27 C 5/2020-263

Rubrum

Obvodní soud pro Prahu 2 rozhodl soudkyní Mgr. Lucií Šenkovou v právní věci žalobce: [osobní údaje žalobce] zastoupený advokátem [údaje o zástupci] proti žalovaným: 1. [anonymizováno] - [stát. instituce], [IČO] sídlem [adresa státního zastupitelství] za níž jedná [anonymizováno 7 slov] sídlem [adresa] 2. [země] - [stát. instituce], [IČO] sídlem [adresa žalované] o: zaplacení nemajetkové újmy takto:

Výrok

I. Žaloba o uložení povinnosti prvé žalované uhradit žalobci částku 27 000 Kč s příslušenstvím se zamítá.

II. Žaloba o uložení povinnosti druhé žalované uhradit žalobci částku 37 650 Kč s příslušenstvím se zamítá.

III. Žalobce je povinen nahradit prvé žalované náklady řízení ve výši 2 400 Kč a to do tří dnů od právní moci rozsudku.

IV. Žalobce je povinen nahradit druhé žalované náklady řízení ve výši 2 400 Kč a to do tří dnů od právní moci rozsudku.

V. Žalobce je povinen nahradit náklady státu ve výši 2 088,12 Kč na účet Obvodního soudu pro Prahu 2 a to do tří dnů od právní moci rozsudku.

Odůvodnění

1. Žalobce se žalobou podanou u zdejšího soudu domáhal původně náhrady nemajetkové újmy vzniklé v důsledku nezákonného tr. stíhání ve výši 27 000 Kč a dále v důsledku nezákonného zadržování řidičského průkazu ve výši 40 200 Kč, dále náhrady škody spočívající v nákladech právního zastoupení ve výši 50 109 Kč s následujícím odůvodněním. Vůči žalobci bylo usnesením ze dne 3. 8. 2018 [stát. instituce], [stát. instituce], [anonymizována dvě slova] [obec], [anonymizována dvě slova] [anonymizováno], [anonymizováno], [číslo jednací], kterým bylo zahájeno tr. stíhání žalobce pro spáchání přečinu ohrožení pod vlivem návykové látky podle ust. § 274 odst. 1, 2 písm. a) tr. zákoníku. Proti tomuto usnesení podal žalobce prostř. svého obhájce dne 3. 8. 2018 stížnost, která byla následně odůvodněna dne 12. 8. 2018, usnesením státní zástupkyně Okresního státního zastupitelství ve [obec] ze dne 22. 8. 2018 byla stížnost zamítnuta. Následně ve věci rozhodl Okresní soud ve Svitavách dne 30. 1. 2019 usnesením č.j. [číslo jednací] podle § 222 odst. 2 tr. ř. a věc byla postoupena k projednání [stát. instituce], neboť by se mohlo jednat o přestupek. Příslušníci policie již dne 19. 5. 2018 žalobci zadrželi [číslo řidič. oprávnění], vydaný dne 24. 4. 2017 [stát. instituce] (dále jen [anonymizováno]). Řidičský průkaz byl zadržen podle ust. § 118b) odst. 1 z důvodu uvedeného v ust. § 118a) odst. 1 písm. d) zákona č. 361/2000 Sb. o provozu na pozemních komunikacích, ve znění pozdějších předpisů. Na základě oznámení [stát. instituce] adresovanému [anonymizováno] [obec] o zadržení řidičského průkazu zahájil [anonymizováno] řízení na základě něhož lze rozhodnout o zadržení řidičského průkazu až do doby pravomocného rozhodnutí o přestupku nebo o tr. činu. [anonymizováno] [obec] zaslal žalobci oznámení o zahájení řízení o zadržení řidičského průkazu ze dne 28. 5. 2018. Rozhodnutím ze dne 18. 6. 2018 [anonymizováno] [obec] rozhodl o zadržení řidičského průkazu. Proti tomuto podal žalobce prostř. svého zmocněnce odvolání, následně [anonymizováno] [obec] vydal obdobné usnesení i proti tomuto podal žalobce rovněž odvolání. [anonymizována dvě slova] [územní celek], odbor dopravy a silničního hospodářství, jako věcně a místně příslušný odvolací orgán, zrušil rozhodnutí [anonymizováno] v [obec] a věc vrátil k novému projednání a rozhodnutí. O odvolání proti opravnému usnesení rozhodl [anonymizována dvě slova] [územní celek] tak, že opravné rozhodnutí zrušil a řízení zastavil. Rozhodnutím ze dne 19. 1. 2019 [anonymizováno] [obec] znovu rozhodl o zadržení řidičského průkazu, i proti tomuto podal žalobce prostř. svého zmocněnce odvolání. Následně rozhodl [anonymizováno] [obec] rozhodnutím ze dne 20. 2. 2019 tak, že na základě usnesení soudu č.j. [číslo jednací] ze dne [datum rozhodnutí], které nabylo právní moci dne 30. 1. 2019, se vyhovuje, a [číslo řidič. oprávnění] se vrací osobě žalobce. Následně [anonymizována dvě slova] [územní celek] rozhodnutí [anonymizováno] [obec] ze dne 27. 3. 2019 zrušil a řízení zastavil. Žalobci byl v období od 19. 5. 2018 do 11. 2. 2019 zadržován řidičský průkaz bez jakéhokoliv řádného právního titulu. Žalobce byl zkrácen na svých právech nezákonnými rozhodnutími (usnesením o zahájení tr. stíhání, rozhodnutím o řidičském průkazu 1, opravným usnesením, rozhodnutím o řidičském průkazu 2), resp. nesprávným a nezákonným úředním postupem a to jak ze strany [stát. instituce], tak ze strany [anonymizováno], vznikla mu tak škoda a nemajetková újma. Škoda žalobci vznikla v souvislosti s náklady právního zastoupení (obhajoby), když vykonáno bylo celkem 17 úkonů právní služby, odměna byla stanovena ve výši 15 000 Kč za deset úkonů právní služby a dále 7 000 Kč za sedm úkonů právní služby, aby žalobci nahradil náhradu hotových výdajů ve výši 5 100 Kč a celkem vynaložil částku 27 100 Kč. Dále žalobce požaduje nemajetkovou újmu, když tr. stíhání vůči němu trvalo od 20. 5. 2018 do 30. 1. 2019, tedy 255 dní. Žalobci byl v období od 19. 5. 2018 do 11. 2. 2019, celkem 268 dnů, zadržován řidičský průkaz bez jakéhokoliv řádného právního titulu. Nezákonné tr. stíhání mělo značný vliv na žalobce v soukromém životě, žalobce byl tr. stíhán v souvislosti se způsobení dopravní nehody pod vlivem alkoholu, značně poklesla jeho autorita a respekt v očích přátel, rodinných příslušníků a okolí, došlo ke značnému ponížení a dehonestaci, kdy utrpěla zejména čest žalobce, důstojnost, vážnost, sebedůvěra i autorita. Půl roku trvající tr. stíhání mělo rovněž dopady do rodinného života žalobce a to nejen do snížení vážnosti v očích jeho rodiny a přátel, ale rovněž do zvýšeného stresu a psychické pohody, která byla zákonitě do vztahu rodinné atmosféry přenášena. Žalobce požaduje částku 150 Kč za jeden den nezákonně vedeného tr. stíhání a dále částku 150 Kč za jeden den nezákonně zadržovaného řidičského průkazu.

