27 C 284/2020-102

Rubrum

Obvodní soud pro Prahu 1 rozhodl samosoudkyní Mgr. Petrou Lukáškovou ve věci žalobkyně: [osobní údaje žalobkyně] zastoupená advokátem [údaje o zástupci] proti žalované: [osobní údaje žalované] zastoupená advokátem JUDr. Ing. [jméno] [příjmení], sídlem Národní obrany [číslo], [PSČ] [obec a číslo] - [část obce] o zaplacení 184 684,66 Kč s příslušenstvím, takto:

Výrok

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 140 294,66 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,05% ročně z částky 32 670 Kč od [datum] do zaplacení, s úrokem z prodlení ve výši 8,05% ročně z částky 32 670 Kč od [datum] do zaplacení, s úrokem z prodlení ve výši 8,05% ročně z částky 32 670 Kč od [datum] do zaplacení, s úrokem z prodlení ve výši 8,05% ročně z částky 33 773 Kč od [datum] do zaplacení, s úrokem z prodlení ve výši 8,05% ročně z částky 4 831,66 Kč od [datum] do zaplacení a s úrokem z prodlení ve výši 8,05% ročně z částky 3 680 Kč od [datum] do zaplacení a náklady spojené s uplatněním pohledávky ve výši 9 600 Kč, a to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Zamítá se žaloba, že je žalovaná povinna zaplatit žalobkyni částku 44 390 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,05% ročně z částky 8 090 Kč od [datum] do zaplacení, s úrokem z prodlení ve výši 8,05% ročně z částky 36 300 Kč od [datum] do zaplacení.

III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni na nákladech řízení částku 49 098 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám JUDr. [jméno] [příjmení].

Odůvodnění

1. Žalobkyně se žalobou došlou soudu dne [datum] domáhala na žalované zaplacení částky 184 684,66 Kč s příslušenstvím z titulu nájemní smlouvy s odůvodněním, že mezi účastnicemi řízení byla uzavřena nájemní smlouva ze dne [datum], na základě které měla žalovaná povinnost platit žalobkyni měsíční nájemné ve výši 27 000 Kč se zálohou na náklady za služby ve výši 3 000 Kč za pronájem bytu 3+1 na adrese [adresa žalobkyně]. Nájemné žalovaná řádně a včas nehradila, tudíž jí vznikl na nájemném dluh ve výši žalované částky, který žalovaná neuhradila ani po zaslání předžalobní výzvy.

2. Žalovaná ve vyjádření k žalobě namítla absolutní neplatnost nájemní smlouvy ze dne [datum] s odkazem na ustanovení § 588 o. z., neboť podle ní předmět nájmu odporuje stavebnímu zákonu, když nesplňuje účel vymezený v kolaudačním rozhodnutí. Smlouva navíc byla uzavřena mezi dvěma právnickými osobami, tudíž podle žalované z povahy věci nelze pronajmout byt k bydlení právnické osobě. V čl. III. odst. 2 a 3 nájemní smlouvy se jasně deklaruje, že účelem nájmu mělo být užívání jako architektonické studio - projekční kancelář, když na příslušné adrese mělo být zřízeno sídlo žalované. Žalovaná byt opustila [datum], přičemž do uvedené doby nájem uhradila. Žalovaná namítla, že některé žalobou uplatněné platby, a to část nájmu za [anonymizováno] [rok] [anonymizována dvě slova] [rok] jsou promlčené, když uvedené nájmy byly splatné do každého pátého dne v měsíci pro příslušný měsíc a žaloba byla podána až po [datum], tj. [datum]. Námitku promlčení vznesla žalovaná rovněž vůči platbám za vodné, stočné, odvoz odpadu, úklid společných prostor domu, střežení objektu a dveřní telefon ve výši 3 000 Kč měsíčně bez DPH za měsíc [anonymizována dvě slova] [anonymizováno] [rok]. Stejně tak namítla promlčení faktury [číslo] z [datum] za opravu podlahy ve výši 33 773 Kč, dále fakturu za vyúčtování elektřiny a plynu [číslo] [rok] ze dne [datum], která nebyla žalované nikdy doručena. Žalovaná popřela, že by žalobkyni způsobila jakoukoli škodu na elektroměru a že by kdy obdržela s tím související fakturu. Protože faktury za domnělou škodu na elektroměru a za spotřebovanou elektřinu a plyn z července [rok] vystavila žalobkyně, je s podivem, že tvrdí, že nájem byl ukončen k [datum]. Žalobkyně akceptovala, že žalovaná již od června [rok] v bytě nepodniká.

