27 C 307/2014-519

Rubrum

Obvodní soud pro Prahu 1 rozhodl předsedkyní senátu Mgr. Petrou Lukáškovou jako samosoudkyní v právní věci žalobkyně: [osobní údaje žalobkyně] zastoupena advokátem JUDr. [jméno] [příjmení], advokátem, sídlem [PSČ] [obec a číslo], [ulice a číslo], proti žalovanému: [osobní údaje žalovaného] za účasti vedlejšího účastníka: [osobní údaje vedlejšího účastníka] zastoupena Mgr. [jméno] [příjmení], advokátem sídlem [adresa], o zaplacení 5 067 480 Kč s příslušenstvím, takto:

Výrok

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 3 076 836 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 7,5% ročně z částky 142 296 Kč od [datum] do zaplacení, ve výši 7,5% ročně z částky 345 576 Kč od [datum] do zaplacení, ve výši 7,05% ročně z částky 106 722 Kč od [datum] do zaplacení, ve výši 7,05% ročně z částky 396 396 Kč od [datum] do zaplacení, ve výši 7,05% ročně z částky 538 692 Kč od [datum] do zaplacení, ve výši 7,05% ročně z částky 584 430 Kč od [datum] do zaplacení, ve výši 7,05% ročně z částky 457 380 Kč od [datum] do zaplacení, ve výši 7,05% ročně z částky 365 904 Kč od [datum] do zaplacení, ve výši 8,05% ročně z částky 421 080 Kč od [datum] do zaplacení, ve výši 8,05% ročně z částky 315 084 Kč od [datum] do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se zamítá co do částky 1 990 644 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 7,5% ročně z částky 60 984 Kč od [datum] do zaplacení, ve výši 7,5% ročně z částky 148 104 Kč od [datum] do zaplacení, ve výši 7,05% ročně z částky 45 738 Kč od [datum] do zaplacení, ve výši 7,05% ročně z částky 169 884 Kč od [datum] do zaplacení, ve výši 7,05% ročně z částky 230 868 Kč od [datum] do zaplacení, ve výši 7,05% ročně z částky 250 470 Kč od [datum] do zaplacení, ve výši 7,05% ročně z částky 196 020 Kč od [datum] do zaplacení, ve výši 7,05% ročně z částky 156 816 Kč od [datum] do zaplacení, ve výši 8,05% ročně z částky 421 080 Kč od [datum] do zaplacení, ve výši 8,05% ročně z částky 135 036 Kč od [datum] do zaplacení.

III. Žalobkyně je povinna zaplatit ČR – Obvodnímu soudu pro Prahu 1 na nákladech řízení částku 37 805 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

IV. Žalovaný je povinen zaplatit ČR – Obvodnímu soudu pro Prahu 1 na nákladech řízení částku 59 130 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

V. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na nákladech řízení částku 290 068 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám JUDr. [jméno] [příjmení].

Odůvodnění

1 Žalobkyně se žalobou došlou soudu dne [datum] domáhala po žalovaném zaplacení částky 5 067 480 Kč s příslušenstvím z titulu smlouvy o dílo s odůvodněním, že žalovaný se prostřednictvím [anonymizována tři slova] služby účastnil projektu„ Jednotná úroveň informačních systémů operačního řízení a modernizace technologií pro příjem tísňového volání základních složek integrovaného záchranného systému (dále jen„ IS IZS“), jehož cílem byla technologická provázanost příjmu tísňového volání ve snaze zajistit vyšší kvalitu služeb v oblasti tísňového volání při mimořádných událostech, zejména zkrácení času mezi tísňovými voláváními a zásahem složek integrovaného záchranného systému, a sjednocení informačních systémů operačních středisek integrovaného záchranného systému. Žalovaný se projektu účastnil v části nazvané„ Národní informační systém integrovaného záchranného systému – NIS IZS“ (dále jen„ NIS IZS“). Výstupy této fáze projektu byly východiskem pro další fáze projektu realizované na úrovni Hasičského záchranného sboru České republiky (dále jen„ HZS [anonymizováno]“), Policie České republiky (dále jen„ PČR“) a zdravotnických záchranných služeb jednotlivých krajů. Žalovaný do projektu NIS IZS vstoupil na základě dodavatelsko-odběratelských vztahů mezi ním a [anonymizována tři slova] [stát. instituce] (dále jen„ [anonymizováno]“) zastoupenou [anonymizována tři slova] [anonymizována tři slova] na základě smlouvy o dílo na dodávku pro projekt Národní informační systém integrovaného záchranného systému, reg. č. projektu CZ [číslo] [datum] [číslo] (dále jen„ smlouva o dílo“) s předmětem plnění spočívajícím v dodávce hardwarového (dále jen„ HW“) a softwarového (dále jen„ SW“) plnění v rozsahu článku 2. odst. 1 smlouvy o dílo. V září 2012 žalobkyně prostřednictvím svého obchodního oddělení zjistila, že žalovaný poptává kvalifikovaného dodavatele služeb v oblasti informačních a komunikačních technologií (dále jen„ ICT“) pro úvodní fáze projektu NIS IZS. Důvodem poptávky byla personální a materiální nepřipravenost žalovaného k samostatné účasti na projektu. Za žalovaného byla poptávka učiněna Ing. [jméno] [příjmení], zaměstnancem v pozici„ vedoucího projektu“. Žalobkyně na základě poptávky žalovaného dne [datum] zaslala žalovanému k rukám Ing. [jméno] [příjmení] profily zaměstnanců žalobkyně odborně kvalifikované pro požadované služby. Za žalobkyni jednal se žalovaným [příjmení] [jméno] [příjmení], zaměstnanec žalobkyně na pozici obchodního manažera. Dne [datum] žalovaný vyzval žalobkyni a ostatní členy projektového týmu k účasti na úvodním jednání projektového týmu, kde byla žalobkyně seznámena s podkladovými materiály projektu„ Analýza technického řešení projektu – koncept [příjmení] [příjmení]“ ze dne [datum], jejichž znalost byla nezbytná pro další poskytování služeb. Dne [datum] zaslala žalobkyně žalovanému k rukám Ing. [jméno] [příjmení] písemnou nabídku konzultačních služeb zahrnující prezentaci vybraných zaměstnanců žalobkyně, podmínky budoucí spolupráce a návrh odměny 12 000 Kč bez DPH za každý tzv. manday (dále jen česky„ člověkoden“), v němž měla žalobkyně poskytovat služby žalovanému. Žalovaný prostřednictvím svého zaměstnance Ing. [jméno] [příjmení] nabízené podmínky ústní formou přijal, žalobkyní navržené konzultanty zařadil do vlastního projektového týmu a požádal žalobkyni o zahájení prací. Projektový tým žalovaného určený pro práci na projektu NIS IZS sestával z vlastních pracovníků žalovaného, konkrétně Ing. [jméno] [příjmení], Mgr. [jméno] [příjmení] a třetích osob. [příjmení] žalobkyně se činnosti projektového týmu účastnily subjekty [anonymizována dvě slova] ([příjmení] [anonymizováno]) s.r.o., [právnická osoba], [ulice] univerzita v [obec] O druhu a rozsahu poskytnutých služeb byl žalovaný pravidelně informován prostřednictvím písemných výkazů předávaných žalovanému vždy po uplynutí kalendářního měsíce, v němž byly služby poskytovány. Za měsíce 10/ 2012, 11/ 2012 a 12/ 2012 byly výkazy zasílány žalovanému k rukám jeho zaměstnance, Ing. [jméno] [příjmení] e-mailovou formou. Žalovaný prostřednictvím Ing. [jméno] [příjmení] převzetí výkazů e-mailovou formou potvrdil. Za měsíce 1/ 2013, 2/ 2013, 3/ 2013, 4/ 2013, 5/ 2013, 6/ 2013, 7/ 2013 byly výkazy práce předávány žalovanému osobně k rukám Ing. [jméno] [příjmení] při jednání v prostorách žalovaného. Žalovaný druh ani rozsah žalobkyní poskytnutých služeb nikdy nerozporoval. Žalobkyně poskytla žalovanému [příjmení] konzultační služby na základě shora uvedené ústní smlouvy o dílo v období od října 2012 do července 2013 tak, že v říjnu 2012 v rozsahu 14 člověkodnů, v listopadu 2012 34 člověkodnů, v prosinci 2012 10,5 člověkodnů, v lednu 2013 39 člověkodnů, v únoru 2013 53 člověkodnů, v březnu 2013 57,5 člověkodnů, v dubnu 2013 45 člověkodnů, v květnu 2013 36 člověkodnů, v červnu 2013 29 člověkodnů, v červenci 2013 31 člověkodnů, tj. celkem 349 člověkodnů. Uvedené konzultační služby poskytla žalobkyně žalovanému prostřednictvím svých vlastních zaměstnanců, a to od října 2012 do ledna 2013 ve vlastních prostorách s ohledem na nedostatek technického zázemí žalovaného. V následujícím období pak v sídle Odštěpného závodu ICT na adrese [adresa žalované], [část obce], kde žalovaný zajistil přístup do budovy a parkování pro zaměstnance žalobkyně. Zde se rovněž konala osobní jednání zaměstnanců žalobkyně se žalovaným a dalšími subjekty začleněnými do projektového týmu. Konkrétní výstupy žalobkyní poskytovaných služeb byly žalovanému předávány formou příloh e-mailových zpráv nebo ukládány na společné datové úložiště zřízené žalovanou pro potřeby projektového týmu NIS IZS. Věcný rozsah žalobkyní poskytnutých služeb vyústil ve vytvoření výstupů spočívajících jednak v přípravě nabídky pro [anonymizována dvě slova], která byla vzhledem k charakteru projektu NIS IZS nutným předpokladem dalšího postupu pro HZS ČR definující obsah a rozsah budoucího plnění. Nabídka byla dokončena a předána [anonymizována dvě slova] dne [datum], následně na základě ní došlo k uzavření smlouvy o dílo mezi žalovaným a [anonymizována dvě slova]. Dalším výstupem byl rámcový koncept SW řešení, tj. graficky-textový dokument shrnující práce projektového týmu za období od října 2012 do března 2013. Pro jeho vznik musela žalobkyně definovat základní prvky architektury systému a nastavit základní parametry v podobě schematických architektonických modelů. K tomu využila tzv. funkční prototyp SW řešení, tj. zjednodušený model navržené systémové architektury, umožňující ověření zvažovaných technologických řešení s cílem minimalizovat pozdější rizika při realizaci konečného projektového řešení. Rámcový koncept SW řešení slovně či graficky popisoval dosažené výsledky testování. Žalobkyní vyhotovená část výstupu byla v textu viditelně označena. Dalším výstupem byla projektová metodika, tj. žalobkyní zcela samostatně vytvořený výstup popisující zásady vedení projektu a projektového řízení včetně vzorové dokumentace (např. zápis z jednání, akceptační protokol, předávací protokol, změnový požadavek atd.). Ve shora uvedeném období žalobkyně poskytla žalovanému konzultační služby v celkovém rozsahu 349 člověkodnů při akceptované nabídkové ceně 12 000 Kč bez DPH, tj. celková výše odměny činila 4 188 000 Kč bez DPH, tj. 5 067 480 Kč včetně 21% DPH. Žalovaný žalobkyni za poskytnuté služby doposud ničeho neuhradil, ačkoliv žalobkyně v období konce roku 2012 a během roku 2013 opakovaně jednala se žalovaným, resp. s vedením Odštěpného závodu ICT (dále jen„ OZ ICT“), o termínu úhrady odměny za poskytnuté služby. Žalobkyně byla žalovaným opakovaně odkazována na dobu pozdější s tím, že dosud nebyla vyřešena otázka smluvního vztahu mezi žalovaným a [anonymizována dvě slova]. V průběhu roku 2013 žalovaný k úhradě odměny zaujal odmítavé stanovisko s tím, že o poskytnutých službách neví. Na předžalobní výzvu žalobkyně ze dne [datum] žalovaný reagoval požadavkem na bližší prezentaci odvedených konzultačních služeb, což odůvodnil nedostatečností vlastních podkladů. Přestože žalobkyně požadavkům žalovaného vyhověla a předložila mu výše uvedené výstupy poskytnutých služeb a doplňující tvrzení, žalovaný výzvu k úhradě plnění nevyslyšel. 