27 C 52/2020-214

Rubrum

Obvodní soud pro Prahu 1 rozhodl samosoudkyní Mgr. Petrou Lukáškovou ve věci žalobce: [osobní údaje žalobce] zastupování státu ve věcech majetkových, [IČO], sídlem [adresa žalobkyně] proti žalované: [osobní údaje žalované] zastoupená advokátem Mgr. [jméno] [jméno] sídlem [adresa] o zaplacení 740 219 Kč s příslušenstvím takto:

Výrok

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 174 300 Kč s úrokem z prodlení ve výši 10% ročně z částky 174 219 Kč od [datum] do zaplacení do tří dnů ode dne právní moci tohoto rozsudku.

II. Zamítá se žaloba, že žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 566 000 Kč s úrokem z prodlení ve výši 10% ročně z částky 566 000 Kč od [datum] do zaplacení.

III. Žalovaná je povinna zaplatit ČR – Obvodnímu soudu pro Prahu 1 na nákladech státu částku 6 580 Kč do tří dnů ode dne právní moci tohoto rozsudku.

IV. Žalobkyně je povinna zaplatit žalované na nákladech řízení částku 46 813 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám Mgr. [jméno] [jméno].

Odůvodnění

1. Žalobou došlou soudu dne [datum] se žalobkyně domáhala na žalované zaplacení částky 1 503 508 Kč s příslušenstvím z titulu bezdůvodného obohacení s odůvodněním, že žalobkyně je výlučným vlastníkem pozemku parc. [číslo] pozemku parc. [číslo] jehož součástí je stavba bez č.p./č.e., to vše v k. ú. [část obce], [územní celek] (dále jen„ předmětné nemovitosti“). Stavba na pozemku parc. [číslo] sloužila jako plynová regulační stanice, na pozemku parc. [číslo] je zatravněná plocha. O vlastnickém právu žalobkyně bylo rozhodnuto rozsudkem [název soudu] ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], jenž nabyl v právní moci dne [datum]. Do právní moci uvedeného rozsudku byla v katastru nemovitostí zapsána jako vlastník předmětných nemovitostí žalovaná, soud však konstatoval, že smlouva [číslo] kterou byly v rámci privatizačního projektu nemovitosti jako státní majetek převedeny na žalovanou, byla absolutně neplatným právním úkonem. Žalovaná tak předmětné nemovitosti držela až do [datum] bez právního důvodu. V období od [datum] do [datum] došlo na straně žalované užíváním nemovitostí ke vzniku bezdůvodného obohacení ve výši 1 503 508 Kč a tuto částku žalobkyně v žalobě původně požadovala.

2. Žalovaná nárok žalobkyně neuznala. Nesouhlasila s tím, že by na její straně vzniklo jakékoli bezdůvodné obohacení. Tvrdila, že žalobkyně se stala vlastníkem nemovitostí teprve na základě vkladu vlastnického práva dne [datum], přičemž rozsudek, jenž byl podkladem pro vklad do katastru nemovitostí, měl konstitutivní charakter. Žalovaná navíc nemovitosti od [datum] do dne [datum] neužívala. Namítala i promlčení části nároku za období od [datum] do [datum], s ohledem na uplynutí promlčecí lhůty 3 let plynoucí od žalobkyní tvrzeného okamžiku vzniku práva dne [datum] (přitom předpokládala podání žaloby k soudu dne [datum]).

3. Usnesením zdejšího soudu ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [spisová značka], bylo řízení co do částky 763 289 Kč s úrokem z prodlení ve výši 10% ročně z částky 763 289 Kč od [datum] do zaplacení zastaveno podle § 96 odst. 1, 2 o.s.ř. na základě částečného zpětvzetí žaloby žalobkyní učiněného podáním ze dne [datum]. Žalobkyně vzala podáním ze dne [datum] žalobu částečně zpět co do částky 763 289 Kč s příslušenstvím, představující bezdůvodné obohacení za období od [datum] do [datum]. Nadále požadoval jen částku 740 219 Kč s příslušenstvím, z čehož bezdůvodné obohacení za užívání pozemku parc. [číslo] za období od [datum] do [datum] činilo 559 504 Kč a bezdůvodné obohacení za užívání stavby bez č.p./č.e. na pozemku parc. [číslo] za období od [datum] do [datum] činilo 180 715 Kč. Soud prvního stupně na základě částečného zpětvzetí žaloby řízení usnesením ze dne [datum] co do částky 763 289 Kč s příslušenstvím zastavil.