3. Soud vydal ve věci platební rozkaz, ve kterém byla žalovaná současně vyzvána, aby se k žalobě vyjádřila podle § 114b zák. č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o.s.ř.“), a to ve lhůtě 30 dnů ode dne uplynutí lhůty k podání odporu. Platební rozkaz s výše nadepsanou výzvou byl žalované doručen dne [datum].

4. Soud vzal za prokázaný skutkový stav věci, jenž vyplynul z výpisu z obchodního rejstříku žalobkyně a žalované, z nájemní smlouvy ze dne [datum], z faktury [číslo] včetně výdajového podkladního dokladu, z faktury č. [rok], faktury [číslo] [rok] a z výpovědi nájmu, že žalobkyně jako pronajímatelka uzavřela dne [datum] s žalovanou jako nájemkyní nájemní smlouvu, kterou žalobkyně pronajala žalované byt o velikosti 3+1 s příslušenstvím ve 4. patře domu [adresa], v ulici [adresa žalobkyně] - [obec]. Nájemní vztah byl uzavřen na dobu určitou počínaje dnem podpisu smlouvy a konče [datum]. Bylo sjednáno, že nájem lze vypovědět písemnou výpovědí s výpovědní lhůtou tří měsíců podle čl. VI. odst. 7. smlouvy. Za užívání bytu se žalovaná zavázala hradit žalobkyni měsíční nájemné ve výši 27 000 Kč měsíčně a dále zálohy na služby ve výši 3 000 Kč měsíčně. Nájemné bylo splatné nejpozději k 5. dni v měsíci pro příslušný měsíc. Nájemní vztah skončil k [datum] z důvodu výpovědi ze strany žalované. Nájemce dosud neuhradil část nájemného za měsíc [anonymizováno] [rok] ve výši 8 090 Kč při započtení složené jistoty a dále neuhradil nájemné za červen až září 2017 v celkové výši 117 300 Kč, tj. 36 300 Kč za červen 2017 a ve výši 27 000 Kč za každý z měsíců [anonymizováno] až [anonymizováno] [rok]. V čl. VI. odst. 7 se žalovaná zavázala pro případ, že nájemní vztah bude z její strany ukončen dříve než po jednom roce trvání smlouvy, uhradí žalovaná žalobkyni investici, kterou vynaložila k požadavku žalované do opravy podlahy ve výši 33 773 Kč dle faktury [číslo] ze dne [datum]. Služby spojené s užíváním bytu žalobkyně žalované vyúčtovala fakturou [číslo] [rok] ze dne [datum] splatnou dne [datum] v celkové výši 4 831,66 Kč, tj. 183,10 Kč za elektřinu, 4 648,56 Kč za topný plyn. V souvislosti se způsobem opuštění pronajatých prostor musela žalobkyně vynaložit částku 3 680 Kč na úpravu elektroměrového rozvaděče a administrativu [anonymizováno] při obnovení odběru elektrické energie pro pronajaté prostory. Tento výdaj žalobce dokládá fakturou č. [rok] ze dne [datum], splatnou dne [datum].

5. Z faktury ze dne [datum], [číslo] [rok], z faktury [právnická osoba] [číslo] [číslo] z faktury [právnická osoba], [číslo] včetně příloh faktur a podacího lístku ze [datum], soud zjistil, že faktura ze dne [datum], [číslo] [rok], za elektřinu a topný plyn byla žalované zaslána doporučeným dopisem dne [datum]. Podkladem pro vystavení vyúčtovací faktury byla faktura [právnická osoba] [číslo] [číslo] faktura [právnická osoba], [číslo] jež byly k faktuře žalobkyně přiloženy a doručeny tudíž žalované.

