27 C 287/2023 - 51

Rubrum

Obvodní soud pro Prahu 2 rozhodl soudkyní Mgr. Klárou Klečkovou ve věci žalobce: [Jméno zainteresované společnosti 0/0], IČO: [IČO zainteresované společnosti 0/0] sídlem [Adresa zainteresované společnosti 0/0] zastoupený advokátem [Anonymizováno] [Adresa zástupce zainteresované společnosti 0/0] proti žalované: [Anonymizováno] sídlem [Adresa zástupce zainteresované společnosti 0/2] jednající [Anonymizováno], sídlem [Adresa zástupce zainteresované společnosti 0/1] o zaplacení 297 789 Kč s příslušenstvím takto:

Výrok

I. Žaloba, kterou se žalobce domáhal zaplacení [částka] se zákonným úrokem z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, se zamítá.

II. Žalobce je povinen zaplatit žalované náhradu nákladů řízení ve výši [částka] do 3 dnů od právní moci rozsudku.

Odůvodnění

1. Žalobce se žalobou doručenou soudu dne [datum] domáhal náhrady škody ve výši [částka] s příslušenstvím z titulu nezákonného rozhodnutí o zajištění jeho peněžních prostředků policejním orgánem. Konkrétně se domáhal částky [částka] představující zákonný úrok z prodlení z částky [částka], která mu byla zajištěna policejním orgánem na bankovním účtu v období od [datum] do [datum], a dále částek [částka] a [částka] coby výdajů na zajištění důkazů, které přímo vedly ke zrušení zajištění a odložení trestní věci. Uvedl, že proti [jméno FO] brtníkovi a [jméno FO] byly zahájeny úkony trestního řízení. V rámci řízení Policie ČR, OŘP [jméno FO], SKPV, odbor hospodářské kriminality – 1. oddělení rozhodla dne [datum] usnesením č. j. [Anonymizováno], že se žalobci zajišťují peněžní prostředky ve výši [částka], na účtu č. [č. účtu] u [právnická osoba]. vč. příslušenství a následně na tento účet připsaných plateb. Usnesením policejního orgánu ze dne [datum], č. j. [Anonymizováno], bylo rozhodnuto o odložení trestní věci podezření ze spáchání přečinu poškození věřitele ve spolupachatelství podle § 222 odst. 1 písm. a) tr. zákoníku k § 23 tr. zákoníku, kterého se měli dopustit [jméno FO] a [jméno FO] tím, že společným jednáním měli zmařit uspokojení věřitelů žalobce. Po dobu trvání zajištění žalobce využíval veškerých možných prostředků, aby došlo ke zrušení zajištění, avšak neúspěšně. Až v lednu 2022, kdy původní pražský policejní orgán věc postoupil místně příslušnému policejnímu orgánu v Klatovech, který rozhodl o zmíněném odložení věci a následně dne [datum] usnesením č. j. [tel. číslo], zrušil zajištění. Uvedl, že policejní orgán postupoval nezákonně. Po dobu trvání zajištění žalobce nemohl se zajištěnou částkou nakládat. Nárok uplatnil u žalované dne [datum]. Při jednání doplnil, že zajištění bylo od počátku nezákonné. Policii byly zřejmé skutečnosti, že žalobce má dostatek majetku. Žalobce se dotazoval policejního orgánu, zda potřebuje nějaké jiné skutečnosti k doložení majetkových poměrů, a [jméno FO], s.r.o. předkládala listiny prokazující, že zajištění není důvodné.