4. Usnesením ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací] odvolací [název soudu] k odvolání zrušil zamítavý rozsudek soudu I. stupně, jenž vycházel z jím provedeného dokazování, že žalobkyně neprokázala, že žalovaná předmětné nemovitosti v žalovaném období fakticky užívala. Navíc je nárok žalobkyně v rozporu s dobrými mravy, když žalovaná byla vedena v katastru nemovitostí jako vlastník nemovitostí do doby, než bylo rozsudkem [název soudu] ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], určeno, že jejich vlastníkem je stát. Vlastnické právo státu bylo zapsáno do katastru nemovitostí s účinky vkladu až ke dni [datum]. Žalovaná byla dle soudu prvního stupně v dobré víře, že nabyla vlastnické právo k předmětným pozemkům v rámci velké privatizace na základě privatizačního projektu ke dni [datum] smlouvou o převodu uzavřenou podle zák. č. 92/1991 Sb. Soud prvního stupně přisvědčil i vznesené námitce promlčení nároku za dobu od [datum] do [datum], když žalobkyně se mohla chovat jako vlastník již od [datum], kdy nabyl právní moci rozsudek [název soudu], ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], a nečekat na datum účinků vkladu dne [datum] ani na faktické protokolární předání nemovitostí dne [datum].

5. Po vrácení spisu od odvolacího soudu vzal soud I. stupně za prokázaný skutkový stav věci, jenž vyplynul jednak z rozsudku [název soudu] ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], že uvedeným rozsudkem [název soudu] ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], bylo osvědčeno vlastnické právo žalobkyně k předmětným nemovitostem s účinky ex-tunc, tj. že v důsledku porušení blokačních ustanovení daných zák. č. 92/1991 Sb. došlo k neplatnému převodu nemovitostí na žalovanou. Tudíž v dané věci je žalobkyně jako vlastník předmětných nemovitostí aktivně věcně legitimovanou a je i jako vlastník zapsána v katastru nemovitostí.

6. Jak soud zjistil z předávacího protokolu ze dne [datum], žalovaná je pasivně věcně legitimovanou, neboť až do [datum] předmětnými nemovitostmi disponovala, což bylo zjištěno z předávacího protokolu, kterým k uvedenému dni nemovitosti předala žalobkyni.

7. Jak soud zjistil ze spisu [název soudu] v řízení vedeném pod sp. zn. [spisová značka], v dané věci posuzoval soud vlastnictví k nemovitostem na základě žaloby [anonymizováno] [územní celek] [anonymizována tři slova] [obec a číslo] - [část obce]. V daném řízení bylo prokázáno, že smlouva o převodu předmětných pozemků [číslo] jako původně státního majetku na společnost [právnická osoba], v rámci privatizačního projektu [číslo] [číslo] ze dne [datum] byla podle § 3 odst. 1 zák. č. 92/1991 Sb., o podmínkách převodu majetku státu na jiné osoby, absolutně neplatným právním úkonem, neboť bylo porušeno blokační ustanovení bránící převodu majetku, na nějž uplatnily nárok církve. Tudíž převod nemovitostí ze státu na žalovanou proběhl na základě absolutně neplatného právního úkonu, tudíž žalobkyně nikdy nepozbyla své vlastnické právo, ač v katastru nemovitostí byla nesprávně zapsána jako vlastník žalovaná.

