovanému žalobu a vyzval k jeho vyjádření, které žalovaná učinila 4. 7. 2003. Uvedla, že sama žaloba jí připojená k výzvě nebyla, tedy žádá o její řádné doručení. Soud proto dne 2. 10. 2003 žalovanou opětovně vyzval k vyjádření k žalobě, ta dne 29. 10. 2003 sdělila, že byla usnesením z 29. 9. 2003 z funkce správce konkurzní podstaty zproštěna a novým správcem byl ustanoven [tituly před jménem] [adresa]. Dne 2. 10. 2003 toto usnesení zaslal novému správci konkurzní podstaty [právnická osoba], urgoval vyjádření dne 27. 11. 2003, 4. 12. 2003, 2. 2. 2003, 9. 4. 2004 a 20. 5. 2004. Žalovaný se vyjádřil k žalobě dne 4. 6. 2004. Dne 9. 9. 2004 podala společnost [jméno FO] návrh na připuštění jeho vstupu do řízení jako vedlejšího účastníka na straně žalobce. Dne 4. 10. 2004 soud vyzval žalobce, aby se vyjádřil k návrhu vedlejšího účastníka, zda s tímto návrhem souhlasí. Žalobce se vyjádřil 15. 10. 2004 s tím, že s návrhem souhlasí. Do řízení vstoupilo [adresa] dne 19. 10. 2004. Usnesením z 9. 11. 2004 soud připustil vstup společnosti [právnická osoba] do řízení jako vedlejšího účastníka na straně žalobce. K pokynu z 2. 2. 2006 soud nařídil na 13. 4. 2006 jednání, Vedlejší účastník se vyjádřil dne 12. 4. 2006. Při jednání dne 13. 4. 2006 soud uvedl, že je vhodné řízení přerušit do vyřízení sporu citovaného v podání vedlejšího účastníka a žalobce s přerušením nesouhlasí, rovněž žalovaný nesouhlasil, jednání odročeno na neurčito s tím, že bylo na stranách, aby do 30 dnů předložily odůvodněné stanovisko, podle kterého má být v řízení dále pokračováno. Dne 29. 5. 2006 soud urgoval vyjádření účastníků. Žalovaný se vyjádřil dne 8. 6. 2006 s tím, že ve věci začal jednat [adresa] o žalobě na určení vlastnictví předmětných nemovitostí pod sp. zn. [Anonymizováno] a dal proto na zvážení, zda řízení nepřeruší do doby, než tento soud vydá rozhodnutí. Žalobce se vyjádřil dne 3. 7. 2006 s tím, že se připojil k návrhu žalovaného na přerušení řízení. Usnesením ze dne 11. 7. 2006 řízení přerušeno do pravomocného skončení řízení ve věci [Anonymizováno] u [adresa], v právní moci 8. 9. 2006. Následně kontrolován stav vedlejšího řízení, v něm byl dne 20. 9. 2007 vydán nepravomocný rozsudek, rozsudek nebyl pravomocný, bylo proti němu podáno odvolání, o kterém rozhodl [Anonymizováno] dne 27. 10. 2009, v právní moci 20. 11. 2009. K pokynu z 1. 4. 2010 soud nařídil na 24. 8. 2010 jednání. Žalovaný navrhl dne 8. 4. 2010 pokračování v řízení. Při jednání dne 24. 8. 2010 soud jednání odročil na neurčito, že žalobce byl poučen o tom, že by měl změnit petit žaloby na vydání výtěžku ze zpeněžené podstaty, byla mu poskytnuta lhůta 30 dnů. Žalobce zaslal soudu návrh na změnu petitu a návrh na doplnění dokazování dne 24. 9. 2010. Usnesením z 27. 9. 2010 soud připustil změnu žaloby, v právní moci 12. 10. 2010. Dne 25. 10. 2010 soud vyzval žalovaného, nechť se ve lhůtě tří týdnů vyjádří ke směnečnému petitu. Žalovaný neměl proti změně petitu žádné námitky, a to sdělil 10. 11. 2010. Dne 24. 11. 2010 soud nařídil na 8. 2. 2011 jednání. K pokynu ze 7. 2. 2011 bylo jednání odročeno na 22. 3. 2011 z důvodu předvolání svědkyně a vyžádání zprávy od společnosti [Anonymizováno] Soud vyzval [právnická osoba], nechť sdělí, zda byl udělen předchozí souhlas valné hromady k uzavření smlouvy o půjčce a zástavní smlouva. K pokynu z 28. 2. 2011 jednání odročeno na neurčito z důvodu nemoci soudce. Opatřením ze 16. 3. 2011 byla věc přidělena zastupující soudkyní [tituly před jménem] [jméno FO]. Dne 25. 3. 2011 usnesením soud vzal na vědomí ukončení účasti vedlejšího účastníka řízení, soud uložil společnosti [právnická osoba], aby doložila doklad o poskytnutí půjčky, žalobce vyzval k taktéž předložení důkazů a vyzval třetí osoby, celkem pět fyzických osob ke sdělení, zda a kdy se konala valná hromada společnosti [právnická osoba] a jiné, žalobce dne 21. 4. 2011 předložil soudu požadované, spol. [právnická osoba] tak učinila 27. 4. 2011, pan [jméno FO] dne 27. 4. 2011. K pokynu ze dne 3. 8. 2011 soud nařídil na 26. 9. 2011 jednání, při kterém prováděl listinné důkazy, v závěru uložil žalovanému povinnost doložit svá tvrzen a žalobce taktéž vyzval, jednání odročil na 25. 11. 2011. Žalovaný se vyjádřil dne 18. 10. 2011, žalobce požádal dne 15. 11. 2011 o prodloužení lhůty. Při jednání dne 25. 11. 2011 soud pokračoval v dokazování, v závěru odročil jednání za účelem vyhlášení rozsudku na 2. 12. 2011. Státní zástupce navrhl v podání z 29. 11. 2011 žalobu v plném rozsahu zamítnout. Při jednání dne 2. 12. 2011 soud vyhlásil rozsudek, kterým žalobu zamítl a žalobci uložil povinnost zaplatit žalovanému náhledu nákladů řízení, písemné vyhotovení rozsudku na něm je vyznačena doložka právní moci u výroku I. a II. ke dni 20. 7. 2012. Žalobce podal proti rozsudku odvolání dne 10. 1. 2012. Dne 18. 1. 2012 soud vyzval žalovaného a krajského státního zástupce k vyjádření k odvolání. Žalovaný se vyjádřil dne 31. 1. 2012. Spis předložen [jméno FO] dne 27. 2. 2012. [jméno FO] k pokynu z 19. 4. 2012 nařídil na 17. 5. 2012 jednání. Žalobce požádal o odročení jednání dne 7. 5. 2012 z důvodu kolize [jméno FO] jednání odročil na 7. 6. 2012, při kterém vyhlásil rozsudek, kterým rozsudek [adresa] potvrdil a rozhodl o nákladech odvolacího řízení. Spis vrácen krajskému soudu dne 29. 6. 2012, u výroku I. a II. právní moc 20. 7. 2012. Žalobce podal dne 17. 9. 2012 dovolání. Dne 20. 9. 2012 soud vyzval žalovaného, aby se vyjádřil k dovolání, stejně tak krajského státního zástupce. Žalovaný se vyjádřil k dovolání dne 8. 10. 2012. Spis předložen Nejvyššímu soudu dne 5. 11. 2012, spis vrácen soudu prvního stupně dne 21. 1. 2013 s odůvodněním, že soud prvního stupně dostatečně nezkoumal podmínky pro předložení spisu, kdy nevyzval dovolatele k odstranění nedostatku podpisu dovolání zástupcem dovolatele. Soud proto dne 8. 2. 2013 vyzval žalobce, aby odstranil vady svého dovoláním s poučením, jak vady odstranit. Dne 21. 2. 2013 žalobce zaslal originál podání doplněný o jeho podpis coby právního žalobce. Spis znovu předložen Nejvyššímu soudu dne 12. 3. 2013. Rozsudkem Nejvyššího soudu ze dne 30. 3. 2015 rozsudek [jméno FO] zrušen a věc vrácena k dalšímu řízení, na rozsudku doložka právní moci 21. 4. 2015. Spis vrácen soudu prvního stupně 16. 4. 2015. Dle odůvodnění je rozhodnutí zrušeno pro nesprávné právní posouzení. Spis znovu předložen [jméno FO] dne 15. 5. 2015. [jméno FO] usnesením ze dne 27. 10. 2016 rozsudek [adresa] ze dne 2. 12. 2011 zrušil a věc mu vrátil k dalšímu řízení s odůvodněním, že je potřeba doplnit dokazování, a tedy provést žalobcem navržené důkazy. Spis vrácen soudu prvního stupně 7. 11. 2016. K pokynu z 5. 12. 2016 soud vyzval žalobce, aby označil svědky, které navrhuje vyslechnout. Dále dne 28. 12. 2016 vyzval žalovaného s tím, že v příloze zasílá označené svědky, aby žalovaný sdělil, zda navrhuje provedení důkazu ke zjištění, zda souhlas valné hromady byl či nebyl dán, žalovaný reagoval dne 24. 1. 2017. K pokynu dne 18. 2. 2017 nařízeno na 30. 3. 2017 jednání. Dne 6. 1. 2017 [Anonymizováno] z řízení vystoupilo, jeden svědek se z jednání omluvil. Při jednání dne 30. 3. 2017 byli vyslechnuti čtyři svědci, jeden ze svědků požádal o svědečné, jednání odročeno na 19. 6. 2017 za účelem doplnění dokazování. Dne 5. 4. 2017 soud rozhodl o svědečném. I z nového termínu se jeden ze svědků omluvil. Dne 19. 6. 2017 vyslechnuta svědkyně a jednání odročeno za účelem dovyslechnutí svědka na 20. 7. 2017. Svědkyně požádala o opravu protokolu dne 21. 6. 2017. Dne 10. 8. 2017 soud vyslechl dalšího svědka, v závěru jednání za účelem vyhlášení rozsudku odročil na 17. 8. 2017. Rozsudkem ze dne 17. 8. 2017 soud žalobu zamítl a písemné vyhotovení rozhodnutí rozeslal k pokynu ze 17. 8. 2017. Žalobce se proti rozsudku odvolal dne 31. 8. 2017. Spis předložen [jméno FO] dne 27. 10. 2017. Odvolací soud k pokynu z 3. 4. 2018 nařídil na 31. 5. 2018 jednání, při kterém potvrdil rozsudek [adresa] ze dne 17. 8. 2017, na rozsudku doložka právní moci 31. 7. 2018.

