27 C 280/2023 - 113

Rubrum

Obvodní soud pro Prahu 2 rozhodl soudkyní Mgr. Klárou Klečkovou ve věci žalobce: [Jméno žalobce], narozený [Datum narození žalobce] bytem [Adresa žalobce] zastoupený advokátem [Anonymizováno]. [Jméno advokáta] sídlem [Adresa advokáta] proti žalované: [Anonymizováno], IČO: [Anonymizováno] sídlem [Anonymizováno] jednající [Jméno žalované] se sídlem [Adresa žalované] o zaplacení 160 000 Kč s příslušenstvím takto:

Výrok

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci 132 750 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 132 750 Kč od 23. 9. 2023 do zaplacení ve lhůtě 15 dnů od právní moci rozsudku.

II. Žaloba se co do požadavku žalobce na zaplacení 27 250 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 27 250 Kč od 23. 9. 2023 do zaplacení a zákonného úroku z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 160 000 Kč od 12. 7. 2023 do 22. 9. 2023 zamítá.

III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci na náhradě nákladů řízení částku ve výši 33 037 Kč k rukám právního zástupce žalobce do 15 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

Odůvodnění

1. Žalobce se žalobou doručenou soudu dne 4. 12. 2023 domáhal náhrady nemajetkové újmy ve výši 160 000 Kč za nepřiměřenou délku řízení vedeného u Okresního soudu v [adresa] pod sp. zn. [Anonymizováno]. Uvedl, že se připojil k trestnímu řízení dne 11. 11. 2008 jako poškozený se svým nárokem, avšak jako další poškození nebyl připuštěn k uplatnění nároku na náhradu škody v této trestní věci z důvodu, že se obžalovaní měli vytýkaného jednání dopustit v souvislosti s plněním pracovních povinností. Řízení trvalo ke dni uplatnění nároku u žalované 14 let a 4 měsíce. Základní částku stanovil na 200 000 Kč s tím, že zohlednil složitost věci a snížil ji o 20 %. Žalobce se sám na délce řízení nepodílel, význam řízení zhodnotil jako nadstandardní, neboť po nehodě trpí dlouhodobě posttraumatickou stresovou poruchou. Nejistota ohledně viníků nehody, jejich potrestání a s tím související skutečnost, že pro žalobce stále nemůže být věc vnitřně uzavřena, byla velmi stresující a stěžující jeho léčebný proces. Nárok uplatnil u žalované. V replice doplnil, že ani po 15 letech není seznámen s pravou příčinou nehody a skutečnost, kdo a zda obžalovaní způsobili jeho následné přetrvávající psychické potíže, je pro něj zcela zásadní a konstantně stresujících. Nesouhlasil s žalovanou, že není k podání žaloby aktivně legitimován a nárok neměl za promlčený.

2. Soud vyzval žalobce dle § 118a odst. 1, 3 o.s.ř. k doplnění tvrzení a označení důkazů k prokázání, zda a jakým způsobem vystupoval v posuzovaném řízení po datu 20. 6. 2011, tedy zda využíval svých procesních práv poškozeného, jakým způsobem a kdy, zda s ním bylo jako s poškozeným nadále jednáno, zda mu soud doručoval, vyrozumíval jej a jiné. Dále měl doplnit tvrzení a označit důkazy k prokázání, zda a jakým způsobem se domáhal náhrady nemajetkové újmy či škody v souvislosti s předmětným vlakovým neštěstím, které původně uplatňoval v posuzovaném řízení, tedy po kom, kdy, jakým způsobem, u jakého orgánu a s jakým výsledkem. K tomu žalobce uvedl, že se i nadále jako poškozený účastnil hlavních líčení nařízených v trestní věci a ze strany trestního soudu mu bylo nadále doručováno vyrozumění o nařízených hlavních líčeních a veřejných zasedáních o odvolání proti rozsudku. Označil termíny hlavního líčení, případně veřejného zasedání, na kterých byl osobně přítomen, a to dne 20. 6. 2011, blíže nespecifikovaný termín v následujícím týdnu od 27. do 30. 6. 2011, dne 23. 9. 2013, 7. 12. 2017, blíže nespecifikovaný termín hlavního líčení v únoru 2019 a dne 7. 9. 2020 a 26. 2. 2022, což byla veřejná zasedání u Krajského soudu v [adresa]. Rovněž mu byla doručována rozhodnutí. Dodatel, že mohl být přítomen i na dalších hlavních líčeních. Rovněž se zajímal o průběh řízení, o čemž svědčí i jím podaná stížnost na průtahy v řízení. U [adresa] v řízení vedeném pod sp. zn. [Anonymizováno] se domáhal po [Anonymizováno]. žalobou podanou dne 19. 11. 2012 částky 204 000 Kč s příslušenstvím coby náhrady nemajetkové újmy způsobené úrazem z předmětné vlakové nehody. Žalobu vzal roku v roce 2014 zpět s ohledem na uzavření mimosoudní dohody.

3. Žalovaná navrhla žalobu zamítnout a vznesla námitku promlčení. Uvedla, že účast žalobce v řízení skončila pravomocně dne 20. 6. 2011 a teprve dne 22. 3. 2023 žalobce požádal o mimosoudní projednání nároku. Trestní řízení je pouze jednou z možností, jak se může poškozený po škůdci domáhat svého nároku na náhradu škody. V rámci adhezního řízení lze nárok na náhradu škody přiznat pouze, pokud je v trestním řízení pro takové rozhodnutí dostatek podkladů. Poškozený se tedy nemůže na následné rozhodnutí v adhezním řízení automaticky spoléhat, kdy primárním smyslem je zjištění skutkového stavu vymezeného obžalobou pro potřeby rozhodnutí o vině a trestu.

4. Mezi účastníky řízení byl nesporné, že žalobce uplatnil nárok předběžně u žalované dne 22. 3. 2023 a žalovaná mu stanoviskem ze dne 11. 7. 2023 sdělila, že jeho nároku nevyhovuje z důvodu promlčení nároku.

