27 C 57/2019-141

Rubrum

Obvodní soud pro Prahu 1 rozhodl samosoudkyní Mgr. Petrou Lukáškovou v právní věci žalobce: [osobní údaje žalobce] [PSČ] [část obce], zastoupený JUDr. [jméno] [příjmení] [jméno], advokátem se sídlem [adresa] proti žalované: [osobní údaje žalované] Staroměstské nám. 6, [PSČ] [obec a číslo] o poskytnutí přiměřeného zadostiučinění za nemajetkovou újmu takto:

Výrok

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci částku 80 000 Kč do tří dnů ode dne právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci na nákladech řízení částku 28 035 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám JUDr. [jméno] [příjmení], Ph.D.

Odůvodnění

1 Žalobce se žalobou došlou soudu dne [datum] domáhal na žalované zaplacení částky 80 000 Kč s příslušenstvím titulu náhrady škody způsobené nesprávným úředním postupem podle zák. č. 82/1998 Sb., v platném znění (dále jen„ OdpŠk“) způsobenou mu nepřiměřenou délkou správního řízení vedeného podle stavebního zákona ve stavebních řízeních o povolení, resp. dodatečné povolení a odstranění stavby účelové komunikace na pozemku parc. [číslo] v katastrálním území Trutnov, jež vedl Městský úřad Trutnov, odbor výstavby a následně Městský úřad Dvůr Králové nad [příjmení], odbor výstavby územního plánování. Žalobce se domáhal výzvou ze dne [datum] u Ministerstva pro místní rozvoj poskytnutí zadostiučinění za nesprávný úřední postup spočívající v nepřiměřené délce řízení, která byla zaviněna řadou průtahů způsobených příslušnými stavebními úřady, zejména Městským úřadem Trutnov, odborem výstavby, oddělením územního řízení a stavebního řádu, před kterým bylo vedeno řízení o žádosti o dodatečné povolení stavby téměř deset let, byť se v daném případě jednalo jen o dodatečné povolení stavby příjezdu k rodinnému domu, oplocení, opěrné zídky a dalších toliko drobných staveb a drobných stavebních úprav. Projednávání dodatečného povolení dané stavby trvalo téměř deset let, aniž by se kauza dostala k soudnímu přezkumu, a ukončeno bylo až v důsledku zpětvzetí žádosti [jméno] [příjmení], vlastnicí předmětných pozemků, v roce 2018. Na výzvu žalobce žalovaná prostřednictvím Ministerstva pro místní rozvoj nijak nereagovala, pouze doručila zástupci žalobce dne [datum] výzvu k doplnění originálu plné moci advokáta, na což žalobce obratem zareagoval a originál plné moci ministerstvu zaslal. Dne [datum] uplynulo 6 měsíců vyhrazených pro předběžné projednání nároku na poskytnutí přiměřeného zadostiučinění a Ministerstvo pro místní rozvoj nijak neposoudilo žalobcův nárok, proto se žalobce obrátil žalobou na soud. 2 Žalovaná ve vyjádření k žalobě uvedla, že nárok neuznává co do důvodu a výše z důvodu, že se sic žalobce u ní domáhal svého nároku dne [datum], na což reagovala dopisem ze dne 22. 3. 2019, č. j. MMR-38596/2018-83/2510, ve kterém uplatněný nárok žalobce částečně uspokojila konstatováním porušení práva na dodržení lhůty stanovené § 71 zák. č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů, v řízení o odstranění stavby, jež bylo pravomocně ukončeno dne [datum] rozhodnutím Krajského úřadu Královéhradeckého kraje ze dne [datum], č. j. KUKHK [číslo] UP/2018/Sv, jímž bylo zamítnuto odvolání žalobce a potvrzeno rozhodnutí Stavebního úřadu [obec] ze dne 28. 8. 2018, č. j. MUDR- VÚP/87209-2018 2018, o nenařízení odstranění stavby označené jako účelová komunikace k rodinnému domu [adresa], v ulici [okres], obec Trutnov, část obce Kryblice, na pozemku parc. [číslo] v katastrálním území Trutnov. Žalovaná se současně omluvila za případnou nemajetkovou újmu, jež žalobci v uvedeném správním řízení v důsledku porušení práva na dodržení lhůty pro vydání rozhodnutí v zákonné lhůtě mohla vzniknout. 3 Soud I. stupně rozhodl o nároku žalobce rozsudkem ze dne 8. 10. 2019, č. j. 27 C 57/2019-39, kterým žalobě částečně vyhověl co do částky 31 250 Kč, co do zbytku žalobu zamítl a přiznal žalobci náhradu nákladů řízení. 4 Soud II. stupně svým usnesením ze dne 25. 6. 2020, č. j. 54 Co 82/2020-99, rozhodnutí soudu I. stupně zrušil a vrátil mu věc k dalšímu projednání a rozhodnutí. 5 Soud vzal za prokázaný skutkový stav věci, jenž vyplynul jednak z výzvy žalované ze dne [datum], že se žalobce podle zákona o odpovědnosti státu dovolával výzvou ze dne [datum] po Ministerstvu pro místní rozvoj poskytnutí zadostiučinění za nesprávný úřední postup spočívající v množství průtahů způsobených příslušnými stavebními úřady, zejména pak Městským úřadem Trutnov, odborem výstavby, oddělením územního řízení a stavebního řádu, před kterým bylo vedeno řízení o žádosti o dodatečné povolení stavby téměř deset let, přestože se v daném případě jednalo jen o dodatečné povolení stavby příjezdu k rodinnému domu, oplocení, opěrné zídky a dalších toliko drobných staveb a drobných stavebních úprav. Celkově projednávání dodatečného povolení dané stavby trvalo téměř deset let, aniž by se kauza dostala k soudnímu přezkumu a ukončeno bylo až v důsledku zpětvzetí žádosti žalobcem v roce 2018. Na výzvu žalobce Ministerstvo pro místní rozvoj nijak nereagovalo. Pouze doručilo zástupci žalobce dne [datum] výzvu k doplnění originálu plné moci advokáta, na což žalobce obratem zareagoval a originál plné moci ministerstvu zaslal. Dne [datum] uplynulo 6 měsíců vyhrazených pro předběžné projednání nároku na poskytnutí přiměřeného zadostiučinění a Ministerstvo pro místní rozvoj nijak neposoudilo žalobcům nárok, tudíž tento podal žalobu proti státu. Jak soud zjistil ze správních spisů jednak Ministerstva pro místní rozvoj vedeného pod sp. zn. MMR [číslo] 2019, ze spisu odboru výstavby Městského úřadu Trutnov o odstranění stavby vedeného pod sp. zn. 2008 [číslo], ze spisu odboru výstavby a územního plánování Městského úřadu Dvůr Králové nad [příjmení] vedeného sp. zn. [číslo] jež se týkaly řízení o žádosti o dodatečné povolení staveb na pozemku parc. [číslo] v k. ú. [obec]. Dále soud vycházel ze sdělení Městského úřadu Trutnov, odboru výstavby ze dne 2. 8. 2017, č. j. 74415/2017, sp. zn. 2016 [číslo] 2008 [číslo], jež bylo doručenou žalobci dne [datum], ze sdělení Městského úřadu Trutnov, odboru výstavby ze dne 11. 8. 2017, č. j. 77692/2017, sp. zn. 2016 [číslo], jež bylo doručeno žalobci dne [datum], z e-mailů ze dne [datum], ze dne [datum], z s usnesením Krajského úřadu Královéhradeckého kraje ze dne [datum], sp. zn. KUKHK [číslo] UP/2017/sv, jež se týkal sdělení o delegaci věci Městskému úřadu Dvůr Králové nad [příjmení]. Jak vyplynulo ze sdělení Krajského úřadu Královéhradeckého kraje ze dne [datum], sp. zn. KUKHK [číslo] UP/2017/sv, tímto bylo žalobci oznámeno nabytí právní moci usnesení ze dne [datum], sp. zn. KUKHK [číslo] UP/2017/Sv, když shora uvedená věc byla k námitce podjatosti vznesené žalobcem přidělena Městskému úřadu Dvůr Králové nad [příjmení]. Jak soud zjistil z reakce žalované na výzvu žalobce ze dne [datum] k poskytnutí přiměřeného zadostiučinění za nemajetkovou újmu ve výši 80 000 Kč, mezi účastníky řízení nebylo sporu o tom, že žalobce je vlastníkem pozemků parc. [číslo] parc. č. st. [číslo], vše v kat. úz. [obec]. Spojené územní a stavební řízení pro účelovou komunikaci na pozemku parc. [číslo] v katastrálním území Trutnov začalo dne [datum], kdy [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení] podali žádost o vydání územního rozhodnutí o změně stavby a o stavební povolení na účelovou komunikaci na pozemku parc. [číslo] v kat. úz. [obec] k jejich rodinnému domu [adresa] na pozemku parc. č. st. [číslo] v kat. úz. [obec]. Pozemky, na nichž se nacházejí předmětné stavby, jichž se žádosti o stavební povolení týkaly, byly umístěny v bezprostředním sousedství pozemků ve vlastnictví žalobce. V průběhu veřejného ústního jednání konaného dne [datum] bylo zjištěno, že je stavba účelové komunikace již zahájena, přičemž žalobce podal námitky proti prováděné stavbě. [ulice] úřad písemností ze dne 22. 8. 2008, č. j. 2008/5422/V/VEK-1194, 2008/5421/V/VEK-1195, vyzval [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení] k bezodkladnému zastavení všech stavebních prací. [ulice] úřad usnesením ze dne 12. 3. 2013, č. j. 14956/2013, sp. zn. 2008 [číslo] [číslo], 2008 [číslo] [číslo], řízení zastavil, přičemž uvedené rozhodnutí nabylo právní moci dne [datum]. První řízení o dodatečném povolení účelové komunikace na pozemku parc. [číslo] v kat. úz. [obec] bylo zahájeno dne [datum] podáním žádosti o dodatečné povolení účelové komunikace na pozemku parc. [číslo] v katastrálním území Trutnov, kterou podali [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení] [jméno] úřad usnesením ze dne 13. 11. 2008, č. j. 2008/12718/V/PEI-3004, přerušil řízení do [datum] a současně písemností z téhož dne vyzval žadatele k odstranění nedostatků podané žádosti. Písemností ze dne [datum] stavební úřad oznámil účastníkům řízení zahájení řízení a vyzval je k uplatnění případných námitek do [datum]. Dne [datum] podal žalobce námitky, ve kterých uvedl, že nesouhlasí se spádováním stavby směrem k pozemkům v jeho vlastnictví, využívání komunikace pro nákladní automobily, se stavbou odstavné plochy. Žalobce zdůraznil, že je stavba umístěna v pětimetrovém ochranném pásmu studny ve vlastnictví žalobce a že je nyní část stavby provedena Sekyrovými jinak, než je uvedeno v projektové dokumentaci. [ulice] úřad usnesením ze dne 22. 6. 2009, č. j. 2008/12718/V/PEI-3004, určil účastníkům řízení lhůtu pro seznámení se s podklady řízení do [datum]. Ke stavbě se podáním ze dne [datum] vyjádřil žalobce. [ulice] úřad rozhodnutím č. j. 2008/12718/V/PEI-3004 ze dne 17. 