27 C 371/2019- 260

Rubrum

Okresní soud v Českých Budějovicích rozhodl samosoudkyní Mgr. Radkou Podlešákovou v právní věci žalobkyně: ; [celé jméno žalobkyně], narozená dne [datum], se sídlem [adresa žalobkyně], zastoupená [anonymizována tři slova], [IČO], se sídlem [adresa], proti; žalovaným: ; [anonymizováno] [celé jméno žalované], narozená dne [datum], bytem [adresa žalované], [anonymizováno] [celé jméno žalovaného], narozený dne [datum], bytem [adresa žalovaného], oba zastoupeni [anonymizováno] [jméno] [příjmení], advokátem, se sídlem [adresa], o žalobě na určení, takto:

Výrok

I. Určuje se, že nemovité věci – pozemky p. [číslo] [parcelní číslo] v [katastrální uzemí], zapsané na LV č. [rok], pozemek [parcelní číslo] v [katastrální uzemí], a dále spoluvlastnický podíl o velikosti ideální jedné poloviny na pozemcích [parcelní číslo], [parcelní číslo], jehož součástí je stavba rodinného domu [adresa], [parcelní číslo], p. [číslo] p. [číslo] vše v [katastrální uzemí] 2, zapsáno na [list vlastnictví] pro [katastrální uzemí], tvoří součást doposud nevypořádaného jmění [role v řízení] žalovaného [číslo] žalobkyně.

II. Žalovaní jsou povinni zaplatit žalobkyni společně a nerozdílně náhradu nákladů řízení ve výši 42 504 Kč do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

III. Žalovaní jsou povinni zaplatit České republice na účet [název soudu] soudní poplatek z žaloby ve výši 7 000 Kč, do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

Odůvodnění

1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhala určení neplatnosti darovací smlouvy uzavřené mezi žalovanou [číslo] jakožto obdarovanou a žalovaným [číslo] jakožto dárcem dne [datum], jejímž předmětem je darování nemovitých věcí – pozemků tak jak jsou blíže specifikovány ve výroku I. tohoto rozsudku shora a dále určení, že nemovité věci, tak jak jsou blíže specifikovány ve výroku II. rozsudku shora, tvoří součást doposud nevypořádaného společného jmění [role v řízení] žalovaného [číslo] žalobkyně. Podanou žalobu odůvodnila žalobkyně tím, že žalovaná [číslo] uzavřela s žalovaným [číslo] tři dny poté, co byl žalobkyní podán u [název soudu] návrh na rozvod manželství s žalovaným [číslo] několik týdnů poté, co žalobkyně opustila s dětmi společnou domácnost, darovací smlouvu, na základě níž daroval žalovaný [číslo] žalované [číslo] nemovité věci tvořící součást společného jmění [role v řízení], když konkrétně se jednalo o pozemky p. [číslo] [parcelní číslo] v [katastrální uzemí], zapsané na [list vlastnictví] vedeném pro [katastrální uzemí], dále pozemky p. [číslo] [parcelní číslo] v [katastrální uzemí], zapsáno na LV č. [rok], dále spoluvlastnický podíl o velikosti ideální jedné poloviny na pozemcích [parcelní číslo], [parcelní číslo], jehož součástí je stavba rodinného domu [adresa], [parcelní číslo], p. [číslo] p. [číslo] vše v [katastrální uzemí] 2, zapsáno na [list vlastnictví] pro [anonymizováno] [část obce] (dále jen nemovité věci). Veškeré shora uvedené nemovité věci byly nabyty do společného jmění žalobkyně a žalovaného [číslo] za doby trvání jejich manželství. Darovací smlouva mezi žalovanými byla uzavřena bez souhlasu žalobkyně. Žalobkyně nebyla stranou darovací smlouvy ani nebyla s žalovaným [číslo] zapsána jako vlastník nemovitých věcí v katastru nemovitostí, o uzavření darovací smlouvy se proto dozvěděla až poté, co byl dne [datum] proveden vklad vlastnického práva ve prospěch žalované [číslo] ke shora specifikovaným nemovitým věcem. Přípisem ze dne [datum] doručeným žalované [číslo] dne [datum] a žalovanému [číslo] dne [datum] se žalobkyně dovolala relativní neplatnosti shora specifikované darovací smlouvy. V mezidobí žalovaná [číslo] dokončila stavbu rodinného domu na pozemcích v k.ú. [obec] (dnes rodinný dům [adresa] v ulici [ulice], v části [územní celek], zapsaný na [list vlastnictví], v [anonymizováno] [obec] pro [anonymizováno] [územní celek], [anonymizováno] [obec]), rozdělila předmětné pozemky p. [číslo] [parcelní číslo] níže uvedeným způsobem a vlastnické právo k nemovitým věcem převedla na třetí osoby. Pozemky p. [číslo] [parcelní číslo] v k.ú. [obec] byly žalovanou [číslo] rozděleny tak, že původní pozemky zůstaly v nižší výměře a oddělením od nich nově vznikly pozemky p. [číslo] p. [číslo] p. [číslo] p. [číslo] p. [číslo] p. [číslo] p. [číslo] p. [číslo] p. [číslo] p. [číslo] [parcelní číslo]. Ke dni podání žaloby je tak žalovaná [číslo] výlučným vlastníkem nemovitých věcí v k.ú. [obec], pozemku [parcelní číslo] v k.ú. [obec] a spoluvlastnického podílu o velikosti ideální jedné poloviny na nemovitých věcech v k.ú. [část obce]. Naléhavý právní zájem žalobkyně na podání určovací žaloby je dán tím, že žalobkyně nemá jak jinak než prostřednictvím určovací žaloby docílit stavu, aby byly předmětné nemovité věci opětovně zahrnuty do doposud nevypořádaného společného jmění žalobkyně a žalovaného [číslo] staly se tak předmětem vypořádání.

2. Žalobkyně v reakci na obranu žalovaných zcela popřela, že by s uzavřením předmětné darovací smlouvy vyslovila souhlas. Žalobkyně uvedla, že svědci [celé jméno žalované] a [obec] [anonymizováno], kteří vypovídali v řízení o vypořádání společného jmění vedeném u [název soudu] pod sp. zn. [spisová značka], nevypovídali pravdivě. Žalobkyně dále popřela, že by motivací k uzavření předmětné darovací smlouvy mezi žalovanými bylo údajné vypořádání majetkových vztahů mezi žalovanými jakožto sourozenci, a to konkrétně vypořádání daru rodičů, kteří údajně darovali žalovanému [číslo] pozemky ve [obec] s podmínkou, aby se následně vypořádal se svou sestrou, tedy s žalovanou [číslo]. Přestože občanský zákoník neklade na formu souhlasu manžela žádnou zvláštní formu, je logické, že pokud jsou předmětem právního jednání nemovitosti, u nichž se písemná forma pro jejich převod a legalizace podpisu účastníků smluvního vztahu ze zákona vyžaduje, měl by jejich vlastník k jejich převodu udělit souhlas taktéž písemnou formou. Pokud taková forma dodržena není, tak o to víc by měl být kladen důraz na to, aby tento souhlas byl natolik konkrétní, aby bylo možné bezpečně konstatovat, k jakému právnímu jednání byl udělen. Z tvrzení žalovaných ohledně popisu situace, za které měl být údajný souhlas žalobkyní udělen, taktéž nelze jednoznačně konstatovat, k jakým konkrétním nemovitostem se tvrzený souhlas žalobkyně měl vztahovat. Ve všech třech katastrálních územích ([obec], [obec] a [obec]) vlastnil žalovaný [číslo] v předmětné době více nemovitostí, a to nejen ty, které byly předmětem darovací smlouvy (pozemky ve [obec] v okolí rodinného domu, či další pozemky na [obec], v k.ú. [obec] nebo bytovou jednotku v [obec], jak jsou uvedeny v návrhu dohody na majetkové vypořádání zaslané žalovaným [číslo] žalobkyni dne [datum]). Žalobkyně taktéž namítá, že nebyl důvod, aby žalovaný [číslo] žalované [číslo] za účelem vypořádání případných vzájemných majetkových nároků daroval pouze nemovitosti, které nabyly žalobkyně s žalovaným [číslo] do svého společného jmění jakožto manželé. Sám žalovaný [číslo] byl v době uzavření darovací smlouvy výlučným vlastníkem řady dalších nemovitostí o vysoké hodnotě, a to např. pozemku [parcelní číslo] v k.ú. [obec] či pozemků v okolí rodinného domu ve [adresa žalovaného], které mu darovali rodiče a které nejsou zastavěny rodinným domem či bytovou jednotkou v [obec]. K darování takových pozemků by poté žalovaný [číslo] nepotřeboval souhlas žalobkyně, neboť byly v jeho výlučném vlastnictví.

3. Žalobkyně taktéž uvedla, že ve dnech a časech, v nichž měla podle žalovaných a svědka [příjmení] žalobkyně dát souhlas s darováním předmětných nemovitostí žalované [číslo] žalobkyně ani tento souhlas dát nemohla, neboť svědek [příjmení] uvedl, že byl přítomen na návštěvě u [anonymizováno] ve dnech 13- [datum]. Pakliže se schůzka měla odehrát kolem deváté hodiny ráno po snídani, tak nelze dospět k závěru, že souhlas mohl být dán [datum] ráno, neboť tohoto dne [anonymizováno] teprve k [anonymizováno] přijeli. Schůzka se nemohla odehrát ani dne [datum], neboť svědek [příjmení] předložil soudu fotografie z [anonymizováno] lesa na [obec], na nichž se nacházela taktéž žalobkyně, když podle žalovaných a svědka [příjmení] měla žalobkyně odjet po schůzce do zaměstnání. Schůzka se pak nemohla uskutečnit ani kolem deváté ráno dne [datum], neboť v době od 8:50 do 10:28 se žalobkyně účastnila Skype hovoru s panem [jméno] [příjmení].

