27 C 4/2020- 237

Rubrum

Obvodní soud pro Prahu 2 rozhodl samosoudkyní Mgr. Lucií Šenkovou v právní věci žalobkyně: [osobní údaje žalobkyně] zastoupená advokátem [údaje o zástupci] proti žalovanému: [osobní údaje žalovaného] o zaplacení 1 196 294,50 Kč s příslušenstvím takto:

Výrok

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 1 122 421 Kč s úrokem z prodlení ve výši 10% ročně od 28. 11. 2019 do zaplacení a to do 15 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se zamítá co do částky 35 073,50 Kč s úrokem z prodlení ve výši 10% ročně od 25. 11. 2019 do zaplacení a dále co do úroku z prodlení ve výši 10% ročně z částky 1 122 421 Kč od 25. 11. 2019 do 27. 11. 2019.

III. Žalovaná je povinna nahradit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši 184 983,60 Kč k rukám právního zástupce žalobkyně [příjmení] [jméno] [příjmení], advokáta, a to do 15 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

Odůvodnění

1. Žalobkyně se žalobou podanou u zdejšího soudu domáhá na žalované zaplacení částky 1 196 294,50 Kč v souvislosti s domovní prohlídkou, která byla u žalobkyně provedena dne 7. 9. 2015. Domovní prohlídka byla provedena na základě příkazu soudce Obvodního soudu pro Prahu 5 sp. zn. 37 Nt 5099/2015 ze dne 7. 9. 2015. Prohlídka byla provedena v prostorách rodinného domu – budovy [adresa], na adrese [adresa], která je ve vlastnictví [jméno] [příjmení]. V místě domovní prohlídky byla přítomna žalobkyně, matka vlastníka výše uvedených nemovitostí, která v nemovitosti bydlela. Příkaz k provedení domovní prohlídky byl vydán vzhledem k tomu, že bylo dáno podezření, že v uvedeném objektu se nachází věc důležitá pro trestní řízení. Žalobkyně byla přepadena policejním komandem, aniž by se kdy dopustila trestné činnosti takovým, že nad ránem bez předchozí výzvy k zpřístupnění či opuštění obývaných nemovitých věcí došlo k poškození skleněné výplně na obou křídlech dveří vedoucích z obývacího pokoje domu na terasu a dále byl poškozen rám levého křídla dveří v levé části. Doručení příkazu k domovní prohlídce předcházelo nenadálé vniknutí policejního komanda do předmětného objektu a poškození jeho částí. Dle protokolu o výslechu byl výslech žalobkyně zahájen dne 16. 9. 2015 ve 4.50 hodin, tedy dle dokumentace ještě před samotným započetím domovní prohlídky. V důsledku nepřiměřeného postupu policie vznikly u žalobkyně psychické problémy. Proto po cca dvou měsících vyhledala pomoc psychologa a v roce 2017 pomoc psychiatra. Od té doby dochází k pravidelným ambulantním kontrolám, byla rovněž hospitalizována na [anonymizováno 9 slov] (12. 4. 2018 – 19. 4. 2018), kdy bylo diagnosticky uzavřeno, že trpí posttraumatickou stresovou poruchou. V současnosti je medikována kombinací antidepresiv a axiolitik, podstupuje i individuální psychoterapii. Její stav vyústil až v invaliditu. Žalobkyně si nechala zpracovat znalecký posudek [anonymizováno] [jméno] [příjmení], soudního znalce o oboru zdravotnictví, odvětví psychiatrie, ze dne 18. 9. 2018. Znalec ve svém znaleckém posudku dospěl k závěru, že žalobkyně trpí posttraumatickou stresovou poruchou, kdy se jedná o duševní poruchu úzkostného spektra, která se u žalobkyně bez psychiatrické anamnézy rozvinula v reakci na těžký stres a v příčinné souvislosti se zásahem policejní jednotky v září roku 2015. V současnosti lze hovořit o chronifikaci duševní poruchy, kdy přes poskytovanou léčbu došlo jen k částečné subjektivní újmě a stav nadále kolísá. Výše za účelem hodnocení bolestného a stanovení výše ztížení společenského uplatnění žalobkyně oslovila [anonymizováno] [jméno] [příjmení], soudního znalce z oboru zdravotnictví, odvětví psychiatrie, specializace stanovení nemateriální újmy na zdraví. Ten vypracoval znalecký posudek, kterým stanovil bolestné (posudek ze dne 21. 4. 2019) a kterým stanovil ztížení společenského uplatnění. Co se týká bolestného, znalec dospěl k bodovému ohodnocení ve výši 110 bodů. Při stanovení výše jednoho bodu, znalec vycházel z průměrné hrubé měsíční nominální mzdy na předpočtené počty zaměstnanců v národním hospodářství za kalendářní rok 2018 (což je rok, kdy se ustálil zdravotní stav žalobkyně) a hodnota bodu tak činí 318,85 Kč. Bolestné žalobkyně v hodnotě 110 bodů činí 35 073,50 Kč. Výši ztížení společenského uplatnění znalec stanovil na částku 1 122 421 Kč. Hodnota újmy na zdraví žalobkyně tak celkem činí částku 157 494,50 Kč. Za zpracování znaleckého posudku [anonymizováno] [jméno] [příjmení] žalobkyně uhradila dne 10. 5. 2019 částku 13 800 Kč, za znalecký posudek znalce [příjmení] [jméno] [příjmení] žalobkyně uhradila celkem částku 25 000 Kč a to nejprve zálohu ve výši 10 000 Kč převodem ze dne 27. 8. 2018 a dále doplatek ve výši 15 000 Kč dne 17. 9. 2018.