6. Jak soud zjistil z výpovědi doručené žalovanou žalobkyni, nájemní vztah skončil ke dni [datum] z důvodu výpovědi ze strany žalované. Žalovaná však nepředala byt žalobkyni na základě předávacího protokolu a dosud neuhradila část nájemného za měsíc [anonymizováno] [rok] ve výši 8 090 Kč při započtení složené jistoty a dále neuhradil nájemné za [anonymizována tři slova] [rok] v celkové výši 117 300 Kč, tj. 36 300 Kč za červen [rok] a ve výši 27 000 Kč za každý z měsíců [anonymizováno] až [anonymizováno] [rok].

7. Jak soud zjistil z čl. VI. odst. 7 nájemní smlouvy uzavřené mezi účastnicemi řízení, žalovaná se zavázala pro případ, že nájemní vztah bude z její strany ukončen dříve než po jednom roce trvání smlouvy, uhradí žalobkyni investici, kterou žalobkyně vynaložila k požadavku žalované na opravu podlahy ve výši 33 773 Kč dle faktury [číslo] ze dne [datum].

8. Z faktury [číslo] ze dne [datum] a z výdajového podkladního dokladu ze dne [anonymizována dvě slova] se jasně podává, že renovace parket v pronajatém bytě byla provedena na 44,7 m2, v rozsahu 16,5 m2 pak proběhla pokládka parket nových v celé jedné místnosti a dále byly provedeny dubové lišty. Renovace a výměna parket byla provedena po dohodě stran ještě před samotným započetím užívání nemovitosti žalovanou, přičemž žalovaná ke dni podpisu nájemní smlouvy výši této investice nesporovala, doklad měla k dispozici, jak o tom svědčí článek VI. odst. 7 smlouvy.

9. Jak soud zjistil z faktury ze dne [datum], [číslo] [rok], služby spojené s užíváním bytu žalobkyně žalované vyúčtovala fakturou [číslo] [rok] ze dne [datum] splatnou dne [datum] ve výši 4 831,66 Kč, tj. 183,10 Kč za elektřinu, 4 648,56 Kč za topný plyn.

10. Jak soud zjistil z faktury ze dne [datum], č. [rok], pokud šlo o opuštění pronajatého prostoru žalovanou, tato neunesla důkazní břemeno ohledně řádného předání bytu žalobkyni na základě předávacího protokolu podepsaného oběma stranami, jak bylo avizováno v nájemní smlouvě. V souvislosti se způsobem opuštění pronajatých prostor musela žalobkyně vynaložit částku 3 680 Kč na úpravu elektroměrového rozvaděče a na administrativu [anonymizováno] při obnovení odběru elektrické energie pro pronajaté prostory, což žalobkyně doložila fakturou ze dne [datum], č. [rok], splatnou dne [datum].

11. Jak soud zjistil ze dvou výzev k úhradě ze dne [datum] a ze dne [datum] včetně dvou dodejek, žalobkyně vyzvala žalovanou k úhradě dlužné částky dopisem ze dne [datum] a dopisem ze dne [datum], avšak žalovaná dlužnou částku neuhradila.

12. Pokud šlo o námitku žalované, že žalobkyně nepředložila v koncentrační lhůtě nájemní smlouvu a ostatní důkazy k prokázání svých nároků, pak musel soud konstatovat, že žalobkyní předložené listinné důkazy včetně nájemní smlouvy při jednání dne [datum] byly navrženy k důkazu žalobkyní v samotné žalobě a dokonce je předložila i ve lhůtě soudem účastníkům poskytnuté, tj. do [datum], jak avizovala při posledním jednání [datum], které bylo prvním jednáním ve věci a koncentrováno bylo právě při jednání dne [datum], kdy uplynula soudem účastníkům poskytnutá lhůta.