2 Žalovaný ve vyjádření k žalobě nárok žalobkyně neuznal s odůvodněním, že není pravdou, že by v souvislosti s předmětem sporu vstoupil v minulosti do smluvního vztahu se žalobkyní. Zakázka o takové spolupráci nebyla nikdy řádně soutěžena. Nenachází se v interních systémech žalovaného. Služby v žalobkyní uváděném rozsahu žalovanému nebyly poskytnuty. Žalovaný v rámci interní kontroly nedohledal potvrzení, písemnou smlouvu či dohodu dokládající tvrzení žalobkyně o dohodě o rozsahu poskytovaných služeb, jejich odsouhlasení či akceptaci, dohodu o ceně. Žalobkyní uváděná cena není cenou obvyklou v daném odvětví a čase za služby údajně jí poskytované, což bylo žalobkyni opakovaně sděleno. Žalobkyně po celou dobu roku 2013 nebyla schopna svá tvrzení jakkoli doložit při jednáních ani následně, jak plyne z obsahu zápisů, které žalovaný jako výstup z jednání zaznamenal. Naposledy na jednání v květnu 2014 bylo s právním nástupcem žalobkyně ujednáno, že doklady prokazující či potvrzující tvrzení žalobkyně budou žalovanému doloženy do [datum], k čemuž však nedošlo. Žalovaný potvrdil, že v rámci IT projektů bylo lze sjednat cenu za tzv. člověkoden, tj. jeden pracovní den, avšak taková praxe není obvyklá u projektů, které jsou předmětem veřejných zakázek, kde předmětem soutěže je nejnižší cena, tj. cena konečná, nepřekročitelná. E-mailová komunikace nebyla vedena přes oficiální pracovní e-mail. Z vyjádření žalovaného ze dne [datum] navíc vyplynulo, že shora uvedený projekt, tj. dodávka uvedeného systému byla realizována jednak pracovníky samotného Odštěpného závodu ICT a dále za pomocí subdodavatelů vybraných řádně na základě výběrového řízení podle zákona o zadávání veřejných zakázek. Žalovaný není pasivně věcně legitimován ve sporu, když žalobkyně sama v dokumentu„ Okolnosti spolupráce [právnická osoba] a [anonymizováno]“ ze dne [datum] na str. 3 uvádí, že Ing. [jméno] [příjmení] byl vysloven předpoklad, že žalobkyně se bude na projektu podílet jako subdodavatel [právnická osoba] ([příjmení] [anonymizováno]) s.r.o. Žalovaný namítl, že žalobkyně uvedla v přehledu pracovníků a rozsahu poskytovaných člověkodnů, že nárokuje částky za služby poskytnuté v březnu až červnu 2013, které měly být poskytnuty [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení], kteří v předmětné době u žalovaného pracovali na základě dohody o pracovní činnosti za zcela odlišných podmínek oproti žalobkyní prezentovaným 12 000 Kč za člověkoden bez DPH. Žalovaný namítl nevěrohodnost e-mailové komunikace vedené mezi účastníky. Uvedl, že nikdy nedošlo k uzavření smlouvy o dílo nebo sjednání jiného smluvního vztahu, na základě kterého by byl žalovaný povinen plnit žalobkyni. Služby prezentované žalobkyní nebyly poskytnuty a i pokud žalobkyně něco odvedla, nebylo to ve prospěch žalovaného, nýbrž jiného subjektu, pravděpodobně společnosti [právnická osoba] a žalovaný tudíž není v tomto sporu pasivně legitimován. Žalovaný po případ, že by soud dospěl k závěru, že mu bylo poskytnuto plnění bez právního důvodu, vznesl námitku promlčení nároku žalobkyně. 3 Podáním ze dne [datum] učinil žalovaný prostřednictvím soudu výzvu státnímu podniku Národní agentura pro komunikační a informační technologie, s. p. (dále jen„ NAKIT“), kterým jej vyzval ke vstupu do řízení jako vedlejšího účastníka na straně žalované podle § 93 odst. 2 zák. č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, v platném znění (dále jen„ o.s.ř.“), s odůvodněním, že dne [datum] rozhodl zakladatel žalovaného, [anonymizována dvě slova] rozhodnutím [číslo jednací] o rozdělení státního podniku žalovaného odštěpením OZ ICT a jeho sloučením s [anonymizováno] s datem účinnosti rozdělení a rozhodným dnem [datum], což soud zjistil z výpisu z obchodního rejstříku žalovaného ze dne [datum] a z výpisu z obchodního rejstříku vedlejšího účastníka ze dne [datum]. Žalovaný dále svůj návrh odůvodnil tím, že [anonymizováno] má zájem na výsledku řízení podle § 179 odst. 3 zák. č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, v platném znění (dále jen„ o. z.“), podle kterého se při rozdělení právnické osoby odštěpením rozdělovaná právnická osoba neruší, nezaniká, nýbrž vyčleněná část jejích práv a povinností přechází na existující nebo nově založenou nástupnickou osobu. Jak soud zjistil z výpisu z obchodního rejstříku žalovaného ze dne [datum], žalovaný měl v rozhodném období odštěpný závod, tzv. Odštěpný závod ICT služby, jednalo se o organizační složku žalovaného, nikoliv samostatný subjekt s vlastním identifikačním číslem. 4 Soud vzal za prokázaný skutkový stav věci, jenž vyplynul jednak z výpisu z obchodního rejstříku žalobkyně, že je společností s ručením omezeným s předmětem podnikání výroba, instalace, opravy elektronických strojů a přístrojů, elektronických a komunikačních zařízení a výroba, obchod a služby neuvedené v přílohách 1 až 3 živnostenského zákona, resp. že se specializuje podle profilu společnosti uvedeného na webových stránkách [webová adresa] na dodávky informačních systémů, aplikací na klíč, na integrační nebo transformační projekty, poskytuje konzultační služby zaměřené na návrhy informačních systémů, na jejich kvalitu, testování, provoz, jež desítky let aplikuje moderní informační technologie ve státních institucích. Z výpisu z obchodního rejstříku žalovaného soud zjistil, že je státním podnikem, jehož předmětem podnikání jsou mimo jiné výroba, instalace, opravy elektrických strojů a přístrojů, elektronických a telekomunikačních zařízení a provoz, dodávka a rozvoj systémů informačních a komunikačních technologií a souvisejících služeb, včetně infrastruktury, která se využívá při plnění úkolů státní veřejné správy. Odštěpným závodem žalovaného byl v rozhodném období Odštěpný závod ICT služby se sídlem [adresa], [ulice a číslo]. Jak soud zjistil z nesporných tvrzení účastníků řízení, z písemné prezentace projektu IS IZS, resp. jeho části NIS IZS, ze Smlouvy o dílo na dodávku pro projekt NIS IZS č. CZ [číslo] [datum] [číslo], žalovaný se prostřednictvím Odštěpného závodu ICT služby účastnil projektu„ Jednotná úroveň informačních systémů operačního řízení a modernizace technologií pro příjem tísňového volání základních složek integrovaného záchranného systému (dále jen„ IS IZS“), jehož cílem byla technologická provázanost příjmu tísňového volání s cílem zajistit vyšší kvalitu služeb v oblasti tísňového volání při mimořádných událostech, zejména zkrácení času mezi tísňovými voláváními a zásahem složek integrovaného záchranného systému a sjednocení informačních systémů operačních středisek integrovaného záchranného systému. Žalovaný se výše uvedeného projektu účastnil v části NIS IZS, přičemž výstupy uvedené fáze projektu byly východiskem pro další fáze projektu realizované na úrovni HZS ČR, PČR a ZZS jednotlivých krajů. Mezi účastníky není sporu o tom, že žalovaný do projektu NIS IZS vstoupil na základě dodavatelsko-odběratelských vztahů mezi ním a [anonymizována dvě slova] zastoupenou [anonymizována dvě slova], konkrétně generálním ředitelstvím HZS ČR na základě Smlouvy o dílo na dodávku pro projekt NIS IZS reg. č. projektu CZ [číslo] [datum] [číslo]. Předmětem plnění žalovaného byla dodávka hardwarového a softwarového plnění v rozsahu článku 2. odst. 1 smlouvy o dílo. Jak soud zjistil z e-mailu žalobkyně, konkrétně jejího zaměstnance Ing. [jméno] [příjmení], ze dne [datum] a ze dne [datum], z e-mailu žalovaného, konkrétně jeho zaměstnance Ing. [jméno] [příjmení], ze dne [datum] a ze dne [datum], z e-mailu žalovaného, konkrétně jeho zaměstnankyně [jméno] [příjmení], ze dne [datum], z e-mailu žalovaného, konkrétně jeho zaměstnance [jméno] [příjmení], ze dne [datum], z dokumentu„ Analýza technického řešení projektu – koncept [příjmení] [příjmení]“ ze dne [datum] ve spojení se svědeckou výpovědí Ing. [jméno] [příjmení], účastnickou výpovědí Ing. [jméno] [příjmení], jednatele žalobkyně, ve spojení se svědeckou výpovědí Ing. [jméno] [příjmení], v září 2012 žalobkyně prostřednictvím svého obchodního oddělení zjistila, že žalovaný poptává kvalifikovaného dodavatele služeb v oblasti informačních a komunikačních technologií (dále jen„ ICT“) pro úvodní fáze projektu NIS IZS s odůvodněním, že nemá dostatek personálních a materiálních zdrojů pro realizaci uvedeného projektu. Jak soud zjistil z výpovědí svědků [příjmení] [jméno] [příjmení], Ing. [jméno] [příjmení], Ing. [jméno] [jméno], Ing. [jméno] [příjmení], Ing. [jméno] [příjmení], Ing. [jméno] [příjmení], z výpovědi účastníka řízení, Ing. [jméno] [příjmení], jednatele žalobkyně, za žalovaného byla poptávka u žalobkyně učiněna Ing. [jméno] [příjmení], zaměstnancem žalovaného na pozici vedoucího projektu, jenž jako projektový manažer projektu NIS IZS byl osobou odpovědnou za složení a fungování projektového týmu, tj. osobou oprávněnou poptávat a následně i angažovat členy projektového týmu, což vyplynulo jak z výpovědi svědka [příjmení] [jméno] [příjmení], z výpovědi svědka [příjmení] [jméno] [příjmení], obou zaměstnanců žalovaného ve spojení s čl. 3 [číslo] Smlouvy o poskytování služeb podpory provozu