2. Žalovaná č. 1 [stát. instituce] se ve věci vyjádřila tak, že žalobou uplatněný nárok neuznává. Žalovaná učinila nesporným, že u ní žalobce uplatnil svůj nárok předběžně žádostí doručenou žalované dne 29. 7. 2019. Žalovaná č. 1 uvedla, že organizační složkou státu, která by měla v řízení vystupovat ohledně nároku na náhradu nemajetkové újmy způsobené nezákonným zadržením řidičského průkazu, by měla vystupovat v souladu s § 6 odst. 2 písm. b) zákona č. 82/1998 Sb. ve spojení s § 17 zákona č. 2/1969 Sb. [stát. instituce]. Co se týká nároku na nemajetkovou újmu za nezákonné tr. stíhání, toto žalovaná neznává vzhledem k tomu, že žalobce nepodložil žádné podklady prokazující vznik nemajetkové újmy. Žalovaná žalobci poskytla konstatování porušení práva žalobce. Toto považuje za dostatečnou kompenzaci a navrhuje, aby soud návrh na poskytnutí peněžitého zadostiučinění zamítl. Co se týká nároku na náhradu nákladů právního zastoupení, zde žalovaná uvedla, že žalobce nepředložil žádné faktury či potvrzení o úhradě nákladů právního zastoupení a neprokázal vznik škody.

3. Soud v dané věci jednal i s [stát. instituce], jakožto s organizační složkou státu, která je podle § 124 odst. 1 ZPPK ústředním orgánem Státní správy ve věcech provozu na pozemních komunikacích. [stát. instituce] je z tohoto důvodu ve smyslu § 6 odst. 1 a odst. 2, písm. b) OdpŠk ústředním orgánem Státní správy, do jehož působnosti náleží odvětví státní správy, v něm došlo k nesprávnému úřednímu postupu a újmě na straně žalobce a to ve vztahu k nároku žalobce na náhradu nemajetkové újmy, způsobené správním řízením o zadržení řidičského průkazu.