2. Žalovaná se k žalobě vyjádřila tak, že žalobou uplatněný nárok neuznává. Žalovaná učinila nespornou skutečnost, že u ní žalobkyně dne 5. 4. 2019 podáním ze dne 3. 4. 2019 doplněné podáním doručeným dne 27. 5. 2019 uplatnila nárok na poskytnutí náhrady škody v celkové výši 2 388 800 Kč se stávající z nároku na náhradu škody na zdraví ve výši 2 350 000 Kč a nároku na náhradu nákladů vynaložených na znalecký posudek ve výši 38 000 Kč. Žalovaná uvedla, že rozsudkem Městského soudu v Praze dne 24. 6. 2017 sp. zn. [spisová značka] byl obžalovaný [příjmení] [jméno] [příjmení] ([role v řízení] [role v řízení]) uznán vinným zvlášť závažným zločinem nedovolené výroby a jiného nakládání s omamnými a psychotropními látkami a s jedy dle ust. § 283 odst. 1, 3 písm. c) tr. zákoníku a přečinem nedovoleného ozbrojování dle ust. § 279 odst. 1 tr. zákoníku a za to byl odsouzen k úhrnnému trestu odnětí svobody v trvání tří roků, jehož výkon byl podmíněně odložen za současného vyslovení dohledu na zkušební dobu pěti let. Jako vedlejší trest mu byl uložen trest propadnutí věcí, mimo jiné i předmětů zajištěných policejním orgánem dne 16. 9. 2015 v průběhu domovní prohlídky v rodinném domě na adrese [adresa]. Z obsahu trestního spisu vyplývá, že na návrh dozorového státního zástupce byl dne 7. 9. 2015 vydán příkaz k provedení domovní prohlídky, neboť bylo dáno důvodné podezření, že se v uvedeném objektu nachází věci důležité pro trestní řízení. Domovní prohlídka byla provedena dne 16. 9. 2015, přičemž byly zajištěny věci sloužící k výrobě marihuany, dále bylo zajištěno konopí, resp. rostliny konopí a to 96,98 g konopí. Dále byla zajištěna nelegálně držená zbraň. Dle žalované byla domovní prohlídka provedena v souladu s zákonem na základě příkazu soudu za přítomnosti nezúčastněné osoby. Po celou dobu trestního řízení přípravného ani v řízení před soudem [anonymizována dvě slova] [jméno] [příjmení] či žalobkyně [celé jméno žalobkyně] nevznesli žádnou stížnost na postup policejního orgánu při provádění domovní prohlídky a rovněž neuvedli žádnou skutečnost, která by zpochybňovala zákonnost tohoto vyšetřovacího úkonu. Dle názoru žalované zde chybí odpovědnostní titul za tvrzenou škodu, neboť z postupu policejního orgánu při provádění domovní prohlídky nelze vyvozovat žádné porušení pravidel předepsaných právními normami pro počínání státního orgánu při jeho činnosti. Z uvedených důvodu žalovaná navrhuje zamítnutí žaloby v plném rozsahu.

3. V řízení bylo mezi účastníky nesporné, žalobkyně uplatnila svůj nárok předběžně u žalované a to podáním doručeným žalované dne 5. 4. 2019, které dále doplnila podáním doručeným žalované dne 27. 5. 2019. Žalobkyně uplatnila nárok v celkové výši 2 388 800 Kč se stávající se z nároku na náhradu škody na zdraví ve výši 2 350 000 Kč a nároku na náhradu nákladů vynaložených na znalecký posudek ve výši 38 800 Kč Tyto skutečnosti tak nebyly předmětem dokazování.

4. Z listin z trestního spisu Městského soudu v Praze sp. zn. [spisová značka] (protokolu o provedení domovní prohlídky ze dne 16. 9. 2015, příkazu k domovní prohlídce ze dne 7. 9. 2015 sp. zn. 37 Nt 5099/2015, protokolu o výslechu osoby podezřelé ze dne 16. 9. 2015 a úředního záznamu ze dne 16. 9. 2015) vzal soud za prokázané, že příkazem k domovní prohlídce sp. zn. 37 Nt 5099/2015 ze dne 7. 9. 2015 nařídil soudce Obvodního soudu pro Prahu 5 domovní prohlídku stavby, která je v katastru nemovitostí vedena jako rodinný dům – budova s [adresa], včetně k ní náležejících prostor a příslušenství, nacházející se na adrese [adresa], okres [okres], na pozemku parc. [anonymizována dvě slova], zapsané v katastru nemovitostí kat. úřadu pro [územní celek], [stát. instituce], [anonymizováno]. [anonymizována dvě slova], ve vlastnictví [jméno] [příjmení], bytem [adresa]. Domovní prohlídku měli provést příslušníci Policie ČR, OŘP Praha II., SKPV, OOK, 9. Oddělení, za přítomnosti nezúčastněné osoby v době od 11. 9. 2015 00.00 hodin do 7. 10. 2015 do 24.00 hod. Příkaz k domovní prohlídce byl odůvodněn tím, že policejním orgánem je vedeno šetření ve věci podezření ze spáchání trestného činu dle § 285 odst. 1 tr. zákoníku, jehož se měl dopouštět podezřelý [jméno] [příjmení], [datum narození], spolu s [jméno] [příjmení], [datum narození], tím, že by měl ve skladovém areálu na adrese [adresa], ve skladu [číslo] dalších nezjištěných místech v dosud nezjištěném rozsahu pěstovat rostliny konopí. Ve shora specifikované stavbě měla být domovní prohlídka provedena proto, neboť bylo zjištěno, že podezřelý [jméno] [příjmení] měl v předmětném domě bydlet, když byl viděn, jak do domu vstupuje za použití klíčů a nemovitost patří synovi podezřelého panu [jméno] [příjmení], [datum narození]. S ohledem na předpokládané bydliště podezřelého by se na místě mohli nacházet věci související s trestnou činností, zejména živé rostliny konopí, omamné a psychotropní látky a jedy, předměty pro pěstování konopí, separované části rostlin konopí připravovaného pro aplikaci známé jako drogy marihuana a předměty pocházející z trestné činnosti či určené k jejímu páchání. Dne 16. 9. 2015 tak byla provedena domovní prohlídka, přičemž v protokolu o provedení domovní prohlídky je uvedeno, že předchozí výslech podle § 84 tr. řádu nebyl proveden. V protokolu je dále uvedeno, že [celé jméno žalobkyně] na dotaz komisaře, zda se v domě nachází nějaké drogy, rostliny konopí, předměty a chemikálie určené k podpoře růstu těchto rostlin či jiné věci pocházející či určené k trestné činnosti uvedla, že o žádných takových věcech neví. Domovní prohlídka byla provedena v prostorách stavby – rodinného domu s [adresa], na adrese [adresa]. Domovní prohlídce byla jako nezúčastněná osoba přítomna [jméno] [příjmení], [datum narození] Příkaz k domovní prohlídce byl téhož dne v 5.10 hodin doručen [jméno] [příjmení], [datum narození], na adrese [adresa] Příkaz k domovní prohlídce byl dále doručen [celé jméno žalobkyně] v čase 5.08 hodin v místě konání. S prohlídkou bylo započato dne 16. 9. 2015 v 6.15 hodin. Prohlídka byla skončena dne 16. 9. 2015 v čase 11.30 hodin. Při prohlídce došlo k poškození věcí a zařízení objektu a to skleněné výplně na obou křídlech dveří vedoucích z obývacího pokoje na terasu domu a dále byl poškozen rám levého křídla dveří ve své čelní části. Kromě jiného byla na místě zajištěna pistole tov. zn. Beretta, která se nacházela v pracovně v trezoru a dále náboje k této pistoli, finanční hotovost v celkové výši 216 500 Kč a dále v celkové výši 542 300 Kč.