5. Soud provedl dokazování a dospěl k následujícím skutkovým zjištěním.

6. Usnesením policejního orgánu z 15. 8. 2008 bylo zahájeno trestní stíhání obviněných [tituly před jménem] [jméno FO], [tituly před jménem] [adresa] pro trestný čin obecné ohrožení dle § 180 odst. 1, 2 písm. b), odst. 3 písm. a) a odst. 4 tr. zkn. Proti usnesení [tituly před jménem] [jméno FO] podal stížnost dne 21. 8. 2008, která byla usnesením státního zástupce dne 2. 9. 2008 zamítnuta. [tituly před jménem] [jméno FO] podal stížnost dne 20. 8. 2008, rovněž byla usnesením z 26. 8. 2008 zamítnuta. Dne 9. 9. 2008. [tituly před jménem] [jméno FO] doplnil svou stížnost. Dne 11. 9. 2008 podal obviněný [tituly před jménem] [jméno FO] stížnost proti opravnému usnesení o zahájení trestního stíhání, které bylo vydáno dne 28. 8. 2008. Stížnost byla zamítnuta usnesením státního zástupce z 22. 9. 2008. Usnesením policejního orgánu z 19. 10. 2009 bylo zahájeno trestní stíhání obviněného [jméno FO]. Proti usnesení podal obviněný dne 23. 10. 2009 stížnost, která byla jako nedůvodná zamítnuta usnesením státního zástupce z 12. 11. 2009. Usnesením z 19. 10. 2009 bylo zahájeno trestní stíhání [tituly před jménem] [jméno FO], proti kterému podal stížnost dne 26. 10. 2009. Stížnost byla zamítnuta usnesením státního zástupce z 23. 11. 2009. Usnesením policejního orgánu z 19. 10. 2009 bylo zahájeno trestní stíhání [tituly před jménem] [Anonymizováno] [Anonymizováno], proti kterému si podal obviněný dne 26. 10. 2009 stížnost, která byla usnesením státního zástupce z 23. 11. 2009 zamítnuta. Usnesením policejního orgánu z 19. 10. 2009 bylo zahájeno trestní stíhání obviněného [jméno FO]. Obviněný podal stížnost dne 23. 10. 2009, která byla usnesením státního zástupce z 12. 11. 2009 zamítnuta. Usnesením policejního orgánu z 19. 10. 2009 bylo zahájeno trestní stíhání [tituly před jménem] [jméno FO], proti kterému obviněný stížnost dne 23. 10. 2009. Stížnost byla od zamítnuta usnesením státního zástupce z 12. 11. 2009. Usnesením policejního orgánu z 19. 10. 2009 bylo zahájeno trestní stíhání obviněného [jméno FO], proti kterému podal obviněný stížnost taktéž 23. 10. 2009. Stížnost byla usnesením státního zástupce z 12. 11. 2009 zamítnuta. Obvinění doplňovali své stížnosti. Usnesením policejního orgánu z 19. 10. 2009 bylo zahájeno trestní stíhání obviněného [jméno FO], proti usnesení podal obviněný stížnost dne 26. 10. 2009. Stížnost byla usnesením státního zástupce z 23. 11. 2009 zamítnuta. Usnesením policejního orgánu z 19. 10. 2009 bylo zahájeno trestní stíhání [tituly před jménem] [jméno FO], proti němuž podal obviněný stížnost dne 21. 10. 2009, kterou státní zástupce usnesením z 23. 11. 2009 zamítl. Dne 28. 8. 2008 obhájci žádali o nahlížení do trestního spisu, nahlížení jim nebylo umožněno. Dne 8. 12. 2008, 30. 12. 2008 a 21. 1. 2009 podal obviněný [tituly před jménem] [jméno FO] návrh na provedení důkazů. Dne 12. 3. 2009 obhájce [tituly před jménem] [jméno FO] opakovaně žádal o umožnění nahlédnout do spisu, nahlížení do spisu za [tituly před jménem] [jméno FO] a [tituly před jménem] [jméno FO] proběhlo 15. 5. 2009, 20. 10. 2009, 10. 12. 2009 a 29. 3. 2010. Dne 13. 8. 2008 došlo k zadržení [tituly před jménem] [jméno FO] a [tituly před jménem] [jméno FO] coby podezřelých. Dne 8. 8. 2008 proběhlo ohledání místa činu, fotodokumentace byla pořízena 6. 8. 2008. Dne 19. 8. 2008 proběhlo ohledání podpěrné skruže. Další ohledání místa činu 17. 12. 2008. Dne 9. 10. 2009 byl učiněn úřední záznam o zjištění pravděpodobné polohy mostní konstrukce před pádem dne 8. 8. 2008. Další ohledání proběhlo 9. 8. 2008. Dne 8. 12. 2009 byl vyhotoven výpočet dráhy posunu mostu po nárazu vlakem coby dodatek protokolu o ohledaný místa činu. Dne 11. 9. 2008 bylo ve spolupráci s [adresa] provedeno letecké snímkování, zaměření místa neštěstí, jehož výsledkem byla detailní dokumentace místa činu. Dne 15. 12. 2008 žádal policejní orgán o součinnost [adresa] o zaslání kompletní dokumentace, která byla pořízena dne 8. 8. 2008 na místě nehody. Žádostem o součinnost bylo vyhověno. Dne 9. 8. 2008 policejní orgán z [Anonymizováno] poskytl součinnost policejnímu orgánu, který prováděl šetření. Následovalo zdokumentování fotografií na místě činu včetně prohlídek mrtvých, záznamy o identifikaci osob, byly činěny seznamy osobních věcí a těl zemřelých, protokoly o předání věcí, dále probíhaly identifikace zemřelých osob. Opatřením z 9. 8. 2008 bylo rozhodnuto o provedení prohlídky a pitvy mrtvol, k tomu byli přibráni k podání znaleckého posudku tři lékaři z oboru zdravotnictví, odvětví soudního lékařství a toxikologie. Pitvy probíhaly dne 9. 8. 2008. Dne 9. 8. 2008 rovněž probíhalo vydávání věcí od obviněných či třetích osob, například projektová dokumentace, vč. všech náležitostí. Vydávání věcí probíhalo i po celý průběh srpna 2008. Dne 18. 8. 2009 byla provedena fyzická kontrola zajištěných ocelových konstrukcí, ocelových nosníků mostu, kdy při této kontrole nebyla dohledána část železné podpěrné skruže modré barvy. Na to bylo podáno trestní oznámení na neznámého pachatele pro podezření ze spáchání trestného činu krádeže, to učinil policejní orgán dne 13. 11. 2009. Věc byla odevzdána k projednání přestupku. Dne 12. 9. 2008 Společnost [Anonymizováno] požádaly o vydání věcí, které byly vydány policejnímu orgánu. Usnesením z 26. 9. 2008 byly vydány věci. Další žádost o uvolnění zadržených věcí jiné společnosti je ze 7. 10. 2008, na to bylo reagováno 9. 10. 2008. Usnesením z 30. 12. 2009 byly společnosti [adresa] vydány zajištěné věci. Další předání věcí probíhalo dne 8. 3. 2010. Dne 18. 8. 2008 byly věci vydány [tituly před jménem] [jméno FO] policejnímu orgánu. Dne 27. 8. 2008 byl předložen znalecký posudek z oboru kriminalistika, odvětví kriminalistická počítačová expertiza na základě opatření policejního orgánu o přibrání znalce z 19. 8. 2008. Znalecký posudek se týkal zkoumání počítačů. Dále byly vráceny věci [tituly před jménem] [jméno FO] dne 26. 8. 2008 a 2. 6. 2009. Další vydání věcí probíhalo dne 8. 8. 2008, 29. 8. 2008 a 22. 8. 2008. Opatřením policejního orgánu z 28. 8. 2008 byl přibrán k podání znaleckého posudku z oboru počítačové expertizy znalec [právnická osoba]. Znalecký posudek byl doručen 9. 9. 2008. Dne 15. 10. 2009 požádal policejní orgán [adresa] o podání odborného znaleckého vyjádření, to obdržel 27. 1. 2010. Usnesením z 12. 2. 2010 byly vráceny další zajištěné věci [tituly před jménem] [jméno FO], rovněž 22. 3. 2010, 1. 10. 2008, 22. 3. 2010, 2. 10. 2008. Dne 19. 8. 2008 byl předložen znalecký posudek z oboru kriminalistika, odvětví kriminalistická počítačová expertiza. Opatřením policejního orgánu z 8. 8. 2008 byl přibrán znalec z oboru stavebnictví, odvětví stavby dopravní. Znalec byl vyslechnut dne 14. 8. 2008 a 15. 8. 2008. Znalec předložil následně vyúčtování znalečného dne 18. 10. 2008. Opatřením z 8. 8. 2008 byl přibrán soudní znalec [tituly před jménem] [jméno FO] z oboru ekonomika, geodézie a kartografie, odvětví ceny a odhady nemovitostí, geodézie a kartografie. Znalecký posudek podal 16. 9. 2008 a jeho dodatek dne 9. 9. 2008. Následně soud rozhodoval o znalečném [tituly před jménem] [jméno FO]. Opatřením z 18. 8. 2008 byl přibrán Znalecký ústav [Anonymizováno] k podání znaleckého posudku z oboru stavebnictví. Znalecký posudek obdržel policejní orgán dne 20. 1. 2009. Opatřením z 22. 4. 