4. Žalovaná č. 2 se ve věci vyjádřila tak, že žalobou uplatněný nárok neuznává. [stát. instituce] uvedlo, že ve vztahu k [stát. instituce] je jeho působnost dána pouze v části týkající se řízení o zadržení řidičského průkazu, nikoliv ve vztahu k tr. řízení, ani k postupu příslušníků policie před samotným zahájením řízení o zadržení řidičského průkazu. Žalovaná č. 2 sporovala jednotlivé úkony právní služby, jejíž náhradu žalobce požadoval, co se týká nemajetkové újmy, zde poukazuje na to, že tato žalobci mohla vzniknout až po vydání rozhodnutí o zadržení řidičského průkazu. Dále poukazuje na to, že částka 150 Kč požadovaná žalobcem za každý den nemožnosti řídit motorové vozidlo je ve zjevném kontrastu se skutečností, že žalobce se přestupku ve věci skutečně dopustil, když byl uznán vinným příkazem [anonymizováno] ze dne 15. 4. 2019. Žalovaná č. 2 dále upozornila na to, že zadržení řidičského průkazu je standardním úkonem zabraňujícím páchání další tr. činnosti, pokud zde existuje důvodný předpoklad. Ze spisové dokumentace důvodnost podezření vyplývá, jelikož dle záznamu dechové zkoušky ze dne 20. 5. 2018 byl výsledek naměření alkoholu v krvi 1,38‰ a s odstupem sedmi minut 1,33‰. Žalovaná č. 2 se domnívá, že žalobci na odškodnění nevznikl nárok. Žalovaná v rámci svého doplnění vyjádření ze dne 1. 12. 2021 uvedla, že vznáší námitku promlčení, kdy nárok za zadržení řidičského průkazu považuje z části za promlčený. Poukazuje na to, že dle žalobce nezákonné rozhodnutí [anonymizováno] [obec] ze dne 18. 6. 2018 a opravné usnesení [anonymizováno] [obec] ze dne 13. 7. 2018 byly zrušeny rozhodnutími [anonymizována dvě slova] ze dne 3. 10. 2018 a 4. 10. 2018. Žalobce požádal o odškodnění u [stát. instituce] dne 29. 7. 2019, šestiměsíční lhůta prokazatelně uběhla, když rušící rozhodnutí [anonymizována dvě slova] nabyla právní moci dne 3. a 4. 10. 2018, žalovaná tedy část nároku týkající se odškodnění nemajetkové újmy, způsobenou výše uvedenými dvěma rozhodnutími považuje za promlčenou. Žalovaná dále poukazovala na to, že žalobce bezprostředně po nehodě zasahujícím policistům sdělil, že před jízdou požil alkohol. Pokud by již na počátku tvrdil, že požil alkohol až po nehodě, zasahující policisté by provedli tomu odpovídající úkony v podobě dodatečných dechových zkoušek, případně odběrů. Žalobce však nic takového netvrdil, ačkoliv věděl, že dechová zkouška dopadla pozitivně a byl nucen odevzdat řidičský průkaz. V tomto ohledu bylo i dále vedeno celé řízení. Prvotní tvrzení žalobce o tom, že alkohol požil až po samotné nehodě, se objevuje až po převzetí právního zastoupení nynějším právním zástupcem žalobce. V přestupkovém řízení byl žalobce uznán vinným ze spáchání přestupku podle ust. § 125c) odst. 1 písm. k) zákona č. 361/200 Sb. o provozu na pozemních komunikacích a o změně některých zákonů (zákon o silničním provozu), kdy požil alkoholický nápoj před příjezdem [stát. instituce] k dopravní nehodě, jímž byl účastníkem.

5. Na výzvu soudu podáním ze dne 29. 10. 2020 žalobce doplnil svůj žalobní návrh, když uvedl, že za období od 19. 5. 2018 do 5. 6. 2018, kdy bylo žalobci doručeno oznámení o zahájení řízení o zadržení řidičského průkazu, žalobce žádá o poskytnutí přiměřeného zadostiučinění za nemajetkovou újmu vzniklou nesprávným úředním postupem [stát. instituce] ve výši 2 550 Kč a nesprávným úředním postupem způsobenou nezákonnými rozhodnutími [anonymizována dvě slova] ve výši 37 650 Kč (za období od 5. 6. 2018 do 11. 2. 2019).