5. V Protokolu o výslechu osoby podezřelé [celé jméno žalobkyně] ze dne 16. 9. 2015 je uvedeno, že výslech měl započnout v 4.50 hodin, když podezřelá osoba byla zadržena a adrese v [obec], [ulice a číslo], v 16. 9. 2015 ve 4.50 hodin. Výpověď podezřelé se v podstatě stává z jedné jediné věty, kdy podezřelá uvedla, že bude s policií spolupracovat na řádném objasnění věci, nicméně se momentálně necítí být schopna vzhledem k únavě rozumně přemýšlet a chtěla by být ve věci vyslechnuta v jiný termín. V tuto chvíli víc k věci nemůže uvést. V protokole je uvedeno, že výslech byl ukončen dne 16. 9. 2015 ve 20.16 hodin. Téhož dne 16. 9. 2015 ve 4.43 hodin, resp. ve 4.30 hodin počala akce policie na adrese [adresa], kde ve 4.45 hodin zadržela prověřovaného [jméno] [příjmení]. Následně proběhla domovní prohlídka nebytových prostor a to konkrétně garáže nacházející se pod bytem, kde byl jmenovaný zadržen.

6. Z předmětného trestního spisu soud dále zjistil, že dne 18. 6. 2015 byly zahájeny úkony trestního řízení na základě podaného trestního oznámení ve věci TČ nedovoleného pěstování rostlin obsahujících omamnou nebo psychotropní látku vůči [jméno] [příjmení], [datum narození]. Usnesením ze dne 16. 9. 2015 bylo zahájeno trestní stíhání osob [jméno] [příjmení], [datum narození], a [jméno] [příjmení], [datum narození], jako obviněných ze spáchání zvlášť závažného zločinu nedovolené výroby a jiného nakládání s omamnými a psychotropními látkami a s jedy dle ust. § 283 odst. 1, 3 písm. c) tr. zákoníku a dále v případě [jméno] [příjmení] rovněž z přečinu nedovoleného ozbrojování podle ust. § 279 odst. 1 tr. zákoníku.

7. Ze znaleckého posudku znalce [příjmení] [jméno] [příjmení], znalce z oboru zdravotnictví, odvětví psychiatrie, specializace gerontopsychiatrie a rovněž z výslechu tohoto znalce vzal soud za prokázané, že žalobkyně se v minulosti psychiatricky neléčila, neužívala žádná psychofarmaka, netrpěla žádnými obtížemi, pro které by byla nucena vyhledat pomoc psychologa nebo psychiatra. Také její rodinná anamnéza je z psychiatrického hlediska negativní, nikdo z rodiny se neléčil pro žádné duševní onemocnění či poruchu. K rozvoji psychiatrických potíží u žalobkyně došlo až po policejním zásahu ze září roku 2015, kdy je evidentní, že právě zásah„ policejního komanda“ byl spouštěčem rozvoje duševní poruchy. Zákrok proběhl nad ránem, policie otevřela násilím vstupní dveře, policisté na posuzovanou mířili zbraněmi, předložené dokumenty si nebyla schopna ani přečíst, domovní prohlídka trvala celý den, byla při ní vystavena komentářům policistů, které se jí dotýkali, nemohla zatelefonovat rodině, celý den nejedla, nepila. Nebyla schopna se v nastalé situaci zorientovat, byla v šoku, nerozuměla důvodům takového postupu, stále považuje násilný charakter zásahu za zcela neadekvátní, vyvolal v ní strach o život. S aktivitami manžela, který byl nakonec za pěstování marihuany a výrobu konopných mastí odsouzen k podmíněnému trestu, neměla nic společného. Žalobkyně nejprve vyhledala pomoc psycholožky [anonymizováno] [příjmení], následně v listopadu 2017 se odhodlala k návštěvě psychiatrické ambulance. [anonymizováno] [příjmení] tehdy popsal úzkostné prožívání a depresivní náladu, katativní myšlení, flashbacky, a souvislost této psychopatologie s anamnesticky přítomným exogenním stresorem. Obtíže pacienty vyhodnotil jako chronifikované, doporučil nasazení antidepresivní a anexiololitické medikace, kterou nakonec žalobkyně akceptovala. Při další kontrole v březnu 2018 popisovala jen částečně subjektivní zlepšení stavu. V dubnu 2018 následovala osmidenní hospitalizace na psychiatrické klinice [anonymizováno 5 slov], kde byl konstatován plně rozvinutý posttraumatický syndrom s paranoidou, zvýšenou obezřetností a hyperviligitou. Diagnostický závěr zněl chroinifikovaná posttraumatická stresová porucha a posuzované bylo doporučeno pokračovat v ambulantní léčbě a individuální psychoterapii. Rovněž tedy znalec v rámci svého znaleckého posudku dospěl k tomu, že posuzovaná trpí posttraumatickou stresovou poruchou (kód F43.1 dle mezinárodní kvalifikace nemocí, resp. její desáté revize). Jedná o duševní poruchu úzkostného spektra, která se u posuzované bez psychiatrické anamnézy rozvinula v reakci na těžký stres a v příčinné souvislosti se zásahem policejní jednotky v září 2015. V současnosti po třech letech průběhu můžeme hovořit o chronifikaci duševní poruchy, kdy přes odpovídající poskytovanou léčbu zatím došlo jen k částečné subjektivní úlevě a stav nadále kolísá. Výše popsaná duševní porucha má zásadní dopad prakticky na všechny sféry života posuzované, jehož kvalitu snižuje. Ovlivňuje její život osobní, rodinný, intimní, pracovní i společenský. Posuzovaná se sociálně izoluje, na rozdíl od minulosti nevyhledává společenské kontakty a prožívá sociální diskomfort. Zhoršení soustředění vede ke snížení pracovní schopnosti. Trpí poruchami sexuálních funkcí snížením libida a anorgasmií. Její život ovlivňuje chronicky prožívaná úzkost, neustálé obavy a paranoidita s dopadem na její chování. V rámci svého výslechu znalec potvrdil, že spouštěčem její duševní poruchy byl zejména masivní úlek spojený se zásahem policie a zejména se způsobem, jakým byla provedena domovní prohlídka.