2009 byl přibrán znalecký ústav [Anonymizováno] k podání dodatku znaleckého posudku z oboru stavebnictví, dodatek posudku předložili 2. 6. 2009. Následně bylo rozhodováno o znalečném tohoto znaleckého ústavu. Obviněný [tituly před jménem] [jméno FO] podal dne 3. 6. 2009 návrh na doplnění dokazování, současně námitky proti formulaci otázek v opatření z 22. 4. 2009. Na to reagoval policejní orgán 26. 9. 2009. Dne 23. 6. 2009 policejní orgán vyzval obhájce, aby doplnil svůj písemný návrh, na to reagoval obhájce [tituly před jménem] [jméno FO] dne 20. 7. 2009. Připomínky ke znaleckému posudku [Anonymizováno] od [adresa] jsou z 5. 1. 2010. Opatřením z 22. 1. 2010 soud přibral znalecký ústav [Anonymizováno] k podání dodatku znaleckého posudku, tento dodatek je z 9. 3. 2010. Následně dne 7. 4. 2010 soud proplácel znalečné. Dne 10. 3. 2010 obviněný [tituly před jménem] [jméno FO] podal námitky proti formulaci otázek v opatření policejního orgánu z 22. 1. 2010. O námitkách rozhodoval státní zástupce dne 29. 3. 2010. Obviněný [tituly před jménem] [jméno FO] se vyjádřil dne 8. 4. 2010. Dne 18. 3. 2010 obvinění [tituly před jménem] [jméno FO], [jméno FO] a [jméno FO] podali vyjádření k opatření z 22. 1. 2010 a námitky proti otázkám. Současně učinili návrh na doplňující otázky znaleckému ústavu. Státní zástupce se vyjádřil k jejich návrhu 15. 4. 2010 a rozhodl o námitkách. Dne 16. 10. 2008 dal státní zástupce pokyn policejnímu orgánu, aby provedl úpravu otázek na znalecký ústav. Opatřením z 30. 9. 2008 byl přibrán k podání znaleckého posudku z oboru stavebnictví [právnická osoba]. Na základě pokynu státního zástupce policejní orgán upřesnil otázky na [právnická osoba]. dne 22. 10. 2008. Dne 18. 12. 2008 obdržel policejní orgán znalecký posudek z [právnická osoba]. Dne 14. 1. 2009 policejní orgán rozhodoval o znalečném. Opatřením z 19. 1. 2009 byl přibrán znalecký ústav z oboru stavebnictví, [právnická osoba]. k podání znaleckého posudku v oboru stavebnictví. Znalecký posudek obdržen 11. 3. 2009. Dne 4. 5. 2009 předloženého vyúčtování znalečného. Opatřením z 10. 10. 2008 byl přibrán znalec [tituly před jménem] [jméno FO] z oboru strojírenství, strojírenství všeobecné, jeřáby a výtahy, obor bezpečnost práce, odvětví zdvihací zařízení. Znalecký posudek obdržen dne 27. 11. 2008. Opatřením dne 2. 12. 2008 rozhodnuto o znalečné. Dne 17. 2. 2009 policejní orgán vydal opatření, kterým přibral znalce [tituly před jménem] [jméno FO], soudního znalce z oboru strojírenství, strojírenství všeobecné, jeřáby a výtahy, obor bezpečnost práce, odvětví zdvihací zařízení, k podání znaleckého posudku z oboru bezpečnosti práce, znalecký posudek obdržen dne 20. 7. 2009. Dne 31. 7. 2009 rozhodováno o znalečném. Dne 7. 8. 2009 vydalo [Anonymizováno] v [Anonymizováno], [Anonymizováno] znalecký posudek, objednatelem byla firma [Anonymizováno] V průběhu fáze prověřování a vyšetřování byli opatřeními přibráni tlumočníci, a to z jazyka polského, anglického, ruského a ukrajinského. Opatřením policejního orgánu z 26. 9. 2008 byl přibrán znalec [Anonymizováno]. [tituly před jménem] [jméno FO], [tituly za jménem], znalec z oboru zdravotnictví, odvětví soudní lékařství, který měl posoudit zdravotní stav poškozených osob. Opatřeními z 2. 12. 2008, 15. 1. 2009 a 15. 1. 2009 byl přibrán tentýž znalec k podání posudku z oboru zdravotnictví odvětví soudního lékařství. Znalec podal svůj nález dne 25. 5. 2009. Dne 9. 6. 2009 bylo rozhodováno o jeho znalečném. Výslechy obviněných probíhaly 15. 8. 2008, 14. 1. 2009, 23. 6. 2009, 24. 11. 2009, 15. 8. 2008, 16. 12. 2008, 24. 11. 2009, 11. 1. 2009, 12. 11. 2009, 11. 11. 2009, 19. 11. 2009, 12. 11. 2009, 20. 11. 2009. Výslechy svědků probíhaly ve dnech 21. 1. 2010, 12. 1. 2010, 7. 1. 2010, 14. 1. 2010, 7. 12. 2009, 20. 1. 2010, 14. 12. 2009, 16. 12. 2009, 14. 1. 2010. Dne 17. 10. 2008 policie požádala o zajištění výpisu o uskutečněném telekomunikačním provozu, souhlas obdržen dne 10. 10. 2008, analýza provedena 20. 10. 2008. Další výslechy svědků 7. 12. 2009, 20. 1. 2010 a 8. 12. 2009. Vyslýchány byly i osoby cizích státních příslušností vždy s tlumočníkem. Další výslechy svědků 8. 12. 2009, 8. 1. 2010, 9. 12. 2009, 10. 12. 2009, 13. 1. 2010, 11. 1. 2010, 15. 1. 2010. Dne 11. 11. 2008 žalobce [Jméno žalobce] podal vysvětlení, kdy uváděl, že jel z [adresa], neutrpěl úraz, ale do současné doby je ve špatném psychickém stavu a do současné doby je léčen u psychiatra. Nedošlo k poškození jeho osobních věcí. V trestním řízení se k náhradě škody připojuje. Byl poučen jako poškozený téhož dne. Do řízení se připojily desítky poškozených fyzických osob, zároveň desítky poškozených společností, např. [Anonymizováno], krajský úřad, [právnická osoba], [právnická osoba], [Anonymizováno], [adresa], [právnická osoba], [Anonymizováno] aj. O vyčíslení škod žádali [právnická osoba], [jméno FO], [jméno FO] a další. Rovněž nároky osob, které se připojily se škodou k trestnímu řízení, byly v řádech milionů korun, vyčíslené škody se týkaly i zdravotních pojišťoven. Připojily se téměř všechny pojišťovny a nemocnice, např. [adresa], [podezřelý výraz], [právnická osoba] [adresa], [právnická osoba], [adresa], [právnická osoba]. Policejní orgán v průběhu celého přípravného řízení žádal o součinnost například [Anonymizováno], krajský úřad o zaslání dokladů, konkrétně příkazní smlouva, pracovní smlouvy, písemné dokumenty a korespondence dokladující plnění mandátní smlouvy se společností [právnická osoba], denní záznamy stavby, inspekční zprávu koordinátora bezpečnosti práce na staveništi, stavební deník, smlouvu o dílo na zpracování projektové dokumentace. Dále například žádal o součinnost od [právnická osoba] [adresa], [právnická osoba], [Anonymizováno], [Anonymizováno]. Taktéž žádal vyjádření k možnému seizmickému zatížení mostu [Anonymizováno], [Anonymizováno], dále žádal o součinnost [adresa], mimo to i smlouvy o dílo, seznam pracujících osob na stavbě mostu a smlouvy, které tato společnost uzavřela se svými dodavateli. Rovněž byla žádána o součinnost společnost [Anonymizováno], svazky čítají stovky stran, které představují pouze vyžádané listiny. Dále policejní orgán žádal o součinnost [právnická osoba], [Anonymizováno]. Dne 26. 10. 2009 podal obv. [tituly před jménem] [jméno FO] návrh na doplnění dokazování. Dne 22. 1. 2010 policejní orgán sdělil Krajskému státnímu zastupitelství v [adresa] stav věci. Poškozená spol. [Anonymizováno] dne 16. 5. 2010 podala své vyjádření. Obviněný [tituly před jménem] [jméno FO] sdělil dne 25. 4. 2010, že si nechal vypracovat svůj vlastní znalecký posudek u [Anonymizováno] a hodlá jej předložit policejnímu orgánu. Dne 17. 5. 2010 se policejní orgán vyjádřil k návrhu na doplnění dokazování. V lednu 2010 činěny lustrace obviněných. V průběhu podávaly vysvětlení i třetí osoby. Dne 8. 8. 2008 byla vydána [Anonymizováno] zpráva o výsledcích šetření příčin a okolností vzniku této železniční dopravní nehody. Společnost poškozená [adresa] dne 23. 6. 2010 podala své vyjádření a upřesnila výši škody, kterou požadují přiznat. Následně policejní orgán v květnu 2010 vyrozuměl obhájce o možnosti prostudovat trestní spis. Prostudování se konalo v červnu 2010 u všech obviněných a také na počátku července 2010, konkrétně 8. 7. 2010. Úřední záznam o prostudování spisu od žalobce ve spise není. Dne 15. 7. 2010 předložen státnímu zástupci návrh na podání obžaloby proti celkem 10 obviněným. Obžaloba byla k Okresnímu soudu v [adresa] podána dne 9. 