27 C 288/2021 - 225

Rubrum

Obvodní soud pro Prahu 1 rozhodl soudkyní Mgr. Petrou Vránovou ve věci žalobkyně: [Jméno zainteresované osoby 0/0], narozená [Datum narození zainteresované osoby 0/0] bytem [Adresa zainteresované osoby 0/0] sídlem [Adresa zástupce zainteresované osoby 0/0] proti žalované: [Anonymizováno]., IČO [IČO zainteresované společnosti 0/0] sídlem [Adresa zainteresované společnosti 0/1], LL.M. sídlem [Adresa zainteresované společnosti 0/0] pro zaplacení 336 274 Kč s příslušenstvím takto:

Výrok

I. Žaloba, kterou se žalobkyně domáhá, aby byla žalované uložena povinnost, zaplatit jí částku ve výši [částka], spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8.5 % ročně z částky [částka] za dobu od [datum] do zaplacení, se zamítá.

II. Žalobkyně je povinen zaplatit žalované na náhradě nákladů řízení částku [částka], a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku, k rukám právního zástupce žalované.

Odůvodnění

1. Žalobkyně v podané žalobě ze dne [datum] uvedla, že dne [datum], [datum], [datum] a [datum] uzavřela s žalovanou smlouvy o životním pojištění označené jako PROFI INVEST pod č. [hodnota], [Anonymizováno] (dále jen Pojistné smlouvy I. – IV.) a dne [datum] smlouvu o životním pojištění označenou jako Vision4Life č. [hodnota] (dále jen Pojistná smlouva V.). Součástí Smluv I. – IV. byly všeobecné pojistné podmínky ŽP-VPP-DIM-0001 (dále též VPP I. – IV.) a doplňkové pojistné podmínky ŽP-DPP-DIM-0003 (dále též DPP I. – IV.) a součástí Smlouvy V. byly všeobecné pojistné podmínky ŽP-VPP-DIMUNI-0002 (dále též VPP V.) a doplňkové pojistné podmínky ŽP-DPP-DIMUNI-0002 (dále též DPP V.). Pojistná doba byla sjednána u všech Smluv na dobu 30 let. Žalobkyně konstruuje svůj nárok u jednotlivých smluv následovně: Smlouva I. žalobkyně uhradila žalované [částka], žalovaná vyplatila žalobkyni částku [částka], pročež žalobkyně požaduje uhradit [částka]. Smlouva II. žalobkyně uhradila žalované [částka], žalovaná vyplatila žalobkyni částku [částka] (mimořádný výběr [částka] a při zániku pojištění [částka]), pročež žalobkyně požaduje uhradit [částka]. Smlouva III. žalobkyně uhradila žalované [částka], žalovaná vyplatila žalobkyni částku [částka], pročež žalobkyně požaduje uhradit [částka]. Smlouva VI. žalobkyně uhradila žalované [částka], žalovaná vyplatila žalobkyni částku [částka] (mimořádný výběr [částka] a při zániku pojištění [částka]), pročež žalobkyně požaduje uhradit [částka]. Smlouva V. žalobkyně uhradila žalované [částka], žalovaná vyplatila žalobkyni částku [částka], pročež žalobkyně požaduje uhradit [částka]. Celkem tedy žalobkyně žaluje částku [částka]. Ohledně výše odkupného, pak z vyjádření ze dne [datum] v rámci řízení před finančním arbitrem, vyplývá, že žalovaná účtovala oproti uhrazenému pojistnému počáteční a správní náklady a rizikové pojistné, aniž by toto bylo mezi účastníky sjednáno. Žalobkyně se tedy podanou žalobou domáhá uhrazení zbývající části odkupného, kdy netvrdí neplatnost smluv, ale pouze neplatnost jejích dílčích ujednání. Žalobkyně dále poukázala na rozsudek NS ČR sp. zn. [spisová značka] ze dne [datum], který zaujal sjednocující stanovisko k inkorporaci vedlejších smluvních ujednání do pojistné smlouvy. Žalobkyně v neposlední řadě namítala, že výše uvedená ustanovení smlouvy jsou zneužívajícími ujednání ve smyslu směrnice Rady 93/13/EHS ze dne [datum] o zneužívajících ujednáních ve spotřebitelských smlouvách (dále též „směrnice“). Žalobkyně zaslala žalované předžalobní výzvu ze dne [datum], žalovaná plnění odmítla, pročež se žalobkyně se svým nárokem obrátila na soud.