2. Žalovaná navrhla žalobu zamítnout. Nesporovala, že u ní žalobce uplatnil dne [datum] nárok na náhradu škody v celkové výši [částka], která mu měla být způsobena nezákonným zajištěním. Žalovaná ve stanovisku z [datum] uzavřela, že není dána existence odpovědnostního titulu a škody samotné. K navrácení peněžních prostředků žalobce došlo proto, že zajištění již nebylo třeba. Peněžní prostředky přitom byly zajištěny na účtu společnosti [jméno FO], [Anonymizováno]., IČO: [IČO]. Zároveň uvedla, že zákonné úroky z prodlení nelze považovat za škodu ve smyslu občanského zákoníku. Rovněž náklady vynaložené na zajištění důkazů nelze považovat za účelně vynaložené náklady na zrušení či změnu nezákonného rozhodnutí. Nejedná se o škodu, která by vznikla v příčinné souvislosti s odpovědnostním titulem státu za tvrzenou škodu.

3. Mezi účastníky řízení bylo nesporné, že žalobce uplatnil u žalované nároky dne [datum]. Žalovaná sdělila žalobci ve stanovisku ze dne [datum], že jeho nároky neuznává z důvodu absence odpovědnostního titulu státu.

4. Soud provedl dokazování a dospěl k následujícím skutkovým zjištěním.

5. Policie ČR, OŘP [jméno FO], SKPV, odbor hospodářské kriminality – 1. oddělení rozhodla ve věci prověřování [jméno FO] po předchozím souhlasu státního zástupce dne [datum] usnesením č. j. [Anonymizováno], podle § 79a odst. 1 trestního řádu o zajištění peněžních prostředků ve výši [částka] na účtu číslo [č. účtu] vedeném u [právnická osoba], který vlastnila společnost [jméno FO], s.r.o., a to včetně jejich příslušenství a následně na tento účet připsaných plateb, neboť zjištěné skutečnosti nasvědčují tomu, že věc je výnosem z trestné činnosti. Dle odůvodnění z přehledu transakcí vyplývá, že z podnikatelské činnosti žalobce byly v období let 2016 – 2019 zapsány na účet společnosti [jméno FO], s.r.o. finanční prostředky v celkové výši [částka]. Je důvod se domnívat, že všechny finanční prostředky nacházející se na účtu [jméno FO], s.r.o. pocházejí z podnikatelské činnosti žalobce byly odkloněny s vědomím uvedených osob za účelem neomezeného nakládání s těmito finančními prostředky bez ohledu na závazky žalobce vůči svým věřitelům. Je pravděpodobné, že budou sloužit v celé výši k náhradě škody a k úhradě závazků žalobce a v případě jejich nezajištění by též mohly být použity pro úhradu závazků [jméno FO], s.r.o. nebo jejího jednatele [jméno FO]. Společnost [jméno FO], s.r.o. podala proti usnesení stížnost, ke které připojil řadu listin včetně inkasní smlouvy ze dne [datum] uzavřené mezi žalobcem a [jméno FO] s.r.o. Stížnost Obvodní soud pro [jméno FO] 2 dne [datum] usnesením č.j. [spisová značka] zamítl jako nedůvodnou. Uvedl, že se nejedná o samostatnou akci policie, ale trestní oznámení spolu s argumentací bylo podáno [Anonymizováno]. Exekuce jsou rovněž vedeny na základě řádných exekučních titulů. Jediný jednatel společnosti [jméno FO], s. r. o., je [jméno FO], který je rovněž jediným vlastníkem obchodního podílu společnosti, na který je nařízeno exekučním příkazem vydaným EÚ [adresa]. Společnost nemá žádné zaměstnance a fakticky od roku 2015 vykazuje minimální podnikatelskou aktivitu. Přehled transakcí uvedených v usnesení Policie ČR je rovněž nestandardní. Policejní orgán požádal o součinnost [právnická osoba]. dne [datum], kdy žádal o sdělení výše zajištěných peněžních prostředků na účtu. Banka potvrdila, že dne [datum] bylo provedeno zajištění bankovního účtu číslo [č. účtu] do požadované výše [částka], přičemž aktuální výše zajištěných prostředků je totožná. [jméno FO], s.r.o. požádala o zrušení zajištění