27 C 52/2023 - 91

Rubrum

Okresní soud v Českých Budějovicích rozhodl samosoudkyní Mgr. Radkou Podlešákovou v právní věci žalobce:[Jméno zainteresované osoby 0/0][Datum narození zainteresované osoby 0/0], bytem [Anonymizováno] proti žalovaným:[Jméno zainteresované osoby 1/0][Datum narození zainteresované osoby 1/0], [Adresa zainteresované osoby 1/0], 1) [Jméno zainteresované osoby 2/0][Datum narození zainteresované osoby 2/0], [Adresa zainteresované osoby 1/0], oba žalovaní zastoupeni [Jméno zástupce zainteresované osoby 2/0] advokátem, [Adresa zainteresované osoby 3/0] o zaplacení částky 500 000 Kč, takto:

Výrok

I. Vzájemný návrh žalovaného na zaplacení částky 500 000 Kč se zamítá.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobcům náhradu nákladů řízení ve výši 42 767 Kč do tří dnů právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobců.

Odůvodnění

1. Žalobce se vzájemným návrhem došlým soudu dne [datum] ke sp.značce [spisová značka] domáhal uložení povinnosti žalovaným (v řízení ve věci sp.zn.[spisová značka] v postavení žalobců ) zaplatit žalobci ( v řízení ve věci sp.zn.[spisová značka] v postavení žalovaného ) částku 800 000 Kč s příslušenstvím, když co do částky 300 000 Kč šlo o vrácení kupní ceny zaplacené žalobcem na základě kupní smlouvy uzavřené mezi účastníky dne [datum] ve formě notářského zápisu zn. [Anonymizováno] vydaného notářkou [tituly před jménem][jméno FO]. Co do částky 500 000 Kč je poté nárok tvořen žalobcem tvrzeným zhodnocením bytu na adrese [adresa] v [právnická osoba]. Vrácení zaplacené kupní ceny se žalobce domáhal z důvodu zániku právního vztahu založeného shora specifikovanou kupní smlouvou. K tvrzenému zhodnocení žalobce blíže uvedl, že žil v partnerském vztahu s dcerou žalovaných [jméno FO]. Žalovaní chtěli své dceři a žalobci pomoci se získáním vlastního bydlení, proto uzavřeli ohledně bytu na adrese [adresa] v [právnická osoba] (dále jen jako „předmětná nemovitost“) dne [datum] formou notářského zápisu jednak darovací smlouvu, na základě které převedli vlastnické právo k podílu o velikosti ideální jedné poloviny na předmětné nemovitosti své dceři, a jednak kupní smlouvu, na základě které převedli vlastnické právo k podílu o velikosti druhé ideální poloviny na předmětné nemovitosti žalobci za sjednanou kupní cenu ve výši 400 000 Kč. Žalobce žalovaným zaplatil část kupní ceny ve výši 300 000 Kč, a co do zbytku kupní ceny byla podle tvrzení žalobce uzavřena ústní dohoda mezi ním a žalovanými o tom, že žalobce předmětnou nemovitost na své náklady zrekonstruuje. Žalobce v souladu s jím tvrzenou dohodou účastníků předmětnou nemovitost vlastními silami, popř. za pomoci svého otce, zrekonstruoval, s tím, že podle tvrzení žalobce došlo k rekonstrukci předmětné nemovitosti do doby uzavření manželství mezi žalobcem a dcerou žalovaných.

2. Podle tvrzení žalobce spočívají jím provedené investice do nemovitosti v opravě podlah v roce 2004, a to v předsíni, kam žalobce instaloval po odstranění starého linolea dlažbu, a v obývacím pokoji, kam žalobce na místo starého linolea instaloval plovoucí podlahu. V roce 2005 žalobce snížil strop v ložnici z jeho původní výšky a také zde instaloval plovoucí podlahu. V roce 2007-2008 žalobce upravil dětský pokoj, když odstranil původní podlahu až na zděný základ, poté instaloval nový dřevěný základ, následně opět instaloval podlahovinu a na ní další povrch z kobercoviny. V roce 2005-2006 provedl žalobce úpravy kuchyně, kam instaloval plovoucí podlahu a dále pracovní desku na kuchyňskou linku. Žalobce nedisponuje doklady ohledně jím tvrzených úprav, resp. nákupu použitého materiálu.

