27 C 46/2023 - 170

Rubrum

Obvodní soud pro Prahu 2 rozhodl soudkyní Mgr. Klárou Klečkovou v právní věci žalobce: [Jméno žalobce], narozený [Datum narození žalobce] bytem [Adresa žalobce] zastoupený advokátem [Jméno advokáta] sídlem [Adresa advokáta] proti žalovanému: [Jméno žalovaného], IČO: [IČO žalovaného] sídlem [Adresa žalovaného] zastoupený advokátem [Anonymizováno] sídlem [Anonymizováno] o zaplacení 1 217 272 Kč s příslušenstvím takto:

Výrok

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci 1 017 272 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 1 017 272 Kč od 15. 11. 2022 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci rozsudku.

II. Žaloba s tím, že žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku 200 000 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 200 000 Kč od 15. 11. 2022 do zaplacení, se zamítá.

III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci na náhradě nákladů řízení částku ve výši 131 522 Kč k rukám právního zástupce žalobce do tří dnů od právní moci rozsudku.

IV. Žalovaný je povinen zaplatit České republice – Obvodnímu soudu pro Prahu 2 náhradu nákladů řízení státu ve výši 2 711,61 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku.

V. Žalobce je povinen zaplatit České republice – Obvodnímu soudu pro Prahu 2 náhradu nákladů řízení státu ve výši 555,39 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku.

Odůvodnění

1) Žalobce se žalobou podanou k soudu dne 27. 2. 2023 domáhal zaplacení částky 1 217 272 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že účastníci uzavřeli dne 15. 5. 2020 smlouvu o dílo č. [Anonymizováno], jejímž předmětem bylo mj. zhotovení a instalace montované haly na pozemku žalobce v obci [adresa] za cenu 2 900 000 Kč. Byť smlouva předpokládala zahájení stavby v prosinci 2020, stavba mohla být zahájena dne 25. 2. 2022 po vydání stavebního povolení a měla být dokončena do tří měsíců od zahájení stavby, tj. do 25. 5. 2022. Jelikož dílo nebylo dokončeno v říjnu 2022 dílo, žalobce dne 3. 11. 2022 odstoupil od smlouvy. Odstoupení doručil žalovanému 4. 11. 2022. Dle znaleckého posudku vypracovaného [jméno FO] [právnická osoba], soudním znalcem z oboru stavebnictví, stavby obytné a občanské a oboru ekonomika, ceny a odhady nemovitostí č.[Anonymizováno][Anonymizováno] ze dne 31. 10. 2022 prostavěnost díla znalec ohodnotil na částku 1 963 487 Kč. Jelikož žalobce uhradil žalovanému v souhrnu celkem 2 756 800 Kč, z titulu finančního vyrovnání provedených prací a úhrad nárokoval 793 313 Kč. Za opravu vad nedokončeného díla, konkrétně opravu horní výztuže armatury a kari sítí, které bránily řádnému dokončení podlahy díla, žalobce uhradil 32 000 Kč a 10 588 Kč [jméno FO], IČO: [IČO] dle faktur č. [hodnota] a [Anonymizováno] v listopadu 2022. Žalobce dále požadoval úhradu smluvní pokuty ve výši 1 % z ceny díla za každý započatý den prodlení, a to maximálně do výše odpovídající 10 % celkové ceny díla, kdy od 25. 5. 2022 do odstoupení od smlouvy žalobcem byl žalovaný v prodlení 23 týdnů, čímž došlo k naplnění maximální výše smluvní pokuty a žalobce tak požaduje 290 000 Kč. Žalobci dále vznikla škoda v podobě nájemného za období od 25. 5. 2022 do 4. 11. 2022 ve výši 83 627 Kč za užívání nebytových prostor (sklad a autodílna) v obci [adresa], které žalobce užívá na základě smlouvy o nájmu prostor sloužících k podnikání ze dne 17. 5. 2019. Výše nájemného byla stanovena na 15 680 Kč měsíčně. V neposlední řadě žalobci vznikly výdaje na vypracování znaleckého posudku ve výši 7 744 Kč, které žalobce uhradil v hotovosti. Při jednání doplnil, že součástí díla byl i inženýring. Žalobce si objednal stavbu na klíč včetně vyřízení stavebního povolení. Reklamační řád a všeobecné obchodní podmínky, na které odkazuje smlouva, mu nikdy nebyly předloženy. Po odstoupení od smlouvy u stavby nezůstal žádný použitelný materiál vyjma centimetrových odřezků. Akumulační nádrž si zajistil sám, stejně jak provedl sám výkopové práce k odvodnění haly. Montážní jáma obsahovala patky pro hevery. K výzvě soudu dle § 118a odst. 1, 3 o. s. ř. ohledně prokázání příčinné souvislosti mezi vznikem škody v podobě nájemného a prodlením žalovaného žalobce uvedl, že si dílo objednal za účelem, aby mohl pro uskladnění svých věcí v pronajatém prostoru využít vlastní nemovitost. Čekal na dokončení haly a nebýt prodlení žalovaného, nájemné by platil kratší dobu. Počátkem r. 2024 věci z nájemních prostor přesunul do dokončené haly a nájem skončil ke dni 31. 1. 2024. Výměna pronajatého prostoru a díla je téměř stejná. 2) Žalovaný nesporoval, že došlo k uzavření smlouvy o dílo, nicméně sporoval výši částky uhrazené žalobcem. Žalobce mu uhradil pouze 2 556 800 Kč vč. DPH, přičemž skutečná výše prostavěnosti na základě navyšování rozpočtu dle žalovaného činí 2 484 086 Kč. Žalobce byl o navýšení rozpočtu průběžně informován, ale vyskytovaly se mezi nimi opakovaně neshody ohledně ceny. Kvůli covid-19 a válce na Ukrajině velmi vzrostly ceny materiálů, v některých případech až o 300 %. V této souvislosti poukázal na vyšší moc. Uvedl, že žalobce porušil smlouvu tím, že nehradil cenu za dílo dle smlouvy, ale podle sebe. Dále žalovaný nesouhlasil s tím, že žalobce uvádí míru prostavěnosti bez DPH, ačkoliv DPH by mělo být zohledněno. Jelikož mu žalobce zatajil jeho úmysl provozovat halu k soustavné podnikatelské činnosti, byť dodatečné stavební povolení bylo vydáno na hobby autodílnu, žalovaný narážel na problémy a měl narušený harmonogram prací od roku 2020. Zároveň měl žalobce požadovat stavbu v jiné podobě, než v jaké bylo vydáno stavební povolení, a to tak, že v hale nemělo být realizováno vestavěné patro, umyvadlo s odpadem, montážní jáma pro opravy automobilů a neměly být umístěny hevery, pro které žalovaný připravoval základy. Z důvodu záměru žalobce obelstít stavební úřad se žalovaný rozhodl dokončit jen některé rozdělané práce a ukončit s žalobcem spolupráci, což mu sdělil v říjnu 2022. To i z důvodu, že žalobce nehradil. Uvedl, že žalobce měnil zadání stavby a maskoval určité segmenty stavby kvůli stavebnímu úřadu, čímž rozpočet také navyšoval. Odmítl hradit smluvní pokutu, neboť prodloužení bylo dáno z důvodu změn ze strany žalobce a prodlením žalobce s úhradami. K náhradě škody uvedl, že hobby autodílna není určena pro podnikání a žalobce požaduje uhradit nájem za prostory, které používal pro podnikání. K výdajům žalobce p. [jméno FO] doplnil, že bylo třeba dovázat 4 ks kari sítí s tím, že celkově na stavbě jich bylo 50, a opravit přivařený vingl do vjezdu vrat. Vázání armatury bylo žalovaným vyčísleno na 19 000 Kč a [jméno FO] si za drobnou dodělávku vyúčtoval 42 588 Kč. Při jednání žalovaný doplnil, že součástí smlouvy o dílo bylo i to, že žalovaný se má podílet na vyřízení stavebního povolení spolu s [jméno FO] [jméno FO]. Smlouva o zastoupení byla sjednána mezi žalobcem a třetí osobou. Na staveništi se měl nacházet nezpracovaný materiál, který znalec nezohlednil. Po koncentraci řízení žalovaný doplnil, že žalobce odstoupil pouze od části smlouvy o dílo v rozsahu nesplněného zbytku plnění. Sám odstoupil od celé smlouvy dne 10. 4. 