8. 2009 účelovou komunikaci k domu [adresa] na pozemku parc. [číslo] v katastrálním území Trutnov dodatečně povolil. Proti rozhodnutí podal žalobce odvolání. [ulice] úřad předložil písemností ze dne [datum] správní spis společně se svým stanoviskem k odvolání krajskému úřadu, kterému byla věc doručena [datum] Krajský úřad rozhodnutím zn. [číslo] UP/2009/Sv ze dne 15. 1. 2010 zrušil rozhodnutí stavebního úřadu ze dne [datum] a věc mu vrátil k novému projednání. Krajský úřad v odůvodnění rozhodnutí uvedl, že stavební úřad nedostatečně posoudil soulad stavby s vydanou územně plánovací dokumentací a s prováděcími vyhláškami ke stavebnímu zákonu zejména s vyhláškou č. 501/2006 Sb., o obecných požadavcích na využívání území. Uvedené rozhodnutí nabylo právní moci dne [datum], což bylo stavebnímu úřadu oznámeno písemností ze dne 10. 2. 2010, sp. zn. [číslo] UP/2009 [ulice] úřad usnesením ze dne 19. 3. 2010, č. j. 2008/12718/V/PEI-3004, přerušil řízení do [datum] a současně písemností z téhož dne vyzval stavebníky k odstranění nedostatků podané žádosti. [jméno] a [jméno] [příjmení] dne [datum] žádost doplnili. Dne [datum] oznámil stavební úřad pokračování v řízení. Žalobce se podáním ze dne [datum] k řízení vyjádřil. Podáním ze dne [datum] se žalobce dotázal na stav řízení a žádostí ze dne [datum] podanou na Krajský úřad Královéhradeckého kraje požádal o uplatnění opatření proti nečinnosti stavebního úřadu. Krajský úřad písemností ze dne 4. 1. 2013, č. j. [číslo] UP/2012, přikázal stavebnímu úřadu, aby ve věci účelové komunikace, bazénu a zděného objektu, vše na pozemku parc. [číslo] v katastrální území Trutnov, neprodleně postupoval dle příslušných právních přepisů, zjistil skutečný stav věci a vydal rozhodnutí. Písemností ze dne 16. 4. 2013, č. j. 22682/2013, sp. zn. 2008 [číslo] [číslo], oznámil stavební úřad pokračování v řízení a vyzval účastníky, aby své námitky uplatnili do dne [datum]. Dne [datum] uplatnil námitky žalobce, v podání uplatnil totožné námitky jako v předchozích podáních. Písemností ze dne 21. 5. 2013, č. j. 30368/2013, sp. zn. 2008 [číslo] [číslo], vyrozuměl stavební úřad společnost [právnická osoba], jež se stala dne [datum] vlastníkem pozemku parc. [číslo] v kat. úz. [obec], na kterém byla stavba provedena, o probíhajícím řízení. [ulice] úřad písemností ze dne 3. 7. 2013, č. j. 39988/2013, sp. zn. 2008 [číslo] [číslo], vyzval [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení] k doplnění žádosti do [datum], současně řízení do dne [datum] přerušil. [ulice] úřad usnesením ze dne 11. 10. 2013, č. j. 60570/2013, sp. zn. 2008 [číslo] [číslo], řízení zastavil, neboť [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení] v určené lhůtě neodstranili vady žádosti, jež bránily v pokračování řízení. Uvedené rozhodnutí nabylo právní moci dne [datum]. Druhé řízení o dodatečném povolení účelové komunikace na pozemku parc. [číslo] v kat. úz. [obec] probíhalo tak, že dne [datum] podala společnost [právnická osoba] žádost o dodatečné povolení stavby označené jako úprava sjezdu, komunikace a oplocení u RD [adresa] na pozemku parc. [číslo] v kat. úz. [obec]. Písemností ze dne 22. 8. 2016, č. j. 92997/2016, sp. zn. 2016 [číslo], oznámil stavební úřad zahájení řízení účastníkům řízení a současně nařídil ústní jednání na den [datum]. Dne [datum] podal žadatel námitky řízení, jež byly shodné s námitkami uplatněnými v předchozím řízení o dodatečném povolení stavby. Písemností ze dne [datum] seznámil stavební úřad účastníky řízení s podklady pro rozhodnutí a ponechal jim lhůtu 5 dnů od doručení písemnosti k vyjádření. [ulice] úřad rozhodnutím ze dne 4. 10. 2016, č. j. 111042/2016, sp. zn. 2016 [číslo], dodatečně povolil stavbu označenou jako úprava sjezdu, komunikace a oplocení u RD [adresa] na pozemku parc. [číslo] v kat. úz. [obec]. Proti tomuto rozhodnutí podal dne [datum] žalobce odvolání, jež dne [datum] doplnil. [ulice] úřad po vyrozumění účastníků řízení a o podaném odvolání předal správní spis písemností ze dne [datum] krajskému úřadu, jenž jej obdržel dne [datum]. V průběhu odvolacího řízení došlo ke změně vlastníka pozemku parc. [číslo] v katastrálním území Trutnov, na kterém byla stavba provedena, když novým vlastníkem a žadatelem o dodatečné povolení uvedené stavby se stala [jméno] [příjmení]. Krajský úřad rozhodnutím ze dne [datum], č. j. KUHK [číslo] UP/2016/Sv, zrušil rozhodnutí stavebního úřadu ze dne [datum] a věc mu vrátil k novému projednání, toto rozhodnutí nabylo právní moci dne [datum]. V odůvodnění rozhodnutí krajský úřad uvedl, že nebyl dostatečně zjištěn skutečný stav věci, zejména nebyl porovnán stav, na nějž bylo vydáno kolaudační rozhodnutí a skutečný stav a stavební úřad neuvedl, podle jakého znění stavebního zákona postupoval. Správní spis byl stavebnímu úřadu vrácen dne [datum]. Dne [datum] proběhlo na místě stavby ústní jednání. [ulice] úřad oznámil písemností ze dne 20. 4. 2017, č. j. 37952/2017, sp. zn. 2016 [číslo], účastníkům řízení pokračování řízení a poskytl jim lhůtu do [datum] k uplatnění námitek. Dne [datum] žalobce uplatnil námitky proti dodatečnému povolení stavby. Dne [datum] se k podaným námitkám vyjádřila [jméno] [příjmení]. [ulice] úřad nařídil na den [datum] ohledání místa stavby. [ulice] úřad následně seznámil účastníky řízení s podklady pro rozhodnutí. Dne [datum] obdržel stavební úřad vyjádření žalobce, v němž namítl podjatost vedoucího stavebního úřadu, jenž byl současně oprávněnou úřední osobou. Rozhodnutím č. j. 74266/2017 ze dne 31. 7. 2017, sp. zn. 2016 [číslo] a sp. zn. 2016 [číslo] vyloučil tajemník Městského úřadu Trutnov oprávněnou úřední osobu z projednávání řízení vedených pod uvedenými spisovými značkami. Krajský úřad usnesením č. j. KUKHK [číslo] UP/2017/Sv ze dne 21. 9. 2017 pověřil k dalšímu vedení řízení SÚ [obec]. Uvedené usnesení nabylo právní moci dne [datum]. SÚ [obec] nařídil písemností ze dne [datum] ústní jednání včetně ohledání místa stavby. Podáním ze dne [datum] žalobce opakovaně uplatnil námitky proti stavbě. Dne [datum] se k námitkám vyjádřila [jméno] [příjmení]. Dne [datum] vzala [jméno] [příjmení] žádost o dodatečné povolení stavby označené jako úprava sjezdu, komunikace a oplocení u RD [adresa] na pozemku parc. [číslo] v kat. úz. [obec], zpět. SÚ [obec] usnesením ze dne 26. 1. 2018, č. j. MUDK- VÚP/9683-2018 [číslo] řízení zastavil. Toto usnesení nabylo právní moci dne [datum]. Pokud šlo o řízení o odstranění účelové komunikace na pozemku parc. [číslo] v kat. úz. [obec], stavební úřad písemností ze dne [datum] oznámil účastníkům řízení zahájení řízení o odstranění stavby účelové komunikace na pozemku parc. [číslo] v kat. úz. [obec]. Dne [datum] byla tato písemnost doručena účastníkům řízení podle § 27 odst. 1 SprŘ, a uvedeného dne bylo zahájeno řízení o odstranění uvedené stavby. Dne [datum] podali [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení] žádost o dodatečné povolení stavby na pozemku parc. [číslo] v katastrálním území Trutnov [ulice] úřad usnesením č. j. 14968/2013 ze dne 12. 3. 2013, sp. zn. 2008 [číslo] [číslo], 2008 [číslo] [číslo] přerušil řízení do doby ukončení řízení o dodatečném povolení stavby. Písemností ze dne 15. 11. 2013, č. j. 68488/2013, sp. zn. 2008 [číslo], oznámil stavení úřad pokračování v řízení. [ulice] úřad současně nařídil na den [datum] a [datum] ústní jednání. Písemností ze dne 4. 9. 2015, č. j. 106543/2015, sp. zn. 2008 [číslo], stavební úřad opět oznámil pokračování v řízení a současně nařídil a vyzval účastníky řízní, aby ve lhůtě do [datum] uplatnili své námitky. Den [datum] podal žalobce své námitky, ve kterých zejména uvedl, že při provádění stavby došlo k podhrabání oplocení ve vlastnictví žalobce, dochází ke stékání dešťové vody z předmětné komunikace na pozemek v jeho vlastnictví a na ulici, čímž je ztížen přístup žadatele k jeho pozemku a stavbě; v blízkosti stavby se nachází studna ve vlastnictví žadatele k jeho pozemku a stavba zasahuje do jeho ochranného pásma; stavba není umístěna 2 m od hranice pozemku; sjezdem nejsou dodrženy rozhledové poměry; v důsledku těchto okolností má stavba vliv na pohodu bydlení. [ulice] úřad usnesením ze dne 22. 8. 2016, č. j. 92986/2016, sp. zn. 2008 [číslo], přerušil řízení do doby ukončení řízení o dodatečném povolení stavby. Krajský úřad usnesením ze dne [datum], č. j. KUKHK [číslo] UP/2017/Sv, pověřil k dalšímu vedení řízení SÚ [obec]. Uvedené usnesení nabylo právní moci dne [datum]. Dne [datum] oznámil SÚ [obec] písemností č. j. MUDK- VÚP/25890-2018 2018 pokračování v řízení. Dne [datum] podal žalobce vyjádření k řízení. SÚ [obec] písemností ze dne 28. 3. 2018, č. j. MUDK- VÚP/37672-2018 2018 SÚ, seznámil účastníky řízení s podklady rozhodnutí. Na základě žádosti žalobce byla prodloužena lhůta k vyjádření se k podkladům rozhodnutí. Dne [datum] podal vyjádření žalobce. SÚ [obec] písemností ze dne 31. 5. 2018, č. j. MUDK- VÚP/65039-2018 2018 SÚ, seznámil účastníky řízení s podklady rozhodnutí. Podáním ze dne [datum] zaslal vyjádření k řízení žalobce. SÚ [obec] rozhodnutím ze dne 28. 8. 