27 C 259/2020-49

Rubrum

Obvodní soud pro Prahu 1 rozhodl samosoudkyní Mgr. Petrou Lukáškovou ve věci žalobce: [osobní údaje žalobce] zastoupený advokátem [údaje o zástupci] proti žalované: [osobní údaje žalované] zastoupena [anonymizováno 7 slov], sídlem [adresa] o zaplacení 12 584 Kč s příslušenstvím takto:

Výrok

I. Zamítá se žaloba, že je žalovaná povinna zaplatit žalobci částku 12 584 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,25% ročně z částky 12 584 Kč od [datum] do zaplacení.

II. Žalobce je povinen zaplatit žalované na nákladech řízení částku 900 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

Odůvodnění

1. Žalobce se žalobou došlou soudu dne [datum] domáhal na žalované zaplacení částky 12 584 Kč s příslušenstvím z titulu náhrady škody způsobené nesprávným úředním postupem s odůvodněním, že dne [datum] bylo proti žalobci zahájeno správní řízení o podezření ze spáchání přestupku, které bylo zastaveno dne [datum] z důvodu zániku odpovědnosti za přestupek, když správní orgány rozhodovaly déle než 3 roky, což je nepřípustné. Správní orgány opakovaně porušily lhůty pro vydání rozhodnutí ve správním řízení podle § 71 zák. č. 500/2004 Sb., správního řádu, v platném znění (dále jen„ SprŘ“), když žalobce podal v průběhu řízení 2x podnět k opatření proti nečinnosti ve smyslu § 80 odst. 3 SprŘ, na základě kterého vždy správní orgány konaly. Žalobce uplatnil nárok na náhradu majetkové škody, jež dle něho sestává z nákladů vynaložených na obhajobu v řízení o obvinění z přestupku ve výši 12 584 Kč, uhrazených advokátu Mgr. Bc. [jméno] [příjmení], sídlem [adresa]. Žalobce odůvodnil svůj nárok podle § 31 zák. č. 82/1998 Sb., o odpovědnosti za škodu způsobenou nezákonným rozhodnutím a nesprávným úředním postupem, v platném znění, když žalobce uvedené náklady vynaložil v souvislosti se svojí obhajobou ve správním řízení, jež neskončilo pravomocným odsouzením a uložením sankce podle čl. 6 odst. 1 Úmluvy o ochraně lidských práv a svobod. Žalobce svůj nárok na náhradu nákladů právního zastoupení opíral zejména o nález Ústavního soudu ČR ze dne 3. září. 2019, sp. zn. II. ÚS 1099/19, když dle názoru žalobce je na usnesení o zahájení řízení o přestupku nutné hledět jako na nezákonné, když konečným rozhodnutím v dané věci bylo rozhodnuto o zastavení řízení. Žalobce uplatnil nárok po žalované v rámci předběžného projednání dne [datum], když žalovaná ve lhůtě 6 měsíců, tj. do [datum] nárok žalobce projednala, avšak tento neuznala. Žalobce požaduje rovněž úroky z prodlení od dne následujícího po uplynutí lhůty k projednání nároku žalobce u žalované v rámci předběžného projednání, tj. ode dne [datum].