8. Ze znaleckého posudku znalce [příjmení] [jméno] [příjmení], kterým znalec stanovil ztížení společenského uplatnění, vzal soud za prokázané, že znalec zde vypočetl výši společenského uplatnění na částku 1 122 241 Kč, přičemž neuplatnil žádný modifikační koeficient. Znalec dospěl k závěru, že žalobkyně trpí poruchy spánku s děsivými sny, flashbacky, poruchy pozornosti a paměti, má sníženou psychickou výkonnost, vyhýbané chování, trpí emoční nestabilitou se sníženou frustrační tolerancí, senzitivní vztahovačností až paranoiditou, obsedantní kompulzivním jednáním, dále trpí sociálním stažením, narušení důvěry v bezpečnost světa, narušení důvěry v policii. Žalobkyně dále trpí sexuální disfunkcí, má problémy s přibíráním hmotnosti, trpí strachem z dalšího„ přepadení“, ztratila důvěru v bezpečnost jejího domu. Opustila aktivity běžné před inkriminovanou událostí, trpí narušením pocitu intimity, pocity studu před spoluobčany v místě bydliště. Toto vše jsou příznaky posttraumatické stresové poruchy.

9. Uvedený znalec [příjmení] [jméno] [příjmení] v případě žalobkyně posoudil i bolestné, kdy vycházel analogicky z položky S069 – jiná vnitrolební poranění a dospěl tedy k závěru, že v daném případě činí bolestné 100 bodů, které navýšil ještě o 10 bodů pro komplikace středně těžké vyžadující dlouhodobou léčbu, celkem tedy 110 bodů.

10. O průběhu domovní prohlídky byla vyslechnuta svědkyně [jméno] [příjmení], která se prohlídky zúčastnila jako nezúčastněná osoba. Jmenovaná uvedla, že jí policie tehdy vyzvedla hodně brzo ráno mezi 2-3 hodinou, poté na policejní stanici čekali na zásahovou jednotku. Úkon probíhal tak, že nejprve do domu vstoupila zásahová jednotka. Svědkyně uvádí, že podle ní tady na zvonek nezvonili, již nevzpomíná, zdali bušili a vyzývali k otevření. Svědkyně dále uvedla, že si vzpomíná, že v předmětné době byla nad garáží pěstírna marihuany, dále tam policie zajistila větší množství peněz a rovněž zbraň. Svědkyni na zásahu nepřišlo nic nestandardního, byla to její jediná domovní prohlídka, které se účastnila.

11. Z posudku o invaliditě ze dne 8. 10. 2019 vzal soud za prokázané, že posuzující lékařka [stát. instituce] shledala u žalobkyně dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav s významnějším dopadem na pokles v pracovní činnosti a stanovila míru poklesu pracovní činnosti na 35%. Příčinou dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu žalobkyně je posttraumatická stresová poruchy, kdy u žalobkyně se objevuje chronifikovaná posttraumatická stresová porucha, problémy se spánkem, emoční disbalance, sociální stažení, paranoidní percepce a zvýšené úzkosti a deprese. Jedná se o dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav. Žalobkyni tak byla ode dne 9. 5. 2019 přiznána invalidita I. stupně.

12. Z vyúčtování znaleckého posudku ze dne 21. 4. 2019 příkazu k úhradě vzal soud za prokázané, že [anonymizováno] [jméno] [příjmení] vyúčtoval za vyhotovení znaleckého posudku celkem částku 13 800 Kč. Tato částka mu byla uhrazena dne 10. 5. 2019.

13. Z vyúčtování náhrad nákladů za znalecký posudek vystaveného [anonymizováno] [jméno] [příjmení] vzal soud za prokázané, že žalobkyně uhradila tomuto znalci dne 27. 8. 2018 částku 10 000 Kč a dne 17. 9. 2018 částku 15 000 Kč.