2018, č. j. MUDK- VÚP/87209-2018 2018 SÚ, nenařídil odstranění účelové komunikace k rodinnému domu [adresa], když postupoval podle zák. č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění zákona č. 191/2008 Sb., (dále jen„ stavební zákon“). V odůvodnění rozhodnutí správní orgán uvedl, že v součinnosti se stavebním úřadem bylo zjištěno, že [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení] ohlásili podle § 71 a 72 zák. č. 50/1976 Sb., o územním plánování a stavebním řádu, záměr provedení terénních úprav pro výstavbu příjezdové komunikace. [ulice] úřad ve sdělení ze dne [datum], č. 2006 2003 [číslo] k záměru uvedl, že nemá námitek, proto uvedené terénní úpravy nebyly součástí uvedeného řízení a předmětem řízení byla pouze účelová komunikace. SÚ [obec] uvedl, že podle § 10 odst. 1 zák. č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích, platí, že přímé připojení sousední nemovitosti na pozemní komunikaci není účelovou komunikací a proto i přes to, že předmětná stavba byla stavebním úřadem označena jako účelová komunikace, nejedná se o účelovou komunikaci ve smyslu právních předpisů. SÚ [obec] konstatoval, že podle původního územního rozhodnutí k umístění rodinného domu žalobce a rodinného domu [adresa] vyplynulo, že uvedené stavby měly původně ke svým garážím jeden společný příjezd. Z doložené projektové dokumentace k řízení o dodatečném povolení předmětné příjezdové komunikace vyplynulo, že bylo provedeno zpevnění části pozemku o rozměru 4,5 x 24 m s betonovou obrubou, dešťová voda je svedena příčným sklonem do odtokového žlabu umístěné po celé délce zpevněné plochy a zaústěna do vsakovací jámy tak, aby nestékala na pozemek ve vlastnictví žalobce ani na přilehlý chodník či komunikaci. SÚ [obec] dospěl k závěru, že předmětem řízení není stavba účelové komunikace, nýbrž změna využití území ve smyslu nezbytné úpravy předmětného pozemku s vlivem na schopnost vsakování vody za účelem příjezdu ke stávající garáži. SÚ [obec] uvedl, že po novele stavebního zákona zákonem č. 350/2012 Sb., se v ustanovení § 80 odst. 3 písm. e) uvádí, že změny využití území nevyžadují úpravy pozemků, které mají vliv na schopnost vsakování vody, provedené na pozemku rodinného domu nebo na pozemku stavby pro rodinnou rekreaci, které souvisí nebo podmiňují bydlení nebo rodinnou rekreaci, neslouží ke skladování hořlavých látek nebo výbušnin, a plocha části pozemku schopného vsakovat dešťové vody po jejich provedení bude nejméně 50% z celkové plochy pozemku rodinného domu nebo stavby pro rodinnou rekreaci. SÚ [obec] dále uvedl, že podle čl. II bodu 12 zák. č. 350/2012 Sb., platí, že v případě záměrů, jež vyžadovaly vydání územního rozhodnutí nebo územního souhlasu podle zák. č. 183/2006 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, případně jiné postupy, usnesením, jež se poznamenává do spisu, zastaví. SÚ [obec] konstatoval, že po provedení úprav byla splněna podmínka pro vsakování vody nejméně 50% z celkové plochy pozemku. SÚ [obec] rovněž konstatoval, že ani opěrná zeď výšky 1 m nevyžaduje a nevyžadovala rozhodnutí ani jiné opatření dle stavebního zákona. SÚ [obec] k námitkám žalobce mimo jiné uvedl, že žadatel provedl studnu v roce 2008, aniž by k ní bylo stanoveno jakékoliv ochranné pásmo, žadatel provedl studnu s vědomím, kde se na sousedním pozemku nachází garáž od roku 1970, v blízkosti studny je situován jediný možný přístup do garáže a že provedení zpevnění plochy není novým nárokem ani novou imisí. Proti uvedenému rozhodnutí podal žalobce dne [datum] odvolání, jež po výzvě SÚ [obec] dne [datum] doplnil. SÚ [obec] po vyrozumění účastníků řízení o podaném odvolání předal správní spis se stanoviskem ze dne [datum] krajskému úřadu, jenž jej obdržel dne [datum] Krajský úřad rozhodnutím ze dne [datum], č. j. KUKHK [číslo] UP/2018/Sv, odvolání žalobce zamítl a potvrdil rozhodnutí stavebního úřadu ze dne [datum]. Uvedené rozhodnutí nabylo právní moci dne [datum]. 6 Jak soud zjistil z výpovědi žalobce, MUDr. [celé jméno žalobce], jako účastníka řízení, koupil v roce 2003 nemovitost spočívající v polovině dvojdomku v Zahradním Městě v [obec] se společným příjezdem k dvojdomku. Vzhledem k obavám o malé právě narozené dítě, když soused [jméno] [příjmení] vlastnil vlčáka, jenž volně pobíhal po propojených pozemcích, stejně tak samotný soused zasahoval do osobních věcí rodiny žalobce, proto se jal zajišťovat rozdělení společného vjezdu k dvojdomku a zaplocení tak, aby každá část dvojdomku měla svoji příjezdovou cestu a pozemek byl plotem rozdělen na dva, aby nedocházelo k pronikání zvířat, jednak psa, vlčáka, jenž ohrožoval zdraví a klidné užívání pozemku žalobcem a jeho rodinou včetně malého dítěte, na pozemek žalobce a pronikání domácího ptactva, a to slepic, jež znečišťovaly celý pozemek kolem dvojdomků, v neposlední řadě i vypouštění králíků, což vyvolávalo stresové situace v rámci sousedských vztahů. Rovněž nebylo příjemné, když se u souseda konala zabijačka a krev z poraženého prasete volně stékala na pozemek žalobce, krev a výměšky kapaly ke garáži žalobce. Pes souseda považoval pozemek žalobce za svůj, volně se zde pohyboval. Někdy v roce 2005, 2006 či 2007 žalobce spolu se stavebním úřadem komunikoval ohledně rozdělení pozemků a příjezdové cesty. Nabídl sousedovi Sekyrovi finanční pomoc na realizaci tohoto řešení, což soused odmítl, protože by si musel na zřízení cesty na svém pozemku spořádat část svého pozemku. Na svém pozemku si zařídil žalobce čističku Lapol, jež oddělovala splašky a chemikálie. Stavebním úřadem byly dány žalobci tvrdé podmínky postupu oddělení pozemků. Sousedské vztahy se však vyhrotily včetně vztahů s úřadem, když úředníci byli na straně souseda Sekyry. Vedoucí stavebního úřadu byla paní [příjmení] a její zástupkyně Vejková. V dané době sám tajemník Městského úřadu Trutnov konstatoval, že paní [příjmení] nekoná tak, jak má. Stejné konstatoval i Krajský úřad Královéhradeckého kraje, včetně nekonání a existující podjatosti Bc. [příjmení], což bylo způsobeno tím, že na úřadu bylo úřednictvo z dob 70. let minulého století, přičemž žalobce byl z jejich pohledu přistěhovalec, jenž nebyl vítán a jeho požadavek na rozdělení vjezdu na pozemek dvojdomku rovněž nikoliv. Žalobce si tudíž svou část pozemku vydláždil, oplotil, avšak soused Sekyra nebyl aktivní. Následně se rozjel administrativní kolotoč, vztahy se sousedy se vyhrotily. Stavebnímu úřadu se přitom nedařilo usmířit sousedy, navíc jednání úřadu bylo liknavé, dopouštěl se různých pochybení. Uvedené problémy se začaly odrážet i v lékařské praxi žalobce, probíhala řízení u přestupkové komise z podnětu sousedů. Od konce roku 2010 vnímal žalobce průtahy správních orgánů velice intenzivně. Vztahy se vyhrotily pokřikováním sousedů na žalobce na ulici. Vše se odrazilo i v lékařské praxi žalobce a nepříznivé lokální atmosféře mezi sousedy. [ulice] úřad měl jednat podle správního řádu v jím daných lhůtách, což nečinil. Žalobce úkorně nesl nerozhodnost a váhavost stavebního úřadu v [obec]. Byl nucen opakovaně doplňovat svá podání u stavebního úřadu. Kvůli takto přetrvávající situaci nemohl odjet v roce 2014 se svou rodinou na dovolenou. Navíc kvůli podjatosti při rozhodování věci byl Bc. [příjmení] ze stavebního úřadu [obec] k námitce podjatosti vznesené žalobcem vyloučen z rozhodování. Existující stav měl nepříznivý vliv na rodinné vztahy žalobce, a to zejména na jeho vztah s přítelkyní [jméno] [příjmení] a na výchovu syna, zejména v období, kdy se chystala jednání u stavebního úřadu v [obec]. Vše zasáhlo i do volnočasových aktivit žalobce. Existující situace jej vnitřně trápila, měla vliv na jeho profesní život, když se nemohl profesně vyvíjet. Celou záležitost vnímal jako jeden celek. V roce 2011 či 2014 soused Sekyra ztratil dům v exekuci a majitelem se stala společnost ze [obec], a následně paní [příjmení], realitní makléřka. Sousedi vinili žalobce, že soused Sekyra přišel o dům kvůli žalobci, čímž vyvrcholila sousedská krize. Žalobce se svojí rodinou nemohl tehdy z uvedeného důvodu odjet na dovolenou k moři. V roce 2014 bylo třeba provést zhutnění chodníku, a to jak u žalobce, tak u souseda, a to na obou stranách stejně. Jednou neblahý stav zasáhl i do oslav žalobcových Vánoc, což mělo vliv i na žalobcovo dítě a ženu. Nakonec spor vygradoval za majitelky paní [příjmení], kterou byl nařčen, že ji odposlouchává a nahrává, až bylo vedeno přestupkové řízení u úřadu. Pokud by v dané době stavební úřad ve věci rozhodl, věc by byla vyřešena a nevznikaly by další sousedské spory. Žalobce měl zkažené narozeniny, dovolené. Jedno přestupkové řízení bylo vedeno proti synovi souseda Sekyry, jenž se žalobci musel písemně omluvit. V roce 2019 bylo vedeno přestupkové řízení proti přítelkyni žalobce, [jméno] [příjmení] paní [příjmení], opět důvodem byla liknavost stavebního úřadu. V době největšího vyhrocení situace k žalobci volali sousedé a hrubě mu a jeho ženě nadávali. [příjmení] [příjmení] osočila partnerku žalobce z nepatřičností. Žalobce byl svědkem u přestupkového řízení. [příjmení] [příjmení] byla propojena s MÚ [obec]. Vztahy se sousedy se v čase nezměnily a jsou stále napjaté s občasnými excesy. Uvedené situace vedly žalobce k vyhledání rozhovoru s psychologem a psychiatrem, avšak léky žádné nebere, pouze má po fyziologické stránce kolísavý krevní tlak. Nejintenzívněji vnímal negativní situaci v letech 2004, 2005 a 2006. V roce 2005 objednali bagr, což vyvolalo negativní sousedskou reakci, bylo to v době stavění studny, což vyvolalo problémy na odboru životního prostředí, u vodohospodářů a u stavebního úřadu. V letech 2018 až 2019 byl na žalobce vyvíjen největší tlak, vrcholilo přestupkové řízení, v dané době se se svou přítelkyní chtěl zúčastnit stáže, kterou museli zrušit, což negativně zasáhlo do jejich profesního rozvoje. 