27 C 499/2024 - 51

Rubrum

Okresní soud v Ostravě rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu JUDr. Viktora Doležílka a přísedících [Anonymizováno] [Anonymizováno] a [Anonymizováno] [Anonymizováno] ve věci žalobce: [Jméno žalobce], narozený [Datum narození žalobce] bytem [Adresa žalobce] proti žalované: [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno] - [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno], IČO [Anonymizováno] sídlem [Anonymizováno]. [Anonymizováno] [Anonymizováno]/[Anonymizováno], [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno]-[Anonymizováno] o neplatnost výpovědi z pracovního poměru takto:

Výrok

I. Žaloba, kterou se žalobce domáhal určení, že dohoda o rozvázání pracovního poměru ze dne [datum] je neplatná, se zamítá.

II. Žalobce je povinen zaplatit žalované na náhradě nákladů řízení 900 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozhodnutí.

Odůvodnění

1. Žalobce se žalobou doručenou soudu dne [datum] (ve znění jejího doplnění učiněného u jednání) domáhal určení, že dohoda o rozvázání pracovního poměru ze dne [datum] (v textu rozsudku dále jen jako „Dohoda“), je neplatná. Žalobu odůvodnil tím, že byl zaměstnán u žalované od [datum] jako technik laboratoří, asistent při [Anonymizováno], technik pro vědu a výzkum, a to s lékařskou prohlídkou bez rizik, tedy v rizikové skupině I., propuštěn byl však za neschopnost práce v rizicích na pracovišti ve skupině II. Lékařský posudek ze dne [datum], na základě kterého k propuštění žalobce došlo, byl navíc vydán pro druh práce technik, pracovní zařazení kvalifikovaný dělník v zemědělství, lesnictví a v příbuzných oborech, což je však v případě žalobce irelevantní. Ačkoliv žalobce začal okolo roku [Anonymizováno] pracovat v druhé rizikové skupině, toto se týkalo pouze 20 % úvazku a od roku [Anonymizováno] je žalobce zaměstnancem toliko v rámci skupiny první. Dohodu o rozvázání pracovního poměru žalobce podepsal pod tlakem, tedy bez své svobodné vůle, neboť mu bylo sděleno, že ji může podepsat nebo dostat výpověď, avšak bez nároku na náhradu mzdy, což žalobce s ohledem na svou finanční situaci nemohl akceptovat. Žalovaná vůči žalobci postupovala v minulosti šikanózně a hledala způsoby, kterak se jej zbavit. Žalobce oznámil žalované, že trvá na dalším zaměstnávání.

2. Žalovaná s žalobou nesouhlasila a navrhovala její zamítnutí. V době uzavření pracovního poměru s žalobcem se pracovnělékařské služby řídily nařízením vlády č. 149/1994 Sb. a pozice, na které byl žalobce zařazen, nesplňovala parametry uvedeného nařízení, pročež nebyla provedena vstupní lékařská prohlídka. Až v roce [Anonymizováno] proběhlo měření a byla zpracována kategorizace, která zahrnovala i pozici žalobce, u níž je uvedeno zařazení do kategorie 2 u faktorů: fyzická zátěž, pracovní poloha a zátěž teplem. Žalobce byl vysílán na preventivní prohlídky, přičemž poslední taková prohlídka byla uskutečněna [datum] a v žádosti o posouzení [podezřelý výraz] způsobilosti k práci bylo řádně uvedeno zařazení do výše zmiňované kategorie 2. Lékař uvedl v posudkovém závěru, že posuzovaná osoba k výkonu uvedeného povolání je [podezřelý výraz] způsobilá. V dubnu roku [Anonymizováno] informoval žalobce svého nadřízeného, že v souvislosti s plánovanou rekonstrukcí jeho pracoviště nebude pravděpodobně schopen se zapojit do pomocných prací ze [podezřelý výraz] důvodů, na základě čehož se zaměstnavatel rozhodl vyslat žalobce na mimořádnou lékařskou prohlídku u smluvního poskytovatele pracovnělékařských služeb, což vedlo dne [datum] k vystavení lékařského posudku ev. č. [hodnota] s posudkovým závěrem, že žalobce dlouhodobě pozbyl [podezřelý výraz] způsobilost k výkonu práce z důvodu obecného [podezřelý výraz]. Proto žalovaná na schůzce dne [datum] sdělila žalobci, že z důvodu pozbytí [podezřelý výraz] způsobilosti mu bude ukončen pracovní poměr a informovala jej o možných způsobech takového ukončení, přičemž na další schůzce dne [datum] žalobce projevil zájem o dohodu o skončení pracovního poměru a na místě došlo k jejímu podepsání.

