27 C 40/2020-397

Rubrum

Obvodní soud pro Prahu 8 rozhodl soudcem [celé jméno řešitele] ve věci žalobce: [osobní údaje žalobce] sídlem [adresa], [PSČ] [obec a číslo] zastoupený advokátkou JUDr. [jméno] [příjmení] sídlem [adresa], [PSČ] [obec a číslo] proti žalované: [osobní údaje žalované] sídlem [adresa], [PSČ] [obec a číslo] zastoupená advokátem Mgr. [jméno] [jméno] sídlem [adresa], [PSČ] [obec a číslo] o zaplacení 1 017 714 Kč s příslušenstvím takto:

Výrok

I. Žalovaná je povinna žalobci zaplatit -) částku 960 489 Kč, -) úrok z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 960 489 Kč za dobu od [datum] do zaplacení, to vše do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se zamítá co do -) částky 57 225 Kč, -) úroku z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 57 225 Kč za dobu od [datum] do zaplacení.

III. Žalovaná je povinna na nákladech řízení žalobci zaplatit 269 689,20 Kč do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám advokátky JUDr. Ing. [jméno] [příjmení].

Odůvodnění

1. Ve věci jde o zaplacení náhrady za užívání nemovitostí, které právní předchůdkyně žalované užívala po skončení nájmu.

2. Tvrzení žalobce. Žalobce tvrdil, že má právo hospodařit s majetkem státu, a to s pozemkem parcelní [číslo] jehož součástí je stavba bez čísla popisného/čísla evidenčního, a s pozemkem parcelní [číslo] v katastrálním území Smíchov v obci [obec].

3. Žalobce dále tvrdil, že dne [datum] uzavřel s [právnická osoba] Smlouvu o nájmu pozemků [číslo] Touto smlouvou žalobce pronajal [právnická osoba] část uvedených pozemků za 220 000 Kč ročně bez DPH na dobu od [datum] do [datum]. K nájemní smlouvě žalobce a [právnická osoba] uzavřeli dne [datum] dodatek [číslo] dne [datum] dodatek [číslo] jimiž upravili předmět nájmu a výši nájmu.

4. Po těchto úpravách nájemní smlouvy byl obsahem nájemního vztahu nájem části pozemků parcelní [číslo] o výměre 346 m2, budovy bez čísla popisného/čísla evidenčního na pozemku parcelní [číslo] pozemek parcelní [číslo] o výměře 334 m2 v katastrálním území Smíchov v obci [obec] (dále jen„ nemovitosti“) na dobu od [datum] do [datum] za roční nájemné ve výši 187 852 Kč bez DPH.

5. Minimálně ode dne [datum] [právnická osoba] přenechala nemovitosti bez žalobcova souhlasu k užívání [právnická osoba] [právnická osoba]

6. Dne [datum] uplynula doba nájmu, ale [právnická osoba] přes opakované výzvy odmítla nemovitosti vyklidit a předat je žalobci.

7. Od [datum] [právnická osoba] užívala nemovitosti bez právního důvodu. Žalobce měl vůči [právnická osoba] právo na peněžitou náhradu za užívání nemovitostí, a to ve výši obvyklého nájemného, která je v místě a čase obvyklá. Podle znaleckého posudku znaleckého ústavu – [anonymizována čtyři slova] při [obec] [anonymizována dvě slova] v [obec] ze dne [datum] číslo [číslo] 2017 činila obvyklá výše nájemného 1 373 000 Kč ročně.

8. Žalobce vyzval [právnická osoba] k zaplacení 1 373 000 Kč z titulu bezdůvodného obohacení za užívání nemovitostí v období od [datum] do [datum], a to výzvou ze dne [datum], jež byla [právnická osoba] doručena dne [datum] [právnická osoba] tuto částku žalobci nezaplatila.

9. Dopisem ze dne [datum] žalobce proti této své pohledávce ve výši 1 373 000 Kč započetl pohledávku [právnická osoba] ve výši 228 900 Kč, které [právnická osoba] zaplatila na„ nájemném“ za dobu od [datum] do [datum], a ve výši 126 386 Kč, jež [právnická osoba] vznikla z titulu nesprávně vyúčtovaného a zaplaceného vodného a stočného. Zápočtem nedotčená část žalobcovy pohledávky činila 1 017 714 Kč.

10. Dne [datum] [právnická osoba] zanikla v důsledku fúze sloučením s žalovanou. Žalovaná je univerzální právní nástupkyní [právnická osoba] Na žalovanou tak přešel i dluh, jenž měla [právnická osoba] vůči žalobci.

11. Žalobce se v žalobě proti žalované domáhal vydání bezdůvodného obohacení za užívání nemovitostí v době od [datum] do [datum] ve výši 1 017 714 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně za dobu od [datum] do zaplacení.

12. Vyjádření žalované. Žalovaná uplatněný nárok neuznala. Tvrdila, že ve věci není pasivně legitimována, protože [právnická osoba] v žalovaném období nemovitosti neužívala. Nemovitosti fakticky užívala [anonymizováno] [právnická osoba] Tato společnost za období od [datum] do [datum] uhradila žalobci celkem 889 503 Kč jako částku bezdůvodného obohacení.

13. Žalovaná neuznala ani zápočet částek 228 900 Kč a 126 380 Kč s tím, že v době od [datum] do [datum] stále existoval právní nájemní vztah, jenž byl založen nájemní smlouvou mezi žalobcem a [právnická osoba] Nájem nemovitostí trval i po dni [datum], neboť došlo k prodloužení nájmu podle § 2230 o. z., které se aplikuje podle § 3073 o. z.

14. Žalovaná tvrdila, že minimálně do [datum] byly nemovitosti užívány jako restaurace, kterou provozovala žalovaná jednak sama a posléze zajišťoval provozování restaurace se svým obchodním partnerem [anonymizováno] [právnická osoba] [právnická osoba] užívala nemovitosti nejen do [datum], ale i po tomto datu, minimálně do [datum]. Po celou dobu [právnická osoba] řádně hradila žalobci nájemné a zálohy za služby spojené s užíváním nemovitosti.

15. Užívání nemovitostí [právnická osoba] po datu [datum] lze posuzovat jako konkludentní jednání, jež směřovalo ke změně nájemní smlouvy spočívající v prodloužení nájemní smlouvy, a to s poukazem na § 582 odst. 2 o. z. [právnická osoba], po celou dobu trvání nájmu uhradila platby za služby. Žalobce rovněž jako pronajímatel prováděl vyúčtování dodávek vodného a stočného, které zasílal [právnická osoba] Na zájem žalobce prodloužit konkludentně nájem lze usuzovat z toho, že žalobce s předstihem neřešil s [právnická osoba] vyklizení nemovitosti, nýbrž až dne [datum] zaslal výzvu k vyklizení. Žalobce také neučinil žádné kroky před skončením nájmu, ale naopak přijímal pravidelné měsíční platby nájemného. Za změnou žalobcova postupu může být snaha dosáhnout vyššího nájemného. Na to lze usuzovat ze skutečnosti, že žalobce nechal právě v květnu 2017 vypracovat znalecký posudek, který žalobce předložil k důkazu. Tento znalecký posudek není použitelný, neboť znalec postupoval nesprávným způsobem.

16. Žalovaná také namítla promlčení uplatněného nároku. Žalovaná navrhla, aby soud žalobu zamítl.

17. Předcházející řízení. Soud ve věci již jednou rozhodl, a to rozsudkem ze dne 1. 2. 2022 č. j. 27 C 40/2020-173. Tímto rozsudkem soud žalobě vyhověl, přičemž uplatněný nárok posoudil jako nárok na náhradu škody ve formě ušlého zisku.

18. K odvolání žalované Městský soud v Praze jako soud odvolací usnesením ze dne 6. 9. 2022 č. j. 15 Co 173/2022-209 první rozsudek zrušil a věc vrátil soudu k dalšímu řízení.

19. Kompenzační námitka žalované. V dalším řízení žalovaná dne [datum] vznesla kompenzační námitku vůči uplatněnému nároku. Tvrdila, že v době od [datum] do [datum] hradila na účet žalobce nájemné ve výši 19 075 Kč měsíčně, které bylo sjednáno ve smlouvě o nájmu, a zaplatila tak žalobci celkem 190 750 Kč. Žalovaná vyzvala žalobce k vydání bezdůvodného obohacení ve výši 190 750 Kč dopisem ze dne [datum], který byl zaslán žalobci a jeho právní zástupkyni dne [datum]. Žalobce částku 190 750 Kč žalované nevrátil, přestože se jednalo o plnění bez právního důvodu, když nájem podle žalobcova tvrzení zanikl. Žalobce je v prodlení s vydáním bezdůvodného obohacení ve výši 190 750 Kč minimálně od [datum], a proto žalované vzniká také nárok na zákonný úrok z prodlení. Ten za dobu od [datum] do [datum] činí 64 711 Kč. Žalovaná proto proti žalobcovu nároku na zaplacení 1 017 714 Kč započítala svůj nárok ve výši 255 461 Kč (190 750 Kč + 64 711 Kč).

20. Vyjádření žalobce ke kompenzační námitce. Žalobce proti kompenzační námitce namítal, že po koncentraci řízení, respektive v řízení před soudem prvního stupně po zrušení rozsudku soudem odvolacím, kdy nedošlo k úplnému prolomení koncentrace řízení, je nepřípustné uplatnění pohledávky k započtení proti žalobou vymáhané pohledávce, pokud je spojeno s nepřípustným uplatněním nových skutečností nebo důkazů; odkazoval při tom na rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 13. 1. 2020 sp. zn. 31 Cdo 1475/2020.