2. Žalovaná ve svém vyjádření uvedla, že nárok žalobkyně považuje za nedůvodný. Žalovaná předně nesporovala, že mezi ní a žalobkyní bylo uzavřeno pět smluv o investičním životním pojištění. Žalovaná však uvedla, že žalobkyně se de facto domáhá vydání bezdůvodného obohacení, kdy žalovaná ponížila výši odkupného bez právního titulu. Žalovaná považuje za účelové, že žalobkyně neuvádí, že se jedná o bezdůvodné obohacení, neboť si je vědoma promlčení svého nároku. Tomu odpovídá i výzva žalobkyně ze dne [datum] k vydání bezdůvodného obohacení a následný návrh na zahájení řízení před finančním arbitrem ze dne [datum], kterým se domáhala určení neplatnosti smluv a vydání bezdůvodného obohacení. Žalovaná tak označuje tvrzení žalobkyně za účelové, i když ona sama má smlouvy za platně uzavřené, kdy žalobkyně byla o způsobu nakládání s pojistným prokazatelně seznámena, a to převzetím a seznámením s pojistnými podmínkami. V této souvislosti žalovaná odkázala na bod 2 č.l. 2.5 až 2.7 DPP, kde je uvedeno, jak bude naloženo s uhrazeným pojistným, kdy jedna část pokrývá životní pojištění, včetně nákladů a část na investování. K tomu žalovaná dále odkázala na bod 1 čl. 1.6, 1.7 a bod 3 č.l. 3.1 a 3.2 DPP, které upravují možnost snižovat kapitálovou hodnotu pojištění o rizikové pojistné. K samotnému procesu alokace pojistného pak žalovaná specifikovala, že nejprve se oddělí část k pokrytí životního pojištění a nákladů, která se přepíše do kapitálové hodnoty s garantovanou technickou úrokovou mírou. Z této částky se pak strhávají srážky za životní pojištění, správní náklady inkasní náklady a splátky počátečních nákladů. Pro případ ukončení smlouvy před sjednanou pojistnou dobou dojde ke zesplatnění počátečních nákladů, které jsou jinak rozloženy do celé pojistné doby. Zbývající část se vyčlení pro investování, což kapitálová hodnota negarantovaná. Dále upozornila na bod 8 č.l. 8.3 DPP, kde je uvedeno, že odkupné se určuje jako část nespotřebovaného pojistného. Nadto žalovaná upozornila na tu skutečnost, že žalobkyně sama pracovala jako pojišťovací zprostředkovatel, tudíž měla povinnost postupovat s odbornou péčí. Žalovaná vznesla námitku promlčení, neboť k uzavření všech pojistných smluv došlo za účinnosti SOZ, kdy subjektivní promlčecí lhůta pro vydání bezdůvodného obohacení je dvouletá a objektivní tříletá. Žalovaná uvádí, že žalobkyně si měla být důvodu neplatnosti vědoma již od uzavření smluv, neboť od tohoto momentu měla k dispozici veškeré informace, ze kterých mohla dovodit případnou neplatnost těchto smluv. Subjektivní promlčecí doba tak započala běžet od uzavření smluv, resp. od platby každého jednotlivého pojistného. Po uzavření pojistných smluv byla navíc žalobkyně o jejich stavu informována výročními dopisy. Žaloba byla podána dne [datum], žalovaná tedy namítá promlčení všech plnění provedených přede dnem [datum], kdy dále specifikuje, že ani na jednu z pěti pojistných smluv nebylo, nikým z účastníků po dni [datum] ničeho plněno. Nárok žalobkyně je tak promlčen.

3. Nadto, žalovaná upozorňuje, že žalobkyně již dne [datum] zplnomocnila právního zástupce ([tituly před jménem] Dáňu) k jednání o vydání bezdůvodného obohacení. Žalovaná má za to, že nejpozději od tohoto dne počala běžet subjektivní promlčecí lhůta a nárok žalobkyně je tak promlčen, neboť žaloba byla podána dne [datum]. Uběhla tedy jak subjektivní, tak objektivní promlčecí lhůta. Žalovaná odmítla na daný spor aplikovat rozsudek NS ČR sp. zn. [spisová značka] ze dne [datum], neboť NS se v daném případě zabýval diametrálně odlišným skutkovým stavem a právními otázkami. Jednalo se o spor pramenící z uzavření smlouvy o úrazové pojištění, nikoliv investiční životní pojištění, kdy výše pojistného plnění úrazového pojištění je před uzavření smlouvy známa u investičního životního pojištění nikoliv. Dále nesouhlasila ani s tím, že by námitka promlčení měla být uplatněna v rozporu s dobrými mravy, kdy mimo jiné odkázala na rozhodnutí Městského soudu v Praze ze dne [datum] č.j. [spisová značka] a rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne [datum] č.j. [spisová značka]. Žalovaná závěrem navrhla, aby byl nárok žalobkyně zcela zamítnut.

4. Žalobkyně v rámci svých dalších vyjádření nesouhlasila s tvrzením žalované, že by uběhla subjektivní promlčecí lhůta. Odkázala na nález Ústavního soudu ze dne [datum], sp. zn. III. ÚS 2127/21.

5. Žalovaná pak uvedla, že Ústavní soud ve svém nálezu nevyloučil aplikaci subjektivní promlčecí lhůty, ale pouze uvedl, že počátek jejího běhu nelze posuzovat formalisticky, kdy je třeba řádně zjistit v každém jednotlivém případě, kdy účastník získal povědomost o bezdůvodném obohacení. Žalovaná dále odkázala na rozhodnutí Městského soudu v Praze č.j.: [spisová značka] a [spisová značka].

6. Ve věci byl dne [datum] a [datum] vydán rozsudek soudu prvého stupně, kdy byl vždy návrh žalobkyně výrokem I. zamítnut a zároveň jí výrokem II. byla uložena povinnost uhradit žalované náhradu nákladů řízení.