2. Žalovaná navrhla žalobu zamítnout s odůvodněním, že nebyly splněny podmínky odpovědnosti státu za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci s odkazem na usnesení Ústavního soudu ze dne [datum], sp. zn. II. ÚS 1470/19, podle kterého v samotném zahájení, popř. následném vedení přestupkového řízení nelze shledávat nesprávný úřední postup ani nezákonné rozhodnutí podle zák. č. 82/1998 Sb. Městský úřad v době šetření přestupku důvodně zahájil přestupkové řízení, neboť z podkladů, které měl k dispozici, vyplynulo, že se žalobce měl dopustit protiprávního jednání. Za dané situace nebylo na místě postupovat jinak, než zahájit přestupkové řízení z důvodu ochrany veřejnosti. [příjmení] [jméno] úřadu tak měly své zákonné opodstatnění. Žalovaná zpochybnila výši uplatňované náhrady škody, když [anonymizováno] [jméno] [příjmení] převzal zastoupení žalobce teprve v průběhu řízení na základě plné moci ze dne [datum] a vzhledem k uvedenému není žalované zřejmé, z jakého právního titulu žalobce uhradil [anonymizováno] [jméno] [příjmení] výše uvedené náklady, neboť možnost požadovat po žalobci odměnu za úkony právní služby dle advokátního tarifu [anonymizováno] [jméno] [příjmení] vznikla až na základě plné moci ze dne [datum]. Žalobce uplatnil nárok na náhradu majetkové škody ve výši 12 584 Kč spočívající v nákladech, jež byl nucen vynaložit za osm úkonů právní služby, a dále v paušální náhradě za každý z uvedených úkonů a DPH. V této souvislosti zejména uvedla, že náklady musejí být vynaloženy přímo na odstranění nezákonného rozhodnutí nebo nápravu nesprávného úředního postupu tudíž nepostačuje, pokud byly vynaloženy pouze v souvislosti s daným pochybením, a z tohoto důvodu neuznává náhradu nákladů za právní služby spočívající v podání odvolání ze dne [datum], poradě ze dne [datum], doplnění odvolání ze dne [datum] a poradě s žalobcem ze dne [datum].

3. Soud vzal za prokázaný skutkový stav věci, jenž vyplynul ze spisu Městského úřadu v Sokolově sp. zn. [číslo] [spisová značka] a spisu Krajského úřadu [územní celek] sp. zn. [číslo] DS/17, že dne 10. 4. 2017 bylo Městskému úřadu doručeno oznámení přestupku [číslo jednací] na osobu žalobce, který byl podezřelý ze spáchání správního deliktu podle § 125d odst. 1 písm. a) zák. č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích a o změnách některých zákonů (zákon o silničním provozu), v platném znění (dále jen,, zák. č. 361/2000 Sb.“), a to z důvodu, že žalobce dne [datum] v 9.23 hod. po silnici II/209 v obci [obec], ul. [ulice], řídil nákladní automobil Renault, [registrační značka], jenž nesplňoval technické podmínky stanovené zvláštním právním předpisem, neboť nesvítily některé obrysové svítilny vpravo a vlevo, přední a zadní doplňkové, sada obrysových svítilen (společný zadní pár) zjevně nesplňovala stejné fotometrické vlastnosti, kdy ze 4 zdrojů světla svítily jen 3, vnější krycí sklo směrové svítilny bylo poškozené tak, že poškození zjevně ovlivňovalo jeho funkci a barvu vyzařovaného světla, většina spojovacích prvků, upevňující nástavbu k podvozku byla uvolněna, čímž byla ohrožena bezpečnost silničního provozu při jízdě vozidla.

4. Jak soud zjistil z oznámení o zahájení řízení ze dne 15. 6. 2017, č. j. [číslo] [spisová značka], že dne 15. 6. 2017 vypracoval Městský úřad oznámení o zahájení řízení č. j. [číslo] [spisová značka], jež bylo žalobci doručeno dne [datum] a současně bylo nařízeno ústní jednání na den [datum], jež v uvedený den proběhlo.

5. Jak soud zjistil z rozhodnutí Městského úřadu ze dne 11. 8. 2017, č. j. [číslo] [spisová značka], že dne 11. 8. 2017 vypracoval Městský úřad rozhodnutí č. j. [číslo] [spisová značka], kterým byl žalobce uznán vinným ze spáchání přestupků dle § 125c odst. 1 písm. a) bodu 3 zák. č. 361/2000 Sb. a dle § 125c odst. 1 písm. k) téhož zákona. Současně byla žalobci uložena pokuta 5 000 Kč a povinnost uhradit náklady řízení ve výši 1 000 Kč a zákaz činnosti spočívající v zákazu řízení motorových vozidel na dobu šesti měsíců.

6. Jak soud zjistil z odvolání žalobce proti rozhodnutí ze dne [datum], dne [datum] bylo Městskému úřadu doručeno odvolání žalobce proti rozhodnutí ze dne [datum], jež podal sám žalobce.

7. Jak soud zjisti ze sdělení JUDr. [jméno] [příjmení] ze dne [datum] adresovaného [stát. instituce], dne [datum] bylo Městskému úřadu doručeno sdělení, kterým JUDr. [jméno] [příjmení], advokát, se sídlem [adresa], informoval o převzetí právního zastoupení žalobce v předmětné věci. [příjmení] moc byla žalobcem udělena dne [datum].