7 Jak soud zjistil z výpovědi svědkyně, [jméno] [příjmení], přítelkyně žalobce, nevhodný postup správního orgánu zasáhl do jejího vztahu se žalobcem tak, že si raději ponechala adresu pobytu u svých rodičů, jak vyplývá z jejího občanského průkazu. Období po nastěhování se do dvojdomku v roce 2003 bylo pro ni velice náročné, a to soužití se Sekyrovými a užívání společného vjezdu na pozemek s dvojdomkem, jež nebyl nikdy v minulosti zkolaudován. Byli mnohdy nuceni nechávat si auto na ulici, neboť kvůli sousedovi nemohli vjet na pozemek. V roce 2014 byli napadeni fyzicky sousedem, kdy jim vtrhl do domu a ve verandě je fyzicky napadl. Následně byl soudem v nepřítomnosti podmíněně odsouzen s tím, že by se neměl přibližovat k žalobci a jeho rodině. Na svoji žádost dostali od paní [příjmení] a její zástupkyně Vejkové stavební povolení na úpravu vjezdu na pozemek a jeho oplocení, když čtvrtina cesty byla na pozemku žalobce. [příjmení] [příjmení] neměl prostředky na rozdělení a oplocení, tudíž se k tomu zavázal žalobce. Zároveň bylo třeba řešit i srážkovou vodu, když žalobce a jeho rodina bydlí na kopci v [obec]. Neměli dostatek vody, proto nechali vykopat studnu. V létě se jim stalo, že byli dva měsíce bez vody. Potřebovali pitnou vodu a nemohli mít ani čerpadlo. [příjmení] souhlasil s umístěním studny. Vše se řádně zkolaudovalo. Žalobce instaloval na svém pozemku čističku Lapol, a to na základě požadavku stavebního úřadu. V roce 2007 zkolaudovali samostatný vjezd na pozemek, nikoliv však soused Sekyra. Voda stékající od souseda jim ničila plot. Chodili k nim od souseda slepice a pes vlčák, jednou měla problém se dostat k dítěti kvůli psovi, jenž jí nechtěl pustit ke kočárku na pozemku. Následně o Vánocích je soused napadl na pozemku, což již nevydržela a odstěhovala se načas od žalobce k rodičům s dítětem. Do domu se vrátila. Dům koupili ze stavebního spoření. Sousedské vztahy nebyly dlouhodobě dobré. Úpravu vztahů řešili se stavebním úřadem. Následně se pan [příjmení] zadlužil a dostal se do exekuce. V mezidobí sousedé udělali ze žalobce pedofila, což zasáhlo do jeho praxe pediatra, tudíž musel s uvedenou praxí na základě pomluv skončit a nadále se věnuje pouze oboru alergologie, když svědkyně je všeobecnou zdravotní sestrou. Po nařčení žalobce z pedofilie, kdy se měl opakovaně dívat na koupající se děti rekreantů skrz plot, které se koupaly v řádně nezkolaudovaném bazénu, jenž byl nakonec odstraněn, se svého obvodu v oboru pediatrie na přelomu roku 2007 až 2008 vzdali. Pan Sekyra prodal dům [příjmení] lichvářské firmě na přelomu roku 2014 až 2015. V roce 2016 se paní [příjmení] koupit dům od uvedené firmy jako investici a k pronajmutí. V uvedené době stále nebyl realizován příjezd ke stavbě souseda a některé stavby včetně bazénu nebyly zkolaudovány. Měli na svém pozemku povinně kvůli lékařské praxi kamerový systém, pro jehož existenci je napadla paní [příjmení] v přestupkovém řízení s tím, že ji šmírují. Stalo se, že jim živý plot paní [příjmení] polila randapem, což vedlo k poškození a zničení starých stromů a keřů. Následně dům pronajímala a prodala panu [jméno]. Pokud šlo o příjezdovou cestu, soud dal zapravdu žalobci ohledně nezkolaudovanosti této stavby a existujících závad. Žalobce si zřídil řádně příjezdovou cestu a provedl všechny úpravy na pozemku dle zadání stavebního úřadu, včetně požadavků životního prostředí. Sousedi tak nečinili, úřad k nim přistupoval odlišně. Od roku 2016 se nechali zastupovat právním zástupcem. Nepřiměřeně dlouhé správní řízení zanechalo na žalobci změny, které vygradovali odchodem svědkyně ze společné domácnosti, v krizových okamžicích spolu nekomunikovali, svědkyně od něho utíkala s dítětem k rodičům. [příjmení] nebyly klidné. Syn byl nemocný, chtěli s ním k moři, kvůli sousedským vztahům museli dovolenou u moře zrušit, když přišlo z úřadu, že musejí ve velice krátké lhůtě reagovat na jeho požadavek. Žalobce je velmi nervózní, chodil brzy spát. 8 Soud vzal při rozhodování o náhradě nemajetkové újmy na zřetel skutečnost, že v průběhu řízení došlo několikrát ke změně vlastníka předmětné stavby, přičemž společnosti [právnická osoba] se nepodařilo doručovat, resp. bylo doručováno fikcí, což způsobilo komplikace ve fázi řízení, kdy ke zjištění skutečného stavu věci byl nezbytný vstup na pozemky. Uvedené skutečnosti však nejsou rozhodující pro posouzení nároku žalobce, když správní orgány nekonaly v zákonných lhůtách tak, aby řízení netrvalo nepřiměřeně dlouhou dobu, po kterou se ze zjevných důvodů měnili majitelé předmětných pozemků. Soud má za to, že rovněž nelze klást k tíži žalobce, že na ochranu svého vlastnického práva a klidné držby svých pozemků, řádně využil v rámci správních řízení na sebe navazujících a vzájemně se prolínajících, věcných námitek a opravných prostředků proti rozhodnutím správních orgánů s cílem ochránit své vlastnické právo a klidnou držbu svých pozemků. Vzhledem k liknavému postupu stavebního úřadu v [obec] zcela důvodně vznesl námitku jeho podjatosti, neboť stavební úřad po dobu řízení postupoval tak, že žalobci a jeho rodině vznikala nemajetková újma spočívající v nepohodě vyplývající ze stále probíhajících správních řízení bez konečného výsledku, což vyvolávalo sousedské spory. Po vznesení námitky podjatosti žalobcem byl SÚ [obec] pověřen vedením řízení usnesením krajského úřadu ze dne [datum], jež nabylo právní moci dne [datum]. Soud má za to, že nelze klást k tíži žalobce, že se SÚ [obec], jenž byl po pověření k vedení řízení nucen seznámit se od počátku se spisovým materiálem, neboť konal-li by stavební úřad v [obec] řádně a bez prodlení, nemuselo by k postoupení věci stavebnímu úřadu ve [příjmení] [příjmení] dojít. Tudíž soud nezajímala časová náročnost na další studium správního spisu novým stavebním úřadem. Zároveň nelze klást k tíži žalobce, že oprávněně žádal o prodloužení lhůt a uplatnil množství námitek a vyjádření, jež bylo třeba ověřit, tím spíše, že se v daném případě jednalo o drobné stavební činnosti v zastavěném území a stabilizované ploše realizované na vlastním pozemku se zanedbatelným vlivem na okolí. Soud vzal zřetel na ustanovení § 12 zák. č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, v platném znění (dále jen "o. z.), podle kterého každý, kdo se cítí ve svém právu zkrácen, může se domáhat ochrany u orgánu vykonávajícího veřejnou moc (dále jen„ orgán veřejné moci“). Podle § 13 o. z. každý, kdo se domáhá právní ochrany, může důvodně očekávat, že jeho právní případ bude rozhodnut obdobně jako jiný právní případ, který již byl rozhodnut a který se s jeho právním případem shoduje v podstatných znacích; byl-li právní případ rozhodnut jinak, má každý, kdo se domáhá právní ochrany, právo na přesvědčivé vysvětlení důvodu této odchylky. Podle § 14 odst. 1 o. z. si každý může přiměřeným způsobem pomoci k svému právu sám, je-li jeho právo ohroženo a je-li zřejmé, že by zásah veřejné moci přišel pozdě. Podle odst. 2 cit. ust. hrozí-li neoprávněný zásah do práva bezprostředně, může jej každý, kdo je takto ohrožen, odvrátit úsilím a prostředky, které se osobě v jeho postavení musí jevit vzhledem k okolnostem jako přiměřené. Směřuje-li však svépomoc jen k zajištění práva, které by bylo jinak zmařeno, musí se ten, kdo k ní přikročil, obrátit bez zbytečného odkladu na příslušný orgán veřejné moci. Občanský zákoník upravuje dvě kategorie žalob na ochranu držby před jejím porušováním, a sice žalobu na ochranu držby před rušením, kterou upravuje ustanovení § 1003 o. z., a žalobu pro ochranu držby před vypuzením z držby. Podle § 1003 o. z. držbu není nikdo oprávněn svémocně rušit, kdo byl v držbě rušen, může se domáhat, aby se rušitel rušení zdržel a vše uvedl v předešlý stav. V případě držby podle § 1003 o. z. je držba rušena, avšak trvá i nadále. Citované ustanovení poskytuje ochranu proti takovému zkracování faktického ovládání věci, které ho sice ruší, avšak nezrušuje. Držbu ruší ten, kdo ji ruší svémocně nebo-li bezprávně. Podle § 1004 odst. 1 o. z. je-li držitel prováděním stavby ohrožen v držbě nemovité věci nebo může-li se pro to důvodně obávat následků uvedených v § [číslo] a nezajistí-li se proti němu stavebník cestou práva, může se ohrožený držitel domáhat zákazu provádění stavby. Zákazu se držitel domáhat nemůže, jestliže ve správním řízení, jehož byl účastníkem, neuplatnil své námitky k žádosti o povolení takové stavby, ač tak učinit mohl. Podle odst. 2 cit. ust. dokud není o záležitosti rozhodnuto, může soud zakázat, aby se stavba prováděla. Hrozí-li však přímé nebezpečí, nebo dá-li žalovaný přiměřenou jistotu, že věc uvede v předešlý stav a nahradí škodu, ale žalobce jistotu za následky svého zákazu nedá, soud nezakáže, aby se zatím v provádění stavby pokračovalo, ledaže zákaz odůvodňují okolnosti případu. Soud zjistil z dokazování, zejména z výpovědi žalobce, že jeho držba byla ohrožena, mohl se důvodně obávat následků uvedených v § 1013 o. z. a nezajistí-li se proti němu stavebník cestou práva, mohl se ohrožený žalobce jako držitel domáhat zákazu provádění stavby, když uplatnil své námitky k žádosti o povolení takové stavby. Žalobce tudíž řádně uplatňoval námitky proti stavbě uvedené shora. Podle § 1013 odst. 1 o. z. vlastník se zdrží všeho, co působí, že odpad, voda, kouř, prach, plyn, pach, světlo, stín, hluk, otřesy a jiné podobné účinky (imise) vnikají na pozemek jiného vlastníka (souseda) v míře nepřiměřené místním poměrům a podstatně omezují obvyklé užívání pozemku; to platí i o vnikání zvířat. Zakazuje se přímo přivádět imise na pozemek jiného vlastníka bez ohledu na míru takových vlivů a na stupeň obtěžování souseda, ledaže se to opírá o zvláštní právní důvod. Jak soud zjistil z výpovědi žalobce a jeho družky, žalobce se svojí rodinou byl rušen