7. Proti oběma rozsudkům podala žalobkyně odvolání a Městský soud v Praze rozsudkem č.j. [spisová značka] ze dne [datum] a usnesením č.j.: [spisová značka] ze dne [datum] rozhodnutí soudu prvního stupně zrušil. V druhém rozhodnutí pak odvolací soud nařídil věc přidělit k vyřízení jinému samosoudci. Odvolací soud pak soud I. stupně zavázal, aby se výslovně a jednoznačně vyjádřil k otázce platnosti pojistných smluv včetně důvodu tohoto závěru a následně, aby nárok žalobkyně znovu posoudil, a to i z hlediska promlčení.

8. Z provedených důkazů soud učinil následující skutková zjištění:

9. Ze Smlouvy o životním pojištění PROFI Invest č. [hodnota] soud zjistil, že žalovaná, tehdy pod názvem [právnická osoba] a.s. (v postavení pojistitele), a žalobkyně (v postavení pojistníka a pojištěného) ujednali vzájemná práva a povinnosti stran životního pojištění s počátkem pojištění ke dni [datum] a měsíční výší pojistného v částce [částka]. Pojistná doba byla ujednána na 30 let. Žalobkyně podpisem Pojistné smlouvy stvrdil mj. seznámení a převzetí pojistných podmínek (ŽP-VPP-DIM-0001, ŽP-DPP-DIM-0003).

10. Ze Smlouvy o životním pojištění PROFI Invest č. [hodnota] soud zjistil, že žalovaná, tehdy pod názvem [právnická osoba] a.s. (v postavení pojistitele), a žalobkyně (v postavení pojistníka a pojištěného) ujednali vzájemná práva a povinnosti stran životního pojištění s počátkem pojištění ke dni [datum] a měsíční výší pojistného v částce [částka]. Pojistná doba byla ujednána na 30 let. Žalobkyně podpisem Pojistné smlouvy stvrdil mj. seznámení a převzetí pojistných podmínek (ŽP-VPP-DIM-0001, ŽP-DPP-DIM-0003).

11. Ze Smlouvy o životním pojištění PROFI Invest č. [hodnota] soud zjistil, že žalovaná, tehdy pod názvem [právnická osoba] a.s. (v postavení pojistitele), a žalobkyně (v postavení pojistníka a pojištěného) ujednali vzájemná práva a povinnosti stran životního pojištění s počátkem pojištění ke dni [datum] a měsíční výší pojistného v částce [částka]. Pojistná doba byla ujednána na 30 let. Žalobkyně podpisem Pojistné smlouvy stvrdil mj. seznámení a převzetí pojistných podmínek (ŽP-VPP-DIM-0001, ŽP-DPP-DIM-0003).

12. Ze Smlouvy o životním pojištění PROFI Invest č. [hodnota] soud zjistil, že žalovaná, tehdy pod názvem [právnická osoba] a.s. (v postavení pojistitele), a žalobkyně (v postavení pojistníka a pojištěného) ujednali vzájemná práva a povinnosti stran životního pojištění s počátkem pojištění ke dni [datum] a měsíční výší pojistného v částce [částka]. Pojistná doba byla ujednána na 30 let. Žalobkyně podpisem Pojistné smlouvy stvrdil mj. seznámení a převzetí pojistných podmínek (ŽP-VPP-DIM-0001, ŽP-DPP-DIM-0003).

13. Ze Smlouvy o životním pojištění Vision4Life č. [hodnota] soud zjistil, že žalovaná, tehdy pod názvem [právnická osoba] a.s. (v postavení pojistitele), a žalobkyně (v postavení pojistníka a pojištěného) ujednali vzájemná práva a povinnosti stran životního pojištění s počátkem pojištění ke dni [datum] a měsíční výší pojistného v částce [částka]. Pojistná doba byla ujednána na 30 let. Žalobce podpisem Pojistné smlouvy stvrdil mj. seznámení a převzetí pojistných podmínek (ŽP-VPP-DIMUNI-0002, ŽP-DPP-DIMUNI-0002).

14. Z Všeobecných pojistných podmínek pro životní pojištění, verze ŽP-VPP-DIM-0001, článku 8 odst. 3, soud zjistil, že žalovaná byla oprávněna stanovit výši odkupného podle pojistně technických zásad. Z Doplňkových pojistných podmínek, verze ŽP-DPP-DIM-0003, článku 1 bodu 1, odst. 1.6. až 1.9. soud zjistil, že žalovaná byla oprávněna od počátku pojištění snižovat běžné pojistné a kapitálovou hodnotu pojištění o rizikové pojistné, které měla žalovaná stanovit podle svých pojistně matematických zásad; z článku 1, bodu 3, odst. 3.1. soud zjistil, že žalovaná byla oprávněna od počátku pojištění snižovat kapitálovou hodnotu pojištění o počáteční a správní náklady stanovené podle svých pojistně matematických zásad; z článku 1, bodu 3, odst. 3.2. soud zjistil, že žalovaná byla oprávněna započítat žalobci inkasní náklady za každé zaplacené pojistné.