8. Jak soud zjistil z doplnění odvolání ze dne [datum], uvedeného dne bylo Městskému úřadu v Sokolově doručeno doplnění odvolání.

9. Jak soud zjistil z dopisu ze dne 11. 9. 2017, č. j. [číslo] [spisová značka], dne 14. 9. 2017 bylo Krajskému úřadu doručeno odvolání žalobce a předmětná spisová dokumentace písemností ze dne 11. 9. 2017, č. j. [číslo] [spisová značka].

10. Jak soud zjistil z rozhodnutí Krajského úřadu Karlovarského kraje ze dne 19. 3. 2018, č. j. [číslo] DS/17-3, dne 19. 3. 2018 vypracoval Krajský úřad rozhodnutí č. j. [číslo] DS/17-3, kterým zrušil rozhodnutí Městského úřadu ze dne [datum] a věc vrátil k novému projednání. Uvedené rozhodnutí nabylo právní moci dne [datum].

11. Jak soud zjistil ze sdělení právního zástupce žalobce Městskému úřadu v Sokolově ze dne [datum], uvedeného dne žalobce prostřednictvím svého ustanoveného zástupce doručil Městskému úřadu sdělení, kterým informoval o převzetí právního zastoupení žalobce v předmětné věci s tím, že plná moc byla udělena dne [datum].

12. Jak vyplynulo ze shora citovaného spisu Městského úřadu v Sokolově, dne [datum] byla spisová dokumentace vrácena Městskému úřadu v Sokolově.

13. Jak soud zjistil z rozhodnutí Městského úřadu v Sokolově ze dne 16. 7. 2018, č. j. [číslo] [spisová značka], dne 16. 7. 2018 vypracoval Městský úřad rozhodnutí č. j. [číslo] OPŽÚ/EVKA-20, kterým byl žalobce uznán vinným ze spáchání přestupků dle § 125c odst. 1 písm. a) bodu 3 zák. č. 361/2000 Sb. a dle § 125c odst. 1 písm. k) cit. zák. Současně byla žalobci uložena pokuta 5 000 Kč, povinnost uhradit náklady řízení ve výši 1 000 Kč a zákaz činnosti spočívající v zákazu řízení motorových vozidel na dobu šesti měsíců.

14. Jak soud zjistil ze správního spisu Městského úřadu v Sokolově citovaného shora, dne [datum] bylo Městskému úřadu doručeno odvolání žalobce proti rozhodnutí ze dne [datum].

15. Jak soud zjistil z písemnosti Městského úřadu v Sokolově ze dne 30. 7. 2018, č. j. [číslo] [spisová značka], dne 2. 8. 2018 bylo Krajskému úřadu doručeno odvolání žalobce a předmětná spisová dokumentace písemností Městského úřadu v Sokolově ze dne 30. 7. 2018, č. j. [číslo] [spisová značka].

16. Jak soud zjistil z podnětu žalobce ze dne [datum], uvedeného dne podal žalobce podnět k zahájení přezkumného řízení ve věci rozhodnutí Krajského úřadu ze dne [datum] s odůvodněním, že se Krajský úřad řádně nevypořádal se všemi odvolacími námitkami.

17. Jak soud zjistil ze sdělení Krajského úřadu Karlovarského kraje ze dne 16. 8. 2018, č. j. [číslo] DS/17-8, dne 16. 8. 2018 vypracoval Krajský úřad sdělení č. j. [číslo] DS/17-8, v němž informoval žalobce, že jeho podnět k provedení přezkumného řízení je neakceptovatelný, neboť dle § 94 odst. 2 SprŘ v přezkumném řízení nelze přezkoumat rozhodnutí odvolacího orgánu, kterým se prvoinstanční rozhodnutí ruší a věc se vrací k novému projednání.

18. Jak soud zjistil ze žádosti žalobce o uplatnění opatření proti nečinnosti Krajského úřadu [územní celek], dne [datum] podal žalobce žádost o uplatnění opatření proti nečinnosti Krajského úřadu k Ministerstvu dopravy, Odboru agend řidičů.