2024 z důvodu prodlení objednatele s úhradou kupní ceny. Znalecký posudek předložený žalobcem měl za vadný vycházející pouze z odhadů. Ohodnocení inženýringu je opomíjeno, že žalovaný uhradil správní poplatek 30 000 Kč. 3) K výzvě soudu dle § 118a odst. 1, 3 o. s. ř., aby žalovaný doplnil skutková tvrzení a označil důkazy k prokázání, zda byla mezi účastníky uzavřena dohoda o navýšení ceny za cenu díla na základě požadavku žalobce, kdy, zda, a v jakém rozsahu žalobce požádal o změnu smlouvy o dílo, co změna zahrnovala, zda byla v tomto rozsahu uzavřena dohoda stran, kdy byla tato dohoda uzavřena, zda byl uzavřen dodatek ke smlouvě o dílo, a jaké bylo případně znění tohoto dodatku, zda žalobci fakturoval dle smlouvy o dílo cenu díla, kdy tyto faktury žalobci doručil, na jaké částky zněly, a jaká byla jejich splatnost, zda, kdy žalobce neposkytl žalovanému dostatečnou součinnost v řízení o vydání stavebního povolení a na základě čehož mělo dojít k prodlení s vydáním stavebního povolení žalovaný uvedl, že žalobce s manželkou uvedli žalovaného omyl v tom, že na pozemku chtějí rovněž stavět rodinný dům, přičemž tato stavba byla navázaná na úspěšné vyřízení stavebního povolení pro halu, neboť hala může být pouze vedlejší stavbou ke stavbě hlavní. Smlouva zahrnovala pouze realizační dokumentaci, tj. projektovou dokumentaci a stavební povolení, nikoliv územní studii apod. Dodnes žalobce rodinný dům na pozemku nestaví. Hobby dílna měla oproti tvrzením žalobce sloužit k podnikatelským účelům, což je také důvodem, proč v hale mělo být původně mezipatro a hala měla být tak vysoká i kvůli heveru. Dílo nemělo být zcela na klíč, některé věci si chtěl žalobce dělat sám. Položka inženýring v kalkulaci díla představuje jen správní poplatek 30 000 Kč, který žalovaný uhradil [právnická osoba]. Termíny k plnění byly ve smlouvě sjednány jako předpokládané. Uvedl, že změny díla nebyly provedeny písemně, ale ústně. Konkludentním jednáním žalobce se změnami souhlasil. Zároveň souhlasil i s navýšením rozpočtu, nenamítal nedostatek formy změn. K absenci fakturace žalovaný uvedl, že nemohl fakturovat podle smlouvy, neboť žalobce neměl finance a žalovaný byl nucen přijít od něj platby, jak je nabízel. Za poskytování služeb vyřízení stavebního povolení žalovaný nebyl odpovědný ani zavázaný, žalobce mu nikdy plnou moc neudělil. 4) Mezi účastníky řízení je nesporné, že uzavřeli smlouvu o dílo číslo [Anonymizováno] dne 15. 5. 2020, a že žalobce uhradil žalovanému 2 556 800 Kč. Dále je nesporné, že žalobce odstoupil od této smlouvy. 5) Soud ve věci provedl dokazování a dospěl k následujícím skutkovým zjištěním. 6) Účastníci uzavřeli dne 15. 5. 2020 smlouvu o dílo č. [Anonymizováno], jejímž předmětem bylo zhotovení a montáž montované haly o rozměrech 11x20-27,2x7,95 m s příslušenstvím. Dílo mělo být provedeno na základě realizační dokumentace zpracované zhotovitelem, která musí být schválena oběma účastníky. Místem plnění byl pozemek žalobce v [adresa]. Realizační dokumentace měla být schválena do 15. 5. 2020, práce měly být zahájeny na základě stavebního povolení s předpokladem září 2020 a dokončeny vč. vyklizení staveniště do 3 kalendářních měsíců po zahájení stavby s předpokladem v prosinci 2020. Termíny byly závislé na vyřízení stavebního povolení. Případné prodloužení termínu dokončení díla mělo být řešeno dodatkem ke smlouvě. Cena za dílo byla sjednána na 2 900 000 Kč plus 21% DPH. Dále bylo pod čl. IV.2 sjednáno, že objednatel bude nad rámec smluvené ceny hradit jen práce a dodávky, které si objednal a jejichž cena byla předmětem dohody účastníků. Nová cena by v takovém případě byla upravena dodatkem ke smlouvě. Fakturace byla sjednána následovně: zálohová faktura na 580 000 Kč měla být vystavena se splatností 7 dní od podpisu smlouvy, další zálohová faktura na 580 000 Kč se splatností 7 dní měla být vystavena po dokončení zálohové desky, předběžně v průběhu září 2020, zálohová faktura na 580 000 Kč měla být vystavena po konání konstrukce, předběžně říjen 2020, zálohová faktura na 580 000 Kč měla být vystavena po dodání a montáži opláštění haly včetně světlíků a oken, předběžně říjen 2020 a konečná faktura na 580 000 Kč měla být vystavena se splatností 7 dnů od předání díla. Účastníci si sjednali pro případ prodlení zhotovitele s předáním díla smluvní pokutu ve výši 1 % celkové ceny díla bez DPH za každý započatý den prodlení, a to maximálně do 10 % celkové ceny díla bez DPH. Závazek splnit povinnost, jejíž plnění je zajištěno smluvní pokutou trvá i po úhradě smluvní pokuty. Limit 10 % se nevztahuje na náhrady případných škod. Cena díla se dle kalkulace sestávala z následujících položek: ocel. konstrukce 329 923 Kč, tenkostěnné profily 111 280 Kč, opláštění haly 465 543 Kč, oplechování haly 42 302 Kč, dešťové žlaby, svody 12 776 Kč, sekční vrata 253 500 Kč, dveře, okna 32 500 Kč, doprava 30 000 Kč, mechanizace 92 000 Kč, montáž 202 500 Kč, doprava pracovníků 12 000 Kč, zemní práce 83 132 Kč (uvažováno s výkopy do 0,4 m, odvoz a likvidace zeminy nebyla v ceně), základy - patky, pasy, deska, základy heverů 473 732 Kč (betonové základy heverů, základová deska tl. 20mm, hlazená s výztuží s kari sítěmi u obou povrchů, bez tepelné izolace), vložené patro 201 000 Kč, vnitřní schodiště 65 000 Kč, střešní světlík 87 750 Kč, stavební povolení, inženýring 30 000 Kč, projekt. dokumentace, statika, stav. [Anonymizováno], el., [Anonymizováno] 65 000 Kč, soc. zázemí 108 300 Kč (WC, sprcha, umyvadlo, rozvody vody a kanalizace, odvětrávání), hydroizolace spodní stavby 113 665 Kč, podlaha nátěr 104 140 Kč, montážní jáma 107 670 Kč. Poskytnutá byla sleva 123 714 Kč. Ve smlouvě byl uveden registrovaný bankovní účet žalovaného č. [č. účtu] u [Anonymizováno]. Příloha č. 1 představovala specifikaci díla. Dodávka měla obsahovat stavebně-konstrukční část (technická část a statistický výpočet), ocelovou konstrukci, opláštění, základovou desku, vrata, osobní vstup vč. stavební připravenosti, dopravu, nakládku a vykládku, montáž vč. mechanizace a záruční servis. Hala měla být kotvena pomocí kotevních prvků na únosnou podkladní plochu, povrchová úprava konstrukce měla být tvořena syntetickým nátěrovým systémem v šedé barvě [Anonymizováno], spojovací materiál v pozinkovaném provedení. Opláštění střechy pomocí sendvičových panelů o síle 60 mm, opláštění stěn sendvičovými panely o síle 80 mm včetně oplechování a dešťových svodů. Hala měla mít 2x sekční vrata o rozměrech 3,5x 3,5 m a 2x sekční vrata o rozměrech 2,5x3,5 m, 1x dveře, 1x okno do haly a 1x střešní světlík bez otevírání. Na staveništi měl být umožněn odběr silové el. Energie 380 V po celou dobu provádění montážních prací. Přílohu č. 2 smlouvy měly tvořit všeobecné obchodní a dodací podmínky (viz. smlouva o dílo č. [Anonymizováno] vč. přílohy č. 1 a kalkulace ze dne 15. 5. 2020). 7) Žalobce vybral ze svého účtu vedeného u [právnická osoba] č. [č. účtu] dne 19. 5. 2022 částku 150 000 Kč. Žalobce vybral ze svého účtu u [právnická osoba] č. [č. účtu] dne 27. 9. 2022 částku 200 000 Kč (viz. potvrzení o výběru z běžného účtu žalobce ze dne 19. 5. 2022 a potvrzení o výběru z účtu žalobce ze dne 27. 9. 2022). 8) Dne 22. 9. 2022 žalobce dal příkaz k úhradě částky 75 000 Kč s poznámkou „izolace podlahy“ a dne 15. 9. 2022 částky 10 000 Kč s poznámkou „beton“ ze svého účtu na účet č. [č. účtu]. Dne 29. 6. 2022 dal příkaz k úhradě částky 180 000 Kč s poznámkou „beton, podlahy hala [adresa]“ ve prospěch účtu č. [č. účtu] (viz. příkaz k úhradě žalobce ze dne 20. 9. 2022 na částku 75 000 Kč a ze dne 15. 9. 2022 na částku 10 000 Kč, příkaz úhradě žalobce ze dne 29. 6. 2022 na částku 180 000 Kč). 9) Žalobce dal příkaz k úhradě částky 580 000 Kč ze svého účtu č. [č. účtu] ve prospěch účtu č. [č. účtu] dne 20. 5. 2020, dne 29. 5. 2020 částky 121 800 Kč pod VS [var. symbol] (viz. příkaz k úhradě žalobce ze dne 20. 5. 2020 na částku 580 000 Kč ze dne 29. 5. 2020 a ze dne 29. 5. 2020 na částku 121 800 Kč, oba na účet číslo [č. účtu]). 10) Žalobce uhradil žalovanému dne 2. 12. 2020 částku 250 000 Kč, dne 5. 12. 2020 částku 250 000 Kč, dne 10. 12. 2020 částku 80 000 Kč za konstrukci haly, dne 18.

12. částku 2x 200 000 Kč za opláštění haly, dne 19. 11. 2020 zálohu ve výši 150 000 Kč, dne 20.