v klidné držbě svých nemovitostí, bylo zasahováno do jeho vlastnického práva manžely [příjmení], následně i společností [právnická osoba] a [jméno] [příjmení], další vlastnicí sousedních pozemků, dokonce z fotodokumentace založené do spisu bylo zjištěno, že žalobce byl ze své klidné držby dokonce ohledně části pozemku vypuzen, neboť uvedená část je zaplocena tak, že ji nemůže žalobce užívat a užívá ji neoprávněně rodina [příjmení], když část zaploceného pozemku žalobce na své straně pozemku využívá, aniž by k tomu byla jakkoliv oprávněna, přičemž na vině je liknavost stavebního úřadu [obec] při vedení shora uvedených stavebních řízení. Správní řízení o žádosti o dodatečné povolení stavby probíhalo před stavebním odborem Městského úřadu Trutnov po zcela nepřiměřenou dobu, a to od zahájení řízení dne [datum] do [datum], kdy byla tomuto stavebnímu úřadu věc odňata pro vyloučení vedoucího a oprávněné úřední osoby k oprávněné námitce podjatosti vznesené žalobcem v dané věci. Soud tuto okolnost, jež bezesporu měla vliv na délku správního řízení o žádosti o dodatečné povolení stavby, klade k tíži stavebnímu odboru Městského úřadu Trutnov. Od zahájení řízení dne [datum] do vydání prvního rozhodnutí o dodatečném povolení komunikace vydaného dne [datum] uplynulo deset měsíců. Od zrušení rozhodnutí stavebního úřadu ze dne [datum] do [datum], kdy stavební úřad vyzval stavebníka, aby doplnil svou žádost, uplynuly tři roky. V roce 2013 dne 11. 10. vydal usnesení o zastavení řízení, jež následně nabylo právní moci. V roce 2015 vyzval stavební úřad vlastníka předmětných staveb, aby podal další žádost o dodatečné povolení. Dne [datum] došlo k ústnímu jednání ve věci, dne [datum] byla podána žádost o dodatečné povolení stavby. Celková délka řízení neskončeného meritorně, avšak v důsledku zpětvzetí žádosti [jméno] [příjmení], poslední vlastnicí pozemků a staveb původně ve vlastnictí manželů [příjmení], byla necelých 10 let. Žalobce přitom v tomto řízení uplatnil nárok na nemajetkovou újmu ve výši 80 000 Kč, tj. 8 000 Kč za rok, ačkoliv zákon umožňuje soudu přiznat mu při základní sazbě nijak nezvýšené 15 000 Kč za rok, a to tak že za dva první roky 15 000 Kč a za následujících osm let částku 120 000 Kč, tj. celkem 135 000 Kč. Za shora uvedených deset let probíhajícího řízení bylo ve věci dvakrát meritorně rozhodnuto. Jak soud zjistil ze shora uvedeného správního spisu týkajícího se řízení o žádosti o dodatečné povolení stavby, dne [datum] požádali manželé [příjmení] o vydání územního rozhodnutí o změně stavby a o stavební povolení na účelovou příjezdní a přístupovou komunikaci k jejich domu pod adresou [adresa], na pozemku parc. č. st. [číslo] v k. ú. [obec]. [ulice] a přístupová komunikace se nachází na pozemku parc. [číslo] v k. ú. [obec]. Pozemky, na nichž se nacházejí stavby, jichž se žádosti týkaly, jsou umístěny v sousedství pozemků parc. [číslo] parc. č. st. [číslo] v k. ú. [obec], jež vlastnil v rozhodné době a stále vlastní žalobce. Při ohledání na místě bylo úřadem zjištěno provedení prací bez náležitého stavebně právního povolení, resp. opatření. Dne [datum] stavební odbor Městského úřadu Trutnov svým opatřením č. j. 2008/5422/V/VEV-1194, resp. č. j. 2008/5421/V/VEV-1195, oznámil zahájení řízení o odstranění stavby označené jako účelová komunikace k rodinnému domu [adresa], v ulici [okres], obec Trutnov, část obce Kryblice“ podle § 129 odst. 3 zák. č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu, v tehdy platném znění (dále jen„ stavební zákon“), ve znění účinném do 31. 12. 2012, když za stávající právní úpravy by se jednalo o zahájení řízení o odstranění stavby ve smyslu § 129 odst. 1 písm. b) zák. č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu, v platném znění (dále jen„ stavební zákon“), přičemž k zahájení řízení došlo dne [datum]. V řízení bylo účastenství přiznáno i žalobci. Dne [datum] požádali tehdejší vlastníci nepovolených staveb o jejich dodatečné povolení. Dne [datum] vydal stavební úřad rozhodnutí č. j. 2008/12718/V/PEI-3004, o dodatečném povolení stavby účelové komunikace k rodinnému domu [adresa], umístěné na p. [číslo] v k. ú. [obec], proti němuž podal žalobce jako účastník řízení odvolání dne [datum] Krajský úřad Královéhradeckého kraje jako odvolací orgán vydané prvoinstanční rozhodnutí č. j. 2008/12718/V/PEI-3004 zrušil a věc vrátil k novému projednání. V rámci pokračujícího řízení, jež bylo vedeno po vrácení věci odvolacím orgánem, podal žalobce dne [datum] námitky. Dne [datum] stavební úřad původního stavebníka, [jméno] [příjmení], dodatečně povolované stavby vyzval k doplnění jeho žádosti, přičemž stavebník žádost ve stanovené lhůtě nedoplnil, na základě čehož stavební úřad řízení zastavil, přičemž usnesení o zastavení řízení nabylo i právní moci. Dne [datum] oznámil stavební úřad pokračování v řízení o odstranění stavby s nařízeným ústním jednáním na den [datum]. Dne [datum] nařídil stavební úřad nové ústní jednání na den [datum]. Dne [datum] stavební úřad vydal oznámení o pokračování v řízení o odstranění stavby. Dne [datum] byly opět uplatněny námitky ze strany žalobce. Dne [datum] proběhlo nařízené ústní jednání. Dne [datum] stavební úřad přerušil řízení o odstranění stavby účelová komunikace k rodinnému domu [adresa], v ulici [okres], obec Trutnov, část obce Kryblice, neboť došlo k podání další žádosti o dodatečné povolení stavby úprava sjezdu, komunikace a oplocení u RD [adresa], ulice [okres], obec Trutnov, část obce Kryblice ze dne [datum], když vlastníkem dodatečně povolovaných staveb a podatelem žádosti byla spol. [právnická osoba], [IČO], sídlem [adresa], jíž zastupovala [jméno] [příjmení], [datum narození], [ulice a číslo], [PSČ] [obec]. V později vydaných rozhodnutích stavební úřad uváděl, že vlastník dodatečně povolované stavby dne [datum] podal žádost o dodatečné povolení stavby. Řízení o odstranění stavby v té době již existovalo a nebylo pravomocně skončeno, přičemž bylo zahájeno již dne 22. 8. 2008 opatřením č. j. 2008/5422/V/VEV-1194, resp. č. j. 2008/5421/V/VEV-1995. Do řízení podal žalobce dne [datum] věcné námitky. Dne [datum] vydal stavební úřad rozhodnutí o dodatečném povolení stavby sp. zn. 2016 [číslo], čj. [číslo] 2016, proti čemuž se žalobce odvolal. Následně dne [datum] odvolací správní orgán rozhodnutí o dodatečném povolení zrušil a věc vrátil k dalšímu projednání. Dne [datum] došlo ke změně vlastnictví k nemovitostem, na kterých se dodatečně povolované stavby nachází, tj. k pozemkům parc. č. st. [číslo] a parc. [číslo] v k. ú. [obec] a ke stavbě rodinného domu [adresa], přičemž novým vlastníkem se stala [jméno] [příjmení], [datum narození], bytem [adresa], [PSČ] [obec], tj. v průběhu odvolacího řízení byly již nemovitosti ve vlastnictví osoby rozdílné od původního podatele žádosti o dodatečné povolení. Po vrácení věci k dalšímu projednání vydal stavební úřad dne [datum] oznámení o pokračování řízení o dodatečném povolení, když zároveň upustil od ústního jednání a ohledání na místě, proti čemuž se žalobce ohradil v rámci námitek ze dne [datum]. Následně stavební úřad nařídil ohledání na místě a ústní jednání na den [datum]. Dne [datum] podal žalobce v rámci vyjádření k podkladům rozhodnutí námitku podjatosti vůči vedoucímu stavebního úřadu, jenž byl zároveň oprávněnou úřední osobou, načež dne [datum] vydal stavební úřad usnesení o vyloučení oprávněné úřední osoby a vedoucího stavebního úřadu [jméno] [příjmení] z projednávání a rozhodování v řízeních vedených tímto stavebním úřadem pod sp. zn. 2008 [číslo] a sp. zn. 2016 [číslo]. Následně bylo dne [datum] usnesením Krajského úřadu Královéhradeckého kraje č. j. KUKHK [číslo] UP/2017/Sv, rozhodnuto o odejmutí věci Městskému úřadu Trutnov a pověření vedením řízení pověřeným stavebním úřadem Městského úřadu Dvůr Králové nad [příjmení], neboť původní stavební úřad nebyl v důsledku vyloučení vedoucího stavebního úřadu z projednávání věci způsobilý věc projednat. Dne [datum] bylo ze strany nově pověřeného stavebního úřadu nařízeno ústní projednání včetně ohledání na místě na den [datum]. Dne [datum] obdržel nově pověřený stavební úřad zpětvzetí žádosti o dodatečné povolení stavby ze dne [datum], v důsledku čehož nově pověřený stavební úřad vydal dne [datum] usnesení o zastavení řízení o dodatečném povolení stavby, které nabylo právní moci dne [datum]. Správní řízení o žádosti o dodatečné povolení stavby probíhalo před Městským úřadem Trutnov od [datum] do [datum], kdy byla tomuto stavebnímu úřadu věc odňata pro vyloučení vedoucího a oprávněné úřední osoby podle § 14 SprŘ. 9 Zdejší soud vázán názorem odvolacího soudu a se zřetelem k rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 29. 9. 2015, sp. zn. 30 Cdo 344/2014, že nepřiměřená délka správního řízení způsobila účastníku řízení nemajetkovou újmu, jde-li o takové řízení, jež podléhá čl. 6 odst. 1 Úmluvy, tj. tehdy jde-li ve správním řízení o spor o právo nebo závazek, který je opravdový a vážný a jehož rozhodnutí má přímý vliv na existenci, rozsah nebo způsob výkonu daného práva nebo závazku v jeho poměrech, má-li toto právo nebo závazek svůj základ ve vnitrostátním právu a je-li soukromoprávní povahy. Podle platné judikatury se právo na projednání věci v přiměřené lhůtě garantované článkem 6 odst. 1 Úmluvy nevztahuje na všechna správní řízení, avšak pouze na ta, která splňují výše citovaná kritéria stanovená v judikatuře Evropského soudu pro lidská práva (dále jen„ ESLP“). Pokud některé z těchto kritérií splněno není, pak se ve vztahu k těmto správním řízením nelze otázkou přiměřenosti (celkové) délky řízení zabývat, a nelze na ně tudíž ani bez dalšího aplikovat závěry vyjádřené ve Stanovisku, včetně (a zejména) tam na podkladě judikatury ESLP dovozené vyvratitelné právní domněnky vzniku nemajetkové újmy (srov. též rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 18. 