3. Vzájemný návrh byl usnesením ze dne [datum], č.j. [spisová značka] soudem vyloučen k samostatnému řízení vedenému pod sp.zn. [spisová značka].

4. Usnesením ze dne [datum] č.j. [spisová značka] soud zastavil řízení o vzájemném návrhu co do částky 300 000 Kč, neboť žalobce vzal svůj návrh v tomto rozsahu zpět s odůvodněním, že dne [datum] došlo ze strany žalovaných k zaplacení částky ve výši 300 000 Kč žalobci. Předmětem řízení tak zůstal nárok uplatněný žalobcem na zaplacení zbylé částky 500 000 Kč.

5. Žalovaní nárok žalobce na zaplacení částky 500 000 kč neuznali, namítli promlčení tohoto nároku. Dále žalovaní popřeli existenci dohody tvrzené žalobcem, podle níž si žalobce měl část kupní ceny za podíl na předmětné nemovitosti odpracovat. Taktéž žalovaní učinili sporným tvrzení žalobce o jím provedených investicích do předmětné nemovitosti. Žalovaní uvedli, že i pokud by žalobce nějaké investice do předmětné nemovitosti provedl, tak si tyto již „odbydlel“. Dále žalovaní uvedli, že pokud žalobce do předmětné nemovitosti snad něčeho investoval, činil toho ze své vlastní vůle a za účelem zajištění vlastního bydlení. Žalovaní nadto považují nárok uplatněný žalobcem za výkon práva v rozporu s dobrými mravy, neboť k naplnění ujednání shora specifikované kupní smlouvy uzavřené mezi účastníky došlo pouze v důsledku zavinění žalobce, který neuhradil sjednanou kupní cenu řádně a včas.

6. Soud předně uvádí, že ve výroku rozsudku shora došlo ke zjevné nesprávnosti v procesním označení účastníků pramenící ze skutečnosti, že tímto rozsudkem je rozhodováno o žalobě, která byla původně podána jakožto vzájemný návrh v rámci řízení vedeném u podepsaného soudu pod sp.značkou [spisová značka], kde [Jméno zainteresované osoby 0/0] vystupoval v postavení žalovaného a jeho vzájemný návrh byl soudem vyloučen k samostatnému řízení vedenému pod sp.zn. [spisová značka]. Správné procesní označení postavení [jméno FO] proto v tomto řízení je „žalobce“ a správné procesní označení manželů [jméno FO] je „žalovaní“. Soud v odůvodnění tohoto rozsudku pod tímto správným označením účastníky nazývá. Zjevná nesprávnost v označení účastníků tak jak je uvedena ve výroku I. a II. tohoto rozsudku shora bude soudem opravena samostatným usnesením.

7. Soud ve věci zjistil následující skutkový stav:

8. Z rozsudku Okresního soudu v Českých Budějovicích ze dne [datum], č.j. [spisová značka], který nabyl právní moci dne [datum], bylo soudem zjištěno, že jím bylo rozvedeno manželství žalobce s dcerou žalovaných uzavřené dne [datum].

9. Z notářského zápisu ze dne [datum] sp.zn. [Anonymizováno] sepsaného notářkou [tituly před jménem][jméno FO] bylo soudem zjištěno, že mezi žalovanými jakožto dárci a [jméno FO] jakožto obdarovanou byla uzavřena darovací smlouva, na základě které žalovaní bezplatně převedli na [jméno FO] mimo jiné podíl o velikosti ideální jedné poloviny k bytové jednotce o velikosti 1+3 s příslušenstvím v [adresa] v [právnická osoba]. Z téhož notářského zápisu dále bylo zjištěno, že mezi žalovanými jakožto prodávajícími a žalobcem jakožto kupujícím byla uzavřena kupní smlouva na základě které žalovaní převedli na žalobce za kupní cenu ve výši 400 000 Kč mimo jiné podíl o velikosti ideální jedné poloviny k bytové jednotce o velikosti 1+3 s příslušenstvím v [adresa] v [právnická osoba]. Mezi žalobcem a žalovanými bylo ujednáno, že kupní cena bude žalobcem uhrazena nejpozději do [datum] s tím, že pokud k úhradě kupní ceny v souladu se smluvními ujednáními nedojde, právní vztah založený kupní smlouvou zaniká.

