27 C 63/2020-92

Rubrum

Obvodní soud pro Prahu 1 rozhodl samosoudkyní Mgr. Petrou Lukáškovou ve věci žalobkyně: [osobní údaje žalobkyně] zastoupená advokátem [údaje o zástupci] proti žalované: [osobní údaje žalované] zastoupená advokátem Mgr. [jméno] [příjmení] sídlem [adresa] o zaplacení 322 131 Kč s příslušenstvím takto:

Výrok

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 322 131 Kč s úrokem z prodlení ve výši 10% ročně z částky 322 131 Kč od [datum] do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaná je povinna zaplatit ČR – Obvodnímu soudu pro Prahu 1 na nákladech státu částku 1 498,40 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni na nákladech řízení částku 84 885 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám Mgr. [jméno] [jméno].

Odůvodnění

1 Žalobou došlou zdejšímu soudu dne [datum] se žalobkyně domáhala po žalované zaplacení částky 322 131 Kč s příslušenstvím z titulu smlouvy o dílo s odůvodněním, že žalobkyně vyúčtovala žalované cenu za provedení díla podle smlouvy o dílo ze dne [datum], jejímž předmětem byla výstavba dvou bočních schodišť a dvou výtahových šachet na stavbě v [obec] za cenu 322 131 Kč se splatností [datum]. Žalobkyně zaslala žalované fakturu č. 2019 opětovně dne [datum] emailem. Dále žalobkyně zaslala žalované výzvu k plnění dne [datum]. Žalovaná žalobkyni na dlužné částce nic neuhradila, proto žalobkyně uplatnila svůj nárok soudní cestou. 2 Žalovaná ve vyjádření k žalobě uvedla, že nárok žalobkyně není důvodný a neuznává jej, když mezi účastnicemi řízení nedošlo ke vzniku smluvního vztahu, jehož předmětem měl být závazek žalobkyně provést dílo ve prospěch žalované a závazek žalované zaplatit cenu za provedení díla ve prospěch žalobkyně. Žalobkyně nikterak nedoložila provedení jí uváděného díla včetně rozsahu provedených prací a jejich cenu. Žalovaná uvedla, že neeviduje, že by dílo, jehož provedení mělo být podle tvrzení žalobkyně předmětem smluvního vztahu, bylo žalobkyní ve prospěch žalované řádně provedeno a předáno, přičemž v důsledku uvedeného platí, že žalobkyni nevznikl a ani nemohl vzniknout nárok na úhradu částky podle faktury, které se žalobkyně po žalované v rámci shora nadepsané věci domáhá, když není patrné, jak žalobkyně dospěla k žalované částce, u které ani neuvádí, z čeho se sestává a jak k její výši došla, co je v ní zahrnuto, na základě jakého právního důvodu ji žádá, apod. Vzhledem k absenci vzniku smluvního vztahu nebyla ani nemohla být mezi žalobkyní a žalovanou sjednána cena za provedení díla, tj. tato musela být jednostranně určena žalobkyní, což není přípustné. Žalovaná poukazuje na to, že povinnost tvrzení a povinnost důkazní stran uzavření smluvního vztahu mezi žalobkyní a žalovanou, stran rozsahu a ceny předmětu plnění a dalších skutečností tíží žalobkyni, která však tyto povinnosti neplní. Žalovaná sporovala skutečnosti žalobkyní uváděné a tvrdila, že žalobkyně nemá nárok na uhrazení jí požadované částky vzhledem k výše uvedené skutečnosti a tedy žalovaná považuje nárok uplatňovaný žalobkyní za nedůvodný. 3 Podáním došlým soudu dne [datum] navrhla žalobkyně změnu žalobního petitu tak, že žádala soud o přiznání úroku z prodlení ode dne [datum], což odůvodnila skutečností, že dne [datum] byla vystavena faktura č. 2019 na žalovanou částku, jež byla objednateli zaslána poštou dne [datum] a podle webových stránek České pošty, s. p., byl doručen dopis RR 318546673CZ dne [datum], avšak žalovaná jako objednatel se k soupisu provedených prací do tří dnů nevyjádřila, tudíž uplynutím lhůty se mělo za to, že je soupis objednatelem odsouhlasený, tj. nejpozději k [datum]. Od uvedeného okamžiku běžela lhůta splatnosti, která byla čtrnáctidenní. Splatnost faktury nastala dne [datum], tj. [datum] byla žalovaná v prodlení s jejím zaplacením. 