19. Jak soud zjistil z rozhodnutí Krajského úřadu [územní celek] ze dne 25. 4. 2019, č. j. [číslo] DS/17-9, dne 25. 4. 2019 vypracoval Krajský úřad rozhodnutí č. j. [číslo] DS/17-9, kterým zrušil rozhodnutí Městského úřadu ze dne [datum] a věc vrátil k novému jednání. Uvedené rozhodnutí nabylo právní moci dne [datum].

20. Jak soud zjistil ze shora citovaného správního spisu, dne [datum] byla předmětná spisová dokumentace vrácena Městskému úřadu.

21. Jak soud zjistil ze žádosti žalobce o uplatnění opatření proti nečinnosti ze dne [datum], uvedeného dne podal žalobce žádost o uplatnění opatření proti nečinnosti Městského úřadu v Sokolově.

22. Jak soud zjistil z usnesení Městského úřadu v Sokolově ze dne 27. 4. 2020, č. j. [číslo] [spisová značka], dne 27. 4. 2020 vypracoval Městský úřad usnesení č. j. [číslo] [spisová značka], kterým předmětné řízení zastavil, jelikož odpovědnost za přestupek zanikla. Uvedené rozhodnutí nabylo právní moci dne [datum].

23. Jak soud zjistil z podání žalobce ze dne [datum], bylo dne [datum] [stát. instituce] doručeno podání, kterým nynější právní zástupce žalobce požádal o opravu neúplného usnesení o zastavení řízení. Následně byl dne [datum] telefonicky Městským úřadem informován o skutečnosti, že bylo o zastavení řízení rozhodnuto podle § 76 odst. 1 písm. f) zák. č. 200/1990 Sb., o přestupcích, ve znění platném v rozhodné době, kdy se rozhodnutí nevydává, ale pouze se o zastavení vyrozumívá.

24. Jak soud zjistil z dvou žádostí o opatření proti nečinnosti včetně rozhodnutí dotčených správních orgánů uvedených shora, žalobce podal v průběhu řízení 2 krát podnět k opatření proti nečinnosti podle § 80 odst. 3 SprŘ na základě kterého správní orgány konaly.

25. Jak soud zjistil z faktury právního zástupce žalobce ze dne [datum] na částku 12 584 Kč, z dokladu o zaplacení odměny právního zástupce, rozpis úkonů právní služby, včetně potvrzení o poradách ve věci, že žalobce vynaložil náklady na obhajobu ve správním řízení o obvinění z přestupku ve výši 12 584 Kč, které byly uhrazeny právnímu zástupci žalobce, advokátu Mgr. Bc. [jméno] [příjmení], sídlem [adresa].

26. Jak soud zjistil ze sdělení žalované ze dne 4. 5. 2020, č. j. [číslo] S/2, ze sdělení žalované ze dne 3. 11. 2020, č. j. [číslo] S/8, že žalobce uplatnil nárok u žalované v rámci předběžného projednání jeho nároku dne [datum], když žalovaná ve lhůtě 6 měsíců, t. j. do [datum] nárok žalobce projednala, avšak tento neuznala s tím, že u nároku žalobce není dána příčinná souvislost, když ze spisu je zřejmé, že žalobce byl nejprve zastoupen JUDr. [jméno] [příjmení], až následně Mgr. Bc. [jméno] [příjmení].

27. Jak soud zjistil z plné moci žalobce udělené Mgr. Bc. [jméno] [příjmení] dne [datum], žalobce byl zastoupen Mgr. Bc. [jméno] [příjmení] až od [datum], tudíž možnost požadovat po žadateli odměnu za úkony právní služby dle advokátního tarifu mu vznikla až na základě plné moci ze dne [datum]. Soud z charakteru jednotlivých úkonů, za něž žadatel požaduje majetkovou škodu lze konstatovat, že jedinými úkony, které byly účelně vynaloženy na nápravu nesprávného úředního postupu spočívajícího v porušení lhůt pro vydání rozhodnutí, lze považovat sepis žádostí o přijetí opatření proti nečinnosti ze dne [datum] a ze dne [datum]. Zbylé úkony k nápravě nesprávného úředního postupu spočívajícího v jakémkoli průtahu nikterak nesměřovaly.