12. 2018, sp. zn. 30 Cdo 3812/2017). 10 Zdejší soud se tudíž v projednávané věci zabýval otázkou, zda předmětem posuzovaného správního řízení o dodatečné povolení účelové komunikace bylo vůbec žalobcovo právo soukromoprávní povahy či nikoli, vycházel přitom z rozsudku ESLP ze dne [datum] ve věci [jméno] [příjmení] proti Švédsku, stížnost [číslo] resp. jeho závěrů zohledněných Nejvyšším soudem v rozsudku ze dne 25. 4. 2019, sp. zn. 30 Cdo 1300/2017, kde ve vztahu k aplikaci čl. 6 odst. 1 Úmluvy na územní řízení, v němž se žalobkyně domáhala vydání rozhodnutí o umístění stavby, byl přijat závěr, že z hlediska pojmu soukromé věci je působnost čl. 6 odst. 1 Úmluvy dána tehdy, je-li předmětem správního řízení přímo otázka výkonu vlastnického práva. Pokud však žalobkyně není vlastnicí pozemků, jichž se řízení o vydání územního rozhodnutí týkalo, nelze uvažovat o tom, že by posuzované řízení jakýmkoliv způsobem zasáhlo do jejího práva civilní povahy ve vztahu k těmto pozemkům. 11 Soud vzal zřetel na ustanovení § 12 zák. č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, v platném znění (dále jen "o. z.), podle kterého každý, kdo se cítí ve svém právu zkrácen, může se domáhat ochrany u orgánu vykonávajícího veřejnou moc (dále jen„ orgán veřejné moci“). Podle § 13 o. z. každý, kdo se domáhá právní ochrany, může důvodně očekávat, že jeho právní případ bude rozhodnut obdobně jako jiný právní případ, který již byl rozhodnut a který se s jeho právním případem shoduje v podstatných znacích; byl-li právní případ rozhodnut jinak, má každý, kdo se domáhá právní ochrany, právo na přesvědčivé vysvětlení důvodu této odchylky. Podle § 14 odst. 1 o. z. si každý může přiměřeným způsobem pomoci k svému právu sám, je-li jeho právo ohroženo a je-li zřejmé, že by zásah veřejné moci přišel pozdě. Podle odst. 2 cit. ust. hrozí-li neoprávněný zásah do práva bezprostředně, může jej každý, kdo je takto ohrožen, odvrátit úsilím a prostředky, které se osobě v jeho postavení musí jevit vzhledem k okolnostem jako přiměřené. Směřuje-li však svépomoc jen k zajištění práva, které by bylo jinak zmařeno, musí se ten, kdo k ní přikročil, obrátit bez zbytečného odkladu na příslušný orgán veřejné moci. Občanský zákoník upravuje dvě kategorie žalob na ochranu držby před jejím porušováním, a sice žalobu na ochranu držby před rušením, kterou upravuje ustanovení § 1003 o. z., a žalobu pro ochranu držby před vypuzením z držby. Podle § 1003 o. z. držbu není nikdo oprávněn svémocně rušit, kdo byl v držbě rušen, může se domáhat, aby se rušitel rušení zdržel a vše uvedl v předešlý stav. V případě držby podle § 1003 o. z. je držba rušena, avšak trvá i nadále. Citované ustanovení poskytuje ochranu proti takovému zkracování faktického ovládání věci, které ho sice ruší, avšak nezrušuje. Držbu ruší ten, kdo ji ruší svémocně nebo-li bezprávně. Podle § 1004 odst. 1 o. z. je-li držitel prováděním stavby ohrožen v držbě nemovité věci nebo může-li se pro to důvodně obávat následků uvedených v § [číslo] a nezajistí-li se proti němu stavebník cestou práva, může se ohrožený držitel domáhat zákazu provádění stavby. Zákazu se držitel domáhat nemůže, jestliže ve správním řízení, jehož byl účastníkem, neuplatnil své námitky k žádosti o povolení takové stavby, ač tak učinit mohl. Podle odst. 2 cit. ust. dokud není o záležitosti rozhodnuto, může soud zakázat, aby se stavba prováděla. Hrozí-li však přímé nebezpečí, nebo dá-li žalovaný přiměřenou jistotu, že věc uvede v předešlý stav a nahradí škodu, ale žalobce jistotu za následky svého zákazu nedá, soud nezakáže, aby se zatím v provádění stavby pokračovalo, ledaže zákaz odůvodňují okolnosti případu. Soud zjistil z dokazování, zejména z výpovědi žalobce, že jeho držba byla ohrožena, mohl se důvodně obávat následků uvedených v § 1013 o. z. a nezajistí-li se proti němu stavebník cestou práva, mohl se ohrožený žalobce jako držitel domáhat zákazu provádění stavby, když uplatnil své námitky k žádosti o povolení takové stavby. Žalobce tudíž řádně uplatňoval námitky proti stavbě uvedené shora. Podle § 1013 odst. 1 o. z. vlastník se zdrží všeho, co působí, že odpad, voda, kouř, prach, plyn, pach, světlo, stín, hluk, otřesy a jiné podobné účinky (imise) vnikají na pozemek jiného vlastníka (souseda) v míře nepřiměřené místním poměrům a podstatně omezují obvyklé užívání pozemku; to platí i o vnikání zvířat. Zakazuje se přímo přivádět imise na pozemek jiného vlastníka bez ohledu na míru takových vlivů a na stupeň obtěžování souseda, ledaže se to opírá o zvláštní právní důvod. Jak soud zjistil z výpovědi žalobce a jeho družky, žalobce se svojí rodinou byl rušen v klidné držbě svých nemovitostí, bylo zasahováno do jeho vlastnického práva manžely [příjmení], následně i společností [právnická osoba] a [jméno] [příjmení], další vlastnicí sousedních pozemků, dokonce z fotodokumentace založené do spisu bylo zjištěno, že žalobce byl ze své klidné držby dokonce ohledně části pozemku vypuzen, neboť uvedená část je zaplocena tak, že ji nemůže žalobce užívat a užívá ji neoprávněně rodina [příjmení], když část zaploceného pozemku žalobce na své straně pozemku využívá, aniž by k tomu byla jakkoliv oprávněna, přičemž na vině je liknavost stavebního úřadu [obec] při vedení shora uvedených stavebních řízení. 12 V konkrétním případě z doposud provedeného dokazování vyplynulo, že v posuzovaném případě byla předmětem správního řízení přímo otázka výkonu vlastnického práva žalobce k pozemku, byť se předmět řízení povolení účelové komunikace na sousedním pozemku, jehož žalobce není vlastníkem, přičemž bylo žalobcem tvrzeno, že mu vůči pozemku pod zmíněnou komunikací či komunikací vlastní měla vyplynulo právo na ochranu klidné držby, resp. byl vypuzen z práva klidné držby ke svému pozemku zaplocením jeho části, která se rázem ocitla jako součást pozemku sousedního, k němuž neměl žalobce žádný přístup, tudíž má soud za to, že ve věci lze se zřetelem k této skutečnosti aplikovat závěry Stanoviska a vycházet z presumpce nemajetkové újmy žalobce. Se zřetelem na judikaturou zastávaný výklad nesprávného úředního postupu ve smyslu věty druhé § 13 odst. 1 OdpŠk, soud vzal za prokázaný vznik nemajetkové újmy na straně žalobce včetně příčinné souvislosti s nepřiměřenou délkou řízení a vznikem újmy se zřetelem k rozsudku Nejvyššího soudu ČR ze dne 29. 9. 2015, sp. zn. 30 Cdo 344/2014. Soud se tudíž se zřetelem ke shora uvedenému již nezabýval posouzením důvodnosti žalovanou vznesené námitky promlčení vycházející z § 32 odst. 3 OdpŠk, jejíž běh v délce šesti měsíců je za daného stavu třeba posuzovat od žalobcem tvrzeného vzniku nemajetkové újmy ve vztahu k tomu kterému neodůvodněnému průtahu. Jako okamžik uplatnění žalobcova nároku u soudu považoval tento den [datum]. 13 Žalobou uplatněný nárok soud posoudil podle zák. č. 82/1998 Sb., o odpovědnosti státu za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem, v platném znění (dále jen„ OdpŠk“). Podle § 13 odst. 1 OdpŠk nesprávným úředním postupem je také porušení povinnosti učinit úkon nebo vydat rozhodnutí v zákonem stanovené lhůtě. Nestanoví-li zákon pro provedení úkonu nebo vydání rozhodnutí žádnou lhůtu, považuje se za nesprávný úřední postup rovněž porušení povinnosti učinit úkon nebo vydat rozhodnutí v přiměřené lhůtě. Z citovaného ustanovení jednoznačně vyplývá, že zákon rozlišuje nesprávný úřední postup spočívající v průtazích řízení a nesprávný úřední postup spočívající v nepřiměřené délce řízení. Žalobce tvrdil, že mu nemajetková újma vznikla v důsledku průtahů ve výše uvedených řízeních v celkové délce šest let a čtyři měsíce, přičemž výši požadovaného zadostiučinění odvozoval od stanoviska Nejvyššího soudu ČR ze dne [datum], sp. zn. Cpjn 206/2010, jež se vztahuje na újmu způsobenou nepřiměřenou délkou řízení, ačkoliv stanovisko není pro vyčíslení újmy v případě průtahů v řízení použitelné. Judikatura Nejvyššího soudu ČR dovodila, že nemajetkovou újmu není třeba prokazovat pouze v případě porušení práva na přiměřenou délku řízení, neboť zde se vychází z vyvratitelné domněnky její existence. Soud má za to, že vnitřní prožitky člověka jsou obtížně prokazatelné, proto se vznik nemajetkové újmy dovodí tehdy, jestliže by jakákoliv osoba ve stejném postavení jako poškozený mohla výkon veřejné moci a jeho následky vnímat úkorně. Soud dále postupoval podle § 71 odst. 3 zák. č. 500/2004 Sb., správní řád, v platném znění (dále jen„ SprŘ“), podle kterého platí, že pokud nelze rozhodnutí vydat bezodkladně, je správní orgán povinen vydat rozhodnutí nejpozději do 30 dnů od zahájení řízení, k nimž se připočítává doba až 30 dnů, jestliže je zapotřebí nařídit ústní jednání nebo místní šetření, je-li třeba někoho předvolat, někoho nechat předvést nebo doručovat veřejnou vyhláškou osobám, jimž se prokazatelně nedaří doručovat, nebo jde-li o zvlášť složitý případ, a doba nutná k provedení dožádání podle § 13 odst. 3 SprŘ, ke zpracování znaleckého posudku nebo k doručení písemnosti do ciziny. Vzhledem k tomu, že v řízení bylo třeba nařídit opakovaně ústní jednání je správní lhůta pro vydání rozhodnutí stavebním úřadem 60 dnů. Podle § 90 odst. 6 SprŘ platí, že rozhodnutí v odvolacím řízení vydá odvolací správní orgán ve lhůtách stanovených