3. Soud vzal v řízení nejprve ze shodných tvrzení účastníků řízení (srov. ust. § 120 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, v účinném znění – v textu dále jen jako „o. s. ř.“) za prokázáno, že žalobce připojil svůj podpis k Dohodě, a dále k takové listině svůj podpis připojila osoba zastupující žalovanou; a že mezi účastníky řízení proběhla dne [datum] schůzka, kde se řešilo skončení pracovního poměru žalobce.

4. Dále vzal soud po provedeném dokazování z listinných důkazů za prokázané následující podstatné skutečnosti:

5. Z listiny označené jako Pracovní smlouva, že na základě této se účastníci řízení dohodli tak, že žalobce bude pro žalovanou pracovat jako TH pracovník od [datum] na [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno], za což bude žalovanou pravidelně odměňován. Listina je opatřena podpisy obou účastníků řízení a datem [datum].

6. Z listiny označené jako Žádost o posouzení [podezřelý výraz] způsobilosti k práci, že žalovaná požádala o vydání posudku o [podezřelý výraz] způsobilosti stran žalobce, přičemž v rámci kategorie práce (míra rizik) zde není zatržen žádný faktor. Listina je opatřena podpisem žalované a datem [datum].

7. Z Lékařského posudku o [podezřelý výraz] způsobilosti k práci, že [tituly před jménem] [jméno FO] určila dne [datum], že žalobce v rámci pracovního zařazení výzkumný pracovník THP je [podezřelý výraz] způsobilý.

8. Z listiny označené jako Oznámení [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno] ze dne [datum], že [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno] oznámila žalované, že konkrétní práce zařadila do kategorie II., a to mj. práce označené jako technik (jeden muž – faktor: fyzická zátěž, pracovní poloha, zátěž teplem).

9. Z listiny označené jako Dohoda o změně sjednaných pracovních podmínek, že účastníci řízení se dohodli tak, že žalobce bude pro žalovanou nadále pracovat jako THP – technik s pracovním úvazkem 83 %. Listina je opatřena podpisy obou účastníků řízení a datem [datum].

10. Z listiny označené jako Žádost o posouzení [podezřelý výraz] způsobilosti k práci, že žalovaná požádala o periodickou [podezřelý výraz] prohlídku v rámci práce zařazené do celkové kategorie II. z míry rizik v podobě fyzické zátěže, pracovní polohy a tepelné zátěže. Listina je opatřena datem [datum] a podpisem žalované.

11. Z listiny označené jako Lékařský posudek o [podezřelý výraz] způsobilosti k práci, že [tituly před jménem] [jméno FO] z [Anonymizováno] [podezřelý výraz] [adresa] vyhodnotila, že žalobce je [podezřelý výraz] způsobilý pro pracovní zařazení technik s faktorem fyzická a tepelná zátěž, pracovní poloha, kategorie II. Listina je opatřena podpisem jmenované lékařky a datem [datum].

12. Z listiny označené jako Dohoda o změně sjednaných pracovních podmínek, že účastníci řízení se dohodli tak, že žalobce bude pro žalovanou nadále pracovat jako THP – technik s pracovním úvazkem 100 %. Listina je opatřena podpisy obou účastníků řízení a datem [datum].