28. Z nesporných tvrzení účastníků vyplynulo, že žalobce byl od počátku správního řízení zastoupen JUDr. [jméno] [příjmení], následně od [datum] jeho obhajobu převzal Mgr. Bc. [jméno] [příjmení], kterému žalobce v souvislosti s ukončením zastoupení uhradil odměnu za obhajobu v přestupkovém řízení od počátku řízení. Žalobci rovněž takto při skončení věci byly úkony v celém správním řízení vyúčtovány při pravomocném skončení.

29. Soud jako nadbytečný z důvodu ekonomie sporu zamítá důkaz Dohodou o důvěrnosti uzavřenou mezi Mgr. Bc. [jméno] [příjmení] a JUDr. [jméno] [příjmení], když uvedený důkaz není pro věc významný.

30. Po právní stránce posuzoval soud předmětnou věc podle zák. č. 82/1998 Sb., o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem a o změně zákona [obec] národní rady č. 358/1992 Sb., o notářích a jejich činnosti (notářský řád) (dále jen„ OdpŠk“). Podle § 1 odst. 1 OdpŠk stát odpovídá za podmínek stanovených tímto zákonem za škodu způsobenou při výkonu státní moci; odpovědnosti za škodu podle tohoto zákona se nelze zprostit. Podle § 5 OdpŠk odpovídá stát za podmínek stanovených tímto zákonem za škodu, která byla způsobena: a) rozhodnutím, jež bylo vydáno v občanském soudním řízení, ve správním řízení, v řízení podle soudního řádu správního nebo v řízení trestním, b) nesprávným úředním postupem. Podle ustanovení § 8 odst. 1 OdpŠk lze nárok na náhradu škody způsobené nezákonným rozhodnutím, není-li dále stanoveno jinak, uplatnit pouze tehdy, pokud pravomocné rozhodnutí bylo pro nezákonnost zrušeno nebo změněno příslušným orgánem. Rozhodnutím tohoto orgánu je soud rozhodující o náhradě škody vázán. Podle § 13 odst. 1 OdpŠk stát odpovídá za škodu způsobenou nesprávným úředním postupem. Nesprávným úředním postupem je také porušení povinnosti učinit úkon nebo vydat rozhodnutí v zákonem stanovené lhůtě. Nestanoví-li zákon pro provedení úkonu nebo vydání rozhodnutí žádnou lhůtu, považuje se za nesprávný úřední postup rovněž porušení povinnosti učinit úkon nebo vydat rozhodnutí v přiměřené lhůtě. Soud dále vycházel z ustanovení § 1 odst. 1 OdpŠk, podle kterého je pro založení odpovědnosti státu za újmu způsobenou výkonem státní moci je zapotřebí kumulativní splnění tří podmínek, a to jednak existence nezákonného rozhodnutí podle § 5 písm. a) a § 8 odst. 1 a 2 OdpŠk, případně nesprávného úředního postupu podle § 5 písm. b) a § 13 odst. 1 OdpŠk, jednak vznik újmy, a to majetkové (škody) nebo nemajetkové a jednak existence příčinné souvislosti mezi nezákonným rozhodnutím či nesprávným úředním postupem na straně jedné a újmou na straně druhé. Podle ustanovení § 31 odst. 1 OdpŠk zahrnuje náhrada škody takové náklady řízení, které byly poškozeným účelně vynaloženy na zrušení nebo změnu nezákonného rozhodnutí nebo na nápravu nesprávného úředního postupu. Podle ustanovení § 31 odst. 2 OdpŠk může náhradu nákladů řízení poškozený uplatnit jen tehdy, jestliže neměl možnost učinit tak v průběhu řízení na základě procesních předpisů, anebo jestliže mu náhrada nákladů takto již nebyla přiznána. Pokud jde o nárok na náhradu nákladů vynaložených žalobcem v řízení o přestupku, soud poukazuje na ustanovení § 79 odst. 1 a 3 SprŘ, podle kterého si náklady správního řízení nese účastník sám. K vypořádání újmy, která má zjevně charakter nákladů správního řízení, slouží zásadně samo řízení, v němž tyto náklady vznikly. Okolnost, že zák. č. 500/2004 Sb. tyto náklady vypořádává tak, že je nese účastník sám, nemůže ještě znamenat, že co nelze žádat z titulu náhrady nákladů řízení, lze bez dalšího požadovat z titulu náhrady škody (srov. např. usnesení Ústavního soudu ČR ze dne [datum], sp. zn. III. ÚS 302/07). Navíc je třeba mít na zřeteli, že v případě náhrady škody v podobě vynaložených nákladů řízení, ustanovení § 31 zákona č. 82/1998 Sb. výslovně stanoví, že náhrada škody zahrnuje jen takové náklady řízení, jež byly poškozeným účelně vynaloženy na zrušení nebo změnu nezákonného rozhodnutí nebo na nápravu nesprávného úředního postupu. Nejde tak o všechny náklady, které účastníku ve správním řízení vznikly viz. rozsudky Nejvyššího soudu ČR ze dne 28. 1. 2009, sp. zn. 25 Cdo 2928/2006 a ze dne 28. 11. 2011, sp. zn. 25 Cdo 2615/2010 věci.