13. Soud v prvé řadě postupoval podle § 609 an zák. č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, v platném znění (dále jen „o. z.“), podle kterých nebylo-li právo vykonáno v promlčecí lhůtě, promlčí se a dlužník není povinen plnit. Plnil-li však dlužník po uplynutí promlčecí lhůty, nemůže požadovat vrácení toho, co plnil. Podle § 610 odst. 1 o. z. k promlčení soud přihlédne, jen namítne-li dlužník, že je právo promlčeno. Vzdá-li se někdo předem práva uplatnit námitku promlčení, nepřihlíží se k tomu. Podle § 611 o. z. se promlčují všechna majetková práva s výjimkou případů stanovených zákonem. Jiná práva se promlčují, pokud to zákon stanoví. Podle § 619 odst. 1 o. z. jedná-li se o právo vymahatelné u orgánu veřejné moci, počne promlčecí lhůta běžet ode dne, kdy právo mohlo být uplatněno poprvé. Podle odst. 2 cit. ust. právo může být uplatněno poprvé, pokud se oprávněná osoba dozvěděla o okolnostech rozhodných pro počátek běhu promlčecí lhůty anebo kdy se o nich dozvědět měla a mohla.

14. Soud vzal v prvé řadě na zřetel námitku promlčení včas vznesenou žalovanou, když vzal za prokázaná skutková tvrzení, jež vyplynula z nesporných tvrzení účastníků, že nároky žalobkyně ve výši 44 390 Kč s příslušenstvím spočívající v nájemném a poplatcích za služby za měsíce [anonymizováno] a [anonymizováno] [rok] byly splatné dne [datum]. Dne [datum] začala běžet obecná promlčecí lhůta pro uplatnění nároku na úhradu této dlužné částky. Žalobkyně uplatnila nárok u zdejšího soudu až dne [datum], tj. po uplynutí obecné 3 leté promlčecí lhůty.

15. Soud rozhodl ve věci tak, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku, když žalobě vyhověl co do částky 140 294,66 Kč s příslušenstvím, přičemž postupoval se zřetelem k ustanovením § 2201an o. z., která upravují nájem. O příslušenství pohledávky rozhodl soud v souladu s § 1970 o. z. ve spojení s nař. vl. 351/2015 Sb., v platném znění, pokud šlo o výši úroků z prodlení. Soud vzal v řízení za prokázané z nájemní smlouvy ze dne [datum], že se za užívání předmětného bytu se žalovaná zavázala hradit žalobkyni měsíční nájemné ve výši 27 000 Kč měsíčně a zálohy na služby ve výši 3 000 Kč měsíčně. Nájemné bylo splatné nejpozději k 5. dni v měsíci pro příslušný měsíc. Nájemní smlouva byla uzavřena mezi účastníky dne [datum] platně podle zák. č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, v platném znění (dále jen„ o. z.“). Uvedený právní předpis nezakazuje právnické osobě pronajmout si byt. Nájem se řídí právě shora citovanými obecnými ustanoveními dle § 2201an o. z. a dále podle § 2302an o. z., která upravují nájem prostoru sloužícího k podnikání s tím, že podle důvodové zprávy k citovanému ustanovení záleží pouze na dohodě stran, co bude za místnost nebo prostor sloužící k podnikání označeno. Zásadně se prostorem sloužícím k podnikání rozumí vestavěná nebo jinak vybudovaná část movité věci, která má podle ujednání stran sloužit k podnikání. Účel nájmu byl v nájemní smlouvě zcela explicitně určen dohodou stran v článku III. s tím, že žalovaná bude předmět nájmu užívat jako architektonické studio - projekční kancelář. Uzavření nájemní smlouvy z uvedeným účelem v sobě skýtalo pro účastníky skutečnost, že smlouva se nebude řídit ustanoveními občanského zákoníku o nájmu bytu a žalovaná nebude požívat stejné ochrany jako nájemci bytu pronajatého k bydlení. K porušení tvrzeného ustanovení § 126 stavebního zákona by v takovém případě mohlo dojít pouze za předpokladu, že pronajatý prostor by nevyhovoval stavebnětechnickým nárokům kladeným na kancelářské prostory a nebylo by jej k tomu možné užívat bez zásadních stavebních úprav, což v tomto případě nenastalo a žalovaná to ani netvrdí. Účel nájmu spočívající v provozování podnikatelské činnosti žalované byl v nájemní smlouvě výslovně uveden, tudíž se nájemní smlouva řídí ustanoveními § 2302an o. z. Občanský zákoník přitom preferuje smluvní volnost, která má přednost před tvrzeným ustanovením stavebního zákona za situace, kdy byl zachován stavebně technický stav nemovitosti a tento žádné změny nevyžadoval, pouze byla nezbytná formální kolaudace.