6. Vzhledem ke skutečnosti, že žalobce uplatněnou žalobou požadoval celkem pět nároků a to nárok na náhradu škody způsobené nezákonným tr. stíháním, a nárok na náhradu nemajetkové újmy způsobené nezákonným tr. stíháním, nárok na náhradu škody způsobené náklady právního zastoupení v přestupkovém řízení o zadržení řidičského průkazu, nárok na náhradu škody v podobě právního zastoupení v tr. řízení a dále náhradu nemajetkové újmy za zadržení řidičského průkazu příslušníky [stát. instituce] Celkem byl žalobce povinen nahradit soudní poplatek ve výši 10 000 Kč. Žalobce však na původní výzvu soudu zaplatil pouze soudní poplatek ve výši 4 000 Kč, zbývalo tedy doplatit 6 000 Kč Lhůta pro zaplacení soudního poplatku žalobci uplynula dne 21. 1. 2021. Žalobce ve stanovené lhůtě soudní poplatek nedoplatil. S ohledem na to byl žalobce přípisem vyzván, aby soudu sdělil, na kterých dvou žalobních nárocích trvá, a za které byla uhrazena částka 4 000 Kč. Na toto žalobce uvedl, že trvá na těchto dvou uplatněných nárocích: náhrada nemajetkové újmy za nezákonné tr. stíhání a náhrada nemajetkové újmy za zadržení řidičského průkazu za dobu od doručení oznámení o zahájení řidičského průkazu. Usnesením soudu ze dne 3. 6. 2021, č.j. [číslo jednací] bylo řízení co do nároku na náhradu majetkové újmy v celkové výši 50 109 Kč s příslušenstvím a dále co do nároku na náhradu nemajetkové újmy ve výši 2 555 Kč ve vztahu k České republice – [stát. instituce] s příslušenstvím zastaveno z důvodu nezaplacení soudního poplatku. Proti tomuto usnesení žalobce nepodal odvolání a usnesení tak dne 25. 6. 2021 nabylo právní moci.

7. Dne 15. 11. 2021 podal žalobce podání označené jako„ Opakované uplatnění nároku na náhradu škody,“ kdy opakovaně uplatnil nárok na náhradu škody v podobě nákladů právního zastoupení v celkové výši 50 109 Kč a to jak za právní zastoupení v rámci tr. řízení, tak i za právní zastoupení v řízení o zadržení řidičského průkazu.

8. Usnesením vyhlášeným při jednání dne 1. 3. 2022 soud rozhodl tak, že návrh na rozšíření žaloby ze dne 15. 11. 2021 se nepřipouští, usnesení nabylo právní moci dne 1. 3. 2022. Co se týká nároků uplatněných žalobcem v podání ze dne 15. 11. 2022, jednalo se o nároky, ohledně nichž bylo řízení zastaveno z důvodu nezaplacení soudního poplatku. Usnesení o zastavení řízení nabylo právní moci dne 25. 6. 2021. Soud, vědom si judikatury Nejvyššího soudu a to např. 30 Cdo 2913/2011, 22 Cdo 1221/2010 a další), dospěl k závěru, že v daném případě nelze přistoupit na návrh žalobce, aby soud považoval návrh ze dne 15. 11. 2021 za uplatnění nových nároků v tomto řízení a znovu rozhodoval o části předmětu řízení, ve vztahu ke které bylo řízení pro nezaplacení soudního poplatku zastaveno. V podání ze dne 15. 11. 2021 nebyly uplatněny další samostatné nároky tak, jak to předpokládá citovaná judikatura, jednalo se o znovu uplatnění nároků uvedených již v samotné žalobě. Žalobce tím, že nezaplatil soudní poplatek v soudem stanovené lhůtě, nesplnil podmínky řízení, aby mohlo být o jeho nárocích rozhodnuto. Opětovným vznesením těchto nároků v rámci tohoto řízení by žalobce zcela obešel příslušná ustanovení zákona o soudních poplatcích a ust. § 9 zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích. Podle názoru soudu navíc žalobcem uplatněné nároky vycházející ze skutkového stavu, který byl popsán již v původní žalobě a nejedná se tak o další samostatné uplatněné nároky. V takovém případě v souladu s rozhodnutím Nejvyššího soudu 30 Cdo 2877/2010 Sb. je třeba uvažovat o tomto návrhu, jako o změně žaloby, neboť o změnu žaloby jde nejen tehdy, domáhá-li se žalobce něčeho jiného, než v původní žalobě, nebo požaduje-li na základě stejného skutkového základu více, než požadoval v původní žalobě, ale rovněž v případě, že žalobce sice i nadále požaduje stejné plnění (kvality a stejného rozsahu, a na základě jiného skutkového stavu věci), než jak ho vylíčil v původní žalobě. V daném případě tak skutková tvrzení pro posouzení nově uplatněných nároků v podání ze dne 15. 11. 2021 v podstatě byly tvrzeny již v původně podané žalobě a dále v dalších návazných podáních. Vzhledem k tomu, že předmětem řízení bylo posouzení nároku na náhradu nemajetkové újmy a podáním ze dne 15. 11. 2021, žalobce uplatnil nárok na náhradu škody v podobě nákladů právního zastoupení, je zřejmé, že rozsah dokazování k prokázání těchto„ nových nároků žalobce,“ by byl do značné míry odlišný od míry dokazování nutné pro posouzení nemajetkové újmy žalobce. Z uvedeného důvodu soud změnu žaloby nepřipustil.