13. Z emailu ze dne [datum], že žalobce napsal [tituly před jménem] [jméno FO] mj.: „Mám plánovanou [podezřelý výraz] srdečních síní, a to obou, mám artrózu už druhého stupně kyčlí a obratlů u pánve. To je, jak říká můj lékař, typicky [podezřelý výraz] z povolání. (...) Nevím, jak mohu při stěhování „géčka“ pomoci, když trpím [podezřelý výraz] srdce a kloubů, beru léky jak na kyčle, páteř (výživa kloubů a proti bolesti), tak kvůli srdce beru léky na tlak, na rytmus srdce a musím ředit krev, abych nedostal infarkt. Je pro mne riskantní zvedat těžké věci. Navíc mám astma a prašné prostředí mě dusí, v horším případě chytám astmatický záchvat, musím si denně foukat nejen ventolin do plic. Všechny tyto [podezřelý výraz] se dají doložit od lékaře.“ 14. Z listiny označené jako Žádost o posouzení [podezřelý výraz] způsobilosti k práci, že žalovaná požádala o mimořádnou [podezřelý výraz] prohlídku žalobce, kdy u žalobce je uveden druh práce technik, a dále je v listině uvedeno, že práce je zařazena do celkové kategorie II. s fyzikálními faktory tepelná zátěž, celková fyzická zátěž, nepřijatelné pracovní polohy a lokální svalová zátěž končetin.

15. Z listiny označené jako Lékařský posudek pro posouzení [podezřelý výraz] způsobilosti k práci – mimořádná prohlídka, že [tituly před jménem] [právnická osoba] dospěl dne [datum] k závěru, že žalobce pozbyl dlouhodobě [podezřelý výraz] způsobilost k výkonu práce z důvodu obecného [podezřelý výraz], přičemž v posudku je uvedeno pracovní zařazení: kvalifikovaný dělník v zemědělství, lesnictví a v příbuzných oborech, druh práce technik, přičemž v rámci hodnocení [podezřelý výraz] rizik jsou uvedeny faktory: tepelná zátěž, lokální svalová zátěž končetin, celková fyzická zátěž a nepřijatelné pracovní polohy, tedy kategorie II. Listina je opatřena podpisem jmenovaného lékaře a datem [datum].

16. Z listiny opatřené hlavičkou žalované, datem [datum] a č. j. [Anonymizováno]/[Anonymizováno]/[Anonymizováno], že žalovaná oznámila žalobci, že s ohledem na výsledky mimořádné lékařské prohlídky nemůže být od [datum] žalobci přidělována práce v souladu s pracovní smlouvou ze dne [datum], což představuje překážku v práci na straně zaměstnance, a to bez nároku na náhradu mzdy. Žalobce je v listině dále vyzván, nechť se dne [datum] dostaví do zasedací místnosti, kde proběhne jednání ve věci pozbytí [podezřelý výraz] způsobilosti žalobce k práci. Listina je opatřena podpisem žalované.

17. Z listiny označené jako Zápis z jednání – [podezřelý výraz] způsobilost ze dne [datum] č. j. [Anonymizováno]/[Anonymizováno]/[Anonymizováno], že žalovaná v listině mj. konstatuje, že dne [datum] se uskutečnilo jednání s žalobcem, přičemž žalobci bylo sděleno, že jeho pracovní poměr bude ukončen podle § 52e) zákoníku práce a žalobci byly vysvětleny a nabídnuty varianty ukončení pracovního poměru: výpovědí nebo dohodou. Dále se v listině konstatuje, že další jednání proběhne dle dohody v pátek [datum]. Listina je podepsána žalovanou.

18. Z listiny označené jako Dohoda o rozvázání pracovního poměru dle § [Anonymizováno] [Anonymizováno] č. [Anonymizováno]/[Anonymizováno] Sb. (tj. z Dohody – srov. odst. 1. tohoto rozsudku), že v listině je mj. uvedeno, že „pracovní poměr jmenovaného zaměstnance skončí dne [datum] z důvodu v souvislosti s ust. § 52 písm. e) zákoníku práce. Na základě žádosti o posouzení o [podezřelý výraz] způsobilosti k práci byl dne [datum] vystaven lékařský posudek ev. č. [hodnota] s posudkovým závěrem: dlouhodobě pozbyl [podezřelý výraz] způsobilost k výkonu práce z důvodu obecného [podezřelý výraz].“ Listina je opatřena podpisy obou účastníků řízení a datem [datum].