10. Z výpisu z katastru nemovitostí ve stavu ke dni [datum] bylo soudem zjištěno, že žalobce byl zapsán jakožto katastrální vlastník podílu o velikosti id.jedné poloviny k bytu na adrese [adresa] v [právnická osoba], a to na základě kupní smlouvy ze dne [datum] s právními účinky vkladu práva ke dni [datum]. Jako katastrální vlastník druhé id. poloviny podílu k bytu na adrese [adresa] v [právnická osoba] byla zapsána [jméno FO], a to na základě darovací smlouvy ze dne [datum] s právními účinky vkladu práva ke dni [datum].

11. Ze spisu vedeného u Okresního soudu v [právnická osoba] pod sp.zn. [spisová značka] bylo soudem zjištěno, že žalovaní se v postavení žalobců v uvedeném řízení domáhali žalobou podanou dne [datum] proti žalobci v postavení žalovaného určení, že jsou vlastníky podílu ve výši ideální jedné poloviny k bytové jednotce o velikosti 1+3 s příslušenstvím v [adresa] v [právnická osoba], a to s odůvodněním, že došlo k zániku právního vztahu založeného kupní smlouvou uzavřenou mezi účastníky dne [datum] z důvodu neuhrazení kupní ceny. Soud ve věci rozhodl rozsudkem pro uznání vydaným dne [datum], č.j.[spisová značka] s ohledem na výslovné uznání žalovaného nároku. Usnesením ze dne [datum] č.j. [spisová značka] soud vyloučil k samostatnému řízení vzájemný návrh žalovaného, kterým se žalovaný domáhal proti žalobcům zaplacení částky 800 000 Kč z titulu bezdůvodného obohacení.

12. Z výpisu z katastru nemovitostí ve stavu ke dni [datum] bylo soudem zjištěno, že jako katastrální vlastník bytu na adrese [adresa] v [právnická osoba] je zapsána [jméno FO], a to na základě smlouvy darovací ze dne [datum] s právními účinky zápisu k [datum].

13. Z účastnické výpovědi žalobce bylo soudem zjištěno, že žil v partnerském vztahu s dcerou žalovaných [jméno FO] od roku 2002. V roce 2004 se žalobce, [jméno FO] a žalovaní domluvili, že žalobce odkoupí od žalovaných polovinu nemovitosti na adrese [adresa] v [právnická osoba] a že druhou polovinu nemovitosti obdrží [jméno FO] od žalovaných darem. Kupní smlouva mezi žalobcem a žalovanými byla uzavřena v roce 2004. Tři čtvrtiny sjednané kupní ceny žalobce uhradil žalovaným ze svého stavebního spoření a co do zbylé části kupní ceny ( tj. co do částky ve výši 100 000 Kč ) se účastníci domluvili, že tuto žalobce „splatí“ formou investic do předmětného bytu. Až po rozvodu manželství žalobce a [jméno FO] žalovaní začali řešit skutečnost, že jim žalobcem nebyla zaplacena zbylá část kupní ceny v souladu s uzavřenou kupní smlouvou. Žalobce uvedl, že provedl investice do předmětného bytu, s tím, že žalobce si již nevzpomněl na přesné období, kdy byly investice z jeho strany činěny, uvedl však, že proběhly cca v letech 2004 – 2006. Investice spočívaly v tom, že v předsíni se odstranilo lino, položila se tam nově zakoupená dlažba a vymalovalo se. Pokládku podlahy činil žalobce za pomoci svého známého. V obývacím pokoji žalobce odstranil lino a starý koberec, položil plovoucí podlahu a vymaloval. Pokládku podlahy v obývacím pokoji opět činil žalobce se svým známým. Dále byly žalobcem provedeny úpravy ložnice, kde došlo ke snížení stropu a k pokládce nové podlahy. V dětském pokoji žalobce položil novou podlahu a na ni nový koberec. Dále se dělalo horní patro pro dceru žalobce a [jméno FO], což ovšem dělal tehdejší tchán žalobce, žalobce toto patro montoval a pokládal na něj podlahu. Žalobce dále uvedl, že úpravy dětského pokoje se činily v době, kdy již žalobce a dcera žalovaných [jméno FO] byli manželi. K dalším úpravám ze strany žalobce došlo v kuchyni, kde žalobce položil novou podlahu a koupil desku na kuchyň. Žalobce si nevybavil výši částek, za které kupoval materiál na úpravy předmětné nemovitosti. Žalobce uvedl, že veškerý materiál hradil ze své výplaty.