12. částku 180 000 Kč za opláštění haly (viz. výdajové pokladní doklady žalobce ve prospěch žalovaného ze dne 2. 12. 2020 na částku 250 000 Kč, ze dne 5. 12. 2020 na částku 250 000 Kč, ze dne 10. 12. 2020 na částku, 80 000 Kč, ze dne 18. 12., kdy rok není specifikován, na částku 200 000 Kč, ze dne 19. 11. 2020 na částku 150 000, ze dne 18. 12., rok není uveden, na částku 200 000 Kč a ze dne 20. 12., rok není uveden, na částku 180 000 Kč). 11) [jméno FO] uhradila [jméno FO]. [jméno FO] dne 14. 9. 2022 částku 50 000 Kč s poznámkou podkladový beton, dne 15. 9. 2022 za beton 10 000 Kč a dne 22. 9. 2022 za izolaci podlahy 75 000 Kč (viz. výpis z účtu [jméno FO] za měsíc září 2023). Pozn. soudu: žalovaný při jednání potvrdil, že platby byly použity k uvedeným účelům na dílo. 12) Dne 1. 9. 2020 žalobce udělil plnou moc [právnická osoba] pro zastupování ve správním řízení, byl nadále zastupován. Dne 12. 3. 2021 bylo zahájení řízení o nepovolené stavbě garáže/skladu. Dne 29. 3. 2021 žalobce podal žádost o dodatečné povolení stavby „hobby autodílny“. Řízení o odstranění stavby „hobby autodílny“ bylo přerušeno dne 20. 4. 2021 z důvodu podání žádosti o dodatečné povolení stavby žalobcem. Dle závazného stanoviska orgánu územního plánování [adresa] z 28. 4. 2021 záměr nebyl přípustný. Dne 30. 4. 2021 [právnická osoba] [adresa] zamítl žádost žalobce o dodatečné povolení stavby „doby autodílny“. Žalobce se proti rozhodnutí odvolal. Dne 8. 7. 2021 [Anonymizováno] zrušil rozhodnutí [právnická osoba] [adresa]. Dne 10. 12. 2021 žalobce doplnil žádost o dodatečné povolení stavby. Původní dokumentaci vypracoval [jméno FO]. [jméno FO], firma [právnická osoba] v září 2020. Záměr nebyl v souladu s platným územním plánem obce [adresa]. [právnická osoba] [adresa], stavební úřad vydal dne 28. 1. 2022 rozhodnutí o dodatečném povolení stavby č. j. [č. účtu] na stavbu hobby autodílna a akumulační nádrž na dešťovou vodu na pozemku parc. č. [Anonymizováno] v k. ú. [adresa]. Rozhodnutí nabylo právní moci dne 25. 2. 2022. Žádost podal dne 4. 10. 2021 žalobce zastoupený [právnická osoba], IČO: [IČO] (viz. rozhodnutí o dodatečném povolení stavby ze dne 28. 1. 2022 vydaný [adresa], [Anonymizováno] č. j. [č. účtu]). 13) Žalobce coby nájemce uzavřel s [jméno FO] smlouvu o nájmu prostor sloužících k podnikání v roce 2019. Předmětem nájmu byl nebytový prostor nacházející se v dolní části velké stodoly navazující na hospodářský dvůr na adrese [adresa], zapsaný na LV č. [hodnota] pro k. ú. [adresa]. Účelem nájmu bylo provozování skladu s možností technické údržby motorových vozidel. Smlouva byla uzavřena na dobu neurčitou s počátkem 17. 5. 2019. Nájemné bylo sjednáno na 15 680 Kč měsíčně se splatností o 15. dne příslušného měsíce na účet č. [č. účtu] pod VS [var. symbol] (viz. smlouva o nájmu prostor sloužícího podnikání z roku 2019). [jméno FO] uhradila dne 23. 12. 2022 na účet č. [č. účtu] pod VS [var. symbol] sedm plateb po 15 680 Kč s poznámkou k platbě „nájem [adresa] říjen až duben“. Předtím uhradila dne 3. 1. 2022 nájem za září a říjen 2021, dne 23. 3. 2022 nájem za listopad, prosinec 2021 a leden 2022, dne 7. 6. 2022 nájem za únor 2022 a 30. 8. 2022 za březen 2022 (viz. výpis z účtu [jméno FO] č. [č. účtu]). 14) Žalobce odstoupil od smlouvy o dílo dne 3. 11. 2022, což sdělil žalovanému dne 4. 11. 2022. Jako důvod odstoupení uvedl prodlení s dokončením a odevzdáním díla o více než pět měsíců. Zároveň uvedl, že znalec objevil řadu vad na nedokončené stavbě, zejména nedostatečná výška výztuže betonové desky (120 mm) nad podkladem při sjednané výšce této desky (200 mm), neodborně provedené sváry ocelové konstrukce, korozi na ocelové konstrukci apod. Žalobce dále vyzval žalovaného k zaplacení smluvní pokuty ve výši 290 000 Kč, vrácení přeplatku 671 513 Kč do 10 dnů, žalovanému odňal souhlas se vstupem na staveniště s tím, že po předchozí dohodě na termínu a za osobní účasti klienta si bude moci žalovaný staveniště vyklidit a odvézt případné vybavení či jiné movité věci na staveništi, a vyzval jej k vydání stavebního deníku, projektové dokumentace či dalších listin, které má k dílu v držení (viz. odstoupení od smlouvy a výzva k úhradě smluvní pokuty a přeplatku za neprovedené práce ze dne 3. 11. 2022 a doručenka z datové schránky) 15) [jméno FO], IČO: [IČO], vystavil žalobci fakturu č. [hodnota] dne 10. 11. 2022 se splatností dne 10. 12. 2022 na částku 32 000 Kč za stavební práce na adrese [adresa], k. ú. [adresa], p. č. [Anonymizováno] [Anonymizováno], konkrétně za opravu armování haly, odstříhávání staré výztuže, montáž nových distančníků a opravu a zpětnou pokládku kari sítí (viz. faktura č. [hodnota]). Další fakturu č. [hodnota] vystavil žalobci stejného dne se stejnou splatností na částku 10 588 Kč za dodávku distančních ocelových lišt v 100 mm a vázacího drátu na stejné adrese (viz. faktura č. [hodnota]). 16) Soudní znalec [jméno FO] [právnická osoba] vystavil žalobci fakturu č. [Anonymizováno] dne 4. 11. 2022 se splatností dne 15. 11. 2022 na částku 7 744 Kč za vypracování znaleckého posudku č. [Anonymizováno] o procentuální i skutečné rozestavěnosti haly v obci [adresa]. Na faktuře je poznámka „uhrazeno v hotovosti“ (viz. faktura č. [Anonymizováno]). 17) Svědkyně [jméno FO], manželka žalobce, uvedla, že žalovaný měl pro žalobce vyřídit i stavební povolení, resp. inženýring, což žalobce ujednal s p. [jméno FO]. Bylo ujednáno, že žalovaný dodá zkolaudovanou stavbu. Žalobce očekával dokončení a předání díla v prosinci 2020, p. [jméno FO] je ujišťoval, že nejpozději v září 2020 bude vydané stavební povolení. Žalovaný žádal od žalobce plnou moc pro zastupování u stavebního úřadu. Po uzavření smlouvy žalovaný moc nekomunikoval, žalobci často nebral telefon. V září 2020 začal situaci řešit za žalovaného [jméno FO] [jméno FO]. Na konci roku 2020 stavební úřad vrátil žalobci projektovou dokumentaci a zjistili, že bylo vydáno druhé zamítavé stanovisko, o prvním do té doby nevěděli. Zamítnuto mělo být z důvodu rozporu s územním plánem. S [jméno FO] [jméno FO] žalobce neměl uzavřenou smlouvu, vystupoval za žalovaného a po vrácení dokumentace v prosinci 2020 jim situaci vysvětlil a začal řešit. Původně byla v legendě stavba označena jako hala, aby mohla být stavba povolena, změnili stavbu na hobby autodílnu. Potvrdila, že poslední dvě platby uhradila ze svého účtu panu [Anonymizováno] a že žalovaný nikdy faktury nevystavil. Žalobce hradil vždy na základě telefonátu pana [jméno FO], který řekl částku a za jakým účelem má být uhrazena. Uvedla, že ocelovou konstrukci žalovaný vztyčil na pozemku v říjnu 2020 a tvrdil, že má stavební povolení již vydané. Sousedé následně podali na stavební úřad ohlášení černé stavby a v únoru 2021 se stavba zastavila. Po získání dodatečného povolení stavby se stavba rozběhla asi v březnu, nicméně žalovaný prováděl stavbu nárazově, dva dny v týdnu pár hodin. Žalobce byl s tímto postupem nespokojený, žalovaného urgoval a opakovaně kontaktoval žalovaného či p. [jméno FO]. Na pozemku se dělala i montážní jáma, kterou žalovaný dvakrát předělával, neboť ji nedokázal zaizolovat. Uvedla, že žalobce nejednal s žalovaným o změně ceny díla či o změně předmětu díla. K nájemnému doplnila, že žalobce má své veterány, které má nyní v pronajatém prostoru a chtěl si je přesunout do své osobní haly, kde nebudou platit nájem. Pronajatý prostor mají coby sklad, nikoliv k podnikatelským účelům. Žalobce měl dříve dva autoservisy, za roky má nashromážděno spoustu věcí (viz. výslech svědkyně [jméno FO]). 