21. Proti započítávanému zákonnému úroku z prodlení žalobce namítal, že s ohledem na to, že podle § 1982 odst. 2 o. z. účinky započtení nastávají zpětně k okamžiku, kdy se aktivně a pasivně započítávané pohledávky staly způsobilé k započtení, není možné, aby od okamžiku účinku započtení vznikalo příslušenství pohledávek. V daném případě účinky započtení nastaly nejpozději ke dni [datum]. Žalovaná proto nemůže spolu s pohledávkou započítávat úrok z prodlení ve výši 64 711 Kč od [datum] do [datum].

22. Žalobce mimoto nemůže být odpovědný za prodlení v době od [datum] do [datum], neboť žalovaná již dne [datum] uplatnila tuto kompenzační námitku v řízení vedeném u Obvodního soudu pro Prahu 5 pod sp. zn. 5 C 343/2017, ke které však uvedený soud nepřihlédl z důvodu její předčasnosti. Domáhání se úroku z prodlení za takové situace je podle žalobce v rozporu s dobrými mravy.

23. Nakonec žalobce proti kompenzační námitce namítl promlčení pohledávky žalované s tím, že žalovaná vyzvala žalobce k úhradě 190 750 Kč dne [datum], soudně vymahatelnou se stala dne [datum], takže se promlčela dne [datum]. Žalobce poukázal rovněž na to, že žalovaná ho nikdy nevyzvala k úhradě uplatněného úroku z prodlení.

24. Zjištěné skutečnosti. Soud předesílá, že odvolací soud zrušil první rozsudek mj. proto, že soud prvního stupně sice správně seznámil účastníky se svým názorem, že projednávanou věc lze po právní stránce jinak (jako nárok na náhradu škody), ale že podle § 118 odst. 1, 3 o. s. ř. nepoučil účastníky o tom, že mají dotvrdit skutkové okolnosti, které dosud v řízení tvrzeny nebyly a z nichž by vyplynulo, že předmětem řízení má být jiný skutek. Soud konstatuje, že žalobce všechny rozhodné skutečnosti (porušení právní povinnosti, vznik škody, příčinná souvislost mezi porušením právní povinnosti a vznikem škody, zavinění) tvrdil a prokázal již před vydáním prvního rozsudku, což je zřejmé z jeho odůvodnění. Nicméně soud, vázán právním názorem odvolacího soudu, v dalším řízení podle §118a odst. 1, 3 o. s. ř. vyzval na jednání konaném dne [datum] žalobce k doplnění tvrzení. Žalobce uvedl to samé, co uvedl v předcházejícím řízení. Soud došel k následujícím skutkovým zjištěním.

25. Žalobce má právo hospodařit s majetkem státu – pozemkem parc. [číslo] parc. [číslo] jehož součástí je stavba bez č. p./č. e. v katastrálním území Smíchov v obci [obec]. Prokazuje to„ Výpis z katastru nemovitostí, prokazující stav evidovaný k datu [datum]“.

26. Dne [datum] vznikla [právnická osoba] Prokazuje to„ Úplný výpis z obchodního rejstříku, vedeného [název soudu], [anonymizována tři slova] [číslo]“.

27. Dne [datum] žalobce a [právnická osoba] spolu uzavřeli smlouvu, kterou žalobce pronajal [právnická osoba] nemovitosti na dobu určitou – od [datum] do [datum]. Tato skutečnost byla mezi účastníky nesporná. Obsah nájemní smlouvy prokazuje kopie„ Smlouvy o nájmu pozemků“ mezi žalobcem a [právnická osoba] ze dne [datum].

28. Dne [datum] žalobce a [právnická osoba] spolu uzavřeli dodatek [číslo] ke smlouvě o nájmu. Tímto dodatkem s účinností od [datum] změnili specifikaci předmětu nájmu a výši nájemného. Tato skutečnost byla mezi účastníky nesporná. Obsah tohoto dodatku prokazuje kopie„ Dodatku [číslo] ke smlouvě o nájmu pozemku [číslo] ze dne [datum]“ mezi žalobcem a [právnická osoba] ze dne [datum] s přílohou (snímek mapy katastrální).

29. Dne [datum] žalobce a [právnická osoba] spolu uzavřeli smlouvu o smlouvě budoucí. V této smlouvě smluvní strany, (srozuměny s tím, že k nemovitostem je uzavřena smlouva o nájmu na dobu do [datum], (se pro případ, že stávající smlouva o nájmu bude skončena, dohodly, že společně uzavřou smluvní ujednání pro umožnění užívání nemovitostí na dobu v délce 5 let; cena za toto smluvní užívání bude stanovena na základě znaleckého posudku nebo na základě cenových předpisů. 29.

1. Žalovaná v odvolání proti prvnímu rozsudku namítala, že soud v rozporu s ustanovením § 120 o. s. ř. vyzval žalobce k předložení této smlouvy o smlouvě budoucí, kterou žalobce k důkazu nenavrhoval. Žalovaná však přehlíží, že žalobce už v nedatovaném podání, jež bylo doručeno soudu dne [datum] (a zástupci žalované dne [datum]) tvrdil, že žalobce měl za trvání nájemní smlouvy s [právnická osoba] uzavřenu smlouvu o budoucí smlouvě nájemní s [právnická osoba] Totéž žalobce tvrdil prostřednictvím své zástupkyně na jednání dne [datum], na němž byl přítomen zástupce žalované. Provedení důkazu smlouvou o smlouvě budoucí tedy vyplývalo ze spisu. Soud tudíž provedl tento důkaz v souladu s ust. § 120 odst. 2 věty prvé o. s. ř. Navíc šlo o tvrzení, které bylo podstatné pro rozhodnutí věci, k němuž byl soud povinen přihlédnout, přičemž žalobce tehdy k jeho prokázání neoznačil důkaz. Soud proto tehdy vyzval žalobce k předložení této smlouvy v souladu s § 118a odst. 3 o. s. ř.; pokud by tak soud neučinil, zatížil by tím řízení vadou, která by měla za následek nesprávné rozhodnutí ve věci. 29.

2. Žalovaná na jednání konaném dne [datum] vyjádřila pochybnosti týkající se pravosti této smlouvy o smlouvě budoucí. Tyto pochybnosti prý vyplývají zejména z nelogičnosti uzavření takové smlouvy již v roce 2013, tedy 4 roky před plánovaným skončením nájemního vztahu. Okolnosti uzavření této smlouvy podle žalované zvýrazňuje i skutečnost, že [právnická osoba] nikdy restauraci neprovozovala, pouze pak postoupila nájemní smlouvu na [anonymizováno] [právnická osoba] Vlastnická struktura [právnická osoba] není známa. Tato společnost nikdy neměla živnostenské oprávnění pro provozování restaurace. S touto společností neměla být nájemní smlouva nikdy uzavřena. 29.

3. Soud má uzavření smlouvy o smlouvě budoucí za prokázané. Žalovaná zpochybňovala pravost této smlouvy, ale neměla pro to hmatatelný důvod. Pravost smlouvy měly zpochybnit žalovanou označené důkazy:„ Seznam smluv uzavřených žalobkyní v roce 2013“, výslechy [jméno] [příjmení] a [celé jméno svědka], kteří tuto smlouvu podepsali za [právnická osoba], údaje o [právnická osoba] v živnostenském rejstříku a v obchodním rejstříku a článek na serveru [webová adresa] ze dne [datum] s názvem„ [obec a číslo] se [anonymizováno] o [anonymizována dvě slova] s [anonymizováno], který zastupuje její [anonymizována dvě slova] [příjmení]“. 29.

4. Označené důkazy pravost smlouvy o smlouvě budoucí nijak nezpochybnily. Jak je odůvodněno na jiném místě, seznam smluv uzavřený žalobcem v roce 2013 naopak prokazuje pravost smlouvy o smlouvě budoucí. 29.

5. Soud vyslechl svědka [příjmení] [celé jméno svědka], ale jeho výpověď pravost smlouvy o smlouvě budoucí spíš potvrdila, než vyvrátila, neboť svědek potvrdil svůj podpis na této smlouvě. V ostatním byla jeho výpověď nepoužitelná, protože svědek si údajně skoro na nic nepamatoval. 29.

6. Údaje o [právnická osoba] v živnostenském rejstříku a v obchodním rejstříku pravost smlouvy o smlouvě budoucí nezpochybňují, neboť k ní nemají žádný vztah. Je sice skutečností, že tato společnost neměla živnostenské oprávnění k provozování restaurace, ale z toho automaticky neplyne, smlouva o smlouvě budoucí není pravá. Neplyne to ani nepřímo, jelikož za situace, kdy nemovitosti byly obsazeny [právnická osoba], nebylo jisté, jestli [právnická osoba] bude moci restauraci vůbec v nemovitostech provozovat, přičemž tato společnost mohla živnostenské oprávnění získat kdykoli později. Absence živnostenského oprávnění proto neukazuje na nepravost smlouvy o smlouvě budoucí. 29.

7. Článek na serveru [webová adresa] nemá ke smlouvě o smlouvě budoucí žádný vztah, takže o ne/pravosti smlouvy nic nevypovídá. 29.

8. Obdobně to platí o údajně nejasné vlastnické struktuře [právnická osoba] Mimoto, ať už byla vlastnická struktura společnosti jasná, nebo ne, nic to nemění na skutečnosti, že tato společnost smlouvu o smlouvě budoucí uzavřela prostřednictvím členů svého statutárního orgánu. Z dalších skutečností je pak zřejmé, že smlouva o smlouvě budoucí byla realizována, a to je dalším dokladem její pravosti. 29.