8. 2010 proti 10 obžalovaným. Dne 6. 8. 2010 [právnická osoba] vyčíslila škodu coby poškozená. Dne 26. 8. 2010 [jméno FO] [adresa] založilo do spisu znalecký posudek z oboru bezpečnost práce. Dne 30. 8. 2010 se další poškozený připojil s nárokem na NŠ do trestního řízení. V říjnu 2010 obžalovaní žádali v říjnu 2010 o předběžné projednání obžaloby podle § 185 tr. ř. Na žádost zákonného soudce došlo k prodloužení lhůty k nařízení hlavního líčení do 28. 4. 2011. Dne 15. 12. 2010 věc předložena VS v [Anonymizováno] k rozhodnutí o příslušnosti soudu. Doručeno VS dne 13. 1. 2011. Dne 25. 1. 2011 při neveřejném zasedání rozhodnuto o příslušnosti OS [adresa]. V únoru 2011 rozesláno účastníkům. Dne 21. 4. 2011 se připojil další poškozený. Pokynem soudce ze dne 28. 4. 2011 bylo nařízeno hlavní líčení na dny 20. 6. až 23. 6. 2011 a následně 27. 6. 2011 až 30. 6. 2011. Současně k hlavnímu líčení bylo obesláno i několik desítek poškozených včetně žalobce, svědků a soudní znalci. Přibrán tlumočník do jazyka polského a francouzského. Dne 8. 6. 2011 předložen nový ZP. Pro poškozené, kterým se nepodařilo doručit vyrozumění či obžaloba byla obžaloba vyvěšena na ÚD soudu. Obžaloba byla překládána do francouzštiny. Dne 28. 4. 2011 soudce sdělil poškozeným, že nebudou připuštěni po zahájení HL jako poškození k uplatnění nároku na náhradu škody a soud nebude o jejich nároku rozhodovat. Mají však nadále postavení poškozeného a jeho práva. Dne 20. 6. 2011 proběhlo hlavní líčení, při kterém byli vyslechnuti obžalovaní. V úvodu hlavního líčení vyhlášeno usnesení podle § 206 odst. 4 tr. řádu, kterým se nikdo z poškozených nepřipouští s nároky na náhradu škody k trestnímu řízení. Další hlavní líčení se konalo dne 21. 6. 2011, 22. 6. 2011, 23. 6. 2011, 27. 6. 2011, 28. 6. 2011, 29. 6. 2011 a 30. 6. 2011. Po HL znalci uplatňovali znalečné. Dne 4. 7. 2011 učiněn důkazní návrh od poškozeného, další návrhy na provedení důkazu soud obdržel od obžalovaných v průběhu září a října 2011. V říjnu 2011 rozhodováno o znalečném. Dne 5. 10. 2011 se poškozená pojišťovna připojila s nárokem na náhradu škody. Další úsek hlavních líčení proběhl ve dnech 31. 10. 2011, 2. 11. 2011, 3. 11. 2011, 7. 11. 2011, 8. 11. 2011, 9. 11. 2011, 10. 11. 2011. Byly vyslýchání svědci a znalci. Hlavní líčení odročeno na 19. – 22. 3. 2012 a 26. – 29. 3. 2012. K pokynu z 22. 2. 2012 HL odročeno na neurčito za účelem vyčkání vyžádaného důkazního materiálu. Dne 11. 5. 2012 sdělil [Anonymizováno], že se podařilo zrekonstruovat vyžádaný důkazní materiál a je připraven k vyzvednutí. Lhůta pro nařízení HL prodloužena do 3. 7. 2012. Dne 3. 7. 2012 soud oslovil znalce, zda chce po HL doplnit či upravit znalecký posudek. K tomu znalce dne 5. 9. 2012 sdělil, že nikoliv. Dne 30. 10. 2012 bylo [právnická osoba] zadáno vypracování znaleckého posudku. Znalecký posudek obdržen dne 27. 12. 2012. Dne 17. 1. 2013 obžalovaní učinili důkazní návrhy. Dne 25. 2. 2013 sdělil znalec, že vypracuje dodatek ke ZP do 30. 4. 2013. K pokynu z 27. 5. 2013 nařízena HL na 16. až 19. 9. 2013 a od 23. do 26. 9. 2013. O HL vyrozuměn i žalobce. Doručeno mu bylo dne 17. 7. 2013. Dne 23. 2. 2013 založen do spisu nový ZP. Následně byly do spisu založeny znalecké posudky a rozhodnutí [právnická osoba]. Dne 2. 8. 2013 učiněn další důkazní návrh. Dne 15. 8. 2013 byl podán další znalecký posudek [tituly před jménem] [jméno FO]. Dne 16. 9. 2013 a dne 17. 9. 2013 se konalo hlavní líčení a poté ve dnech 18. 9. 2013 až 26. 9. 2013. Vyslýchání soudní znalci, následně předkládali soudu vyúčtování znalečného. Žalobce byl vyrozuměn o hlavních líčeních konaných v září 2013. Další hlavní líčení dne 20. 1. 2014, při kterém bylo HL pouze odročeno na 24. - 28. 3. 2014. Dne 13. 3. 2014 doručen soudu dodatek ZP. Dne 24., 25., 26., 27., 28. 3. 2014 konáno hlavní líčení. Probíhaly výslechy znalců. Dne 16. 4. 2014 doručen dodatek ústavního ZP. Další hlavní líčení proběhlo dne 12. 6. 2014. Dne 25. 7. 2014 podán nový důkazní návrh. Dne 14. 8. 2014 opatřením přibrán znalecký ústav z oboru stavebnictví. Následně podány námitky proti formulaci otázek na znalecký ústav. Dne 15. 9. 2014 vznesl svou podjatost i znalecký ústav. Dne 19. 9. 2014 proběhlo hlavní líčení. Dne 20. 10. 2014 podán důkazní návrh. Dne 27. 11. 2014, 28. 11. 2014, 4. 2. 2015, 6. 2. 2015 proběhlo další hlavní líčení. Při hlavním líčení dne 28. 11. 2014 soud provedl jako důkaz úřední záznam a podaném vysvětlení žalobce. Naposledy jmenované hlavního líčení bylo odročeno na den 13. až 14. 4. 2015. Dne 8. 4. 2015 přišla žádost jednoho z obžalovaných o odročení hlavního líčení z důvodu nepříznivého zdravotního stavu jeho právního zástupce, na což následovaly další žádosti o odročení hlavního líčení. Dne 7. 5. 2015 doručen návrh SZ na doplnění dokazování. Průběžně byl ověřování zdravotní stav obhájce. Opatřením ze dne 22. 5. 2015 přibrán znalecký ústav z oboru stavebnictví. Obžalovaný se dne 5. 6. 2015 vyjádřil k přibrání znaleckého ústavu. Dne 8. 6. 2015 podány námitky proti formulaci otázek na znalecký ústav. Dne 14. 8. 2018 žalobce požádal o informace – v jakém stavu se nachází věc a chce být vyrozumíván jako poškozený o dalších krocích a jednáních (č. l. 11156). Rovněž požádal o přiznání nároku na právní pomoc poskytovanou zmocněncem bezplatně ve smyslu § 51a tr. řádu. Uvedl, že jeho psychický a fyzický stav není dobrý. Následky tr. činu trpí dlouhodobě, má poruchy soustředění a pozornosti. Se závažnými psychickými problémy se dlouhodobě léčí na psychiatrii u [tituly před jménem] [jméno FO], na terapie dochází k [tituly před jménem] [jméno FO] z [Anonymizováno]. Je mu zřejmé, že věc si vyžádá velké množství úkonů, v tr. řízení se neorientuje a bez pomoci není schopen uplatňovat svá práva. Událost na něj velmi doléhá, a to s ohledem na závažnost následků, které byly trestným činem způsobeny. Soud jej vyrozuměl dne 25. 8. 2015, že jelikož byl v pracovněprávním vztahu, má nároky uplatnit vůči svému zaměstnavateli. Dne 21. 8. 2015 obhájce sdělil svůj aktuální zdravotní stav. Dne 11. 9. 2015 znalecký ústav podal zprávu o vypracovávání ZP. K pokynu z 13. 10. 2015 nařízeno na 16. a 20. 11. 2015 hlavní líčení. Při něm probíhaly další výslechy. Odročeno na neurčito. Dne 17. 2. 2016 doručen návrh na provedení důkazů. Dne 29. 2. 2016 znalecký ústav sdělil, že odeslal první část posudku a požádal o umožnění odvozu částí mostu v součinnosti se soudem. Dne 30. 3. 2016 odvoz uskutečněn. Následně podáno trestní oznámení na neznámého pachatele, který měl manipulovat s částmi zříceného mostu. Dne 29. 4. 2016 jeden z obžalovaných navrhl doplnit otázky na znalecký ústav. Zátěžová zkouška mostní podpěrné konstrukce naplánována dne 1. 6. 2016 na 13. 9. 2016. Dne 24. 6. 2016, 9. 8. 2016, 21. 8. 2016 a 19. 9. 2016 podán důkazní návrh. Dne 20. 1. 2017 soud požádal obhájce o sdělení termínů hlavního líčení. K pokynu z 20. 3. 2017 nařízeno hlavní líčení na 16. – 18. 5. 2017. Znalecký posudek byl soudu doručen dne 4. 4. 2017 a poté ještě jeho doplněk. Tento byl zaslán obžalovaným, kteří se k němu poté ještě vyjádřili. Hlavní líčení proběhlo dne 16. 5. 2017 až 17. 5. 2017 – probíhaly výslechy znalců. Další hlavní líčení ve dnech 4. - 8. 9. 2017. Čteny závěrečné návrhy. Odročeno k pokynu z 12. 9. 2017 na 7. – 8. 12. 2017. Při tomto hlavním líčení byl vyhlášen rozsudek ve věci samé, kdy byli všichni obžalovaní zproštění obžaloby. Soudce požádal vedení soudu o prodloužení lhůty pro vyhotovení rozsudku do 23. 