14. Ze spisu vedeného u [jméno FO], pod sp. zn. [Anonymizováno] soud zjisil, že toto řízení bylo zahájeno návrhem podaným žalobcem [právnická osoba] proti žalovaným. [tituly před jménem] [jméno FO], konkurzní správce společnosti [Anonymizováno] a druhý žalovaný [právnická osoba] o určení vlastnictví podniku. Konkrétně mělo být určeno, že podnik koupený žalobcem smlouvou o prodeji věcí, práv a jiných majetkových hodnot, úpadce [právnická osoba]. v konkursu dne 29. 12. 2000 je ve vlastnictví společnosti [Anonymizováno]. Žaloba byla doručena soudu 25. 4. 2003. Dne 14. 5. 2003 byl žalobce vyzván k zaplacení soudního poplatku za žalobu. Dne 25. 6. 2003 žalobce upřesnil petit žaloby, kde tedy doplnil, že mělo být určeno, že žalobce je vlastníkem nemovitostí, které jsou součástí podniku [právnická osoba] zapsaných u [právnická osoba] v [adresa]. Dne 27. 1. 2004 soud vyzval žalovaného k vyjádření k žalobě, současně 29. 1. 2004 soud vyzval žalovaného 1), aby doručil soudu kopii výzvy SKP k podání incidenční žaloby na žalobce a doklad o doručení. Na to reagoval žalovaný 1) 26. 2. 2004. Žalovaný 1) se vyjádřil k žalobě 4. 3. 2004. Dne 30. 3. 2004 soud vyzval žalovaného 2) k vyjádření k žalobě a současně dne 23. 3. 2004 soud uložil žalovanému 2) pokutu pořádkovou ve výši 5 000 Kč z důvodu nečinnosti žalovaného tím, čímž způsobuje značné průtahy v řízení. Žalovaný 2) se vyjádřil 9. 6. 2004 a uhradil pořádkovou pokutu. [adresa] se dne 13. 6. 2005 dotazoval, v jakém stadiu se nachází řízení v souvislosti s jejich řízením. na to reagoval 26. 7. 2005. K pokynu ze dne 12. 10. 2005 soud nařídil na 31. 10. 2005 jednání. Dne 25. 10. 2005 požádal žalobce o odročení jednání z důvodu ukončení právního zastoupení a převzetí nového právního zastoupení s tím, že se musí seznámit s věcí. Jednání odročeno na 21. 11. 2005. Při tomto jednání bylo zahájeno jednání, nebylo vyhověno návrhu žalobce na přerušení řízení, provedeno dokazování listinnými důkazy, v závěru vyhlášen rozsudek, kterým bylo ve výroku I. určeno, že žaloba se zamítá, a to v obou výrocích. Současně bylo rozhodnuto o nákladech řízení. Proti rozsudku se odvolal žalobce dne 5. 1. 2005, kdy podal blanketní odvolání. Dne 9. 1. 2006 soud vyzval žalovaného, aby své odvolání proti rozsudku doplnil, nicméně toto podání adresoval žalobci. Na to reagoval žalobce podáním ze dne 24. 1. 2006. Dne 30. 1. 2006 soud vyzval žalobce k zaplacení soudního poplatku za odvolání, což učinil, následně bylo odvolání rozesláno k pokynu z 2. 3. 2006 účastníkům. Spis předložen [jméno FO] dne 28. 3. 2006. Dne 30. 5. 2006 byl spis vrácen bez věcného vyřízení z [jméno FO] s tím, že je nutno doměřit soudní poplatek žalobci za podané odvolání a současně, že ve výroku IV vyhotovení chybí specifikace žalovaného, jemuž byla náhrada nákladů řízení přiznána. K pokynu z 1. 6. 2006. soud vyzval žalobce k doplacení soudního poplatku za žalobu a vydal 31. 5. 2006 opravné usnesení k rozsudku. Soudní poplatek uhrazen 22. 6. 2006. Dne 19. 7. 2006 soud obdržel sdělení žalobce o tom, že bylo odmítnuto dovolání [tituly před jménem] [jméno FO] ve věci zápisu [tituly před jménem] [jméno FO] a [tituly před jménem] [jméno FO], jako nových členů představenstva žalobce, tedy byl ke dni 11. 4. 2001 odvolán. [tituly před jménem] [jméno FO] z představenstva žalobce a také tímto dnem je jeho jediná předchozí možnost jednat v součinnosti s dalším členem představenstva anulována, což znamená faktické ukončení možnosti jednat a činit úkony po datu 11. 4. 2001. Dne 18. 7. 2006 soud obdržel sdělení žalobce, spis opětovně předložen [Anonymizováno] 10. 8. 2006. K pokynu z 11. 12. 2006 nařízeno na 9. 1. 2007 jednání u odvolacího soudu. Žalobce doplnil odvolání dne 5. 1. 2007. Při jednání odvolacího soudu bylo prováděno další dokazování, v závěru jednání odročeno na 16. 1. 2007 za účelem vyhlášení rozhodnutí. Žalovaný 1) se vyjádřil k odvolání 8. 1. 2007, žalovaný 2) se vyjádřil dne 11. 1. 2007. Dne 12. 1. 2007 žalobce podal návrh na předběžné opatření předmětné věci, podací razítko návrhu na vydání předběžného opatření 12. 1. 2007. Odvolací soud dne 16. 1. 2007 vyhlásil usnesení, kterým rozsudek soudu prvního stupně zrušil a věc vrátil soudu prvního stupně k dalšímu řízení. Dále je záznam o složení jistoty ve výši 100 000 Kč ze strany žalobce. Usnesením ze dne 18. 1. 2007 soud zamítl návrh na nařízení předběžného opatření, vrátil žalobci jistotu a uložil žalobci povinnost zaplatit soudní poplatek ve věci nařízení předběžného opatření, na usnesení doložka právní moci 15. 5. 2007. Spis vrácen soudu prvního stupně s rozhodnutím o odvolání dne 23. 1. 2007. Žalobce se proti usnesení o zamítnutí návrhu na předběžné opatření odvolal dne 7. 2. 2007. Soud vyzval žalobce dne 12. 2. 2007 k odstranění vad odvolání, odvolání doplněno 26. 2. 2007. Spis předložen odvolacímu soudu 8. 3. 2007. [jméno FO] usnesením ze dne 3. 5. 2007 ve výrocích I a II usnesení potvrdil, ve výroku III napadené rozhodnutí zrušil, ve výroku III bylo rozhodnuto, že má zaplatit doplatek soudního poplatku za předběžné opatření, následně byla vrácena soudní jistota žalobci. K pokynu ze dne 10. 8. 2007 bylo nařízeno jednání na 11. 10. 2007. K pokynu z 9. 10. 2007 jednání odročeno na 29. 11. 2007 z důvodu omluvy zástupce žalovaného 2), o odročení jednání následně požádal i žalobce dne 15. 10. 2007, jednání odročeno na 17. 12. 2007. Žalovaný 2) doplnil skutková tvrzení 14. 12. 2007. Při jednání bylo pokračováno v dokazování listinnými důkazy, žalovaný 2) byl vyzván, aby předložil kopie znaleckého posudku a notářského zápisu, to bylo uloženo žalobci, tedy předložit fotokopii notářského zápisu, odročeno na 25. 