dne [datum]. K žádosti se vyjádřil policejní orgán dne [datum] tak, že trvá nutnost zajištění s ohledem na probíhající prověřování. Musí prověřit, zda je žalobce schopen uspokojit své věřitele a nenakládat s majetkem v rozporu se zákonem v úmyslu zmařit uspokojení svých věřitelů. Obvodní státní zastupitelství pro [jméno FO] 2 zamítlo žádost dne [datum] s tím, že nejsou splněny podmínky pro zrušení zajištění, neboť podezření ze spáchání přečinu poškození věřitele nadále trvá a tvrzení uvedená ve stížnosti ani předložené listiny toto podezření nerozptýlily. Stížnost společnosti [jméno FO], s.r.o. byla shledána nedůvodnou usnesením Obvodního soudu pro [jméno FO] 2 ze dne [datum], č. j [spisová značka]. Dne [datum] státní zástupce žádal o součinnost banku a finanční úřadu, následně prováděl vyhodnocování. Dne [datum] žádal o zaslání kopie úmrtního listu [jméno FO]. Dne [datum], [datum] a [datum] podal vysvětlení [jméno FO]. Dne [datum] požádán o součinnost soudní exekutor, dne [datum] [právnická osoba]., notář aj. Další žádosti o součinnost dne [datum], [datum], [datum], [datum], [datum], [datum]. Dne [datum] podala vysvětlení [jméno FO], dne [datum] [jméno FO], dne [datum] [jméno FO]. Dne [datum] předložil listiny jeden z prověřovaných. Usnesení policejního orgánu z [datum], č. j. [tel. číslo]–[Anonymizováno]–[Anonymizováno], bylo zahájeno trestní stíhání [jméno FO], nar. [datum], který měl částečně zmařit uspokojení svého věřitele tím, že zatajil část svého majetku a způsobil tím na cizím majetku škodu nikoliv malou. Státní zástupce OSZ pro [jméno FO] 2 usnesením z [datum] zrušil usnesení o zahájení tr. stíhání. Dne [datum] byla věc postoupena dle místní příslušnosti Policii ČR, KŘP Plzeňského kraje, Územní odbor [adresa]. Společnost [právnická osoba]. vypracovala pro [tituly před jménem] [jméno FO] posouzení finanční situace společnosti [právnická osoba] z [datum], kde byly kontrolovány účetní a obchodní doklady společnosti. Společnost [právnická osoba]. vypracovala zprávu nezávislého auditora pro zvláštní účely, konkrétně ověření ekonomické situace společností, v nichž je pan [jméno FO] jediným společníkem [právnická osoba], a [jméno FO], s. r. o., k datu [datum]. Dne 21. a [datum] policejní orgán obdržel žádost o součinnost od soudního exekutora. Usnesením Policie ČR, KŘP Plzeňského kraje, územní odbor [adresa], oddělení hospodářské kriminality, č. j [Anonymizováno], z [datum], byla podle § 159a odst. 1 trestního řádu odložena trestní věc podezření ze spáchání přečinu poškození věřitele ve spolupachatelství podle § 222 odst. 1 písm. a) trestního zákoníku, ustanovení § 23 trestního zákoníku, kterého se měli dopustit [jméno FO] a [jméno FO]. Na usnesení doložka právní moci [datum]. V odůvodnění jsou zmíněna posouzení od společnosti [právnická osoba]., i [právnická osoba]. Policejní orgán požádal [Anonymizováno] dne [datum] o vydání předchozího souhlasu se zrušením zajištění a usnesením z [datum], které nabylo právní moci dne [datum], pod č. j. [tel. číslo], podle § 79f odst. 1 trestního řádu zrušil zajištění finančních prostředků ve výši [částka] na bankovním účtu č. [č. účtu] vedeném u [právnická osoba]., pro společnost [jméno FO], s. r.o., a to včetně jejich příslušenství a následně na tento účet připsaných plateb. Dle odůvodnění tohoto usnesení věc byla odložena a zajištění již není pro potřeby trestního řízení třeba. Usnesení bylo zasláno žalobci (viz. obsah spisu Policie ČR, KŘP Plzeňského kraje, územní odbor [adresa], oddělení hospodářské kriminality, sp. zn. KRPP[tel. číslo]/[Anonymizováno]).