rozvoje systému EKIS ze dne [datum] uzavřené mezi žalovaným a MV ČR. Pokud šlo o jednání mezi účastníky řízení, tato probíhala v prostorách žalovaného, konkrétně jeho Odštěpného závodu ICT na adrese [adresa], [ulice a číslo], což podporovalo věrohodnost jednání Ing. [jméno] [příjmení] vystupujícího jako odpovědná osoba za žalovanou, když byl navíc považován za osobu oprávněnou jednat za žalovaného i se zástupci HZS ČR. Jak soud zjistil z e-mailu zaměstnance žalovaného [příjmení] [jméno] [příjmení] ze dne [datum], Mgr. [jméno] [příjmení] byl další osobou jednající za žalovaného ve shora uvedené věci, když organizoval u žalovaného činnost projektového týmu a komunikoval se žalobkyní prostřednictvím e-mailové adresy [email]. Jak soud zjistil z e-mailové komunikace žalobkyně se žalovaným ze dne [datum], žalobkyně na základě poptávky žalovaného dne [datum] zaslala žalovanému k rukám Ing. [jméno] [příjmení] profily zaměstnanců žalobkyně odborně kvalifikované pro požadované služby. Jak soud zjistil z výpovědi svědka [příjmení] [jméno] [příjmení] a účastníka řízení, jednatele žalobkyně, Ing. [jméno] [příjmení], za žalobkyni jednal se žalovaným [příjmení] [jméno] [příjmení], zaměstnanec žalobkyně na pozici obchodního manažera. Jak soud zjistil z nabídky žalobkyně zaslané žalované k rukám Ing. [jméno] [příjmení] ze dne [datum], zaslala žalobkyně žalovanému k rukám Ing. [jméno] [příjmení] dne [datum] písemnou nabídku konzultačních služeb zahrnující prezentaci vybraných zaměstnanců žalobkyně, podmínky budoucí spolupráce a návrh odměny 12 000 Kč bez DPH za každý tzv. člověkoden, v němž bude žalobkyně poskytovat služby žalovanému. Jak soud zjistil ze Smlouvy o technické podpoře systému D_STAT (s ČSSZ), ze Smlouvy o technické podpoře aplikačního programového vybavení CDBP uzavřenou se [příjmení] [jméno] [příjmení] and [právnická osoba], ze Smlouvy o dílo ze dne [datum] uzavřenou s Helwet- [právnická osoba], ze Smlouvy o poskytování služeb uzavřenou se Státním fondem životního prostředí, ze Smlouvy o technické podpoře ze dne [datum] uzavřené s ČR, Ministerstvem spravedlnosti, výše odměny ve výši 12 000 Kč bez DPH za jeden člověkoden byla zcela obvyklá v rozhodném období za poskytování obdobného rozsahu činnosti. Žalovaný prostřednictvím Ing. [jméno] [příjmení] nabízené podmínky ústní formou přijal, žalobkyní navržené konzultanty zařadil do vlastního projektového týmu a požádal žalobkyni o zahájení prací, jak vyplynulo z výpovědi svědka [příjmení] [jméno] [příjmení], svědka [příjmení] [jméno] [příjmení], a z výpovědi účastníka řízení, jednatele žalobkyně, Ing. [jméno] [příjmení]. Projektový tým žalovaného určený pro práci na projektu NIS IZS sestával z vlastních pracovníků žalovaného, konkrétně Ing. [jméno] [příjmení], Mgr. [jméno] [příjmení] a třetích osob, jak soud zjistil z výpovědí svědků [příjmení] [jméno] [příjmení], Mgr. [jméno] [příjmení]. Jak soud zjistil z Pracovní smlouvy ze dne [datum], Ing. [příjmení] [příjmení] byl zaměstnancem žalovaného od [datum], a to na dobu neurčitou s druhem práce projektový manažer s tím, že se zavázal podle pokynů zaměstnavatele konat osobně práce podle pracovní smlouvy v rozvržené týdenní pracovní době dodržovat povinnosti, které mu vyplývají z pracovního poměru. A zavázal se, že bude chránit zájmy zaměstnavatele, nebude jednat v rozporu s nimi po dobu pracovního poměru i po jeho skončení. Jak vyplynulo z Popisu pracovní činnosti Ing. [jméno] [příjmení] datované [datum], jež nebyl Ing. [jméno] [příjmení] vlastnoručně podepsán, že druh práce je projektový manažer a výkonná činnost spočívá v provádění monitoringu a koordinace projektů napříč OZ, posuzuje soulad řešení projektů se strategií a cíli podniku, připravuje podklady pro vrcholové jednání a rozhodování o projektech a plní další úkoly vyplývající a přímo související se sjednaným druhem práce dle pokynů nadřízeného vydané v souladu s právními předpisy vztahujícími se k vykonávané práci, při výkonu své práce se řídí vnitřními předpisy OZ ICT, ČP a obecně platnými právními normami. Jak soud zjistil z e-mailu mezi Ing. [jméno] [příjmení] a Ing. [jméno] [příjmení] ze dne [datum] a ze dne [datum], byly s některými zaměstnanci žalobkyně a žalovaným uzavřeny dohody o pracovní činnosti. Jak vyplynulo z nesporných tvrzení účastníků ve spojení s výpisy z obchodního rejstříku shora uvedených subjektů, z požadavků na objednávky a objednávky externím dodavatelům ze dne [datum], z Rámcové smlouvy o nákupu produktů [anonymizována dvě slova] a souvisejících služeb pro zajištění obchodních aktivit ČR ze dne [datum], z výpovědí svědků [příjmení] [jméno] [příjmení], Mgr. [jméno] [příjmení], svědkyně [příjmení] [jméno] [příjmení], vedle žalobkyně se činnosti projektového týmu účastnily rovněž [právnická osoba] ([příjmení] [anonymizováno]) s.r.o., [právnická osoba], [ulice] univerzita v [obec]. Jak vyplynulo z výpovědi svědkyně Ing. [jméno] [příjmení], jmenovaná vstoupila do odštěpného závodu žalovaného v okamžiku, kdy byla činnost žalobkyně pro žalovaného ukončena, přičemž vedla až ex post jednání s jednatelem žalobkyně, Ing. [jméno] [příjmení], o zaplacení za odvedené práce, přičemž žalovaný nedohledal ve své evidenci ani objednávku, ani smlouvu, ani zmínku o výběrovém řízení, tj. žádné podklady o konání shora popsané činnosti žalobkyně pro žalovaného. V okamžiku, kdy žalobkyně vznesla svůj nárok, nechala svědkyně vytvořit oprávku, tj. rezervu v účetnictví. [právnická osoba] podepisoval ředitel. [právnická osoba] vznikl hekticky, dotvářela se procesní pravidla za pochodu, na počátku nebyla jasná pravidla, tudíž se snažila dodržovat pravidla žalovaného, tj. České pošty s. p., kde všechny smlouvy vždy podepisoval ředitel. Tudíž teoreticky mohl některé smlouvy na nižší částky podepsat šéf projektového oddělení, což se však netýkalo částek v řádech tří až pěti milionů, jako ve věci samé. Dne [datum] žalovaný vyzval žalobkyni a ostatní členy projektového týmu k účasti na úvodním jednání projektového týmu, kde byla žalobkyně seznámena s podkladovými materiály projektu„ Analýza technického řešení projektu – koncept [příjmení] [příjmení]“ ze dne [datum], jejichž znalost byla nezbytná pro další poskytování služeb. Jak soud zjistil z e-mailu žalobkyně v zastoupení Ing. [jméno] [příjmení], zaměstnancem žalobkyně ze dne [datum], ze dne [datum] a ze dne [datum], z e-mailu žalovaného v zastoupení Ing. [jméno] [příjmení], zaměstnancem žalovaného ze dne [datum] a ze dne [datum], o druhu a rozsahu poskytnutých služeb byl žalovaný pravidelně informován prostřednictvím písemných výkazů předávaných žalovanému vždy po uplynutí kalendářního měsíce, v němž byly služby poskytovány. Jak soud zjistil z výpovědi svědka [příjmení] [jméno] [příjmení], byl zaměstnancem žalovaného jako specialista řízení, pracoval na projektech pro [anonymizována dvě slova] a HZS, setkával se i s lidmi od žalobkyně. Ing. [příjmení] [příjmení] byl jeho nadřízený a zároveň projektový manažer. Se žalobkyní komunikoval prostřednictvím Ing. [jméno] [příjmení], zejména e-mailovou formou. S dalšími osobami, jako [jméno], [anonymizována dvě slova], [příjmení], [příjmení], [jméno], [příjmení] se setkal na prvním setkání při rozjezdu projektu, následně společně řešili technické záležitosti projektu. Vše organizoval Ing. [příjmení] [příjmení] s vědomím ředitelů [jméno] a [anonymizováno]. Žalobkyně měla na starosti technickou část řešení projektu, návrh projektu, Ing. [jméno] [příjmení] řešil za žalobkyni databáze, [příjmení] aplikační architekturu, [jméno] a [příjmení] procesní architekturu a projektový management. [ulice] probíhala prostřednictvím e-mailové komunikace a pravidelných týdenních schůzek. Odměňován byl svědek platem, neboť byl zaměstnancem žalovaného, stejně tak Ing. [příjmení] [příjmení]. U ostatních byla dohoda, že až se projekt uzavře, což tvrdil Ing. [příjmení] [příjmení], dostanou zaplaceno zpětně s tím, že Ing. [příjmení] [příjmení] platil externě ze své firmy žalobkyni 10 000 Kč měsíčně. Výkazy odvedené práce schvaloval Ing. [příjmení] [příjmení], někteří měli uzavřenu dohodu o pracovní činnosti se žalovaným a dostávali nadstandardní odměnu ve výši 660 Kč za hodinu. Pro projekt NIS IZS byl vytvořen externí share point, tzv. úložiště dokumentů, do něhož měli přístup všichni, kteří pracovali na příslušném projektu. Využitím share pointu byla zajištěna bezpečnost sdílených dokumentů, neboť nebylo možné se dostat do rozhraní žalovaného, nýbrž musela být zajištěna a chráněna sdílená data účastníky projektu. Z výpovědi svědka [jméno] [příjmení] soud zjistil, že je zaměstnancem žalobkyně, účastnil se projektu IZS na podnět Ing. [jméno] [příjmení], jenž jej vyzval k účasti na pohovoru s Ing. [jméno] [příjmení] za žalovaného. Účastnil se pravidelných koordinačních schůzek v prostorách žalovaného. V rámci celého projektu působil jako systémový architekt, měl sbírat know how od Ing. [jméno] [příjmení] a funkční požadavky stávajícího systému, připravoval technikou specifikaci, tj. dokument spočívající v popisu technické specifikace, popis technické architektury, technologie vysoké dostupnosti, přípravě velkoprototypů, jež měly sloužit k ověření fungování systému. Účastnil se na projektu v roce 2013. [ulice] probíhala chaoticky, pokud šlo o organizaci a vedení projektu. Navrhl kostru projektu technologie. Od žalovaného nedostával žádné peníze, pouze vyplňoval výkazy. Svoji činnost ukončil na jaře 2013. Po něm nastoupili vývojáři, kteří spolu s architektem vytvořili funkční prototyp, tj. naprogramovali software, ve kterém měly být zakomponované všechny moduly. Schůzky týmu byly většinou jednou týdně ve čtvrtek a trvaly kolem dvou hodin, někdy i pět. Na schůzky bylo třeba se připravit. Jeho práci hodnotil Ing. [příjmení] [příjmení]. Ing. [jméno] [jméno] působil v celém projektu jako business analytik pro sběr požadavků na systém, Ing. [jméno] [příjmení] jako technický