1. 2018. Proti rozsudku podal státní zástupce odvolání. Dne 5. 3. 2018 námitky státního zástupce proti protokolaci nepřipouští. Odvolání rozesláno k pokynu z 8. 3. 2018. Dne 21. 3. 2018 byl spis předložen Krajskému soudu v [adresa], jako soudu odvolacímu. K pokynu z 21. 8. 2018 nařízeno neveřejné zasedání. Tento usnesením ze dne 21. 9. 2018 napadený rozsudek v celém rozsahu zrušil a věc vrátil soudu prvního stupně k dalšímu řízení. Ve zrušujícím usnesení odvolací soud mj. podotknul, že věc vykazuje značné nedostatky ohledně přiměřenosti řízení, konkr.: „Okresní soud nerespektuje ustanovení § 2 odst. 4 věta 2. tr. řádu a čl. 38 odst. 2 Listiny základních práv a svobod o právu na projednání trestní věci co nejrychleji, neboť při nařizování hlavních líčení i vyžadování důkazů jsou neodůvodněné průtahy. Krajský soud proto okresnímu soudu ukládá povinnost projednávat tuto trestní věc přednostně a s co s největším urychlením, aby již délka trestního řízení neohrožovala právo obžalovaných na projednání věci v přiměřené lhůtě. Výše uvedené vady a nedostatky nejsou a nebudou důvodem k postupu podle § 262 tr. řádu.“ Spis vrácen soudu I. stupně 9. 10. 2018. Rovněž vyjádřil nepřezkoumatelnost rozsudku soudu I. stupně. Opatřením ze dne 26. 10. 2018 přibrán konzultant. K pokynu z 14. 11. 2018 nařízeno na 18. – 21. 2. 2019 hlavní líčení. Dne 9. 1. 2019 doručena zpráva konzultanta. Dne 18. a 19. 2. 2019 uskutečněno hlavní líčení, při kterém probíhaly výslechy znalců. Hlavní líčení bylo odročeno na den 29. 4. 2019 a 30. 4.2019, kdy proběhlo. Dne 24. 3. 2019 předložen doplněk znaleckého posudku. Další hlavní líčení se konalo dne 29. 5. 2019 a dne 26. 8. 2019. Dne 23. 7. 2019 doručeno vyjádření jiného znaleckého ústavu k doplňku znaleckého posudku. Odročeno na 5. a 6. 11. 2019. V mezidobí rozhodováno o znalečném a odměně konzultanta. Žalobce požádal dne 5. 9. 2019 o zaslání adres konkrétních zaměstnavatelů obžalovaných, o písemné sdělení rozhodnutí KS v [adresa] a o zaslání informací k vynesenému rozsudku. Na to mu soud sdělil, že jako poškozený má právo nahlížet do spisu. Dne 5. 11. 2019 došlo pouze k odročení na 6. 11. 2019. Dne 6. 11. 2019 došlo k vyhlášení rozsudku, kterým byli obžalovaní zproštěni obžaloby. Lhůta k vyhotovení prodloužena do 17. 1. 2020. Žalobce se dne 30. 11. 2019 emailem dotazoval, ke kterému soudu má konkrétně podat žalobu na odškodnění. Proti rozsudku podal státní zástupce odvolání, které odůvodnil dne 4. 2. 2020. Krajskému soudu v [adresa] byla věc s odvoláním předložena dne 4. 5. 2020. K pokynu z 9. 7. 2020 nařízeno veřejné zasedání na 7. – 11. 9. 2020. Odvolací soud následně žádal účastníky, aby sdělili, zda souhlasí se čtením znaleckých posudků. Veřejné zasedání proběhlo. Odročeno na 8. 10. 2020. Krajský soud v [adresa] rozsudkem ze dne 8. 10. 2020 rozsudek soudu I. stupně v celém rozsahu zrušil a ve vztahu k 5 obžalovaným znovu rozhodl tak, že je obžaloby zprostil a ve vztahu k dalším 5 obžalovaným byla věc vrácena Okresnímu soudu v [adresa] k dalšímu řízení. Dne 22. 1. 2021 byl spis vrácen soudu I. stupně k dalšímu řízení. Dle odůvodnění se soud I. stupně nezabýval všemi důkazy a nesprávně je hodnotil. Lhůta k vyhotovení rozhodnutí prodloužena do 15. 1. 2021. Rozsudek doručen žalobci dne 1. 2. 2021 (požádal o doručení rozhodnutí odvolacího soudu emailem dne 18. 10. 2020). Dne 22. 11. 2020 a 20. 12. 2020 žalobce urgoval zaslání rozhodnutí odvolacího soudu. Dne 16. 1. 2021 žalobce žádal o sdělení jména vyřizujících soudců na krajském soudě a termín rozhodnutí odvolacího soudu. Dne 13. 2. 2021 se žalobce dotazoval na promlčecí lhůtu, pokud viník nebyl odsouzen. Uvedl, že mu firma [Anonymizováno] neuhradila přeposlanou náhradu škody. K pokynu z 31. 3. 2021 nařízeno hlavní líčení na 11. 5. 2021. Dne 20. 3. 2021 žalobce sdělil, že se dle vyjádření státního zástupce se už snad všichni poškození, zranění a hlavně pozůstalí dočkají, kdy bude viník pravomocně odsouzen a nebude se to snad protahovat ohledně promlčení. Dne 8. 2. 2021 podal jeden z obžalovaných ústavní stížnost. Ústavní stížnost byla dne 5. 5. 2021 odmítnuta. Dne 11. 5. 2021 předložen nový znalecký posudek. Dne 11.5.2021 se konalo hlavní líčení. Odročeno na 31. 8. 2021, kdy byl ve věci vydán rozsudek, kterým byli zbývající čtyři obžalovaní uznáni vinnými trestným činem obecného ohrožení podle § 180 odst. 1, 2 písm. b), odst. 3 písm. a), odst. 4 trestního zákoníku a byl jim uložen trest odnětí svobody v trvání tří let a šest měsíců. Lhůta pro vypravení prodloužen, rozsudek rozeslán dne 26. 10. 2021. Žalobci doručeno 1. 11. 2021. V mezidobí žalobce urgoval doručení rozsudku. Uvedl, že náhradu škody uplatňuje s pomocí právníků mimosoudně a ujišťují ho, že náhradu škody obdrží. Proti rozsudku podali obžalovaní a státní zástupce odvolání, které následně doplňovali, a to od data 29. 10. 2021 až do 16. 11. 2021. Odvolání rozeslána k pokynu z 24. 1. 2022. Věc byla předložena Krajskému soudu v [adresa] jako soudu odvolacímu dne 7. 2. 2022 K pokynu z 17. 5. 2022 nařízeno na 13. a 14. 6. 2022 veřejné zasedání. Žalobce byl vyrozuměn o jeho konání. Při neveřejném zasedání dne 13. 6. 2022 soud zamítl odvolání poškozených. Dne 13. a 14. 6. 2022 rovněž konáno veřejné zasedání. Odročeno na 26. 9. 2022. Žalobce požádal dne 19. 6. 2022 o zaslání usnesení z veřejného zasedání a dotazoval se – pokud nebudou všichni viníci pravomocně odsouzeni, kde má jistotu, že se situace nebude opakovat. Dne 23. 6. 2022 spis zapůjčen OS Praha 2. Žádali o vrácení do 29. 7. 2022. Vráceno 3. 8. 2022. Při veřejném zasedání 26. 9. 2022 odvolací soud napadený rozsudek zrušil ve výroku o trestu a nově rozhodl tak, že čtyři obžalované shledal vinnými. Odvolání státního zástupce a pátého obžalovaného zamítl. Dle odůvodnění i přes složitost věci byla délka trestního řízení – 14 let nepřiměřeně dlouhá, a to i vzhledem k tomu, že některé úkony nebyly v rámci řízení prováděny dostatečně včas a koncentrovaně. Na podkladě uvedeného pak uzavřel, že dosavadní délka řízení byla pro obžalované určitým druhem trestu, neboť je trestní řízení omezovalo v osobním i pracovním životě. Lhůta pro vypravení prodloužena do 25. 11. 2022. Věc byla vrácena soudu I. stupně dne 29.11.2022. V právní moci dne 26. 9. 2022. Dne 14. 3. 2022 žalobce v emailu nesouhlasil s tím, že jeho stížnost na průtahy v řízení je nedůvodná. Dne 22. 3. 2022 žalobce sdělil soudu, že dokud nebudou viníci pravomocně odsouzeni, jak se má v práci stále stresovat. Dne 28. 9. 2022 a 8. 12. 2022 žalobce požádal o zaslání pravomocného rozsudku. Doručen mu byl dne 7. 1. 2023. Proti rozsudku Krajského soudu v [adresa] podali obžalovaní dovolání dne 2.3.2023, dne 6.3.2023, dne 9.3.2023 a dne 20.3.2023. Dovolání rozesláno k pokynu z 3. 4. 2023. Věc byla předložena Nejvyššímu soudu ČR dne 23. 5. 2023. Dne 20. 2. 2022 konáno neveřejné zasedání, odročeno na neurčito. Usnesením ze dne 27. 6. 2024 dovolání odmítnuta. Věc vrácena soudu I. stupně dne 14. 8. 2024. Usnesení zasláno žalobci k pokynu z 20. 8. 2024 (viz. obsah spisu Okresního soudu v [adresa] sp. zn. [Anonymizováno] vč. přípisu Okresního soudu v [adresa] ze dne 28. 4. 2011, úředního záznamu policejního orgánu ze dne 11. 11. 2008, protokolů o hlavních líčeních z 28. 4. 2014, 20. 6. 2011, vyrozumění poškozeného o hlavním líčení ze dne 28. 4. 2011, 28. 5. 2013 a 18. 5. 2022).