6. Žalobce uhradil společnosti [právnická osoba]. dne [datum] částku [částka] za účetní, ekonomické a daňové poradenství. Platbu provedl na základě faktury číslo [hodnota]. Dále uhradil společnosti [právnická osoba]. dne [datum] za ověření ekonomické situace společnosti k [datum] celkem částku [částka] na základě faktury vystavené dne [datum] č. [hodnota] (viz. faktura číslo [hodnota] vystavená [právnická osoba]., potvrzení o provedení platby ve výši [částka] od [Anonymizováno], a. s., faktura č. [hodnota] vystavená [právnická osoba]. dne [datum] a potvrzení o úhradě částky [částka] od [Anonymizováno], a. s.).

7. Soud ve věci učinil závěr o skutkovém stavu, který koresponduje s výše popsanými skutkovými zjištěními.

8. Soud posoudil věc po právní stránce podle těchto ustanovení:

9. Podle § 1 odst. 1 zákona č. 82/1998 Sb., o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem a o změně zákona České národní rady č. 358/1992 Sb., o notářích a jejich činnosti (notářský řád), v účinném znění (dále i jen „OdpŠk“), stát odpovídá za podmínek stanovených tímto zákonem za škodu způsobenou při výkonu státní moci.

10. Podle § 2 cit. zák. odpovědnosti za škodu podle tohoto zákona se nelze zprostit.

11. Podle § 5 OdpŠk stát odpovídá za podmínek stanovených tímto zákonem za škodu, která byla způsobena a) rozhodnutím, jež bylo vydáno v občanském soudním řízení, ve správním řízení, v řízení podle soudního řádu správního nebo v řízení trestním, b) nesprávným úředním postupem.

12. Podle § 7 odst. 1 OdpŠk právo na náhradu škody způsobené nezákonným rozhodnutím mají účastníci řízení, ve kterém bylo vydáno rozhodnutí, z něhož jim vznikla škoda.

13. Podle § 8 odst. 1 OdpŠk nárok na náhradu škody způsobené nezákonným rozhodnutím lze, není-li dále stanoveno jinak, uplatnit pouze tehdy, pokud pravomocné rozhodnutí bylo pro nezákonnost zrušeno nebo změněno příslušným orgánem. Rozhodnutím tohoto orgánu je soud rozhodující o náhradě škody vázán.

14. Podle § 31 odst. 1 OdpŠk náhrada škody zahrnuje takové náklady řízení, které byly poškozeným účelně vynaloženy na zrušení nebo změnu nezákonného rozhodnutí nebo na nápravu nesprávného úředního postupu. Podle odst. 3 téhož ustanovení náklady zastoupení jsou součástí nákladů řízení a zahrnují účelně vynaložené hotové výdaje a odměnu za zastupování. Výše této odměny se určí podle ustanovení zvláštního právního předpisu o mimosmluvní odměně.

15. Podle § 14 odst. 1 OdpŠk se nárok na náhradu škody uplatňuje u úřadu uvedeného v § 6, přičemž podle ust. odst. 3 cit. § je uplatnění nároku na náhradu škody podle tohoto zákona podmínkou pro případné uplatnění nároku na náhradu škody u soudu.

16. Ust. § 15 odst. 2 OdpŠk pak stanoví, že poškozený se může domáhat náhrady škody u soudu pouze tehdy, pokud do šesti měsíců ode dne uplatnění nebyl jeho nárok plně uspokojen.

17. V řízení bylo prokázáno, že žalobce svůj nárok u žalované předběžně uplatnil ve smyslu § 14 odst. 1, 3 OdpŠk, proto věc může být projednána před soudem (§ 15 odst. 2 OdpŠk).