2. 2008 za účelem pokračování v dokazování. Následně žalovaný 2) předložil požadované listiny. Žalobce se vyjádřil 25. 1. 2008. K pokynu z 5. 2. 2008 byly vyžádány přílohové spisy k nařízenému jednání. Žalovaný 2) podal repliku dne 21. 2. 2008. Při jednání dne 25. 2. 2008 bylo pokračováno v dokazování listinnými důkazy, v závěru bylo vyhlášeno usnesení, že se řízení přerušuje do doby rozhodnutí zdejšího soudu ve věci [Anonymizováno]. Na písemném vyhotovení tohoto usnesení je doložka právní moci 22. 3. 2008. Následně byl spis lhůtován, současně byl tedy sledován stav vedlejšího řízení, kde se na č.l. 352 nachází kopie rozhodnutí z vedlejšího řízení z data 3. 4. 2008, které nabylo právní moci 3. 6. 2008, včetně rozhodnutí odvolacího soudu. Usnesením ze dne 23. 2. 2010 bylo rozhodnuto, že se v řízení pokračuje. Dne 3. 5. 2010 podal žalovaný 2) návrh na přikázání věci jinému soudu z důvodu vhodnosti, podání bylo rozesláno dne 4. 5. 2010. Žalovaný 1) se vyjádřil k návrhu dne 20. 5. 2010, žalobce se vyjádřil 21. 5. 2010. Spis byl předložen Nejvyššímu soudu dne 4. 6. 2010, který usnesením ze dne 22. 9. 2010 rozhodl, že věc vedená u [jméno FO] se nepřikazuje k projednání a rozhodnutí [Anonymizováno], na usnesení doložka právní moci 22. 10. 2010. Žalovaný 2) se vyjádřil dále dne 15. 11. 2010. K pokynu ze dne 6. 1. 2011 nařízeno jednání na 7. 3. 2011. Při tomto jednání bylo pokračováno v dokazování, v závěru byla změna žaloby navržena žalobcem usnesením připuštěna a jednání v závěru bylo odročena na 11. 4. 2011 s tím, že účastníci vzali jednání na vědomí. Podáním ze dne 11. 3. 2011 soud žalobce upřesnil petit žaloby. Usnesení o změně žaloby ze dne 7. 3. 2011 nabylo právní moci 23. 3. 2011. Při jednání dne 11. 4. 2011 bylo pokračováno v dokazování listinnými důkazy, v závěru vyhlášen rozsudek, kterým bylo určeno, že podnik koupený žalobcem jako kupujícím spadá do konkurzní podstaty společnosti žalobce. Ve výroku druhém bylo určeno, že uvedené nemovitosti spadají do konkurzní podstaty žalobce. Ve výroku třetím bylo rozhodnuto o náhradě nákladů řízení, na písemném vyhotovení rozsudku právní moc 26. 4. 2012. Proti rozsudku podal žalovaný 1) odvolání dne 30. 5. 2011, žalovaný 2) se odvolal 6. 6. 2011. Dne 8. 6. 2011 soud vyzval žalovaného 1) k zaplacení soudního poplatku za odvolání, stejně tak žalovaného 2). Žalovaný 2) se vyjádřil k odvolání žalovaného 1) dne 28. 7. 2011. Žalobce požádal o prodloužení lhůty k vyjádření odvolání dne 10. 8. 2011. Žalovaný 1) se vyjádřil k odvolání žalovaného 2) dne 11. 8. 2011. Žalobce se vyjádřil 25. 8. 2011. Spis předložen [jméno FO] dne 15. 9. 2011. V mezidobí Katastrální úřad pro [Anonymizováno] žádal o informace ve věci, žádal o písemné oznámení, zda má být v katastru nemovitostí provedena poznámka. Dne 6. 1. 2012 doplnil odvolání žalovaný 2). Odvolací soud nařídil k pokynu z 12. 1. 2012 jednání na 14. 2. 2012, při kterém odvolací soud zopakoval důkazy, doplnil nové dokazování a odročil na 13. 3. 2012. Při tomto jednání bylo pokračováno v dokazování, v závěru byl vyhlášen rozsudek, kterým byl rozsudek soudu prvního stupně změněn ve výroku prvním tak, že se žaloba zamítá, ve výroku druhém bylo změněno tak, že žaloba o určení toho, že nemovitosti byly vyjmenovány, spadají do konkurzní podstaty žalobce se zamítá, ve výroku třetím bylo rozhodnuto o řádech řízení, na originálu rozhodnutí je doložka právní moci 26. 4. 2012. Spis vrácen soudu prvního stupně 17. 4. 2012. Dne 26. 6. 2012. žalobce podal dovolání proti rozsudku. Dne 19. 7. 2012 soud vyzval žalobce, aby si zvolil advokáta a jeho prostřednictvím podal řádné dovolání. Současně byl žalobce vyzván k zaplacení soudního poplatku za dovolání. Žalobce požádal o prodloužení lhůty pro zaplacení soudního poplatku dne 3. 8. 2012. Dne 5. 9. 2012 soud lhůtu prodloužil. Žalobce dne 2. 10. 2012 doplnil své dovolání. Usnesením ze 17. 10. 2012 bylo dovolací řízení zastaveno z důvodu nezaplacení soudního poplatku, následně soudní poplatek 5. 11. 2012 uhrazen. Žalobce se odvolal proti zastavujícímu usnesení. Usnesením ze dne 9. 11. 2012 byl usnesení ze dne 17. 10. 2012 zrušeno. Následně bylo dovolání rozesláno účastníkům k pokynu z 12. 11. 2012. Spis předložen Nejvyššímu soudu 7. 2. 2013, spis byl 17. 4. 2013 vrácen bez věcného vyřízení z důvodu, že bude muset soud prvního stupně odstranit nedostatek, aby bylo zjevné, do jakého dne soud prodloužil lhůtu žalobkyni k předložení prodloužení lhůty k doplnění dovolání. Soud má spis poté následně opětovně předložit Nejvyššímu soudu s novou předkládací zprávou. Dne 30. 4. 2013 spis opětovně předložen Nejvyššímu soudu. Žalovaný 1) se vyjádřil k dovolání žalobce dne 14. 8. 2013. Nejvyšší soud usnesením ze dne 20. 3. 2015 vyrozuměl účastníky o tom, že usnesením ze dne 22. 2. 2013 byl zjištěn úpadek druhého žalovaného a prohlásil na jeho majetek konkurs, jednalo se tedy o společnost [právnická osoba]. V dovolacím řízení bude nadále pokračováno jen na návrh insolvenčního správce tohoto žalovaného 2) a zanikla tedy plná moc žalovaného 2). Nejvyšší soud dále vyzval žalovaného 2, aby do 15 dnů od doručení usnesení sdělil, zda navrhují pokračování dovolacího řízení. Žalobce navrhl pokračovat v dovolacím řízení podáním ze dne 25. 3. 2015. Nejvyšší soud usnesením ze dne 28. 4. 2015 dovolání odmítl a rozhodl o nákladech řízení. Spis vrácen soudu prvního stupně 1. 6. 2015, na usnesení je doložka právní moci 9. 8. 2016. Následně byla Ústavním soudem usnesením ze dne 28. 6. 2016 odmítnuta ústavní stížnost proti usnesení Nejvyššího soudu ze dne 28. 4. 2015.