14. Ze svědecké výpovědi [jméno FO], který je otcem žalobce, bylo soudem zjištěno, že byt, který koupil žalobce od žalovaných, byl v dezolátním stavu, žalobce za byt zaplatil žalovaným částku 300 000 Kč a co do zbylé části kupní ceny se žalovaní s žalobcem dohodli, že si to žalobce na předmětném bytě odpracuje. Tato skutečnost byla svědkovi známa od žalobce. Většinu úprav bytu dělal podle svědka žalobce, pomáhal mu přitom svědek a známý žalobce, kterého svědek nezná. Svědek pomáhal žalobci v ložnici snižovat strop, a dále pomáhal žalobci v kuchyni, ložnici a dětském pokoji s pokládkou podlahy. Svědek uvedl, že úpravy obýváku a chodby dělal žalobce se specialistou. Dále svědek uvedl, že se dělala deska v kuchyni. Svědek si nevzpomněl na období, kdy k úpravám došlo, pouze uvedl, že něco se dělalo v době, kdy žalobce a dcera žalovaných ještě nebyli manželi, a něco se dodělávalo již za jejich manželství. Materiál použitý na úpravy předmětné nemovitosti podle svědka platil žalobce.

15. Další důkazy soud v odůvodnění tohoto rozsudku neuvádí, neboť je buď provedl, ale nečinil z nich žádné skutkové závěry potřebné pro rozhodnutí, nebo je ani neprovedl pro nadbytečnost, k čemuž se soud blíže vyjádří v rámci odůvodnění tohoto rozsudku níže. Provedené důkazy soud hodnotí jako věrohodné, byly hodnoceny jak jednotlivě, tak ve vzájemných souvislostech.

16. S ohledem na skutečnost, že k žalobcem tvrzeným investicím do předmětné nemovitosti i k uzavření žalobcem tvrzené dohody, na základě které měl žalobce investice provést, došlo za účinnosti zákona č.40/1964 Sb., občanského zákoníku, ve znění účinném do [datum] ( dále jen jako „obč.zák.“), byla věc právně posouzena v souladu s ustanoveními uvedeného zákona.

17. Podle §451 odst.1 obč.zák. kdo se na úkor jiného bezdůvodně obohatí, musí obohacení vydat. Podle § 451 odst.2 obč.zák. bezdůvodným obohacením je majetkový prospěch získaný plněním bez právního důvodu, plněním z neplatného právního úkonu nebo plněním z právního důvodu, který odpadl, jakož i majetkový prospěch získaný plněním z nepoctivých zdrojů.

18. Podle § 100 odst.1 obč.zák. právo se promlčí, jestliže nebylo vykonáno v době v tomto zákoně stanovené.

19. Podle § 107 odst. 1 obč.zák. se právo na vydání plnění z bezdůvodného obohacení promlčí za dva roky ode dne, kdy se oprávněný dozví, že došlo k bezdůvodnému obohacení a kdo se na jeho úkor obohatil 20. Podle § 107 odst. 2 obč.zák. nejpozději se právo na vydání plnění z bezdůvodného obohacení promlčí za tři roky, a jde-li o úmyslné obohacení, za deset let ode dne, kdy k němu došlo.