18) Svědek [jméno FO] [jméno FO] uvedl, že jej žalovaný najal na vyřízení stavebního povolení na stavbu žalobce. Oslovil jej p. [jméno FO] s tím, zda má zájem pro něj udělat inženýring na hale žalobce, svědek zaslal cenovou nabídku a tu žalovaný odsouhlasil. Cílovým stavem bylo pravomocné stavební povolení na předmětnou halu, tedy vyjednávání se všemi dotčenými orgány, státní správa, samospráva, požádat a zajistit stavební povolení. Plnou moc, kterou mu žalobce udělil, dostal od p. [jméno FO]. Ten mu na počátku řekl, že stavba je v souladu s územním plánem, což mělo být předjednáno s úřadem, ale pracovníci žalovaného nemají čas to dále řešit. Po zažádání o písemné stanovisko zjistil, že tomu tak není. S žalobcem se poprvé setkal na místním šetření stavebního úřadu. Poté, co svědek požádal o stanovisko útvaru rozvoje [adresa], obdržel cca. za dva měsíce negativní stanovisko, neboť projekt nebyl v souladu s územním plánem a musel se předělat. Žalobce se při projednávání aktivně zapojoval a vysvětloval svůj záměr tak, že si chce vedle stavby postavit i rodinný dům. Svědek s žalovaným již na jednom předchozím projektu spolupracoval. Pro úřad bylo třeba prokázat, že se v případě haly jedná o doplňkovou stavbu k funkci hlavní, protože v územním plánu byla funkce bydlení. Objem stavby či její rozměry se neměnily. Žalovaný prováděl stavbu provádět i bez stavebního povolení. (viz. výslech svědka [jméno FO]. [jméno FO]). 19) Svědek [jméno FO] [jméno FO] uvedl, že je zaměstnancem žalovaného od roku 2019 na pozici stavbyvedoucí, projektant, jeho nadřízeným je p. [jméno FO]. Vyřizoval dokumentaci pro stavební povolení ve věci žalobce na základě požadavků investora. Od žalobce obdržel informace o velikosti budovy a dělalo se několik návrhů a řešily se úpravy Na inženýring si žalovaný najal [jméno FO] [jméno FO], svědek mu předával dokumentaci v říjnu 2020. S prováděním stavby bylo započato v listopadu 2020. Po zastavení prací stavba pokračovala asi v dubnu 2022. Stavba byla dokončena do fáze těsně před betonáží podlahové desky v říjnu 2022. Od žalobce následně obdržel přes [Anonymizováno] hlasovou zprávu s vypovězením smlouvy, zastavení prací a opuštěním staveniště. [právnická osoba] mělo zůstat oplocení, drobné ruční nářadí, zbytky panelů a jeden nebo dva kusy celých panelů a materiál, oplechování a kari sítě do podlahy, které nestihli zapracovat. Od žalobce dostal zálohy na materiál. Od května 2022 svědek vypracovával aktualizace prostavěnosti a navýšení rozpočtu, což zasílal svému nadřízenému. Od něj poté slyšel, že si s žalobcem navýšení odsouhlasili, částku nevěděl. Stavební deník nebyl veden. Uvedl, že na stavbě byl od dubna 2022 do října 2022 asi 30x. Potvrdil, že jej žalobce opakovaně telefonicky urgoval o dokončení stavby. Na staveništi nebylo zajištěno WC a přívod elektřiny byl 220V, 380V ne, což mohlo způsobit problémy při svařování montovaných konstrukcí na místě. Připustil, že na stavbě chybělo 1,2 m panelu o šířce 20 cm, což mělo být řešeno olištováním mezi vraty a dveřmi. Ústně se domluvili s žalobcem, že si dodá sám vrata a dveře, oplechování by bylo provedeno poté. V průběhu realizace bylo dohodnuto, že podlahová deska bude mít 180 mm a nikoliv 200 mm, jak bylo ve smlouvě. Svědek si nepamatoval, kdo mu změnu oznámil, zda žalobce nebo pan [jméno FO]. Špatné sváry jsou vyvolány tím, že se svařovalo přímo na stavbě, a nikoliv na dílně. Zubující okraje panelů jsou dány z výroby (viz. výslech svědka [jméno FO] [jméno FO]). 20) Žalobce při svém účastnickém výslechu uvedl, že hradil vždy na vyžádání žalovaného oproti příjmovým dokladům nebo na účet. Poslední dvě platby byly v hotovosti bez dokladu, který měl žalovaný dodat následně. Výběr 200 000 Kč z účtu dne 27. 9. 2022 předal v hotovosti p. [jméno FO]. Celkově neuhradil celou sjednanou cenu, ale zhruba 2,7 – 2,8 mil. Kč. Žalovaný požadoval úhrady mimo harmonogram ve smlouvě. [jméno FO] udělil plnou moc, ale najal si ho žalovaný. Sám p. [jméno FO] nic nehradil. Stavebnímu úřadu uhradil poplatek související s doprojektováním určitých prvků díla. Po dobu realizace díla poskytoval s manželkou veškerou součinnost. Když bylo třeba, zašli na úřad, obcházeli sousedy aj. Zpočátku inženýring za žalovaného zařizoval p. [Anonymizováno], kterému odbor územního plánování vydal zamítavé stanovisko, neboť záměr byl v rozporu s územním plánem. V září 2020 jim žalovaný řekl, že nemají stavební povolení kvůli drobným technickým nesrovnalostem v dokumentaci, současně byli informováni o vstupu p. [jméno FO]. O Vánocích jim byla vrácena dokumentace ze stavebního úřadu a dozvěděli se, že celá stavba je v rozporu s územním plánem. Připustil, že došlo k úpravě oproti plánu u retenční nádrže, kdy bylo původně uvažováno o vsakovacím tělese, ale tento náklad si nesl žalobce. Žalobce měl zaplaceno za panely, které ale ještě nebyly dodány. V únoru 2021 se řešila „černá stavba“, jelikož ocelová konstrukce v obci vyvolala nevoli. Od března 2022 stavba laxně pokračovala, dělníci chodili na stavbu 1-2x týdně. Na podzim 2022 řekl žalovanému, že mu dovoluje vstup na pozemek pouze za jeho přítomnosti. Učinil tak proto, že si na pozemek nechal navézt materiál a měl strach, aby jej žalovaný neodcizil. V průběhu vyřízení stavebního povolení museli změnit halu na stavbu podružnou ke stavbě hlavní. Mají vypracovaný projekt na rodinný dům na stejném pozemku. Studii proveditelnosti si žalobce zařídil sám na vlastní náklady. V září, říjnu 2022 obdržel od žalovaného jednostranný rozpočet, dle kterého byl žalobce v přeplatku. I přesto žalovanému dále hradil na kari sítě. Po odstoupení od smlouvy zůstala na stavbě perlinka, jedna role ipy (viz. účastnický výslech žalobce). 21) Soudní znalec [jméno FO] [právnická osoba] z oboru stavebnictví, stavby obytné a občanské, a ekonomika, ceny a odhady nemovitostí, vypracoval znalecký posudek č. [Anonymizováno] na objednávku žalobce k určení procentuální i skutečné finanční výši prostavěnosti na stavbě předmětu smlouvy o dílo. Soud jej v řízení jako znalce ustanovil k podání znaleckého posudku. Uvedl, že si halu prohlédl dne 27. 10. 2022 zjistil, že na hale není dokončeno opláštění mezi vraty a dveřmi poblíž JV rohu haly, panel obvodového pláště je ve výšce cca. 1,2 odříznut, ve střešním plášti chybí kopulový světlík, není dozděno soklové zdivo pod parapetní plech, chybí klempířské lemování nad dvěma nižšími vraty a nad dvěma dveřmi, dešťové svody jsou vyvedeny pouze provizorně na terén, chybí ochrana dolní části, panely obvodového pláště nejsou u dolního okraje v jedné rovině (ve stycích zubují). Za největší nedodělek označil chybějící betonář podlahové desky (chybí beton), chybí dno montážní jámy – výztuž a beton, horní hrana horní výztuže je nad rovinou podkladní vrstvy ve výšce 120 mm ačkoliv v cenové nabídce je tloušťka betonu desky 200 mm. Dále nejsou osazeny zakončovací úhelníky desky u budoucích vrat a dveří, chybí oplechování dvou vnitřních rohů, chybí lemování montážní jámy, jsou viditelné sváry ocelové konstrukce nepravidelné, provedené značně neodborně, místy je na ocelové konstrukci patrná koroze a kolem objektu jsou na obou kratších stranách nezajištěné otevřené výkopy. U jednotlivých položek z cenové nabídky díla určil procentuální míru dokončenosti vyjádřenou i v penězích. Konkrétně dokončeno: ocelová konstrukce 100 %, tenkostěnné profily 100 %, nicméně sváry nosné konstrukce byly provedeny neesteticky. Opláštění haly 97 % - sendvičové panely chyběly kolem dveří, kde byl uříznutý panel. Uvedl, že dle jeho názoru šlo o lidskou chybu, špatné uřezání. Oplechování haly 75 % - chybělo u 2 vrat, 2 dveří a 2 vnitřních šikmých rohů. Dešťové žlaby, svody 95 % - skoro celé vyjma zakončení litinovou trubkou a lapačem střešních splavenin. Sekční vrata 0 %, dveře, okna 0 % - chybělo zcela. Doprava materiálu 85 % - je třeba dopravit výrazné množství betonu, pumpu na beton či zvedací stroje