15. Ze spisu vedeného u [jméno FO], pod sp. zn. [Anonymizováno] soud zjistil, že dne 6. 2. 2013 byl [jméno FO] doručen návrh – žaloba na obnovu řízení vedeného [jméno FO] pod sp. zn. [Anonymizováno]. Věc byla zaevidována pod sp. zn. [Anonymizováno], podávala jí společnost [právnická osoba] proti žalovaným [Anonymizováno], tedy žalobci a [tituly před jménem] [právnická osoba]. K pokynu ze dne 18. 3. 2013 byla žaloba rozeslána žalovaným a současně byl žalobce vyzván k zaplacení soudního poplatku za žalobu. Žalobce požádal o osvobození. Žalobu podával pan [tituly před jménem] [právnická osoba], tedy v původním řízení žalovaný 2). Následně tedy žalovaný 2), tedy pan [tituly před jménem] [jméno FO] vyzván k zaplacení soudního poplatku za žalobu na obnovu řízení, a to dne 18. 3. 2013. Na to navrhovatel, tedy pan [tituly před jménem] [jméno FO], požádal o osvobození od soudních poplatků a to 25. 3. 2013. Dne 24. 4. 2013 jej soud vyzval, aby předložil vyplněné prohlášení o osobních, majetkových a výdělkových poměrech. Současně soud učinil dotaz na [adresa], zda je [tituly před jménem] [jméno FO] vlastníkem nebo provozovatelem nějakého vozidla, odpověď je z 6. 5. 2013. Dne 20. 5. 2013 [tituly před jménem] [jméno FO] doplnil žádost o osvobození od soudních poplatků a předložil vyplněný formulář. Usnesením ze dne 31. 7. 2013 rozhodnuto o tom, že se žalovaný 2), tedy [tituly před jménem] [právnická osoba], osvobozuje od soudních poplatků, v právní moci. 12. 8. 2013. Dne 21. 8. 2013 soud vyzval žalobce, tedy [právnická osoba], aby se vyjádřil k žalobě žalovaného 2), doručeno žalobci 22. 8. 2013. Dne 21. 8. 2013 soud vyzval [Anonymizováno], tedy žalobce v tomto řízení, aby se vyjádřil k návrhu žalovaného 2), obdržel návrh 22. 8. 2013. Žalovaný 1), tedy [Anonymizováno] se vyjádřil dne 9. 9. 2013. Další vyjádření je ze dne 6. 9. 2013 žalovaného 1), tedy [Anonymizováno], doručeno 10. 9. 2013. Žalobce se vyjádřil k žalobě na obnovu řízení dne 10. 9. 2013. Následně soud obdržel vyčíslení nákladů řízení. Usnesením ze dne 17. 2. 2014 soud žalobu žalovaného 2) na obnovu řízení zamítl a uložil žalovanému 2) povinnost zaplatit žalobci k rukám jeho právního zástupce náhradu nákladu řízení. Proti tomuto rozhodnutí se žalovaný 2) odvolal dne 11. 3. 2014. K pokynu ze dne 18. 3. 2014 odvolání rozesláno ostatním účastníkům, spis předložen [jméno FO] dne 22. 4. 2014. K pokynu ze dne 19. 5. 2014 odvolací soud odpovídal [adresa] a [adresa] ke sp. zn. [Anonymizováno] na jejich dotazy ohledně stavu řízení. Další dotazy byly ze dne 7. 5. 2014, 24. 4. 2014, 15. 9. 2014, na to odvolací soud průběžně odpovídal. K pokynu ze dne 7. 10. 2014 nařízeno na 13. 1. 2015 jednání u odvolacího soudu. Další dotaz na stav řízení od [adresa] je ze dne 21. 10. 2014. Žalovaný 2) doplnil odvolání dne[Anonymizováno]11. 12. 2014. Žalovaný 2) požádal o odročení jednání přípisem z 9. 1. 2015 z důvodu, že je neschopen práce a doložil fotokopii rozhodnutí o dočasné pracovní neschopnosti. K pokynu ze dne 12. 1. 2015 jednání odročeno na neurčito z důvodu pracovní neschopnosti právního zástupce žalovaného. K pokynu z 12. 3. 2015 nařízeno další jednání odvolacího soudu na 27. 4. 2015. Žalovaný 1), tedy žalobce v tomto řízení, zaslal soudu dne 20. 4. 2015 listiny, a to konkrétně výpis z obchodního rejstříku společnosti. Jednáním odvolacího soudu dne 27. 4. 2015 bylo usnesení soudu prvního stupně zrušeno a věc vrácena k dalšímu řízení. Spis vrácen soudu prvního stupně dne 2. 6. 2015. Dle odůvodnění z obsahu žaloby lze jednoznačně dovodit, že žaloba na obnovu směřuje vůči rozsudkům soudu oběma stupňů, jeví se tedy příliš formalistické žalobu zamítnout jen proto, že žalovaný 2) v rámci požadavku na obnovu řízení vedeného u [jméno FO] výslovně neuvedl i na požadavek na zrušení potvrzujícího rozsudku odvolacího soudu. Důvod, pro který soud prvního stupně žalobu na obnovu zamítl, nespadá pod žádný z důvodů nepřípustných dle § 230 o.s.ř. Zatížil tím řízení vadou, která sama o sobě je důvodem pro zrušení napadeného rozhodnutí. Průběžně soudu docházely další žádosti o sdělení stavu řízení. Usnesením ze dne 1. 2. 2016 bylo rozhodnuto [jméno FO] tak, že žaloba žalovaného 2) na obnovu řízení vedeného u zdejšího soudu pod sp. zn. [Anonymizováno] se zamítá, žalovanému 2) byla uložena povinnost zaplatit žalobci náhradu nákladů řízení. Žalovaný 2) se proti usnesení odvolal dne 18. 2. 2016. Odvolání bylo k pokynu ze dne 24. 2. 2016 rozesláno dalším účastníkům. Spis byl předložen [jméno FO] dne 15. 3. 2016. [jméno FO] usnesením ze dne 8. 6. 2016 usnesení soudu prvního stupně opětovně zrušil a věc vrátil soudu k dalšímu řízení, v právní moci. 21. 6. 2016. Spis vrácen soudu prvního stupně 14. 6. 2016. V odůvodnění je uvedeno, že soud přistoupil ke zrušení rozhodnutí soudu prvního stupně, mimo jiné z důvodu, že soud prvního stupně nemohl zamítnout žalobu, aniž by nařídil jednání. Současně odvolací soud nesdílí ani závěr soudu prvního stupně je ten, že žalovaný 2) žalobou napadl jen rozhodnutí soudu prvního stupně, nikoliv i rozhodnutí odvolacího soudu. Z obsahu podání má být zřejmé, že žaloba směřuje vůči oběma rozsudkům. Rovněž soud zřejmě vyložil mylně § 235f) o.s.ř. a lhůtu v něm stanovenou, zároveň tedy pokud má být žaloba zamítnuta na obnovu řízení pro zmeškání subjektivní lhůty, musí být vždy nařízeno jednání. K pokynu ze dne 24. 6. 2016 nařízeno na 19. 10. 2016 jednání, při kterém soud v závěru jednání odročil na 30. 11. 2016 za účelem obeslání žalovaných, aby se vyjádřili k otázkám tak, jak jsou uvedeny v rozhodnutí odvolacího soudu. Při jednání dne 30. 11. 2016 byla přednesena žaloba, zbývající účastníci se vyjádřili k návrhu, v závěru bylo vyhlášeno usnesení, kterým byla obnova řízení vedeného u zdejšího soudu pod zn. [Anonymizováno] povolena, na písemném vyhotovení rozhodnutí doložka právní moci 27. 