21. Z provedeného dokazování bylo soudem zjištěno, že žalobce žil cca od roku 2002 v partnerském soužití s dcerou žalovaných [jméno FO]. Dne [datum] uzavřeli manželství, které bylo rozsudkem soudu s právní mocí ke dni [datum] rozvedeno. Taktéž bylo z provedeného dokazování zjištěno, že dne [datum] byla uzavřena mezi žalovanými a jejich dcerou darovací smlouva, na základě které žalovaní bezplatně převedli na svou dceru vlastnické právo k podílu o velikosti id.jedné poloviny bytu na adrese [adresa] v [právnická osoba]. Taktéž z provedeného dokazování vyplynulo, že dne [datum] byla uzavřena mezi žalovanými a žalobcem kupní smlouva, na základě které žalovaní převedli na žalobce za kupní cenu ve výši 400 000 Kč mimo jiné podíl o velikosti ideální jedné poloviny k bytové jednotce o velikosti 1+3 s příslušenstvím v [adresa] v [právnická osoba] ( dále soudem označován již jen jako „předmětná nemovitost“). Mezi žalobcem a žalovanými bylo v rámci kupní smlouvy ujednáno, že kupní cena bude žalobcem uhrazena nejpozději do [datum] s tím, že pokud k úhradě kupní ceny v souladu se smluvními ujednáními nedojde, právní vztah založený kupní smlouvou zaniká. Mezi účastníky nebylo sporu v tom, že žalobce žalovaným na úhradu kupní ceny zaplatil částku 300 000 Kč.

22. Soud se předně zabýval námitkou promlčení nároku žalobce vznesenou žalovanými, pokud jde o tvrzené zhodnocení předmětné nemovitosti. K tomuto soud odkazuje na uzávěry ustálené judikatury vyšších soudu (viz např. rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne [datum], sp.zn. 28 Cdo 1374/2018 ), v souladu s nimiž platí, že v případě zhodnocení nemovitosti investicemi třetí osoby prováděnými na základě právního důvodu dochází ke vzniku bezdůvodného obohacení až v okamžiku, kdy tento právní důvod ztratil své účinky, resp. kdy odpadl. Dostatečný právní důvod investice poté může být např. i neformální (ústní ) příslib budoucího převodu nemovitosti, který odpadne, jakmile vlastník příslib odvolá, popř. kdy odmítne nemovitost prodat, či vytvoří takový stav, z něhož je zřejmé, že koupě již nebude realizována. Za dostatečný právní důvod k investici do nemovitosti, který následně odpadl, lze v souladu se závěry shora uvedeného rozsudku Nejvyššího soudu ČR považovat i vzájemnou dohodu účastníků o společném bydlení a využívání nemovitosti k účelu bydlení, na jejímž základě se investující osoba podílela na pořízení nemovitosti či na jejích úpravách za účelem získání či zkvalitnění prostor pro společné bydlení. Ke vzniku bezdůvodného obohacení v takovém případě dochází zpravidla teprve v okamžiku, kdy účastníci takové dohody zrušili společné soužití a společné užívání bytu.

23. Při aplikaci shora vyslovených závěrů soudní judikatury na posuzovaný případ má soud za to, že námitka promlčení vznesená žalovanými není oprávněná. Žalobce sice neprokázal, že došlo k uzavření ústní dohody mezi ním a žalovanými, podle níž si měl žalobce sjednanou kupní cenu co do částky 100 000 Kč na předmětné nemovitosti odpracovat úpravami předmětné nemovitosti, neboť žalovaní existenci takové dohody popřeli, a pouze z žalobcem navržených důkazů, kterými byl účastnický výslech žalobce a výslech otce žalobce, soud existenci takové dohody za dostatečně prokázanou nemá, když otec žalobce se měl o existenci takové dohody dozvědět pouze od žalobce. Soud však má za to, že tato skutečnost není pro rozhodnutí soudu podstatná, proto v tomto směru žalobce nevyzýval k označení dalších důkazů. Podle názoru soudu i bez prokázání žalobcem tvrzené dohody o odpracování části kupní ceny lze dospět k závěru, že žalobcem tvrzené investice (pakliže byly provedeny ), byly provedeny na základě právního důvodu, který následně odpadl. Tímto právním důvodem je kupní smlouva uzavřená mezi žalobcem a žalovanými ohledně převodu podílu na předmětné nemovitosti a taktéž společné soužití a bydlení žalobce a dcery žalovaných v předmětné nemovitosti. Z provedeného dokazování vyplynulo, že žalobce žil cca od roku 2002 do roku 2009 v partnerském soužití s dcerou žalovaných a od roku 2009 do roku 2022 tito dokonce byli manželi. Společně bydleli právě v předmětné nemovitosti. Ostatně nelze přehlédnout ani to, že žalovaní podali proti žalobci žalobu na určení vlastnictví k id.jedné polovině na předmětné nemovitosti až v roce 2022 s odůvodněním, že žalobce nezaplatil celou kupní cenu tak jak byla mezi účastníky sjednaná, a proto právní vztah založený kupní smlouvou zanikl. V souladu s ujednáními kupní smlouvy měl žalobce zaplatit kupní cenu do [datum], žalovaní její nezaplacení začali řešit až po cca 18 letech, v roce 2022, tedy evidentně v návaznosti na ukončení společného soužití žalobce a dcery žalovaných. Právní důvod pro tvrzené investice žalobce tak odpadl teprve v roce 2022, kdy bylo soužití žalobce a dcery žalovaných ukončeno a kdy se žalovaní žalobou podanou proti žalobci domáhali určení vlastnictví k podílu na předmětné nemovitosti s odůvodněním, že došlo k zániku vztahu založeného kupní smlouvou. Soud má s ohledem na výše uvedené za to, že ke vzniku žalobcem tvrzeného bezdůvodného obohacení spočívajícího ve zhodnocení předmětné nemovitosti došlo až v roce 2022 a pakliže žalobce svůj nárok již v roce 2022 uplatnil u soudu, nelze jej považovat za promlčený, neboť v té době nedošlo k uplynutí zákonem stanovené promlčecí doby ve smyslu § 107 obč.zák.