4. Žalobkyně taktéž namítla, že emailem ze dne [datum] žalovaný [číslo] zaslal žalobkyni návrh dohody na majetkové vypořádání, v rámci něhož jsou uvedeny také nemovité věci, které byly následně dne [datum] předmětem darovací smlouvy. Žalovaný urgoval reakci žalobkyně na tento emailový návrh následně ještě emailem dne [datum], [datum] a [datum]. Pokud by popis událostí prezentovaný žalovanými byl pravdivý, není zjevné, z jakého důvodu by žalovaný [číslo] prakticky v průběhu celého měsíce srpna 2017 urgoval u žalobkyně reakci na návrh dohody o majetkovém vypořádání, jejíž součástí měly být i předmětné nemovitosti, pakliže by žalobkyně v mezidobí souhlasila s uzavřením předmětné darovací smlouvy.

5. Žalovaní předně namítli, že v podané žalobě žalobkyně navrhuje soudu vydání dvou rozsudečných výroků, a to jednak výroku o určení neplatnosti sporné darovací smlouvy a dále výroku o určení, že v žalobním petitu označené nemovitosti tvoří součást společného jmění žalovaného [číslo] žalobkyně. V případě určení neplatnosti darovací smlouvy nemůže mít žalobkyně naléhavý právní zájem na takovém určení, pokud se zároveň domáhá určení vlastnictví, kdy otázku platnosti či neplatnosti darovací smlouvy musí soud řešit jako tzv. prejudiciální otázku. Žalovaní dále uvedli, že motivací k uzavření předmětné darovací smlouvy byla skutečnost, že žalovaný [číslo] tímto darem vypořádával s žalovanou [číslo] jakožto svou sestrou dar, který výlučně žalovaný [číslo] získal od svých rodičů. Tímto darem byly pozemky v k.ú. [obec], které získal darovací smlouvou ze dne [datum] od své matky. Hodnota těchto pozemků činila [částka], matka je žalovanému [číslo] darovala s tím, že má v budoucnu polovinu hodnoty těchto pozemků vypořádat s žalovanou [číslo] jakožto svou sestrou. O podání návrhu na rozvod manželství ze strany žalobkyně se žalovaný [číslo] nedozvěděl 3 dny po jeho podání, ale dozvěděl se o něm až když mu bylo doručeno předvolání k nadepsanému soudu k jednání ve věci péče soudu o nezletilé. Žalovaní uvedli, že žalobkyně s bezúplatným převodem předmětných pozemků na žalovanou [číslo] vyslovila souhlas, a to za přítomnosti jednak žalované [číslo] jednak [jméno] [příjmení]. K udělení souhlasu došlo začátkem srpna roku 2017, kdy žalovaná [číslo] navštívila účastníky v jejich tehdy ještě společné domácnosti na adrese [obec a číslo] a za přítomnosti svědka [jméno] [příjmení], který byl u účastníků na dovolené, uzavřeli účastníci dohodu o tom, že žalovaný [číslo] na vyrovnání podílů převede bezúplatně své sestře, tj. žalované [číslo] pozemky v k.ú. [obec], [obec] a ideální polovinu nemovitosti v [obec], přičemž hodnota těchto nemovitých věcí činila zhruba [částka], tedy polovinu původního daru matky. Žalovaní taktéž poukázali na skutečnost, že otázka toho, zda sporné nemovitosti náleží do zaniklého společného jmění žalobkyně a žalovaného [číslo] byla řešena již ve dvou soudních řízeních, a to řízení na snížení výživného vedeného u [název soudu] pod sp. zn. [spisová značka], kde bylo řešeno, zda se žalovaný [číslo] bezdůvodně nezbavil majetku za účelem stanovení jeho vyživovací povinnosti. Opatrovnický soud uzavřel, že se žalovaný [číslo] záměrně nezbavoval části svého majetku, pouze vyrovnával závazek, který měl vůči své sestře. Otázka vyslovení souhlasu s uzavřením předmětné darovací smlouvy poté byla řešena taktéž v řízení o vypořádání zaniklého společného jmění žalobkyně a žalovaného [číslo] vedeném u [název soudu] pod sp. zn. [spisová značka], kde žalovaná [číslo] i svědek [příjmení] [příjmení] potvrdili, že žalobkyně s uzavřením předmětné darovací smlouvy vyslovila souhlas.

6. Soud ve věci rozhodl rozsudkem ze dne [datum rozhodnutí], č.j. [číslo jednací] ve znění doplňujícího usnesení ze dne5 § 714 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku [číslo], č.j. [číslo jednací], kterým podané žalobě v plném rozsahu vyhověl, když výrokem I určil, že darovací smlouva uzavřená dne [datum] mezi žalovanou [číslo] jako obdarovanou a žalovaným [číslo] jako dárcem, jejímž předmětem je darování nemovitých věcí – pozemků p. [číslo] [parcelní číslo] v k.ú. [obec], zapsaných na [list vlastnictví], pozemku p. [číslo] p. [číslo] v k.ú. [obec] zapsaných na LV č. [rok] a dále spoluvlastnického podílu o velikosti ideální jedné poloviny na pozemcích [parcelní číslo], [parcelní číslo], jehož součástí je stavba rodinného domu [adresa], [parcelní číslo], p. [číslo] p. [číslo] vše v [katastrální uzemí] 2, zapsáno na [list vlastnictví] pro k.ú. [obec], je v rozsahu darování výše uvedených nemovitých věcí neplatná, výrokem II. určil, že nemovité věci – pozemky p. [číslo] [parcelní číslo] v k.ú. [obec] zapsané na LV č. [rok], pozemek [parcelní číslo] v k.ú. [obec] a dále spoluvlastnický podíl o velikosti ideální jedné poloviny na pozemcích [parcelní číslo], [parcelní číslo], jehož součástí je stavba rodinného domu [adresa], [parcelní číslo], p. [číslo] p. [číslo] vše v [katastrální uzemí] 2, zapsáno na [list vlastnictví] pro k.ú. [obec], tvoří součást doposud nevypořádaného jmění [role v řízení] žalovaného [číslo] žalobkyně, ve výroku III uložil žalovaným povinnost nahradit žalobkyni náklady řízení a výrokem IV uložil žalovaným povinnost zaplatit státu soudní poplatek z žaloby, neboť žalobkyně byla od jeho placení soudem osvobozena.

7. Rozsudkem Krajského soudu v Českých Budějovicích ze dne [datum rozhodnutí], č.j. [číslo jednací] byl shora specifikovaný rozsudek prvostupňového soudu v části změněn tak, že žaloba o určení neplatnosti darovací smlouvy se zamítá pro nedostatek naléhavého právního zájmu žalobkyně na uvedeném určení a ve zbylé části, tj. v odst. II., III. a IV. výroku byl rozsudek zrušen jakožto předčasný, neboť nebylo provedeno úplné dokazování. Odvolací soud uložil soudu prvního stupně provést výslech svědkyně [jméno] [příjmení] a zaměřit se na skutečnost, zda žalovanými tvrzená schůzka v tehdejším bydlišti žalobkyně a žalovaného proběhla. Dále odvolací soud uložil prvostupňovému soudu znovu zhodnotit výsledky dokazování, s tím, že nemají být přehlédnuty vývoj výpovědí svědka [příjmení] a také rozpory ve výpovědi uvedeného svědka s výpovědí žalovaných, které byly zmíněny i v odvoláním napadeném rozsudku. S ohledem na tyto rozdílnosti, dále na přátelský vztah svědka s žalovaným bylo soudu prvního stupně uloženo znovu zhodnotit pravdivost verze žalovaných co do samotného uskutečnění se jednání žalobkyně s žalovanými. Odvolací soud uvedl, že nelze pominout, že žalovaný nejprve požadoval po žalobkyni písemný podpis dohody o vypořádání společného jmění, na základě níž by mu zůstaly předmětné nemovitosti ve vlastnictví, což žalobkyně neučinila. Je proto nutné pečlivě hodnotit žalovanými tvrzenou skutečnost, že následně žalobkyně ústně souhlasila s darováním předmětných nemovitostí žalované, aniž by žalované, aniž by žalovaní u tak významného kroku vyžadovali její písemný souhlas. Taktéž nelze přehlédnout, že žalovaný v darovací smlouvě prohlásil, že je výlučným vlastníkem těchto nemovitostí a nikterak v ní nezmínil souhlas žalobkyně s darováním. Taktéž nelze přehlédnout, že žalovaní zdůrazňují potřebu vyrovnání se z důvodů darování nemovitostí žalovanému jejich matkou, ale za situace, kdy i žalovaná obdržela od otce žalovaných nemalé majetkové hodnoty. Soud prvního stupně se poté nevypořádal ani s dalšími námitkami žalobkyně vznesenými v rámci koncentrační lhůty.

8. Soud ve věci zjistil následující skutkový stav:

9. Mezi žalobkyní a žalovanými bylo učiněno nesporným (při jednání dne [datum], č. l. 91 spisu), že došlo k uzavření darovací smlouvy, tak jak je napadána ze strany žalobkyně, dále, že předmětem darování byl společný majetek žalobkyně a žalovaného [číslo] nabytý za trvání manželství.

10. Z rozsudku [název soudu] ze dne 28. 11. 2017 č. j. 5 C 311/2017-29 bylo soudem zjištěno, že bylo rozvedeno manželství [celé jméno žalobkyně] a [celé jméno žalovaného] uzavřené dne [datum] před Městským úřadem Nové Hrady. Návrh na rozvod manželství byl podán [celé jméno žalobkyně] dne [datum].