9. 2017. Žalovaný 1) podal odvolání proti rozhodnutí dne 13. 12. 2016, žalobce podal odvolání 22. 12. 2016, ale pouze blanketní. Soud jej proto vyzval dne 9. 1. 2017 k odstranění vad odvolání, což učinil žalobce 10. 1. 2017. Žalovaný 1) doplnil odvolání podáním ze dne 24. 1. 2017, žalobce doplnil odvolání rovněž dne 24. 1. 2017. K pokynu 25. 1. 2017 soud vyzval žalovaného 2), aby se vyjádřil k odvolání, dne 13. 2. 2017 žalovaný 2) požádal o prodloužení lhůty, vyjádření zaslal 22. 2. 2017. Vyjádření přeposláno k pokynu z 24. 2. 2017. Dne 28. 2. 2017 soud vyzval žalobce k zaplacení soudního poplatku za odvolání a rovněž žalovaného 1). Následně oba uhradili soudní poplatek. Spis byl předložen odvolacímu soudu 23. 3. 2017. Odvolací soud k pokynu ze 4. 4. 2017 nařídil na 22. 5. 2017. Žalobce doplnil odvolání dne 12. 5. 2017, žalovaný 1) se vyjádřil k odvolání dne 15. 5. 2017. Dne 22. 5. 2017 požádal žalobce o odročení jednání z důvodu akutního úrazu právního zástupce žalobce a doložil lékařskou zprávu, rovněž žalovaný 1) se omluvil z jednání dne 21. 5. 2017. Při jednání dne 22. 5. 2017 byly pouze konstatovány omluvy, jednání odročeno na 4. 9. 2017. Opatřením místopředsedy [jméno FO] ze dne 29. 8. 2017, došlo k určení dalšího člena senátu z důvodu nepřítomnosti členky původního senátu. Při jednání dne 4. 9. 2017 bylo v závěru vyhlášeno usnesení, kterým bylo usnesení soudu prvního stupně potvrzeno. Spis byl vrácen soudu prvního stupně 21. 9. 2017, na rozhodnutí je doložka 27. 9. 2017. Žalobce podal dovolání proti usnesení [jméno FO] dne 21. 11. 2017, dále žalovaný 1) podal dovolání dne 20. 11. 2017. Soud dne 23. 11. 2017 vyzval žalovaného 1) a žalobce, aby zaplatili soudní poplatek za dovolání, což následně učinili. Spis pokynu ze dne 11. 12. 2017 dovolání rozeslána a dne 17. 1. 2018 spis předložen Nejvyššímu soudu. Dne 28. 5. 2018 Nejvyšší soud vyzval žalobce, aby zaplatil doplatek soudního poplatku za dovolání, rovněž téhož dne vyzval žalovaného 1) k zaplacení doplatku soudního poplatku za dovolání, doplatek uhradil žalobce dne 4. 6. 2018, žalovaný dne 7. 6. 2018, na záznamu o složení datum je 13. 6. 2018. Usnesením ze dne 20. 11. 2019 bylo dovolání navrhovatelky [Anonymizováno] odmítnuto ve výroku I. usnesení [jméno FO] ze dne 4. 9. 2017 a usnesením [jméno FO] ze dne 30. 11. 2016 byla zrušena a věc vrácena soudu prvního stupně k dalšímu řízení, v právní moci 4. 12. 2019. Vráceno soudu prvního stupně 28. 11. 2019. V odůvodnění je uvedeno, že Nejvyšší soud zrušil rozhodnutí z důvodu nesprávného právního posouzení. K pokynu ze dne 29. 11. 2019 nařízeno na 5. 2. 2020 jednání u soudu prvního stupně. Dne 10. 12. 2019 zaslal soudu své vyjádření žalobce a má za to, že má být žaloba zamítnuta. Žalovaný 2) podal návrh na vydání opravného usnesení dne 18. 12. 2019. K pokynu z 20. 12. 2019 bylo jednání 5. 2. 2020 zrušeno z důvodu podaného návrhu na vydání opravného usnesení, jednání bylo odvoláno bez dalšího termínu. Spis byl zaslán Nejvyššímu soudu k tomu, aby vydal opravné usnesení. To učinil Nejvyšší soud dne 7. 1. 2020, respektive rozhodl usnesením, že návrh žalovaného 2) na opravu II. výroku usnesení Nejvyššího soudu ze dne 20. 11. 2019 se zamítá. K pokynu z 20. 1. 2020 bylo nařízeno jednání na 11. 3. 2020 u soudu prvního stupně. Žalovaný 1) se vyjádřil k návrhu žalovaného 2) na opravu usnesení dne 15. 1. 2020, žalovaný 2) se vyjádřil dne 31. 1. 2020. Rovněž uvedl, že žalovaný 2) podal ústavní stížnost proti usnesení Nejvyššího soudu z 20. 11. 2019. Žalovaný 1) se vyjádřil dne 28. 1. 2020. Ústavní stížnost byla usnesením Ústavního soudu z 12. 2. 2020 odmítnuta. Při jednání dne 11. 3. 2020 bylo provedeno dokazování, zejména byl konstatován průběh ústních jednání konaných do té doby, v závěru vyhlášeno usnesení, výrok I. žaloba žalovaného 1) na obnovu řízení se zamítá, výrok II. žalovaný 2) je povinen zaplatit náhradu nákladů řízení žalobci a rovněž ve výroku III. tato povinnost uložena vůči žalovanému 1), na písemném vyhotovení je doložka právní moci dne 24. 5. 2021. Žalovaný 2) podal odvolání dne 15. 4. 2020. K pokynu ze dne 20. 4. 2020 odvolání rozesláno. Žalovaný 1) se vyjádřil k odvolání 6. 5. 2020. Žalobce se vyjádřil 13. 5. 2020. Spis předložen [jméno FO] dne 11. 6. 2020. Odvolací soud nařídil k pokynu z 8. 2. 2021 jednání na 8. 3. 2021. Dne 3. 3. 2021 odvolací soud vyzval účastníky řízení, aby sdělil, zda souhlasí, aby dovolací soud rozhodl bez jednání. Na to se vyjádřil žalovaný 1) dne 4. 3. 2021, že s tímto postupem nesouhlasí. Rovněž naopak žalovaný 2) dne 4. 3. 2021 s postupem souhlasil, žalobce se vyjádřil 4. 3. 2021 tak, že nesouhlasí. K pokynu ze dne o 5. 3. 2021 jednání odročeno na 29. 3. 2021 z důvodu nepříznivé epidemiologické situace. Dne 26. 3. 2021 soud obdržel od žalobce dokumenty o provedených právních úkonech. Při jednání odvolacího soudu dne 29. 3. 2021 bylo v závěru vyhlášeno usnesení, kterým bylo usnesení soudu prvního stupně potvrzeno a žalovanému 2) byla uložena povinnost zaplatit navrhovatelce, tedy žalobci a žalovanému 1) náhradu nákladů řízení, na usnesení je doložka právní moci 24. 5. 2021. Spis vrácen soudu prvního stupně 4. 5. 2021. Žalovaný 2) podal dovolání dne 14. 6. 2021. Soud vyzval žalovaného 2) dne 17. 6. 2021 k zaplacení soudního poplatku za dovolání a současně rozeslal dovolání ostatním účastníkům. Žalovaný 1) se vyjádřil k dovolání v podání ze dne 2. 7. 2021, žalobce tak učinil 2. 7. 2021. Spis předložen Nejvyššímu soudu dne 26. 7. 2021 s tím, že soudní poplatek byl zaplacen. Usnesením Nejvyššího soudu ze dne 8. 2. 2022 bylo dovolání odmítnuto, rozhodnuto o nákladech řízení, tedy, že žalovaný 2) je povinen je zaplatit žalobci i žalovanému 1). Spis vrácen soudu prvního stupně dne 11. 2. 2022. Na usnesení je doložka právní moci 29. 2. 2022, tím bylo řízení skončeno.