14. Po provedeném dokazování soud dospěl k tomuto závěru o skutkovém stavu: Dne 16. 9. 2015 proběhla v rodinném domě, kde žalobkyně v té době bydlela, tedy na adrese [adresa], domovní prohlídka. Domovní prohlídka byla dle protokolu o provedení domovní prohlídky započata v 6.15 hodin. Předchozí výslech [celé jméno žalobkyně] nebyl před zahájením této domovní prohlídky proveden, přestože v protokolu o jejím výslechu jakožto osoby podezřelé ze stejného dne je uvedeno, že tento výslech započal ve 4.50 hodin. Výslech měl být ukončen dne 16. 9. 2015 ve 20.16 hodin, přestože jmenovaná v rámci výslechu uvedla pouze jednu jedinou větu. Při domovní prohlídce byla poškozena skleněná výplň na obou křídlech dveří vedoucích z obývacího pokoje na terasu domu a dále byl poškozen rám levého křídla dveří ve své čelní části. Žalobkyně nebyla před zahájením domovní prohlídky vyzvána k zpřístupnění prostor. Domovní prohlídka probíhala tak, že nejprve do domu vtrhla zásahová jednotka a poté policisté [anonymizována dvě slova] [obec] [anonymizováno], [anonymizováno], [anonymizována dvě slova] [anonymizováno], [anonymizována dvě slova], [ulice a číslo], [část Prahy] (toto vyplynulo z výpovědi svědkyně [příjmení]). U žalobkyně se po provedení domovní prohlídky objevily psychické problémy a asi po dvou měsících od zásahu vyhledala pomoc psychologa a v listopadu 2017 rovněž pomoc psychiatra. Od té doby se ambulantně léčí, v období od 12. 4. 2018 do 19. 4. 2018 byla hospitalizována na psychiatrické klinice. V této době bylo diagnosticky uzavřeno, že trpí posttraumatickou stresovou poruchou. V důsledku tohoto poškození zdraví bylo u žalobkyně znalcem zjištěno ztížení společenského uplatnění, jehož výše dle metodiky Nejvyššího soudu ČR činí 1 122 321 Kč.

15. Po právní stránce posoudil soud věc následovně:

16. Podle § 1 odst. 1 zák. č. 82/1998 Sb., o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem a o změně zákona České národní rady č. 358/1992 Sb., o notářích a jejich činnosti (notářský řád) (dále jen„ OdpŠk“) stát odpovídá za podmínek zákonem stanovených za škodu způsobenou při výkonu státní moci. Podle § 2 OdpŠk se odpovědnosti za škodu podle tohoto zákona nelze zprostit. Podle § 3 OdpŠk stát odpovídá za škodu, kterou způsobily a) státní orgány, b) právnické a fyzické osoby při výkonu státní správy, která jim byla svěřena zákonem nebo na základě zákona, („ úřední osoby“), c) orgány územních samosprávných celků, pokud ke škodě došlo při výkonu státní správy, který na ně byl přenesen zákonem nebo na základě zákona („ územní celky v přenesené působnosti“).

17. Podle § 13 odst. 1 OdpŠk stát odpovídá za škodu způsobenou nesprávným úředním postupem. Nesprávným úředním postupem je také porušení povinnosti učinit úkon nebo vydat rozhodnutí v zákonem stanovené lhůtě. Nestanoví-li zákon pro provedení úkonu nebo vydání rozhodnutí žádnou lhůtu, považuje se za nesprávný úřední postup rovněž porušení povinnosti učinit úkon nebo vydat rozhodnutí v přiměřené lhůtě. Podle odst. 2 cit. ust. právo na náhradu škody má ten, jemuž byla nesprávným úředním postupem způsobena škoda.

18. Podle § 14 odst. 3 OdpŠk je uplatnění nároku na náhradu škody podle tohoto zákona podmínkou pro případné uplatnění nároku na náhradu škody u soudu. Podle § 15 odst. 1 a 2 OdpŠk přizná-li příslušný úřad náhradu škody, je třeba nahradit škodu do šesti měsíců od uplatnění nároku. Domáhat se náhrady škody u soudu může poškozený pouze tehdy, pokud do šesti měsíců ode dne uplatnění nebyl jeho nárok plně uspokojen.

19. Podle ust. § 82 odst. 1 zákona č. 141/1961 Sb., trestní řád (dále jen trestní řád), domovní prohlídku lze vykonat, je-li důvodné podezření, že v bytě nebo v jiném prostoře sloužící k bydlení nebo v prostorách k nim náležících (obydlí) je věc nebo osoba důležitá pro trestní řízení.

20. Podle ust. § 83 odst. 1 nařídit domovní prohlídku je oprávněn předseda senátu a v přípravném řízení na návrh státního zástupce soudce. V neodkladných případech pak může místo příslušného předsedy senátu nebo soudce (§ 18) učinit předseda senátu nebo soudce, v jehož obvodu má být prohlídka vykonána. Příkaz k domovní prohlídce musí být vydán písemně a musí být odůvodněn. Doručí se osobě, u nějž se prohlídka koná při prohlídce a není-li to možné, nejpozději do 24 hodin po odpadnutí překážky, která brání doručení.

21. Podle ust. § 83 odst. 2 tr. řádu na příkaz předsedy senátu nebo soudce vykoná prohlídku policejní orgán. Podle ust. § 84 tr. řádu vykonat domovní prohlídku nebo osobní prohlídku nebo prohlídku jiných prostor a pozemků lze jen po předchozím výslechu toho, u koho nebo na kom se má takový úkon vykonat a to jen tehdy, jestliže se předchozím výslechem nedosáhlo ani dobrovolného vydání hledané věci nebo odstranění jiného důvodu, který vedl k tomuto úkonu. Předchozího výslechu není třeba, jestliže věc nesnese odkladu a výslech nelze provést okamžitě.