na vrata. Mechanizace 85 % a montáž 95 % - uvažoval poměrně kvůli chybějící betonové desce v hale. Doprava pracovníků 95 % - ohodnotil níže než u dopravy materiálu, jelikož doprava pracovníků nebude tak náročná, jako v případě dopravy materiálu. Zemní práce 98 % - nebyly dokončeny záhozy kolem haly. Základy - patky, pasy, deska, základy heverů 60 % - nebyla deska a základy heverů, naopak byly základy, patky a pasy haly. K tomu znalec uvedl, že pokud základy heverů byly, nebyly vidět pod výztuží. Pokud měly být vyvýšeny nahoru, nebyly tam. Vložené patro a vnitřní schodiště dokončenost 0 %, zcela chybělo. Střešní světlík 90 % - měl být kopulový, ale byl plochý. Stavební povolení, inženýring 80 % - chybělo vyřídit kolaudační rozhodnutí. Projekt. dokumentace, statika, stav. [Anonymizováno], el., [Anonymizováno] 70 % - chyběla statika, požární zpráva a chybí dokumentace skutečná a provedená, který by se mohla předložit ke kolaudaci. Soc. zázemí 0 % - chybělo zcela. Hydroizolace spodní stavby 100 % provedena. Nátěr podlahy 0 % - nebyla provedena již podlaha. Montážní jáma 85 % - špatná hydroizolace a chyběla betonová deska a olemování. Hodnotu provedených stavebních prací znalec určil na 1 963 487 Kč bez DPH. Za hlavní závadu označil nízko položenou výztuž podlahy, byla by slabá, případně by na ní byla velká vrstva beton a docházelo by k vzniku trhlin na betonové desce. Výztuž byla osazena pro desku o tloušťce 140 mm – krytí u horního povrhu 20 mm. Při dohodnuté tloušťce desky 180 mm (sníženo oproti nabídce o 20 mm) by došlo vlivem značné tloušťky nevyztuženého betonu horní vrstvy ke vzniku trhlin v podlahové desce. Tato vada vyvolává vysoké vícenáklady na demontáž horní výztuže, osazení řádných distančníků a zpětnou montáž horní výztuže. Při svém výslechu znalec doplnil, že žalobci doporučil p. [jméno FO] na opravu stavby po tom, co si stavbu prohlédl. K fakturám vystaveným p. [jméno FO] uvedl, že jejich vyúčtování a popis činností souhlasí s tím, co bylo třeba na stavbě opravit. Po opravě p. [jméno FO] by bylo možné ve stavbě pokračovat. Na hale chyběly vrata, okna, elektřina, schodiště do vloženého patra, resp. nebyla ani konstrukce na mezistrop. Montážní jáma byl provedena z tvárnic ztraceného bednění, což není ideální. Při další prohlídce v únoru 2023 zjistil, že v montážní jámě je voda, tedy byla špatná i hydroizolace a chyběla betonová deska. Nevyloučil, že kolem haly ležel volný materiál, jeden volný panel, nicméně jeho ocenění vyloučil (viz. znalecký posudek [jméno FO] [právnická osoba] vč. jeho výslechu). Znalecký posudek obsahuje doložku dle § 127a o. s. ř. 22) Dle soudního znalce [jméno FO] [právnická osoba] koroze spodního vnějšího okraje [Anonymizováno] panelu na obvodovém plášti haly je důsledkem nevhodné technologie zkracování panelů (viz. znalecký posudek č. [Anonymizováno], dodatek ke znaleckému posudku č. [Anonymizováno]). 23) Dle soudního znalce [jméno FO] [právnická osoba] netěsná hydroizolace montážní jímky v hale žalobce je velmi podstatnou a těžko odstranitelnou vadou stavebních prací způsobenou hrubým porušením technologických postupů (viz. doplněk č. [Anonymizováno] ke znaleckému posudku č. [Anonymizováno] dne 10. 2. 2023). 24) Prostor, který měl žalobce pronajatý v obci [adresa], byl od 1. 2. 2024 pronajat jinému subjektu za 20 160 Kč měsíčně (viz. usnesení rady obce [adresa] z 28. 11. 2023, č. [Anonymizováno] o nájmu části budovy na parc. č. [Anonymizováno] v k. ú. u [adresa]). 25) Žalobce v pronajatých prostorech skladoval řadu komponentů na automobily, na jejich opravy a údržbu. Typově stejné věci se nachází v dokončené hale, která byla zpočátku vyhotovována žalovaným (viz. fotografie na č.l. 147–152 spisu). 26) Dne 8. 9. 2022 [jméno FO] žádala [jméno FO] o rozpočet. Taktéž mu sdělila, že byla na pozemku, pracovních se snaží jámu izolovat, ale uvnitř je stále voda. Následně rozpočet urgovala. Dne 27. 9. 2022 mu psala, že nechápe proto, proč je dnes tak honil skrz peníze na kari sítě, když na pozemku složené nejsou stejně jako dělníci (viz. [Anonymizováno] komunikace mezi [jméno FO] a [jméno FO]). 27) Dne 16. 5. 2020 byla na pozemku žalobce provedena revize přípojky odběrného zařízení, provozovatel přípojky [právnická osoba]. Typ jističe 25 A, zásuvka 400 V, 32 A a 230 V / 10 A (viz. revizní zpráva z 20. 5. 2020). 28) Inflace v roce 1995 činila 9,1 %, v roce 2020 3,2 %, v roce 2021 3,8 %, v roce 2022 15,1 %. V lednu 2022 činila inflace 9,9 %, v únoru 2022 11,1 % a v říjnu 2022 18 % (viz. vývoj inflace v ČR z webových stránek [Anonymizováno]). 29) Žalovaný navrhoval svůj výslech, nicméně se nedostavil k jednání soudu, ač byl řádně a včas předvolán. Soud díky tomu výslech neprovedl s tím, že právní zástupce žalovaného sdělil, že žalovaný na svém výslechu netrvá, je pracovně vytížený. Taktéž nebylo provedeno dokazování emailovou komunikací, [Anonymizováno] komunikací a hlasovými zprávami, které navrhl k důkazu žalovaný. Tyto důkazy nepředložil soudu ani po opakovaných výzvách Taktéž dvě hlasové zprávy. Revizní znalecký posudek k ocenění prostavěnosti žalovaným soud neprováděl z důvodu nadbytečnosti. Znalecký posudek předložený žalobcem poskytl soudu dostatečný podklad pro skutková zjištění. Taktéž soud neprováděl jako důkaz listinu označenou „[adresa] – orientační ceny“, neboť úhrada těchto plateb byla mezi účastníky nesporná. 30) Na základě dokazování soud učinil tento závěr o skutkovém stavu: 31) Žalovaný zhotovoval pro žalobce montovanou halu na pozemku žalobce za sjednanou cenu 2 900 000 Kč + 21% DPH na základě smlouvy ze dne 15. 5. 2020. Žalobce uhradil žalovanému celkem 2 556 800 Kč bez faktur vystavených žalovaným. Dle smlouvy měl žalobce hradit na základě faktur vystavených žalovaným. Stavba měla být dokončena do 3 kalendářních měsíců po zahájení stavby, předpoklad zahájení prací byl v září 2020. Pro případ prodlení žalovaného s dokončením díla si účastníci sjednali smluvní pokutu v maximální výši 290 000 Kč, jinak 1 % celkové ceny díla bez DPH za každý započatý týden prodlení. Žalovaný zajišťoval pro žalovaného rovněž vyřízení stavebního povolení vč. projektové dokumentace. Stavba byla zahájena bez stavebního povolení na podzim 2020, přerušena byla od ledna 2021, pokračovala od března až dubna 2022 s tím, že dne 25. 2. 2022 nabylo právní moci stavební povolení. Žalobce urgoval žalovaného k dokončení stavby. Žalovaný přestal stavbu provádět. Žalobce odstoupil od smlouvy o dílo dne 3. 11. 2022, což sdělil žalovanému 4. 11. 2022. Dne 27. 10. 2022 nedokončenou stavbu obhlédl soudní znalec [jméno FO], znalec z oboru stavebnictví a ekonomika, a určil hodnotu stavebních prací provedených zhotovitelem 1 963 487 Kč bez DPH. Rovněž uzavřel, že stavba má vady, které vyvolají vysoké vícenáklady na demontáž horní výztuže, osazení řádných distančníků a zpětnou montáž horní výztuže. Konkrétně je špatně umístěná horní výztuž podlahové desky, neodborně provedené sváry ocelové konstrukce, koroze na ocelové konstrukci a zubující okraje panelů obvodového pláště. Hlavním nedodělkem je chybějící beton podlahové desky. Žalobce uhradil soudnímu znalci 7 744 Kč za vypracování znaleckého posudku. Žalobce uhradil [jméno FO], IČO: [IČO], 32 000 Kč za stavební práce na předmětné hale, konkrétně za opravu armování haly, odstříhávání staré výztuže, montáž nových distančníků a opravu a zpětnou pokládku kari sítí a 10 588 Kč za dodávku distančních ocelových lišt a vázacího drátu. Dle soudního znalce se jedná o přiměřené a potřebné výdaje na opravu vad. Žalobce užíval na základě nájemní smlouvy od 17. 5. 2019 prostor v obci [adresa] o celkové výměře 224 m2 za měsíční nájemné 15 680 Kč. Za období od 25. 5. 2022 do 4. 11. 