11. Ze smlouvy ze dne [datum] nazvané„ Darovací smlouva o převodu vlastnictví pozemkům“ uzavřené mezi [celé jméno žalovaného], bytem [adresa žalovaného], [obec] jakožto obdarovanou bylo soudem zjištěno, že dárce prohlásil, že je výlučným vlastníkem parc. [číslo] parc. KN [číslo] obojí v [katastrální uzemí], zapsáno u [stát. instituce], [stát. instituce] na [list vlastnictví], dále parc. KN [číslo] jejíž součástí je stavba domu [adresa] stojící v části obce České Budějovice 2, parc. KN [číslo] parc. KN [číslo] parc. KN [číslo] parc. KN [číslo] vše v [katastrální uzemí] 2, zapsáno u [stát. instituce], [stát. instituce] na [list vlastnictví] a dále parc. [číslo] parc. KN [číslo] obojí v [katastrální uzemí], zapsáno u [stát. instituce], [stát. instituce] na LV č. [rok]. Dárce ve smlouvě prohlásil, že daruje obdarované do jejího výlučného vlastnictví nemovitosti [obec] a nemovitosti [obec], tj. parc. KN [číslo] parc. KN [číslo] obojí v [katastrální uzemí], dále daruje obdarované parc. č. KN [číslo] a parc. KN [číslo] obojí v [anonymizováno] [obec], a to se všemi součástmi a příslušenstvím a obdarovaná prohlásila, že tyto pozemky do svého výlučného vlastnictví bez výhrad přijímá. Dále na základě této smlouvy dárce daroval obdarované do jejího výlučného vlastnictví spoluvlastnický podíl ve výši ideální jedné poloviny na nemovitých [obec], tj. na parcele KN [číslo] jejíchž součástí je stavba domu [adresa], stojící v části obce České Budějovice 2 na parc. KN [číslo] na parc. KN [číslo] na parc. KN [číslo] na parc. KN [číslo] vše v [anonymizováno] [část obce], a to se všemi součástmi a příslušenstvím a darovaná prohlásila, že tyto spoluvlastnické podíly do svého výlučného vlastnictví bez výhrad přijímá. Smlouva je opatřena ověřenými podpisy dárce a obdarované, kdy oba tyto ověřené podpisy pochází z [datum].

12. Z kupní smlouvy ze dne [datum] uzavřené mezi [celé jméno žalovaného], bytem [obec a číslo] jakožto kupujícím a [anonymizováno] architektem [jméno] [jméno] a [jméno] [příjmení] jakožto prodávajícími bylo soudem zjištěno, že na základě této smlouvy bylo převáděno vlastnické právo prodávajících, kteří jsou spoluvlastníky každý podílem jedné ideální poloviny pozemku p. [číslo] péče [číslo], zapsaných na [list vlastnictví] pro [katastrální uzemí], [územní celek], v katastru nemovitostí u Katastrální úřadu pro Jihočeský kraj, [stát. instituce] a kupující se zavázal zaplatit za tyto pozemky kupní cenu ve výši [částka].

13. Z kupní smlouvy ze dne [datum] uzavřené mezi [příjmení] [příjmení] [anonymizována tři slova] jakožto prodávajícím a [celé jméno žalovaného], bytem [obec a číslo] jakožto kupujícím bylo soudem zjištěno, že prodávající na základě této smlouvy převedl na kupujícího pozemek p. [číslo] p. [číslo] v [katastrální uzemí], [územní celek], když nemovitosti jsou zapsány na [list vlastnictví] u [stát. instituce], [stát. instituce], pro [územní celek], [katastrální uzemí], a to za kupní cenu ve výši [částka].

14. Z usnesení [název soudu] ze dne [datum] bylo soudem zjištěno, že byl schválen soudní smír uzavřený mezi [anonymizováno] [jméno] [příjmení], bytem [adresa], bytem [obec a číslo], jakožto žalovaným, na základě kterého bylo zrušeno podílové spoluvlastnictví účastníků k nemovitostem, a to k budově v [část obce], [adresa] postavené na parc. KN [číslo] dále k parc. KN [číslo] dále parc. KN [číslo] dále parc. KN [číslo] dále parc. KN [číslo] dále parc. KN [číslo] vše zapsáno v katastru nemovitostí u [stát. instituce], [stát. instituce] na [list vlastnictví] pro obec České Budějovice a [katastrální uzemí] 2, a tyto nemovitosti byly přikázány do výlučného vlastnictví žalovaného [celé jméno žalovaného], za což se zavázal zaplatit žalobkyni na úplné vypořádání vypořádací podíl v částce [částka].

15. Z dopisu nazvaného„ Námitka relativní neplatnosti darovací smlouvy“, ze dne [datum] a adresovaného žalobkyní žalovanému [jméno] [příjmení] a žalované [celé jméno žalované], a z dodejky, bylo soudem zjištěno, že žalobkyně namítla neplatnost darovací smlouvy uzavřené mezi žalovanými dne [datum], a to s odůvodněním, že darovací smlouva byla uzavřena bez souhlasu žalobkyně.

16. Z výpisu z katastru nemovitostí (č. l. 19 spisu) bylo soudem zjištěno, že žalovaná [číslo] je vedena jakožto vlastník pozemku p. [číslo] na [list vlastnictví] v [katastrální uzemí]. Z informace o pozemku (č. l. 20 spisu) bylo soudem zjištěno, že žalovaná [číslo] žalovaný [číslo] jsou vedeni jako vlastníci nemovitostí - pozemků, a to v rozsahu každý jedné poloviny, pokud jde o pozemky [parcelní číslo], dále p. [číslo] (jehož součástí je stavba), dále p. [číslo] p. [číslo] p. [číslo] vedených na [list vlastnictví] v [katastrální uzemí] 2.

17. Z informace o pozemku (č.l.115 spisu) bylo soudem zjištěno, že žalovaný [číslo] je veden jako vlastník pozemku p. [číslo] v obci [obec], [katastrální uzemí], na [list vlastnictví], je [celé jméno žalovaného], bytem [adresa žalovaného].

18. Z informace o pozemku (č.l.118-124 spisu) bylo soudem, že žalovaná [číslo] je vedena jako vlastník pozemků p. [číslo] p. [číslo] p. [číslo] p. [číslo] p. [číslo] p. [číslo] p. [číslo] vedených na [list vlastnictví], [územní celek], [katastrální uzemí].

19. Z geometrického plánu pro rozdělení pozemku [číslo] ze dne [datum] a výkazu dosavadního a nového stavu údajů Katastru nemovitostí (č. l. 110 a 111 spisu) bylo soudem zjištěno, že došlo k rozdělení pozemku p. [číslo] p. [číslo] oddělením z těchto pozemků vznikly pozemky p.č [číslo], p. [číslo] p. [číslo] p. [číslo] p. [číslo] p. [číslo] p. [číslo] p. [číslo] p. [číslo] p. [číslo] p. [číslo].

20. Z informace o pozemku (č. l. 18 spisu) bylo soudem zjištěno, že žalovaná [číslo] je vedena v katastru nemovitostí jakožto vlastník pozemku p. [číslo] na [list vlastnictví], v [katastrální uzemí], [územní celek].

21. Z informace o pozemku (č.l.139 spisu) bylo soudem zjištěno, že jako vlastníci pozemku p. [číslo] jehož součástí je stavba, dále pozemku p. [číslo] vedených na [list vlastnictví], [katastrální uzemí], jsou vedeni [anonymizováno] [jméno] [příjmení] a [titul] [jméno] [příjmení] v rozsahu jedné třetiny, dále [jméno] [příjmení] v rozsahu jedné třetiny, a dále [titul] [příjmení] a [jméno] [příjmení] v rozsahu jedné třetiny.

22. Z informace o pozemku (č.l.140 spisu) bylo soudem zjištěno, že jako vlastníci pozemku p. [číslo] [územní celek], [katastrální uzemí], [list vlastnictví], jsou vedeni [anonymizováno] [jméno] [příjmení] a [titul] [jméno] [příjmení] v rozsahu jedné třetiny, dále [jméno] [příjmení] v rozsahu jedné třetiny, a dále [titul] [příjmení] a [jméno] [příjmení] v rozsahu jedné třetiny.

23. Z informace o pozemku (č.l.141 spisu) bylo soudem zjištěno, že jako vlastníci pozemku p. [číslo] [územní celek], [katastrální uzemí], [list vlastnictví], jsou vedeni [titul] [příjmení] a [jméno] [příjmení].

24. Z informace o pozemku (č.l.142 spisu) bylo soudem zjištěno, že jako vlastníci pozemku p. [číslo] [územní celek], [katastrální uzemí], [list vlastnictví], jsou vedeni [anonymizováno] [jméno] [příjmení] a [titul] [jméno] [příjmení].

25. Z informace o pozemku (č.l.143) bylo soudem zjištěno, že jako vlastník pozemku p. [číslo] [územní celek], [katastrální uzemí], [list vlastnictví], je veden [jméno] [příjmení].

26. Z informace o pozemku (č.l.144 spisu) bylo soudem zjištěno, že jako vlastníci pozemku p. [číslo] [územní celek], [katastrální uzemí], [list vlastnictví], jsou vedeni [titul] [příjmení] a [jméno] [příjmení].

27. Z informace o pozemku (č.l.145 spisu) bylo soudem zjištěno, že jako vlastníci pozemku p. [číslo] [územní celek], [katastrální uzemí], [list vlastnictví], jsou vedeni [anonymizováno] [jméno] [příjmení] a [titul] [jméno] [příjmení].

28. Z informace o pozemku (č.l.146 spisu) bylo soudem zjištěno, že jako vlastník pozemku p. [číslo] [územní celek], [katastrální uzemí], [list vlastnictví], je veden [jméno] [příjmení].