16. Ze sdělení [Anonymizováno] ze dne 29. 10. 2024 soud zjistil, že spis sp. zn. [Anonymizováno] byl skartován.

17. Soud na základě provedeného dokazování učinil skutkový závěr, který je shodný se shora uvedenými skutkovými zjištěními.

18. Po právní stránce soud posoudil věc následovně.

19. Podle § 1 OdpŠk stát odpovídá za podmínek zákonem stanovených za škodu způsobenou při výkonu státní moci. Podle § 2 téhož zákona se odpovědnosti za škodu podle tohoto zákona nelze zprostit.

20. Podle § 13 odst. 1 OdpŠk stát odpovídá za škodu způsobenou nesprávným úředním postupem, kterým je také porušení povinnosti učinit úkon nebo vydat rozhodnutí v zákonem stanovené lhůtě. Nestanoví-li zákon pro provedení úkonu nebo vydání rozhodnutí žádnou lhůtu, považuje se za nesprávný úřední postup rovněž porušení povinnosti učinit úkon nebo vydat rozhodnutí v přiměřené lhůtě.

21. Podle § 31a odst. 1 OdpŠk bez ohledu na to, zda byla nezákonným rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem způsobena škoda, poskytuje se podle tohoto zákona též přiměřené zadostiučinění za vzniklou nemajetkovou újmu.

22. Podle § 31a odst. 2 OdpŠk zadostiučinění se poskytne v penězích, jestliže nemajetkovou újmu nebylo možno nahradit jinak a samotné konstatování porušení práva by se nejevilo jako dostačující. Při stanovení výše přiměřeného zadostiučinění se přihlédne k závažnosti vzniklé újmy a k okolnostem, za nichž k nemajetkové újmě došlo.

23. Podle § 31a odst. 3 OdpŠk v případech, kdy nemajetková újma vznikla nesprávným úředním postupem podle § 13 odst. 1 věty druhé a třetí nebo § 22 odst. 1 věty druhé a třetí, přihlédne se při stanovení výše přiměřeného zadostiučinění rovněž ke konkrétním okolnostem případu, zejména k celkové délce řízení, složitosti řízení, jednání poškozeného, kterým přispěl k průtahům v řízení, a k tomu, zda využil dostupných prostředků způsobilých odstranit průtahy v řízení, postupu orgánů veřejné moci během řízení a významu předmětu řízení pro poškozeného.

24. K tomu, aby byla založena odpovědnost státu za újmu dle zákona, je třeba, aby byly současně splněny následující kumulativní podmínky: (i) existence odpovědnostního titulu, tj. v daném případě nepřiměřené délky řízení představující nesprávný úřední postup; (ii) vznik újmy a (iii) příčinná souvislost mezi nesprávným úředním postupem a vzniklou újmou (srov. např. rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 12. 9. 2012, sp. zn. 31 Cdo 1791/2011).

25. Podle čl. 6 odst. 1 věta první Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod (č. 209/1992 Sb., dále jen „Úmluva“) má každý právo na to, aby jeho záležitost byla spravedlivě, veřejně a v přiměřené lhůtě projednána nezávislým a nestranným soudem zřízeným zákonem, který rozhodne o jeho občanských právech nebo závazcích nebo o oprávněnosti jakéhokoli trestního obvinění proti němu. Délka řízení je ve smyslu judikatury Evropského soudu pro lidská práva (dále jen „ESLP“) nepřiměřená tehdy, neodpovídá-li složitosti, skutkové a právní náročnosti projednávané věci a zároveň tkví v příčinách vycházejících z působení státu (tj. soudu) v projednávané věci, nikoliv stěžovatele, příp. od něj odlišných účastníků řízení. ESLP ve své judikatuře upřednostňuje globální, celkový pohled na řízení. Proto existující průtah jen v určité fázi řízení ESLP toleruje za předpokladu, že celková doba řízení nebude nepřiměřená. Naproti tomu i v řízení, v němž soud činil úkony v přiměřených lhůtách a jeho postup byl plynulý, lze dle ESLP konstatovat porušení práva na projednání věci v přiměřené lhůtě tehdy, když se s přihlédnutím ke všem okolnostem celková doba řízení jeví nepřiměřeně dlouhou. Nepřiměřeně dlouhými shledává ESLP nicméně i ta řízení, která sice trvala relativně nepříliš dlouho, byla však zatížena nepřiměřeným obdobím nečinnosti ve vztahu k celkové délce řízení.

26. Podle stanoviska Nejvyššího soudu ČR, sp. zn. Cpjn 206/2010, ze dne 13. 4. 2011, je třeba vnímat rozdíl mezi nepřiměřenou délkou řízení a vznikem tzv. průtahů v jeho průběhu. K porušení práva na přiměřenou délku řízení dochází tehdy, jestliže řízení trvá nepřiměřeně dlouhou dobu, a to bez ohledu na to, zda v daném případě byly zaznamenány průtahy ze strany příslušného orgánu. K přiměřenosti délky řízení Nejvyšší soud ČR dále uvádí, že je nutné vzít v úvahu dvě složky práva na spravedlivý proces, a to právo účastníka, aby jeho věc byla projednána a rozhodnuta v přiměřené době, a obecný požadavek, aby v řízení bylo postupováno v souladu s právními předpisy a byla zajištěna spravedlivá ochrana účastníků. Nelze tedy vycházet z určité abstraktní a předem dané délky řízení, která by mohla být považována za přiměřenou, ale vždy je třeba přihlížet ke konkrétním okolnostem individuálního případu.

27. V dané věci žalobce začal pociťovat újmu ohledně nejistoty výsledku řízení dne 14. 11. 2001, neboť v tento den mu byla doručena výzva k vyjádření se k návrhu na zahájení insolvenčního řízení. Tento závěr o počátku rozhodné doby, za které je nemajetková poskytována, je v souladu s judikaturou Nejvyššího soudu (viz rozsudek Nejvyššího soudu sp. zn. 30 Cdo 4336/2010 ze dne 25. 1. 2012). Jako konec rozhodného období pak soud pokládá datum 22. 11. 2022, kdy nabylo právní moci usnesení o zrušení konkursu. Celkové trvání rozhodného období ve vztahu k posuzované nemajetkové újmě žalobce tedy bylo 21 let. Pro úplnost soud uvádí, že první fáze řízení do zjištění úpadku činila 13 měsíců (tj. do 30. 12. 2002, kdy byl prohlášen konkurs na majetek žalobce) a druhá - realizační fáze probíhala od právní moci usnesení o prohlášení konkursu do jeho pravomocného zrušení.

28. Řízení bylo složité zejména po stránce skutkové a procesní. V řízení se jednalo o majetku velké hodnoty. Do řízení se přihlásilo několik desítek věřitelů, konkursní správce vedl mnoho incidenčních sporů. Žalobci bylo potřeba ustanovit opatrovníka z důvodu rozporů ve společnosti, neboť nebylo zřejmé, kdo je oprávněn za něj jednat. Dále byl v řízení podán návrh na odvolání správce konkursní podstaty, žaloba pro zmatečnost, návrh na nařízení předběžného opatření a rovněž byly podávány návrhy na ukončení konkursu nuceným vyrovnáním. Opakovaly se výzvy na opravu návrhu samotného.