18. Předpokladem odpovědnosti státu za škodu je splnění tří podmínek: 1) existence nezákonného rozhodnutí nebo nesprávného úředního postupu, 2) vznik škody a 3) příčinná souvislost mezi nesprávným úředním postupem nebo nezákonným rozhodnutím a vznikem škody. Nezákonné rozhodnutí nebo nesprávný úřední postup a vznik škody tudíž musí být ve vzájemném poměru příčiny a následku.

19. Žalobce se domáhal náhrady škody ve výši [částka] představující zákonný úrok z prodlení z částky [částka] v období od [datum] do [datum]. Žalobce škodu po skutkové stránce vymezil tak, že tato je tvořena zákonným úrokem z prodlení z částky [částka], která byla žalobci zajištěna dne [datum] do [datum], přičemž s těmito prostředky žalobce nemohl v tomto období nakládat, proto škodu vyčísluje jako zákonný úrok z prodlení.

20. Soud se proto nejprve zabýval tím, zda je ve věci dán odpovědnostní titul.

21. Úprava nezákonného rozhodnutí stojí především na předpokladech § 7 a § 8 odst. OdpŠk, kdy je upraveno, že za nezákonné lze mít obecně, s výjimkami, pouze rozhodnutí pravomocné, které bylo právě pro nezákonnost zrušeno nebo změněno, a kterému se měl poškozený, rovněž nikoliv bezvýjimečně, procesně bránit. Výjimka z požadavku právní moci zrušeného rozhodnutí je v zákoně výslovně upravena pro ta rozhodnutí, která jsou vykonatelná bez ohledu na právní moc. Judikatura pak vymezuje případy, kdy není nutné trvat na požadavku využití opravných prostředků. Rozhodnutím příslušných orgánů je soud rozhodující o náhradě škody vázán. Je přitom bezvýznamné, zda zrušené rozhodnutí bylo rozhodnutím ve věci samé z důvodů skutkových nebo pro nesprávné právní posouzení, či zda šlo o nezákonné rozhodnutí procesní povahy, jímž byla způsobena škoda či nemajetková újma (NS [spisová značka]). Aby bylo možno rozhodnutí pokládat za nezákonné, musí tedy jít o rozhodnutí pravomocné nebo vykonatelné bez ohledu na právní moc a zároveň musí být zrušeno nebo změněno pro nezákonnost v době, kdy mělo zamýšlené právní účinky ve smyslu právní moci nebo vykonatelnosti (NS [spisová značka]).

22. Soud v návaznosti na komentářovou literaturu k OdpŠk (Vojtek, P., Bičák, V.; Odpovědnost za škodu při výkonu veřejné moci. Komentář. 4. vydání. [jméno FO]: [právnická osoba]. Beck, 2017, str. 146, 147) konstatuje, že s výjimkou § 13 odst. 1 věty druhé a třetí není nesprávný úřední postup v OdpŠk blíže definován, jde ostatně o úmysl zákonodárce, neboť podle důvodové zpráva výstižnou definici nesprávného úředního postupu nelze pro jeho mnohotvárnost podat. Je tedy třeba se opřít zejména o výklady tohoto pojmu podávané právní teorií a o závěry rozhodovací praxe soudů, které vycházejí z toho, že jde o ty případy vzniku škod, které byly vyvolány jinou činností státních orgánů než rozhodovací. Nesprávným úředním postupem je porušení pravidel předepsaných právními normami pro počínání státního orgánu při jeho činnosti, a to zejména takové, které nevede k vydání rozhodnutí. Ačkoliv není vyloučeno, aby škoda, za kterou stát odpovídá, byla způsobena i nesprávným úředním postupem prováděným v rámci činnosti rozhodovací, je pro tuto formu odpovědnosti určující, že úkony tzv. úředního postupu samy o sobě k vydání rozhodnutí nevedou, a je-li rozhodnutí vydáno, bezprostředně se v jeho obsahu neodrazí. Pokud orgán státu zjišťuje či posuzuje předpoklady pro rozhodnutí, shromažďuje podklady (důkazy) pro rozhodnutí, hodnotí zjištěné skutečnosti, právně je posuzuje apod., jde o činnosti přímo směřující k vydání rozhodnutí; případné nesprávnosti či vady tohoto postupu se pak projeví právě v obsahu rozhodnutí a mohou být zvažovány jedině z hlediska odpovědnosti státu za škodu způsobenou nezákonným rozhodnutím.