29. Z informace o pozemku (č.l.147 spisu) bylo soudem zjištěno, že jako vlastníci pozemku p. [číslo] [územní celek], [anonymizováno] [obec], [list vlastnictví], jsou vedeni [titul] [příjmení] a [titul] [příjmení].

30. Z informace o pozemku (č.l.148 spisu) bylo soudem zjištěno, že jako vlastník pozemku p. [číslo] [územní celek], [katastrální uzemí], [list vlastnictví], je veden [jméno] [příjmení].

31. Z informace o pozemku (č.l.149 spisu) bylo soudem zjištěno, že jako vlastníci pozemku p. [číslo] [územní celek], [katastrální uzemí], [list vlastnictví], jsou vedeni [anonymizováno] [jméno] [příjmení] a [titul] [jméno] [příjmení].

32. Z informace o pozemku (č.l.150 spisu) bylo soudem zjištěno, že jako vlastník pozemku p. [číslo] [územní celek], [anonymizováno] [obec], [list vlastnictví], je vedena žalovaná [číslo].

33. Z informace o pozemku tak jak je na č.l.118-124 a z fotomapy pozemků vyplývá, že žalovaná je vedena jakožto katastrální vlastník pozemků v [anonymizována dvě slova] o nemalé výměře ([list vlastnictví], vedeno [anonymizováno] úřadem pro [anonymizována dvě slova] [obec]).

34. Ze stanoviska žalobkyně ze dne [datum] adresovaného [název soudu] ke sp.zn. [spisová značka] vyplývá, že pozemky, které byly předmětem darovací smlouvy uzavřené mezi žalovanou [číslo] žalovaným [číslo] ze dne [datum] byly žalobkyní učiněny předmětem vypořádání společného jmění žalobkyně a žalovaného [číslo].

35. Nahlédnutím na stránky [webová adresa] bylo soudem zjištěno, že řízení vedené u [název soudu] pod sp.zn. [spisová značka] o vypořádání společného jmění žalobkyně a žalovaného [číslo] není ke dni vyhlášení rozsudku podepsaného soudu pravomocně skončeno.

36. Z printscreenu komunikace [anonymizováno] (č.l.151 spisu) bylo soudem zjištěno, že dne [datum] v době mezi cca [číslo] – [číslo] vedla žalobkyně komunikaci s [jméno] [příjmení].

37. Z protokolu o jednání před [název soudu] ze dne 20. 9. 2019, sp. zn. [spisová značka] v řízení o vypořádání společného jmění žalobkyně [celé jméno žalobkyně] a žalovaného [celé jméno žalovaného], bylo soudem zjištěno, že v tomto řízení vystupovala [celé jméno žalované], [datum narození] jako svědkyně a vypověděla, že matka darovala žalovanému pozemek ve [obec] s tím, že se následně musí vyrovnat se svědkyní. Dohodli se, že polovina hodnoty pozemku bude její. Poté, co se svědkyně dozvěděla o tom, že se žalobkyně s žalovaným rozvádějí, chtěla tento pozemek vyrovnat. S žalovaným tedy došli do realitní kanceláře pro účely zjištění hodnoty pozemku, kdy hodnota činila [částka]. Z tohoto tedy částka [částka] náležela svědkyni. Po nějaké době se svěřil žalovaný svědkyni s tím, že se s žalobkyní nemůže domluvit ohledně majetku a z tohoto důvodu nabídl svědkyni, že na ni pro účely vypořádání převede pozemek ve [obec], polovinu pozemku s domem v [obec] a pozemek na [obec]. Svědkyně tedy jela za žalobkyní s žalovaným do [obec], a to ráno, protože věděla, že žalobkyně chodí do práce a chtěla ji zastihnout, když svědkyně přijela, tak tam byli přítomni taktéž [anonymizováno] s dětmi. Svědkyně hovořila s žalovaným a žalobkyní ohledně toho, že svědkyni žalovaný dá nemovitosti. Svědkyně se ptala žalobkyně, zda s tím souhlasí a žalobkyně na toto odpověděla:„ [příjmení] [příjmení], mě jsou [příjmení] peníze u prdele, jde mi o rodinu.“. Svědkyně dále uvedla, že k darování pozemku ve [obec] matkou svědkyně a žalovaného žalovanému došlo v roce 2012, a to z důvodu, že žalovaný měl na tomto pozemku postavený barák. Svědkyně dále uvedla, že v roce 2013 na svědkyni její otec převedl firemní podíl a v roce 2016 jí sdělil, že se má starat i přilehlé pozemky. Dále bylo z protokolu o jednání před [název soudu] ze dne 20. 9. 2019, sp. zn. [spisová značka] v řízení o vypořádání společného jmění žalobkyně [celé jméno žalobkyně] a žalovaného [celé jméno žalovaného], soudem zjištěno, že při tomto jednání byl jakožto svědek vyslýchán taktéž [celé jméno žalovaného], [datum narození], který je otcem žalovaného [číslo] [celé jméno žalovaného] a žalované [číslo] [celé jméno žalované]. Svědek vypověděl, že žalovanému darovali pozemky na [obec], tenkrát to zajišťovala manželka svědka, neboť svědek byl v práci. Při darování bylo řečeno, že když by něco, tak se žalovaný [celé jméno žalovaného], [datum narození] se svou sestrou, tedy dcerou svědka, rozdělí. Svědek dále potvrdil, že v této době převedl pozemky v [obec] a také firmu na dceru. Bylo to z důvodu, že dělala účetnictví zadarmo a byla znalá všeho. Převod byl bezúplatný. Hodnotu podílu odhadl svědek na [částka], možná i víc.

38. Dále bylo z protokolu o jednání před [název soudu] ze dne 20. 9. 2019, sp. zn. [spisová značka] v řízení o vypořádání společného jmění žalobkyně [celé jméno žalobkyně] a žalovaného [celé jméno žalovaného], zjištěno, že soud při uvedeném jednání vyslechl jakožto svědka pana [jméno] [příjmení], který vypověděl, že byl přítomen jednání žalobkyně [celé jméno žalobkyně] a žalovaného [celé jméno žalovaného], nar. [rok], když tenkrát byl svědek u nich na [obec] na dovolené, kam jezdil pravidelně se svou družkou a dětmi. Snídali společně u [příjmení] nahoře. Svědek uvedl, že tehdy byla cítit napjatá atmosféra mezi žalobkyní [celé jméno žalobkyně] a žalovaným [celé jméno žalovaného]. Po snídani přijela sestra žalovaného [celé jméno žalovaného] a začali se spolu s žalobkyní a s žalovaným o něčem dohadovat, bylo to o majetku. Svědek uvedl, že se měl přepisovat nějaký pozemek na [obec] nebo pod [anonymizováno], dále pozemky na [obec] ve [obec] u sjezdovky a firemní barák v [obec]. Svědek uvedl, že neví, proč se tyto pozemky měly přepisovat. Svědek dále uvedl, že sestra žalovaného chtěla slyšet od [anonymizováno], že souhlasí s převodem nemovitostí. Ona jí řekla, že ji majetek nezajímá, ať si přepíše, co chce, že s tím souhlasí. Svědek dále uvedl, že hodnota nemovitostí se neřešila. Svědek také uvedl, že po předmětné schůzce žalobkyně odešla do práce. Svědek dále předložil soudu fotografii ze [datum], na níž je zachycena jeho družka, žalobkyně a děti, fotografie pochází z lokace [anonymizováno] lesa.

39. Z protokolu o jednání před [název soudu] ze dne [datum rozhodnutí] pod č. j. [číslo jednací] bylo soudem zjištěno, že zde vypovídala [celé jméno žalované], [datum narození], která uvedla, že koupila pozemek ve [obec], který darovala svému synovi [jméno] [příjmení], [datum narození] s tím, že až budou chtít, tak se mají mezi sebou se svojí sestrou [celé jméno žalované] vyrovnat, jak se vyrovnali, svědkyně nevěděla. Svědkyně uvedla, že tento pozemek koupila v roce 2001 nebo cca v letech 2001 [číslo], do pozemku se následně investovalo. Pozemek darovala [jméno] [příjmení] někdy v roce 2012 a část pozemku prodala. Pozemek kupovala za hodnotu [anonymizována dvě slova] [částka]. Následně však byl pozemek zasíťován a jeho cena se zvýšila.

40. Z protokolu o jednání před [název soudu] ze dne 20. 9. 2019, sp. zn. [spisová značka] v řízení o vypořádání společného jmění žalobkyně [celé jméno žalobkyně] a žalovaného [celé jméno žalovaného], bylo soudem zjištěno, že při jednání byl proveden výslech svědka [celé jméno žalovaného], [datum narození], který mimo jiné uvedl, že založil [právnická osoba], dále koupil ruiny a pozemky bývalého statku, který zrekonstruoval. Firmu i pozemky následně bezúplatně převedl na svou dceru [celé jméno žalované] synovi darovali pozemky na [obec], což zajišťovala manželka svědka.

41. Z protokolu o jednání před [název soudu] ze dne 25.7.2019, č. j. [číslo jednací], ve věci nezletilých [celé jméno žalovaného] a [jméno] [celé jméno žalobkyně] o snížení výživného, bylo dále soudem zjištěno, že soud při tomto jednání provedl taktéž výslech svědka [celé jméno žalovaného], [datum narození], který uvedl, že žena koupila pozemek na [obec], který darovala synovi, bylo to asi před 10 lety. Žena řekla, že [příjmení] nedostala zatím nic a že je potřeba, aby se s ní vyrovnal syn, až to bude možné. Zda a jakým způsobem se děti vzájemně vyrovnaly, se svědek nebyl schopen vyjádřit.