8. Jak soud zjistil z kolaudačního rozhodnutí ze dne [datum], jež se nachází ve spisu vedeném [název soudu] pod sp. zn. [spisová značka], vlastnické právo ke stavbě bez č.p./č.e. na pozemku parc. [číslo] svědčí rovněž žalobkyni, když v katastru nemovitostí je zapsána jako vlastník žalobkyně a z kolaudačního rozhodnutí ze dne [datum] vyplývá, že stavba bez č.p./č.e. na pozemku parc. [číslo] využívaná jako plynová regulační stanice byla dokončena v roce 1960. Mezi účastníky řízení je nesporné, že v rámci privatizace byla stavba, stejně jako pozemky, předána žalované. Žalovaná sama potvrdila, že stavbu využívala jako plynovou regulační stanici do roku 1999.

9. Jak soud zjistil z rozsudku [název soudu] ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], o stavbě plynové stanice výslovně nehovoří, avšak zastává jednoznačný závěr, že převod nemovitostí v rámci velké privatizace na žalovanou byl absolutně neplatným právním úkonem, přitom pro převod stavby nebyl tvrzen žádný jiný právní úkon, než, stejně jako u pozemků, smlouva o převodu státního majetku [číslo] v rámci privatizačního projektu [číslo] [číslo] ze dne [datum]. V uvedené smlouvě však stavba plynové stanice výslovně uvedena nebyla, byl v ní pouze zmíněn pozemek parc. [číslo] následně doplněn i pozemek parc. [číslo] tudíž převod předmětných pozemků jako absolutně neplatný úkon nemohl založit ani převod vlastnického práva ke stavbě plynové stanice, čemuž odpovídá i to, že spolu s pozemky předala žalovaná v listopadu 2019 žalobkyni zpět i stavbu.

10. Jak vyplynulo ze shora citovaného spisu i ze shodných tvrzení účastníků, předmětné nemovitosti tvoří obezděný a uzavřený funkční celek, do něhož je možné vstoupit pouze uzamykatelnou brankou z ulice [ulice].

11. Jak soud zjistil z předávacího protokolu ze dne [datum], žalovaná nemovitosti skutečně držela a měla je uzamčené, a teprve dne [datum] předla žalobkyni i klíče od vstupu.

12. Jak soud zjistil ze znaleckého posudku [číslo] ze dne [datum], který na žádost soudu vypracoval znalecký ústav [právnická osoba], že jednak výše bezdůvodného obohacení, resp. obvyklého nájemného za užívání z nemovité věci zapsané v k. ú. [část obce] v předmětném období, tj. od [datum] do [datum], je 174 300 Kč, když se prodle provedeného místního šetření jedná o prázdnou budovu, v níž se nenachází žádné příslušenství, které by představovalo plynovou regulační stanici, přičemž obdobný stav budovy, jak z exteriéru, atk v interiéru a jeho využití odpovídal rozhodnému období, tj. od [datum] do [datum]. V návaznosti na uvedené zjištění znalecký ústav shledal nemovitost jako pronajímatelnou, a to jako skladovací prostor. Znalecký ústav vycházel při ocenění mimo jiné z HB indexu, jenž byl představen společností [právnická osoba] v roce 2011, jenž má za úkol stanovit výši indexu vývoje cen nemovitostí v České republice, když za bazickou hodnotu 100 byly zvoleny skutečné ceny nemovitostí k 1. Lednu 2010. Uvedený ukazatel je založen na reálných odhadech tržních cen nemovitostí, které si prostřednictvím hypotečního úvěru pořídili klienti [anonymizováno] banky, jež by měly být přesnější než ceny nabídkové. HB index je sledován za Českou republiku, a to u tří typů nemovitostí – bytů, rodinných domů a pozemků. Oceňovaná stavba technického vybavení bez č. p./č.e. představuje nemovitou věc specifického charakteru, a to zejména s ohledem na její nejasné využití a podstandardní technický stav, jelikož k datu ocenění, resp. období od ledna 2014 do listopadu 2019 je dle poskytnutých informací při místním šetření předpokládán obdobný stavebně technický stav a další kvalitativní parametry, byla nemovitost považována za stavbu charakterově odpovídající komerční nemovitosti s možným využitím jako sklad či dílna apod. v podstandardním stavebně technickém stavu. V předmětné lokalitě nebylo nalezeno dostatečné množství inzerovaných porovnávacích vzorků, jež by svým charakterem a technickým stavem odpovídaly oceňovaným nemovitostem. Proto byly vybrány vzorky pro srovnání na území hl. m. [obec], a to jak v podstandardním, standardním, až mírně nadstandardním technickém stavu. Vzhledem na specifické umístění nemovité věci a zároveň vzhledem ke skutečnosti, že k nemovitosti náleží pozemky, nebyly nalezeny obdobné nemovitosti na území hl. m. [obec]. Mezi srovnávací prvky byly zařazeny skladové prostory umístěné v rámci budov využívaných k bydlení apod. Absence pozemků u porovnávacích vzorků, jež vzhledem k umístění nejsou samostatně využitelné, nebude v rámci adjustační matice zohledněna, a to s ohledem na fakt, že všechny porovnávací vzorky disponují příslušenstvím v podobě inženýrských sítí. Případné odlišnosti byly zohledněny příslušnými koeficienty.