9. Ze spisu [anonymizováno] [obec], sp. zn. [číslo] vzal soud za prokázané, že dne 20. 5. 2018 bylo [anonymizováno] zasláno [stát. instituce] oznámení o zadržení řidičského průkazu žalobce z podezření, že řídil motorové vozidlo bezprostředně po požití alkoholického nápoje, nebo užití jiné návykové látky a do v takové době po požití alkoholického nápoje, nebo užití jiné návykové látky, kdy ještě byl pod vlivem alkoholu nebo jiné návykové látky, tedy s odkazem na ust. § 118a) odst. 1 pím. d) zákona č. 361/2000 Sb. Dne 23. 5. 2018 zaslal [anonymizováno] Okresnímu státnímu zastupitelství Vyškov žádost o vydání souhlasu se zahájením správního řízení o zadržení řidičského průkazu. Dne 25. 5. 2018 byl [anonymizováno] doručen souhlas Okresního státního zastupitelství ve Svitavách se zahájením správního řízení. Dne 28. 5. 2018 vypracoval [anonymizováno] oznámení o zahájení správního řízení o zadržení řidičského průkazu, toto oznámení doručil žalobci dne 5. 6. 2018. Dne 18. 6. 2018 vydal [anonymizována dvě slova] rozhodnutí, kterým rozhodl o zadržení řidičského průkazu žalobce. Dne 10. 7. 2018 podal žalobce odvolání do rozhodnutí o zadržení řidičského průkazu ze dne 18. 6. 2018. V odvolání žalobce upozorňoval na nepřesnost výroku, kdy řidičský průkaz se zadržuje do doby pravomocného rozhodnutí o přestupku, když žádné řízení o přestupku vedeno není. Dne 13. 7. 2018 vydal [anonymizována dvě slova] opravné usnesení, kterým opravil výrok, rozhodnutí ze dne 18. 6. 2018 tak, že se jednalo o zadržení řidičského průkazu do doby pravomocného rozhodnutí o skutku. Proti tomuto opravnému usnesení podal žalobce dne 23. 7. 2018 rovněž odvolání. Dne 17. 7. 2018 a 30. 7. 2018 byla obě odvolání předána [anonymizována dvě slova] [územní celek]. [anonymizována dvě slova] rozhodnutím ze dne 3. 10. 2018 zrušil rozhodnutí [anonymizováno] v [obec] ze dne 18. 6. 20148 a věc vrátil k novému projednání. Důvodem byla shora uvedená nepřesnost výroku a nepřezkoumatelnost rozhodnutí s ohledem na dostatečné odůvodnění. Dne 4. 10. 2018 [anonymizována dvě slova] zrušil opravné usnesení a řízení v této věci zastavil. Dne 16. 1. 2019 vydal [anonymizováno] nové rozhodnutí o zadržení řidičského průkazu, proti tomuto rozhodnutí podal žalobce dne 28. 1. 2019 odvolání a spis byl dne 4. 2. 2019 předložen [anonymizována dvě slova] [územní celek]. Dne 11. 2. 2019 zaslal právní zástupce žalobce [příjmení] informaci o tom, že tr. věc ve věci žalobce byla na základě usnesení Okresního soudu ve Svitavách ze dne 30. 1. 2019 postoupena [anonymizováno] k projednání v přestupkovém řízení. Dne 20. 2. 2019 tak [anonymizováno] v [obec] vydal rozhodnutí, kterým rozhodl o vrácení řidičského průkazu žalobci, ještě téhož dne byl řidičský průkaz fyzicky žalobci vrácen. [anonymizována dvě slova] [územní celek] vydal dne 27. 3. 2019 rozhodnutí, kterým rozhodnutí [anonymizováno] ze dne 16. 1. 2019 zrušil a řízení zastavil z důvodu vrácení řidičského průkazu žalobci. Dne 15. 4. 2019 byl žalobce uznán vinným ze spáchání přestupku dle ust. § 125c) odst. 1, písm. k) zákona č. 361/2000 Sb. a žalobci byla uložena pokuta ve výši 1 500 Kč. Tento příkaz nabyl právní moci dne 26. 4. 2019.