19. Z ostatních v řízení provedených – avšak v rozsudku neuvedených – důkazů soud nezjistil žádné další podstatné skutečnosti, které by měly význam pro právní hodnocení doposud zjištěného skutkového stavu. Soud dále pro nadbytečnost zamítl veškeré v řízení navržené a do doby vyhlášení rozhodnutí neprovedené důkazní návrhy, a to zejména listiny související s finanční situací žalovaného v době Dohody (taková situace totiž v řízení nehrála roli – srov. odst. 31. a násl. tohoto rozsudku), listiny týkající se jiného soudního řízení, které s projednávanou věcí nesouviselo, dále např. listiny ohledně údajného dřívějšího šikanózního jednání žalované vůči žalobci či rodné listy a potvrzení o studiu dětí žalobce, kdy žádný z těchto důkazů nebyl způsobilý ovlivnit zjištěný skutkový stav a jeho právní hodnocení soudem.

20. Na základě takto provedeného dokazování dospěl soud k následujícímu podstatnému závěru o skutkovém stavu:

21. Účastníci řízení se dne [datum] písemně dohodli tak, že žalobce bude pro žalovanou osobně pracovat jako „TH pracovník“ dle pokynů žalované, za což bude pravidelně odměňován. Žalobce dne [datum] prostřednictvím emailu informoval žalovanou, že ze [podezřelý výraz] důvodů není schopen pomáhat při stěhování, tudíž jej žalovaná vyslala na mimořádnou [podezřelý výraz] prohlídku, na základě které lékař [tituly před jménem] [právnická osoba] dospěl dne [datum] k závěru, že žalobce pozbyl dlouhodobě [podezřelý výraz] způsobilost k výkonu práce z důvodu obecného [podezřelý výraz]. Žalovaná podle výsledků takové prohlídky žalobci sdělila, že mu dále nemůže přidělovat práci a jejich vzájemný vztah bude ukončen, kdy se tak může stát buď jednostranně anebo na základě vzájemné dohody. Žalobce si vzal čas na rozmyšlenou a dne [datum] oba účastníci řízení dobrovolně připojili své podpisy k Dohodě.

22. Pro právní posouzení byla rozhodující především následující ustanovení právních předpisů:

23. Podle ust. § 49 odst. 1 zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce – s přihlédnutím ke dni uzavření Dohody – ve znění účinném do [datum] (v textu rozsudku dále jen jako „zákoník práce“), dohodnou-li se zaměstnavatel a zaměstnanec na rozvázání pracovního poměru, končí pracovní poměr sjednaným dnem.

24. Podle ust. § 52 písm. e) zákoníku práce, zaměstnavatel může dát zaměstnanci výpověď, pozbyl-li zaměstnanec vzhledem ke svému [podezřelý výraz] stavu podle lékařského posudku vydaného poskytovatelem pracovnělékařských služeb nebo rozhodnutí příslušného správního orgánu, který lékařský posudek přezkoumává, dlouhodobě [podezřelý výraz] způsobilost.

25. Podle ust. § 587 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník – s přihlédnutím ke dni uzavření Dohody – ve znění účinném do [datum] (v textu rozsudku dále jen jako „o. z.“), kdo byl k právnímu jednání přinucen hrozbou tělesného nebo [podezřelý výraz] násilí vyvolávající vzhledem k významu a pravděpodobnosti hrozícího nebezpečí i k osobním vlastnostem toho, jemuž bylo vyhrožováno, jeho důvodnou obavu, má právo namítnout neplatnost právního jednání.