2022 na nájemném uhradil 83 627 Kč. 32) Po právní stránce soud posoudil věc následovně: 33) Podle § 2586 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, (dále jen „obč. zák“) smlouvou o dílo se zhotovitel zavazuje provést na svůj náklad a nebezpečí pro objednatele dílo a objednatel se zavazuje dílo převzít a zaplatit cenu. 34) Podle § 2604 obč. zák. dílo je provedeno, je-li dokončeno a předáno. 35) Podle § 2001 obč. zák. od smlouvy lze odstoupit, ujednají-li si to strany, nebo stanoví-li tak zákon. 36) Podle ust. § 2002 odst. 1 obč. zák. poruší-li strana smlouvu podstatným způsobem, může druhá strana bez zbytečného odkladu od smlouvy odstoupit. Podstatné je takové porušení povinnosti, o němž strana porušující smlouvu již při uzavření smlouvy věděla nebo musela vědět, že by druhá strana smlouvu neuzavřela, pokud by toto porušení předvídala; v ostatních případech se má za to, že porušení podstatné není. 37) Podle § 2004 obč. zák. odstoupením od smlouvy se závazek zrušuje od počátku (odstavec 1). Plnil-li dlužník zčásti, může věřitel od smlouvy odstoupit jen ohledně nesplněného zbytku plnění. Nemá-li však částečné plnění pro věřitele význam, může věřitel od smlouvy odstoupit ohledně celého plnění (odstavec 2). 38) Podle § 2005 odst. 2 obč. zák. odstoupení od smlouvy se nedotýká práva na zaplacení smluvní pokuty nebo úroku z prodlení, pokud již dospěl, práva na náhradu škody vzniklé z porušení smluvní povinnosti ani ujednání, které má vzhledem ke své povaze zavazovat strany i po odstoupení od smlouvy, zejména ujednání o způsobu řešení sporů. Byl-li dluh zajištěn, nedotýká se odstoupení od smlouvy ani zajištění. 39) Podle § 2048 odst. 1 obč. zák. ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. Smluvní pokuta může být ujednána i v jiném plnění než peněžitém. 40) Podle § 2050 obč. zák. je-li ujednána smluvní pokuta, nemá věřitel právo na náhradu škody vzniklé z porušení povinnosti, ke kterému se smluvní pokuta vztahuje. 41) Podle § 2913 odst. 1 obč. zák. poruší-li strana povinnost ze smlouvy, nahradí škodu z toho vzniklou druhé straně nebo i osobě, jejímuž zájmu mělo splnění ujednané povinnosti zjevně sloužit. 42) Podle § 2993 obč. zák. každá ze stran může požadovat, aby ji druhá strana vydala, co získala, přičemž právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. 43) Podle § 1977 obč. zák. poruší-li strana prodlením svou smluvní povinnost podstatným způsobem, může druhá strana od smlouvy odstoupit, pokud to prodlévajícímu oznámí bez zbytečného odkladu poté, co se o prodlení dozvěděla. 44) Mezi účastníky nebyla od počátku sporná skutečnost, že žalobce a žalovaný spolu dne 15. 5. 2020 uzavřeli smlouvu o dílo, jejímž předmětem bylo zhotovení a montáž montované haly. Cena za dílo byla sjednána pevnou částkou. Pro případ navýšení či změny díla bylo třeba souhlasu obou účastníků vč. písemného dodatku ke smlouvě. Mezi účastníky nebyla sporná ani skutečnost, že dílo nebylo nikdy (ani zčásti) provedeno, tedy dokončeno a předáno tak, jak předpokládala smlouva o dílo (protokolární předání díla v místě provedení). Sporná nebyla ani skutečnost, že žalobce uhradil žalovanému na smlouvu o dílo částku v celkové výši 2 556 800 Kč. 45) Soud se tedy nejprve zabýval otázkou, zda odstoupení žalobce od smlouvy o dílo bylo či nebylo platné. Žalobce od smlouvy o dílo odstoupil dopisem ze dne 3. 11. 2022. Tato skutečnost ostatně nebyla ze strany žalovaného při prvním jednání sporována. Žalovaný však následně namítal, že žalobce odstoupil od smlouvy pouze v rozsahu nesplněného zbytku plnění. Ačkoliv žalobce uvedl v odstoupení, že odstupuje od smlouvy v rozsahu nesplněného zbytku plnění v rozsahu tam popsaném, soud poukazuje na skutečnost, že do doby, kdy došlo k odstoupení od smlouvy o dílo (a ani později) nedošlo (ani) k částečnému provedení díla, neboť jak bylo uvedeno výše, dílo nebylo předáno ve smlouvě dohodnutým způsobem (a tedy nedošlo ani k částečnému splnění závazku ze strany žalovaného). Nedošlo ani k faktickému předání jakékoliv části díla a rovněž není patrné, že by žalobce chtěl protokolárně předat alespoň část díla (srov. Nejvyšší soud sp. zn. 32 Cdo 3345/2018 ze dne 25. 11. 2020). Z vůle žalobce je rovněž zřejmé, že nechtěl další činnost žalovaného na staveništi, neboť mu odňal vstup na pozemek bez jeho přítomnosti. S ohledem na tuto skutečnost, je vyloučena aplikace ustanovení § 2004 odst. 2 zákona č. 89/2012 Sb., která předpokládá částečné splnění závazku. Jako nepřípustné soud hodnotil tvrzení žalovaného učiněné při jednání dne 11. 4. 2024, tj. po koncentraci řízení, že on sám nyní odstupuje od smlouvy z důvodu nehrazení žalobcem. K tvrzení ani neprováděl důkaz listinou odstoupení od smlouvy z 10. 4. 2024. Odstoupit od smlouvy, od níž již bylo odstoupeno a která zanikla, by ani nebylo možné. 46) K otázce podstatného porušení smlouvy soud uvádí, že neprovedení díla žalovaným ve sjednaném termínu lze označit za podstatné porušení smlouvy. Dílo mělo být dokončeno do 3 měsíců po zahájení stavby (smluvní předpoklad prosinec 2020) v návaznosti na vydání stavebního povolení. Stavební povolení nabylo právní moci dne 25. 2. 2022 a dílo mělo být dokončeno do 3 měsíců, tj do 25. 5. 2022. Fakticky byly práce zahájeny v březnu/ dubnu 2022. Vztyčení ocelové konstrukce již na podzim 2020 soud nepovažuje za relevantní, neboť se tak dělo bez stavebního povolení. Ani otázku zavinění prodlev při vyřizování stavebního povolení (smluvní předpoklad v září 2020) soud nepovažuje za stěžejní pro rozhodnutí soudu, resp. ani žalobce svůj nárok neodvíjí již od prodlev daných v této fázi. Nicméně dle zjištění soudu je zavinění dáno na straně žalované. Žalovaná měla pro žalobce vyřídit i inženýring, který zahrnoval vyřízení kompletní dokumentace pro stavební povolení a zastupování ve správním řízení. Tato činnost obecně zahrnuje mj. i posouzení souladu záměru s územním plánem, které bylo učiněno vadně a žalovanému by muselo být při projektování zřejmé, že záměr žalobce nebude podléhat kladnému stanovisku. Sám žalobce a jeho manželka uváděli, že se o problémech ve stavebním (příp. územním) řízení dozvěděli až po vrácení dokumentace ze stavebního úřadu. Do té doby nebyly nikým upozorněni na to, že by jejich stavba nebyla v souladu s územním plánem. 47) Je jasné, že porušení povinnosti žalovaného vyplývající ze smlouvy lze zhodnotit tím způsobem, že strana porušující smlouvu již při uzavření smlouvy věděla nebo musela vědět, že by druhá strana smlouvu neuzavřela, pokud by toto porušení předvídala. Podmínkou řádného odstoupení od smlouvy ze strany žalobce bylo informování žalovaného bez zbytečného odkladu poté, co se žalobce o prodlení žalovaného dozvěděl. Tuto podmínku má soud taktéž za splněnou. Dokazováním bylo zjištěno (mj. výslechem manželky žalobce, žalobce a [jméno FO] [jméno FO] či z komunikace mezi účastníky), že žalobce urgoval žalovaného k dokončení díla. Zároveň však i po marném uplynutí lhůty „bez zbytečného odkladu“ lze účinně od smlouvy odstoupit, pokud v době odstoupení porušení smlouvy podstatným způsobem i nadále trvá. 48) Žalovaný nesporoval, že přestal zhotovovat dílo. Uvedl, že tak činil kvůli tomu, že mu žalobce neplatil, případně hradil jinak, než bylo sjednáno ve smlouvě, a to dle prostavěnosti, a také se mělo na přání žalobce provádět dílo odlišně od smlouvy. Soud vyzval žalovaného k doplnění těchto tvrzení ve smyslu § 118a o. s. ř., žalovaný však tvrzení konkrétně nedoplnil a soud je hodnotí jako nedostatečná. Nebylo dostatečně tvrzeno natož prokázáno, že by došlo ke změně smlouvy mezi účastníky řízení, což mělo být činěno písemným dodatkem ke smlouvě, resp. dohodou stran. Žalovaný nesdělil, kdy, jakým způsobem a v čem měla spočívat změna díla, navyšování rozpočtu, kdy tyto