konzultant. Jak soud zjistil z výpovědi Ing. [jméno] [jméno], jmenovaný pracoval jako OSVČ a měl rámcovou smlouvu se žalobkyní. Dostával od ní objednávky na jednotlivé práce, mino jiné i pro žalovaného. Pracoval na dané objednávce od října 2012 do března 2013. Za žalovaného vystupoval Ing. [příjmení] [příjmení], kterému dodal svůj životopis a jenž vybíral lidi na realizaci projektu z pozice projektového manažera projektu tísňového volání. Každý týden se obvykle ve čtvrtek konaly schůzky. Na úvodní schůzce se spolu seznámili všichni zainteresovaní na projektu, tj. žalobkyně, [anonymizována dvě slova], [anonymizováno], [ulice] univerzita, diskutovalo se vlastní technické řešení, procesy, návrhy jednotlivých zpráv, spolupráce telefonního systému s integrační platformou. Každý týden byla schůzka, na níž Ing. [příjmení] [příjmení] zadával úkoly konkrétním lidem. Na následující schůzce byla kontrola realizace jednotlivých úkolů, jež se předávaly prostřednictvím e-mailů nebo prostřednictvím share pointu, vytvořeného prostoru na internetu, kde tým spolupracoval a komunikoval navzájem, kde se odevzdávaly výsledky zadaných úkolů. Share point byl software, který umožňoval práci s dokumenty, sdílení dokumentů, verzování dokumentů, byl chráněn hesly a mohli se tam dostat pouze oprávnění lidé, kteří dostali povolení k přístupu. Vyměňovali si zde veškeré dokumenty, jednalo se o chráněné úložiště dat. Za každý měsíc odevzdával výkaz odvedené práce žalobkyni, konkrétně jejímu zaměstnanci Ing. [jméno] [příjmení], zhruba se jednalo o 10 až dvanáct člověkodnů za měsíc, a to po dobu přibližně šesti měsíců. Žalobkyni fakturoval 4 500 Kč za 1 člověkoden. Se žalovaným v přímém smluvním vztahu nebyl. Z výpovědi svědka [příjmení] [jméno] [příjmení] soud zjistil, že pracuje pro žalobkyni jako obchodní zástupce, měl na starosti segment, který poptával žalovaný, tudíž se o celou záležitost projektu staral od léta 2012, když dostal kontakt na Ing. [jméno] [příjmení], který uváděl, že bude pracovat na kontraktu pro žalovaného s názvem NIS pro HZS a potřeboval IT specialisty pro žalovaného, jenž tehdy uvedenými pracovníky nedisponoval. Konkrétně Ing. [příjmení] [příjmení] poptával čtyři lidi na plný úvazek na pozice solution architekt, ICT architekt, tudíž u žalobkyně vytvořili nabídky, proběhly pohovory, Ing. [příjmení] [příjmení] zkoušel jednotlivé uchazeče z hlediska jejich zkušeností. Nakonec si vybral čtyři lidi, kteří začali pracovat pro Ing. [jméno] [příjmení], jenž vystupoval jako zástupce žalovaného a najatí pracovníci s ním tak komunikovali. V úvodních měsících roku 2012 byl žalovaný, potažmo jeho odštěpný závod chaotický, neměl zázemí, neměl e-mailový server, probíhala jednání s HZS, s PČR, se všemi útvary, které spolupracují na IZS. Pracovali na přípravě rámcového konceptu celého řešení, připravili nabídky žalovanému, které žalovaný následně předložil HZS jako objednatel a celou uvedenou dobu byli na straně žalovaného, resp. jeho odštěpného závodu. Odměňování zaměstnanců mělo probíhat prostřednictvím výkazů odvedené práce za měsíc v podobě tzv. člověkodnů, což je obvyklé odměňování v IT sféře. Řešení odměňování bylo odsunuto na pozdější dobu a hledal se způsob vyúčtování prací. Řádově mohli všichni pracovníci odvést 400 člověkodnů pro žalovaného. Objednatelem byl žalovaný. Měsíc od podepsání rámcové smlouvy mezi žalovaným a HZS byl odevzdán žalobkyní rámcový koncept, na němž žalobkyně pracovala od října 2012, detaily potřebné pro realizaci rámcového konceptu se dozvídali na společných jednáních. Ing. [jméno] [příjmení] bral jako zástupce žalovaného, resp. jeho odštěpného závodu. Výkazy práce předávali Ing. [jméno] [příjmení] zprvu elektronicky, od ledna 2013 pak fyzicky při společných jednáních týmu. Stále jim bylo slibováno, že jim bude za práci zaplaceno. Mezi účastníky týmu vznikl i share point, chráněné úložiště dat pro společnou chráněnou komunikaci, tj. sdílený pracovní prostor. Žalovaný ukončil spolupráci se žalobkyní v okamžiku, kdy tato chtěla za své služby zaplatit. Odštěpný závod stále měnil svůj management. V červenci 2013 dostali od tehdejšího managementu žalovaného pokyn ukončit veškeré práce na projektu. Žalovaný se snažil získat pracovníky žalobkyně pro sebe. Ing. [jméno] vnímal svědek jako zástupce HZS, Ing. [anonymizováno] jako zástupce odštěpného závodu žalovaného a nadřízeného Ing. [jméno] [příjmení], tudíž věděl o všech jeho aktivitách na projektu a mohl ho v případě nutnosti zastavit, pokud by Ing. [příjmení] [příjmení] jednal v rozporu se zájmy žalovaného. Projekt, na kterém pracovala žalobkyně prostřednictvím svých zaměstnanců, byl první projekt odštěpného závodu žalovaného. Z výpovědi účastníka řízení, Ing. [jméno] [příjmení], soud zjistil, že do žalobkyně vstoupil v době, kdy již práce na projektu tři měsíce běžely. V lednu 2013 zjistil, že žalobkyně poskytuje služby žalovanému, resp. jeho odštěpnému závodu, ačkoliv neměla žádnou oficiální objednávku od žalovaného, tudíž se snažil existující stav napravit. Jednal s Ing. [jméno] [příjmení], vedoucím projektu IZS HZS, se kterým se potkával na pracovišti odštěpného závodu v [příjmení]. Ing. [jméno] [příjmení] vnímal jako zaměstnance žalovaného, jenž měl pravomoc řídit předmětný projekt. Bavili se o tom, co žalovaný objednává, jak bude platit za odvedenou práci. Odměňování bylo slibováno, bez konkrétní dohody, tudíž se obrátil na Ing. [jméno] [jméno], jehož rovněž vnímal jako zaměstnance odštěpného závodu na pozici ředitele projektu. Setkal se s ním dvakrát, následně jednou s Ing. [anonymizováno], tehdejším ředitelem odštěpného závodu. Následně jednal s jeho nástupkyní, Ing. [příjmení] a panem [příjmení], který po půl roce vyjednávání nařídil žalobkyni ukončit práce. Následně se dozvěděl od Ing. [příjmení], že žalobkyni nemůže zaplatit, neboť mezi ní a žalovaným neexistuje žádný smluvní vztah, na základě kterého by bylo lze finanční prostředky uvolnit, neboť v případě uvolnění prostředků na uvedený účel by vznikla škoda odštěpnému závodu žalovaného. Za své zaměstnance pracující na projektu platila žalobkyně přímo svým zaměstnancům mzdu, stejně tak najímala žalobkyně samostatné konzultanty, které platila za práci jimi prováděnou pro žalovaného, resp. jeho odštěpný závod. Celkový objem odvedené práce činil částku 4 miliony korun. Žalovaná ničeho neuhradila. Z výpovědi svědka, Ing. [jméno] [jméno], soud zjistil, že opustil odštěpný závod žalovaného v srpnu 2013 poté, co zjistili problémy i v souvislosti s realizací projektu IZS, neboť projekt byl realizován z fondu EU. Projekt byl v rámci odštěpného závodu realizován, avšak nikoliv podle pravidel čerpání peněz a předepsaného legislativního rámce. V rozhodné době na trhu práce hledali lidi, kteří by jim pomohli s projektem. Ing. [jméno] [jméno] byl projektový manažer a ředitel odboru, jež měl na starosti realizaci projektu. Podmínkou projektu bylo, že si žalovaný bude z 90% realizovat projekt vlastními zaměstnanci, tudíž se nepočítalo se subdodávkami jiných společností. Žalovaný, resp. odštěpný závod měl realizovat projekt sám. Postupně se začali nabírat lidi a mezi nimi i Ing. [příjmení] [příjmení], jenž znal projekt z doby minulé velmi dobře, měl know how na realizaci projektu, tudíž se stal manažerem projektu NIZS. Pracoval pro žalovaného na základě pracovní smlouvy v hlavním pracovním poměru. Měl na starosti realizaci projektu, postavení týmu, nastavení procesů, nastavení struktury týmu, struktury projektu. Projekt byl složitý již tím, že zákazníkem byla státní správa. Dohady byly i o definici projektu, který byl upřesněn až na počátku roku 2013, do té doby probíhaly porady realizačního týmu. Nabírali se lidé, věděl z doslechu, že do projektu je zapojena i žalobkyně. Nebyl vytvořen smluvní rámec se žalobkyní a ostatními, neboť na vše bylo málo času. Měli možnost uzavírat s pracovníky dohody o pracovní činnosti nebo pracovní smlouvy na trvalý pracovní poměr. Projekt byl ve skluzu. Bylo třeba najít rychle příslušné odborníky na jeho realizaci. Na realizaci projektu byl zřízen odštěpný závod v rámci žalovaného, neboť projekt musel realizovat státní podnik, a to z 90% vlastními pracovními silami. Asi 10% bylo prostřednictvím jiných subjektů. Např. měl pohovor s Ing. [jméno] [příjmení], který pracoval pro žalobkyni, tudíž nemohl současně pracovat i pro žalovaného, proto po něm požadoval, aby se rozmyslel, pro koho bude pracovat. Do svého týmu si lidi nominoval Ing. [příjmení] [příjmení], projektový manažer, jenž měl za úkol realizaci projektu. Ing. [příjmení] [příjmení] byl podřízeným svědka, který přesně věděl, jaké odborníky potřebuje a kde je má hledat. [příjmení] přivedl k žalovanému [příjmení] [jméno] [příjmení]. Ing. [příjmení] [příjmení] neměl pravomoc podepisovat pracovní smlouvy, nebyl personalista. Podle svědka práce žalobkyně neexistovala, protože neexistoval platný smluvní rámec, nebyla řádně vysoutěžena, vykázana, schválena, ačkoliv Ing. [příjmení] [příjmení] měl v rozhodném období volnou ruku kvůli náročnosti realizace předmětného projektu. Z výpovědi svědka [jméno] [příjmení] soud zjistil, že je ze [právnická osoba], která dodávala žalovanému v rámci projektu IZS hardware na základě rámcové smlouvy. Ing. [jméno] [příjmení] poznal jako projektového manažera, který stojí za celým projektem IZS a jeho zdárnou realizací, jako zaměstnance žalovaného. CISCO nemělo žádný smluvní vztah se žalobkyní, byť byly snahy o odměňování žalobkyně a jejích zaměstnanců jako subdodavatele CISCA. K tomu však nikdy nedošlo. Součástí týmu IZS byli i lidé od žalobkyně a z dalších firem. Jak soud zjistil z výpovědi svědka [příjmení] [právnická osoba] žalovaného vznikl na jaře 2012 v souvislosti se zakázkou na realizaci projektu IZS, který musel být realizován minimálně z 90% státním podnikem a jeho zaměstnanci. [příjmení] být zachován zákon o veřejných zakázkách, neboť šlo o realizaci projektu z prostředků