4 Soud vzal za prokázaný skutkový stav věci jednak ze smlouvy o dílo ze dne [datum], že žalobkyně a žalovaná uzavřely dne [datum] smlouvu o dílo, na základě které se žalobkyně zavázala provést pro žalovanou práce spočívající ve výstavbě dvou bočních schodišť a dvou bočních výtahových šachet na bytovém domě (dále jen„ dílo“). Podle čl. V. bylo mezi stranami ujednáno, že za provedení díla bude žalobkyni vyplacena odměna ve výši 1 424 813 Kč. Jak soud zjistil z Přílohy ze dne [datum] ke smlouvě o dílo ze dne [datum], uvedenou přílohou ke smlouvě o dílo ze dne [datum] strany změnily ujednání o platebních podmínkách v původní smlouvě o dílo tak, že se vzájemně dohodly o změně frekvencí fakturace plateb. Podle čl. II. bodu 1 dodatku ke smlouvě o dílo si strany ujednaly, že po zahájení prací bude vystavena zálohová faktura ve výši 50 000 Kč. Následně podle bodu B, že bude zhotovitel dílo fakturovat po předání hotového podlažního patra v daném bytovém objektu, přičemž předání dílčího plnění bude potvrzeno zápisem ve stavebním deníku. Jak soud zjistil z dokumentu označeného [anonymizována tři slova] [číslo] ze dne [datum], další přílohou smlouvy o dílo byla příloha týkající se Pojištění [anonymizována dvě slova] [číslo] ze dne [datum]. Jak soud zjistil z Nabídky [číslo] další přílohou smlouvy o dílo byla příloha označená jako Nabídka [číslo] ze dne [datum]. Jak soud zjistil ze zálohové faktury [číslo] potvrzení banky o úhradě ze dne [datum], dne [datum] byla žalobkyní vystavena dne [datum] žalované zálohová faktura č. [anonymizováno] [číslo] na částku 50 000 Kč, kterou žalovaná podle potvrzení banky o úhradě ze dne [datum] žalobkyni uhradila. Jak soud zjistil z e-mailu žalobkyně ze dne [datum] a harmonogramu ze dne [datum], žalovaná vyzvala e-mailem žalobkyni dne [datum] k doložení harmonogramu stavebních prací. Žalobkyně vypracovala a předala požadovaný harmonogram dne [datum]. Jak soud zjistil z faktury [číslo] ve spojení s rozpisem provedených prací a ve spojení s podacím lístkem ze dne [datum], žalobkyně zaslala žalované fakturu [číslo] znějící na částku 322 131 Kč se splatností do [datum]. Jak soud zjistil z Oznámení o pozastavení prací zhotovitelem ve spojení s podacím lístkem ze dne [datum], vzhledem ke skutečnosti, že žalovaná fakturu neuhradila, zaslala jí žalobkyně oznámení o pozastavení prací dle smlouvy o dílo ze dne [datum]. Oznámení o pozastavení prací bylo zasláno poštou dne [datum]. Jak soud zjistil z výzvy k úhradě ze dne [datum] ve spojení s podacím lístkem ze dne [datum], žalobkyně vyzvala žalovanou k úhradě dlužné částky výzvou ze dne [datum]. Jak soud zjistil z druhé výzvy k úhradě ze dne [datum] ve spojení s podacím lístkem ze dne [datum] a e-mailem ze dne [datum] s potvrzením o doručení, žalobkyně zaslala žalované dne [datum] druhou výzvu k úhradě, když nedošlo k úhradě v termínu splatnosti, přičemž tato ještě téhož dne byla zaslána žalované poštou a e-mailem, který žalovaná potvrdila. Jak soud zjistil ze záznamu ve stavebním deníku z předmětné stavby, obsahoval záznam dne [datum], podle kterého k uvedenému datu došlo k předání první části díla k fakturaci. Jak soud zjistil z výpovědi svědka [příjmení] [jméno] [jméno], stavebního technika a technického konzultanta, tento se účastnil provádění shora uvedeného díla. [ulice] dozor na stavbě v rozhodné době prováděl Ing. [jméno] [příjmení]. Svědek [příjmení] [jméno] organizoval práci na stavbě, jež se týkala technických věcí, zajišťoval sled subdodavatelů tak, aby