24. Pokud jde o pasivní věcnou legitimaci žalovaných k vydání bezdůvodného obohacení spočívajícího v tvrzeném zhodnocení nemovitosti (samozřejmě za situace, že by žalobce existenci a výši tvrzeného bezdůvodného obohacení prokázal), tak tato je podle názoru soudu dána v souladu se závěry vyslovenými např. v rozsudku Nejvyššího soudu ČR ze dne 4.6.2019, sp.zn. 28 Cdo 694/2019, podle nichž je věcná legitimace při nabytí bezdůvodného obohacení plněním na základě neplatné nebo zrušené smlouvy dána pouze na straně účastníků oné smlouvy. Účastníky předmětné kupní smlouvy byli žalobce a žalovaní.

25. Námitku žalovaných, že návrh žalobce je uplatněn v rozporu s dobrými mravy z důvodu, že zánik právního vztahu založeného kupní smlouvou zavinil žalobce nezaplacením kupní ceny, soud nepovažuje za oprávněnou. V kupní smlouvě uzavřené mezi žalobcem a žalovanými ohledně podílu na předmětné nemovitosti bylo ujednáno, že v případě nezaplacení kupní ceny v souladu se smlouvou zaniká právní vztah založený kupní smlouvou. Následkem nezaplacení kupní ceny se žalovaní určovací žalobou domáhali určení, že jsou vlastníky podílu na předmětné nemovitosti, žalobce jimi uplatněný nárok uznal a soudem byl vydán rozsudek pro uznání, kterým bylo určovací žalobě vyhověno. Požadavek žalobce na vydání tvrzeného plnění je pak zcela v souladu se zákonem a ostatně i shora uvedenými závěry judikatury (viz odst 24 odůvodnění rozsudku shora ), v souladu s nimiž si účastníci v případě neplatné či zrušené smlouvy vrací plnění získaná na základě oné smlouvy. Na požadavku žalobce tedy soud v daném případě nevidí pouhé účelové jednání či šikanu žalovaných ze strany žalobce, ani jiný rozpor s dobrými mravy.