15. Z Všeobecných pojistných podmínek pro životní pojištění, verze ŽP-VPP-DIMUNI-0002, článku 8 odst. 3, soud zjistil, že žalovaná byla oprávněna stanovit výši odkupného podle pojistně technických zásad. Z Doplňkových pojistných podmínek, verze ŽP-DPP-DIMUNI-0002, článku 1, bodu 1, odst. 1.7. až 1.9. soud zjistil, že žalovaná byla oprávněna od počátku pojištění snižovat běžné pojistné a kapitálovou hodnotu pojištění o rizikové pojistné, které měla žalovaná stanovit podle svých pojistně matematických zásad; z článku 1, bodu 3, odst. 3.1. soud zjistil, že žalovaná byla oprávněna od počátku pojištění snižovat kapitálovou hodnotu pojištění o počáteční a správní náklady stanovené podle svých pojistně matematických zásad; z článku 1, bodu 3, odst. 3.2. soud zjistil, že žalovaná byla oprávněna započítat žalobci inkasní náklady za každé zaplacené pojistné.

16. Z jednotlivých výročních dopisů a informace k pojistné smlouvě č. [hodnota] soud zjistil, že žalovaná pravidelně informovala žalobkyni o stavu a celkovém vývoji pojištění plynoucího z Pojistné smlouvy I., a to ke dni [datum] (Výroční dopis ze dne [datum]), ke dni [datum] (Výroční dopis ze dne [datum]), ke dni [datum] (Výroční dopis ze dne [datum]), ke dni [datum] (Výroční dopis ze dne [datum]), ke dni [datum] (Informace k pojistné smlouvě ze dne [datum]). Z jednotlivých výročních dopisů a informace k pojistné smlouvě se nepodává informace o aktuální hodnotě produktu či o předpokládaném zhodnocení a nelze usuzovat, že žalovaná vyhotovením jednotlivých výročních dopisů a Informací směřovala k podání informace o skutečném stavu investičního pojištění z Pojistné smlouvy I.

17. Z jednotlivých výročních dopisů a informace k pojistné smlouvě č. [hodnota] soud zjistil, že žalovaná pravidelně informovala žalobkyni o stavu a celkovém vývoji pojištění plynoucího z Pojistné smlouvy II., a to ke dni [datum] (Výroční dopis ze dne [datum]), ke dni [datum] (Výroční dopis ze dne [datum]), ke dni [datum] (Výroční dopis ze dne [datum]), ke dni [datum] (Výroční dopis ze dne [datum]), ke dni [datum] (Informace k pojistné smlouvě ze dne [datum]) a ke dni [datum] (Informace k pojistné smlouvě ze dne [datum]). Z jednotlivých výročních dopisů a informace k pojistné smlouvě se nepodává informace o aktuální hodnotě produktu či o předpokládaném zhodnocení a nelze usuzovat, že žalovaná vyhotovením jednotlivých výročních dopisů a Informací směřovala k podání informace o skutečném stavu investičního pojištění z Pojistné smlouvy II.

18. Z jednotlivých výročních dopisů a informace k pojistné smlouvě č. [hodnota] soud zjistil, že žalovaná pravidelně informovala žalobkyni o stavu a celkovém vývoji pojištění plynoucího z Pojistné smlouvy III., a to ke dni [datum] (Výroční dopis ze dne [datum]), ke dni [datum] (Výroční dopis ze dne [datum]), ke dni [datum] (Informace k pojistné smlouvě ze dne [datum]), ke dni [datum] (Informace k pojistné smlouvě ze dne [datum]), ke dni [datum] (Informace k pojistné smlouvě ze dne [datum]) a ke dni [datum] (Informace k pojistné smlouvě ze dne [datum]). Z jednotlivých výročních dopisů a informace k pojistné smlouvě se nepodává informace o aktuální hodnotě produktu či o předpokládaném zhodnocení a nelze usuzovat, že žalovaná vyhotovením jednotlivých výročních dopisů a Informací směřovala k podání informace o skutečném stavu investičního pojištění z Pojistné smlouvy III.

19. Z jednotlivých výročních dopisů a informace k pojistné smlouvě č. [hodnota] soud zjistil, že žalovaná pravidelně informovala žalobkyni o stavu a celkovém vývoji pojištění plynoucího z Pojistné smlouvy IV., a to ke dni [datum] (Výroční dopis ze dne [datum]), ke dni [datum] (Výroční dopis ze dne [datum]), ke dni [datum] (Výroční dopis ze dne [datum]), ke dni [datum] (Informace k pojistné smlouvě ze dne [datum]), ke dni [datum] (Informace k pojistné smlouvě ze dne [datum]) a ke dni [datum] (Informace k pojistné smlouvě ze dne [datum]). Z jednotlivých výročních dopisů a informace k pojistné smlouvě se nepodává informace o aktuální hodnotě produktu či o předpokládaném zhodnocení a nelze usuzovat, že žalovaná vyhotovením jednotlivých výročních dopisů a Informací směřovala k podání informace o skutečném stavu investičního pojištění z Pojistné smlouvy IV.

20. Z jednotlivých výročních dopisů a informace k pojistné smlouvě č. [hodnota] soud zjistil, že žalovaná pravidelně informovala žalobkyni o stavu a celkovém vývoji pojištění plynoucího z Pojistné smlouvy V., a to ke dni [datum] (informační dopis ze dne [datum]), ke dni [datum] (Výroční dopis ze dne [datum]), ke dni [datum] (Výroční dopis ze dne [datum]), ke dni [datum] (Výroční dopis ze dne [datum]), ke dni [datum] (Výroční dopis ze dne [datum]), ke dni [datum] (Informace k pojistné smlouvě ze dne [datum]), ke dni [datum] (Informace k pojistné smlouvě ze dne [datum]) a ke dni [datum] (Informace k pojistné smlouvě ze dne [datum]). Z jednotlivých výročních dopisů a informace k pojistné smlouvě se nepodává informace o aktuální hodnotě produktu či o předpokládaném zhodnocení a nelze usuzovat, že žalovaná vyhotovením jednotlivých výročních dopisů a Informací směřovala k podání informace o skutečném stavu investičního pojištění z Pojistné smlouvy IV.