7. Žalobce podal stížnost na průtahy v posuzovaném řízení. Stížnost vyřídil [tituly před jménem] [jméno FO], místopředseda Okresního soudu v [adresa] pro trestní úsek. Uvedl, že shledal pouze jedinou nečinnost v létě 2012. Neshledal závažné neodůvodněné průtahy při projednávání trestní věci a stížnost proto vyhodnotil jako nedůvodnou (viz. vyjádření [tituly před jménem] [jméno FO] ze dne 7. 3. 2022).

8. Žalobce se domáhal proti žalované [právnická osoba]. žalobou doručenou soudu dne 19. 11. 2012 náhrady škody z titulu poškození zdraví ve výši 204 000 Kč s přísl. V průběhu řízení byl vyhotoven znalecký posudek z oboru zdravotnictví, odvětví psychiatrie soudní znalkyní [Anonymizováno]. [jméno FO] ze dne 23. 7. 2009, dle kterého v souvislosti s inkriminovanou železniční nehodou došlo u žalobce k rozvoji duševní poruchy, a to posttraumatické stresové poruchy v nepříznivé průběhové variantě s přechodem, přetrvávající změnou osobnosti po katastrofické zkušenosti. Duševní porucha vznikla jako následek prožité traumatické události, kterou představuje vlakové neštěstí. K ustálení zdravotního stavu došlo přibližně po jednom roce od traumatizující události. V řízení byla založena zpráva ošetřujícího psychiatra a klinického psychologa, dle které došlo k chronifikaci příznaků posttraumatické stresové poruchy. V souladu s doloženým pozorováním vývoje klinického stavu lze u žalobce konstatovat v listopadu roku 2011 ustálení zdravotního stavu, kdy lze diagnostikovat poruchu osobnosti po katastrofické zkušenosti. Usnesením ze dne 2. 9. 2014 bylo řízení zastaveno z důvodu zpětvzetí žaloby, neboť mezi účastníky řízení došlo k mimosoudnímu vyrovnání, na základě kterého žalovaná uhradila žalobci vzniklou škodu vč. nákladů vynaložených na uplatnění práva (viz. spis [adresa] sp. zn. [Anonymizováno]).

9. Žalobce v souvislosti s vlakovým neštěstím utrpěl posttraumatickou stresovou poruchou s následky na psychice. Porucha se u něj objevila již několik dnů od traumatického zážitku. Dlouhodobost problému byla zjevná. Po šesti měsících vyšetření potvrdilo aktuální projevy psychopatologie a trvalé projevy posttraumatické stresové poruchy (viz. nedatovaná lékařská zpráva k posouzení nároku poškozeného žalobce na formuláři [právnická osoba]). Ke dni 7. 12. 2023 se žalobci nadále vracely vzpomínky na traumatickou událost v podobě vlakového neštěstí. Medikace žalobci vyhovovala, má flashbacky, je v tenzi, bez deprese a aktuálně bez agresivity. Závěrem žalobce nadále trpí diagnostickou stresovou poruchou a má přetrvávající změny osobnosti po katastrofické zkušenosti (viz. lékařská zpráva [právnická osoba], psychiatrie ze dne 7. 12. 2023).

10. Soud neprováděl důkazy další důkazy z důvodu nadbytečnosti, a například dohodu o narovnání mezi žalobcem a [Anonymizováno] Smyslem tohoto řízení je odškodnění pouze nepřiměřené délky řízení. Provedeným dokazováním soud zjistil skutkový stav v dostatečném rozsahu. Skutkový závěr odpovídá výše uvedeným skutkovým zjištěním.

11. Po právní stránce soud posoudil věc následovně.

12. Podle ust. § 13 odst. 1 zák. č. 82/1998 Sb., o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem a o změně zákona České národní rady č. 358/1992 Sb., o notářích a jejich činnosti (notářský řád) /dále jen „OdpŠk“/ odpovídá stát za škodu způsobenou nesprávným úředním postupem. Nesprávným úředním postupem je také porušení povinnosti učinit úkon nebo vydat rozhodnutí v zákonem stanovené lhůtě. Nestanoví-li zákon pro provedení úkonu nebo vydání rozhodnutí žádnou lhůtu, považuje se za nesprávný úřední postup rovněž porušení povinnosti učinit úkon nebo vydat rozhodnutí v přiměřené lhůtě.

13. Podle ust. § 31a odst. 1 OdpŠk bez ohledu na to, zda byla nezákonným rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem způsobena škoda, poskytuje se podle tohoto zákona též přiměřené zadostiučinění za vzniklou nemajetkovou újmu. Podle odst. 2 téhož ust. se zadostiučinění poskytne v penězích, jestliže nemajetkovou újmu nebylo možno nahradit jinak a samotné konstatování porušení práva by se nejevilo jako dostačující. Při stanovení výše přiměřeného zadostiučinění se přihlédne k závažnosti vzniklé újmy a k okolnostem, za nichž k nemajetkové újmě došlo. Podle ust. § 31a odst. 3 OdpŠk v případech, kdy nemajetková újma vznikla nesprávným úředním postupem podle § 13 odst. 1 věty druhé a třetí nebo § 22 odst. 1 věty druhé a třetí, přihlédne se při stanovení výše přiměřeného zadostiučinění rovněž ke konkrétním okolnostem případu, zejména k celkové délce řízení, složitosti řízení, jednání poškozeného, kterým přispěl k průtahům v řízení, a k tomu, zda využil dostupných prostředků způsobilých odstranit průtahy v řízení, postupu orgánů veřejné moci během řízení a významu předmětu řízení pro poškozeného.