31. Soud vzal na zřetel rovněž nález Ústavního soudu ze dne [datum], sp. zn. II. ÚS 1795/16, podle kterého lze poškozenému přiznat náklady řízení v podobě nákladů na zastupování v přestupkovém řízení, pokud došlo k zániku odpovědnosti za přestupek v důsledku uplynutí prekluzivní lhůty a podstatným důvodem prekluze byly průtahy na straně orgánu projednávajícího obvinění z přestupku. Dále vzal na zřetel k bodu 15 nálezu Ústavního soudu ze dne [datum], sp. zn. II. ÚS 1099/19, kterým řešil otázku přiznání náhrady nákladů právního zastoupení podle zákona č. 82/1998 Sb. v situaci, kdy se původní podezření nepotvrdí. V uvedené věci Ústavní soud zdůraznil, že bylo především rozhodující, že se nepotvrdilo původní podezření policejního orgánu, že stěžovatel spáchal přestupek, a že správní orgán byl povinen řízení o přestupku zastavit kvůli flagrantním pochybením policejního orgánu při dokumentaci nehody osobních automobilů stěžovatele a poškozené. V důsledku tohoto postupu je nutno v této konkrétní věci hledět na„ Oznámení o zahájení řízení o přestupku“ spojené se sdělením obvinění z přestupku ze dne [datum] a na něj navazující řízení o přestupku jako na nezákonné. Za období od zahájení přestupkového řízení by tedy stěžovateli měla být přiznána náhrada škody v podobě náhrady nákladů obhajoby, které mu v příčinné souvislosti s vedením řízení o přestupku vznikly 32. Pokud jde o nesprávný úřední postup, je třeba vyjít z definice nesprávného úředního postupu, jak se ustálil v komentářové literatuře a je sdílen i v rozhodovací praxi Nejvyššího soudu. Ten opakovaně vyslovil tezi, dle níž třebaže nesprávný úřední postup není v zákoně definován, vychází právní teorie i soudní praxe z toho, že jde o porušení pravidel předepsaných právními normami pro počínání státního orgánu při jeho činnosti, a to i při takových úkonech, které jsou prováděny v rámci činnosti rozhodovací, avšak neodrazí se bezprostředně v obsahu vydaného rozhodnutí viz. např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 24. 6. 1999, sp. zn. 2 Cdon 804/96, uveřejněný v časopise Soudní judikatura, sešit [číslo] pod [číslo] nebo rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 27. 5. 2009, sp. zn. 25 Cdo 1455/2007. Obecný předpoklad vzniku odpovědnosti za škodu, jímž je protiprávnost zák. č. 82/1998 Sb. specificky vymezená ve vztahu k pochybením při výkonu veřejné moci, nemůže být naplněn, nestanoví-li právní řád jednoznačně povinnosti, jejichž porušení by mělo za následek vznik protiprávního stavu. Při vzniku odpovědnosti státu za nesprávný úřední postup pak je rozhodující, zda je obecně závaznými předpisy stanoven postup řádný. Stát může nést odpovědnost za škodu tehdy, stanoví-li obecně závazným předpisem určitou povinnost, jejíž splnění je ze své vrchnostenské pozice ve vztahu k danému okruhu osob povinen zajistit viz.např. rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 7. 12. 2011, sp. zn. 28 Cdo 2501/2011. Soud dodává, že při výkladu tohoto pojmu je přitom dle judikatury Nejvyššího soudu namístě šetřit smysl a účel právní úpravy, v jejichž rámci státní orgán svou působnost vykonává.