13. Z výpovědi znalkyně [příjmení] [jméno] [příjmení], která se účastnila jednání soudu dne [datum] jako zástupce znaleckého ústavu, soud zjistil, že znalecký ústav vycházel ze skutečnosti, že předmětné nemovitosti tvoří funkční celek a hlavní je stavba. Takto nemovitosti ocenili . 25 m2 je zastavěná plocha a příslušenství byly pozemky, které nesrovnávaly, protože neměly dostatek porovnávacích vzorků. Pozemek [číslo] 2 m2 je příslušenství pozemku [číslo] 3 m2. Jeden pozemek slouží jako přístup ke stavbě, k objektu. Nemovitost je tak specifická, že žádný porovnávací vzorek obdobné stavby nenašly. Pokud šlo o pozemek [číslo] nevycházely z cenové mapy, protože hlavní byla stavba a ta se neřídí cenovou mapou, neodráží tržní prostředí cenová mapa a od roku 2015 se nemění, ačkoliv ceny stavebních pozemků se mění výrazně, proto nevycházeli z cenové mapy. Uvažovali vývoj cen nemovitých věcí, protože považovali takový postup za správný. Český statistický ústav nepředkládá v současnosti aktuální informace. Vycházejí z HB indexu, jenž se vztahuje na byty, domy, stavební pozemky, odráží skutečný vývoj na trhu se shora uvedenými nemovitými věcmi. HB index se zabývá základními třemi segmenty cen nemovitostí. K datu zpracování má HB index dostatek vzorků ke srovnání. Indexace průměrné jednotkové ceny za m2 a z užitné plochy, aktuální nájemné z doby zpracování. A indexovali i zpětně do roku 2014, což je zaznamenáno na č. l. 24 a 25 znaleckého posudku. Na základě místního šetření zjistili, že se jedná o prázdné místo stavby, z uvedeného vycházeli při stanovování účelu užívání stavby. V době místního šetření znaleckého ústavu se jednalo o sklad, proto stanovili obvyklé nájemné podle aktuálního účelu využití stavby, kterým nebylo užití jako plynová regulační stanice. Jde o funkční celek, když pronajímáte rodinný dům, pronajímáte jej včetně pozemku, nikoliv zvláště. Základna je užitná plocha staveb a pozemek je pouze příslušenstvím.

14. Soud zamítl jako nadbytečný z důvodu ekonomie sporu důkaz doplňujícím znaleckým posudkem, jenž by se týkal stanovení obvyklé ceny předmětných pozemků parc. [číslo] pozemku parc. [číslo] jehož součástí je stavba bez č. p./č. e., to vše v k. ú. [příjmení] město, [územní celek], když s odkazem na rozhodnutí odvolacího soudu mělo být stanovení obvyklého nájemného za užívání plynové regulační stanice jako celku.