14. Délka řízení je ve smyslu judikatury Evropského soudu pro lidské práva nepřiměřená tehdy, neodpovídá-li složitosti, skutkové a právní náročnosti projednávané věci a zároveň tkví v příčinách vycházejících z působení státu (tj. soudu) v projednávané věci, nikoliv stěžovatele, příp. od něj odlišných účastníků řízení. Evropský soud pro lidská práva ve své judikatuře upřednostňuje celkový pohled na řízení, posuzuje řízení s přihlédnutím ke všem okolnostem jako celek (srov. rozsudek Evropského soudu pro lidská práva ve věci Slezák a ostatní proti České republice ze dne 11. 10. 2005) a průtah, jenž se vyskytne jen v určité fázi řízení toleruje za předpokladu, že celková doba řízení nebude nepřiměřená (srov. rozsudek Evropského soudu pro lidská práva ve věci Žirovnický proti České republice ze dne 9. 7. 2002). Naopak i v řízení, v němž soud činil úkony v přiměřených lhůtách a jeho postup byl plynulý, lze konstatovat porušení práva na projednání věci v přiměřené lhůtě tehdy, když se s přihlédnutím ke všem okolnostem celková doba řízení přesto jeví nepřiměřeně dlouhou (srov. rozsudek Evropského soudu pro lidská práva ve věci Kubizňáková proti České republice ze dne 21. 6. 2005).

15. Soud se nejdříve zabýval námitkou promlčení nároku žalované a shledal ji za nedůvodnou. Je podstatné, zda žalobce uplatnil u soudu nárok na poskytnutí zadostiučinění ve lhůtě 6 měsíců ode dne, kdy se o vzniklé nemajetkové újmě dozvěděl (§ 32 odst. 3 OdpŠk). Soud v posuzovaném řízení rozhodl o tom, že poškození (vč. žalobce) nemůžou uplatňovat své nároky na náhradu škody nebo nemajetkové újmy způsobené trestným činem, resp. na vydání bezdůvodného obohacení získaného trestným činem, v trestním řízení. V posuzovaném řízení tedy poškození vč. žalobce nemohli dále uplatňovat nároky na náhradu škody nebo nemajetkové újmy způsobené trestným činem, resp. na vydání bezdůvodného obohacení získaného trestným činem. Poškozeným vč. žalobce však zůstala zachována procesní práva poškozeného podle § 43 odst.

1. Nadále tak byl žalobce účastníkem posuzovaného řízení coby poškozený, avšak bez svého majetkového nároku. Ten musel uplatnit v jiném řízení, což učinil, neboť od 20. 6. 2011 žalobci běžela promlčecí lhůta k nároku na náhradu škody. Ačkoliv žalobce neměl „v sázce“ nárok na náhradu škody či nemajetkové újmy, resp. na vydání bezdůvodného obohacení, nadále měl zájem na výsledku řízení v rovině vědomosti o tom, zda a případně kdo bude za jeho újmu odpovědný a odsouzený. U žalobce se v důsledku vlakového neštěstí rozvinu posttraumatická stresová porucha. Zároveň bylo prokázáno, že žalobce se o osud řízení zajímal, neboť urgoval vydání rozhodnutí, podal stížnost na průtahy, byla mu zasílána rozhodnutí a vyrozumění o hlavních líčeních či veřejných zasedáních. Jelikož žalobce podal žalobu a nárok uplatnil u žalované ještě v době, kdy posuzované řízení nebylo skončeno (uplatnil u žalované 22. 3. 2023, žaloba podána 4. 12. 2023 a posuzované řízení skončilo 20. 8. 2024), jeho nárok nemůže být promlčený.

16. Celková délka řízení od připojení se žalobce coby poškozeného k trestnímu řízení dne 11. 11. 2008 do odeslání rozhodnutí dovolacího soudu žalobci dne 20. 8. 2024 činila 15 let a 9 (celých) měsíců.

17. Takto stanovenou celkovou délku řízení je třeba považovat s ohledem na předmět řízení za nepřiměřeně dlouhou. Řízení jako celek neodpovídalo dobou svého trvání času, v němž je možné skončení řízení v obdobné věci zpravidla očekávat. Došlo tak k nesprávnému úřednímu postupu (ve smyslu § 13 odst. 1 věty třetí OdpŠk) a tím k porušení práva žalobce na projednání věci v přiměřené lhůtě, za které mu náleží právo na přiměřené zadostiučinění za vzniklou nemajetkovou újmu (§ 31a odst. 1 OdpŠk). Tuto újmu je přitom na místě odškodnit v penězích, neboť takový podíl žalobce na délce řízení soud neshledal, aby mohlo být uvažováno o jeho obstrukčním chování či o zneužívání práva.

18. Při určování výše přiměřeného zadostiučinění je v daném případě na místě vycházet ze základní částky 15 000 Kč za první dva roky řízení a dále pak za každý další rok řízení. Nejvyšší soud pro poměry České republiky považuje za přiměřené, jestliže se tato základní částka pohybuje v rozmezí 15 000 až 20 000 Kč. Při stanovení nižší částky odškodnění za první dva roky přihlíží Nejvyšší soud k tomu, že během nich je újma způsobená (nakonec příliš dlouhým řízením) nejnižší a teprve s plynutím času a prodlužováním řízení narůstá, čemuž musí odpovídat i částka odškodnění za rok trvání řízení. Přiznání částky v uvedeném rozmezí, ve kterém částka 15 000 Kč představuje částku základní, lze zvažovat například podle takových kritérií, jakými jsou délka samotného kompenzačního řízení (v případě, kdy samotné kompenzační řízení je nepřiměřeně dlouhé, lze přiměřeně zvýšit danou částku, pokud se toho poškozený dovolá) či zjevně nepřiměřená (extrémní) délka posuzovaného řízení. V posuzované věci, kdy řízení trvalo 15 let a 9 měsíců (což s ohledem na níže uvedené okolnosti ještě nelze označit za zjevně zcela extrémní délku řízení), a kdy i samotné kompenzační řízení není nepřiměřeně dlouhé (žaloba byla soudu doručena dne 4. 12. 2023), nelze než uzavřít, že základní částka ve výši 221 250 Kč stanovená shora uvedeným způsobem (tj. 14 x 15 000 Kč a 9 x 1 250 Kč), je zcela odpovídající.

19. Soud dále přihlédl ke konkrétním okolnostem případu a kritériím uvedeným v § 31a odst. 3 písmeno b) až e) zák. č. 82/1998 Sb. a dospěl k následujícím závěrům.

20. Řízení probíhalo na třech stupních soudní soustavy. Soudy rozhodovaly na I. a II. stupni opakovaně, Nejvyšší soud rozhodoval jednou.

21. Soud uvedenou věc ohodnotil jako mimořádně obtížnou po stránce procesní, skutkové, ale i právní, neboť v rámci řízení bylo třeba zjistit míru podílu celkem 9 obviněných na „[Anonymizováno]“. Bylo třeba posoudit technické otázky, stav v době nehody, zdravotní stav poškozených, příčiny úmrtí zesnulých aj. Dokazování bylo mimořádně rozsáhlé a bylo prováděno listinami, výslechy řady svědků, poškozených a opakovaně znalců a zpracovatelů za znalecké ústavy. Taktéž byla nutná součinnost se zahraničím či výslechy zahraničních státních příslušníků s tlumočníky. Počet poškozených byl taktéž mimořádně vysoký. Celkem byli opatřením přibráni znalci a znalecké ústavy z technických oborů, zdravotnictví, IT technologií aj. Soud je z uvedených důvodů přesvědčen, že především toto popsané kritérium se výrazně podílelo na celkové době řízení.