26. Po shora zjištěném skutkovém stavu dospěl soud na základě především citovaných právních předpisů k následujícímu právnímu posouzení věci:

27. Soud se především zabýval tím, zda žaloba byla ve smyslu ust. § 72 zákoníku práce, podle něhož neplatnost rozvázání pracovního poměru mj. dohodou může jak zaměstnavatel, tak i zaměstnanec uplatnit u soudu nejpozději ve lhůtě 2 měsíců ode dne, kdy měl pracovní poměr skončit tímto rozvázáním, podána včas, neboť lhůta ve zmiňovaném ustanovení je lhůtou prekluzivní a soud k zániku práva přihlédne a žalobu o určení neplatnosti rozvázání pracovního poměru z tohoto důvodu zamítne, i když účastník prekluzi práva nenamítal (shodně DRÁPAL, Ljubomír, NOVOTNÝ, Zdeněk. § 72 [Uplatnění neplatného rozvázání pracovního poměru u soudu]. In: BĚLINA, [adresa], DRÁPAL, Ljubomír a kol. Zákoník práce. 4. vydání. [adresa]: [právnická osoba]. Beck, 2023, s. 488, marg. č. [hodnota].). Soud přitom dospěl k jednoznačnému závěru, že žaloba v tomto směru včasná vskutku byla, neboť pracovní poměr žalobce měl Dohodou skončit v souladu s ust. § 49 odst. 1 zákoníku práce uplynutím dne [datum] a žaloba byla podána [datum], tudíž lhůta vyjádřená v ust. § 72 zákoníku práce byla zachována.

28. Na podepsaném soudu proto dále bylo zkoumání toho, zda Dohodu je třeba považovat za platnou nebo naopak neplatnou a zda pracovní poměr žalobce ke dni [datum] skončil či stále trvá. Žalobce ve vztahu k Dohodě uplatňoval v podstatě pouze jedinou námitku (jediný důvod neplatnosti), a to sice skutečnost, že k dohodě byl přinucen bezprávnou výhrůžkou ze strany žalované ve smyslu shora citovaného ust. § 587 odst. 1 o. z. (k subsidiárnímu použití tohoto zákona srov. ust. § 4 zákoníku práce) – byť to takto žalobce přímo právně nekvalifikoval, což ani nebylo jeho povinností, ze skutkového vylíčení takové námitky lze k tvrzení o bezprávné výhrůžce dospět. Soud přitom po provedeném dokazování může jednoznačně uzavřít, že taková bezprávná výhrůžka zde nebyla a Dohodu je třeba považovat za platné právní jednání, jak je dále odůvodněno.

29. Psychické donucení (nátlak) způsobuje, že vůle jednajícího je deformována pod vlivem bezprávné výhrůžky, a tudíž není projevem přání jednajícího účastníka právního (pracovněprávního) vztahu, ale jeho důvodné obavy (důvodného strachu). Jednající osoba tak například uzavře smlouvu (dohodu) podle pokynů druhého účastníka právního vztahu, kterou by nebýt důvodné bázně (kupř. o svou osobu či osoby blízké, popř. o své majetkové, ekonomické či jiné zájmy) za normálních poměrů neuzavřela. Každý psychický nátlak (psychické donucení) ovšem nelze považovat za nepřípustný. O bezprávnou výhrůžku jde tehdy, jestliže osoba vykonávající psychický nátlak hrozí něčím, co není oprávněna učinit (např. hrozbou ublížení na zdraví, hrozbou značné škody na majetku apod.), nebo vyhrožuje tím, co by sice byla oprávněna učinit, avšak prostřednictvím výhrůžky si vynucuje něco, k čemu být použita nesmí (např. jednajícímu je vyhrožováno, že musí uzavřít určitou smlouvu, jinak že bude příslušným orgánům oznámen jako pachatel [podezřelý výraz] činu, který skutečně spáchal). Přitom není třeba, aby cíl, který je sledován použitím bezprávné výhrůžky, byl sám protiprávní. Musí jít také o výhrůžku takového druhu a takové intenzity, aby podle okolností a povahy konkrétního případu u toho, vůči komu jí bylo použito, vzbudila důvodnou bázeň. Konečně musí být bezprávná výhrůžka adresována tomu, jehož právní jednání se vynucuje, nebo osobám jemu blízkým (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne [datum], sp. zn. [spisová značka], uveřejněný pod č. [hodnota] v časopise Soudní judikatura, roč. 1999, nebo rozsudek Nejvyššího soudu ze dne [datum], sp. zn. [spisová značka], uveřejněný pod č. 70/2011 Sb. rozh. obč.). Okolnosti vylučující svobodu vůle jednajícího musí mít přitom základ v objektivně existujícím a působícím stavu, nestačí tedy, jestli si jejich existenci jednající jen představuje, ale není-li pro ně objektivní důvod, a současně se musí stát pohnutkou pro projev vůle jednající dotčené osoby tak, že jedná ke svému neprospěchu. Právní jednání donuceného adresáta musí být v přímé souvislosti s bezprávnou výhrůžkou, jež pochází od druhého subjektu právního úkonu, anebo od třetí osoby (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne [datum], sp. zn. [spisová značka], uveřejněný pod č. [hodnota] v časopise Soudní judikatura, roč. 2009). K uvedeným závěrům sice judikatura dospěla za právní úpravy účinné do [datum], v souvislosti s přijetím o. z. však na své aktuálnosti ničeho nepozbyly (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne [datum], sp. zn. [spisová značka], uveřejněný pod č. 79/2020 Sb. rozh. obč. nebo rozsudek Nejvyššího soudu ze dne [datum], sp. zn. [spisová značka]).