33. Ostatně je třeba k výše uvedenému odkázat i na přiléhavý nález Ústavního soudu ze dne [datum], sp. zn. II. ÚS 1099/19, o který žalobce opřel svůj nárok na náhradu nákladů právního zastoupení:„ To nicméně neznamená, že by každé zahájení přestupkového řízení či procesní postup správních orgánů v jeho průběhu, které by nevyústily v pravomocné meritorní rozhodnutí správních orgánů o projednávaném přestupku, bylo možné paušálně považovat za nesprávný úřední postup, resp. nezákonné rozhodnutí, zakládající bez dalšího odpovědnost státu za škodu podle zákona o odpovědnosti státu.“ Obdobě podle usnesení Ústavního soudu ze dne [datum], sp. zn. II. ÚS 1470/19, platí, že nelze v samotném zahájení, popř. následném vedení přestupkového řízení, shledávat nesprávný úřední postup ani nezákonné rozhodnutí ve smyslu zák. č. 82/1998 Sb., jen z toho důvodu, že nedošlo k uznání viny či k uložení sankce za přestupek.

34. Z výše uvedeného je zřejmé, že je nutné v dané věci posoudit, zda v dané věci došlo k vydání nezákonného rozhodnutí nebo nesprávnému úřednímu postupu správního orgánu. Správní orgán, konkrétně Městský úřad v Sokolově, vycházel při své činnosti spočívající v zahájení a v následném pokračování v řízení o daném přestupku z Policií ČR uvedených skutečností, že žalobce dne [datum] v 9.23 hod. po silnici II/209 v obci [obec], ul. [ulice], řídil nákladní automobil Renault, [registrační značka], jenž nesplňoval technické podmínky stanovené zvláštním právním předpisem, neboť nesvítily některé obrysové svítilny vpravo a vlevo, přední a zadní doplňkové, sada obrysových svítilen (společný zadní pár) zjevně nesplňovala stejné fotometrické vlastnosti, kdy ze 4 zdrojů světla svítily jen 3, vnější krycí sklo směrové svítilny bylo poškozené tak, že poškození zjevně ovlivňovalo jeho funkci a barvu vyzařovaného světla, většina spojovacích prvků, upevňující nástavbu k podvozku byla uvolněna, čímž byla ohrožena bezpečnost silničního provozu při jízdě vozidla. V projednávané věci je klíčové, že Městský úřad v Sokolově v době šetření přestupku důvodně zahájil přestupkové řízení, neboť z podkladů, které měl k dispozici, vyplynulo, že se žalobce měl dopustit protiprávního jednání. Za dané situace nebylo na místě postupovat jinak, než zahájit přestupkové řízení z důvodu ochrany veřejnosti. [příjmení] Městského úřadu v Sokolově měly své zákonné opodstatnění a z hlediska správního řádu nelze správnímu orgánu ohledně zahájení přestupkového řízení ničeho vytknout.