15. Soud vycházel jednak z rozhodnutí [název soudu] jako soudu odvolacího ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], podle kterého je nutno v konkrétním případě přihlédnout i k tomu, že stavba bez č.p./č.e. na pozemku parc. [číslo] měla specifické využití jako plynová regulační stanice, znalec tudíž měl podle odvolacího soudu posoudit, zda ji bylo možné v relevantním období pronajmout. V případě, že je nemovitost nepronajatelná, nevzniká užíváním takového objektu bezdůvodné obohacení, neboť užívání objektu, který nelze uplatnit na trhu, je v podstatě bez majetkové hodnoty, odvolací soud odkázal přitom na rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka]. Jednak soud vycházel z § 3 odst. 2 zák. č. 151/1997 Sb., o oceňování majetku, v platném znění, podle kterého pro účely oceňování se stavba posuzuje podle účelu užití. Při nesouladu mezi účelem užití stavby uvedeným v kolaudačním rozhodnutí nebo v kolaudačním souhlasu nebo ve stavebním povolení nebo ve veřejnoprávní smlouvě nahrazující stavební povolení nebo v ohlášení či v oznámení stavebníka stavebnímu úřadu nebo v souhlasu stavebního úřadu nebo v certifikátu autorizovaného inspektora a skutečným užitím se vychází při oceňování ze skutečného užití stavby. Podle věty poslední cit. ustanovení jestliže vybavení stavby nasvědčuje několika účelům, má se za to, že stavba je určena k účelu, ke kterému se užívá bez závad. V konkrétním případě znalecký ústav vzal v úvahu stavbu i pozemky pod ní a kolem ní jako jeden celek, jež by bylo lze v současné době užít jako sklad. Podle § 4 dost. 2 cit. zák. se stavba oceňuje podle účelu jejího užití bez rozdílu, zda jde o nemovitou nebo movitou věc nebo zda je součástí pozemku nebo práva stavby.

16. Pokud jde o bezdůvodné obohacení, které mohlo díky shora uvedenému skutkovému stavu žalované vzniknout a které by měla vydat žalobkyni, i v době, když byla žalovaná zapsána jako vlastník v katastru nemovitostí, soud uvedený nárok posuzoval z hlediska jeho souladu s dobrými mravy s odkazem na platnou judikaturu Nejvyššího soudu. Vycházel z usnesení Nejvyššího soudu ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka], které řešilo otázku, zda v případě uplatnění nároku žalobkyně na vydání bezdůvodného obohacení za dobu, kdy sice byla vlastníkem předmětných nemovitostí, avšak v katastru nemovitostí byla jako jejich vlastnice stále zapsána žalovaná, je v rozporu s dobrými mravy či nikoliv, úzce souvisí se zjištěním a posouzením, zda žalovaná byla v rozhodném období oprávněným držitelem předmětných pozemků či jejich držitelem neoprávněným, případně a zda s nimi skutečně nakládala jako řádný hospodář. Podle Nejvyššího soudu oprávněná držba předpokládá, že držitel je v dobré víře, že mu věc nebo právo patří a že je v dobré víře se zřetelem ke všem okolnostem. Okolnostmi, zda byla žalovaná v dobré víře, že je vlastníkem předmětných nemovitostí, se zabýval Obvodní soud pro Prahu 2 v řízení vedeném pod sp. zn. [spisová značka], když posuzoval námitku žalované, že jí vzniklo vlastnické právo k nemovitostem v důsledku vydržení. Konstatoval, že k vydržení vlastnického práva žalovanou nedošlo, neboť žalovaná se již z dopisu ze dne [datum] dozvěděla od [anonymizováno] [územní celek] [anonymizována tři slova] [obec a číslo] - [část obce], že nemovitosti byly církevním majetkem, a tento dopis byl objektivně způsobilý vyvolat u žalované pochybnost o tom, zda byly nemovitosti zahrnuty do privatizace oprávněně, tudíž dle závěrů [název soudu] již od této chvíle nemohla být žalovaná v dobré víře, že jí nemovitosti patří. V tomto řízení nebyly zjištěny žádné skutečnosti, které by závěry, k nimž dospěl [název soudu], vyvracely. Žaloba na určení vlastnictví byla u [název soudu] podána [datum], po podání žaloby, která vlastnictví žalované zpochybnila, již muselo být žalované zcela zřejmé, že její vlastnické právo k nemovitostem, je přinejmenším silně pochybné. Po podání žaloby [název soudu], tj. po [datum] již žalovaná nemohla být v dobré víře, že jí svědčí vlastnické právo k nemovitostem. Z toho vyplývá, že v období od [datum] do [datum], za které žalobkyně po částečném zpětvzetí žaloby vydání bezdůvodného obohacení požaduje, mohlo na straně žalované bezdůvodné obohacení vzniknout. Jak vyplývá z již dlouhodobě ustálené judikatury Nejvyššího soudu, výše peněžité náhrady bezdůvodného obohacení musí vycházet z finančního ocenění prospěchu, který uživateli vznikl, a majetkovým vyjádřením tohoto prospěchu je peněžitá částka, která odpovídá částkám vynakládaným obvykle v daném místě a čase na užívání věci, zpravidla formou nájmu, a kterou by nájemce byl povinen plnit podle platné nájemní smlouvy; důvodně se tedy tato náhrada poměřuje s obvyklou hladinou nájemného (viz rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 15. 6. 1999, sp. zn. 25 Cdo 2578/98, uveřejněný pod [číslo] Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, rozsudek ze dne 15. 4. 2004, sp. zn. 33 Odo 668/2002, nebo rozsudek ze dne 28. 11. 2007, sp. zn. 33 Odo 412/2005). Odhad výše bezdůvodného obohacení, který provedla žalobkyně, není znaleckým odhadem a žalovaná jej sporovala, bude tedy nutno provést další dokazování znaleckým posudkem.