23. Z obsahu tohoto pojmu i z výkladu zákona dále vyplývá, že podle konkrétních okolností může jít o jakoukoli činnost spojenou s výkonem pravomocí státního orgánu, dojde-li při ní nebo v jejím důsledku k porušení pravidel předepsaných právními normami pro počínání státního orgánu nebo k porušení pořádku určeného povahou a funkcí postupu (srov. stanovisko bývalého Nejvyššího soudu ČSSR ze dne [datum], sp. zn. Plsf 3/77, publikované pod č. [hodnota] ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek, ročník 1977; viz k tomu též rozsudek Nejvyššího soudu ze dne [datum], sp. zn. [spisová značka], publikovaný v časopise Soudní judikatura pod č. 4/2000).

24. Protože zpravidla není možné úřední postup předpisem upravit natolik detailně, aby pokrýval všechny představitelné dílčí kroky, které je třeba při výkonu pravomocí učinit, musí být správnost úředního postupu poměřována i hlediskem účelu, k jehož dosažení postup státního orgánu směřuje (viz teze rozsudku zdejšího soudu ze dne [datum], sp. zn. [spisová značka]).

25. Soud předně uzavírá, že ve věci není dán odpovědnostní titul nezákonného rozhodnutí, neboť žalobci byly finanční prostředky zajištěny na základě usnesení ze dne [datum], přičemž společnost [jméno FO] s.r.o. podala proti tomuto usnesení stížnost, která byla jako nedůvodná zamítnuta. Teprve následně po dalším prověřování byla trestní věc odložena s právní mocí k [datum]. V návaznosti na to pak policejní orgán usnesením z [datum] rozhodl o zrušení zajištění, tj. předmětných prostředků na účtu [jméno FO], s.r.o., které patřily žalobci, nikoliv však proto, že by toto předchozí zajištění bylo nezákonným či nedůvodným, ale proto, že byla trestní věc odložena - tedy již toto zajištění nemůže nadále, dle nově nastalých okolností, plnit svůj účel. Ve věci tak nedošlo k vydání nezákonného rozhodnutí, neboť usnesení o zajištění finančních prostředků nebylo nikdy pro nezákonnost změněno či zrušeno.

26. Soud vyšel ze závěrů Nejvyššího soudu formulovaných ve věci sp. zn. [spisová značka], z nichž se podává, že odpovědnost státu za škodu z rozhodnutí o zajištění peněžních prostředků na účtu u banky (§ 79a odst. 1 trestního řádu) ve smyslu § 8 odst. 1 zákona č. 82/1998 Sb. nezakládá bez dalšího skutečnost, že trestní řízení, v němž bylo rozhodnutí o zajištění peněžních prostředků na účtu u banky vydáno, posléze neskončilo odsuzujícím rozsudkem, a dále, že nedojde-li k vydání odsuzujícího rozsudku, nelze z toho bez dalšího dovozovat nesprávnost postupu orgánů činných v trestním řízení ani nezákonnost rozhodnutí vydaných po zahájení trestního stíhání.