22. Podle ust. § 85 odst. 3 tr. řádu v protokole o prohlídce je třeba též uvést, zda byla dodržena ustanovení o předchozím výslechu, popř. označit důvody, proč dodržena nebyla. Došlo-li při prohlídce k vydání nebo odnětí věcí, je třeba pojmout do protokolu také údaje uvedené v § 78 odst. 5.

23. Podle ust. § 85a odst. 1 tr. řádu osoba, u níž má být provedena domovní prohlídka, prohlídka jiných prostor a pozemků, osobní prohlídka nebo vstup do obydlí, je povinna tyto úkony strpět.

24. Podle ust. § 85a odst. 2 tr. řádu neumožní-li osoba, vůči níž směřuje úkon uvedený v odst. 1, provedení takového úkonu, jsou orgány provádějící úkon oprávněny po předchozí marné výzvě překonat odpor takové osoby nebo jí vytvořenou překážku. O tom učiní záznam do protokolu (§ 85 odst. 3 tr. řádu).

25. Podle ust. § 2958 zák. č. 89/2012 Sb., Občanského zákoníku (dále jen OZ), při ublížení na zdraví odčiní škůdce újmu poškozeného peněžitou náhradu, vyvažující plně vytrpěné bolesti a další nemajetkové újmy; vznikne-li poškozením zdraví překážka lepší budoucnosti poškozeného, nahradí škůdce i ztížení společenského uplatnění, nelze-li výši náhrady takto určit, stanoví se podle zásad slušnosti. [obec] satisfakce za ztížení společenského uplatnění se poskytuje za následky škody na zdraví, které jsou trvalého rázu a mají prokazatelně nepříznivý vliv na uplatnění poškozeného v životě a ve společnosti, zejména na uspokojování jeho životních a společenských potřeb, včetně výkonu dosavadního povolání, možnosti uplatnit se v životě rodinném, politickém, kulturním a sportovním, a to s ohledem na věk poškozeného v době vzniku škody na zdraví. Dojde-li k poškození zdraví trvalého rázu, pak nemůže být pochyb o tom, že u poškozeného překážka lepší budoucnosti nastala. Odškodnění musí být přiměřené povaze následků a jejich předpokládanému vývoji a to v rozsahu, v jakém jsou omezeny možnosti poškozeného uplatnit se v životě a ve společnosti.

26. Soud zkoumal, zda jsou splněny podmínky vzniku odpovědnosti státu za újmu na zdraví žalobkyně. Soud tedy v daném v případě nejprve zkoumal, zda jsou splněny základní předpoklady odpovědnosti státu za škodu, tedy zda bylo v daném případě vydáno nezákonné rozhodnutí, které bylo pro nezákonnost zrušeno, či zda se orgány činné v trestním řízení dopustili nesprávného úředního postupu, zda na straně žalobkyně vznikla újma a zda je dána příčinná souvislost mezi nezákonným rozhodnutím či nesprávným úředním postupem a způsobenou újmou. V daném případě byla domovní prohlídka u žalobkyně vykonána na základě příkazu soudce Obvodního soudu pro Prahu 5 sp. zn. 37 Nt 5099/2015 ze dne 7. 9. 2015. Domovní prohlídka byla provedena v rámci trestního řízení vedeného vůči [anonymizováno] [jméno] [příjmení], [datum narození], ([role v řízení] [role v řízení]), pro spáchání přečinu nedovoleného pěstování rostlin obsahujících omamnou nebo psychotropní látku dle ust. § 285 odst. 1 tr. zákoníku Trestní stíhání vůči jmenovanému bylo následně vedeno u Městského soudu v Praze pod sp. zn. 43 T 1/2017 Trestní stíhání skončilo odsuzujícím rozsudkem Městského soudu v Praze ze dne 27. 4. 2017 ve spojení s rozsudkem Vrchního soudu v Praze ze dne 9. 10. 2017, kdy [anonymizováno] [jméno] [příjmení] byl uznán vinným zvlášť závažným zločinem nedovolené výroby a jiného nakládání s omamnými a psychotropními látkami a jedy dle ust. § 283 odst. 1, 3 písm. c) tr. zákoníku a přečinem nedovoleného ozbrojování dle ust. § 279 odst. 1 tr. zákoníku. V daném případě tak byla domovní prohlídka provedena v rámci trestního řízení, které skončilo odsuzujícím rozsudkem. Nelze tak hovořit o tom, že by k domovní prohlídce došlo na základě nezákonného rozhodnutí. Soud se však zabýval otázkou, zda v průběhu konání domovní prohlídky nedošlo k nesprávnému úřednímu postupu ve smyslu ustanovení § 13 OdpŠk a nedošlo k porušení předpisů upravujících způsob vedení domovní prohlídky. V daném řízení bylo prokázáno, že orgány policie neprovedli před započetím domovní prohlídky v rozporu s ust. § 84 předchozí výslech toho, u koho měla být domovní prohlídka provedena, tedy žalobkyně. Vzhledem k tomu, že žalobkyně se v době konání domovní prohlídky zdržovala v prostorách, kde byla tato domovní prohlídka konána, nebyl zde žádný důvod, proč nebylo předchozí výslech možné provést. Skutečnost, že předchozí výslech nebyl proveden, jasně vyplývá z protokolu o provedené domovní prohlídce. Je s podivem, že v protokolu o výslechu podezřelé osoby z téhož dne je uvedeno, že výslech započal ve 4.50 hodin a byl ukončen téhož dne ve 20.16 hodin, když tento výslech byl velmi stručný; výslech žalobkyně byl záležitostí několika minut a nikoliv více než 15 hodin. Časový údaj o započetí výslechu je i s ohledem na to, že dle protokolu o domovní prohlídce předchozí výslech nebyl proveden a domovní prohlídka byla započata v 6.15 hodin, je naprosto nesmyslný. Je otázkou, zda tímto údajem o započetí výslechu před konáním domovní prohlídky mělo být zastřeno, že k předchozímu výslechu fakticky nedošlo. V protokolu o domovní prohlídce navíc zcela absentuje jakékoliv zdůvodnění, proč nemohl být předchozí výslech proveden. Ustanovení věty druhé § 84 tr. ř., podle něhož lze od předchozího výslechu upustit, jestliže věc nesnese odkladu a výslech nelze provést okamžitě, nelze z ústavního hlediska chápat jinak, než jako pro ochranu společnosti (§ 1 odst. 1 tr. ř.) - nezbytné omezení ústavně zaručeného práva, které však z takto zákonem stanovených hranic nesmí vykročit, a to ani rozšiřujícím výkladem. Zákonem stanovený znak, že věc nesnese odkladu a že výslech nelze provést okamžitě, jako kumulativní podmínky stanoveného postupu, musí být podložen skutkovými okolnostmi, a nikoli operativně taktickými úvahami orgánu veřejné moci, které se již svou povahou dotýkají hranic libovůle ve stanoveném postupu; řečeno jinými slovy, jen tehdy, jestliže sdělení obvinění, nařízení domovní prohlídky a jejímu provedení, včetně předchozího výslechu, byť jako procesním úkonům předsevzatým v úzké časové (a také místní) návaznosti brání takové překážky, které by ohrozily průběh vyšetřování a tedy i samotný účel trestního stíhání (§ 1 odst. 1 tr. ř. - k tomu srov. např. nález Ústavního soudu ve věci III. ÚS 287/96), má věc povahu věci neodkladné; takovéto výjimky podmíněné skutkovým zjištěním musí být také v odůvodnění předsevzatých procesních úkonů přiměřeným způsobem zdůvodněny, přičemž pouhý odkaz na zákonné ustanovení nebo jen přepis zákonného textu (jeho citace) jsou očividně nedostatečné (srov. nález Ústavního soudu III. ÚS 464/2000).