42. Z protokolu o jednání před [název soudu] ze dne 25.7.2019, č. j. [číslo jednací], ve věci nezletilých [celé jméno žalovaného] a [jméno] [celé jméno žalobkyně] o snížení výživného, bylo soudem zjištěno, že jakožto svědkyně byla vyslechnuta [celé jméno žalované], [datum narození], která uvedla, že když se dozvěděla, že se budou její bratr [celé jméno žalovaného] a [celé jméno žalobkyně] rozvádět, požádala [celé jméno žalovaného], aby se s ní vyrovnal ohledně pozemku, který mu byl darován matkou v roce 2012. Oslovili realitní kancelář, která pozemek ohodnotila na částku [částka]. Bratr následně svědkyni sdělil, že manželka s ním nekomunikuje. Z tohoto důvodu se svědkyně rozhodla za bratrem přijet do [obec] do jeho bydliště. Bylo to v létě roku 2017. Při této schůzce se svědkyně s bratrem domlouvali, jak to s vyrovnáním udělají, když bratr svědkyni nabídl, že na ni převede pozemek na [obec], dále pozemek ve [obec] a polovinu nemovitosti v [obec] včetně pozemku. Této schůzce byla přítomna i [celé jméno žalobkyně], které se svědkyně ptala, zda i ona s tím souhlasí a ona řekla:„ [příjmení] [příjmení], mně jsou [příjmení] peníze u prdele, mně jde hlavně o rodinu.“ Tomuto setkání byli dále přítomni [anonymizováno]. Svědkyně dále uvedla, že pozemek, který matka darovala bratrovi svědkyně je pozemkem ve [obec], kde dnes bratr bydlí a má postaven dům. K darování došlo v roce 2012. S darováním byla svědkyně matkou seznámena. Matka bratrovi svědkyně [celé jméno žalovaného] řekla, že se musí se svědkyní vyrovnat. Jak se vyrovnají, to nechala na nich. Nestanovila žádný termín, do kdy k vyrovnání musí dojít. Svědkyně dále uvedla, že od matky žádné nemovitosti nedostala, otec jí však daroval pozemek v [obec], kde staví dům. Bylo to poté, co obdržel žalovaný [číslo] nemovitosti ve [obec] jakožto dar od své matky.

43. Z protokolu o jednání před [název soudu] ze dne 25.7.2019, č. j. [číslo jednací], ve věci nezletilých [celé jméno žalovaného] a [jméno] [celé jméno žalobkyně] o snížení výživného, bylo dále zjištěno, že byl proveden výslech svědka [jméno] [příjmení], který je kamarádem [celé jméno žalovaného], nar. [rok], a který k věci uvedl, že v roce 2017 byli na návštěvě na [obec] u [anonymizováno], po snídani tam přijela [celé jméno žalované] a dohadovali se o majetku. Byl tam podle svědka přítomen [příjmení], [anonymizována dvě slova] sestra, svědek a jeho přítelkyně. [anonymizováno] řekla, ať [příjmení] přepíše barák v [anonymizováno] a nějaké pozemky a že jí o peníze nejde, ať si přepíší, co chtějí. Svědek uvedl, že [celé jméno žalobkyně] souhlasila s tím, že může [celé jméno žalovaného] převést na svou sestru [celé jméno žalované] dům v [obec], nějaký pozemek u sjezdovky ve [obec] a nějakou parcelu pod [anonymizováno] nebo u [obec].

44. Z protokolu o jednání před [název soudu] ze dne [datum rozhodnutí] pod č. j. [číslo jednací], ve věci nezletilých [celé jméno žalovaného] a [jméno] [celé jméno žalobkyně], bylo dále soudem zjištěno, že v rámci tohoto jednání byla vyslechnuta svědkyně [celé jméno žalované], [datum narození]. Tato vypověděla, že synovi darovala pozemek ve [obec] s tím, že polovinu vyrovná se svojí sestrou. Jedná se o pozemek, kde stojí synovo barák.

45. Z rozsudku [název soudu] ze dne 16. 9. 2019 č. j. [číslo jednací], bylo soudem zjištěno, že tímto rozsudkem bylo rozhodováno ve věci nezletilých [celé jméno žalovaného] a [jméno] [celé jméno žalobkyně], dětí rodičů [celé jméno žalobkyně] a [celé jméno žalovaného], [datum narození], o návrhu otce na snížení výživného, když z odůvodnění tohoto rozsudku vyplývá, že ze svědeckých výpovědí i z prohlášení otce bylo zjištěno, že otcovská babička dětí otci darovala pozemky ve [obec], kde nyní stojí rodinný dům, který otec užívá s podmínkou, že se musí vypořádat se svojí sestrou [celé jméno žalované], tato potvrdila, že jakmile se dozvěděla, že se rodiče budou rozvádět, tak bratra požádala, aby se s ní vyrovnal. Oslovili s bratrem realitní kancelář, která pozemek ohodnotila na částku [částka]. S bratrem se domluvili, že na ní převede pozemek ve [obec] a ve [obec] a polovinu nemovitosti v [obec]. Tomuto jednání byla přítomna i matka nezletilých dětí, která ničeho nenamítala. U jednání soudu toto matka popřela. Z odůvodnění tohoto rozsudku dále vyplývá, že soud při rozhodování o návrhu otce na snížení výživného zohlednil pouze skutečnost, že došlo ke snížení příjmu otce cca na polovinu oproti době, kdy o výživném bylo rozhodováno, soud v jednání otce spočívající v převodu části majetku na svou sestru neshledal úmysl vyhnout se vyživovací povinnosti.

46. Z emailové korespondence mezi žalobkyní a žalovaným ze srpna 2017 bylo soudem zjištěno, že žalovaný zasílal žalobkyni návrh dohody o vypořádání majetku, v níž požadoval prohlášení, že nemovitosti, které byly předmětem žalobou napadené darovací smlouvy, jsou ve výlučném vlastnictví žalovaného.

47. Z účastnického výslechu žalovaného [číslo] bylo soudem zjištěno, že v roce 2012 dostal od své matky pozemek ve [obec], na němž stojí rodinný dům ve vlastnictví žalovaného [číslo]. Matka žalovaného [číslo] zavázala, aby se vyrovnal se svou sestrou, tedy s žalovanou [číslo]. Matkou nebylo řečeno, kdy k takovému vyrovnání má dojít. Sestra žalovaného toto vyrovnání požadovala až v situaci, kdy se dozvěděla, že se žalovaný s žalobkyní rozvádí, tedy v roce 2017. Z tohoto důvodu v srpnu 2017 přijela sestra žalovaného [číslo] tedy žalovaná [číslo] domů za žalobkyní a žalovaným [číslo] což bylo ve [obec]. Byla tam přítomna i žalobkyně. Žalovaní a žalobkyně se dohodli, že v rámci vyrovnání mezi žalovanými převede žalovaný [číslo] na žalovanou [číslo] pozemek ve [obec], kterému se říká„ [příjmení] [jméno]“, dále polovinu baráku v [obec] a dále stavební pozemek na [obec]. Žalobkyně na toto odpověděla, že s tímto souhlasí, že ji jejich peníze nezajímají. Konkrétně řekla:“ Já s tím souhlasím, mně jsou vaše peníze u prdele“. Žalovaný [číslo] uvedl, že spolu s žalovanou [číslo] byli v realitní kanceláři [anonymizováno] zeptat se na hodnotu pozemku, který byl žalovanému [číslo] darován matkou, a v této realitní kanceláři bylo žalovaným řečeno, že hodnota pozemku je [částka]. Z tohoto důvodu měl žalovaný [číslo] povinnost poskytnout žalované [číslo] polovinu z této hodnoty, tedy částku [částka]. Nabídl žalované [číslo] vyrovnání formou převodu pozemků. Žalovaný [číslo] uvedl, že původně po žalobkyni žádal, aby mu dala písemný souhlas s tímto převodem, žalobkyně jej ovšem nedala, nereagovala. Z tohoto důvodu žalovaná [číslo] přijela domů k žalobkyni a žalovanému [číslo] společně se s žalobkyní na tomto převodu dohodli. Žalobkyně převod napadla až po rozvodu manželství. Při rozhovoru byl přítomen taktéž pan [příjmení] a jeho družka, kteří jsou rodinní známí a jezdí pravidelně k žalovanému [číslo] žalobkyni na dovolenou. Žalovaná přijela neohlášeně s tím, že se chce vyrovnat. Zeptala se žalobkyně, zda může dojít k vyrovnání formou převodu shora specifikovaných pozemků. Žalobkyně k tomuto uvedla, že ano, že peníze jsou jí„ u prdele“. Žalovaný uvedl, že v rámci rozhovoru vysvětlovali žalobkyni, že hodnota pozemku, který byl žalovanému [číslo] darován matkou, je [částka]. Taktéž žalobkyni vysvětlovali, že žalovaný [číslo] nemá částku [částka], kterou by mohl žalované [číslo] poskytnout, a z tohoto důvodu se vyrovnají formou převodu právě shora specifikovaných nemovitostí, kdy bude převedena na žalovanou polovina nemovitosti v [obec] v hodnotě 5 500 000 Kč, dále nemovitosti ve [obec] v hodnotě cca [částka] a nemovitosti na [obec] v hodnotě cca 1, 5 000 000 Kč. Žalovaný dále uvedl, že taktéž žalovaná [číslo] obdržela od rodičů majetek, kdy otec na ni převedl firmu, a to z toho důvodu, že se o ni starala a dělala tam účetnictví. Žalovaná [číslo] však z vlastnictví tohoto firemního areálu neprofituje. Žalovaný [číslo] dále uvedl, že v srpnu 2017 posílal emailem žalobkyni návrh dohody ohledně vypořádání i těchto předmětných nemovitostí. Žalobkyně na tento návrh nereagovala. Žalovaný se s tímto svěřil žalované [číslo] s tím, že dohoda nikam nevede a právě z tohoto důvodu žalovaná [číslo] přijela v srpnu 2017 na návštěvu domů k žalobkyni a žalovanému [číslo]. Žalovaný [číslo] uvedl, že řešili skutečnost, že k převodu pozemků na žalovanou [číslo] dojde bezúplatně v rámci výše popsaného vyrovnání. Žalovaný [číslo] uvedl, že vysvětlovali žalobkyni, jaké konkrétní pozemky na žalovanou [číslo] chtějí převést, z jakého důvodu a že je to kvůli vypořádání pozemků, které obdržel žalovaný [číslo] od své matky v hodnotě [částka]. Žalovaný dále uvedl, že si nepamatuje, zda v srpnu 2017 zasílal žalobkyni návrh smlouvy o vypořádání majetku, jehož předmětem měly být také darované nemovitosti 48. Z účastnického výslechu žalované [číslo] bylo soudem zjištěno, že matka darovala druhému žalovanému pozemky ve [obec], na kterých mimo jiné stojí barák, v němž žalovaný [číslo] bydlí. Matka následně žalovaným řekla, ať se mezi sebou vyrovnají. V roce 2017 se žalovaná [číslo] dozvěděla, že se žalobkyně s žalovaným budou rozvádět, z toho důvodu šla za žalovaným s tím, ať se vyrovnají. Šli spolu do realitní kanceláře [anonymizováno] za účelem zjištění ceny pozemku, který byl darován žalovanému [číslo] ze strany jeho matky, cena byla [částka]. Žalovaný [číslo] sdělil žalované [číslo] že se nemůže s žalobkyní domluvit ohledně majetku, že nereaguje. Z tohoto důvodu žalovaná [číslo] v létě 2017 v srpnu jela domů k žalobkyni a žalovanému [číslo] aby toto vyrovnání vyřešila. Žalovaný [číslo] řekl žalované [číslo] že není schopen dát jí částku [částka], čili polovinu z hodnoty darovaných pozemků, nicméně uvedl, že jí může dát nemovitosti, s čímž žalovaná [číslo] souhlasila. Žalovaná [číslo] se zeptala žalobkyně, zda s tímto souhlasí, k čemuž ji žalobkyně sdělila:„ [příjmení] [příjmení], mně jsou [příjmení] peníze u prdele, mně jde o rodinu.“ Rozhovor se týkal pozemku ve [obec], kterému se říkalo„ [jméno] nebo [příjmení] [jméno]“, dále pozemku na [obec] a poloviny baráku v [obec] včetně pozemku. V rámci rozhovoru mezi žalovanými a žalobkyní sděloval žalovaný žalobkyni, že může dát žalované polovinu baráku v [obec], což je kolem 5 000 000 Kč, dále nemovitosti ve [obec], což je [částka] a nemovitosti na [obec], což je [částka]. V rámci rozhovoru se hodnota nemovitostí počítala tak, aby vyšlo právě na částku [částka].