30. Pakliže podepsaný soud bude obecné právní závěry uvedené v předchozím odstavci tohoto rozsudku aplikovat na projednávanou věc, je třeba především vyhodnotit, zda jednání žalované vůči žalobci naplnilo či mohlo naplnit znaky takové bezprávné výhrůžky. V řízení bylo zjištěno, že žalobce prostřednictvím emailu upozornil žalovanou na svůj nepříznivý [podezřelý výraz] stav (pravost ani obsahová správnost takového emailu nebyla zpochybňována – žalobce pouze zmínil, že email je vytržený z kontextu), na základě čehož jej žalobkyně vyslala na [podezřelý výraz] prohlídku, jejímž výsledkem bylo určení toho, že žalobce pozbyl dlouhodobě [podezřelý výraz] způsobilost k výkonu práce z důvodu obecného [podezřelý výraz]. I pokud by se posléze ukázalo, že takový lékařský závěr byl nesprávný (k čemuž však doposud nedošlo), žalovaná by se přinejmenším v uvedené době mohla zcela důvodně domnívat, že u žalobce jsou splněny podmínky pro rozvázání pracovního poměru výpovědí podle ust. § 52 písm. e) zákoníku práce, a je tak naprosto pochopitelný její postup v podobě toho, že žalobce informovala o tom, že jej dále nemůže zaměstnávat. Pakliže za takové situace žalobci nabídla uzavření dohody o skončení pracovního poměru, kdy v případě jejího neakceptování mu bude muset dát výpověď, nemůže se jednat o bezprávnou výhrůžku, neboť žalovaná „hrozila“ něčím, čím byla oprávněna „hrozit“. Jinými slovy, jestliže zaměstnavatel svůj návrh na rozvázání pracovního poměru dohodou (ofertu) odůvodní tím, že podle jeho názoru jsou zde důvody (v daném případě [podezřelý výraz] nezpůsobilost žalobce), pro které by mohl se zaměstnancem pracovní poměr rozvázat výpovědí, nemůže jít o bezprávnou výhrůžku; sdělením své pohnutky, která jej vede ke skončení pracovního poměru se zaměstnancem totiž „hrozí“ tím, co je za účelem skončení pracovního poměru oprávněn podle ustanovení § 52 písm. e) zákoníku práce učinit (shodně rozsudek Nejvyššího soudu ze dne [datum], sp. zn. [spisová značka]).