22. Soud neshledal podíl žalobce na délce řízení.

23. Jde-li o činnost soudů, resp. orgánů činných v trestním řízení, ve vztahu k otázce možných prodlev je nutno konstatovat, že v posuzovaném řízení došlo k obdobím nečinnosti soudu I. stupně, neboť v řízení se vyskytly průtahy a také některé jeho procesní úkony byly nekoncentrované, což ostatně konstatoval již ve svém prvním zrušujícím rozhodnutí i podkladový odvolací soud. Lhůta pro nařízení prvního hlavního líčení byla opakovaně prodloužena.

24. Dle ustálené judikatury je vyšší význam předmětu řízení presumován u řízení, která mají pro jejich účastníky zvýšený význam, jako např. věci trestní, věci péče o nezletilé, pracovněprávní spory, věci osobního stavu aj. Nejde-li o vyjmenované případy domněnky vyššího významu předmětu pro poškozeného, je pro něj význam předmětu řízení standardní (srov. usnesení Nejvyššího soudu ČR ze dne 30. 9. 2014, sp. zn. 30 Cdo 515/2014, usnesení Nejvyššího soudu ČR ze dne 4. 12. 2014, sp. zn. 30 Cdo 2542/2014). Posuzované řízení, jak vyplývá z výše uvedeného stanoviska Nejvyššího soudu, se typově řadí mezi ta, která mají zvýšený význam pro účastníky, neboť se žalobce vystupoval v trestním řízení jako poškozený. Soud však u žalobce shledal standardní význam, neboť došlo k vyloučení jeho nároku na náhradu škody či nemajetkové újmy, resp. nároku na vydání bezdůvodného obohacení při prvním hlavním líčení, tudíž oproti jiným poškozeným v jiném trestním řízení již neměl žalobce nejistotu ohledně svých nároků. Náležela mu pouze procesní práva poškozeného, která dle provedeného dokazování uplatňoval. Žalobce činil dotazy na stav věci, podal stížnost na průtahy, žádal o doručení rozhodnutí aj. Nárok na náhradu škody uplatnil proti [Anonymizováno] žalobou u [adresa], tudíž se jeho „zájem“ rozprostřel do dvou řízení.

25. Výslednou základní částku ve výši 221 250 Kč soud s ohledem na kritéria plynoucí z ust. § 31a odst. 3 OdpŠk z důvodů shora rozvedených upravil, a to jejím snížením o 40 % za složitost věci a snížením o 10 % z důvodu počtu stupňů soudní soustavy, a naopak zvýšením o 10 % pro postup soudu, tj. celkem soud základní částku ponížil o 40 %, a dospěl tak k celkové částce 132 750 Kč.

26. Pro úplnost soud uvádí, že podle rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 20. 10. 2020, sp. zn. 30 Cdo 1433/2020, se k možnosti překonání závěrů učiněných ve Stanovisku s ohledem na ekonomický růst Nejvyšší soud vyjadřoval opakovaně, např. v usnesení ze dne 27. 11. 2019, sp. zn. 30 Cdo 3171/2018, kde uvedl že při stanovení finančního zadostiučinění za nepřiměřenou délku řízení je třeba přiznat zadostiučinění přiměřené konkrétním okolnostem případu a závažnosti vzniklé újmy, a naopak se vyvarovat mechanické aplikaci práva s touhou po dosažení matematicky přesného výsledku (srov. například rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 30. 1. 2013, sp. zn. 30 Cdo 4539/2011), a že na přiměřenost výše základní částky zadostiučinění nemá vliv ani znehodnocení měny v důsledku inflace nebo změna kursu měny (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 10. 4. 2013, sp. zn. 30 Cdo 1964/2012, nebo usnesení Nejvyššího soudu ze dne 29. 11. 2011, sp. zn. 30 Cdo 2989/2011, ze dne 24. 6. 2013, sp. zn. 30 Cdo 3331/2012, a ze dne 26. 2. 2019, sp. zn. 30 Cdo 5760/2017). Z poslední doby se Nejvyšší soud k této otázce vyjádřil též v usnesení ze dne 18. 8. 2020, sp. zn. 30 Cdo 2184/2020. Při vydání Stanoviska Nejvyšší soud vycházel zejména z rozhodovací praxe Evropského soudu pro lidská práva, jež v tomto ohledu nedoznala změn (viz NS sp. zn. 30 Cdo 3171/2018).

27. Pod výrokem I. proto soud přiznal žalobci částku 132 750 Kč spolu s úrokem z prodlení z této částky od 23. 9. 2023 do zaplacení. Úrok byl přiznán v zákonné výši dle ust. § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., kterým se určuje výše úroků z prodlení a nákladů spojených s uplatněním pohledávky, určuje odměna likvidátora, likvidačního správce a člena orgánu právnické osoby jmenovaného soudem a upravují některé otázky Obchodního věstníku a veřejných rejstříků právnických a fyzických osob, a od data prodlení žalované. Žalovaná se dostala do prodlení uplynutím 6-ti měsíců od předběžného uplatnění nároku u žalované (nárok věřitele na zaplacení úroků z prodlení vzniká podle ust. § 1970 o.z. tehdy, nesplní-li dlužník svůj peněžitý dluh řádně a včas, tedy je-li v prodlení, a zároveň dle ust. § 15 odst. 2 OdpŠk domáhat se náhrady škody u soudu může poškozený pouze tehdy, pokud do šesti měsíců ode dne uplatnění nebyl jeho nárok plně uspokojen). K prodlení žalované s náhradou nemajetkové újmy proto došlo až marným uplynutím šestiměsíční lhůty určené k předběžnému projednání nároku, která začala běžet ode dne uplatnění nároku, tj. dne 22. 3. 2023, a teprve ode dne následujícího po uplynutí lhůty žalovaného stíhá povinnost zaplatit úrok z prodlení – lhůta 6-ti měsíců skončila 22. 9. 2023 a žalovaná se dostala do prodlení 23. 9. 2023, přičemž žalobce žádal příslušenství již ode dne 12. 7. 2023 (srov. rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR ze dne 24. 4. 2003, sp. zn. 25 Cdo 2060/2001). Pod výrokem II. soud zamítl nároky, které svou výší převyšují již vyplacenou jistinu přiznané a příslušenství vč. příslušenství za období od 12. 7. 2023 do 22. 9. 2023.

28. Výrok o nákladech řízení se opírá o ust. § 142 odst. 3 o.s.ř. Soud přiznal žalobci plnou náhradu nákladů řízení, neboť výše a forma přiměřeného zadostiučinění závisela na úvaze soudu. Při stanovení výše tarifní hodnoty aplikoval soud ust. § 9 odst. 4 advokátního tarifu (srov. usnesení Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 30 Cdo 2448/2014 ze dne 17. 2. 2015). Soud tak přiznal právnímu zástupci náhradu v celkové výši 33 037 Kč, což představuje odměnu advokáta ve výši 23 250 Kč (7x 3 100 Kč a 1x 1 550 Kč) dle § 7 odst. 4 advokátního tarifu za 6 úkonů právní služby dle § 11 odst. 1 advokátního tarifu (převzetí zastoupení, podání žaloby, podání repliky ze dne 16. 4. 2024, účast na jednání soudu dne 23. 4. 2024, sepis vyjádření ze dne 23. 5. 2024 a účast na jednání dne 3. 10. 2024 trvající déle než 2 hodiny), za 1 úkon právní služby dle § 11 odst. 2 advokátního tarifu (účast na vyhlášení rozsudku), náhradu hotových výdajů dle § 13 odst. 3 advokátního tarifu a § 11 odst. 1 advokátního tarifu ve výši 8x 300 Kč, 21% DPH z odměny advokáta a náhrady hotových výdajů ve výši 5 387 Kč a zaplacený soudní poplatek ve výši 2 000 Kč. Soud nepřiznal odměnu za úkon sepis předžalobní výzvy ze dne 9. 11. 2023 s odkazem na § 31 odst. 4 Odpšk a za úkon sepis vyjádření ze dne 13. 8. 2024, který neodpovídá úkonům právní služby dle § 11 odst. 1, 2 advokátního tarifu.

29. Lhůta k plnění pro žalovanou podle § 160 odst. 1 o. s. ř. odpovídá plnění ze státního rozpočtu.

Poučení