9. Skutečnost, že smlouva o smlouvě budoucí byla skutečně uzavřena, a to v době, která je v ní uvedena, naproti tomu prokazuje samotné písemné vyhotovení této smlouvy s podpisy žalobcova ředitele a dvou členů představenstva [právnická osoba] Jeden z nich, svědek [příjmení] [celé jméno svědka], potvrdil pravost svého podpisu na smlouvě. 29.

10. Pravost této smlouvy včetně doby jejího uzavření dále prokazuje dopis [právnická osoba] žalobci ze dne [datum] („ Věc: žádost o uzavření smlouvy o budoucí smlouvě nájemní“). V tomto dopisu [právnická osoba] žádá žalobce o uzavření smlouvy o smlouvě budoucí s tím, že tato společnost má zájem uzavřít nájemní smlouvu k nemovitostem, ve kterých se nachází restaurace [právnická osoba] [anonymizováno], s níž končí nájemní vztah v 1. čtvrtletí roku 2017, s tím, že po ukončení tohoto nájmu má [právnická osoba] zájem vstoupit se žalobcem do nájemního vztahu a pokračovat ve stejném využití těchto prostorů. Podle podacího razítka byl tento dopis doručen žalobci dne [datum], čili 3 měsíce před tím, než byla smlouva o smlouvě budoucí uzavřena. 29.

11. Ve prospěch pravosti smlouvy o smlouvě budoucí dále svědčí žalovanou požadovaný„ seznam smluv žalobce za rok 2013“, totiž„ Částečný opis seznamu [anonymizována tři slova]“. Podle tohoto seznamu je smlouva o smlouvě budoucí součástí souvislé číselné a časové řady různých smluv, které žalobce uzavřel v roce 2013, což prokazuje její existenci i to, že nebyla vyhotovena dodatečně někdy později. 29.

12. Pro pravost smlouvy o smlouvě budoucí svědčí dále printscreen obrazovky [anonymizována tři slova]. Podle údajů, které jsou tam zobrazeny, byla smlouva o smlouvě budoucí uzavřena dne [datum] s tím, že záznam byl založen dne [datum] a ukončen dne [datum] s tím, že z této smlouvy vzešla nájemní smlouva ze dne [datum]. 29.

13. Soud shrnuje, že ve prospěch pravosti a pravdivosti smlouvy o smlouvě budoucí svědčí písemné vyhotovení této smlouvy ve spojení s výpovědí svědka [příjmení] [celé jméno svědka] v souvislosti se„ Žádostí o uzavření smlouvy o budoucí smlouvě nájemní“ ze dne [datum],„ Částečným opisem seznamu [anonymizována tři slova]“ a printscreenem„ [anonymizována tři slova]“. Naproti tomu námitky poukazující na nesmyslnost uzavření smlouvy o smlouvě budoucí v předstihu, na nedostatek živnostenského oprávnění ze strany [právnická osoba] a nesouvisející článek na internetovém serveru nemají přesvědčivost, natož důkazní váhu, aby nad uvedenými důkazy převážily.

30. Dne [datum] spolu žalobce a [právnická osoba] uzavřeli dodatek [číslo] ke smlouvě o nájmu pozemku. Tímto dodatkem s účinností od [datum] změnily specifikaci předmětu nájmu, účel nájmu a výši nájemného. Tato skutečnost byla nesporná. Obsah dodatku [číslo] prokazuje kopie„ dodatku [číslo] ke smlouvě o nájmu pozemku [číslo] – [anonymizováno] ze dne [datum] ve znění dodatku [číslo] ze dne [datum]“ mezi žalobcem a [právnická osoba] ze dne [datum] s přílohou (snímek mapy katastrální).

31. Dopisem ze dne [datum] žalobce vyzval [právnická osoba] k vyklizení a předání předmětu nájmu ze smlouvy o nájmu ze dne [datum], a to do 30 dnů ode dne doručení této výzvy s tím, že uplynula sjednaná doba nájmu. Prokazuje to kopie žalobcova dopisu ze dne [datum] („ Výzva k vyklizení a předání předmětu nájmu ze smlouvy o nájmu pozemků ze dne [datum] [číslo]“. Tento dopis byl doručen [právnická osoba] nejpozději dne [datum], neboť zástupce [právnická osoba] na tento dopis reagoval ve svém dopisu ze dne [datum].

32. Dopisem ze dne [datum] zástupce [právnická osoba] odpověděl na žalobcův dopis ze dne [datum], že nájem i nadále trvá a že [právnická osoba] nehodlá předmět nájmu do 30 dnů vyklidit a předat. Prokazuje to dopis [anonymizováno] [jméno] [příjmení], [anonymizováno] ze dne [datum] žalobci („ Odpověď na výzvu k vyklizení a předání předmětu nájmu ze smlouvy o nájmu pozemků ze dne [datum]“).

33. Dopisem ze dne [datum] žalobcova zástupkyně vyzvala [právnická osoba] k vyklizení a předání předmětu nájmu ze smlouvy o nájmu. Prokazuje to dopis žalobcovy zástupkyně ze dne [datum] („ Výzva k vyklizení a předání předmětu nájmu ze smlouvy o nájmu pozemků ze dne [datum] [číslo]“ a kopie dodejky jejíž převzetí bylo potvrzeno dne [datum]. Doručení dopisu kromě toho prokazuje dopis zástupce [právnická osoba] ze dne [datum], v němž reagoval na dopis ze dne [datum].

34. Dopisem ze dne [datum] zástupce [právnická osoba] sdělil žalobcově zástupkyni mimo jiné, že předmět nájmu nebyl přenechán do užívání třetí osoby, jelikož jej i nadále užívá v souladu s nájemní smlouvou nájemce. Prokazuje to dopis [anonymizováno] [jméno] [příjmení], [anonymizováno], ze dne [datum] („ Odpověď na dopis ze dne [datum]“).

35. Dne [datum] vypracoval znalecký ústav – [obec] škola [anonymizováno] v [obec], [anonymizována tři slova], znalecký posudek. V tomto posudku znalecký ústav odhadl tržní výši nájemného za užívání nemovitostí ke dni [datum] ve výši 1 373 000 Kč za rok. Prokazuje to kopie znaleckého posudku –„ Odhad tržní výše nájemného pozemku a stavby“ [obec] školy [anonymizováno] v [obec], [anonymizována tři slova] ze dne [datum] č. [číslo] 2017.

36. Dne [datum] žalobce a [právnická osoba] spolu uzavřeli nájemní smlouvu, kterou žalobce přenechal nemovitosti k dočasnému úplatnému užívání společnosti [právnická osoba] za nájemné 114 417 Kč měsíčně bez DPH, a to na dobu 5 let ode dne předání a převzetí předmětu nájmu. Prokazuje to kopie„ Nájemní smlouvy [číslo] 2017“ mezi žalobcem a [právnická osoba] ze dne [datum].

37. Dopisem ze dne [datum] žalobcova zástupkyně požádala [právnická osoba], aby vyklidila neprodleně užívané nemovitosti a předala je vyklizené pronajímateli. Prokazuje to dopis žalobcovy zástupkyně ze dne [datum] („ Odpověď na dopis ze dne [datum]“). Dopis byl doručen zástupci [právnická osoba], což plyne z jeho dopisu ze dne [datum].

38. Dopisem ze dne [datum] zástupce [právnická osoba] sdělil zástupkyni žalobce, že nájem trvá i nadále a že předmět nájmu nebyl přenechán do užívání třetí osobě. Prokazuje to dopis [anonymizováno] [jméno] [příjmení], [anonymizováno] ze dne [datum] („ Odpověď na dopis ze dne [datum]“).

39. Dne [datum] spolu žalobce a [anonymizováno] [právnická osoba] uzavřeli dohodu o uznání dluhu a splátkovém kalendáři. V této dohodě [anonymizováno] [právnická osoba] potvrdila, že od [datum] dosud užívá fakticky a výlučně nemovitosti k provozování restaurace. Dále uznala co do důvodu a výše dluh vůči žalobci z titulu bezdůvodného obohacení za užívání nemovitostí bez právního důvodu v období od [datum] do [datum] ve výši 889 503 Kč. Výše bezdůvodného obohacení byla stanovena na základě znaleckého posudku [anonymizována čtyři slova] při [obec] škole [anonymizováno] v [obec] ze dne [datum] č. [číslo] 2017. Prokazuje to kopie„ Dohody o uznání dluhu a splátkovém kalendáři“ mezi žalobcem a [anonymizováno] [právnická osoba] ze dne [datum].

40. Dne [datum] uzavřely [právnická osoba] a [anonymizováno] [právnická osoba] Touto dohodou [právnická osoba] převedla na [anonymizováno] [právnická osoba] veškerá svá práva a povinnosti z nájemní smlouvy [číslo] 2017 ze dne [datum], kterou [právnická osoba] uzavřela se žalobcem. Prokazuje to kopie„ Dohody o postoupení smlouvy“ mezi [právnická osoba] a [anonymizováno] [právnická osoba] ze dne [datum].