21. Z informace o zániku pojištění ze dne [datum], soud zjistil, že ve vztahu k Pojistné smlouvě I. dochází k zániku pojistné smlouvy ke dni [datum], na základě výpovědi žalobkyně.

22. Ze sdělení o zániku pojištění ze dne [datum], soud zjistil ve vztahu k Pojistné smlouvě II., že výše odkupného činní [částka].

23. Ze sdělení o zániku pojištění ze dne [datum], soud zjistil ve vztahu k Pojistné smlouvě III., že výše odkupného činní [částka].

24. Z informace o zániku pojištění ze dne [datum], soud zjistil ve vztahu k Pojistné smlouvě IV., že dochází k zániku pojistné smlouvy ke dni [datum], na základě výpovědi žalobkyně.

25. Ze sdělení o zániku pojištění ze dne [datum], soud zjistil ve vztahu k Pojistné smlouvě V., že výše odkupného činní [částka].

26. Z žalovanou zpracovaného Výpisu plateb pojistného k Pojistné smlouvě I. ke dni [datum], soud zjistil, že žalobkyně ve vztahu k uvedené pojistné smlouvě naposledy zaplatila pojistné dne [datum] v částce [částka], celkem na pojistném bylo uhrazeno [částka] a žalovaná jí vyplatila dne [datum] odbytné ve výši [částka].

27. Z žalovanou zpracovaného Výpisu plateb pojistného k Pojistné smlouvě II. ke dni [datum], soud zjistil, že žalobkyně ve vztahu k uvedené pojistné smlouvě naposledy zaplatila pojistné dne [datum] v částce [částka], celkem na pojistném bylo uhrazeno [částka] a žalovaná jí vyplatila dne [datum] přeplatek ve výši [částka], dne [datum] mimořádný výběr ve výši [částka] a odbytné dne [datum], [datum] a [datum] v částkách [částka], [částka] a [částka].

28. Z žalovanou zpracovaného Výpisu plateb pojistného k Pojistné smlouvě III. ke dni [datum], soud zjistil, že žalobkyně ve vztahu k uvedené pojistné smlouvě naposledy zaplatila pojistné dne [datum] v částce [částka], celkem na pojistném bylo uhrazeno [částka] a žalovaná jí vyplatila dne [datum] a [datum] odbytné ve výši [částka] a [částka].

29. Z žalovanou zpracovaného Výpisu plateb pojistného k Pojistné smlouvě IV. ke dni [datum], soud zjistil, že žalobkyně ve vztahu k uvedené pojistné smlouvě naposledy zaplatila pojistné dne [datum] v částce [částka], celkem na pojistném bylo uhrazeno [částka] a žalovaná jí vyplatila dne [datum] přeplatek ve výši [částka], mimořádné výběry dne [datum] ve výši [částka] dne [datum] ve výši [částka] a ve dnech [datum], [datum], [datum] a [datum] vždy částku [částka] a dne [datum] ve výši [částka], a dále odbytné dne [datum] v částkách [částka].

30. Z žalovanou zpracovaného Výpisu plateb pojistného k Pojistné smlouvě V. ke dni [datum], soud zjistil, že žalobkyně ve vztahu k uvedené pojistné smlouvě naposledy zaplatila pojistné dne [datum] v částce [částka], celkem na pojistném bylo uhrazeno [částka] a žalovaná jí vyplatila dne [datum] odbytné v částkách [částka] a dne [datum] byla vrácena na pojistnou smlouvu částka [částka].

31. Výzvy k vydání bezdůvodného obohacení ze dne [datum] soud zjistil, že zástupce žalobkyně vyzval žalovanou k vyplacení bezdůvodného obohacení z důvodu neplatnosti smluv v celkové výši [částka]. Zároveň byla předložena plná moc, kterou žalobkyně udělila svému právnímu zástupci dne [datum].

32. Z výzvy k plnění ze dne [datum] soud zjistil, že žalobkyně vyzval žalovanou k uhrazení částky [částka], jako doplatku odkupného. Na to reagovala žalovaná přípisem ze dne [datum], kdy plnění odmítla.

33. Z dalších listin provedených k důkazu soud neučinil žádná zjištění významná pro posouzení věci, a proto se jimi v odůvodnění rozhodnutí podrobněji nezabýval. Uvedené důkazy hodnotil soud jednotlivě i v jejich vzájemné souvislosti, přičemž má za to, že prokazují zjištěný skutkový stav a další dokazování by již bylo v rozporu se zásadou rychlosti a hospodárnosti řízení. Soud proto další návrhy na provedení důkazů pro nadbytečnost zamítl.