10. Ze spisu Okresní spisu ve Svitavách, sp. zn. [spisová značka] vzal soud za prokázané následující. Usnesením ze dne 3. 8. 2018 bylo zahájeno tr. stíhání žalobce pro přečin ohrožení pod vlivem návykové látky podle § 274 odst. 1, 2 písm. a) tr. zákoníku, kterého se měl dopustit tím, že 19. 5. 2018 ve stavu vylučujícím způsobilost, kterým si přivodil požitím nezjištěného množství alkoholu, řídil osobní motorové vozidlo [značka automobilu] po přesně nezjištěné trase, přinejmenším po silnici druhé třídy č. 359, kde v mírné levotočivé zatáčce směrem od [územní celek] na [územní celek] nepřizpůsobil rychlost jízdy stavu a povaze komunikace, nezvládl řízení vozidla a vyjel mimo komunikaci, kdy bokem vozidla zachytil o jeden vzrostlý strom a do druhého stromu čelně narazil, kdy byl na místě následně vyzván hlídkou [stát. instituce], [anonymizována dvě slova] [obec], [anonymizována dvě slova] [obec], aby se podrobil vyšetření ke zjištění, zda není ovlivněn alkoholem a to odborným měřením kalibrovaným dechovým katalyzátorem zn. [příjmení], přičemž první dechová zkouška byla provedena dne 19. 5. 2018 ve 22:18 hod. s pozitivním výsledkem 1,38 ‰ alkoholu v dechu a druhá dechová zkouška byla provedena stejným přístrojem téhož dne ve 22:25 hod. s pozitivním výsledkem 1,33 ‰ alkoholu v dechu, dále byl poučen o právu žádat odběr krve, který nežádal, kdy při dopravní nehodě vznikla hmotná škoda na osobním vozidle a dále na obou stromech. Do usnesení si žalobce podal stížnost, ve které argumentuje tím, že alkohol nepožil před jízdou, ale až po dopravní nehodě. V rámci svého výslechu dne 9. 8. 2018 žalobce odmítl vypovídat, k věci samé uvedl, že havárii způsobil nepřizpůsobením jízdy a kvůli tomu havaroval, ale nebylo to způsobeno požitím alkoholu nebo návykových látek, po nehodě byl ve stresu, kdy byl rád, že žije, napil se pálenky, která byla v autě, před jízdou nepožil. Dne 17. 9. 2018 proběhl výslech svědka [jméno] [příjmení], policisty [příjmení], který zajišťoval dopravní nehodu žalobce. Ten vypověděl, že když prováděl dechovou zkoušku žalobci, tak ten na otázku, zda tam něco bude, odpověděl:„ jojo, bude.“ Žalobce mu na místě na otázku zda pil před jízdou alkohol sdělil, že před jízdou pil, ale že neví přesně kolik a co. Svědek výslovně uvedl, že řidič na místě neuvedl, že by pil po dopravní nehodě. Svědek rovněž vypověděl, že při hledání dokladů a peněženky žalobce přední část vozidla prohledávali důkladně a žádný alkohol zde nebyl. Dne 19. 5. 2018 byla u žalobce provedena dechová zkouška ve 22:18 hod., kdy žalobci bylo naměřeno 1,38 ‰ alkoholu v krvi a následně byla tato zkouška opakována ve 22:25 hod., kdy bylo žalobci naměřeno 1,33 ‰ alkoholu v krvi. Na místě byl žalobci zadržen řidičský průkaz, v kopii tohoto vyjádření o zadržení řidičského průkazu je uvedeno vyjádření řidiče, která však není čitelné. Následně dne 22. 11. 2018 byl podán návrh na podání obžaloby a dne 27. 11. 2018 byla u Okresního soudu ve Svitavách podána obžaloba. Ve věci bylo nařízeno hlavní líčení na den 30. 1. 2019. V rámci hlavního líčení žalobce vypověděl, že nepil alkohol před jízdou, ale napil se až po dopravní nehodě, kdy byl ve velkém šoku a byl rád, že žije. V rámci výpovědi žalobce uvedl, že se napil pálenky, nepamatuje si, zda to byla pálenka koupená nebo domácí, byla v láhvi okolo litru. Našel ji v autě, když auto prohledával kvůli trojúhelníku a kvůli vestě. Při hlavním líčení byl rovněž slyšen zasahující policista a svědek [jméno] [příjmení], který rovněž zopakoval skutečnost, že v autě žádnou láhev s alkoholem s kolegou nenašli, svědek znovu zopakoval, že když se obžalovaného ptal při dechové zkoušce, zda tam něco bude, odpověděl, že ano a stejně tak odpověděl ano na otázku, zda před jízdou pil alkohol. Soud na tomto hlavním líčení rozhodl usnesením tak, že věc postoupil k projednání [anonymizováno] v [obec]. Následně [anonymizováno] v [obec] vydal dne 15. 4. 2019 příkaz o uložení pokuty, neboť [celé jméno žalobce] byl uznán vinným ze spáchání přestupku podle § 125c) odst. 1, písm. k) zákona o provozu na pozemních komunikacích tím, že dne 19. 5. 2018 kolem 20:25 hod. řídil motorové vozidlo [značka automobilu] a nepřizpůsobil rychlost jízdy stavu a povaze vozovky, při jízdě nezvládl řízení, vjel mimo komunikaci, kde narazil do stromu a havaroval. Tímto jednáním porušil § 18 odst. 1 zákona o provozu na pozemních komunikacích a dopustil se tak jednání ve formě nedbalosti. Dále byl uznán vinným ze spáchání přestupku podle § 125c) odst. 1, písm. k) zákona o provozu na pozemních komunikacích, který spáchal tím, že po dopravní nehodě v době před příjezdem policie v rozporu s § 47 odst. 2 písm. b) požil alkoholický nápoj, čímž se dopustil jednání z nedbalosti. Žalobci byla uložena pokuta ve výši 1 500 Kč.