27. I podle rozsudku Nejvyššího soudu ze dne [datum], sp. zn. [spisová značka], publikovaného ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek pod č. 100/2010 (dále jen „R 100/2010“), za škodu způsobenou rozhodnutím orgánu činného v trestním řízení o zajištění peněžních prostředků na účtu stát odpovídá, bylo-li rozhodnutí pro nezákonnost zrušeno. Soud rozhodující o žalobě na náhradu škody proti státu přitom není oprávněn posuzovat tvrzený nesoulad nezrušeného rozhodnutí se zákonem (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne [datum], sp. zn. [spisová značka]). Bylo-li rozhodnutí zrušeno nikoliv pro nezákonnost, nýbrž proto, že pominuly důvody pro jeho vydání, nejsou dány předpoklady odpovědnosti státu za škodu způsobenou nezákonným rozhodnutím (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne [datum], sp. zn. [spisová značka]).

28. Tento odpovědnostní titul tak není dán.

29. Skutková tvrzení žalobce bylo možno po právní stránce vyhodnotit i tak, že jeho finanční prostředky neměly být nadále zajištěny nejpozději od doložení listin společností [jméno FO], s.r.o. Tedy, že pro tento postup spočívající v trvání zajištění finančních prostředků došlo k nesprávnému úřednímu postupu, neboť orgánům činným v trestním řízení mělo být zřejmé, že zajištění není třeba a mj. mělo být zřejmé, že k trestné činnosti podezřelých nedošlo.

30. V pravomoci soudu v občanském soudním řízení však není přezkoumávat správnost (vlastního) postupu orgánů činných v trestním řízení v mezích takového řízení, neboť se jedná o realizaci institutů trestního práva procesního“ (viz např. rozsudky Nejvyššího soudu ze dne [datum], sp.zn. [spisová značka], a ze dne [datum], sp.zn. [spisová značka]). Pravomoc soudu v občanském soudním řízení je upravena zejména v ustanovení § 7 o.s.ř. tak, že v tomto řízení soudy projednávají a rozhodují spory a jiné právní věci, které vyplývají z občanskoprávních, pracovních, rodinných a obchodních vztahů, pokud je podle zákona neprojednávají a nerozhodují o nich jiné orgány (odst. 1). Jiné věci soudy projednávají a rozhodují v občanském soudním řízení, jen stanoví-li to zákon (odst. 3). Neexistuje žádné zákonné ustanovení, které by opravňovalo soud, aby v občanském soudním řízení (v řízení o ochranu osobnosti) zasahoval do řízení trestního tím, že by např. aproboval postup orgánů činných v trestním řízení z hlediska účelnosti řízení (obdobně srovnej usnesení Ústavního soudu České republiky ze dne [datum], sp.zn. [jméno FO]. ÚS 299/03).

31. S odkazem na citované judikatorní závěry pak soud uzavírá, že ani v rámci kompenzačního řízení není soud oprávněn přezkoumávat účelnost postupu orgánů činných v trestním řízení, ani to, zda měly být vyhodnoceny jinak podmínky pro realizaci jednotlivých úkonů v rámci trestního řízení. V rámci kompenzačního řízení pak může soud posuzovat fakticky pouze to, zda nedošlo k nějakému zjevnému excesu v rámci činnosti orgánů činných v trestním řízení, anebo jsou-li zcela jednoznačně naplněny podmínky pro učinění konkrétního úkonu, pak zda tento byl učiněn v k tomu stanovené či přiměřené lhůtě.

32. Takováto situace však v posuzovaném případě nenastala. Z provedeného dokazování, konkrétně z průběhu naříkaného trestního řízení a úkonů, které předcházely vydání usnesení o zajištění finančních prostředků žalobce, soud zjistil, že policie požádala o vydání souhlasu státního zastupitelství, tento souhlas obdržela a následně teprve přistoupila k zajištění finančních prostředků. Proti usnesení o zajištění byla podána stížnost a o této bylo řádně rozhodnuto. Zároveň po zajištění finančních prostředků probíhalo prověřování. Stejně tak byla žádost o zrušení zajištění, ke které byly společností [jméno FO] s.r.o. doloženy listiny, které dle žalobce měly prokazovat nedůvodnost trvání dalšího zajištění, vyhodnocena jako nedůvodná. Ke stížnosti bylo rozhodnutí přezkoumáno soudem se závěrem, že další zajištění je třeba. I po tomto rozhodnutí probíhalo další prověřování a shromažďování podkladů. Soud tak uzavírá, že neshledal žádný exces na straně orgánů činných v trestním řízení, který by mohl v rámci těchto tvrzení žalobce po právní stránce zohlednit.