34. Co se týče závěru o skutkovém stavu lze odkázat na shora vyložená zjištění, která soud učinil.

35. Po právní stránce soud věc posoudil následovně:

36. Podle ust. § 3028 odst. 1 zák. č. 89/2012 Sb., občanský zákoník („OZ“), tímto zákonem se řídí práva a povinnosti vzniklé ode dne nabytí účinnosti. Podle § 3028 odst. 3 OZ, není-li dále stanoveno jinak, řídí se jiné právní poměry vzniklé přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, jakož i práva a povinnosti z nich vzniklé, včetně práv a povinností z porušení smluv uzavřených přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, dosavadními právními předpisy. To nebrání ujednání stran, že se tato jejich práva a povinnosti budou řídit tímto zákonem ode dne nabytí jeho účinnosti.

37. Podle ust. § 3036 OZ podle dosavadních právních předpisů se až do svého zakončení posuzují všechny lhůty a doby, které začaly běžet přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, jakož i lhůty a doby pro uplatnění práv, která se řídí dosavadními právními předpisy, i když začnou běžet po dni nabytí účinnosti tohoto zákona.

38. Právní vztahy žalobce a žalované založené posuzovanou Pojistnou smlouvou se při aplikaci shora citovaných právních norem řídí zákonem č. 37/2004 Sb., o pojistné smlouvě (dále jen „zák. o pojistné smlouvě“), a zák. č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, ve znění platném a účinném do [datum] („SOZ“).

39. Podle ust. § 1 odst. 1 zák. o pojistné smlouvě tento zákon upravuje vztahy účastníků pojištění vzniklého na základě pojistné smlouvy (dále jen „soukromé pojištění“), pokud zvláštní právní předpis tyto vztahy neupravuje jinak. Podle odst. 2 téhož ustanovení nejsou-li některá práva a povinnosti účastníků soukromého pojištění upravena tímto zákonem nebo zvláštním právním předpisem, řídí se občanským zákoníkem.

40. Podle ust. § 2 zák. o pojistné smlouvě pojistná smlouva je smlouvou o finančních službách, ve které se pojistitel zavazuje v případě vzniku nahodilé události poskytnout ve sjednaném rozsahu plnění a pojistník se zavazuje platit pojistiteli pojistné.

41. Podle ust. § 37 odst. 1 SOZ právní úkon musí být učiněn svobodně a vážně, určitě a srozumitelně; jinak je neplatný.

42. Podle ust. § 41 SOZ vztahuje-li se důvod neplatnosti jen na část právního úkonu, je neplatnou jen tato část, pokud z povahy právního úkonu nebo z jeho obsahu anebo z okolností, za nichž k němu došlo, nevyplývá, že tuto část nelze oddělit od ostatního obsahu.

43. Podle ust. § 451 odst. 1 SOZ kdo se na úkor jiného bezdůvodně obohatí, musí obohacení vydat. Podle odst. 2 téhož ustanovení je bezdůvodným obohacením majetkový prospěch získaný plněním bez právního důvodu, plněním z neplatného právního úkonu nebo plněním z právního důvodu, který odpadl, jakož i majetkový prospěch získaný z nepoctivých zdrojů.

44. Podle ust. § 457 SOZ je-li smlouva neplatná nebo byla-li zrušena, je každý z účastníků povinen vrátit druhému vše, co podle ní dostal.

45. Podle ust. § 107 odst. 1 SOZ právo na vydání plnění z bezdůvodného obohacení se promlčí za dva roky ode dne, kdy se oprávněný dozví, že došlo k bezdůvodnému obohacení a kdo se na jeho úkor obohatil. Podle odst. 2 téhož ustanovení se nejpozději právo na vydání plnění z bezdůvodného obohacení promlčí za tři roky, a jde-li o úmyslné bezdůvodné obohacení, za deset let ode dne, kdy k němu došlo.

46. Níže uvedené právní hodnocení se vztahuje ke všem Pojistným smlouvám [právnická osoba]., kdy i znění jejich VPP a DPPP je totožné, viz bod č. [hodnota] a 15 tohoto odůvodnění.

47. Vzhledem k tomu, že žalobkyně se domáhá svého plnění s odkazem na neplatná ujednání v Pojistných smluv, soud se primárně zabýval těmito ujednáními i s ohledem na jejich případný dopad pro platnost celých smluvních vztahů. Po provedeném dokazování soud shrnuje, že shledává posuzované smlouvy absolutně neplatnými právními jednáními, a to pro absenci určitých a konkrétních smluvních ujednání o výši a způsobu stanovení rizikového pojistného. Ve Smlouvách schází informace o způsobu stanovení počátečních, správních a inkasních nákladů, neurčitým jsou také ujednání o výši odkupného (jeho výše měla být stanovena žalovanou podle pojistně matematických zásad). Ze Smluv vyplývá, že žalovaná bude činit srážky na vrub kapitálové hodnoty jednotlivých pojištění, avšak s výší srážek nebyla žalobkyně seznámena. Výši rizikového pojistného nelze zjistit z žádného smluvního ujednání. V době uzavření smluv nebyla dána jasná (určitá a srozumitelná) pravidla určení výše rizikového pojistného tak, aby jejich výše byla objektivně zjistitelná. Jelikož je ujednání o rizikovém pojistném neoddělitelné od ostatního obsahu smluv (jedná se o ujednání podstatné náležitosti pojistné smlouvy ve smyslu ust. § 2 zák. č. 37/2004 Sb.), již neplatnost ujednání o výši rizikového pojistného způsobuje neplatnost smluv o životním pojištění jako celků (ust. § 41 SOZ). Žalovaná argumentovala tím, že Smlouvy jsou platné, neboť žalobkyně před jejich uzavřením převzala jejich plné znění, včetně pojistných podmínek, tyto okolnosti však nemohou zvrátit závěr soudu o absolutní neplatnosti smluv (obeznámení žalobkyně s neurčitými smluvními ujednáními nepřeklene to, že se jednalo o neurčitá, a tedy neplatná ujednání).