EU. Projekt byl v časovém skluzu. Ing. [příjmení] [příjmení] se staral o personální zajištění projektu příslušnými odborníky, nabíral je Ing. [příjmení] [příjmení] na základě hlavního pracovního poměru nebo na základě dohod o provedení činnosti, nebylo možné platit soukromé subjekty na základě tzv. člověkodnů, neboť člověkoden představuje nejen náklady na konkrétní odvedenou práci, nýbrž i na provoz firmy, administrativu, zisk. Nárok žalobkyně vzal v potaz až v okamžiku, kdy mu předložil Ing. [jméno] dopis žalobkyně s jejím nárokem. Před dořešením uvedené záležitosti však sám ukončil pracovní poměr se žalovaným. Pokud šlo o Ing. [jméno] [příjmení], byl odborníkem ve svém oboru, avšak hodil se podle svědka spíše pro soukromý sektor, nikoliv pro státní sektor, kde bylo nutné dodržovat jasná pravidla, proto Ing. [jméno] [příjmení] odvolal čtrnáct dní před tím, než dostal dopis žalobkyně od Ing. [jméno] s požadavkem na úhradu nároku žalobkyně. Dohody o pracovní činnosti podepisoval svědek sám. Jak soud zjistil z úředního záznamu PČR, Krajského ředitelství HMP, služby kriminální policie a vyšetřování, odbor hospodářské kriminality, č. j. KRPA 249698-37/TČ 2014 [číslo] NOV, o podaném vysvětlení ze dne [datum], bylo vedeno policií šetření ve věci podezření z porušení předpisů o pravidlech hospodářské soutěže, když ze šetření vyplynulo, že svědek [příjmení] [jméno] [příjmení] činil za žalovaného bez veřejné soutěže poptávku předmětných služeb, přičemž žalobkyně této poptávce vyhověla a služby žalovanému poskytla. Jak soud zjistil z usnesení PČR, Krajského ředitelství policie hl. m. [obec], Služby kriminální policie a vyšetřování, odboru hospodářské kriminality ze dne 26. 1. 2015, č. j. KRPA-249698-50/TČ-2014-000095-NOV, trestní věc skončila odložením, neboť se trestný čin nestal. Jak soud zjistil z Dohody o pracovní činnosti uzavřené mezi žalovaným a [jméno] [příjmení] ze dne [datum] a s Ing. [jméno] [příjmení] ze dne [datum] ve spojení s výpověďmi svědků [příjmení] [jméno] [jméno] a [příjmení], že [jméno] [příjmení] a Ing. [jméno] [příjmení], měli uzavřenu dohodu o pracovní činnost se sjednaným rozsahem práce se žalovaným, přičemž šlo o zaměstnance, kteří pracovali na předmětném projektu. Za měsíce 10/ 2012, 11/ 2012 a 12/ 2012 byly výkazy zasílány žalovanému k rukám Ing. [jméno] [příjmení] e-mailovou formou. Žalovaný prostřednictvím Ing. [jméno] [příjmení] převzetí výkazů e-mailovou formou potvrdil. Za měsíce 1/ 2013, 2/ 2013, 3/ 2013, 4/ 2013, 5/ 2013, 6/ 2013, 7/ 2013 byly výkazy práce předávány žalovanému osobně k rukám Ing. [jméno] [příjmení] při jednání v prostorách žalovaného, jak vyplynulo z výpovědi svědka [příjmení] [jméno] [příjmení], svědka [příjmení] [jméno] [příjmení], účastníka řízení Ing. [jméno] [příjmení], jednatele žalobkyně. Žalovaný druh ani rozsah žalobkyní poskytnutých služeb nikdy nerozporoval. Jak soud zjistil z e-mailu žalobkyně, Ing. [jméno] [příjmení], zaměstnance žalobkyně ze dne [datum], ze dne [datum], [datum], z e-mailu žalovaného, Ing. [jméno] [příjmení], zaměstnance žalovaného ze dne [datum], [datum] ve spojení se svědeckými výpověďmi Ing. [jméno] [jméno], Ing. [jméno] [příjmení], Ing. [jméno] [příjmení], zaměstnanců žalobkyně, svědka [příjmení] [jméno] [příjmení], bývalého zaměstnance žalobkyně, z účastnické výpovědi Ing. [jméno] [příjmení], jednatele žalobkyně, poskytla žalobkyně žalovanému [příjmení] konzultační služby na základě shora uvedené ústní dohody v období od října 2012 do července 2013, a to v říjnu 2012 14 člověkodnů, v listopadu 2012 34 člověkodnů, v prosinci 2012 10,5 člověkodnů, v lednu 2013 39 člověkodnů, v únoru 2013 53 člověkodnů, v březnu 2013 57,5 člověkodnů, v dubnu 2013 45 člověkodnů, v květnu 2013 36 člověkodnů, v červnu 2013 29 člověkodnů, v červenci 2013 31 člověkodnů, tj. celkem 349 člověkodnů. Jak soud zjistil z e-mailové komunikace žalované, [jméno] [příjmení], zaměstnance žalovaného ze dne [datum], [datum], [datum], [datum], [datum], [datum], [datum], [datum], [datum], ve spojení s dokumentem„ Funkční prototyp NIS IZS“ – jednání týmu dne [datum], z e-mailové komunikace ze dne [datum], z e-mailu žalovaného, [jméno] [příjmení], zaměstnance žalovaného ze dne [datum], z e-mailu žalobkyně, Ing. [jméno] [jméno], zaměstnance žalobkyně ze dne [datum], z účastnické výpovědi Ing. [jméno] [příjmení], jednatele žalobkyně, ze svědecké výpovědi Ing. [jméno] [příjmení], zaměstnance žalobkyně, předmětné konzultační služby poskytla žalobkyně žalovanému prostřednictvích vlastních zaměstnanců od října 2012 do ledna 2013 v prostorách vlastních vzhledem k nedostatku technického zázemí žalovaného. V následujícím období pak v sídle Odštěpného závodu ICT na adrese [adresa žalované], [část obce], kde žalovaný zajistil přístup do budovy a parkování pro zaměstnance žalobkyně a kde se rovněž konala osobní jednání zaměstnanců žalobkyně se žalovaným a dalšími subjekty začleněnými do projektového týmu. Konkrétní výstupy žalobkyní poskytovaných služeb byly žalovanému předávány ve formě příloh e-mailových zpráv nebo ukládány na společné datové úložiště zřízené žalovanou pro potřeby projektového týmu NIS IZS. Jak soud zjistil z účastnické výpovědi Ing. [jméno] [příjmení], jednatele žalobkyně, svědeckých výpovědí Ing. [jméno] [příjmení], Ing. [jméno] [příjmení], Ing. [jméno] [jméno], Ing. [jméno] [příjmení], Ing. [jméno] [příjmení], zaměstnanců žalobkyně nebo jejích bývalých zaměstnanců, z e-mailové komunikace ve věci nabídky pro MVČR ze dne [datum], z e-mailu žalovaného, Ing. [jméno] [příjmení], zaměstnance ze dne [datum], z dokumentů„ Nabídka pro projekt NIS IZS“ ze dne [datum],„ Rámcový koncept SW řešení (RK)“, z e-mailové komunikace ve věci funkčního prototypu ze dne [datum], e-mailu žalovaného, [jméno] [příjmení], zaměstnance žalovaného ze dne [datum], ze dne [datum], prezentací žalovaného z jednání projektového týmu ze dne [datum], z e-mailu žalobkyně, Ing. [jméno] [příjmení], zaměstnance žalobkyně ze dne [datum], ze dne [datum], e-mailu mezi Ing. [jméno] [jméno] a Ing. [jméno] [příjmení] ze dne [datum] a ze dne [datum], z e-mailu žalobkyně, Ing. [jméno] [jméno], zaměstnanec žalobkyně ze dne [datum], z Metodiky projektového řízení, z Metodiky řízení rizik a kvality, ze vzoru Akceptačního protokolu, ze vzoru Změnového požadavku, ze vzoru Předávacího protokolu, vzoru Zápisu z jednání, e-mailovou komunikací účastníků ve věci Metodiky projektového řízení, věcný rozsah žalobkyní poskytnutých služeb vyústil ve vytvoření výstupů spočívajících jednak v přípravě nabídky pro MV ČR, která byla vzhledem k charakteru projektu NIS IZS nutným předpokladem dalšího postupu pro HZS ČR definující obsah a rozsah budoucího plnění. Jak soud zjistil z Nabídky pro projekt NIS IZS ze dne [datum], nabídka byla dokončena a dne [datum] předána MV ČR, přičemž na základě takto připravené nabídky došlo k uzavření smlouvy o dílo mezi žalovaným a MV ČR. Jak soud zjistil z Rámcového konceptu SW řešení, dalším výstupem byl rámcový koncept SW řešení, tj. graficky-textový dokument shrnující práce projektového týmu za období od října 2012 do března 2013. Pro jeho vznik musela žalobkyně definovat základní prvky architektury systému a nastavit základní parametry v podobě schematických architektonických modelů, k čemuž využila tzv. funkční prototyp SW řešení, tj. zjednodušený model navržené systémové architektury, umožňující ověření zvažovaných technologických řešení s cílem minimalizovat pozdější rizika při realizaci konečného projektového řešení. Rámcový koncept SW řešení pak slovně či graficky popisoval dosažené výsledky testování, přičemž žalobkyní vyhotovená část výstupu byla v textu viditelně označena. Dalším výstupem byla projektová metodika, tj. žalobkyní zcela samostatně vytvořený výstup popisující zásady vedení projektu a projektového řízení včetně vzorové dokumentace, tj. zápisů z jednání, akceptačních protokolů, předávacích protokolů, změnový požadavků a dalších. O významu služeb poskytovaných žalobkyní žalované svědčila i skutečnost, že žalobkyně dostala přístup do počítačového systému žalovaného v podobě přístupových hesel do tzv. počítačového rozhraní, jak soud zjistil z účastnické výpovědi Ing. [jméno] [příjmení], jednatele žalobkyně, svědecké výpovědi Ing. [jméno] [příjmení], zaměstnance žalobkyně, svědecké výpovědi [jméno] [příjmení], svědecké výpovědi Ing. [jméno] [jméno], svědecké výpovědi Ing. [jméno] [příjmení], svědecké výpovědi Ing. [jméno] [příjmení], bývalého zaměstnance žalobkyně. Jak soud zjistil z účastnické výpovědi Ing. [jméno] [příjmení], jednatele žalobkyně, z předžalobní výzvy ze dne [datum], ze zápisu z jednání mezi účastníky řízení ze dne [datum], z dokumentu„ Okolnosti spolupráce [právnická osoba] s.r.o. a České pošty, s. p. na projektu NIS IZS“ ze dne [datum], z e-mailu žalobkyně navazujícího na jednání účastníků ze dne [datum], že ve shora uvedeném období žalobkyně poskytla žalovanému konzultační služby v celkovém rozsahu 349 člověkodnů. Jak soud zjistil z osvědčení žalobkyně o registraci plátce DPH, při akceptované nabídkové ceně 12 000 Kč bez DPH činila žalobkyní uplatňovaná celková výše odměny 4 188 000 Kč bez DPH, tj. 5 067 480 Kč včetně 21% DPH. Žalovaný žalobkyni za poskytnuté služby doposud ničeho neuhradil, ačkoliv žalobkyně v období konce roku 2012 a během roku 2013 opakovaně jednala se žalovaným, konkrétně s vedením Odštěpného závodu ICT o termínu úhrady odměny za poskytnuté služby. Žalobkyně byla žalovaným opakovaně odkazována na dobu pozdější s tím, že dosud nebyla vyřešena otázka smluvního vztahu mezi žalovaným a [anonymizována dvě slova]. V průběhu roku 2013 žalovaný k úhradě odměny zaujal odmítavé stanovisko s tím, že o poskytnutých službách neví. Jak soud zjistil z e-mailových zpráv Ing. [jméno] [příjmení] ze dne [datum] ve spojení s jeho účastnickou výpovědí, snažil se v průběhu roku 2013 až do podání žaloby diskutovat odměnu za poskytnuté služby se žalovaným na opakovaných osobních jednání. Připravil detailní shrnutí významných okolností vzájemné spolupráce a následně veškeré relevantní podklady včetně výstupů a korespondence předal žalovanému e-mailovou zprávou ze dne [datum]. Na předžalobní výzvu žalobkyně ze dne [datum] žalovaná reagovala požadavkem na bližší prezentaci odvedených konzultačních služeb, což žalovaný odůvodnil nedostatečností vlastních podkladů. Přestože žalobkyně těmto požadavkům žalované vyhověla a žalované předložila výše uvedené výstupy poskytnutých služeb a doplňující tvrzení, žalovaný výzvu k úhradě plnění nevyslyšel. 