29. Nejvyšší soud v rozsudku ze dne 4. 8. 2021, sp. zn. 30 Cdo 3881/2020 uvedl, že v případě, že délka vedlejšího řízení není přiměřená z důvodů přičitatelných státu, tj. došlo-li ve smyslu § 13 odst. 1 věty druhé a třetí odškodňovacího zákona k porušení práva účastníků vedlejšího řízení na projednání věci v přiměřené lhůtě, promítá se tato skutečnost i do závěru o nepřiměřené délce původního (hlavního) řízení. V případě, kdy si jiné řízení vynutí přerušení původního řízení, je třeba zkoumat postup orgánů veřejné moci v tomto vedlejším řízení nejen ve vztahu k úvaze o dodržení či porušení práva účastníků na projednání věci v přiměřené lhůtě, ale i ve vztahu k posouzení postupu orgánů veřejné moci z hlediska kritéria § 31a odst. 3 písm. d) odškodňovacího zákona (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 24. 11. 2010, sp. zn. 30Cdo 4923/2009, a ze dne 24. 5. 2011, sp. zn. 30Cdo 1320/2011). Uvedený vztah hlavního a vedlejšího řízení je dán i v případě konkursního řízení a incidenčních či vedlejších sporů, které s hlavním konkursním řízení souvisejí (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 2. 2. 2011, sp. zn. 30Cdo 2888/2010, proti němuž podaná ústavní stížnost byla odmítnuta usnesením Ústavního soudu ze dne 30. 8. 2011, sp. zn. II. ÚS 1086/11).

30. Soud provedl k důkazu mimo incidenční a související spory označené žalobcem k výzvě dle § 118a o.s.ř. i další incidenční spory, které vyplynuly dokazování spisem posuzovaného řízení. Na výsledek těchto řízení se vyčkávalo v posuzovaném řízení pro předložení konečné zprávy. Soud následně uzavřel, že v incidenčínch řízeních shora popsaných konrétně v řízeních sp. zn. [Anonymizováno], [Anonymizováno], [Anonymizováno], [Anonymizováno], [Anonymizováno] a [Anonymizováno] soudy nepostupovaly koncentrovaně, řízení byla stižena průtahy na straně soudu, což mělo značný vliv na délku posuzovaného řízení. Na druhou stranu se řízení vyznačovala vysokou složitostí.

31. Konkrétně řízení u [adresa] sp. zn. [Anonymizováno] bylo komplikováno tím, že žalovaný i přes četné urgence nereagoval na výzvy soudu. Řízení probíhalo od 30. 10. 2002 do 31. 7. 2018. Řízení bylo složité po stránce skutkové, procesní i právní. Do řízení vstoupil vedlejší účastník a krajské státní zastupitelství. Soud royhodoval o změně žaloby, v průběhu došlo k výměně soudce a dokazování probíhalo listinými důkazy a výslechy svědků. Řízení bylo přerušeno v době od 8. 9. 2006 do 01 04. 2010. Soud I. stupně rozhodoval ve věci dvakrát, soud II. stupně třikrát a Nejvyšší soud jedenkrát. V řízení došlo k několika obdobím nečinnosti, a to od podání žaloby do 10. 6. 2003, dále pak od 9. 11. 2004 do 2. 2. 2006, u Nejvyššího soudu od 12. 3. 2013 do 30. 3. 2015 a u [jméno FO] od 15. 5. 2015 do 27. 10. 2016.

32. V řízení vedením u [jméno FO] pod sp. zn. [Anonymizováno] rovněž došlo k období nečinnosti, a to od 25. 6. 2003 do 27. 1. 2004 a od 9. 6. 2004 do 12. 10. 2005. V řízení vystupovalo více žalovaných, soud udělil pořádkovou pokutu, rozhodoval o návrhu na vydání předběžného opatření a o odvolání proti němu, v rámci dokazování soud vyžádal přílohové spisy a řízení bylo přerušeno od 22. 3. 2008 do 23. 2. 2010. Všechny tyto skutečnosti hovoří pro složitost řízení po stránce skutkové, procesní i právní. Řízení trvalo od 25. 4. 2003 do 28. 6. 2016. Soud I. i II. stupně rozhodoval každý dvakrát, Nejvyšší soud jedenkrát a v řízení byla podána i ústavní stížnost.

33. V řízením vedeném u [jméno FO] pod sp. zn. [Anonymizováno] rozhodoval soud I. stupně čtyřikrát, II. stupně čtyřikrát, Nejyvyšší soud dvakrát a rovněž došlo k podání ústavní stížnosti. Rozhodnutí byla opakovaně rušena soudy vyšších instancí. Řízení trvalo od 6. 2. 2013 do 29. 2. 2022. Předmětem řízení byla žaloba na obnovu řízení k sp. zn. [Anonymizováno]. Řízení bylo taktéž složité. V řízení vystupovalo více žalovaných, soud rozhodoval o osvobození od soudních poplatků, vyzval k odstranění vad odvolání, bylo vydáno opravné usnesení a došlo k zastavení dovolacího řízení pro nezaplacení soudního poplatku, což bylo následně zrušeno odvoláním. V řízení došlo k řadě období nečinnosti. Konkrétně od 22. 4. 2014 do 7. 10. 2014, od 2. 6. 2016 do 1. 2. 2016, od 7. 6. 2018 do 20. 11. 2019, od 11. 6. 2020 do 8. 2. 2021 v důsledku koronavirové situace a od 26. 7. 2021 do 8. 2. 2022. V průběhu řízení rovněž došlo ke změně obsazení senátu.

34. V řízením vedeném u [jméno FO] pod sp. zn. [Anonymizováno] rozhodoval soud I. stupně jedenkrát, II. stupně dvakrát, Nejyvyšší soud jedenkrát. Řízení trvalo od 18. 10. 2002 do 18. 12. 2015. Řízení bylo taktéž složité. V řízení vystupovalo více žalovaných, soud rozhodoval o právním nástupnictví, zastavení řízení vůči žalovanému 1), o zastavené dovolacího řízení a vydal doplňující rozsudek. V řízení došlo k řadě období nečinnosti. Konkrétně od 12. 2. 2003 do 8. 8. 2003 a od 26. 3. 2013 do 31. 3. 2015. V průběhu řízení rovněž došlo ke změně obsazení senátu. Řízení bylo navíc dvakrát přerušeno, a to v období od 24. 11. 2004 do 17. 11. 2007 a od 10. 3. 2009 do 7. 4. 2011.

35. V řízením vedeném u [jméno FO] pod sp. zn. [Anonymizováno] rozhodoval pouze soud I. stupně o zastavení řízení. Řízení trvalo od 29. 11. 2005 do 28. 3. 2019. Řízení bylo taktéž složité. V řízení vystupovalo více žalovaných, soud rozhodoval o zastavení řízení vůči žalovanému 3). V řízení došlo k období nečinnosti od 17. 1. 2006 do 3. 2. 2009. Řízení bylo navíc přerušeno, a to v období od 28. 7. 2009 do 28. 7. 2019. V průběhu řízení byl podán návrh na přikázání věci z důvodu vhodnosti. Také byl podán návrh na změnu žaloby.

36. V řízením vedeném u [jméno FO] pod sp. zn. [Anonymizováno] rozhodoval soud I. stupně jedenkrát, II. stupně dvakrát, Nejyvyšší soud dvakrát. Řízení trvalo od 17. 10. 2002 do 9. 2. 2012. Řízení bylo taktéž složité. V řízení vystupovalo více žalovaných, soud rozhodoval o právním nástupnictví, o částečné zastavení řízení a o změně žaloby. V řízení došlo k řadě období nečinnosti. Konkrétně od 14. 10. 2004 do 22. 9. 2005, od 9. 1. 2006 do 11. 5. 2006, od 25. 4. 2007 do 28. 5. 2009 a od 11. 4. 2011 do 22. 9. 2011. Taktéž byla vydána opravná usnesení.

37. Soud dále odkazuje na názor Nejvyššího soudu, podle kterého ne každé pochybení orgánu veřejné moci představované průtahem, jehož se v posuzovaném řízení dopustil, musí nutně vést k navýšení přiznaného odškodnění. Z ustálené judikatury dovolacího soudu totiž plyne, že důvod pro navýšení základního odškodnění nemajetkové újmy zakládají pouze taková procesní pochybení orgánu veřejné moci, která lze hodnotit jako závažná, neboť ostatní nedostatky v postupu tohoto orgánu se již projevily v závěru o porušení práva žalobce na projednání jeho věci v přiměřené lhůtě (srov. rozsudky Nejvyššího soudu ze dne 7. 11. 2017, sp. zn. 30 Cdo 679/2017, a ze dne 2. 12. 2020, sp. zn. 30 Cdo 2182/2020, nebo usnesení ze dne 19. 6. 2012, sp. zn. 30 Cdo 3411/2011). Soud uzavřel, že k žádnému závažnému pochybení v těchto vedlejších řízeních nedošlo v takovém rozsahu, aby mělo být uvažováno o navýšení základního odškodnění nemajetkové újmy.