48. Vzhledem k tomu, že žalobkyně opakovaně uváděla, že se nedovolává neplatnosti Pojistných smluv, ale pouze žádá vyplacení řádné výše odkupného soud odkazuje na komentářovou literaturu, kdy „Soud přihlíží k absolutní neplatnosti právního úkonu s ohledem na vzpomenutý veřejný – obecný – zájem i bez návrhu, tj. z úřední povinnosti. To však platí vzhledem k projednací zásadě, která ovládá občanské soudní řízení (§ 101 odst. 1 OSŘ), jen za předpokladu, že skutečnosti, které jsou s absolutní neplatností právního úkonu spojeny, vyjdou v řízení najevo“. (ŠVESTKA, Jiří. § 37 [Základní náležitosti právních úkonů]. In: ŠVESTKA, Jiří, SPÁČIL, Jiří, ŠKÁROVÁ, Marta, HULMÁK, Milan a kol. Občanský zákoník I, II. 2. vydání. Praha: C. H. Beck, 2009, s. 334, marg. č. 1.)

49. V daném případě má soud za to, vzhledem k tomu, že žalobkyně vázala vydání požadovaného plnění, fakticky na tvrzení, o neplatných ujednáních Pojistných smluv, jak je výše specifikováno, pak skutečnosti spojené s absolutní neplatností Pojistných smluv vyšly v řízení najevo, resp. je tvrdila sama žalobkyně. Soud se tedy, i přes tvrzení žalobkyně, že neplatnost Smluv nenamítá, touto zabýval, kdy dospěl k závěru, že se jedná o neplatná ujednání, v jejichž důsledku je shledána absolutní neplatnost celých Pojistných smluv.

50. Soud tedy dospěl k závěru, že je namístě přistoupit k vypořádání bezdůvodného obohacení účastníků, a to po zohlednění žalovanou uplatněné námitky promlčení.

51. Soud nesouhlasí s žalobkyní, že by uvedenou tříletou objektivní promlčecí lhůtu nešlo na projednávanou věc aplikovat. Není totiž na rozdíl od žalobkyně toho názoru, že na projednávanou věc by bylo lze bez dalšího vztáhnout závěry rozsudku Soudního dvora Evropské unie (dále též „SDEU“) C-485/19 (a závěry navazujících rozsudků a ze dne 10. 6. 2021, C-776/19 až C-782/19). Uvedené rozsudky se totiž týkaly smlouvy o úvěru, nikoliv pojistné smlouvy. Dle názoru soudu je přitom nutno vnímat odlišnost daných právních institutů. V případě úvěrů je jistě spotřebitelům nutno poskytnout vysokou míru ochrany, neboť tito jsou mnohdy vlivem nepříznivých okolností nuceni uzavřít nevýhodnou úvěrovou smlouvu, která je ve svém důsledku může dostat až do tzv. dluhové pasti. V nynějším případě se však jedná o sjednání pojistné smlouvy, při kterém nelze presumovat její uzavření pod tíživými okolnostmi věci. Jedná se ve své podstatě o dobrovolný smluvní instrument zacílený na zvýšení jistoty pojištěného. Žalobkyně se dobrovolně rozhodla investovat finanční prostředky do jí zvolených produktů. Přehlédnout pak nelze ani fakt, že SDEU ve věci C-485/19 posuzoval úvěrovou smlouvu, dle které mohl poskytovatel úvěru od spotřebitele od prvního dne smluvního vztahu vybírat poplatky ve výši 367,49 eura za to, že spotřebitel bude mít v budoucnu možnost dosáhnout odkladu splácení úvěru.

52. Z uvedených důvodů nevidí soud důvodu neaplikovat na projednávanou věc objektivní promlčecí lhůtu 3 let. Nutno dodat, že stejný závěr vyslovil Ústavní soud ve svém usnesení ze dne 6. 9. 2022, sp. zn. IV ÚS 1984/22: „I Ústavní soud přitom ve své judikatuře opakovaně řeší spory plynoucí z úvěrových smluv uzavřených mezi spotřebitelem a nebankovní úvěrující společností […] I tato judikatura se dlouhodobě vyvíjela (a s ohledem na nález sp. zn. III. ÚS 1536/21 lze usuzovat, že se stále vyvíjí), přičemž Ústavní soud zdůrazňoval neblahý celospolečenský dopad praxe vedoucí k tomu, že se řada spotřebitelů kvůli nevyváženým úvěrovým smlouvám (zjevně obsahujícím zneužívající ustanovení, jak je zmiňuje i rozsudek C 485/19) dostala do neřešitelné finanční a sociální situace, z níž se často nedokázala vymanit. Lze sice uznat, že vedlejší účastnice způsobila stěžovateli finanční ztrátu v tom, že kdyby byl o všech parametrech pojistné smlouvy správně informován, patrně by k jejímu uzavření nepřistoupil a své prostředky by zhodnotil jinak. Z povahy životního pojištění nelze usuzovat na přesnou výši ztráty, která by stěžovateli vznikla, kdyby ve smluvním vztahu setrval, jak původně předpokládal. Podle Ústavního soudu je nutno vést dělící linii mezi poskytnutím spotřebitelského úvěru a uzavřením životního pojištění, jakožto investicí svého druhu. I proto Ústavní soud na věc stěžovatele závěr SDEU o nutnosti stanovení počátku promlčení tak, aby se spotřebitel mohl efektivně domoci svých prostředků hrazených na nevyvážený spotřebitelský úvěr, nemohl aplikovat.“ Nutno dodat, že uvedený závěr plyne i z recentního rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne [datum], č. j. [spisová značka].