11. Z účastnické výpovědi žalobce soud zjistil tyto skutečnosti: Nejcitelnějším zásahem do osobnostní sféry žalobce byla ta skutečnost, že mu v souvislosti s tr. řízením byl odebrán řidičský průkaz a žalobce z tohoto důvodu pociťoval újmu zejména v souvislosti s komplikacemi dopravy do svého zaměstnání a rovněž při výkonu své profese, kdy žalobce se v rámci výkonu své práci nemohl účastnit tzv. výjezdů. Toto mělo vliv na nižší výdělky v uvedeném období. Co se týká vztahu v rodině, k tomuto se vyjadřoval žalobcem navržený svědek, bratr žalobce [příjmení] [celé jméno žalobce]. Z jeho výpovědi však nebylo prokázáno, že by tr. stíhání žalobce zapříčinilo zhoršení vztahů v rodině. Svědek se spíš vyjádřil v tom směru, že se domníval, že dopravní nehoda povede k tomu, že žalobce se ve svém životě nějakým způsobem poučí, ovšem k tomu nedošlo. Svědek uvedl, že jejich vztahy jsou napjaté v tom, když pomoc potřeboval žalobce, pak jeho bratr byl první osobou, kterou volal, ovšem když potřebuje pomoci on, tak žalobce na něj nemá čas.

12. Po právní stránce posoudil soud věc následovně:

13. Podle § 1 odst. 1 zák. č. 82/1998 Sb., o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem a o změně zákona České národní rady č. 358/1992 Sb., o notářích a jejich činnosti (notářský řád) (dále jen„ OdpŠk“) stát odpovídá za podmínek zákonem stanovených za škodu způsobenou při výkonu státní moci.

14. Podle § 2 OdpŠk se odpovědnosti za škodu podle tohoto zákona nelze zprostit.

15. Podle § 3 OdpŠk stát odpovídá za škodu, kterou způsobily a) státní orgány, b) právnické a fyzické osoby při výkonu státní správy, která jim byla svěřena zákonem nebo na základě zákona, („ úřední osoby“), c) orgány územních samosprávných celků, pokud ke škodě došlo při výkonu státní správy, který na ně byl přenesen zákonem nebo na základě zákona („ územní celky v přenesené působnosti“).

16. Podle § 5 písm. a), b) OdpŠk stát odpovídá za podmínek zákonem stanovených za škodu, která byla způsobena rozhodnutím, jež bylo vydáno v občanském soudním řízení, ve správním řízení, v řízení podle soudního řádu správního nebo v řízení trestním, a za škodu, která byla způsobena nesprávným úředním postupem.

17. Podle § 7 odst. 1 OdpŠk právo na náhradu škody způsobené nezákonným rozhodnutím mají účastníci řízení, ve kterém bylo vydáno rozhodnutí, z něhož jim vznikla škoda.

18. Podle § 8 odst. 1 OdpŠk nárok na náhradu škody způsobené nezákonným rozhodnutím lze, není-li dále stanoveno jinak, uplatnit pouze tehdy, pokud pravomocné rozhodnutí bylo pro nezákonnost zrušeno nebo změněno příslušným orgánem. Rozhodnutím tohoto orgánu je soud rozhodující o náhradě škody vázán.

19. Podle § 9 odst. 1 OdpŠk má právo na náhradu škody způsobené rozhodnutím o vazbě také ten, na němž byla vazba vykonána, jestliže bylo proti němu trestní stíhání zastaveno, jestliže byl obžaloby zproštěn nebo jestliže byla věc postoupena jinému orgánu.

20. Podle § 26 OdpŠk pokud není stanoveno jinak, řídí se právní vztahy upravené v tomto zákoně občanským zákoníkem.

21. V řízení nebylo sporu o tom, že žalobce u žalované uplatnil svůj nárok na náhradu nemajetkové újmy ve smyslu § 14 odst. 1, 3 zákona č. 82/1998 Sb., uspokojen částečně po uplynutí šestiměsíční lhůty k projednání nároku a po podání žaloby, věc proto může být projednána před soudem (§ 15 odst. 2 zákona č. 82/1998 Sb.).