49. Z výslechu svědka [jméno] [příjmení] bylo soudem zjištěno, že byl přítomen při jednání ohledně majetku mezi žalovanými a žalobkyní, k čemuž došlo u žalobkyně s žalovaným na [obec], kdy svědek u nich byl na dovolené spolu se svou družkou na cca 4-5 dní. Svědek uvedl, že žalovaní se s žalobkyní dohadovali o převodu majetku z důvodu rodinného vyrovnání. K této situaci došlo ráno, kdy po snídani přijela žalovaná [číslo]. Řešilo se vyrovnání formou pozemků ve [obec], dále nemovitosti v [obec] a na [obec]. K tomuto jednání došlo cca v polovině srpna roku 2017. Svědek uvedl, že ví, že se bavili o dluhu žalované [celé jméno žalované] s žalovaným [příjmení] [celé jméno žalovaného] s tím, že by se měli mezi sebou srovnat. Konkrétně pak žalovaní řešili s žalobkyní, jestli s tímto vyrovnáním souhlasí, ona jim řekla, ať si dělají, co chtějí. Jednalo se o pozemky na [obec], ve [obec] a dále o barák v [obec]. V rámci rozhovoru se neřešilo to, zda by žalobkyně s žalovaným za ten převod něco dostali. Důvodem převodu bylo vypořádání. Ihned po tomto rozhovoru žalovaná [číslo] odjela. Svědek uvedl, že mezi žalobkyní a žalovaným [číslo] v této době byla napjatá atmosféra. Svědek uvedl, že o hodnotě jednotlivých nemovitostí se účastníci určitě nebavili. Pokud jde o výši dluhu, který má žalovaný [číslo] vůči žalované [číslo] tak uvedl svědek, že to se tam řešilo, nicméně přesnou výši tohoto dluhu si svědek již nevybavil.

50. Soud poté doplnil v souladu s pokynem odvolacího soudu dokazování o výslech svědkyně [jméno] [příjmení], která je družkou svědka [příjmení]. Z výslechu svědkyně bylo soudem zjištěno, že s žalobkyní a žalovaným se zná z důvodu přátelského vztahu jejího druha s žalovaným. Svědkyně dále uvedla, že před svou výpovědí u soudu probírala se svým partnerem skutečnosti, o nichž její partner jakožto svědek u v tomto řízení u soudu vypovídal. Svědkyně uvedla, že v srpnu 2017 byla spolu s dětmi a svým partnerem [jméno] [příjmení] na dovolené u žalobkyně a žalovaného. Ráno, když u žalobkyně a žalovaného snídali, přijela žalovaná [číslo] řešili nějaké rodinné vyrovnání mezi žalovanými, nějaké pozemky, svědkyně uvedla, že se jednalo o pozemek ve [obec], pozemek na [obec] a barák v [obec]. Žalovaná se tehdy chtěla domluvit s žalovaným, aby si spolu pozemky rozdělili, aby se jako sourozenci vyrovnali. Žalobkyně s tím žádný problém neměkla, říkala, že jí je to jedno, že jí to nezajímá, že nic nechce. Svědkyně si nevybavila, zda se v rámci předmětného rozhovoru řešila hodnota pozemků. Svědkyně dále uvedla, že jejich pobyt u žalobkyně a žalovaného tehdy trval 5 dní, atmosféra mezi žalobkyní a žalovaným tehdy nebyla dobrá, schylovalo se k rozvodu. Svědkyně si nevybavila kolikátý den jejich pobytu k uvedené schůzce mělo dojít, uvedla, že v den jejich příjezdu to být nemohlo, protože ke schůzce došlo během snídaně poté, co již u [anonymizováno] spali. Po schůzce podle svědkyně žalobkyně odešla do práce, den s nimi netrávila. Svědkyně si nevybavila, zda a co dalšího se během předmětného rozhovoru mezi žalobkyní a žalovanými řešilo 51. Další účastníky navržené důkazy soud buď neprovedl pro nadbytečnost, k čemuž se blíže vyjádří v odůvodnění rozsudku níže, nebo je sice provedl, ale nečinil z nich žádné skutkové závěry potřebné pro rozhodnutí, proto je v odůvodnění tohoto rozsudku neuvádí. Soud hodnotil provedené důkazy jak jednotlivě, tak ve vzájemných souvislostech. Předložené listinné důkazy soud hodnotí jako věrohodné. K věrohodnosti provedených výpovědí se soud vyjádří v rámci odůvodnění rozsudku níže.

52. Podle § 714 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, v záležitostech týkajících se společného jmění a jeho součástí, které nelze považovat za běžné, právně jednají manželé společně, nebo jedná jeden manžel se souhlasem druhého. Odmítá-li manžel dát souhlas bez vážného důvodu a v rozporu se zájmem [role v řízení], rodiny nebo rodinné domácnosti, či není-li schopen vůli projevit, může druhý manžel navrhnout, aby souhlas manžela nahradil soud (odst.1). Jedná-li právně manžel bez souhlasu druhého manžela v případě, kdy souhlasu bylo zapotřebí, může se druhý manžel dovolat neplatnosti takového jednání (odst.2).

53. Soud se v rámci v pořadí druhého rozsudku, přestože žaloba byla v části, v níž se žalobkyně domáhala neplatnosti shora specifikované darovací smlouvy zamítnuta, opětovně zabývá posouzením platnosti uvedené darovací smlouvy. K zamítnutí žaloby v uvedené části došlo pouze pro nedostatek naléhavého právního zájmu v tom smyslu, že by neplatnost byla konstatována přímo ve výroku rozsudku. To však nic nemění na skutečnosti, že se soud musí zabývat platností předmětné darovací smlouvy jakožto předběžnou otázkou pro určení, zda jsou darované nemovitosti součástí společného jmění žalobkyně a žalovaného.