skutečnosti oznámil žalobci a jaký byl postoj žalobce. Skutečnost, že žalobce hradil jinak, než jaká byla původní domluva, je dána zejm. tím, že žalovaný nevystavil žalobci jakoukoliv fakturu, což nesporoval, ačkoliv to smlouva předpokládala. Žalobce tedy nemohl být v prodlení s platbami, pokud byl žalovaný v prodlení s vystavením faktur. Podstatná byla výše částky, kterouž žalobce uhradil žalovanému. Zálohové úhrady žalobcem potvrdil i svědek [jméno FO] [jméno FO], mj. na jehož účet žalobce některé platby poukázal Jako účelové soud hodnotí tvrzení žalovaného o tom, že nepokračoval v práci kvůli tomu, že účel stavby byl jiný, než jaký byl předestřen stavebnímu úřadu. Dle provedeného dokazování zajišťoval inženýring pro žalovaného [jméno FO] [jméno FO], který jednal na účet žalovaného, s žalobcem neměl samostatný závazkový vztah. Žalovanému byl průběh stavebního řízení znám, tedy i skutečnosti uváděné ve vztahu ke stavebnímu úřadu, a sám v pracích pokračoval následujících několik týdnů. Ostatně pro žalovaného byl podstatný smluvní vztah k žalobci, a nikoliv účel stavby. Soud nepřihlédl ani k tvrzení žalovaného o tom, že došlo ke změně cen [právnická osoba] či pandemii covid-19. Za situace, kdy žalovaný část díla provedl již na podzim 2020, tedy v krátkém časovém odstupu od uzavření smlouvy, k výrazným změnám cen nemohlo dojít. Co se týče roku 2022 žalovaný netvrdil, že by se z tohoto důvodu snažil s žalobcem sjednat navýšení cen, že by na tuto skutečnost žalobce upozorňoval. Nicméně jak již soud uváděl, žalovaný dostatečně netvrdil jakékoliv změny stran ceny či předmětu díla. Mimo to měl žalovaný měl možnost se případně domáhat určení ceny díla soudní cestou. 49) Soud tedy uzavírá, že žalovaný porušil povinnost ze smlouvy podstatným způsobem ve smyslu § 2002 obč. zák. ve spojení s § 1977 obč. zák., žalobce platně odstoupil od smlouvy a závazek se zrušuje od počátku. V rozsahu účinků odstoupení zanikají práva a povinnosti stran. Žalovanému vznikla povinnost vydat žalobci bezdůvodné obohacení ve výši rozdílu mezi celkovou částkou uhrazenou ze strany žalobce žalovanému na smlouvu o dílo a částkou, která odpovídala ceně doposud zhotoveného díla, ve smyslu § 2993 obč. zák. Splatnost práva na vydání bezdůvodného obohacení nastala po marném uplynutí lhůty 10 dnů v odstoupení od smlouvy. 50) Bezdůvodné obohacení: K výši uhrazené částky žalobcem bylo učiněno nesporným, že žalobce uhradil žalovanému 2 556 800 Kč. Spornou zůstala částka 200 000 Kč, u které žalovaný tvrdil, že mu ji žalobce neuhradil. Žalobci se ani přes poučení soudu dle § 118a odst. 3 o. s. ř. nepodařilo prokázat, že tuto částku žalovanému uhradil. Žalobce předložil potvrzení o výběru částky 200 000 Kč v hotovosti z účtu dne 27. 9. 2022 a textovou zprávu od manželky žalobce jednateli žalovaného, z které je patrné její údiv, proč je žalovaný dne 27. 9.2022 naháněl s úhradou na kari sítě. Konkrétní částky nezaznívá. Manželka žalobce si při svém výslechu nepamatovala na výběr těchto peněz. Soud proto uzavřel, že žalobce neuhradil žalobci 200 000 Kč, přičemž žalobce zároveň tvrdil, že nemá jiné důkazy k prokázání této úhrady. 51) Při určení výše bezdůvodného obohacení soud vycházel ze znaleckého posudku předloženého žalobcem, který měl náležitosti dle § 127 o. s. ř., a z výslechu znalce [jméno FO] [jméno FO], kterého jako znalce k podání znaleckého posudku ustanovil. Znalecký posudek si žalobce nechal zpracovat ještě před tím, než od smlouvy odstoupil. V rámci vypracování znaleckého posudku znalec provedl dne 27. 10. 2022 místní šetření, následně podrobně popsal stav nemovitosti, a tedy i rozsah doposud zhotoveného díla ze strany žalovaného. Jelikož sám žalovaný namítal, že žalobce jej na staveniště od této doby již nevpustil, resp. byl mu odňat přístup na pozemek žalobce bez přítomnosti žalobce, je zřejmé, že stav rozpracovanosti díla, a tedy i části díla, která nebyla dosud zhotovena, se nezměnila. Smluvní stranám byl znám celkový předmět díla, když tento si podrobně vymezily ve smlouvě o dílo (zejm. v příloze 1), byl jim dobře znám i stav rozpracovanosti díla. Dle závěru znalce činí hodnota prací provedených žalovaným 1 963 487 Kč bez DPH (s 21% DPH by částka činila 2 375 819,27 Kč). Znalec vycházel ze sjednaných cen mezi účastníky řízení ve smlouvě o dílo (část kalkulace), což odpovídá § 2999 odst. 2 obč. zák., kdy se má vycházet ze sjednané ceny díla v případě, kdy smlouva není v této části neplatná, což se v daném případě nestalo (srov. např. rozsudek Nejvyšší soud, 28 Cdo 1060/2017). Soud proto nemá za relevantní tvrzení žalovaného o tom, že uhradil stavebnímu úřadu 30 000 Kč, čímž se navýšil jeho podíl „prostavěnosti“ na položce inženýring. Mezi žalobcem a žalovaným byla tato položka sjednána za cenu 30 000 Kč a zahrnovala kompletní vyřízení stavebního povolení vč. kolaudačního rozhodnutí. Skutečné výdaje žalovaného jsou ve vztahu k žalobci irelevantní, neboť vztah mezi nimi byl dán smluvně. Pokud by žalovaný přinášel další výdaje, které mu vznikly nad rámec sjednaných cen, určení výše bezdůvodného obohacení ze smluvních cen by nemělo význam. Žalovaný ani dostatečně neuvedl, na co měla být částka 30 000 Kč uhrazena. Svůj závěr, zejm. ocenění jednotlivých položek znalec přesvědčivě obhájil a odůvodnil při svém výslechu. Ocelovou konstrukci a tenkostěnné profily má znalec za kompletní, tj. prostavěnost 329 923 a 111 280 Kč. Opláštění haly ocenil na 451 577 Kč s tím, že i dle fotografií ve znaleckém posudku chyběly sendvičové panely kolem dveří. Oplechování haly ocenil na 31 727 Kč, neboť které chybělo u 2 vrat, 2 dveří a 2 vnitřních šikmých rohů. Dešťové žlaby, svody na 12 137 Kč, neboť chybělo zakončení litinovou trubkou a lapačem střešních splavenin. Sekční vrata, dveře a okna chyběly zcela. Provedenou dopravu materiálu žalovaným ohodnotil na 25 500 Kč s tím, že je třeba dopravit výrazné množství betonu, pumpu na beton či zvedací stroje na vrata. Kvůli chybějící betonové desce v hale ohodnotil dosud provedenou mechanizaci na 78 200 Kč a montáž na 102 375 Kč. Dopravu pracovníků na 11 400 Kč (z 12 000 Kč) s tím, že existují nedodělky, zemní práce na 81 469 Kč (z 83 132 Kč), jelikož nebyly dokončeny záhozy kolem haly. Základy - patky, pasy, deska, základy heverů ohodnotil na 284 239 Kč (z 473 732 Kč), jelikož chyběla celá betonová deska (podlaha), základy heverů, naopak byly základy, patky a pasy haly. Vložené patro a vnitřní schodiště zcela chybělo. Střešní světlík ohodnotil na 78 975 Kč (z 87 750 Kč), jelikož neodpovídal zadání, stavební povolení, inženýring na 24 000 Kč (z 30 000 Kč), jelikož chybělo vyřídit kolaudační rozhodnutí. Projekt. dokumentace, statika, stav. [Anonymizováno], el., [Anonymizováno] ocenil na 45 500 Kč (z 65 000 Kč) s tím, že chybělo provedení statiky, požární zpráva a dokumentace skutečné a provedené stavby. Soc. zázemí chybělo zcela. Znalec měl za zcela provedenou hydroizolaci spodní stavby, tj. 113 665 Kč. Naopak nátěr podlahy nebyl proveden vůbec. Montážní jámu ocenil na 91 520 Kč (z 107 670 Kč), jelikož byla špatně provedena hydroizolace a chyběla betonová deska a olemování jámy. K vadám montážní jámy znalec vypracoval i speciální znalecký posudek, který soud taktéž provedl k důkazy. Závěry speciálního znaleckého posudku odpovídají závěrům v posudku pro ocenění prostavěnosti. Vyloučil ohodnocení nepracovaného materiálu, který se nacházel okolo haly. 52) Na základě uvedené soud dospěl k závěru, že na straně žalovaného došlo k bezdůvodnému obohacení ve výši 593 313 Kč (2 556 800 Kč – 1 963 487 Kč). Soud při výpočtu nezohlednil prostavěnost vč. 21% DPH, jelikož žalovaný nevystavil žalobci jedinou zálohovou fakturu či doklad, dle kterého by bylo zřejmé, že žalobce hradí i na DPH. Platby byly poukazovány mj. i na soukromé účty zaměstnanců žalovaného, např. [jméno FO] [jméno FO]. 