5 Jak soud zjistil ze znaleckého posudku Ing. [celé jméno znalce] ze dne [datum], [číslo] ve věci posouzení objemu vykázaných prací žalobkyní a cen za člověkoden u předmětných rolí v IT, na základě předložených podkladů znalci a jím zvolené metody posouzení rozsahu odvedené a předané práce žalobkyní žalovanému odpovídá přibližně 70% práce vykázané v předložených pracovních výkazech žalobkyně. Pokud šlo o obvyklou výši finančního ohodnocení, tj. sazby za jeden člověkoden odpovídající vykázané práci v pozicích analytik solution architekt, dokumentarista, ICT architekt, vývojář, a to ve firmách se 100 až 150 zaměstnanci, kteří se konkrétně zabývají softwarem informačních systémů a databází firem včetně státních firem a jejich systémů a databází, datových služeb a propojení informačních systémů, pak na základě zvolené metody posouzení znalec konstatoval, že obvyklá výše pro pozici analytik solution architekt činí přibližně 11 100 Kč, pro pozici dokumentarista činí přibližně 7 250 Kč, pro pozici ICT architekt činí přibližně 11 200 Kč a pro pozici vývojář činí přibližně 9 000 Kč. Pokud by byly uvedené sazby za jeden člověkoden v Kč, použil modelově při neuvažování jejich míry zapojení do projektu, do výpočtu průměrné sazby za posuzované role, došel znalec k částce 9 640 Kč za 1 člověkoden. Z výpovědi znalce při ústním jednání soud zjistil, že část díla, kterou zpracovávala žalobkyně pro žalovaného, byla na stupnici složitosti jako mírně složitá. Znalec posuzoval v rámci znaleckého zkoumání postupy žalobkyně při provádění díla pro žalovaného. Zdůraznil, že se zejména na práci pro žalovaného podílely pozice analytik solution, u kterého stanovil výši 1 člověkoden na 11 100 Kč, dále procesní analytik, resp. procesní konzultant, u něhož stanovil výši 1 člověkoden na 7 650 Kč, dále metodik projektu, resp. projektový manažer, u něhož stanovil výši 1 člověkoden na 9 600 Kč, tj. v průměru za všechny pozice částka 9 450 Kč za 1 člověkoden. Znalec znalecký posudek vypracoval jako odborník, jenž se věnuje v rámci své profese IT poradenské činnosti, přičemž firma, u níž je zaměstnán, dělala komentář k Integrovanému záchrannému systému a podílela se na posuzování jiných projektů týkajících se informačních systémů bank, energetiky. Do své kalkulace zahrnul i 20% koeficient pracnosti, resp. 0,2 koeficient nejistoty odhadu, tj. riziko z ceny. Přihlédl rovněž ke skutečnosti, že práce byly realizovány v [obec]. Pokud šlo o koeficienty růstu, vycházel z dat Českého statistického ústavu. 6 Po právní stránce soud hodnotil vztah mezi žalobkyní a žalovaným podle ustanovení § 536an zák. č. 513/1991 Sb., obchodního zákoníku, ve znění platném a účinném do 31. 12. 2013 (dále jen„ obch. zák.“) ve spojení s přechodným ustanovením § 3028 zák. č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, v platném znění (dále jen „o. z.“). Podle § 536 odst. 1 obch. zák., smlouvou o dílo se zavazuje zhotovitel k provedení určitého díla a objednatel se zavazuje k zaplacení ceny za jeho provedení. Podle odst. 3 cit. ust. cena musí být ve smlouvě dohodnuta nebo v ní musí být alespoň stanoven způsob jejího určení, ledaže z jednání o uzavření smlouvy vyplývá vůle stran uzavřít smlouvu i bez tohoto určení. Podle § 537 odst. 1 obch. zák. je zhotovitel povinen provést dílo na svůj náklad a na své nebezpečí ve sjednané době, jinak v době přiměřené s přihlédnutím k povaze díla. Nevyplývá-li ze smlouvy nebo povahy díla něco jiného, může zhotovitel provést dílo ještě před sjednanou dobou. Podle odst. 2 cit. ust. je objednatel povinen provedené dílo převzít. Podle odst. 3 cit. ust. při provádění díla postupuje zhotovitel samostatně a není při určení způsobu provedení díla vázán pokyny objednatele, ledaže se k jejich plnění výslovně zavázal. Podle § 538 obch. zák. zhotovitel díla může pověřit jeho provedením jinou osobu, jestliže ze smlouvy nebo z povahy díla nevyplývá nic jiného. Při provádění díla jinou osobou má zhotovitel odpovědnost, jako by dílo prováděl sám. Podle § 539 odst. 1 obch. zák. věci, které má objednatel podle smlouvy opatřit k provedení díla, je povinen předat zhotoviteli v době určené ve smlouvě, jinak bez zbytečného odkladu po uzavření smlouvy. V pochybnostech se má za to, že o cenu těchto věcí se nesnižuje cena za provedení díla. Podle odst. 2 cit. ust. neopatří-li věci objednatel včas, může mu pro to zhotovitel poskytnout přiměřenou lhůtu a po jejím marném uplynutí může sám po předchozím upozornění opatřit věci na účet objednatele. Objednatel je povinen uhradit jejich cenu a účelné náklady s tím spojené bez zbytečného odkladu poté, kdy jej zhotovitel požádá. Podle odst. 3 cit. ust. věci, které jsou potřebné k provedení díla a k jejichž opatření není podle smlouvy zavázán objednatel, je povinen opatřit zhotovitel. Podle § 541 obch. zák. ohledně věcí, které zhotovitel opatřil k provedení díla, má postavení prodávajícího, pokud z ustanovení upravujících smlouvu o dílo nevyplývá něco jiného. V pochybnostech se má za to, že kupní cena těchto věcí je zahrnuta v ceně za provedení díla. Podle § 546 odst. 1 obch. zák. objednatel je povinen zhotoviteli zaplatit cenu dohodnutou ve smlouvě nebo určenou způsobem stanoveným ve smlouvě. Není-li cena takto dohodnutá nebo určitelná a smlouva je přesto platná (§ 536 odst. 3), je objednatel povinen zaplatit cenu, která se obvykle platí za srovnatelné dílo v době uzavření za obdobných obchodních podmínek. Podle § 15 odst. 1 obch. zák., kdo byl při provozování podniku pověřen určitou činností, je zmocněn ke všem úkonům, k nimž při této činnosti obvykle dochází. Podle § 15 odst. 2 obch. zák., překročí-li zástupce podnikatele zmocnění podle odst. 1, je takovým jednáním podnikatel vázán, jen jestliže o překročení třetí osoba nevěděla s přihlédnutím ke všem okolnostem případu vědět nemohla. Soud vzal na zřetel shora citovaná ustanovení § 15 obch. zák. účinného do 31. 12. 2013 upravující tzv. jednatelské oprávnění osoby pověřené u podnikatele při provozování jeho podniku určitou činností. K zákonnému zmocnění ve smyslu § 15 obch. zák. je nezbytné splnění dvou zákonných podmínek spočívajících jednak v pověření osoby určitou činností. Pověřenou osobou nemusí být pouze zaměstnanci podnikatele, tedy osoby v pracovním poměru nebo osoby vykonávající činnost na základě některé z dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr. Pověření určitou činností je třeba chápat extenzivně, jako jakékoli vymezení rozsahu úkolů či činností, které má osoba pro podnikatele vykonávat či vykonává. Charakter či obsah právního vztahu mezi podnikatelem a pověřenou osobou, jakož i délka trvání tohoto vztahu, není pro vznik jednatelského oprávnění rozhodující. Jednak činnosti, k nimž je osoba podnikatelem pověřena, musí být vykonávány či vykonány v souvislosti s provozováním jeho podniku. Z jednatelského oprávnění pověřené osoby jsou tak vyloučeny právní úkony, které by se dotýkaly přímo podnikatele, tj. jeho osoby. Rovněž jsou vyloučeny úkony, které by sice souvisely s výkonem podnikání, ale které by nebyly úkony, k nimž dochází při provozu podniku. Důsledky překročení jednatelského oprávnění pověřenou osobou upravuje § 15 odst. 2 obch. zák. a jsou spojeny s objektivními okolnostmi, za nichž k překročení došlo. K tomu, aby byl podnikatel jednáním pověřené osoby nad rámec obvyklých úkonů vázán, nestačí, aby třetí osoba, s níž bylo jednáno, o překročení nevěděla, ale je nutné, aby s přihlédnutím ke všem okolnostem případu, o překročení ani vědět nemohla. Posuzování naplnění uvedených podmínek je závislé na pečlivém zkoumání všech relevantních skutečností a okolností, za nichž k překročení oprávnění jednat za podnikatele došlo, a to ve vztahu k obsahu pověření a předmětu činnosti pověřené osoby. Soud postupoval se zřetelem k platné judikatuře Nejvyššího soudu sp. zn. 29 Cdo 2074/2000,„ je obvyklost právních úkonů třeba posuzovat objektivně, tedy nezávisle na vymezení ve vnitropodnikových normách. Pokud tedy třetí osoba o překročení rozsahu obvyklých právních úkonů vzhledem k pověření jednající osoby nevěděla a s přihlédnutím ke všem okolnostem případu vědět nemohla, bude podnikatel uskutečněným jednáním vázán. Pokud by však v konkrétním případě bylo prokázáno, že třetí osoba o překročení zmocnění nad rámec obvyklých právních úkonů věděla či vědět mohla, nebude uvedený právní úkon neplatný, avšak nebude zavazovat samotného podnikatele.