v § 71 SprŘ. Z uvedeného vyplynulo, že lhůta pro vydání rozhodnutí krajským úřadem v odvolacím řízení je rovněž 60 dnů. Lhůta pro vydání rozhodnutí v odvolacím řízení začíná běžet až dnem předání spisu krajskému úřadu, jenž podle § 88 odst. 1 SprŘ stavební úřad předloží do 30 dnů. Dále bylo nutno přihlédnout k ustanovení § 65 odst. 1 SprŘ, podle kterého mimo jiné platí, že po dobu přerušení řízení lhůty týkající se provádění úkonů řízení, neběží. První řízení o dodatečném povolení stavby bylo zahájeno dne [datum]. Dne [datum] stavební úřad řízení přerušil a lhůta pro vydání rozhodnutí tak neběžela do [datum] [ulice] úřad vydal dne [datum] rozhodnutí, tj. po 7,5 měsících řízení a dopustil se tak průtahu v délce 5,5 měsíce. Proti rozhodnutí bylo dne [datum] podáno odvolání, stavební úřad předal správní spis ve 30 denní lhůtě písemností ze dne [datum] Krajský úřad odvolání obdržel dne [datum] a dne [datum] vydal rozhodnutí ve věci, co bylo 11 dní po zákonné 60 denní lhůtě. Na toto prodlení však bylo nutno pohlížet se zřetelem, že nastalo v období přelomu roku. [ulice] úřad obdržel správní spis zpět dne [datum] a od uvedeného dne začala běžet další 60 denní lhůta pro vydání rozhodnutí. [ulice] úřad usnesením ze dne [datum] řízení přerušil do [datum]. Následně opět běžela lhůta pro vydání rozhodnutí do [datum], kdy bylo řízení opět přerušeno do [datum]. Dne [datum] stavební úřad řízení zastavil, usnesení o zastavení řízení nabylo právní moci dne [datum]. Od [datum] do vydání usnesení o zastavení řízení trvalo řízení tři roky, když od doby řízení byla odečtena doba, po kterou lhůty pro vydání rozhodnutí neběželo, neboť řízení bylo přerušeno a 60 denní lhůta pro vydání rozhodnutí. [ulice] úřad se dopustil dvou průtahů v celkové délce 3,5 let, avšak nárok na zadostiučinění za nemajetkovou újmu z daného řízení je již promlčen, když žalobce by se o své újmě dozvěděl nejpozději dne [datum] a šestiměsíční promlčecí lhůta pro uplatnění nároku uplynula dne [datum], tj. před podáním žaloby. Druhé řízení o dodatečném povolení stavby bylo zahájeno dne [datum] a dne 4. +0. 2016 vydal stavební úřad rozhodnutí ve věci v 60 denní lhůtě, proti kterému bylo podáno dne [datum] odvolání. [ulice] úřad předal správní spis odvolacímu orgánu písemností ze dne [datum], což bylo 14 dní po 30 denní lhůtě. Krajský úřad obdržel správní spis dne [datum] a rozhodnutí vydal dne [datum], což bylo 8 dní po zákonné lhůtě, avšak ministerstvo s přihlédnutím k délce prodlení a k faktu, že se opět jednalo o období přelomu roku, což nelze považovat za zpoždění, resp. průtah. Správní spis byl stavebnímu úřadu vrácen dne [datum], od uvedeného dne tak běžela nová 60 denní lhůta pro vydání rozhodnutí. Řízení bylo následně usnesením ze dne [datum] zastaveno, přičemž nabylo právní moci dne [datum]. Délka řízení po vrácení věci k novému projednání byla jeden rok, tj. o 10 měsíců více, než byla zákonná lhůta, avšak stavební úřad musel v uvedené lhůtě provést ohledání místa stavby, následně byla vznesena námitka podjatosti úředních osob, o které muselo být rozhodnuto a následně byla vznesena námitka podjatosti úředních osob, o které muselo být rozhodnuto a následně byl pověřen SÚ [obec], jenž musel celý případ znova nastudovat, tudíž dobu 10 měsíců nebylo lze považovat za průtah v řízení, avšak i v tomto řízení byl nárok na zadostiučinění za nemajetkovou újmu promlčen s odkazem na ustanovení § 32 odst. 3 zák. č. 82/1998 Sb., podle kterého se nárok na náhradu nemajetkové újmy podle tohoto zákona promlčí za šest měsíců ode dne, kdy se poškozený dozvěděl o vzniklé nemajetkové újmě. Podle § 35 OdpŠk promlčecí doba neběží ode dne uplatnění nároku na náhradu škody do skončení předběžného projednání, nejdéle však po dobu 6 měsíců. Promlčecí doba tedy po uplatnění žádosti žalobce neběžela od [datum] do [datum]. Správní řízení bylo pravomocně ukončeno dne [datum]. Promlčecí lhůta uplynula dne [datum]. Podle citovaného zákona je předpokladem vzniku nároku na náhradu škody, resp. nemajetkové újmy nesprávný úřední postup nebo nezákonné rozhodnutí a vznik škody, resp. nemajetkové újmy v příčinné souvislosti s takovým jednáním. Odpovědnost státu je koncipována jako objektivní, kdy nezáleží na zavinění státního orgánu, případně orgánu územní samosprávy ani příslušné úřední osoby, avšak je na poškozeném, aby prokázal existenci jednotlivých předpokladů vzniku odpovědnosti státu za škodu. Soud posuzoval, zda jsou v daném případě splněny podmínky pro vznik odpovědnosti státu za škodu. Řízení o odstranění stavby bylo zahájeno dne [datum]. Dne [datum] byla podána žádost o dodatečné povolení předmětné stavby a dne [datum] stavební úřad z tohoto důvodu řízení přerušil. Podle § 65 odst. 1 SprŘ platí, že po dobu přerušení řízení činí správní orgán a účastníci úkony, kterých je zapotřebí k odstranění důvodů přerušení, lhůty týkající se provádění úkonů v řízení neběží, lhůta pro vydání rozhodnutí ve věci přestává běžet již dnem, kdy nastal některý z důvodů uvedených v § 64 odst. 1 a neskončí dříve než 15 dnů ode dne, kdy přerušení řízení skončilo. Ačkoliv stavební úřad opomněl řízení o odstranění stavby po žádosti o dodatečné povolení této stavby přerušit, lhůta pro vydání rozhodnutí ve věci podle správního řádu neběžela a jednalo se o formální pochybení stavebního úřadu, neboť předpoklad přerušení řízení o odstranění stavby vycházel z § 129 odst. 3 stavebního zákona Lhůta pro vydání rozhodnutí neběžela od [datum] do [datum], kdy bylo pravomocně ukončeno řízení o dodatečném povolení stavby. [ulice] úřad následně pokračoval v řízení, aniž by vydal rozhodnutí ve věci do [datum], kdy bylo opět řízení přerušeno z důvodu žádosti o dodatečné povolení stavby. Celková doba řízení v uvedeném okamžiku byla 2 roky a 9 měsíců. [ulice] úřad se tak v daném okamžiku dopustil průtahu v délce 2 roky a sedm měsíců. V průběhu přerušení řízení byl z důvodu podjatosti vedením řízení pověřen SÚ [obec], jenž v řízení pokračoval po pravomocném skončení řízení o dodatečném povolení stavby dne [datum]. SÚ [obec] vydal dne [datum] rozhodnutí ve věci, tj. po 6 měsících vedení řízení, což nebylo lze považovat za nijak významné překročení správní lhůty, neboť SÚ [obec] musel daný případ nastudovat, opakovaně seznámit účastníky řízení s podklady pro vydání rozhodnutí a vliv na dobu řízení měla i žádost o prodloužení lhůty, neboť SÚ [obec] musel daný případ nastudovat, opakovaně seznámit účastníky řízení s podklady pro vydání rozhodnutí a vliv na dobu řízení měla i žádost žalobce o prodloužení lhůty k podání jeho vyjádření. Celková doba řízení do vydání rozhodnutí ve věci byla tři roky a tři měsíce. Správní orgány se dopustili průtahu v řízení v celkové délce 3 roky a 1 měsíc. Proti rozhodnutí ve věci bylo dne [datum] podáno odvolání a dne [datum] jeho doplnění, SÚ [obec] předal správní spis krajskému úřadu dne [datum], tj. do 30 dnů od doplnění odvolání. Krajský úřad správní spis obdržel dne [datum] a rozhodnutí vydal v zákonné lhůtě 60 dnů dne [datum]. Řízení bylo pravomocně ukončeno dne [datum]. V řízení o odstranění stavby se vyskytly průtahy, což však neznamenalo, že žalobci vznikla nemajetková újma, když žalobce dle názoru soudu vznik újmy neodůvodnil a nepopsal dostatečně, pokud šlo o skutková tvrzení a důkazy ke svým tvrzením, a to pokud šlo o jednotlivé průtahy v daném období, jakou újmu mu způsobily a jak se jeho újma projevovala v jeho osobní sféře. Soud se zabýval otázkou, zda-li by jiná osoba v obdobném postavení vnímala průtahy v řízení úkorně a dospěl k závěru, že žalobcova reakce byla vzhledem k předmětu řízení neadekvátní, když v řízení se jednalo o odstranění stavby přístupové komunikace k rodinnému domu, když rodinné domy [adresa] a [adresa] měly původně přístup ke svým garážím, jež jsou součástí rodinných domů, společný. Poté, co byl společný přístup ke garážím zrušen a pozemky byly rozděleny a oploceny, bylo zřejmé, že rodinný dům [adresa] započne využívat přístup ke garáži ve stávajícím rozsahu, neboť jinou cestou není přístup možný, když navíc stejný přístup má zřízen i sám žalobce na pozemku v jeho vlastnictví. Námitky žalobce nebyly nikdy stavebním úřadem shledány důvodnými. Vzhledem k provedenému dokazování má soud za to, že průtahů v řízení o odstranění stavby se správní orgány dopustili až po [datum], tj. po novele stavebního zákona zákonem č. 350/2012 Sb., podle které platilo, že stavba již nevyžadovala vydání územního rozhodnutí a stavební úřad měl zahájené řízení o odstranění stavby usnesením zastavit, avšak neučinil tak a řízení trvalo do [datum]. Soud vzal zřetel na skutečnost, že žalobce byl od [datum] v řízení zastoupen osobou, jež disponovala dostatečným právním vzděláním a vědomostmi, tudíž bylo žalobci nejpozději od počátku zastupování zřejmé, že řízení o odstranění stavby bylo vedeno nadbytečně a správní orgány neměly oporu v právních předpisech, aby bylo nařízeno odstranění stavby. Žalobce musel mít vědomost o závěru správního řízení, stejně tak muselo být žalobci zřejmé, že se na úpravu pozemku pro přístup ke garáži nevztahují odstupové vzdálenosti od hranice pozemku, když v průběhu řízení byla spolehlivě ověřena funkčnost likvidace dešťových vod a SÚ [obec], přičemž zpevnění pozemku štěrkem nebylo novým nárokem v předmětném území ani novou imisí. Žadatel mohl pociťovat újmu v důsledku existence jeho studny umístěné v blízkosti společných hranic pozemků, neboť studna byla provedena v roce 2008 a tudíž s vědomím, že na sousedním pozemku existuje stávající garáž s odpovídajícím přístupem. Městský úřad Trutnov, odbor životního prostředí jakožto příslušný vodoprávní úřad ve sdělení č. j. 13121/2017 ze dne 8. 