31. Ačkoliv žalobce v řízení tvrdil, že neměl jinou možnost než Dohodu podepsat, nebylo tomu tak. Žalobce sice mohl být (a zřejmě i byl) pod tlakem své špatné finanční situace, nicméně taková (žalobcem subjektivně pociťována a žalovanou nevyvolaná) tíseň nemůže sama o sobě vést k neplatnosti Dohody. Žalobce přitom poté, co byl žalovanou seznámen se svými možnostmi (tedy výpovědí nebo uzavřením dohody o skončení pracovního poměru) dostal více než týden na rozmyšlenou, tudíž měl možnost Dohodu neuzavřít, trvat na svém zaměstnávání u žalované, a v případě, že by poté žalovaná vskutku přistoupila k výpovědi podle ust. § 52 písm. e) zákoníku práce, vymezit se vůči takovému postupu žalované žalobou. Ačkoliv by přitom po dobu výpovědní doby byl žalobce stále zaměstnancem žalované, tudíž by v této době například ani nesplňoval podmínky pro nárok na podporu v nezaměstnanosti, žalobce by v případě, že by mu žalovaná odmítala platit mzdu, mohl podat návrh na předběžné opatření ve smyslu ust. § 76 odst. 1 písm. b) o. s. ř., aby mu žalovaná alespoň část mzdy (dočasně) poskytovala.

32. Soud nemůže dospět ani k závěru, že v rámci skončení pracovního poměru žalobce byl žalovaná vedena záměrem žalobce poškodit. Pakliže by žalovaná vskutku vůči žalobci přistupovala se zlým úmyslem, jistě by mu nenabídla možnost skončení pracovního poměru prostřednictvím Dohody, nedala by ani mu čas na rozmyšlenou a rovnou by přistoupila k výpovědi. Při porovnání obou možností skončení pracovního poměru nabízených žalobci přitom ani nelze úspěšně dovozovat, že žalobce jednal v důsledku tísně ke svému neprospěchu, jestliže se rozhodl předejít jednostrannému skončení pracovního poměru výpovědí s výpovědní dobou bez nároku na mzdu a zvolil si možnost skončit pracovní poměr dohodou, tedy způsobem pro něj výhodnějším.

33. Pro úplnost soud dodává, že pro vyloučení bezprávné výhrůžky v rámci nabídky uzavření Dohody postačovala domněnka žalované, že je zde naplněn důvod pro výpověď (i pokud by se taková domněnka později ukázala jako lichá – např. ve sporu o neplatnost výpovědi), tudíž byla zásadně irelevantní kategorizace práce žalobce, nicméně z oznámení [právnická osoba] [Anonymizováno] [Anonymizováno] ze dne [datum] vyplývá, že do kategorie 2 spadala mj. pozice technik, kterou u žalované zastával žalobce – s tím je pak zcela v souladu posudek [tituly před jménem] [jméno FO], který posuzoval [podezřelý výraz] stav žalobce. Ačkoliv je v posudku rovněž uvedeno pracovní zařazení kvalifikovaný dělník v zemědělství, lesnictví a v příbuzných oborech, nemůže toto na uvedeném závěru ničeho měnit. Jestli se pak jednalo či nejednalo o smluvního lékaře žalované, o čemž polemizoval žalobce, bylo v řízení zcela irelevantní.

34. Ze všech shora uvedených důvodů nezbylo soudu než žalobu žalobce zamítnout, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku.

35. Výrok o náhradě nákladů řízení je odůvodněn ust. § 142 odst. 1 o. s. ř., dle kterého zavázal soud žalobce zaplatit v řízení plně procesně úspěšné žalované na náhradě nákladů řízení částku 900 Kč, která se skládá z paušálních náhrad po 300 Kč za tři úkony (vyjádření k žalobě, příprava účasti na jednání a účast na jednání) dle ust. § 1 odst. 3 písm. a), b) a c) a § 2 odst. 3 vyhlášky č. 254/2015 Sb., o stanovení výše paušální náhrady pro účely rozhodování o náhradě nákladů řízení. Lhůta k plnění plyne z ust. § 160 odst. 1 o. s. ř.