27. Z protokolu o domovní prohlídce dále není zřejmé, že by policie postupovala v souladu s ust. § 85a odst. 2 tr. řádu a vyzvala žalobkyni k zpřístupnění předmětného objektu. Z výpovědi svědkyně [příjmení], která se domovní prohlídky zúčastnila, naopak vyplynulo, že policejní orgány před započetím domovní prohlídky, nezvonili. Svědkyně vypověděla, že do objektu nejprve vnikla zásahová jednotka. Rovněž v protokole o domovní prohlídce není žádný údaj o tom, že by žalobkyně byla vyzvána k zpřístupnění objektu. Soud má tak za to, že ze strany policie bylo porušeno i toto ustanovení trestního řádu.

28. Vzhledem k uvedeným skutečnostem soud dospěl k závěru, že ze strany policejních orgánů došlo k zcela jasnému porušení pravidel předepsaných právními normami pro počítání státního orgánu při jeho činnosti a to konkrétně k porušení ust. § 84 a § 85 odst. 2 tr. řádu. Policejní orgány se tak dopustily při předmětné domovní prohlídce nesprávného úředního postupu ve smyslu ust. § 13 OdpŠk. První z předpokladů o vzniku odpovědnosti státu za škodu tak je dán.

29. Co se týká dalšího z předpokladů vzniku odpovědnosti státu za škody, tedy vzniku újmy na straně žalobkyně, zde bylo znaleckými posudky prokázáno, že v případě žalobkyně došlo ke vzniku posttraumatické stresové poruchy a na straně žalobkyně tak vznikla poškozením jejího zdraví překážka lepší budoucnosti a má tak v souladu s ust. § 2958 OZ právo na ztíženého společenského uplatnění. Určení satisfakce za ztíženého společenského uplatnění spočívá na systému, který vedle nezbytného odborného lékařského zatřídění újmy zohledňuje také dobře definovaný a zdravotní újmě přiřazený rozsah postižení jednak ve vztahu k průměrnému poškozenému a to zejména z pohledu všech myslitelných stránek lidského života, tj. těch oblastí, v nichž pro trvalé zdravotní následky dochází k omezení či dokonce k plnému vyřazení z možnosti se společensky uplatnit a naplnit tak zákonem předvídanou podmínku lepší budoucnosti, jednak s přihlédnutím k individuálním odlišnostem každého jednotlivého případu. Za tímto účelem se soud zaměřil na zjištění skutečností vztahujících se k dopadu trvalé zdravotní újmy do schopností a možností žalobkyně. V obecné rovině výše satisfakce vychází z metodiky Nejvyššího soudu ČR, která kalkuluje s výchozí částkou odškodnění představující 400 násobek průměrné hrubé měsíční nominální mzdy na přepočtené počty zaměstnanců v národním hospodářství za rok předcházející roku, v němž se ustálil zdravotní stav žalobkyně. Tato pak byla správně vyčíslena ve znaleckém posudku, který následně po zhodnocení obtíží v jednotlivých doménách dospěl k závěru, že výše přiměřené náhrady za ztížení společenského uplatnění bez užití modifikačního koeficientu činí 1 122 421 Kč. V daném případě se zdravotní stav žalobkyně ustálil v roce 2019. Soud se s výpočtem znalce ztotožňuje, považuje jej za odpovídající odškodnění překážky lepší budoucnosti žalobkyně ve vztahu k vytrpěným následkům na jejím zdraví. Soud se zabýval otázkou, zda je vzhledem k individuálním zvláštnostem konkrétního případu na místě předmětnou částku modifikovat s ohledem na věk žalobkyně, které v době škodné události bylo [anonymizováno] let. Základní částku lze snížit přibližně o 10% v případě, že újma vznikne poškozenému ve věku 55-69 let a o 20% dojde-li k újmě ve věku vyšším než 70 let. Naopak lze základní částku zvýšit, je-li zapojení do společenských aktivit poškozeného nadprůměrné, výjimečně intenzivní či dokonce mimořádné. V daném případě soud neshledal žádné důvody k modifikaci základní částky, když ze strany žalobkyně nebylo tvrzeno, že by její zapojení do společenských aktivit bylo nadprůměrné. Koneckonců ani žalovaná ani žalobkyně netvrdili žádné důvody pro modifikaci znalcem zjištěné částky.