41. Žalovaná tvrdila, že v období od [datum] do [datum] hradila na žalobcův účet nájemné ve výši sjednané ve smlouvě o nájmu. Žalovaná to učinila nesporným. Soud proto ze shodných tvrzení účastníků vzal za zjištěné, že žalovaná na úhradu„ nájemného“ poukázala na účet žalobce dne [datum] částku 19 075 Kč (nájemné 10. 3. až [datum]), dne [datum] částku 19 075 Kč (nájemné 11. 4. až [datum]), dne [datum] částku 19 075 Kč (nájemné 12. 5. až [datum]), dne [datum] částku 19 075 Kč (nájemné 13. 6. až [datum]), dne [datum] částku 19 075 Kč (nájemné 14. 7. až [datum]), dne [datum] částku 19 075 Kč (nájemné 14. 8. až [datum]), dne [datum] částku 19 075 Kč (nájemné 13. 9. až [datum]), dne [datum] částku 19 075 Kč (nájemné 13. 10. až [datum]), dne [datum] částku 19 075 Kč (nájemné 14. 11. až [datum]) a dne [datum] částku 19 075 Kč (nájemné [datum] až [datum]). Tyto skutečnosti prokazuje rovněž„ výpis transakcí“ [právnická osoba], [právnická osoba] s.r.o.

42. Dopisem ze dne [datum] [právnická osoba] vyzvala žalobce k vydání bezdůvodného obohacení, které mělo žalobci vzniknout úhradou shora uvedených částek. Prokazuje to kopie dopisů [právnická osoba] ze dne [datum] žalobci a zástupkyni žalobce („ Věc: výzva k vydání bezdůvodného obohacení“ a„ [příjmení] zpráva“ o doručení výzvy k vydání bezdůvodného obohacení dne [datum].

43. Dopisem ze dne [datum] žalobce vyzval [právnická osoba] k zaplacení bezdůvodného obohacení ve výši 1 373 000 Kč z titulu bezdůvodného obohacení za užívání nemovitostí v období od [datum] do [datum]. Prokazuje to kopii žalobcova dopisu ze dne [datum] („ Výzva k zaplacení bezdůvodného obohacení“) s přílohou /„ Běžný daňový doklad (faktura) ze dne [datum] Dopis byl doručen [právnická osoba] dne [datum], což prokazuje„ Detail zprávy“ k datové schránce.

44. Dopisem ze dne [datum] žalobce započítal svou pohledávku ve výši 1 373 000 Kč z titulu bezdůvodného obohacení za užívání nemovitostí v době od [datum] do [datum] proti pohledávce [právnická osoba] vzniklé z nesprávně zaplaceného nájemného za užívání nemovitostí v téže době ve výši 228 900 Kč a z titulu nesprávně vyúčtované a zaplacené částky vodného a stočného ve výši 126 386 Kč. Prokazuje to žalobcův dopis ze dne [datum] („ Jednostranný zápočet pohledávek“). Dopis byl doručen [právnická osoba] dne [datum], což prokazuje„ Doručenka datové zprávy“.

45. Dne [datum] zanikla [právnická osoba] v důsledku fúze sloučením do nástupnické [právnická osoba] gastro [právnická osoba], – tedy do žalované. Na žalovanou jako nástupnickou společnost přešlo jmění zanikající [právnická osoba] s.r.o. Prokazují to„ Úplný výpis z obchodního rejstříku vedeného [název soudu] [anonymizována tři slova] [číslo]“ ([právnická osoba]), a„ Výpis z obchodního rejstříku vedeného [název soudu] [anonymizována tři slova] [číslo]“ ([anonymizováno] gastro [právnická osoba]).

46. Dne [datum] vynesl Obvodní soud pro Prahu 5 rozsudek, kterým zastavil řízení v části, v níž se žalobce proti žalované domáhal vyklizení nemovitostí, a kterým soud uložil žalované povinnost zaplatit žalobci smluvní pokutu ve výši 260 000 Kč. Řízení o vyklizení soud zastavil z toho důvodu, že žalobce vzal v tomto rozsahu žalobu zpět. Prokazuje to kopie rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 5 ze dne 18. 8. 2021 č. j. 5 C 343/2017-323. Mezi účastníky bylo nesporné, že rozsudek ještě nenabyl právní moci.

47. Dne [datum] na objednávku žalované vyhotovil znalec [příjmení] [jméno] [příjmení] znalecký posudek, kterým na otázku, jaká je obvyklá cena, případně tržní hodnota, nájemného předmětu posudku s ohledem na lokalizaci a aktuální účel užití k datu [datum], odpověděl, že obvyklá (tržní hodnota), cena předmětu posudku k datu [datum] je 555 800 Kč. Prokazuje to kopie„ Znaleckého posudku“ Ing. [jméno] [příjmení] ze dne [datum] číslo položky [číslo].

48. Neprokázané skutečnosti. Soud nemá za prokázáno tvrzení žalované, že žalobcovo chování představovalo konkludentní jednání, které směřovalo k prodloužení nájemní smlouvy. 48.1. [jméno] skutečnost, že po skončení doby nájmu se za užívání nemovitosti platilo„ nájemné“ ve výši stanovené v nájemní smlouvě, k prokázání tohoto tvrzení nestačí. O nájemné nešlo, protože po skončení doby nájmu zanikla účinnost nájemní smlouvy, přičemž za užívání nemovitostí po skončení doby nájmu musela žalovaná poskytovat žalobci náhradu; placení této náhrady proto automaticky neznamená, že v úmyslu žalobce bylo změnit nájemní smlouvu, pokud jde o dobu nájmu. 48.

2. Shora uvedené platí i pro placení vodného a stočného, které žalobce fakturoval [právnická osoba] za období od [datum] do [datum]; [právnická osoba] musela za tyto služby platit, ať už byla nájemcem nebo ne, neboť tyto služby jí byly poskytnuty. Tím spíše to také platí pro úhrady žalované za dodávky elektřiny a za svoz a zneškodnění odpadů, protože žalovaná je ani neplatila žalobci, ale svým dodavatelům: fakturami za elektřinu ze dne [datum] a [datum] bylo prokázáno, že odběratelem elektřiny byla [právnická osoba]; fakturami ze dne [datum], [datum], [datum], [datum] a [datum] bylo prokázáno, že dodavatelem komunálních služeb byla [právnická osoba] 48.

3. Proti tvrzení žalované o konkludentním prodloužením doby nájmu stojí smlouva o smlouvě budoucí ze dne [datum] mezi žalobcem a [právnická osoba], (podle které chtěl žalobce po skončení nájmu dne [datum] přenechat nemovitosti do užívání [právnická osoba], (v souvislosti s výzvou k vyklizení a předání předmětu nájmu ze dne [datum], ze dne [datum], ze dne [datum] a s nájemní smlouvou mezi žalobcem a [právnická osoba] ze dne [datum]. Z uvedených listin je zřejmé, že žalobce neměl v úmyslu prodloužit nájemní vztah s [právnická osoba]

49. Soud nemá za prokázáno tvrzení žalované, že [anonymizováno] [právnická osoba] má dluhy na nájemném od roku 2018 z důvodu výše nájemného. Žalovaná z tohoto tvrzení vyvozovala, že výše nájemného, kterou mezi sebou sjednali žalobce a [právnická osoba] bylo nereálně vysoké (a že tedy není ziskem, který žalobci ušel). 49.

1. Žalovaná toto tvrzení prokazovala kopiemi„ Smlouvy o postoupení smlouvy mezi žalobcem, [anonymizováno] [právnická osoba] a [právnická osoba] číslo [anonymizováno] [číslo], výpisem z obchodního rejstříku [právnická osoba],„ Nájemní smlouvou [číslo]“ mezi žalobcem a [anonymizováno] [právnická osoba],„ Uznání dluhu a dohody o splátkovém kalendáři“ mezi žalobcem a [anonymizováno] [právnická osoba] číslo [anonymizováno] [číslo],„ Uznáním dluhu a dohodou o splátkovém kalendáři“ mezi žalobcem a [anonymizováno] [právnická osoba] číslo [anonymizováno] [číslo],„ Uznáním dluhu a dohodou o splátkovém kalendáři“ mezi žalobcem a [anonymizováno] [právnická osoba] číslo PVL [číslo]. 49.

2. Podle těchto listin sice vznikly [anonymizováno] [právnická osoba] v souvislosti s nájmem dluhy. Nijak z nich ale neplyne, že příčinou těchto dluhů byla nereálně vysoká výše nájemného. Z označených uznání dluhu a dohod o splátkovém kalendáři naproti tomu plyne, že dluhy vznikly v důsledku státem přijatých krizových či mimořádných, opatření v souvislosti s prokázáním výskytu a šířením Coronaviru (SARS-COV-2) na území ČR; nešlo přitom jen o dluhy na nájemném, ale také na vodném a stočném.

50. Hodnocení důkazů. V řízení nevyšly najevo žádné skutečnosti, které by zpochybnily provedené důkazy. Soud má proto provedené důkazy za zákonné, pravdivé a věrohodné. K věrohodnosti smlouvy o smlouvě budoucí se soud vyjadřuje výše.

51. Uvedené hodnocení důkazů platí i o znaleckém posudku [obec] školy [anonymizováno] v [obec] ze dne [datum] č. [číslo] 2017. K tomu soud dodává, že nemá o správnosti tohoto znaleckého posudku žádné pochybnosti. Znalecký posudek vypracoval renomovaný znalecký ústav za účelem objektivního zjištění tržní výše nájemného státu, a to nikoli proto, aby sloužil jako důkaz v soudním řízení. O správnosti závěru tohoto znaleckého posudku svědčí, že nemovitosti bylo za určené nájemné posléze reálně pronajaty, k čemuž by nedošlo, kdyby výše nájemného byla určena v neadekvátně vysokém rozsahu. Toto nájemné akceptovala jak [právnická osoba], tak [anonymizováno] [právnická osoba] a ostatně i [právnická osoba] Soud proto nepochybuje o správnosti tohoto znaleckého posudku, a to ani s ohledem na závěry znaleckého posudku Ing. [jméno] [příjmení] ze dne [datum].