2. 2017 konstatoval, že předmětná studna nemá ochranné pásmo, neboť žadatel neuvedl žádost o stanovení ochranného pásma do souladu s právními předpisy a řízení tak bylo zastaveno a v okolí studny zřídil žalobce zpevněné plochy na místo zatravněné plochy a sám tak nedodržel doporučenou ochranu vodního zdroje. Ve správním spisu k dodatečnému povolení stavby byly založeny fotografie dokazující, že na pozemku ve vlastnictví žalobce jsou auta v těsné blízkosti studny parkovány běžně, tudíž žalobci újma vyplývající z námitek žalobce vznesených v průběhu řízení nemohla vzniknout. V daném případě nelze nemajetkovou újmu vyčíslit pomocí Stanoviska citovaného shora, jež se na průtahy v řízení nevztahuje. Žalobci nemohla v daném řízení vzniknout ani nemajetková újma z důvodu nesprávného úředního postupu správních orgánů spočívajícího v nepřiměřené délce řízení. Pod ochranu čl. 6 Evropské úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod nedopadá správní řízení samo o sobě, avšak pouze tehdy, je-li jeho absolvování podmínkou pro přístup k soudu, tj. jestliže na ně navazuje soudní přezkum. Nejsou-li však podmínky splněny, ať již z hlediska věcné působnosti čl. 6 odst. 1 Úmluvy nebo toho, že posuzované řízení neprobíhalo před soudem a nejde ani o správní řízení, na které by soudní řízení navazovalo, pak čl. 6 odst. 1 Úmluvy na posuzované správní řízení nedopadá a nelze tak na posouzení přiměřenosti jeho délky a případnou satisfakci při porušení práva na jeho přiměřenou délku aplikovat ani Stanovisko. V daném případě probíhalo správní řízení před stavebním úřadem SÚ [obec] a krajským úřadem a věc nebyla řešena soudně. Základní předpoklad pro aplikovatelnost čl. 6 odst. 1 Úmluvy a tedy i Stanoviska, jež se opírá o judikaturu ESLP, tudíž nebyl splněn. Výsledek správních řízení neměl přímý vliv na existenci, rozsah ani výkon žadatelova práva ve smyslu čl. 6 odst. 1 Úmluvy. Z uvedeného důvodu nebylo lze čl. 6 odst. 1 Úmluvy a na něj navazující judikaturu ESPL a judikaturu Nejvyššího soudu ČR včetně Stanoviska na délku posuzovaného řízení aplikovat. Předmětem řízení byla štěrkem zpevněná přístupová cesta do stávající garáže na pozemku sousedícím s pozemkem ve vlastnictví žalobce, na kterém má žalobce rovněž dlážděnou přístupovou cestu. [ulice] úřad se dopustil průtahů v řízení o odstranění stavby označené jako účelová komunikace k rodinnému domu [adresa], v ulici [okres], obec Trutnov, část obce Kryblice, na pozemku parc. [číslo] v kat. úz. [obec], v celkové délce tři roky a jeden měsíc, tudíž nemajetková újma žalobci vznikla, avšak nikoliv v rozsahu původně žalobcem uváděném. Žalovaná uspokojila nárok žalobce na zadostiučinění za nemajetkovou újmu v rámci předběžného projednání nároku, jak vyplynulo z jejího podání ze dne [datum] doručeného žalobci tak, že konstatovala porušení práva na dodržení lhůty stanovené § 71 SprŘ v řízení, jež bylo pravomocně ukončeno dne [datum] rozhodnutím krajského úřadu č. j. KUKHK [číslo] UP/2018/Sv ze dne 4. 1. 2019, jímž bylo zamítnuto odvolání žalobce a potvrzeno rozhodnutí SÚ [obec], č. j. MUDK- VÚP/87209-2018 2018 ze dne 28. 8. 2018, o nenařízení odstranění výše uvedené stavby. Zároveň se žalovaná omluvila za nemajetkovou újmu, jež žalobci vznikla v uvedeném správním řízení v důsledku porušení práva na dodržení lhůty pro vydání rozhodnutí v zákonné lhůtě. Soud vzal v potaz, že základní podmínkou pro vyvození odpovědnosti státu za škodu je prokázání příčinné souvislosti mezi tvrzenou škodou a nesprávným úředním postupem. Podle § 5 OdpŠk žalovaná za škodu neodpovídá, když vznik škody způsobené nezákonným rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem nebyl prokázán. Zadostiučinění za nemajetkovou újmu se poskytuje v případě, pokud dojde v důsledku výkonu státní moci k zásahu do osobní sféry poškozeného nebo jako kompenzace za stav nejistoty ohledně výsledku soudního nebo správního řízení v důsledku nepřiměřeně dlouho vedeného řízení. Zadostiučinění za vzniklou nemajetkovou újmu způsobenou nezákonným rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem se poskytuje podle § 31a OdpŠk. Jestliže nemajetkovou újmu nebylo možné nahradit jinak a samotné konstatování porušení práva by se nejevilo jako dostačující, poskytne se zadostiučinění v penězích, kdy se při stanovení výše přiměřeného zadostiučinění přihlédne k okolnostem případu a závažnosti vzniklé újmy podle hledisek uvedených v odst. 3 tohoto ustanovení. 14 V daném případě trvalo správní řízení nepřiměřeně dlouhou dobu. Předmětem řízení o odstranění stavby byla štěrkem zpevněná přístupová cesta do stávající garáže na pozemku sousedícím s pozemkem ve vlastnictví žalobce, na kterém má sám žalobce rovněž přístupovou cestu, avšak dlážděnou. V řízení se jednalo o odstranění stavby přístupové komunikace k rodinnému domu, když rodinné domy [adresa] měly původně přístup ke svým garážím, jež jsou součástí rodinných domů, společný. Poté, co byl uvedený společný přístup ke garážím zrušen a pozemky byly rozděleny a oploceny, bylo zřejmé, že rodinný dům [adresa] započne využívat ke garáži ve stávajícím rozsahu, neboť jinou cestou není přístup možný. [příjmení] přístup má zřízen sám žalobce na pozemku v jeho vlastnictví. Žalobcem podané námitky nebyly shledány v předmětném řízení důvodnými. Soud hodnotil všechna správní řízení od roku 2008 do roku 2018 jako jeden celek, neboť se týkala týchž pozemků a dosažení jednoho jediného cíle, tj. nápravy existujícího neutěšeného stavu v užívání předmětných pozemků, a to jak žalobcova, tak sousedního původně ve vlastnictví manželů [příjmení], následně ve vlastnictví soukromé společnosti a nakonec ve vlastnictví [jméno] [příjmení]. Soud se zabýval z uvedeného důvodu nikoliv jednotlivými průtahy v řízení o odstranění stavby, jejichž existenci potvrdila sama žalovaná s tím, že se správní orgány dopustily po [datum], tj. po novele stavebního zákona č. 350/2012 Sb., podle které stavba již nevyžadovala vydání územního rozhodnutí, a stavební úřad měl zahájené řízení o odstranění stavby usnesením, jež se poznamenávalo do spisu, zastavit. [jméno] žalovaná potvrdila, že stavební úřad nečinil kroky v souladu se stavebním zákonem, když řízení trvalo do [datum]. Nic na věci nemění skutečnost, že žalobce byl od [datum] v řízení zastoupen osobou, jež disponovala dostatečným právním vzděláním a vědomostmi, aby bylo žalobci nejpozději od počátku zastupování zřejmé, že řízení o odstranění stavby je vedeno nadbytečně a postup správního orgánu nemá oporu v právních předpisech tak, aby bylo možné nařídit odstranění stavby. Žalovaná tím v podstatě potvrdila nedostatky v rozhodování správního orgánu, jež mělo za následek nepřiměřenou délku správního řízení. Žalobce v souvislosti se shora uvedeným řízením utrpěl zcela prokazatelně újmu spočívající v dlouhé roky trvající nejistotě ohledně jeho výsledku, což se nevhodně podepsalo i na sousedských vztazích v místě a vyvolalo útoky sousedů na žalobce. Žalobce, jenž se snažil v rámci dobrých sousedských vztahů a postupu dle platných právních předpisů, zcela oprávěně pociťoval újmu v důsledku nevhodného chování vlastníků sousedního pozemku, obával se o existenci studny umístěné v blízkosti společných hranic pozemků, byť studna byla provedena v roce 2008 Městský úřad Trutnov a byť odbor životního prostředí jakožto příslušný vodoprávní úřad, ve sdělení č. j. 13121/2017 ze dne 8. 2. 2017 konstatoval, že předmětná studna nemá ochranné pásmo. [jméno] žalovaná uznala průtahy v řízení v délce tři roky a jeden měsíc, přičemž k výzvě žalobce jej sama, vědoma si svých pochybení, uspokojila tak, že konstatovala porušení práva na dodržení lhůty stanovené v § 71 SprŘ v řízení, jež bylo pravomocně ukončeno dne [datum] rozhodnutím Krajského úřadu Královéhradeckého kraje ze dne [datum], č. j. KUKHK [číslo] UP/2018/Sv, jímž bylo zamítnuto odvolání žadatele a potvrzeno rozhodnutí SÚ [obec] č. j. MUDKVÚP/87209-2018 2018 ze dne 28. 8. 2018 o nenařízení odstranění stavby. 15 Soud rozhodl výrokem I. tohoto rozsudku o povinnosti žalované zaplatit žalobci částku 80 000 Kč, když měl v konkrétním případě za to, se zřetelem k výsledkům provedeného dokazování, konstatování porušení práva žalobce není vzhledem k útrapám, které žalobce ve správním řízení utrpěl, v daném případě dostačující a odpovídající skutkovému stavu věci, proto mu přiznal náhradu nemajetkové újmy ve shora uvedené výši. Soud vzal zřetel na nutnost uspořádat v daném případě spravedlivě poměry účastníků i se zřetelem k intenzitě zásahů, ke kterým v právech žalobce došlo v řízení o dodatečném povolení účelové komunikace po dobu trvající celkem deset let. 16 O náhradě nákladů řízení rozhodl soud výrokem II. tohoto rozsudku podle § 142 odst. 3 o.s.ř. tak, že přiznal žalobci, jenž byl v řízení zcela úspěšný a rozhodnutí záleželo na úvaze soudu, částku 28 035 Kč, jež sestávala jednak z nákladů zastoupení advokátem, jemuž náleží odměna stanovená podle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 80 000 Kč sestávající z částky 2 815 Kč za každý z devíti úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. (převzetí zastoupení, sepis žaloby, výzva k plnění, 2x účast u jednání soudu I. stupně, odvolání žalobce, vyjádření k odvolání žalované, účast u jednání soudu II. stupně jako odvolacího, doplnění skutkových tvrzení důkazů k výzvě soudu), tj. 25 335 Kč včetně 9 paušálních náhrad výdajů po 300 Kč, tj. 2 700 Kč dle § 13 cit. vyhl.

Poučení