54. Soud se předně zabýval skutečností, zda existuje naléhavý právní zájem žalobkyně na takovém určení. Soud dospěl k závěru, že naléhavý právní zájem žalobkyně v daném případě je dán, a to s odkazem na závěry vyslovené Nejvyšším soudem ČR např.v rozsudku ze dne [datum rozhodnutí], sp.zn. [spisová značka] nebo rozsudku ze dne [datum rozhodnutí], sp.zn. [spisová značka]. Podle těchto závěrů se připouští určovací žaloba v případě zaniklého, ale dosud nevypořádaného společného jmění manželů, pokud je v katastru nemovitostí zapsána jako vlastník třetí osoba i tehdy, pokud již probíhá řízení o vypořádání společného jmění [role v řízení]. Připuštění takové žaloby je odůvodněno požadavkem, aby soudní rozhodnutí mohlo být způsobilé k zápisu do katastru nemovitostí. Takový cíl by nemohl být naplněn, pokud by v průběhu řízení o vypořádání společného jmění [role v řízení] byla v katastru nemovitostí zapsána jako vlastník třetí osoba (rozdílná od bývalých [role v řízení]), protože pak by rozhodnutí o vypořádání nenavazovalo na stav zápisu v katastru nemovitostí. Pokud se dosáhne určení, že věc je součástí společného jmění [role v řízení], je tato otázka vyřešena jednak ve vztahu k třetí osobě a jednak ve vztahu mezi bývalými manželi a odpadá její předběžné posouzení v řízení o vypořádání společného jmění [role v řízení]. Ze závěrů vyslovených Nejvyšším soudem ČR v rozsudku ze dne 26.10.2016 sp.zn. 22 Cdo 1789/2016 či ze dne 31.3.2010, sp.zn. 22 Cdo 506/2008 poté vyplývá, že na určení, že sporná věc je součástí společného jmění [role v řízení] může být dán naléhavý právní zájem v případě neplatnosti převodu takové věci na jinou osobu jen jedním z [role v řízení] bez účasti druhého manžela. Tyto závěry Nejvyšší soud vyslovil také v rozsudku ze dne 24.10.2019, sp.zn. 24 Cdo 538/2019, kde je zároveň uvedeno, že v případě, že jeden z [role v řízení] převedl bez souhlasu druhého manžela na třetí osobu majetek patřící do společného jmění [role v řízení], proti čemuž posléze následovala ze strany dotčeného manžela námitka relativní neplatnosti vznesená proti účastníkům převodní smlouvy, je nezbytné formulovat žalobu jako žalobu na určení, že předmětná věc je v zaniklém a dosud nevypořádaném společném jmění [role v řízení], a to pro případ, že dosud probíhá řízení o vypořádání předmětného společného jmění [role v řízení]. Takové žalobě pak může být vyhověno, pouze pokud se řízení o takové žalobě účastní všichni účastníci převodní smlouvy. V daném případě byly účastníky převodní smlouvy, tj. darovací smlouvy ze dne [datum] žalovaný [číslo] jakožto dárce a žalovaná [číslo] jakožto obdarovaná. Žalovaná [číslo] je vedena jako katastrální vlastník nemovitostí, ohledně nichž se žalobkyně domáhá určení, že tvoří součást doposud nevypořádaného společného jmění. Žalobkyně namítla neplatnost darovací smlouvy ze dne [datum]. V řízení vedeném u [název soudu] žalobkyně namítá, že předmětné nemovitosti by měly být soudem vypořádány. Řízení o vypořádání společného jmění žalobkyně a žalovaného [číslo] nebylo ke dni vyhlášení tohoto rozsudku skončeno a podání určovací žaloby ve znění, jak se žalobkyně domáhá v bodě II petitu žaloby, je proto na místě.

55. Mezi účastníky sporu bylo učiněno nesporným, že dne [datum] došlo k uzavření darovací smlouvy, na základě které byly na žalovanou [číslo] převedeny nemovitosti, které byly nabyty žalovaným [číslo] za trvání manželství s žalobkyní a staly se společným majetkem žalobkyně a žalovaného [číslo]. Skutečnost, že pozemky byly nabyty žalovaným [číslo] za trvání manželství vyplývá ostatně i z provedených listinných důkazů. Z provedeného dokazování poté vyplynulo, že manželství účastníků bylo rozsudkem soudu ze dne [datum] rozvedeno. Taktéž z provedeného dokazování vyplynulo, že pozemky, které byly předmětem darovací smlouvy ze dne [datum] byly žalobkyní uplatněny k vypořádání společného jmění [role v řízení], když řízení o vypořádání je vedeno [název soudu] a zatím nebylo pravomocně skončeno.

56. V souladu s § 714 občanského zákoníku byl k platnosti darovací smlouvy ze dne [datum] uzavřené mezi žalovanými potřeba souhlas žalobkyně s darováním nemovitostí specifikovaných v darovací smlouvě ze dne [datum], neboť převod nemovitostí bezesporu není běžnou záležitostí týkající se společného jmění [role v řízení]. Zákon neukládá povinnost k tomu, aby souhlas manžela s právním jednáním druhého manžela ve smyslu § 714 občanského zákoníku byl písemný. Souhlas však musí být dostatečně určitý, musí směřovat ke konkrétnímu úkonu, v daném případě darování konkrétních v darovací smlouvě specifikovaných nemovitostí. Ze strany žalovaných je tvrzeno, že k darování nemovitostí na základě předmětné darovací smlouvy došlo se souhlasem žalobkyně, který byl poskytnut v ústní formě. Žalobkyně udělení souhlasu popírá, vznesla námitku neplatnosti předmětné smlouvy právě s ohledem na absenci jejího souhlasu.

57. K udělení souhlasu žalobkyní s předmětným darováním mělo podle tvrzení žalovaných dojít cca v polovině srpna 2017 ve [obec] v místě tehdejšího společného bydliště žalobkyně a žalovaného [číslo] za přítomnosti žalované [číslo] svědka [jméno] [příjmení], jeho družky a dětí. Soud provedl ohledně těchto tvrzení jak účastnický výslech obou žalovaných, tak výslech [jméno] [příjmení] a jeho družky [jméno] [příjmení] jakožto svědků. Soud zohlednil i obsah výpovědí žalovaných a [jméno] [příjmení] provedených v rámci řízení o vypořádání společného jmění žalobkyně a žalovaného [číslo] v řízení o snížení výživného vedených [název soudu], v nichž žalovaná [číslo] vypovídala z pozice svědkyně. Taktéž soud zohlednil obsah výpovědí rodičů žalovaných, kteří se z pozice svědků vyjadřovali k nastalé situaci v rámci řízení o vypořádání společného jmění žalobkyně a žalovaného [číslo] o snížení výživného vedených před [název soudu].

58. Z provedeného dokazování má soud za prokázané, že žalovanému [číslo] byly matkou žalovaných darovány v roce 2012 nemovitosti ve [obec]. Soud v souladu se závazným názorem odvolacího soudu znovu zhodnotil závěry z provedeného dokazování doplněného o výslech svědkyně [jméno] [příjmení] a dospěl k závěru, že není na místě uvěřit tomu, že v srpnu 2017 došlo k žalovanými tvrzené schůzce, na které měl být dán ze strany žalobkyně v ústní formě souhlas s darováním nemovitostí, které jsou předmětem tohoto řízení. Pokud si žalovaní totiž byli vědomi, že k darování nemovitostí potřebují souhlas žalobkyně a měli za to, že tento souhlas mají, nebyl důvod neuvést tuto skutečnost v darovací smlouvě, která byla písemná. Nadto nelze přehlédnout, že žalovaný ještě v době, kdy měla žalobkyně údajně poskytnout ústní souhlas s darováním předmětných nemovitostí, požadoval prostřednictvím emailové korespondence po žalobkyni podpis dohody o vypořádání majetku, ve které by účastníci prohlásili, že předmětné nemovitosti jsou ve výlučném vlastnictví žalovaného. Žalobkyně tuto dohodu nepodepsala. Taktéž nelze přehlédnout, že žalovaný v žalobou napadené darovací smlouvě prohlásil, že je výlučným vlastníkem předmětných nemovitostí, o žalobkyni ani jejím údajném souhlasu s darováním se žalovaný v darovací smlouvě nezmiňuje, ačkoli byla uzavřena dne [datum], tedy poté, co již měli žalovaní podle svého tvrzení disponovat ústním souhlasem žalobkyně s darováním. Taktéž není důvěryhodné tvrzení, že se prostřednictvím darování předmětných nemovitostí se měli žalovaní mezi sebou vyrovnat důvodu, že žalovaný obdržel od matky žalovaných nemovitosti ve [obec]. Z provedeného dokazování totiž vyplynulo, že i žalovaná obdržela od rodičů žalovaných, resp. jejich otce, řadu nemovitostí nemalé hodnoty. Tyto navíc obdržela až poté, co byly darovány nemovitosti ve [obec] žalovanému matkou žalovaných.