16. Podle § 2302 odst. 1 o. z. ustanovení pododdílu 3 Zvláštní ustanovení o nájmu prostoru sloužícího k podnikání se vztahují na nájem prostoru nebo místnosti, je-li účelem nájmu provozování podnikatelské činnosti v tomto prostoru nebo v této místnosti a slouží-li pak prostor nebo místnost alespoň převážně podnikání, bez ohledu na to, zda je účel nájmu v nájemní smlouvě vyjádřen (dále jen„ prostor sloužící podnikání“). Není-li dále stanoveno jinak, použijí se pro nájem prostoru sloužícího podnikání obecná ustanovení o nájmu.

17. Podle § 2217 odst. 1 o. z. nájemné se platí v ujednané výši, a není-li ujednána, platí se ve výši obvyklé v době uzavření nájemní smlouvy s přihlédnutím k nájemnému za nájem obdobných věcí za obdobných podmínek. Podle § 2218 o. z. se nájemné platí měsíčně pozadu.

18. Podle § 2231 odst. 1 o. z. nájem ujednaný na dobu neurčitou skončí výpovědí jednou ze stran. Jedná-li se o věc movitou, je výpovědní doba jednoměsíční, jedná-li se o věc nemovitou, je tříměsíční. Podle odst. 2 cit. ust. nemusí být výpověď odůvodněna; to neplatí, má-li strana právo vypovědět nájem bez výpovědní doby.

19. Pokud šlo o náhradu škody, postupoval soud podle ustanovení § 2894an o. z., konkrétně podle odst. 1 cit. ustanovení, které upravuje povinnost nahradit jinému újmu, která zahrnuje vždy povinnost k náhradě újmy na jmění (škody).

20. Soud vzal samozřejmě v potaz existenci ustanovení čl. VI odst. 7 nájemní smlouvy ze dne [datum], že se žalovaná jako nájemce zavázala uhradit investici, která byla na její žádost investována do opravy podlahy, což vyplývá z jasné a určité formulace v nájemní smlouvě a bylo doloženo i příslušnou fakturou a dokladem o úhradě nákladů renovace žalobkyní v rámci soudem provedeného dokazování. Z nájemní smlouvy dokonce vyplývá i kterého prostoru se renovace týkala, když k ní byl přiložen plánek pronajímaných prostor a jeden z pokojů odpovídal rozměry rozměrům rekonstruované podlahy.

21. Pokud šlo o odevzdání předmětných prostor po skončení nájemní smlouvy žalobkyni, postupoval soud se zřetelem k ustanovení § 2292 o. z., podle kterého nájemce odevzdá byt pronajímateli v den, kdy nájem končí. Byt je odevzdán, obdrží-li pronajímatel klíče a jinak mu nic nebrání v přístupu do bytu a v jeho užívání. Opustí-li nájemce byt takovým způsobem, že nájem lze bez jakýchkoli pochybností považovat za skončený, má se byt za odevzdaný. Protože v uvedených prostorách žalovaná podnikala, postupoval rovněž se zřetelem k ustanovení § 2313 o. z., podle kterého vyklidí-li nájemce prostor sloužící podnikání v souladu s výpovědí, považuje se výpověď za platnou a přijatou nájemcem bez námitek. Tudíž v případě, že se byt nachází v takovém stavu, že je zjevné, že nájemce byt opustil a neužívá jej, a nejsou o této situaci žádné pochybnosti, platí, že ke dni vzniku tohoto stavu je byt odevzdaný. Jde o konkludentní jednání nájemce, které směřuje k odevzdání bytu. Jakmile taková zpráva dojde od nájemce pronajímateli a je beze vší pochybnosti, že je takto projevena vůle nájemce, platí, že byt byl odevzdán.