52. Znalecký posudek Ing. [jméno] [příjmení] ze dne [datum] č. položky [číslo] naproti tomu byl vypracován na objednávku žalované cíleně pro účely soudního řízení, což poněkud snižuje jeho váhu oproti znaleckému posudku [anonymizováno], který za tímto účelem vypracován nebyl. Soud souhlasí s námitkami žalobce, již na straně 10 znaleckého posudku se negativním způsobem hodnotí lokalita nemovitostí, ačkoli jde o lokalitu na nábřeží v samotném centru metra s výhledem na významné, moderní a historické budovy. Pochybné je rovněž srovnání restaurace v této lokalitě s nájemným v lokalitách v částech [obec], [část obce], [část obce], [obec], [část obce], apod., které jsou zcela jiného charakteru a nejsou tolik vyhledávány jako restaurace v centru města. Soud se také ztotožňuje s výhradami proti použití koeficientu ve sloupci K2 poloha, lokalita, kdy znalec navíc v případě 19 z 20 posuzovaných nemovitostí použil koeficient menší než 1, který dále snížil o jednotkovou cenu, z níž následně vycházel pro určení obvyklé ceny nájemného v posuzované lokalitě. U všech 20 analyzovaných lokalit navíc jednotkovou cenu nájemného ponížil o koeficient K5 záplavové území, tedy tento aspekt hodnotil zvlášť, a nemůže jím být způsobeno ponížení koeficientu poloha lokality. Znalec také při hodnocení situace na trhu nezohlednil, že v roce 2017 před pandemií Covid byl mnohem větší zájem o pronájmy podnikatelských prostor restauračních zařízení, než v době pandemie, kdy mnoho provozů skončilo provoz a nabídka byla vyšší a poptávka naopak nižší. Sám znalec snížil hodnotu svého závěru tím, že odhadoval obvyklou cenu na 555 800 Kč s pravděpodobností 85 %. Znalecký posudek Ing. [příjmení] je proto obsahově nepřesvědčivý a není schopen zpochybnit závěry znaleckého posudku [obec] školy ekonomické. Z tohoto důvodu soud tohoto znalce nevyslechl, protože výslechem znalce by uvedené nedostatky neodstranily.

53. Neprovedené důkazy. Soud neprovedl důkaz výslechem [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení], kterými žalovaná chtěla prokázat, že žalobce nečinil před skončením nájmu kroky k vyklizení nemovitostí, ale přijímal bez dalšího pravidelné měsíční platby nájemného, a že za změnou postupu žalobce mohla být snaha dosáhnout vyššího nájemného. 53.

1. Soud neprovedl tyto důkazy, protože skutečnost, že žalobce nečinil žádné kroky k vyklizení nemovitostí před skončením nájmu, bylo nesporné. Žalobce ostatně takové kroky činit nemusel, protože [právnická osoba] musela po skončení doby nájmu vyklidit nemovitosti bez dalšího. Námitka žalované, že vyklizení nemovitosti nelze zajistit ze dne na den, je zcela nedůvodná, protože doba nájmu byla předem sjednána v nájemní smlouvě, takže [právnická osoba] se na vyklizení mohla dostatečně předem připravit. To platí tím spíše, že si žalobce a [právnická osoba] ve smlouvě o nájmu výslovně sjednaly vyloučení prodloužení nájmu. 53.

2. Ke změně chování žalobce nedošlo. To bylo prokázáno smlouvou o budoucí smlouvě ze dne [datum], ze které plyne, že žalobce již v uvedené době měl v úmyslu po skončení doby nájmu pronajmout nemovitosti někomu jinému. 53.

3. Skutečnost, že žalobce nechal v květnu 2017 vypracovat znalecký posudek, naopak svědčí proti tvrzení žalované, neboť to byl podklad pro stanovení nájemného pro nového nájemce, což plyne i z uvedené smlouvy o smlouvě budoucí. Případná snaha dosáhnout vyššího nájemného je legitimní. Z uvedeného plyne, že výslech jmenovaných by byl nadbytečný. Soud proto tento důkaz neprovedl.

54. Soud neprovedl důkaz revizním znaleckým posudkem, jehož podání navrhovala žalovaná, a to z důvodů, které jsou uvedeny výše v odstavci 51; jelikož soud nenechal vypracovat znalecký posudek, logicky neprovedl ani důkaz výslechem revizního znalce. Z důvodů uvedených v odst. 52 soud pro nadbytečnost nevyslechl také znalce [příjmení] [příjmení].

55. Soud nevyslechl svědkyni [jméno] [příjmení], jež měla vypovídat o okolnostech uzavření smlouvy o budoucí smlouvě nájemní mezi žalobcem a [právnická osoba], neboť tato svědkyně už nežije.

56. Závěr o skutkovém stavu. Žalobce měl a má právo hospodařit s nemovitostmi, jež jsou majetkem státu. Dne [datum] spolu žalobce a [právnická osoba] uzavřeli smlouvu o nájmu, kterou žalobce pronajal [právnická osoba] nemovitosti na dobu určitou od [datum] do [datum]. Dne [datum] žalobce uzavřel s [právnická osoba] smlouvu o budoucí smlouvě, ve které se dohodli, že pro případ, že stávající smlouva o nájmu bude skončena z důvodů stanovených smlouvou o nájmu, uzavřou spolu smluvní ujednání o umožnění užívání nemovitostí, a to za cenu stanovenou na základě znaleckého posudku nebo cenových předpisů. Žalobce se s [právnická osoba] ani se žalovanou nedohodl na prodloužení nájmu, a to ani konkludentně. Po uplynutí doby nájmu dne [datum] [právnická osoba] nemovitosti nevyklidila a nepředala žalobci, nýbrž je i nadále užívala. Užívala je i v době od [datum] do [datum]. ([příjmení] jiné) v uvedené době [právnická osoba] umožnila [anonymizováno] [právnická osoba], aby [anonymizováno] [právnická osoba] využila nemovitosti k provozování restaurace. Žalobce vyzýval [právnická osoba] k vyklizení nemovitostí dopisy ze dne [datum] a ze dne [datum]. Dne [datum] spolu žalobce a [anonymizováno] [právnická osoba] uzavřeli dohodu o uznání dluhu a splátkovém kalendáři, v níž [anonymizováno] [právnická osoba] potvrdila, že od [datum] užívá nemovitosti k provozování restaurace; uznala dluh vůči žalobci z titulu bezdůvodného obohacení za užívání nemovitostí bez právního důvodu v období od [datum] do [datum] ve výši 889 503 Kč. Dne [datum] uzavřely [právnická osoba] a [anonymizováno] [právnická osoba] dohodu, kterou [právnická osoba] převedla na [anonymizováno] [právnická osoba] svá práva a povinnosti z nájemní smlouvy k nemovitostem ze dne [datum]. Dopisem ze dne [datum] žalobce vyzval [právnická osoba] k zaplacení bezdůvodného obohacení ve výši 1 373 000 Kč z titulu bezdůvodného obohacení za užívání nemovitostí v období od [datum] do [datum]. Dopisem ze dne [datum] žalobce započítal svou pohledávku ve výši 1 373 000 Kč z titulu bezdůvodného obohacení za užívání nemovitostí v době od [datum] do [datum] proti pohledávce [právnická osoba] vzniklé z nesprávně zaplaceného nájemného za užívání nemovitostí v téže době ve výši 228 900 Kč a z titulu nesprávně vyúčtované a zaplacené částky vodného a stočného ve výši 126 386 Kč. Dne [datum] [právnická osoba] zanikla v důsledku fúze sloučením do nástupnické společnosti, kterou je žalovaná; na žalovanou přešlo jmění zanikající [právnická osoba] Žalovaná přes žalobcovu výzvu nezaplatila zcela náhradu za užívání nemovitostí od [datum] do [datum].

57. Právní posouzení. Žalobce se proti žalované domáhal zaplacení 1 017 714 Kč jako náhrady za užívání nemovitostí [právnická osoba] s.r.o. v době od [datum] do [datum]; pokud by nešlo o nárok z titulu náhrady škody, pak je podle žalobce na místě posoudit jeho nárok jako nárok z titulu bezdůvodné obohacení. Žalovaná mj. namítala, že není zřejmé, z jakého právního důvodu se žalobce domáhá svého nároku. Pokud by se v uplatněném nároku jednalo o náhradu škody, tak o škodě je možné uvažovat teprve od [datum], kdy došlo k uzavření nájemní smlouvy mezi žalobcem a [právnická osoba] Podle soudu je zřejmé, že žalobce se nároku domáhal z titulu náhrady škody, popřípadě z titulu nároku na vydání bezdůvodného obohacení.

58. Soud uplatněný nárok posoudil podle zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, neboť měl vzniknout v době účinnosti tohoto zákona. Práva a povinnosti ze smlouvy o nájmu pozemků mezi žalobcem a [právnická osoba] ze dne [datum], zejména otázku obnovení této nájemní smlouvy, soud posoudil podle zákona č. 40/1964 Sb., občanského zákoníku.

59. Doba nájmu. Žalobce smlouvu o nájmu pozemků ze dne [datum] pronajal [právnická osoba] nemovitosti na dobu určitou 5 let od [datum] do [datum]. V článku V odstavci 4 této smlouvy se smluvní strany výslovně dohodly na vyloučení možnosti uplatnění ustanovení § 676 odst. 2 občanského zákoníku, tzn. vyloučení možnosti obnovení této nájemní smlouvy po skončení nájmu za týchž podmínek, za jakých byla sjednána původně.