53. Soud rovněž neshledal, že by na věc bylo možné aplikovat pouze desetiletou objektivní lhůtu. Tato lhůta je zákonem jasně vztažena na případy úmyslného bezdůvodného obohacení. Z žádných tvrzení či důkazů ve věci však neplyne, že by bylo úmyslem žalované uzavřít absolutně neplatnou smlouvu, na základě, které bude žalovaná inkasovat neoprávněný příjem od žalobkyně (zjištěno pak nebylo ani to, že by s takovým jednáním byla žalovaná ztotožněna). Právně relevantní úmysl musí zahrnovat všechny relevantní aspekty vztahu případného bezdůvodného obohacení; má-li jít o úmysl, musí obohacený být přinejmenším srozuměn o neoprávněnosti získávaného majetkového prospěchu (srov. rozsudek Městského soudu v Praze ze dne [datum], č. j. [spisová značka]). Je těžko představitelné, že by žalovaná investovala čas a prostředky do vyvinutí produktu, který prostřednictvím daňového zvýhodnění podporoval i stát, za tím účelem, že chtěla uzavřít neplatnou smlouvu a platbami pojistného se bezdůvodně obohacovat. Žalovaná jednala po celou dobu s žalobkyní tak, jako by Pojistné smlouvy byly platně uzavřeny, poskytovala jí z nich plnění a postupovala v souladu se Smlouvami jako by byly platné. Dle názoru soudu nelze dovodit, že by žalovaná plnění ze Smluv přijímala s úmyslem bezdůvodně se obohatit na úkor žalobkyně.

54. Soud tedy uzavírá, že na posuzovanou věc je nutno vztáhnout promlčecí dobu podle § 107 SOZ.

55. Pokud jde o počátek subjektivní dvouleté promlčecí lhůty, pak, dle právního názoru soudu, tato začala ohledně každé platby pojistného běžet jeho zaplacením, neboť žalobkyně ke dni podpisu Pojistných smluv znala konkrétní obsah těchto pojistných smluv, tj. znala rozhodné skutkové okolnosti, z nichž mohla dovodit neplatnost Pojistných smluv, a to i s ohledem na tu skutečnost, že sama žalobkyně se zabývala zprostředkováváním uzavření těchto Smluv.(shodně též např. usnesení NSČR sp. zn. [spisová značka] z [datum]). Proto by bylo možné přiznat žalobkyni bezdůvodné obohacení nejvýše za dva roky zpětně od podání návrhu dne [datum]

56. Z podkladů poskytnutých žalobkyní i žalovanou přitom plyne, že ve lhůtě 2 let před podáním žaloby, žalobkyně žalované na předmětné Smlouvy ničeho neuhradila, když poslední platba byla poskytnuta dne [datum] a žaloba byla podána dne [datum].

57. Z uvedených důvodů soud dospěl k závěru, že žaloba na plnění, kterou soud právě posoudil jako žalobu na vydání bezdůvodného obohacení nemůže být úspěšná, a to z důvodu promlčení žalovaného nároku.

58. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 1 o. s. ř., procesně úspěšné žalované náleží náhrada nákladů řízení proti procesně neúspěšné žalobkyni. Náhrada nákladů řízení žalované je tvořena: 1) odměnou zástupce žalované ve výši [částka] za každý jeden zástupcem žalované realizovaný úkon právní služby (§ 8 odst. 1, § 7 bod 6. vyhl. č. 177/1996 Sb., advokátní tarif, „a. t.“), a to za: i. převzetí věci - § 11 odst. 1 písm. a) s. t., ii. vyjádření k žalobě ze dne [datum] - § 11 odst. 1 písm. d) a. t., iii. další vyjádření ve věci samé ze dne [datum], [datum] a [datum] - § 11 odst. 1 písm. d) a. t., iv. vyjádření k odvolání ze dne [datum], - § 11 odst. 1 písm. k) a. t., v. účast na jednání soudu dne [datum], [datum] a [datum] - § 11 odst. 1 písm. g), a. t. a vi. účast na jednání soudu při kterém došlo pouze k vyhlášení rozhodnutí dne [datum] - § 11 odst. 2 písm. f) a. t; 2) náhradou hotových výdajů ve výši [částka] za každý z výše uvedených úkonů právní služby (§ 13 odst. 1, 4 a. t.), tj. ve výši 10 x [částka]. K jednotlivým položkám je dále třeba přičíst náhradu za daň z přidané hodnoty v zákonné sazbě 21 %. Náhrada nákladů řízení žalované tak celkem činí [částka].

Poučení