17. V řízení tudíž bylo prokázáno, že žalovaná nemovitosti skutečně držela a měla je uzamčené, a teprve dne [datum] předla žalobkyni i klíče od vstupu, jak vyplývá z předávacího protokolu. Navíc předmětné nemovitosti tvoří obezděný a uzavřený funkční celek, do něhož je možné vstoupit pouze uzamykatelnou brankou z ulice [ulice], přičemž podle platné judikatury, konkrétně rozsudků Nejvyššího soudu ze dne 20. 3. 2001, sp. zn. 25 Cdo 845/99, ze dne 8. 1. 2008, sp. zn. 30 Cdo 199/2007, či ze dne 13. 3. 2012, sp. zn. 28 Cdo 1321/2011 dovodila, že bezdůvodné obohacení vzniká i tomu, kdo drží oplocené a uzamčené nemovitosti, které jsou přístupné pouze jemu a pro jeho potřebu, a to bez ohledu na to, nakolik intenzivně je skutečně užíval (jakou plochu, jak často, případně kolikrát konkrétně se na něm zdržoval). Bezdůvodné obohacení žalované vzniklo, byť již nemovitosti přímo nevyužívala pro svou podnikatelskou činnost, avšak stále je držela a byly přístupné pouze jí.

18. Po právní stránce soud věc hodnotil jednak podle § 2991 odst. 1 o. z., podle kterého, kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle odst. 2 cit. ust. se bezdůvodně obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. Podle § 2999 odst. 1 o. z., není-li vydání předmětu bezdůvodného obohacení dobře možné, má ochuzený právo na peněžitou náhradu ve výši obvyklé ceny. Bylo-li plněno na základě neplatného nebo zrušeného právního jednání, právo na peněžitou náhradu však nevznikne v rozsahu, v jakém se to příčí účelu pravidla vylučujícího platnost právního jednání. Podle § 2201 o. z., se nájemní smlouvou pronajímatel zavazuje přenechat nájemci věc k dočasnému užívání a nájemce se zavazuje platit za to pronajímateli nájemné. Soud vzal na zřetele rovněž platnou judikaturu, konkrétně rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne 27. 2. 2019, sp. zn. 28 Cdo 4184/2018, podle kterého, jestliže je v daných poměrech výše obvyklého nájemného závislá i na účelu a způsobu užívání, musí soud přihlédnout k tomu, jak ten, kdo se tímto způsobem obohatil, věc skutečně užíval a jaké nájemné by za takové užívání věci byl nucen za normálních okolností platit. Výše plnění za užívání cizí věci bez právního důvodu se odvozuje od prospěchu, jenž získal obohacený, který je povinen vydat vše (nikoliv více), co sám získal (§ 2999 odst. 1 o. z.). Za bezdůvodné obohacení tudíž není možno považovat jakýkoliv prospěch, jehož by mohl vlastník věci (ochuzený) teoreticky dosáhnout, nýbrž pouze ten prospěch, o nějž na jeho úkor obohacený buď zvýšil svůj majetkový stav anebo o nějž se jeho majetkový stav nezmenšil, ač by se tak za běžných okolností stalo. V uvedeném smyslu žalobkyně neunesla důkazní břemeno k prokázání vzniku bezdůvodného obohacení a co do jeho výše.