60. V ustanovení § 676 odst. 2 obč. zák. jde o dispozitivní ustanovení, což vyplývá z účelu celého § 676 občanského zákoníku (§ 2 odst. 3). Obnovu nájmu proto mohou smluvní strany vyloučit, tedy nájemní smlouva může obsahovat ustanovení, která vylučuje obnovu nájmu sjednaného na dobu určitou.

61. Vzhledem k výše uvedenému sjednaná doba nájmu nemovitostí skončila dne [datum]. Žalovaná neprokázala, že by nájem byl prodloužen dohodou smluvních stran, a to ani konkludentně. Uplynutím sjednané doby nájmu nájem skončil. Po skončení nájmu byl nájemce povinen nemovitosti vyklidit, neboť k jejich dalšímu užívání neměl žádné právo.

62. Náhrada škody. Soud uplatněný nárok primárně prosoudil jako nárok na náhradu škody. Soud přitom nerozhodoval o změně žaloby, protože to žalobce nenavrhl, a jelikož toho v případě, že soud po právní stránce posoudil věc jinak, není třeba. Není ostatně jasné, jak by takové rozhodnutí mělo znít a jak by pak soud mohl věc posoudit primárně jako nárok na náhradu škody, popř. sekundárně jako nárok na náhradu za bezdůvodné obohacení.

63. Judikatura Nejvyššího soudu zdůrazňuje, že je nutné rozlišovat mezi nároky z bezdůvodného obohacení a nároky z jiných titulů, přičemž podle ustanovení občanského zákoníku o bezdůvodném obohacení nelze posuzovat případy, které jsou upraveny v jiných ustanoveních zákona. Právní úpravu bezdůvodného obohacení je třeba považovat za subsidiární a aplikovatelnou pouze tehdy, je-li naplněna některá ze skutkových podstat vymezených v ustanovení § 451 obč. zák. a není-li zároveň k dispozici zvláštní právní úprava. Bylo-li v řízení prokázáno, že kvůli protiprávnímu jednání žalovaných žalobce nemohl využít konkrétních nabídek na uzavření nájemních smluv, a nedošlo tak k rozmnožení majetku žalobce v rozsahu, v jakém by se dalo s ohledem na pravidelný běh událostí očekávat, není důvod odklánět se od závěru, že žalobci vznikla škoda spočívající v ušlém zisku odpovídajícímu nájemnému, které by jinak mohl obdržet (srov. např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 30. 1. 2003 sp. zn. 25 Cdo 676/2001 nebo usnesení Nejvyššího soudu ze dne 8. 12. 2021 sp. zn. 25 Cdo 463/2020, jež jsou dostupné na [webová adresa], a rozhodnutí v nich citovaná). Tato judikatura se uplatní i v podmínkách nového občanského zákoníku.

64. Podle § 2894 odst. 1 o. z. povinnost nahradit jinému újmu zahrnuje vždy povinnost k náhradě újmy na jmění (škody).

65. Podle § 2913 odst. 1 o. z. poruší-li strana povinnost ze smlouvy, nahradí škodu z toho vzniklou druhé straně nebo i osobě, jejímuž zájmu mělo splnění ujednané povinnosti zjevně sloužit.

66. Podle § 2951 odst. 1 o. z. škoda se nahrazuje uvedením do předešlého stavu. Není-li to dobře možné, anebo žádá-li to poškozený, hradí se škoda v penězích.

67. Podle § 2952 o. z. hradí se skutečná škoda a to, co poškozenému ušlo (ušlý zisk). Záleží-li skutečná škoda ve vzniku dluhu, má poškozený právo, aby ho škůdce dluhu zprostil nebo mu poskytl náhradu.

68. Porušení povinnosti. V daném případě [právnická osoba] po skončení doby nájmu nevyklidila nemovitosti, nýbrž je dále užívala. Tím porušila svou povinnost nemovitosti vyklidit.

69. Vznik škody. Žalobce prokázal, že po dni [datum], kdy [právnická osoba] zaniklo právo nájmu, žalobce hodlal a měl reálnou možnost pronajmout nemovitosti [právnická osoba] Žalobci tak vznikla škoda ve formě ušlého zisku, totiž nájemného, jež by ode dne [datum] dostával od [právnická osoba]

70. Příčinná souvislost. Mezi porušením povinnosti [právnická osoba] a žalobcovou škodou je příčinná souvislost, protože kdyby [právnická osoba] splnila povinnost vyklidit nemovitosti, žalobce by neztratil potenciální nájemné.

71. Zavinění je pouze na straně [právnická osoba], neboť to byla ona, kdo po skončení nájmu nevyklidila nemovitosti a znemožnila tím pronajmout nemovitosti někomu jinému.

72. Odpovědnost za škodu. Za škodu odpovídá [právnická osoba] Po jejím zániku za škodu odpovídá žalovaná, neboť je právní nástupkyní [právnická osoba]

73. Námitka žalované, že ve věci není pasivně věcně legitimována, není důvodná. [jméno] žalovaná tuto námitku devalvovala svým protichůdným tvrzením, že v daném období nemovitosti užívala na základě existujícího nájemního vztahu. Nehledě na to, (okolnost, že žalovaná v době od [datum] do [datum] umožnila [anonymizováno] [právnická osoba] provozovat v nemovitostech restauraci, nevylučuje nárok žalobce na náhradu škody. Je-li tu totiž více osob, kterým podle různých ustanovení zákona vznikla nebo mohla vzniknout současně závazková povinnost, potom taková okolnost není důvodem, který by vylučoval povinnost škůdce nahradit škodu. Případná existence nároku poškozeného na vydání bezdůvodného obohacení od toho, kdo jej získal, nezbavuje poškozeného práva požadovat náhradu škody od osoby, která naplnila předpoklady odpovědnosti za škodu. Okolnost, zda [anonymizováno] [právnická osoba] na úkor žalobce získala bezdůvodné obohacení, tedy nic nemění na nároku žalobce na náhradu škody proti žalované, pokud byly jednáním žalované naplněny podmínky vzniku odpovědnosti za škodu, která nebyla nahrazena. Žalovaná netvrdila, že by ona sama nahradila část škody, nebo že by [anonymizováno] [právnická osoba] zaplatila něco za užívání nemovitosti v daném období; žalovaná tvrdila, že [anonymizováno] [právnická osoba] uhradila 889 503 Kč za jiné období od [datum] do [datum]. Pro opodstatněnost žalobcova nároku není také rozhodující, zda a jak se v případě splnění povinnosti nahradit škodu vypořádá žalovaná s [anonymizováno] [právnická osoba], jež případně získala hodnotu odpovídající způsobené škodě. Žalovaná případně může uplatnit proti [anonymizováno] [právnická osoba] nárok na vydání bezdůvodného obohacení (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 9. 12. 2015 sp. zn. 31 Cdo 2307/2013, dostupný na [webová adresa]).

74. Náhrada škody. Žalobci vznikla škoda ve formě ušlého zisku. Ušlým ziskem se rozumí újma, jež spočívá v tom, že u poškozeného nedojde v důsledku škodné události k rozmnožení majetku, ačkoli se to dalo důvodně očekávat s ohledem na pravidelný a obvyklý sběh věcí. Jde o ztrátu očekávaného přínosu, o to, o jaký reálně dosažitelný prospěch poškozený přišel. Náhrada ušlého zisku se určuje jako rozdíl mezi předpokládaným ziskem a náklady, které bylo třeba na jeho dosažení vynaložit.

75. Pro daný případ to znamená, že náhrada ušlého zisku by odpovídala rozdílu mezi nájemným, které žalobci ušlo, a náklady, jež by žalobce musel vynaložit na dosažení zisku. Žádná ze stran však netvrdila, že bylo třeba, aby žalobce vynaložil nějaké náklady na to, aby obdržel nájemné do [právnická osoba], natož že žalobce takové náklady skutečně vynaložil; zástupkyně žalobce na jednání konaném dne [datum] uvedla, že si není vědoma, že by žalobce musel vynaložit nějaké prostředky na to, aby obdržel nájemné, tedy zisk.

76. Skutečnost, že by žalobce musel vynaložit, resp. že skutečně vynaložil náklady, aby měl zisk, nevyšla v řízení najevo ani jiným způsobem. Naopak podle obsahu nájemních smluv žalobci žádné náklady nevznikaly. Podle Smlouvy o nájmu pozemků mezi žalobcem a [právnická osoba] ze dne [datum] udržování nemovitostí v řádném stavu, jejich běžná údržba, byla povinností nájemce, případná technická zhodnocení a zlepšení stavu nemovitostí provedená nájemcem se staly součástí nemovitostí a žalobce za ně nehradil žádnou úhradu, že nájemce byl zavázán po skončení nájmu na vlastní náklady uvést nemovitosti do původního stavu, nájemce byl povinen platit poplatky a úhrady stanovené orgány veřejné moci v souvislosti s užíváním nemovitostí; nájemce také platil za služby poskytované s nájmem nemovitosti. Podobně tomu je podle Nájemní smlouvy mezi žalobcem a [právnická osoba] ze dne [datum]: náklady jakýchkoli změn, úprav, oprav či rekonstrukcí nemovitostí nese nájemce, běžnou údržbu a opravy nemovitostí provádí na své náklady nájemce, nájemce je povinen na vlastní náklady odstranit veškeré škody, ke kterým došlo, nájemce je povinen obstarat na své náklady veškerá nezbytná povolení a souhlasy k umístění firemních označení, reklamního panelu, štítu apod., nájemce je zavázán na své náklady sjednat a udržovat v platnosti pojištění. Pro úplnost soud dodává, že pokud by žalobce v souvislosti s nájmem odváděl daně, tak tyto daně se nezohledňují, neboť nejsou výdajem potřebným k dosažení zisku.