jejich zakázky na sebe navazovaly. U předání díla žalobkyní žalované nebyl. Pracovníci dělali na stavbě tak, jak měli, jen byl problém s dodržováním termínů podle harmonogramu. Časově se práce nedařilo koordinovat tak, aby odpovídaly harmonogramu. Slyšel, že se má stavba ukončit z důvodu neplacení. Mohlo k tomu dojít někdy na počátku roku 2020. Žalobkyně provedla dílo v rozsahu jednoho až tří pater, celkově mělo být provedeno pět pater. Když bylo postaveno jedno až dvě patra, tak již pracovníky žalobkyně na stavbě neviděl. Na stavbě byl veden stavební deník. V rámci své činnosti na stavbě přejímal od pracovníků žalobkyně betonáž, kontroloval při přejímce výstuže konstrukce a urgoval dodržování termínů. Jak soud zjistil z výpovědi svědka [příjmení] [jméno] [jméno] ve spojení s [číslo] stavebního deníku, dne [datum] podepsal svědek stavební deník na jeho čísle listu 8. V dané době byla podle jím podepsaného zápisu ve stavebním deníku na uvedeném čísle listu 8 na stavbě podbedněná konstrukce. [příjmení] výstuž byla v souladu s projektovou dokumentací a svědek ve stavebním deníku konstatoval, že byla provedena betonáž. Zápisy do stavebního deníku byly vedeny do [datum], poté již žalobkyně jako zhotovitel se svými pracovníky na stavbě dílo dále nerealizovala. Svědek neměl na starosti financování stavby. Finance měl na starosti pan [příjmení], který se ptal svědka na prostavěnost na stavbě a zda může uvedené práce vyfakturovat. Ing. [příjmení] byl stavební dozor na předmětné stavbě, neboť byl stavebním dozorem investora, [právnická osoba] [ulice]. Harmonogram ani smlouvu neměl svědek k dispozici. Jedno podlaží však mělo být podle jeho informací, které obdržel, provedeno za sedm až deset dnů. Po uvedené lhůtě mělo být realizováno další patro. Harmonogram byl ve smlouvě o dílo, avšak svědek neměl k dispozici ani smlouvu o dílo ani harmonogram. Nepamatoval si, zda bylo žalobkyní dokončeno 1. podzemní podlaží (dále jen„ 1. PP“) a část 1. nadzemního (dále jen„ 1. NP“) k [datum]. Pokud šlo o fotodokumentaci předloženou svědkovi k vyjádření, svědek k obrázku označenému soudcem [číslo] [číslo] uvedl, že jde o schodiště připravené k betonáži z 1. PP do 1. NP. K obrázku [číslo] uvedl, že jde o výstuž horní podesty 1. NP. Pokud šlo o obrázek [číslo] [číslo] šlo v obou případech o betonáž schodiště, 1. podesty 1. NP, horní úroveň schodiště z 1. PP do 1. NP, nevěděl, zda šlo o levé či pravé schodiště. Obrázky [číslo] byly nečitelné. Pokud šlo o obrázek [číslo] šlo o stejné schodiště jako u obrázku [číslo] avšak ze západní části objektu. K obrázku [číslo] nevěděl nic. K obrázku [číslo] věděl, že šlo o západní schodiště z 1. PP do 1. NP. Vícepráce prováděné žalobkyní spočívaly v bouracích pracích spočívajících v bourání starých zdí, které na stavbě byly ještě před zahájením prací žalobkyní v 1. PP, když zde původně při započetí prací byla založena šaleta od dřívějšího dodavatele, která nebyla rozměrově dobře, proto ji žalobkyně musela nejprve upravit. Žalobkyně prováděla na pravé i levé straně výdřevu schodišť a armování spočívající v pokládce kari sítí a zalití betonem. Svědek obsah smlouvy o dílo neznal. Nemohl smlouvu o dílo sám o sobě měnit. Nedal žalobkyni výslovně najevo, že ji může měnit. Převzetí díla svědkem bylo upraveno v příkazní smlouvě, že je oprávněn dílo převzít od dodavatele. Pokud mu pan [příjmení] řekl, aby se podíval na výstuž před betonáží, zkontroloval ji, avšak následně provedení díla žalobkyní nepřebíral. Nepamatoval si na rozsah díla předaného žalobkyní před ukončením jejího působení na stavbě. Betonáž schválil, byla v pořádku, k tomu došlo k datu [datum]. K fakturaci