59. Nadto soud setrvává na již dříve vysloveném závěru, že i pokud by uvěřil tomu, že došlo k poskytnutí ústního souhlasu žalobkyně s darováním předmětných nemovitostí, nelze v žádném případě uvěřit tomu, že by takový souhlas byl dostatečně konkrétní a že by žalobkyně byla dostatečně seznámena s tím, že k převodu pozemků ze společného jmění dojde bez jakéhokoli protiplnění, tedy darováním. Taktéž nelze uvěřit tomu, že by souhlas žalobkyně dávala při vědomí, že za majetek v několikamilionové hodnotě, navíc v době kdy se schylovalo k rozvodu manželství žalobkyně a žalovaného [číslo] by žalobkyně neobdržela ničeho. Žalovaní sice shodně vypověděli, že žalobkyně byla seznámena s tím, že dojde k darování konkrétních nemovitostí, dále že byly v rámci rozhovoru žalovaných a žalobkyně probírány hodnoty nemovitostí, které mají být darovány a že mají být darovány za účelem vyřešení majetkového vyrovnání mezi žalovanými. Z obsahu výpovědí svědka [jméno] [příjmení] však již takové skutečnosti jednoznačně nevyplývají. Navíc svědek je v přátelském vztahu s žalovaným a výpovědi svědka se v průběhu času podezřele vyvíjí, podepsaný soud proto výpověď tohoto svědka poskytnutou v rámci řízení před podepsaným soudem již vůbec nepovažuje za věrohodnou a výpovědi svědka v předchozích řízeních u [název soudu] zcela nepotvrzují tvrzení žalovaných. Svědek totiž v rámci své předchozí svědecké výpovědi provedené před [název soudu] v rámci řízení o vypořádání společného jmění žalobkyně a žalovaného [číslo] hovořil pouze o převodech či přepisech pozemků a uvedl, že neví, proč se předmětné pozemky měly na žalovanou [číslo] přepisovat. V rámci své svědecké výpovědi u podepsaného soudu však najednou tentýž svědek uvádí, že důvodem mělo být vypořádání mezi žalovanými. Svědek [příjmení] [příjmení] také jak v rámci předchozí svědecké výpovědi v rámci řízení o vypořádání společného jmění účastníků, tak v rámci výpovědi v řízení o snížení výživného vedených [název soudu], nehovořil o tom, že by měl být žalobkyní dán souhlas s darováním, hovořil pouze o souhlasu s převodem. Takovým převodem by poté vůbec nemuselo být darování, tedy jednání, v důsledku něhož by žalobkyně s žalovaným [číslo] za převedený majetek neobdrželi ničeho. Taktéž je třeba podotknout, že jak v rámci řízení před [název soudu], tak v rámci řízení před podepsaným soudem svědek [příjmení] [příjmení] na rozdíl od žalovaných vypověděl, že v rámci rozhovoru mezi žalovanými a žalobkyní nebyly řešeny hodnoty nemovitostí. Pakliže ovšem nelze jednoznačně konstatovat, že by si žalobkyně byla vědoma toho, jaká je hodnota převáděných nemovitostí a že jsou skutečně převáděny co do vypořádání poloviny hodnoty nemovitostí, které obdržel žalovaný [číslo] od matky žalovaných, tak taktéž nelze dospět k závěru, že byl ze strany žalobkyně činěn souhlas při vědomí toho, že dojde k darování nemovitostí, tedy k převodu bez jakéhokoli protiplnění. Nelze tedy dospět k závěru o tom, že ze strany žalobkyně byl dán souhlas ke konkrétnímu právnímu jednání, tj. darování předmětných nemovitostí.

60. Pokud jde o výslech svědkyně [jméno] [příjmení] provedený k pokynu odvolacího soudu, tento považuje soud za zcela nevěrohodný. Svědkyně je družkou svědka [jméno] [příjmení], k celé věci se poprvé vyjadřovala až v době, kdy její druh v téže věci již několikrát vypovídal, navíc svědkyně uvedla, že probírala před svou výpovědí se svým druhem skutečnosti, které následně byly předmětem i jejího výslechu. Svědkyně si ohledně údajné schůzky žalovaných a žalobkyně v létě 2017 vybavila v rámci své výpovědi přesně jen to, co předtím vypověděl její partner, tj. zcela přesně si vybavila, že bylo řešeno majetkové vyrovnání, taktéž si přesně vybavila, o jaké konkrétní nemovitosti mělo v rámci majetkového vyrovnání jít, taktéž si vybavila, že po schůzce měla žalobkyně odejít do práce. Vybavila si tedy pouze skutečnosti rozhodné pro toto řízení. Svědkyně si ovšem už nevybavila, zda a co jiného se v rámci předmětné schůzky mělo řešit kromě údajného majetkového vyrovnání, nevybavila si zcela přesně ani to, jak probíhal zbytek jejich dovolené u žalobkyně a žalovaného.

61. Pouze nad rámec soud dodává, že nevěrohodnost tvrzení žalovaných o tom, že došlo ke schůzce, na které měl být dán souhlas žalobkyně s darováním předmětných nemovitostí, částečně vyplývá i z toho, že ke schůzce mělo dojít podle tvrzení žalovaných, svědků a datovaných fotografií předložených svědkem [jméno] [příjmení], mezi 13.- [datum] ráno, cca kolem deváté či desáté hodiny, kdy byli u žalobkyně a žalovaného na dovolené svědci [příjmení] [příjmení] a jeho partnerka [jméno] [příjmení] a přišli k žalobkyni a žalovanému na snídani, ihned po schůzce měla žalobkyně podle tvrzení žalovaných a svědků odejít do práce. Svědci měli na dovolené u žalobkyně a žalovaného trávit cca 4-5 dní. Ke schůzce tak nemohlo dojít [datum], tj. v den příjezdu svědků k žalobkyni a žalovanému, neboť ke schůzce podle žalovaných a svědků došlo až když se svědci vzbudili a šli na snídani k žalobkyni a žalovanému. Nemohlo k ní dojít ani v den odjezdu svědků domu, neboť svědci uvedli, že po schůzce trávili u žalobkyně a žalovaného den. Ke schůzce poté nemohlo dojít ani [datum], neboť již v rámci své první výpovědi u [název soudu] svědek [příjmení] předložil fotografii ze dne [datum], kde byla spolu se svědkyní [jméno] [příjmení] zachycena i žalobkyně na výletě v [anonymizováno] lesa, ke schůzce však mělo dojít v den, kdy následně žalobkyně odešla do práce, netrávila jej tedy na výletě se svědky. Ke schůzce patrně nemohlo dojít ani [datum] ráno, neboť žalobkyně předložila soudu printscreen skypové komunikace ze dne [datum] se třetí osobou, kterou vedla v době, kdy měla údajná schůzka proběhnout.

62. Soud neprovedl pro nadbytečnost důkaz opětovnou výpovědí svědka [příjmení] tak, jak bylo navrhováno žalovanými k odstranění rozporů, svědek se ve věci vyjadřoval již třikrát, jeho výpověď se v průběhu času vyvíjela ve prospěch žalovaných, dalším výslechem svědka by tak nemohly být věrohodně odstraněny rozpory v jeho předchozích výpovědích. Taktéž soud pro nadbytečnost nezjišťoval hodnotu nemovitostí, jichž se týkalo darování, jak navrhovala žalobkyně, když soud i bez zjištění této hodnoty považuje tvrzení žalovaných o udělení souhlasu žalobkyně s darováním za nevěrohodné.

63. Soud má tedy za to, že za dané situace nelze konstatovat, resp. soud neuvěřil tomu, že byl žalobkyní udělen souhlas s darováním předmětných nemovitostí. Pakliže k darování předmětných nemovitostí bez takového souhlasu žalobkyně došlo, je taková darovací smlouva neplatná. Nemovitosti, které byly předmětem darování je proto třeba považovat za součást společného jmění žalobkyně a žalovaného [číslo] neboť byly nabyty v průběhu trvání manželství žalobkyně a žalovaného v režimu zákonné úpravy společného jmění [role v řízení]. S ohledem na výše uvedené tedy soud podané žalobě vyhověl a rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku rozsudku shora.

64. O náhradě nákladů řízení mezi účastníky soud rozhodl v souladu s § 142 odst.1 o.s.ř., když účastníkem úspěšným ve věci byla žalobkyně a má proto proti žalovaným právo na náhradu nákladů řízení. Soud si je vědom toho, že došlo k zamítnutí žaloby v části, v níž se žalobkyně domáhala určení neplatnosti darovací smlouvy, podle názoru soudu je však nutné zohlednit, že z téhož důvodu, tj. pro neplatnost téže darovací smlouvy, se poté žalobkyně domáhala v rámci druhé části žalobního petitu určení, že darované nemovitosti jsou součástí společného jmění [role v řízení]. Podstata sporu tedy byla posoudit jakožto předběžnou otázku platnost předmětné darovací smlouvy, od tohoto posouzení se odvíjel úspěch ve věci. Soud dospěl k závěru, že darovací smlouva skutečně neplatná je, a proto určil, že předmětné nemovitosti jsou součástí společného jmění účastníků. Soud má tedy za to, že žalobkyně uspěla se svým nárokem zcela, jejím požadavku bylo ve své podstatě zcela vyhověno. Náhrada nákladů řízení je tvořena odměnou za 6 úkonů právního zástupce žalobkyně po 5 100 Kč/úkon při tarifní hodnotě 100 000 Kč jakožto součtu tarifních hodnot v souladu s § 12 odst.3 vyhlášky č.177/1996 Sb. ve spojení s § 9 odst.4 cit.vyhlášky (převzetí zastoupení, předžalobní upomínka ze dne [datum], dvakrát písemné podání ve věci samé, dvakrát účast při jednání soudu), dále náhradou hotových výdajů právního zástupce žalobkyně ve výši 1800 Kč v souladu s § 13 odst.3 cit. vyhlášky a 21% DPH, když právní zástupce žalobkyně osvědčil, že je jejím plátcem. Při jednání soudu dne [datum] a dne [datum] již žalobkyně advokátem zastoupena nebyla, zde jí tedy byla přiznána paušální náhrada podle § 1 odst.3 a § 2 odst.3 vyhlášky č. 254/2015 Sb. za 5 úkonů po 300 Kč úkon (dvakrát příprava na jednání, účast při jednání soudu dne [datum] – dva úkony s ohledem na délku jednání a dále účast při jednání dne [datum]). Dále byla žalobkyni přiznána paušální náhrada podle § 1 odst.3 a § 2 odst.3 vyhlášky č. 254/2015 Sb. za úkony v rámci odvolacího řízení a úkony po částečném zrušení prvostupňového rozsudku, a to 6 úkonů po 300 Kč úkon (jednou příprava na jednání odvolacího soudu, dále účast při jednání odvolacího soudu dne [datum], 2krát příprava na jednání u prvostupňového soudu a 2krát účast při jednání u prvostupňového soudu dne [datum] a [datum]).

65. V souladu s § 2 odst.3 zákona od soudních poplatků byla žalovaným uložena povinnost zaplatit České republice na účet [název soudu] soudní poplatek ve výši 7 000 Kč ve výši podle položky 4 bodu 1 písm. a) a písm.c) Sazebníku soudních poplatků, když žalobkyně byla osvobozena od soudních poplatků a ve věci byla úspěšná.

66. Lhůta k plnění byla žalovaným uložena v souladu s § 160 odst.1 o.s.ř.