33. Ve zbytku pak je tvrzení žalobce fakticky tvrzením o tom, že policie špatně vyhodnotila předpoklady a podmínky pro zajištění jejich finančních prostředků, což však dle definice a výkladu pojmu nesprávný úřední postup pojmově nesprávným úředním postupem být nemůže, neboť jde typicky o činnost, která se odrazila ve vydaném rozhodnutí. Tedy v úvahu by přicházel pouze odpovědnostní titul nezákonného rozhodnutí. A jak uvedeno výše, nezákonné rozhodnutí, pokud jde o zajištění finančních prostředků, vydáno nebylo.

34. Ani odpovědnostní titul ve formě nesprávného úředního postupu tak není dán.

35. Soud proto tento nárok pro absenci odpovědnostního titulu zcela zamítl.

36. Soud k tomuto nároku dále doplňuje, že ani nárok na náhradu škody, jak je žalobcem obecně formulován, nesplňuje podmínky vzniku škody odškodnitelné dle odškodňovacího zákona. Soud v tomto směru odkazuje zejména na závěry přijaté Nejvyšším soudem ve věci sp. zn. [spisová značka], z nichž se podává, že ztráta hodnoty peněz v důsledku inflace není majetkovým úbytkem, který by byl škodou odškodnitelnou dle odškodňovacího zákona. Finanční prostředky plní dle závěrů dovolacího soudu hodnotu všeobecného ekvivalentu a jako takový svoji hodnotu neztrácejí, a to ani vlivem inflace, která se projevuje vzestupem cenové hladiny, a to i přesto, že má tato za důsledek, že za stejnou částku peněz lze v různých obdobích pořídit rozdílný objem spotřebních předmětů či jiných věcí. Dovolací soud tak uzavřel, že ani vlivem inflace na hodnotu finančních prostředků skutečná škoda nevzniká. Takto formulovaný požadavek tedy není škodou, která by mohla být úspěšně uplatněna po státu v režimu odškodňovacího zákona (srov. z poslední doby rozhodnutí Krajského soudu v [adresa] č.j. [spisová značka]).

37. K tomuto soud v rámci kompenzačního zdejšího řízení doplňuje, že stát fakticky nikdy od [datum] nebyl v prodlení a není tak důvodu, aby byl žalobci přiznán úrok z prodlení, neboť tento je přiznáván tehdy, pokud je strana povinná v prodlení s plněním nějaké povinnosti, což v případě zdejším nenastalo.

38. Ani podmínka vzniku škody tak není naplněna. Z z tohoto důvodu soud tento nárok zcela zamítl.

39. Žalobce se žalobou dále domáhal náhrady škody ve výši [částka] a [částka] za zajištění důkazů, které vedly ke zrušení zajištění. Soud shodně jako u předchozího nároku neshledal vůči žalobci žádný odpovědnostní titul (viz odůvodnění výše), tudíž není splněna již první podmínka odpovědnosti státu za tuto škodu.

40. Soud tak uzavírá, že ani nárok na náhradu škody v podobě výdajů na zajištění důkazů žalobci nenáleží, proto soud tento žalobní požadavek rovněž zamítl.

41. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř., neboť žalovaná byla zcela úspěšná. O výši náhrady nákladů řízení soud rozhodl dle § 151 odst. 3 o.s.ř. a žalované přiznal 3x režijní paušál á [částka] za tyto úkony: vyjádření k žalobě; 1x účast na jednání; 1x příprava na jednání - tedy celkem [částka].

42. O lhůtě k plnění bylo rozhodnuto podle § 160 odst. 1 o. s. ř.

Poučení