“ Podle rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 23 Cdo 2480/2013, jednatelské oprávnění pověřené osoby vyplývající z § 15 odst. 1 obch. zák. je založeno především na obvyklosti právních úkonů, k nimž při činnosti, k nimž je pověřena, dochází, přičemž jejich obvyklost je třeba posuzovat objektivně. Zároveň z rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 32 Odo 766/2003 vyplývá, že splnění podmínky, že druhý účastník smlouvy nemohl o překročení oprávnění osobou za podnikatele (právnickou osobu) jednající vědět, je nutno posuzovat vždy ve vazbě na konkrétní okolnosti případu, zejména pak s ohledem na osobu, ve vztahu k níž byl právní úkon učiněn, přičemž toto posouzení nelze omezit pouze na obsah v daném případě písemně učiněného právního úkonu. Při posuzování překročení jednatelského oprávnění je nutno rozlišovat, zda posuzovaný právní úkon (právní úkon realizovaný právnickou osobou a týkající se jejího předmětu činnosti) je svou povahou úkonem občanskoprávním nebo obchodněprávním, tedy, zda směřuje vůči občanu - nepodnikateli nebo je určen podnikatelskému subjektu s tím, že především v oblasti vztahů podnikatelských lze důvodně předpokládat kvalifikovaný a profesionální postup osob provozujících podnikatelskou činnost. Podle rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 32 Cdo 963/2012 8 51 Co 67/2018 důsledkem excesu zákonného zástupce podnikatele není neplatnost právního úkonu, nýbrž skutečnost, že jednáním, jímž jeho zákonný zástupce překročil zmocnění, není podnikatel vázán (ledaže třetí osoba o excesu nevěděla a vědět nemohla). Ing. [příjmení] [příjmení] se žalobkyni, jednající v dobré víře, jevil se jako osoba oprávněná jednat za žalovanou zcela důvodně, když tato osoba po obdržení písemných nabídek, včetně profesních profilů budoucích členů projektového týmu, včetně konkrétní cenové nabídky, jednotlivé členy do projektového týmu angažovala, s těmito členy komunikovala, zadávala jim úkoly, přijímala plnění zadaných úkolů a ke kvalitě zpracování úkolů se vyjadřovala. Bylo prokázáno, že o přítomnosti zaměstnanců žalobkyně uvnitř projektového týmu věděli i jiní zaměstnanci žalované. Pokud žalovaná věděla o tom, že součástí jejího projektového týmu jsou osoby ryze cizí, které s žalovanou žádný vztah neměly, jistě by v souladu s požadavky péče řádného hospodáře další činnost takových osob okamžitě zamezila. V daném případě v řízení bylo prokázáno naplnění domněnky zmocnění, tj. existence objektivní okolnosti dávající druhé smluvní straně jednající v dobré víře bezpečný závěr o tom, že jedná s osobou oprávněnou k zastupování druhé smluvní strany. Žalobkyni byla učiněna platná a určitá nabídka a konkludentně akceptovaná žalovanou, jež vedla k uzavření platného smluvního závazkového vztahu. Pokud šlo o námitku absence veřejné soutěže při uzavření uvedené smlouvy o dílo, pak z řízení jasně vyplynulo, že v době uzavírání smlouvy o dílo nebyl odštěpný závod žalobkyně řádně personálně obsazen, což však nebránilo v účasti na shora uvedeném projektu, resp. nutnosti najít dostatek zkušených osob, které by se urychleně podílely na realizaci shora uvedeného projektu. V trestním řízení vedeném proti Ing. [příjmení] se neprokázala protiprávnost jeho kroků a řízení bylo zastaveno, což svědčí rovněž jednoznačně pro skutečnost, že žalovaná, resp. její odštěpný závod si byl vědom neutěšené personální situace, která vedla k tomu, že nebyl nikdo, kdo by případnou veřejnou soutěž zorganizoval, na uvedený krok nebyl vůbec čas, bylo třeba konat ve smyslu realizace projektu, což vyžadovalo najít dostatek odborníků i zvenčí na realizaci daného projektu, jež se uskutečnil i bez řádné veřejné soutěže, když navíc její existence může mít důsledky veřejnoprávní, včetně důsledků trestněprávních, a to především pro jejího zadavatele, nikoli však bez dalšího důsledky mající vliv na charakter, popřípadě platnost právního jednání z pohledu soukromého práva. Navíc závazkový vztah vzniklý mezi účastníky řízení se podle obchodního zákoníku promlčuje v čtyřleté promlčecí lhůtě. V průběhu řízení došlo na základě rozhodnutí zakladatele žalované podle„ projektu rozdělení odštěpením odštěpného závodu ICT služby“ k rozdělení žalované odštěpením odštěpného závodu a jeho sloučením s již existujícím NAKIT s. p., zapsaným od [datum] v obchodním rejstříku podle § 7 a 8 zákona č. 77/1997 Sb., o státním podniku, ve znění účinném do 31. 12. 2016 ve spojení s § 174 až 184 obč. zák. K přeměně došlo na základě zákona o státním podniku a shora citovaných ustanovení občanského zákoníku. 7 Soud vzal za prokázané, že strany mezi sebou uzavřely ústní smlouvu o dílo podle ustanovení § 536 obch. zák., když žalobkyně jako podnikatelka jednala se žalovaným jako státním podnikem v pozici podnikatele prostřednictvím svědka [příjmení] [jméno] [příjmení], zaměstnance žalovaného, jenž byl osobou oprávněnou jednat za žalovaného a jeho jménem. Ze samotného úředního záznamu PČR, Krajského ředitelství HMP, služby kriminální policie a vyšetřování, odbor hospodářské kriminality, č. j. KRPA 249698-37/TČ 2014 [číslo] NOV, o podaném vysvětlení ze dne [datum], bylo vedeno policií šetření ve věci podezření z porušení předpisů o pravidlech hospodářské soutěže, ze kterého vyplynulo, že svědek [příjmení] [jméno] [příjmení] činil za žalovaného bez veřejné soutěže poptávku předmětných služeb, přičemž žalobkyně této poptávce vyhověla a služby poptávané žalovaným poskytla. Trestní věc skončila odložením s tím, že se trestný čin v konkrétním případě nestal podle usnesení PČR, Krajského ředitelství policie hl. m. [obec], Služby kriminální policie a vyšetřování, odboru hospodářské kriminality ze dne 26. 1. 2015, č. j. KRPA-249698-50/TČ-2014-000095-NOV. Soud vzal na zřetele, že dodávka uvedeného systému byla realizována jednak pracovníky samotného Odštěpného závodu ICT a dále za pomocí subdodavatelů. Některé části díla byly provedeny bez výběrového řízení z důvodu, že OZ ICT vznikal živelně a bez počátečních přesných pravidel, bez dostatečného personálního a věcného vybavení, čemuž odpovídal i způsob uzavírání smluv mezi odštěpným závodem žalovaného a ostatními subjekty, které mu dodávaly příslušné části díla na základě ústních smluv o dílo uzavřených z důvodu časové tísně v ústní formě, jako byla smlouva o dílo uzavřená se žalobkyní. Odštěpný závod vznikal hekticky bez jakýchkoliv pravidel. Smlouvy byly na počátku z důvodu časové tísně uzavírány ústně bez výběrového řízení podle zákona o zadávání veřejných zakázek. Soud vyšel z premisy, že právní jednání může být učiněno jednáním nebo opomenutím; může se stát výslovně nebo jiným způsobem nevzbuzujícím pochybnosti o tom, co chtěla jednající osoba projevit podle § 35 obč. zák. Podle § 266 odst. 1 obch. zák. projev vůle se vykládá podle úmyslu jednající osoby, jestliže tento úmysl byl straně, které je projev vůle určen, znám, nebo jí musel být znám. Podle platné judikatury Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 32 Cdo 4637/2009 ze dne 23. 11. 2010 při výkladu projevu vůle je vždy třeba vycházet ze zásad, které ovládají soukromoprávní vztahy. Mezi ně patří princip ochrany dobré víry toho, komu byl právní úkon určen, jenž je v zákoně výslovně vyjádřen v souvislosti s úpravou konkludentních právních úkonů, platí však obecně. Princip ochrany dobré víry souvisí s tzv. pravidlem oprávněného očekávání; i k němu je třeba při výkladu právních úkonů přihlédnout a neopomenout, že jejich výklad má být rozumný a spravedlivý, neboť podstatou práva má být spravedlnost. Žalovaný uzavřel se žalobkyní ústní smlouvu, jež byla mezi účastníky uzavřena řádně na základě poptávky žalovaného učiněné prostřednictvím jeho odpovědného zaměstnance, Ing. [jméno] [příjmení], jenž měl oprávnění od žalovaného uzavírat za něj smlouvu o dílo v rozsahu shora uvedeném. Ačkoliv žalobkyně podmínky spolupráce plnila a poskytovala žalovanému služby vedoucí k výše uvedeným výstupům v dobré víře, že jedná s k tomu odpovědným zaměstnancem žalovaného, Ing. [jméno] [příjmení], jenž vystupoval navenek jako věci znalá osoba s odpovídajícími kompetencemi, žalovaný závazek k úhradě dohodnuté odměny dlouhodobě porušoval. Soud vzal za prokázané, že Ing. [příjmení] [příjmení] pracoval u žalovaného jako zaměstnanec jeho Odštěpného závodu ICT od [datum] do [datum] v pozici projektového manažera, přičemž jeho povinností bylo posuzování souladu řešení projektů se strategií a cíli Odštěpného závodu ICT, provádění kontroly a koordinace projektů, příprava podkladů pro vedení podniku, v souladu s pracovní smlouvou a právními předpisy. V rámci pracovních úkolů pracoval Ing. [příjmení] [příjmení] i na řízení projektu NIS IZS. Žalobkyně jednala se žalovaným prostřednictvím Ing. [jméno] [příjmení], osoby u žalovaného oprávněné jednat jménem žalovaného, když tento činil za žalovaného poptávku předmětných služeb, přičemž žalobkyně uvedené poptávce vyhověla a služby žalovanému poskytla. V konkrétním případě zaměstnanec žalovaného obdržel nabídku žalobkyně, což bylo stvrzeno i účastí zaměstnanců žalobkyně a přístup žalobkyně k žalovanému, na jeho pracoviště a do jeho IT rozhraní, jak vyplynulo z výpovědi ve věci slyšených svědků [příjmení] [jméno] [příjmení], Ing. [jméno] [příjmení], Ing. [jméno] [jméno], Ing. [jméno] [příjmení], Ing. [jméno] [příjmení], Ing. [jméno] [příjmení], Ing. [jméno] [příjmení], jednatele žalobkyně. Žalovaný na nabídku žalobkyně reagoval tak, že jednak žalobkyni zpřístupnil podkladové materiály, jednak přizval žalobkyni na jednání projektového týmu, opakovaně se žalobkyní a dalšími členy projektového týmu scházel, přijímal od žalobkyně plnění do společného datového úložiště, k němuž jí předtím zřídil přístup, přijímal od žalobkyně měsíční výkazy o poskytnutých službách a v neposlední řadě se i kriticky vyjadřoval ke kvalitě poskytovaných služeb. Z uvedeného vyplývá, že uvedené služby byly poskytnuty. 