26. Soud se dále zabýval tím, zda došlo k bezdůvodnému obohacení žalovaných na úkor žalobce, tedy, zda došlo k investicím žalobce do předmětné nemovitosti, v čem investice konkrétně spočívaly a zda k těmto investicícm došlo z majetku žalobce. Ohledně všech těchto skutečností leželo břemeno tvrzení i důkazní břemeno na žalobci. Žalobce nedisponoval účtenkami, smlouvami či jinými listinnými doklady za účelem prokázání existence investic do předmětné nemovitosti. Žalobce za účelem prokázání existence investic označil k důkazu pouze svou účastnickou výpověď a dále svědeckou výpověď otce žalobce, který mu měl s úpravami předmětné nemovitosti vypomáhat. Soud z účastnického výslechu žalobce a svědecké výpovědi jeho otce mohl vzít za prokázané pouze to, že ze strany žalobce byla provedena pokládka nové plovoucí podlahy v ložnici, v kuchyni a v dětském pokoji, a dále že ze strany žalobce došlo ke snížení stropu v ložnici a k instalaci pracovní desky v kuchyni. K existenci dalších konkrétních úprav v předmětné nemovitosti se otec žalobce nebyl schopen dostatečně konkrétně vyjádřit, a vyjít v tomto pouze z účastnického výslechu žalobce soud považuje za nedostatečné. Žalobce poté neprokázal ani to, kdy k investicím mělo dojít, přičemž tato skutečnost je pro rozhodnutí soudu podstatná z toho důvodu, že v souladu se závěry soudní judikatury (viz např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 22.9.2020, sp.zn. 22 Cdo 2068/2019 ) výše náhrady za bezdůvodné obohacení neodpovídá hodnotě vynaložených prostředků či provedených prací ( investic ), ale zhodnocení věci, které se obohacenému dostalo, tj. rozdílu mezi hodnotou věci před investicemi a poté. Bylo tak na žalobci, aby prokázal, k jakému datu byly investice provedeny, aby tak byl prokázán okamžik, od něhož lze odvinout znalecké zkoumání pro účely výše zhodnocení, tj. porovnání hodnoty předmětné nemovitosti před investicemi a po nich. Žalobce poté podle názoru soudu neprokázal ani to, že by skutečně hradil investice ze svých výlučných prostředků a že tak skutečně došlo k bezdůvodnému obohacení na jeho úkor, neboť pakliže žil žalobce od roku 2009 v manželství s dcerou žalovaných a neunesl důkazní břemeno v tom, kdy byly investice činěny, nelze tak mít za prokázané, že k tvrzeným investicím nedošlo z prostředků společného jmění žalobce a dcery žalovaných, která navíc v předmětné době byla spoluvlastníkem druhé id.poloviny předmětné nemovitosti. Žalobce uvedl, že investice hradil ze svého platu, v případě že by se jednalo o plat pobíraný za trvání manželství žalobce a dcery žalovaných, bylo by tento nutné považovat nikoli za výlučné prostředky žalobce, ale za součást společného jmění žalobce a dcery žalovaných. Žalobce ohledně toho, kdy investice do předmětné nemovitosti měly být provedeny, označil k důkazu opět pouze svůj účastnický výslech a svědeckou výpověď svého otce, což soud za dané procesní situace považuje za nedostatečné, když otec žalobce si bližší období provedení investic nevybavil a pouze účastnický výslech žalobce soud v tomto opět považuje za důkaz nedostatečné důkazní síly. Nadto žalobce ani v rámci svého výslechu nebyl dostatečně přesvědčivý, pokud jde o období provedení investic. Žalobce byl soudem poučen o neunesení důkazního břemene ohledně toho, že byly žalobcem tvrzené investice provedeny a kdy k jejich provedení došlo, žalobce však v tomto žádné další důkazy neoznačil.

27. Důkaz odborným vyjádřením zpracovaným Ing. Antonínem Zahálkou (tento k dispozici ve spise zn. [spisová značka] ) předloženým žalobcem soud neprovedl pro nadbytečnost, neboť uvedené odborné vyjádření pouze stanovuje tržní cenu předmětné nemovitosti ke dni [datum], což je pro rozhodnutí soudu v této věci nepodstatné. Od tržní ceny předmětné nemovitosti v roce 2022 nelze jakkoli odvíjet výši zhodnocení předmětné nemovitosti, k němuž podle tvrzení žalobce došlo před téměř dvaceti lety.

28. Ze shora uvedených důvodů soud podaný návrh na zaplacení částky 500 000 Kč zamítl s ohledem na neunesení důkazního břemene na straně žalobce.