22. Pokud šlo o poplatky za elektřinu a plyn v předmětu nájmu, vycházel soud jednak z ustanovení nájemní smlouvy ze dne [datum], konkrétně z ustanovení čl. V odst. 1, podle kterého poplatky za elektřinu a plyn týkající se předmětu nájmu budou přefakturovány na základě vyúčtování poskytovatele služby, a to na základě samostatného elektroměru a plynoměru. Jednak ohledně vyúčtování vycházel ze zák. č. 67/2013 Sb., kterým se upravují některé otázky související s poskytováním plnění spojených s užíváním bytů a nebytových prostorů v domě s byty (dále jen„ zákon o vyúčtování“), v platném znění, jenž je použitelný pouze na vyúčtování související s užíváním bytů a nebytových prostorů v domě s byty. Skutečnou výši nákladů a záloh za jednotlivé služby vyúčtuje poskytovatel služeb příjemci služeb vždy za zúčtovací období a vyúčtování doručí příjemci služeb nejpozději do 4 měsíců od skončení zúčtovacího období. Poskytovatel služeb ve vyúčtování musí uvést skutečnou výši nákladů na služby v členění podle poskytovaných služeb se všemi potřebnými náležitostmi, včetně uvedení celkové výše přijatých měsíčních záloh za služby tak, aby výše případných rozdílů ve vyúčtování byla zřejmá a kontrolovatelná z hlediska způsobů a pravidel sjednaných pro rozúčtování. V neposlední řadě soud vycházel z judikatury vyšších soudů, podle které je možné přivodit splatnost nedoplatku plynoucího z vyúčtování jen tehdy, obsahuje-li vyúčtování všechny předepsané náležitosti a je-li v něm uvedena cena provedené služby ve správné výši. Vyúčtování postrádající některou z předepsaných náležitostí nebo znějící na cenu v nesprávné výši není řádné a není způsobilé vyvolat splatnost nedoplatku plynoucího z vyúčtování. Jestliže pronajímatel provede vyúčtování nesprávně, nestává se vyúčtovaná částka splatnou, a to ani zčásti. Soud rovněž přihlédl k obsahu rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 26. 11. 2003, sp. zn. 21 Cdo 803/2002, ze dne 11. 8. 2011, sp. zn. 26 Cdo 1814/2009, ze dne 15. 10. 2018, sp. zn. 26 Cdo 312/2018, podle kterých o vyúčtování úhrad za plnění poskytovaná s užíváním bytů lze hovořit a vyúčtování může přivodit splatnost nedoplatku plynoucího z tohoto vyúčtování jen tehdy, obsahuje-li všechny předepsané náležitosti a je-li v něm uvedena cena provedené služby ve správné výši. Vyúčtování postrádající některou z předepsaných náležitostí nebo znějící na cenu v nesprávné výši není řádným vyúčtováním a není způsobilé vyvolat splatnost nedoplatku plynoucího z vyúčtování (ani částečně). [příjmení] se tak mohlo stát, musel by pronajímatel vystavit nové úplné vyúčtování znějící na cenu ve správné výši.