8 Pokud šlo o pasivní věcnou legitimaci žalovaného, pak z dokazování vyplynulo, že tato je dána, když žalovaný v rozhodné době vystupoval jako podnikatel v rámci své podnikatelské činnosti, měl svou právní subjektivitu, nikoliv jeho odštěpný závod, jenž byl pouhou organizační složkou žalovaného. Následně vzniknuvší NAKIT, vznikla jako nástupce odštěpného závodu, jenž se oddělil od žalovaného. Nicméně za závazky odštěpného závodu potažmo nyní NAKIT odpovídá žalovaný, tudíž je v této věci pasivně věcně legitimovaným vedle vedlejšího účastníka, NAKITu i se zřetelem ke skutečnosti, že nárok žalobkyně vznikl v období let 2012 a 2013, kdy sic existoval odštěpný závod žalovaného, jenž však v rozhodné době neměl právní subjektivitu, neboť byl pouze organizační složkou žalovaného. Navíc k přeměně na NAKIT došlo až rozhodnutím ministra vnitra dne [datum]. V řízení nebylo prokázáno, že by přeměnou žalovaného došlo k přechodu povinnosti, která je předmětem tohoto řízení v nadepsané věci. 9 Soud po provedeném dokazování dospěl k závěru, že pokud jde o rozhodné období, žalobkyně je beze sporu aktivně věcně legitimována ve sporu a žalovaný je beze sporu ve věci pasivně věcně legitimován, neboť prostřednictvím svého zaměstnance Ing. [jméno] [příjmení] poptával odborníky a žádala o jejich zajištění pro realizaci projektu Národní informační systém integrovaného záchranného systému reg. č. projektu CZ.1i06/ [datum] [číslo]. Svědek [příjmení] [jméno] [příjmení] svůj úkol pro žalovaného beze zbytku splnil, zajistil jím požadované odborníky, přičemž vystupoval ve své pozici vůči žalobkyni jako zcela věrohodný zástupce žalovaného, jenž potřebuje příslušné odborníky pro plnění shora uvedeného projektu, neboť v rozhodném období neměl žalovaný dostatek pracovníků, kteří by byli schopni předmětný projekt zrealizovat. Komunikaci se žalobkyní vedl za žalovaného [příjmení] [jméno] [příjmení], přičemž před zástupci žalobkyně se zcela řádně prezentoval jako osoba, jež má oprávnění jednat za žalovaného a uzavírat kontrakty typu smlouvy o dílo. Ing. [příjmení] [příjmení] byl důvěryhodnou osobou, která věděla, o čem projekt je a čeho má být ve výsledku dosaženo a byl jedinou způsobilou osobou v daném okamžiku dotáhnout projekt do zdárného konce, neboť jednak jako jediný znal problematiku zajišťovaného projektu a dobře se orientoval v profesních záležitostech týkajících se oblasti IT, dále měl cit pro získání správných lidí na realizaci projektu. U žalovaného byl na počátku projektu jedinou kompetentní osobou, vědomou si svých práv a povinností s cílem dosáhnout kýženého výsledku, byl z uvedeného pohledu jedinou osobou oprávněnou k zastupování žalovaného v dané oblasti. V řízení žalovaný neunesl důkazní břemeno ohledně jím tvrzené skutečnosti, že žalobkyně se na projektu měla podílet jako subdodavatel další společnosti podílející se na stejném projektu, a to společnosti [právnická osoba], což vyloučil i zástupce uvedené společnosti slyšený soudem ve věci samé jako svědek. 10 Pokud šlo o námitku žalovaného o promlčení nároku žalobkyně, tato nebyla důvodná. Soud postupoval podle ustanovení § 100 odst. 1 zák. č. 40/1964 Sb., občanského zákoníku, ve znění platném a účinném do 31. 12. 2013 (dále jen„ obč. zák.“), a to ve spojení s přechodnými ustanoveními § 3028 o. z., podle kterého se právo promlčí, jestliže nebylo vykonáno v době v tomto zákoně stanovené (§ 101 až 110). Podle věty druhé cit. ust. k promlčení přihlédne soud jen k námitce dlužníka. Protože mezi účastníky řízení šlo o vztah mezi podnikateli v rámci podnikatelské činnosti, pak promlčecí doba u obchodněprávních závazků činila v rozhodném období čtyři roky podle § 397 obch. zák. Podle § 391 odst. 1 obch. zák. u práv vymahatelných u soudu začíná běžet promlčecí doba ode dne, kdy právo mohlo být uplatněno u soudu, nestanoví-li tento zákon něco jiného. Žalobkyně podala žalobu dne [datum], přičemž uplatňovala nároky z ústní smlouvy o dílo uzavřené mezi podnikateli vzniklé od října 2012, tudíž se nárok žalobkyně nepromlčel a tato jej uplatnila řádně a včas. 11 Soud při výpočtu přiznaného nároku vycházel z výše člověkodne uvedeného výlučně v ústní dohodě stran, když znalecký posudek znalce [příjmení] [celé jméno znalce] včetně jeho výpovědi se stal podkladem pro posouzení obvyklosti nákladů vyžadovaných žalobkyní za jeden člověkoden. Znalec ve svém znaleckém posudku sám potvrdil, že se podle jeho zkoumání na práci pro žalovaného v převážné míře podílely pozice metodik projektu, projektový analytik a analytik solution. Soud tudíž při svém rozhodování o obvyklosti ceny za práci odvedenou žalobkyní pro žalovaného výpočtu vyšel z původní dohody stran, tj. 12 000 Kč za člověkoden bez DPH. Soud rovněž zohlednil skutečnost, že služby poskytnuté [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení] v období březen až červen 2013 byly těmito osobami poskytnuty žalovanému v rámci s ním uzavřené dohody o pracovní činnosti, a to za zcela odlišných podmínek, než jak si účtovala za těmito osobami odvedenou práci žalobkyně. Z provedených důkazů dohodami o pracovní činnosti [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení] soud zjistil, že jmenovaní pracovali v rozhodném období výhradně pro žalovaného a nekonali další paralelní činnost stejného charakteru a rozsahu jako zaměstnanci jiného subjektu. Se zřetelem k této prokázané skutečnosti tedy soud odečetl od žalobkyní celkem uplatňovaných 349 člověkodnů 56 člověkodnů neoprávněně uplatňovaných za [jméno] [příjmení], (12 MD za březen 2013, 17 MD za duben 2013, 15 MD za květen 2013, 12 MD za červen 2013), tj. 56 člověkodnů x 12 000 Kč, tj. 672 000, neboť tento byl veden ve výkazech odvedených výkonů, ačkoliv nebyl zaměstnancem žalobkyně, nýbrž v rozhodném období březen až červen 2013 byl zaměstnancem žalovaného, tudíž nemohl vykonávat předmětné činnosti pro žalobkyni. Na rozdíl od [jméno] [příjmení], jenž vůbec nebyl žalobkyní veden ve výkazech odvedených výkonů a ani za něho žalobkyně neuplatňovala náhradu za jím odvedenou práci. 12 Soud tudíž odečetl od žalobkyní uplatňované částky 5 067 480 Kč částku 672 000 Kč za [jméno] [příjmení], dospěl k částce 4 395 480 Kč, a se zřetelem k vyjádření znalce [příjmení] [celé jméno znalce], že bylo odvedeno 70% práce z žalobkyní uplatňovaných nákladů za odvedené dílo, vydělil soud částku 4 395 480 Kč a vynásobil 70, tj. 70%, dospěl tak k částce 3 076 836 Kč. 13 Se zřetelem k provedenému dokazování dospěl soud k závěru, že žaloba je co do části důvodná, proto jí vyhověl v rozsahu uvedeném ve výroku I. tohoto rozsudku, když soud vzal za prokázané, že mezi účastníky řízení byla uzavřena platná smlouva o dílo, kdy za žalovanou jednal v rámci projektu„ Jednotná úroveň informačních systémů operačního řízení a modernizace technologií pro příjem tísňového volání základních složek integrovaného záchranného systému podle § 15 obch. zák. Ing. [příjmení] [příjmení] a žalobkyně jako podnikatelka se zřetelem k charakteru díla i se zřetelem ke svému kvalifikovanému a profesionálnímu postupu osoby provozující podnikatelskou činnost nemohla vědět či předpokládat, že Ing. [jméno] [příjmení] nemohl uzavírat mezi účastníky žalobkyní tvrzenou smlouvu o dílo. V řízení bylo prokázáno, že žalobkyně nebyla v žádném smluvním vztahu s třetím subjektem - dodavatelem, jehož by byla subdodavatelem, a to ani se [právnická osoba] ([příjmení] [anonymizováno]) s.r.o. Soud vzal za prokázané, že k uzavření smlouvy o dílo mezi účastníky došlo a žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni uvedenou částku. 14 Soud zamítl žalobu co do zbytku žalobkyní uplatňovaného výrokem II. tohoto rozsudku. 15 O nákladech státu rozhodl soud výroky III., IV. tohoto rozsudku, když ve věci částečně úspěšné žalobkyni v rozsahu 61% uložil zaplatit z celkových nákladů státu ve výši 96 935 Kč 39%, tj. 37 805 Kč výrokem III. tohoto rozsudku a žalovanému úspěšnému pouze co do 39% uložil uhradit náklady ve věci vypracovaného znaleckého posudku Ing. [celé jméno znalce] a nákladů účasti znalce při ústním jednání, které hradil stát, v rozsahu 61%, tj. ve výši 59 130 Kč. 16 O nákladech řízení rozhodl soud výrokem IV. tohoto rozsudku podle ustanovení § 142 odst. 1 o.s.ř., když ve věci v rozsahu 61% ússpěšné žalobkyni přiznal proti v menší míře úspěšné žalované v rozsahu 39% náklady řízení potřebné k účelnému uplatnění práva v rozsahu 22%, tj. 61% 39%, tj. 22% z částky 1 318 490 Kč, tj. 290 068 Kč Náklady řízení spočívaly jednak v žalobkyní zaplacených soudních poplatcích ze žaloby ve výši 253 374 Kč podle položky 1 bod 1 písm. b) přílohy zák. č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, v platném znění, jednak uhrazený soudní poplatek za odvolání ve výši 159 842 Kč podle položky 22 přílohy shora cit. zák., jednak zaplacený soudní poplatek za dovolání dle položky 23 přílohy shora cit. zák. ve výši 14 000 Kč, celkem na zaplacených soudních poplatcích 427 216 Kč. Jednak činily náklady řízení odměnu advokáta vycházející z předmětu řízení ve výši 5 067 480 Kč, kdy mimosmluvní odměna za jeden úkon právní služby činí 28 580 Kč podle §6an vyhl. č. 177/1996 Sb., v platném znění, dále režijní paušál za jeden úkon činí 300 Kč podle § 13 odst. 3 cit. vyhl. plus tomu odpovídající 21% DPH, tj. celkem 34 944,80 Kč včetně režijního paušálu a DPH. V řízení zástupce žalobkyně učinil celkem 25,5 úkonu právní služby (příprava a převzetí právního zastoupení, porada s klientem dne [datum] trvající 1,5 hod., výzva k plnění se skutkovým a právním rozborem ze dne [datum], jednání s protistranou dne [datum], porada s klientem dne [datum] trvající 1,25 hod., porada s klientem dne [datum] v délce 2 hod., sepis žaloby dne [datum], replika k vyjádření žalované ze dne [datum], účast u jednání dne [datum] trvající více než dvě hod (2 úkony), porada s klientem dne [datum] trvající 1,5 hod., doplnění skutkových tvrzení ze dne [datum], účast u jednání dne [datum] trvající více než dvě hod. (2 úkony), účast u jednání dne [datum], vyjádření žalobkyně ze dne [datum], účast u jednání dne [datum] trvající více než dvě hod. (2 úkony), porada s klientem dne [datum] trvající 1,25 hodiny, účast u jednání dne [datum], účast u jednání dne [datum] vyhlášení rozsudku (1/2 úkonu), sepis a podání odvolání ze dne [datum], účast u jednání odvolacího soudu dne [datum], sepis a podání dovolání ze dne [datum], účast u jednání dne [datum], účast u jednání dne [datum]), tj. 25,5 x 28 580 Kč = 728 790 Kč navýšeno o 21% DPH, tj. o částku 153 046 Kč, tj. 881.836 Kč včetně 21% DPH plus 26 x 300 Kč za režijní paušály, tj. 7 800 Kč navýšeno o 21% DPH, tj. o částku 1 638 Kč, tj. 9 438 Kč, tudíž celkem náklady řízení činily 891 274 Kč. 17 Lhůta k plnění byla ve výrocích I. a II. stanovena v délce 3 dnů od právní moci rozsudku v souladu s ustanovení § 160 odst. 1 věta prvá o.s.ř.

Poučení