30. Soud se dále zabýval otázkou, zda je dána příčinná souvislost mezi poruchou zdraví na straně žalobkyně a nesprávným úředním postupem policie při domovní prohlídce, tak, jak byl popsán shora. Oba znalci se ve svých znaleckých posudcích i v rámci svých výpovědí během ústního jednání vyjádřili tak, že spouštěčem postraumatické stresové poruchy u žalobkyně byl právě policejní zásah dne 16. 9. 2015, zásah a to především jeho provedení. Zásahová jednotka vstoupila do domu žalobkyně násilným způsobem v časných ranních hodinách, když rozbila skleněnou výplň dveří na terasu, aniž by žalobkyni vyzvala ke zpřístupnění objektu a provedla její předchozí výslech. Právě porušení těchto pravidel stanovených shora uvedenými ustanoveními trestního řádu zapříčinilo, že domovní prohlídka byla pro žalobkyni vysoce traumatickým zážitkem. Právě způsob provedení domovní prohlídky, který byl v rozporu s právními předpisy, byl spouštěčem duševní poruchy žalované. Po výslechu obou znalců soud dospěl k závěru, že vznik posttraumatické stresové poruchy byl následkem způsobu provedení domovní prohlídky; popsaný nesprávný úřední postup je tak se vznikem újmy na zdraví žalobkyně ve vztahu příčiny a následku.

31. Co se týká bolestného, soud zde dospěl k závěru, že v případě poruchy zdraví duševního rázu není namístě tento nárok žalobkyni přiznat. Bolest rozlišujeme na fyzickou a psychickou. Psychická bolest může mít i čistě psychický základ, jak tomu bylo i v daném případě, který je nezávislý na fyzickém zranění. Psychickou bolest můžeme zahrnout pod označení duševní útrapy a tento nárok je samostatně upraven ustanovením § 2956 věta za středníkem OZ; v některých případech se odčiňuje v rámci náhrady za ztížení společenského uplatnění. Používá-li občanský zákoník pojem bolest (a navazující pojem bolestné) má tím namysli toliko fyzickou bolest, když k odčinění jiných nemateriálních následků užívá jiná označení (srov. Humlák, M. a kol. Občanský zákoník VI. Závazkové právo. Zvláštní část (§ 2055 – 3014). Komentář. I. Vydání. Praha: C.H.Beck, 2014, 1707s.) Pokud bychom považovali za psychickou bolest znalci zjištěné obtíže jako poruchy spánku s děsivými sny, flashbacky, poruchy pozornosti a paměti, má sníženou psychickou výkonnost, vyhýbané chování, trpí emoční nestabilitou se sníženou frustrační tolerancí, senzitivní vztahovačností až paranoiditou, obsedantní kompulzivním jednáním, dále trpí sociálním stažením, narušení důvěry v bezpečnost, atd., je třeba poznamenat, že tyto obtíže žalobkyně jsou zohledněny v rámci ztížení společenského uplatnění a jako takové jsou také odškodňovány. V částce požadovaného bolestného ve výši 35 073 Kč soud žalobu zamítl včetně požadovaného příslušenství z této částky.

32. Důvodným je rovněž nárok žalobkyně na zaplacení úroku z prodlení z přiznané částky. Žalobkyně uplatnila svůj nárok u žalované dne 5. 4. 2019, který následně doplnila podáním ze dne 27. 5. 2019. Chybějící rozhodné skutečnosti pro posouzení jejího nároku žalobkyně uvedla právě až v doplnění podání doručeném dne 27. 5. 2019, až k tomuto datu soud považuje nárok za řádně uplatněný. Žalovaná se dostala do prodlení s tímto peněžitým plněním dnem následujícího po uplynutí 6 měsíční lhůty ode dne, kdy byla žalované doručena výzva žalobce k úhradě (dle § 15 odst. 2 OdpŠk), tedy dne 28. 11. 2019. Soud tak v souladu s ustanovením § 1970 OZ žalobci přiznal úrok z prodlení v zákonné výši dle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., ode dne 28. 11. 2019. Za předchozí období požadavek žalobce na přiznání úroků z prodlení zamítl.

33. O lhůtě k plnění bylo rozhodnuto podle § 160 odst. 1 část věty za středníkem o. s. ř. Soudu je z jeho činnosti známo, že lhůta patnácti dnů odpovídá organizačním podmínkám čerpání peněžních prostředků ze státního rozpočtu, jimiž se žalovaná jako organizační složka státu řídí.

34. Ve výroku o nákladech řízení soud rozhodl v souladu s ust. § 142 odst. 3 o.s.ř., když žalobce byl neúspěšný pouze v nepatrné části. Náklady řízení se sestávají z odměny advokáta ve výši 116 460 Kč (9 x 12 940 Kč, kde je tarifní hodnotou dle § 9 odst. 4 písm. a) AT částka 1 157 494,50 za 9 úkony právní služby dle § 11 odst. 1 písm. a), d) a g) advokátního tarifu (převzetí zastoupení, podání žaloby, 3x účast na jednání soudu ve dnech 4. 6. 2020, 17. 12. 2020, 31. 5. 2021, 4x písemné podání ve věci samé – ze dne 18. 5. 2020, 1. 7. 2020, 5. 3. 2021 a 27. 5. 2021), dále z 9 režijních paušálů služby dle § 13 odst. 1 a 3 advokátního tarifu ve výši 9 x 300 Kč, tedy 2 700 Kč, náhradu na 21 % DPH ve výši 25 023,60 Kč, a zaplaceného soudního poplatku ve výši 2 000 Kč a dále náklady vynaložené na vyhotovení znaleckých posudků ve výši 38 800 Kč Celkem činí náklady řízení částku 184 983,60 Kč.

Poučení