23. Pokud šlo o žalovanou namítané vyúčtování plnění poskytovaných s užíváním předmětného prostoru žalovanou, vzal soud za prokázané fakturami citovanými shora včetně jejich příloh a podacího lístku jako dokladu o doručení vyúčtování, že faktura ze dne [datum], [číslo] [rok], za elektřinu a topný plyn byla žalované zaslána doporučeným dopisem dne [datum]. Podkladem pro vystavení vyúčtovací faktury byla faktura [právnická osoba] [číslo] [číslo] faktura [právnická osoba] [číslo] jež byly k faktuře žalobkyně přiloženy a doručeny tudíž žalované. Nájemní vztah skončil k [datum] z důvodu výpovědi ze strany žalované. Žalovaná však nepředala byt žalobkyni na základě předávacího protokolu a dosud neuhradila část nájemného za měsíc květen 2017 ve výši 8 090 Kč při započtení složené jistoty a dále neuhradil nájemné za [anonymizováno] až [anonymizováno] [rok] v celkové výši 117 300 Kč, tj. 36 300 Kč za [anonymizováno] [rok] a ve výši 27 000 Kč za každý z měsíců [anonymizováno] až [anonymizováno] [rok]. V čl. VI. odst. 7 se žalovaná zavázala pro případ, že nájemní vztah bude z její strany ukončen dříve než po jednom roce trvání smlouvy, uhradí žalovaná žalobkyni investici, kterou vynaložila k požadavku žalované do opravy podlahy ve výši 33 773 Kč dle faktury [číslo] ze dne [datum]. Z faktury [číslo] ze dne [datum] a z výdajového podkladního dokladu ze dne [anonymizována dvě slova] se jasně podává, že renovace parket v pronajatém bytě byla provedena na 44,7 m2, v rozsahu 16,5 m2 pak proběhla pokládka parket nových v celé jedné místnosti a dále byly provedeny dubové lišty. Renovace a výměna parket byla provedena po dohodě stran ještě před samotným započetím užívání nemovitosti žalovanou, přičemž žalovaná ke dni podpisu nájemní smlouvy výši této investice nesporovala, doklad měla k dispozici, jak o tom svědčí článek VI. odst. 7 smlouvy. Služby spojené s užíváním bytu žalobkyně žalované vyúčtovala fakturou [číslo] 2017 ze dne [datum] splatnou dne [datum] v celkové výši 4 831,66 Kč, tj. 183,10 Kč za elektřinu, 4 648,56 Kč za topný plyn. V souvislosti se způsobem opuštění pronajatých prostor musela žalobkyně zcela oprávněně vynaložit částku 3 680 Kč na úpravu elektroměrového rozvaděče a administrativu [anonymizováno] při obnovení odběru elektrické energie pro pronajaté prostory, což žalobkyně řádně a včas doložila fakturou ze dne [datum], č. [rok], splatnou dne [datum].

24. Soud výrokem II. tohoto rozsudku zamítl žalobu co do částky 44 390 Kč s příslušenstvím, a to se zřetelem k žalovanou vznesené námitce promlčení, když žalobkyně podala žalobu [datum], tudíž veškeré nároky žalobkyně splatné před uvedeným datem, tj. částka 8 090 Kč se zákonným úrokem z prodlení z této částky od [datum] a částka 36 300 Kč se zákonným úrokem z prodlení od [datum] do zaplacení, jsou promlčené.

25. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud výrokem II. tohoto rozsudku podle § 142 odst. 1 zák. č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, v platném znění (dále jen„ o.s.ř.“) tak, že přiznal žalobkyni jež byla úspěšná v 76% a neúspěšná ve 24% na nákladech řízení rozdíl ve výši 52% z celkových nákladů řízení ve výši 94 419 Kč, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení ve výši 49 098 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 9 235 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 184 684,66 Kč sestávající z částky 8 500 Kč za každý ze sedmi úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t., tj. 68 000 Kč (převzetí právního zastoupení, předžalobní výzva, žaloba, doplnění žaloby k výzvě soudu, vyjádření k odvolání žalované, účast u odvolacího jednání, 2x účast u ústního jednání) a osmi paušálních náhrad výdajů po 300 Kč, tj. 2 400 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21% z částky 70 400 Kč ve výši 14 784 Kč.

Poučení