35. V samotném zahájení, resp. ve vydání a doručení přípisu, jímž se řízení zahajuje, popř. následném vedení přestupkového řízení, soud neshledal nesprávný úřední postup ani nezákonné rozhodnutí ve smyslu zák. č. 82/1998 Sb. Pokud šlo o náklady, jež byly účelně vynaloženy na nápravu nesprávného úředního postupu spočívajícího v porušení lhůt pro vydání rozhodnutí, pak šlo o dvě žádosti žalobce o přijetí opatření proti nečinnosti ze dne [datum] a ze dne [datum], zbylé úkony tvrzené žalobcem a uplatněné jako náklady správního řízení k nápravě nesprávného úředního postupu spočívajícího v jakémkoli průtahu nesměřovaly. Pokud šlo o odvolání žalobce ze dne [datum], toto směřovalo pouze proti jednomu konkrétnímu rozhodnutí, jehož zrušení se domáhal. Soud tudíž zkoumal naplnění podmínek podle zák. č. 82/1998 Sb., k založení odpovědnosti státu za škodu vždy výlučně s konkrétním rozhodnutím. Odvolání ze dne [datum] směřovalo proti rozhodnutí Městského úřadu ze dne [datum], jež však nebylo lze považovat za nezákonné, protože nebylo jako pravomocné pro nezákonnost zrušeno příslušným orgánem a nebylo ani předběžně vykonatelné. Pokud šlo o poradu klienta s jeho právním zástupcem ze dne [datum], z potvrzení o právní poradě s žadatelem doložené k žádosti o odškodnění vyplynulo, že byla projednávána možnost odvolání a důvody pro napadení rozhodnutí Městského úřadu ze dne [datum], přičemž poradu nelze považovat za úkon, jež by směřoval přímo k odstranění jakéhokoli průtahu, když podle shora citovaného ustanovení § 31 OdpŠk náklady musejí být vynaloženy přímo na odstranění nezákonného rozhodnutí nebo nápravu nesprávného úředního postupu, nestačí, pokud byly vynaloženy pouze v souvislosti s daným pochybením. Pokud šlo o fakturu právního zástupce žalobce ze dne [datum] na částku 12 584 Kč, přímo z ní nevyplynulo, jaké úkony zahrnovala. Uvedené tvrzené doložil žalobce až následně seznamem úkonů provedených advokátem. Navíc právní zástupce žalobce, [anonymizováno] [jméno] [příjmení], měl možnost požadovat po žalobci odměnu za úkony právní služby dle advokátního tarifu až na základě plné moci ze dne [datum]. Po uvedeném datu byly učiněny jen čtyři úkony, a to porada dne [datum], sepis odvolání ze dne [datum], sepis žádosti o přijetí opatření proti nečinnosti Krajského úřadu ze dne [datum] a sepis žádosti o přijetí opatření proti nečinnosti Městského úřadu ze dne [datum] databáze ARES ohledně údajů o subjektech DPH soud zjistil, že právní zástupce žalobce byl přihlášen platně k registraci plátcovství DPH od [datum].

36. Ze všech výše uvedených důvodů, kdy nebyl prokázán hmotněprávní základ žalobou uplatněného nároku, tedy vznik práva žalobce na náhradu škody proti státu, neboť nebyla splněna jedna ze základních podmínek pro založení odpovědnosti státu za újmu způsobenou výkonem státní moci, v podobě existence nesprávného úředního postupu, soud žalobu jako nedůvodnou zamítl tak, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku, aniž by se zabýval uplatňovanou výší škody v podobě nákladů právního zastoupení. Ve správním řízení nebylo vydáno rozhodnutí o vině, soud posuzoval konkrétní okolnosti případu se zřetelem k ústavnímu nálezu citovanému shora, správní řízení muselo být zahájeno z podnětu policie, když nebyla splněna podmínka odpovědnosti za škodu podle § 8 OdpŠk, nebylo vydáno rozhodnutí, které by bylo následně změněno či zrušeno pro nezákonnost. Dne [datum] vypracoval Městský úřad usnesení č. j. [číslo] [spisová značka], kterým předmětné řízení zastavil, jelikož odpovědnost za přestupek zanikla. Uvedené rozhodnutí nabylo právní moci dne [datum]. Dne [datum] Městskému úřadu v Sokolově doručeno podání, kterým nynější právní zástupce žalobce požádal o opravu neúplného usnesení o zastavení řízení. Následně byl dne [datum] telefonicky Městským úřadem informován o skutečnosti, že bylo o zastavení řízení rozhodnuto podle § 76 odst. 1 písm. f) zák. č. 200/1990 Sb., o přestupcích, ve znění platném v rozhodné době, kdy se rozhodnutí nevydává, ale pouze se o zastavení vyrozumívá.

37. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud výrokem II. tohoto rozsudku podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalované, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 900 Kč Náklady soudního řízení se sestávají ze tří paušálních náhrad po 300 Kč za tři úkony dle vyhl. č. 254/2015 Sb. (dvě vyjádření ve věci samé a účast na soudním jednání).

38. Lhůta k plnění byla soudem stanovena dle § 160 odst. 1 věta před středníkem o. s. ř.