29. O náhradě nákladů řízení mezi účastníky soud rozhodl v souladu s § 146 odst.2 o.s.ř. ve spojení s § 142 odst.2 o.s.ř., když původně se žalobce domáhal po žalovaných zaplacení částky 800 000 Kč a ze strany žalovaných bylo žalobci po podání návrhu zaplaceno 300 000 Kč (jednalo se o vrácení částky zaplacené na základě kupní smlouvy uzavřené mezi účastníky), žalobce následně vzal pro uvedené chování žalovaných co do zaplacení částky 300 000 Kč zpět, v tomto rozsahu je proto nutné konstatovat procesní úspěch žalobce. Co do zbylé žalobcem požadované částky 500 000 Kč byl podaný návrh zamítnut, a je tak nutné konstatovat v tomto neúspěch žalobce. Procesní úspěch žalobce tedy činil 37,5%, procesní úspěch žalovaných činil 62,5%, žalovaní jsou proto procesně úspěšnějšími účastníky a mají proti žalobci v poměrné výši ( 62,5% -37,5%, tj. v rozsahu 25% ) právo na náhradu nákladů řízení proti žalobci. Náhrada nákladů řízení je tvořena odměnou za 2 úkony právního zástupce žalovaných po 9200 Kč/úkon ( převzetí věci, vyjádření ve věci samé) ve vztahu ke každému z žalovaných v souladu s § 7 ve spojení s §12 odst.4 vyhl. č.177/1996 Sb. (při tarifní hodnotě 800 000 Kč se zohledněním toho, že advokát má při zastupování dvou účastníků právo na odměnu ve vztahu ke každému účastníku poníženou o 20% ), dále odměnou za 6 úkonů právního zástupce žalovaných po 8240 Kč/úkon ve vztahu ke každému z žalovaných (2krát vyjádření ve věci samé, 4krát účast právního zástupce žalovaných při ústním jednání soudu, když k jednání došlo dne [datum], [datum] a [datum] s tím, že jednání dne [datum] je s ohledem na jeho délku nutné považovat za dva úkony) v souladu s § 7 ve spojení s §12 odst.4 vyhl. č.177/1996 Sb. (při tarifní hodnotě 500 000 Kč se zohledněním toho, že advokát má při zastupování dvou účastníků právo na odměnu ve vztahu ke každému účastníku poníženou o 20% ), náhradou hotových výdajů právního zástupce žalovaných ve výši 2400 Kč v souladu s § 13 odst.4 cit. vyhlášky, dále cestovným podle § 13 odst.1 cit.vyhlášky ve výši podle vyhl. č.467/2022 Sb. v souvislosti s cestou právního zástupce žalovaných osobním automobilem z místa sídla v Třeboni do místa jednání soudu v Českých Budějovicích a zpět na jednání soudu dne [datum], [datum] a dále v souvislosti s nahlédnutím do spisu dne [datum] ( celkem jedna cesta tam a zpět 58km, při spotřebě 5 l/100km, ceně paliva – benzín 41,20 Kč/l, amortizaci 5,20 Kč/km ), dále cestovným podle § 13 odst.1 cit.vyhlášky ve výši podle vyhl. č.398/2023 Sb. v souvislosti s cestou právního zástupce žalobců osobním automobilem z místa sídla v Třeboni do místa jednání soudu v [právnická osoba] a zpět dne [datum] ( celkem 58km, při spotřebě 5 l/100km, ceně paliva – benzín 38,20 Kč/l, amortizaci 5,6Kč/km ), dále náhradou za promeškaný čas strávený právním zástupcem žalobců na cestě z místa sídla do místa jednání soudu a zpět za celkem [hodnota] půlhodin po 100 Kč/půlhodina podle § 14 odst. 3 vyhlášky č.177/1996 Sb., a dále 21% DPH, neboť právní zástupce žalovaných osvědčil, že je jejím plátcem. Na odměně právního zástupce žalovaným nebyl přiznán účtovaný úkon komunikace s protistranou, neboť jeho provedení z obsahu spisu nevyplývá, dále nebyl přiznán účtovaný úkon účast na jednání dne [datum], neboť uvedené jednání se týkalo pouze projednání žaloby vedené pod sp.zn.[spisová značka], když vzájemný návrh byl vyloučen k samostatnému řízení, dále nebyla přiznána vyúčtovaná odměna za úkon účasti u soudu dne [datum], neboť v uvedený den se jednání u soudu nekonalo. Z tohoto důvodu nebylo přiznáno ani cestovné vyúčtované v souvislosti s jednáním dne [datum]. Celkem tak náhrada nákladů řízení činí 171 068 Kč, z této mají žalovaní s ohledem na míru úspěchu právo na 25%, tj. na částku 42 767 Kč.

30. Lhůta k plnění ohledně náhrady nákladů řízení byla žalobci stanovena v souladu s § 160 odst. 1 o.s.ř.

Poučení