77. Určuje-li se náhrada ušlého zisku jako rozdíl mezi předpokládaným ziskem a náklady, které bylo třeba vynaložit na dosažení zisku, pak v případě, že nebylo třeba, aby žalobce vynaložil náklady na to, aby obdržel nájemné, náhrada ušlého zisku odpovídá nájemnému, které žalobci ušlo. Náhrada tedy odpovídá nájemnému, jež žalobce mohl obdržet od [právnická osoba]

78. Výše tohoto nájemného byla stanovena ve Smlouvě o budoucí smlouvě mezi žalobcem a [právnická osoba] ze dne [datum], a to tak, že cena za smluvní užívání nemovitosti bude stanovena na základě znaleckého posudku nebo na základě cenových předpisů. Toto ujednání pak bylo realizováno v Nájemní smlouvě mezi žalobcem a [právnická osoba] ze dne [datum], v níž nájemné bylo dohodnuto na 114 417 Kč měsíčně bez DPH. To je cena, jež odpovídá ceně nájemného stanovené v odhadu znaleckého ústavu ze dne [datum] č. [číslo] 2017. Z této výše nájemného také vycházel žalobce a [anonymizováno] [právnická osoba] v dohodě o uznání dluhu ze dne [datum], jež se týkala následujícího období.

79. Mezi účastníky nebylo sporu, že [právnická osoba] nemovitosti užívala i v žalovaném období, tj. v době od [datum] do [datum] ([příjmení] plyne i z tvrzení žalované, že došlo k prodloužení nájmu, a z listinných důkazů – dopisů tehdejšího zástupce [právnická osoba])

80. Námitka žalované, že náhrada by měla být určována až od [datum], kdy byla uzavřena nájemní smlouva mezi žalobcem a [právnická osoba], není důvodná. Žalovaná namítala, že do [datum] nebylo jasné, jestli uvedená nájemní smlouva bude uzavřena, nebo ne, takže o škodě je možné uvažovat teprve počínaje tímto dnem. Námitka není důvodná z toho důvodu, že škoda žalobci vznikala od doby, kdy žalobce nemohl nemovitosti pronajmout třetí osobě. K tomu došlo po skončení nájmu, tedy ode dne [datum], neboť bylo prokázáno, že žalobce měl potenciálního nájemce již před skončením nájmu. Ostatně lze si těžko představit, že by [právnická osoba] platila žalobci nájemné v době, kdy by nemohla nemovitosti užívat, tedy v době, kdy [právnická osoba] okupovala nemovitosti. Nájemní smlouva mezi žalobcem a [právnická osoba] ze dne [datum] tu hraje roli zejména jako důkazem o existenci potenciálního nájemce nemovitostí a výši ušlého nájemného.

81. V období od [datum] do [datum] žalobci ušlo nájemné ve výši 1 373 000 Kč (12 měsíců (114 417 Kč). Z tohoto ušlého zisku žalobce nepožadoval částku 228 900 Kč, kterou mu v tomto období [právnická osoba] uhradila na„ nájemném“, a částku 126 386 Kč, kterou žalobce nesprávně vyúčtoval žalované vodné a stočné. Žalobce se domáhal zaplacení 1 017 714 Kč.

82. Z částky 1 017 714 Kč, jejíhož zaplacení se žalobce domáhal, soud žalobci přiznal jen 960 489 Kč, neboť zčásti uznal za důvodnou kompenzační námitku žalované.

83. Kompenzační námitka. Žalovaná proti uplatněnému nároku započítala částku 255 461 Kč, z čehož částka 190 750 Kč připadal na zaplacené„ nájemné“ v období od [datum] do [datum] a částka 64 711 Kč na úroky z prodlení.

84. Soud především uvádí, že výhrada žalované, že žalovaná vznesla kompenzační námitku po koncentraci řízení, není opodstatněná. Opodstatněná není z toho důvodu, že v řízení nenastaly účinky koncentrace, neboť žalovaná o nich nebyla poučena v předvolání k prvnímu jednání (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 4. 9. 2013 sp. zn. 31 Cdo 4616/2010, dostupný na [webová adresa]). Důvodem nepoučení bylo to, že zástupci žalované byl nedopatřením doručen nesprávný typ (vzor) předvolání. Důvodná není ani žalobcova námitka promlčení, protože podle § 648 o. z. došlo ke stavení promlčecí lhůty tím, že žalovaná uplatnila tutéž kompenzační námitku v řízení vedeném Obvodní soudem pro Prahu 5 pod spisovou značkou 5 C 343/2017.

85. Uvedená kompenzační námitka je zčásti důvodná, ale z jiného důvodu, než tvrdila žalovaná.

86. Žalobci vůči žalované vznikl nárok na ušlý zisk do dne [datum], kdy [právnická osoba] postoupila nájemní smlouvu, kterou uzavřela se žalobcem dne [datum] na [anonymizováno] [právnická osoba] Je tomu tak z následujících důvodů. 86.

1. Dne [datum] žalobce uzavřel s [právnická osoba] nájemní smlouvu na nemovitosti. Doba nájmu byla v čl. III odst. 1 této smlouvy sjednána na dobu určitou 5 let, která počala běžet ode dne předání a převzetí předmětu nájmu. Podle čl. III odst. 2 smlouvy pronajímatel je povinen nájemci předat nejpozději do 15 dnů ode dne, kdy předmět nájmu vyklidí a předá předchozí nájemce [právnická osoba] s.r.o. 86.2. [právnická osoba] a [anonymizováno] [právnická osoba] se v Dohodě o postoupení smlouvy ze dne [datum] dohodly na postoupení nájemní smlouvy. Postoupení podle čl. III odst. 3.1 této dohody bylo účinné podepsáním této dohody. 86.3. [právnická osoba] fakticky užívala nemovitosti od [datum] do [datum], což plyne mj. z čl. I odst. 2 Dohody o uznání dluhu a splátkovém kalendáři mezi žalobcem a [anonymizována dvě slova] ze dne [datum]. 86.

4. Dne [datum] tedy žalobce pronajal nemovitosti [právnická osoba] Dne [datum] [právnická osoba] nájem postoupila [anonymizováno] [právnická osoba] Doba nájmu měla počít běžet předáním a převzetím nemovitostí. Jelikož v době postoupení nájmu ve prospěch [anonymizováno] [právnická osoba] měla tato společnost nemovitosti již převzaté, tak nájem počal dnem účinnosti postoupení nájmu, tj. dne [datum]. 86.

5. Ode dne [datum] tak [právnická osoba] nezpůsobovala žalobci škodu; za případné neplacení nájemného za užívání nemovitostí odpovídala jen [anonymizováno] [právnická osoba], jež ho byla zavázána platit podle nájemní smlouvy.

87. Jak je odůvodněno výše, žalobci vznikal nárok na úhradu ušlého zisku za užívání nemovitostí do dne [datum]. Hradila-li [právnická osoba] žalobci za užívání nemovitostí„ nájemné“ za období od [datum] do [datum], potom žalobce nepřijímal hrazené částky bez právního důvodu. Právním důvodem úhrad byla náhrada za užívání nemovitostí. [právnická osoba] Šlo o náhradu částečnou, neboť [právnická osoba] hradila 19 075 Kč měsíčně z ušlých 114 417 Kč měsíčně. V rozsahu těchto úhrad [právnická osoba] nahrazovala žalobci ztrátu ušlého zisku.

88. Platby ze dne [datum], [datum], [datum], [datum] a [datum] žalobce použil na úhradu dluhu žalované za období od [datum] do [datum]. Tento dluh zčásti zanikl splněním (v rozsahu, jenž odpovídal výši úhrad). Žalobce se tedy na úkor žalované neobohatil, neboť [právnická osoba] (zčásti) plnila existující dluh. Z tohoto důvodu žalobci nevzniklo bezdůvodné obohacení a žalobce není povinen toto (neexistující) bezdůvodné obohacení vydat. Pokud žalobce nebyl povinen tvrzené bezdůvodné obohacení vydat, potom nebyl v prodlení s jeho vydáním, za něž by byl povinen platit úroky z prodlení.

89. Platby ze dne [datum], [datum] a [datum] žalobce použil na splnění předmětného dluhu, tedy na úhradu ušlého zisku v období od [datum] do [datum] Tyto platby celkem činily 57 225 Kč (3 x 19 075 Kč). Jestliže žalobce použil tyto platby na úhradu předmětného dluhu, potom tento dluh v rozsahu 57 225 Kč zanikl. Žalovaná tedy nedluží žalobci požadovaných 1 017 714 Kč, ale jen 960 489 Kč (1 017 714 Kč - 57 225 Kč). 90. [právnická osoba], potažmo žalobce proto nemá vůči žalobci právo na vydání tvrzeného bezdůvodného obohacení ve výši 255 461 Kč.