22. Podle § 12 odst. 1 OdpŠk nemá právo na náhradu škody ten: a) kdo si vazbu, odsouzení nebo uložení opravného opatření zavinil sám; b) kdo byl zproštěn obžaloby, nebo bylo proti němu tr. stíhání zastaveno jen proto, že není za tr. čin trestně odpovědný, nebo že mu byla udělena milost, anebo že tr. čin byl amnestován.

23. Soud se nejprve zabýval vznesenou námitkou promlčení ze strany 2. žalované. Zde se soud ztotožnil s názorem žalobce, že nárok na náhradu nemajetkové újmy ve vztahu k druhé žalované není promlčen a běh promlčecí doby je třeba počítat až od okamžiku, kdy byl žalobci řidičský průkaz vrácen. Na celé správní řízení o zadržení řidičského průkazu je třeba pohlížet jako na jeden celek. Z tohoto důvodu se soud domnívá, že námitka promlčení vznesená žalovanou nebyla důvodná.

24. Na základě zjištěných skutkových tvrzení uvedeného vzal soud za prokázané, že při zadržení řidičského průkazu žalobce žádným způsobem neargumentoval tím, že k požití alkoholu došlo až po dopravní nehodě. Z obsahu tr. spisu, zejména z výpovědi svědka [jméno] [příjmení], který byl slyšen, jakožto zasahující policista při hlavním líčení dne 30. 1. 2019 vyplynulo, že žalobce zasahujícím policistům řekl, že před jízdou pil alkohol, nijak neargumentoval tím, že by se alkoholu napil až po dopravní nehodě. Svědek uvedl, že pokud by žalobce zasahujícím policistům sdělil, že pil až po dopravní nehodě, byl by odeslán na odběry krve, které by tuto skutečnost prokázaly. Lze tedy důvodně předpokládat, že pokud by žalobce bezprostředně po nehodě sdělil orgánům činným v tr. řízení, že nepožil alkohol před jízdou, ale až po nehodě, byla by mu odebrána krev a mohlo být zjištěno, zda žalobce požil alkohol až po dopravní nehodě. Za situace, kdy by na základě odběrů krve tato zjištění byla učiněna, pak by nebyl žádný důvod zahajovat tr. stíhání žalobce. Příčinu zahájení tr. stíhání žalobce tak soud shledává v chování žalobce bezprostředně před zahájením tr. stíhání, resp. v jeho postoji vůči orgánům činným v tr. řízení. Žalobce jednoznačně ovlivnil postup orgánů činných v tr. řízení a to jak co do otázky zabavení řidičského průkazu, tak i co do otázky zahájení tr. stíhání a jeho průběhu. Soud v tomto odkazuje např. na rozhodnutí Nejvyššího soudu, sp. zn. [spisová značka], dle kterého úmyslná nepravdivá výpověď obviněného vůči orgánům činným v tr. řízení může být posouzena tak, že obviněný zavinil zahájení tr. stíhání. Žalobce tedy jednoznačně zavinil zahájení tr. stíháním tím, že bezprostředně po dopravní nehodě požil alkohol a tuto skutečnost orgánům činným v tr. řízení nesdělil. Uvedená argumentace zcela platí i ve vztahu k nároku uplatněnému vůči druhé žalované, tedy ve vztahu k nároku na náhradu nemajetkové újmy způsobené zadržením řidičského průkazu žalobce. Pokud by žalobci nebyl na místě dopravní nehody naměřen alkohol v krvi, případně pokud by na základě provedených odběrů krve bylo vyloučeno, že žalobce pil před dopravní nehodou. Žalobce však skutečnost, že alkohol požil až po dopravní nehodě, zasahujícím policistům nesdělil a přímým následkem jeho jednání bylo odebrání řidičského průkazu. Z uvedeného důvodu soud žalobu zamítl i ve vztahu k druhému žalovanému.

25. Ve výroku o nákladech řízení soud rozhodl dle ust. § 142 odst. 1 o.s.ř., tedy dle úspěchu účastníků ve věci. V řízení byly zcela úspěšné obě žalované a mají tak právo na náhradu nákladů řízení nezastoupeného účastníka dle ust. § 151 odst. 3 o.s.ř. Každá z žalovaných má nárok na náhradu nákladů za šest úkonů právní služby (vyjádření k žalobě, 3x účast na jednání soudu, 3x příprava k jednání). Ve výroku V. soud rozhodl o nákladech státu a to ve smyslu ust. § 148 odst. 1 o.s.ř., kdy stát má podle výsledků řízení proti účastníkům právo na náhradu nákladů řízení, které platil, pokud u nich nejsou předpoklady o osvobození od soudních poplatků. Náklady státu jsou v daném případě tvořeny částkou svědečného, která byla vyplacena svědku [jméno] [celé jméno žalobce].

Poučení