38. Žalobce se na celkové délce původního řízení nepodílel ve smyslu obstrukcí či nečinnosti.

39. Pokud jde o význam řízení, soud konstatuje, že jej hodnotí jako standardní. Posuzované řízení bylo konkursním řízením, u něhož se standardní význam v souladu s ustálenou judikaturou civilních soudů presumuje (srov. stanovisko Nejvyššího soudu ČR ze dne 13. 4. 2011, sp. zn. Cpjn 206/2010). Nadto je třeba poznamenat, že žalobce měl v posuzovaném řízení postavení úpadce, tedy jednalo se o rozdělení jeho majetku věřitelům. Nad rámec uvedeného soud podotýká, že samotné řízení žalobce vyvolal svým jednáním, kdy neplnil závazky svým věřitelům.

40. Konečně pokud se jedná o postup soudů, soud konstatuje, že v posuzovaném řízení došlo k několikerým zrušovacím rozhodnutím zejm. v počátku řízení, což vyústilo v přikázání věci k vyřízení jinému soudci. Na druhou stranu soud důkladně dozoroval činnost insolvenčního správce, kdy ho průběžně vyzýval k předkládání konečné zprávy a zpráv o stavu řízení. Soud neshledal období nečinnosti.

41. Soud vzal do úvahy všechna shora uvedená kritéria jednotlivě i v jejich souhrnu, a s přihlédnutím k uvedeným skutkovým okolnostem původního řízení a k relevantním zákonným ustanovením dospěl k závěru, že délka posuzovaného řízení je vzhledem k okolnostem případu tak, jak byly popsány shora, nepřiměřená, a tudíž došlo k nesprávnému úřednímu postupu. Soud tak shledává žalobu důvodnou. Soud rovněž konstatuje, že nepostačí konstatování porušení práva ani omluva s ohledem na celkovou délku řízení 21 let, proto je třeba přiznat za způsobenou nemajetkovou újmu z titulu nepřiměřené délky řízení peněžitou částku.

42. V souladu se stanoviskem občanskoprávního a obchodního kolegia Nejvyššího soudu České republiky ze dne 13. 4. 2011, sp. zn. Cpjn 206/2010, soud nejprve stanovil základní částku pro přiměřené zadostiučinění za 1 rok řízení, přičemž se v souladu se stanoviskem výše řídil úvahou, že pro poměry České republiky je přiměřené, jestliže se základní částka, z níž se při určování výše přiměřeného zadostiučinění vychází, pohybuje v rozmezí mezi 15 000 Kč až 20 000 Kč. Nejvyšší soud taktéž pokládá za rozumné, jestliže první dva roky řízení (resp. prvních 24 měsíců) budou ohodnoceny částkou o polovinu nižší, než jsou částky uvedené výše. Při stanovení základní částky bude hrát roli zejména celková doba řízení. Navíc, bylo-li řízení celkově extrémně dlouhé (byla-li jeho délka násobně delší, než by bylo možno vzhledem k okolnostem případu očekávat), bude se přiznaná částka za příslušný časový úsek blížit horní hranici výše uvedených intervalů.

43. Soud shledal celkovou dobu původního řízení jako nikoli extrémně dlouhou a s ohledem na skutečnosti uvedené výše tak bude dle jeho názoru přiměřené, pokud bude základní částka zadostiučinění za jeden rok nepřiměřeně dlouhého řízení stanovena na 15 000 Kč, přičemž částka za první dva roky původního řízení bude stanovena na 7 500 Kč. Soud se zde řídil úvahou, že vzhledem ke složitosti věci nebyla délka řízení násobně delší, než bylo vzhledem k okolnostem očekávat, také s ohledem na povahu posuzovaného řízení, kdy se jednalo o konkursní řízení. Pokud tedy rozhodná doba původního řízení byla 21 let, činí základní částka za celou dobu původního řízení 300 000 Kč.

44. Základní částku soud dále modifikoval dle kritérií vymezených výše. Ve vztahu ke složitosti řízení soud snížil základní částku o 30 %. Ve vztahu k zavinění žalobce na délce řízení soud základní částku nikterak nesnížil. Ohledně významu řízení soud neshledal zvýšený význam řízení pro žalobce, proto soud ve vztahu k tomuto částku nikterak nemodifikoval. Soud dále navýšil základní částku o 20 % z důvodu chybného postupu soudu. Soud tak základní částku za celé původní řízení modifikoval tak, že ji snížil o 10 %. Ve výsledku tedy náleží žalobci zadostiučinění za nemajetkovou újmu způsobenou nepřiměřenou délkou původního řízení v částce 270 000 Kč.

45. K námitce žalobce, že žalovaná měla příležitost listovat ve spise, čímž byl žalobce znevýhodněnm, tak soud uvádí, že § 44 odst. 1 o. s. ř. dává možnost účastníkům občanskoprávních řízení nahlížet do soudního spisu, s výjimkou protokolu o hlasování, a činit si z něho výpisy a opisy. Jinak řečeno žalovaná nebyla zvýhodněna tím, že mohla v přílohových spisech listovat, neboť takové právo má rovněž žalobce. Skutečnost, že této možnosti nevyužil, nelze klást k tíží žalované.

46. K úroku z prodlení soud konstatuje, že ten v souladu s § 1970 zák. č. 89/2012 Sb., občanský zákoník ve spojení s § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., náleží žalobci ve výši 15 % ročně z částky 270 000 Kč od 20. 11. 2023 do zaplacení, neboť dne 19. 11. 2023 uplynula šestiměsíční lhůta pro zaplacení pohledávky žalovanou ve smyslu § 15 odst. 2 OdpŠk 47. V souladu se shora uvedeným soud přiznal žalobci částku 270 000 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení z částky 270 000 Kč od 20. 11. 2023 do zaplacení, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku. K tomu soud připomíná, že zbylá část řízení (tedy část, ve které se žalobce domáhá částky 119 041 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení z částky 119 041 Kč od 20. 11. 2023 do zaplacení a se zákonným úrokem z prodlení z částky 389 041 Kč od 10. 6. 2002 do 19. 11. 2023) v návaznosti na usnesení Městského soudu v Praze ze dne 29. 8. 2024, č. j. 28Co 178/2024-60 odpadla.

48. O nákladech řízení rozhodl soud dle 142 odst. 1 o. s. ř. Jelikož byl žalobce ve věci úspěšný v celém rozsahu, neboť přiřknutá částka závisela na uvážení soudu, byla mu přiznána plná náhrada nákladů řízení.

49. Náklady řízení žalobce sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 2 000 Kč a z paušálních náhrady hotových výdajů nezastoupeného účastníka ve smyslu § 151 odst. 3 o. s. ř. vypočtených dle vyhlášky č. 254/2015 Sb. Tyto výdaje sestávají ze 7 úkonů, konkrétně podání žaloby, účast na jednání dne 27. 2. 2024, vyjádření se k odvolání žalované, vyhovění výzvě soudu dle § 118a o. s. ř. podáním ze dne 9. 10. 2024, účast na jednání dne 29. 10. 2024, účast na jednání dne 17. 12. 2024 a účast na jednání dne 21. 1. 2025. Ve smyslu § 2 odst. 3 vyhlášky č. 254/2015 Sb. pak žalované náleží náhrada za každý z těchto úkonů v částce 300 Kč, celkem tedy částka 2 100 Kč. Celkem tak náleží žalobci náhrada nákladů řízení ve výši 4 100 Kč.

50. Lhůta k plnění byla stanovena v souladu s § 160 odst. 1 o. s. ř. část věty za středníkem o. s. ř. patnáctidenní, když soudu je z jeho činnosti známo, že uvedená lhůta odpovídá technicko-organizačním podmínkám čerpání peněžních prostředků ze státního rozpočtu, jimiž se žalovaná jako organizační složka státu řídí.