91. Námitka žalované, že [anonymizováno] [právnická osoba] v Dohodě o uznání dluhu a splátkovém kalendáři ze dne [datum] uznala svůj dluh za užívání nemovitosti v období od [datum] do [datum] a zavázala se ho uhradit, není v tomto řízení důvodná. [anonymizováno] [právnická osoba] uznala dluh a zavázala se ho zaplatit dne [datum]. Žalobce na úhradu ušlého zisku za období od [datum] do [datum] použil platby ze dne [datum] až [datum]. Jak je odůvodněno výše, [právnická osoba] těmito úhradami splnila část existujícího dluhu. Část dluhu byla splněna v den, kdy žalobci došla ta která úhrada. Ke splnění části dluhu a ke spotřebování uhrazených částek došlo dříve, než [anonymizováno] [právnická osoba] dluh za obdobné období uznala a zavázala se ho uhradit ve splátkách od listopadu 2018. Pokud by tedy [anonymizováno] [právnická osoba] od listopadu 2018 platila žalobci něco, co už předtím měl žalobce zčásti uhrazeno od [právnická osoba], potom by se žalobce bezdůvodně obohatil. Obohatil by se však na úkor [anonymizováno] [právnická osoba], nikoli na úkor [právnická osoba] Žalovaná jako právní nástupkyně [právnická osoba] právo na vrácení uhrazených částek nemá; [právnická osoba] v době úhrad nezaplatila více, než měla.

92. Náhrada za bezdůvodné obohacení. Pro případ, že by právní posouzení uplatněného nároku jako nároku na náhradu škody nepřicházelo v úvahu, soud tento nárok posoudil jako nárok na vydání bezdůvodného obohacení.

93. Podle § 2991 odst. 1 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil.

94. Podle § 2991 odst. 2 o. z. bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

95. Podle § 2999 odst. 1 věty prvé o. z. není-li vydání předmětu bezdůvodného obohacení dobře možné, má ochuzený právo na peněžitou náhradu ve výši obvyklé ceny.

96. Podle § 3003 o. z. nepoctivý příjemce vydá, co nabyl v době, kdy obohacení získal.

97. Jak je odůvodněno výše, [právnická osoba] po skončení nájmu užívala nemovitosti po dobu od [datum] do [datum]. Tím získala majetkový prospěch plněním bez právního důvodu ve smyslu § 2991 odst. 2 o. z. [právnická osoba] byla proto podle § 2991 odst. 1 o. z. povinna ochuzenému žalobci vydat, oč se obohatila. [právnická osoba] byla nepoctivým příjemcem ve smyslu § 3003 o. z., protože objektivně nemohla mít z přesvědčivého důvodu za to, že jí po právu náleží právo užívání nemovitostí; proto byla povinna vydat, co nabyla v okamžiku získání obohacení. Vydání předmětu bezdůvodného obohacení není možné, protože byl konzumován. Žalobce má proto podle § 2999 odst. 1 věty prvé o. z. právo na peněžitou náhradu ve výši obvyklé ceny, tj. ve výši obvyklého nájemného.

98. Obvyklá (tržní) výše nájemného za nájem nemovitostí podle odhadu ve znaleckém posudku [obec] školy [anonymizováno] v [obec] ze dne [datum] [číslo] 2017 činila 1 373 000 Kč za rok (což po drobném zaokrouhlení je 114 417 Kč za měsíc). Způsob určení výše bezdůvodného obohacení, za něž náleží žalobci náhrada, je podobný jako v případě náhrady škody (odst. 100).

99. Závěr o právním posouzení. Soud shrnuje, že uplatněný nárok prosoudil primárně jako nárok na náhradu škody. Pro případ, že by takové právní posouzení nepřicházelo v úvahu, soud tento nárok posoudil jako nárok na vydání bezdůvodného obohacení.

100. V případě nároku na náhradu škody žalobci v žalovaném období od [datum] do [datum] ušel zisk na nájemném ve výši 1 373 000 Kč [právnická osoba] za užívání nemovitostí v tomto období žalobci uhradila 228 900 Kč, které žalobce proti tomuto nároku započítal. Dále žalobce proti tomuto nároku započítal 126 386 Kč, jež mu [právnická osoba] zaplatila z titulu nesprávně vyúčtovaného vodného a stočného. Nakonec žalobce na splnění dluhu za toto užívání nemovitostí použil 57 225 Kč, jež mu [právnická osoba] uhradila platbami ze dne [datum], [datum] a [datum]. Dluh spočívající v náhradě ušlého zisku ve výši 1 373 000 Kč byl tedy splněn v rozsahu 412 511 Kč (228 900 Kč + 126 386 + 57 225 Kč); nebyl splněn v rozsahu 960 489 Kč (1 373 000 Kč – 412 511 Kč). Žalobce se domáhal zaplacení 1 017 714 Kč. Soud proto rozhodl, že žalovaná je povinna žalobci zaplatit částku 960 489 Kč, zatímco ohledně částky 57 225 Kč soud žalobu zamítl.

101. V případě nároku na náhradu za vydání bezdůvodného obohacení platí obdobně to, co je uvedeno v předcházejícím odstavci. [právnická osoba] byla za užívání v době od [datum] do [datum] povinna zaplatit žalobci náhradu odpovídající výši obvyklého nájemného, jež dosahovala 1 373 000 Kč. Na úhradu tohoto dluhu žalobce započítal celkem 412 511 Kč, takže zbývá zaplatit 960 489 Kč. Proto i v tomto případě soud rozhodl, že žalovaná je povinna žalobci zaplatit částku 960 489 Kč, zatímco ohledně částky 57 225 Kč soud žalobu zamítl.

102. Žalovaná je v prodlení se splacením peněžitého dluhu, a to od doručení žalobcovy výzvy k zaplacení ze dne [datum], jež byla téhož dne doručena žalované. Soud proto podle § 1970 o. z. uložil žalované, aby žalobci zaplatila úrok z prodlení z přiznané částky 960 489 Kč, a to za dobu od [datum], jak žalobce požadoval, do zaplacení. Výši úroku z prodlení soud určil podle nařízení vlády č. 351/2013 Sb.

103. Žalobce nemá právo na zaplacení 57 225 Kč, a proto žalovaná není v prodlení se zaplacením této částky. Není-li žalovaná v prodlení, pak žalobce nemá právo na úrok z prodlení z této částky. Soud proto žalobu zamítl co do úroku z prodlení z částky 57 225 Kč od [datum] do zaplacení.

104. Náklady řízení. Žalobce měl v řízení jen částečný úspěch, a proto soud podle § 142 odst. 2 o. s. ř. poměrně rozdělil náhradu nákladů řízení.

105. Žalobce se proti žalované domáhal zaplacení 1 017 714 Kč s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně od [datum] do zaplacení (100 %). Žalobce byl úspěšný co do částky 960 489 Kč s úrokem z prodlení, tedy z 94,37710398009657 %. Žalovaný byl úspěšný co do 57 225 Kč s úrokem z prodlení, tedy z 5,622896019903431 %. Po vzájemném zápočtu má žalobce právo na náhradu nákladů řízení v rozsahu 88,75420796019314 %.

106. Žalobci v řízení vznikly náklady v celkové výši 303 860,70 Kč, a to náklady 106.1. v řízení před soudem prvého stupně ve výši 173 628,40 Kč: -) částka 50 886 Kč za soudní poplatek za žalobu, -) částka 99 040 Kč za odměnu advokátce za 8 úkonů právní služby: 1. převzetí a příprava zastoupení 2. výzva k plnění 3. podání žaloby 4. vyjádření ze dne [datum]

5. účast na jednání dne [datum] 6. podání ze dne [datum] 7. podání ze dne [datum]

8. účast na jednání dne [datum] při sazbě 12 380 Kč za každý z úkonů podle § 7 bodu 6 advokátního tarifu, -) částka 2 400 Kč za náhradu hotových výdajů advokátce za uvedených 8 úkonů právní služby ve výši 300 Kč za každý úkon podle § 13 odst. 4 advokátního tarifu, -) částka 21 302,40 Kč na náhradu za 21% DPH podle § 137 odst. 3 o. s. ř.; 106.2. v řízení před odvolacím soudem ve výši 46 028,40 Kč: -) částka 37 140 Kč za odměnu advokátce za 3 úkony právní služby: 1. vyjádření ze dne [datum] k odvolání 2. vyjádření ze dne [datum] k odvolání 3. účast na jednání dne [datum] při sazbě 12 380 Kč za každý z úkonů podle § 7 bodu 6 advokátního tarifu, -) částka 900 Kč za náhradu hotových výdajů advokátky za výše uvedené úkony právní služby ve výši 300 Kč za každý úkon podle § 13 odst. 4 advokátního tarifu, -) částka 7 988,40 Kč za náhradu za 21 % DPH podle § 137 odst. 3 o. s. ř.; 106.3. v další řízení před soudem 1. stupně ve výši 84 203,90 Kč: -) částka 61 900 Kč za 5 úkonů úkony právní služby: 1. vyjádření ze dne [datum]

2. účast na jednání dne [datum]

3. účast na jednání dne [datum] 4. vyjádření ze dne [datum]

5. účast na jednání dne [datum] -) částka 6 190 Kč za 1 úkon ve výši za účast na vyhlášení rozsudku, při sazbě 12 380 Kč za každý z úkonů podle § 7 bodu 6 advokátního tarifu, -) částka 1 500 Kč za náhradu hotových výdajů advokátky za výše uvedených 5 úkonů právní služby ve výši 300 Kč za každý úkon, -) částka 14 613,90 Kč za náhradu za 21 % DPH podle § 137 odst. 3 o. s. ř.

107. Z nákladů ve výši 303 860,70 Kč má žalobce právo na náhradu v rozsahu 88,75420796019314 %, což po drobném zaokrouhlení je 269 689,20 Kč. Soud proto žalobci přisoudil tuto částku na náhradě nákladů řízení.

108. Přisouzenou částku náhrady nákladů řízení je žalovaná podle § 149 odst. 1 o. s. ř. povinna zaplatit k rukám advokátky, která v tomto řízení zastupovala žalobce.

Poučení