19. Pokud šlo o námitku promlčení nároku žalobkyně na vydání bezdůvodného obohacení, soud musel konstatovat, že tato je nedůvodná. Vycházel jednak ze zákonných ustanovení § 609an o. z., podle kterého nebylo-li právo vykonáno v promlčecí lhůtě, promlčí se a dlužník není povinen plnit. Plnil-li však dlužník po uplynutí promlčecí lhůty, nemůže požadovat vrácení toho, co plnil. Podle § 621 o. z. okolnosti rozhodné pro počátek běhu promlčecí lhůty u práva na vydání bezdůvodného obohacení zahrnují vědomost, že k bezdůvodnému obohacení došlo, a o osobě povinné k jeho vydání. Podle § 629 odst. 1 promlčecí lhůta trvá tři roky. Jednak soud vycházel ze skutečnosti, že za okamžik, kdy se žalobkyně dozvěděla o tom, kdo se na její úkor bezdůvodně obohacuje, nelze považovat den podání žaloby na určení vlastnictví k [název soudu], kterým byl den [datum], neboť uvedenou žalobu podávala [anonymizováno] [územní celek] [anonymizována tři slova] [obec a číslo], nikoliv žalobkyně, tudíž až právní mocí rozsudku [název soudu] ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], tj. dne [datum rozhodnutí] se žalobkyně dozvěděla, kdo se na její úkor obohacuje, žalobu ve věci této podala dne [datum], tudíž včas v tříleté promlčecí lhůtě.

20. O náhradě nákladů státu, jež vynaložil na náklady znaleckého posudku rozhodl soud podle § 148 odst. 1 o.s.ř. ve výši 24%, ve kterých byla žalovaná neúspěšná, a to z celkové částky znalečného ve výši 27 417 Kč (25 783 Kč a 1 634 Kč), tj. soudem přiznaných 6 580 Kč.

21. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 zák. č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”) tak, že přiznal ve věci převážně úspěšné žalované na nákladech řízení částku 96 815 Kč (24% úspěch žalobkyně, 76% úspěch žalované, rozdíl činil 52% z celkových nákladů 186 183 Kč, tj. 96 815 Kč), jež představovala odměnu advokáta podle § 6an vyhl. č. 177/1996 Sb., v platném znění. Odměna představovala náklady za převzetí a přípravu věci, sepis odporu, 2x vyjádření ve věci, 1x vyjádření k odvolání žalobce, 4 x účast u jednání soudu, 1x účast na místním šetření znalce, tj. 173 514 Kč (11 300 x 10 Kč + 21% DPH, tj. 23 730) a 10 x 300 Kč za režijní paušály, tj. 3 630 Kč (3 000 Kč + 21% DPH, tj. 630 Kč) a jeden úkon právní služby za odvolání proti rozhodnutí o odměně znalce ve výši 8 676 Kč včetně DPH a 1x režijní paušál za 363 Kč včetně DPH. To vše podle § 6an, § 13 vyhl. č. 177/1996 Sb., v platném znění a pokud šlo o 21% DPH z odměny a režijních paušálů, podle § 137 o.s.ř.

Poučení