53) Náhrada škody: Žalobce nárokoval i náhradu škody představující výdaje na odstranění vad způsobených žalovaným při provádění díla. Konkrétně bylo žalobci vyúčtováno odstranění kari sítí, armování haly, odstříhávání staré výztuže, montáž nových distančníků, opravu a zpětnou pokládku kari sítí a dále za dodávku distančních ocelových lišt. Soud má provedeným výslechem znalce prokázáno, že žalovaný při provádění díla postupoval vadně, neboť osadil horní výztuž podlahy pro desku o tloušťce 140 mm, ačkoliv dohodnutá tloušťka byla 180 mm (sníženo oproti nabídce o 20 mm). Vlivem tloušťky nevyztuženého betonu horní vrstvy by došlo ke vzniku trhlin v podlahové desce. Tato vada obecně vyvolává vysoké vícenáklady na demontáž horní výztuže, osazení řádných distančníků a zpětnou montáž horní výztuže. K činnostem provedeným p. [jméno FO] a nárokovaným žalobcem znalec uvedl, že jejich vyúčtování a popis činností souhlasí s tím, co bylo třeba na stavbě opravit. Po opravě p. [jméno FO] bylo možné ve stavbě pokračovat. Jelikož žalovaný při provádění díla porušil smluvní povinnost, z čehož vznikla škoda, nárok na náhradu škody i po odstoupení zůstává zachován (srov. Nejvyšší soud sp. zn. 32 Cdo 2926/2007, 23 Cdo 4270/2014). Je nerozhodné, zda újma na jmění poškozené strany vznikne (stane se vyčíslitelnou) až po odstoupení od smlouvy; rozhodné je pouze porušení smluvní povinnosti před účinností odstoupení od smlouvy. Soud proto uzavřel, že výdaje žalobce ve výši 32 000 Kč a 10 588 Kč vznikly v příčinné souvislosti s porušením smluvní povinnosti žalovaným a žalovaný je povinen je uhradit ve smyslu § 2913 odst. 1 obč. zák. Pro úplnost soud uvádí, že k porušení této povinnost nebyla mezi účastníky sjednána smluvní pokuta. 54) Výdaje na znalecký posudek: V řízení bylo prokázáno, že žalobce uhradil soudnímu znalci [jméno FO] [právnická osoba] částku 7 744 Kč za vypracování znaleckého posudku před odstoupením od smlouvy s žalovaným. Účelem znaleckého posudku bylo posoudit míru prostavěnosti v důsledku odstoupení žalobce od smlouvy z důvodu prodlení žalovaného. Soud provedl znalecký posudek v řízení jako důkaz a dospěl k závěru, že výdaj na něj představuje škodu, resp. příslušenství pohledávky vzniklé v příčinné souvislosti s porušením smluvních povinností žalovaného a jde k jeho tíži. Jedná se o příslušenství pohledávky dle § 513 obč. zák. 55) Nájemné: Soud shledal za důvodný i nárok na zaplacení náhrady škody v podobě nájemného za užívání prostor žalobcem v důsledku prodlení žalovaného s dokončením díla. Žalobce prokázal, že požadované nájemné hradil, resp. jej hradila ze svého účtu jeho manželka, a že prostor užíval k uskladnění věcí, které po dokončení haly do ní přesunul (viz. účastnický výslech žalobce, jeho manželky a listinné důkazy – fotografie, nájemní smlouva a schválení nového nájemce obcí [adresa]). Nájemní vztah vznikl již před prodlením žalovaného, nicméně prodlením se nájem prodlužoval. Za období 25. 5. 2022 do 4. 11. 2022 žalobce zaplatil 83 627 Kč. Nelze přehlédnout, že si účastníci sjednali pro případ prodlení žalovaného s předáním díla smluvní pokutu (viz. následující bod). Ze smlouvy však plyne, že limit 10 % smluvní pokuty se nevztahuje na náhradu škody. Uvedené soud vykládá tak, že si účastníci sjednali možnost požadovat smluvní pokutu vedle nároku na náhradu škody a nejedná se o případ dle § 2050 obč. zák. V opačném případě by zmíněné ustanovení nemělo žádný význam. Z tohoto důvodu soud uzavřel, že žalobce mohl požadovat smluvní pokutu vedle nároku na náhradu škody vzniklé z porušení stejné povinnosti, k níž byla sjednána smluvní pokuta, a žalovaný je tudíž povinen zaplatit žalobci i částku 83 627 Kč. 56) Smluvní pokuta: Smluvní pokuta byla platně sjednána v čl. VI.4 smlouvy o dílo, výše smluvní pokuty činila 1 % z celkové ceny díla bez DPH za každý započatý týden prodlení, a to maximálně do výše odpovídající celkové ceně díla bez DPH. Sjednání smluvní pokuty je v souladu s ustanovením § 2048 o. z. ve znění do 30. 6. 2021. Výše smluvní pokuty nebyla soudem shledána jako nepřiměřená, neboť její výše je úměrná výši závazku žalovaného. Při stanovení výše smluvní pokuty sice účastníci vycházeli ze sazby 1 % týdně, ale vzhledem k tomu, že ve smlouvě byla sjednána maximální výše smluvní pokuty, tj. 290 000 Kč, částku nelze považovat vzhledem k celkové výši závazku za nepřiměřenou, tím spíše, že žalovaný ve smluvním vztahu nevystupuje v postavení spotřebitele, narozdíl od žalobce. Prodlení žalovaného přitom jistě převýšilo 10 týdnů, neboť dne 25. 2. 2022 nabylo právní moci stavební povolení a dílo mělo být hotové do 25. 5. 2022. K odstoupení od smlouvy došlo 3. 11. 2022, tedy prodlení žalovaného čítalo 23 týdnů. Zároveň smluvní pokuta nezanikla odstoupením, jelikož byla aktivována porušením povinnosti před ním, resp. již vznikla a tvořila relativně samostatné právo na zaplacení smluvní pokuty. Soud proto uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobci smluvní pokutu ve výši 290 000 Kč. 57) Na základě výše uvedeného soud žalobě rozsahu částky 1 017 272 Kč vyhověl a ve zbytku ji zamítl. 58) Požadavek žalobce na zaplacení úroku z prodlení nachází oporu v ustanovení § 1968 o.z., kdy dlužník, který svůj dluh nesplní řádně a včas, je v prodlení. Podle ustanovení § 1970 je-li v prodlení s plněním peněžitého dluhu, má věřitel právo požadovat od dlužníka vedle plnění úroky z prodlení. Výše úroků z prodlení byla stanovena v souladu s ustanovením § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Žalobce doručil žalovanému výzvu k vydání bezdůvodného obohacení dne 4. 11. 2022, lhůta k plnění uplynula 14. 11. 2022 a od 15. 11. 2022 je žalovaný v prodlení. 59) O náhradě nákladů řízení soud rozhodl dle § 142 odst. 2 o. s. ř., potažmo dle § 146 odst. 2 o. s. ř. Žalobce byl v řízení částečně úspěšný do částky 1 009 528 Kč a žalovaný do částky 200 000 Kč (výdaje na znalecký posudek ve vžšu 7 744 Kč nevstupují do tarifní hodnoty). Za tarifní hodnotu se považuje částka 1 209 528 Kč. Při srovnání tarifních hodnot je zřejmé, že žalobce byl v řízení úspěšný v rozsahu 83 % a žalovaný v rozsahu 17 %. Žalobci proto náleží náhrada nákladů řízení v rozsahu 66 % (83 % - 17 %). 60) Žalobci vznikly náklady v celkové výši 199 276 Kč, která je tvořena - zaplaceným soudním poplatkem ve výši 60 864 Kč; - 8x odměnou právního zástupce za 8 úkonů právní služby dle § 11 odst. 1 advokátního tarifu (převzetí a příprava zastoupení, sepis žaloby, účast na jednání dne 1. 8. 2023, účast na jednání dne 10. 10. 2023, 16. 1. 2024, 29. 2. 2024 a 11. 4. 2024 a za sepis vyjádření ze dne 15. 3. 2024) dle § 7 bodu 6. advokátního tarifu v celkové výši 105 120 Kč (8x 13 140 Kč); - 1x odměnou právního zástupce za úkon právní služby dle § 11 odst. 1 písm. h) advokátního tarifu (výzva k plnění) dle § 7 bodu 6. advokátního tarifu ve výši 6 570 Kč; - 9x paušální náhradou hotových výdajů právního zástupce za 9 úkonů právní služby dle § 13 odst. 4 advokátního tarifu v celkové výši 2 700 Kč (9x 300 Kč); - DPH ve výši 21 % z odměny a náhrad právního zástupce ve výši 24 022 Kč. Z této výše žalobci náleží 66 %, tj. 131 522, Kč. 61) O nákladech vzniklých v řízení státu rozhodl soud taktéž podle úspěchu ve věci a uložil povinnost k jejich úhradě poměrně oběma účastníkům (§ 148 odst. 1 o. s. ř.). Náklady státu představuje znalečné [jméno FO] [jméno FO] ve výši 3 267 Kč. Žalobci byla uložena povinnost nahradit z této částky 17 %, tj. 555,39 Kč (výrok V.) a žalovanému 83 %, tj. 2 711,61 Kč (výrok IV.). 62) O lhůtě k plnění bylo rozhodnuto podle § 160 odst. 1 části věty za středníkem o. s. ř.

Poučení