oprávněn nebyl. Soupis prací neměl k dispozici. Nevěděl, jaké práce měla žalobkyně na stavbě provést do [datum]. Pamatoval si, že byly špatně provedeny dojezdy výtahových šachet, což musela žalobkyně předělávat, avšak kvůli předchozímu dodavateli. Nešlo o chybu způsobenou žalobkyní. Sjednávat dílo oprávněn nebyl. Pokud dostal informace od pana [příjmení] o nutnosti odbourat špatné stávající dojezdy výtahových šachet, šlo vše o pokyny na ústní bázi. Případné změny smlouvy o dílo, cenu za vícepráce, řešil pan [příjmení]. Svědek nikomu neříkal, že je oprávněn jednat o cenách. Jak soud zjistil z výpovědi svědkyně [příjmení] [jméno] [příjmení], na stavbě pracovala v pozici přípravářky, asistentky stavby, zajišťovala materiál pro stavbu. Byla asistentkou pana [příjmení] a Ing. [jméno]. Nepamatovala si, v jakém stádiu se nacházelo dílo v okamžiku přerušení prací žalobkyní. Pokud šlo o obrázky jí soudem předložené, na obr. [číslo] [číslo] viděla hotovou výztuž, bednění, přípravu na betonáž. Podle obrázků nešlo zjistit, o jaké šlo patro. Na obr. [číslo] bylo vyarmování podesty a zazdění výtahové šachty. Na obr. [číslo] šlo o betonáž. Na obr. [číslo] šlo o betonáž na podestě. Obrázky [číslo] a 7. nebyly čitelné. Na obr. [číslo] byla armatura, vázání železa na podestě, avšak nevěděla, o jaké šlo podlaží. Obr. [číslo] byla vyarmovaná spodní stěna schodů. Obr. [číslo] byl vyvázaná spodní stěna schodů a podesty. Obr. [číslo] byl další patro, avšak nevěděla jaké, nedokázala jej specifikovat. Na uvedeném obrázku se vyvazovala podesta nebo odstraňovala. Svědkyně nepřebírala žádnou část díla od žalobkyně. Žalobkyně pracovala na stavbě. Dodávání materiálu na stavbu zajišťovala svědkyně, pokud šlo o železo a beton. Stavba neprobíhala dobře, byť žalobkyně a její pracovníci pracovali. Pan [obec] řešil termíny a fakturaci. Na betonáž schodišť si svědkyně pamatovala, objednal se mix a vybetonovalo se. O kvalitu provedení díla se nestarala, nekontrolovala ji, zásobovala stavbu materiálem včetně projektové dokumentace. Stav staveniště po svém příchodu na stavbu si nepamatovala. Nepamatovala si, zda-li se muselo něco ze stavby odstranit před provedením díla. Fakturaci a harmonogram probírali s [jméno] [příjmení]. Uvedené nespadalo do její kompetence. Žalobkyně měla k dispozici prováděcí dokumentaci ke stavbě, avšak i přes to se musela předělávat podle potřeb na stavbě. Pokud šlo o přílohu [číslo] tato se týkala šachty dojezdu výtahu, na základě které byla prováděna stavba a od statika [příjmení] byla vždy dodána statická zpráva na monolity schodišť. Ing. [jméno] [příjmení] si přebíral dílo jako autorský dozor. Svědkyně obsah smlouvy o dílo znala, protože ji připravovala, avšak nepamatovala si ji již s odstupem času podrobně. Upravila podle pana [příjmení] a jeho příkazu vzorovou smlouvu, kterou používali v jiných případech. Fakturovalo se po měsících. Konkrétní formulaci fakturačních podmínek ze smlouvy si s odstupem času nepamatovala, nebyla oprávněna smlouvu měnit po jejím uzavření. Svědkyně nedala najevo žalobkyni, že může měnit smlouvu o dílo. Nebyla oprávněna přebírat dílo a dala najevo žalobkyni, že dílo nesmí přebírat. Stavbu přebíral pan [příjmení] [jméno] a Ing. [jméno] [příjmení]. Do [datum] měly být realizovány v rámci smlouvy o dílo oboje schody na obou stranách, boční i druhé. Na realizaci schodiště měli deset až patnáct dní. Posuny v harmonogramu stavby neřešila, protože to nebylo v její kompetenci. K soupisu provedeného díla a fakturaci se nemohla vyjádřit. Vícepráce vždy hromadně domluvili při kontrolních dnech jednou týdně. Jak soud zjistil z výpovědi svědka [jméno] [příjmení], otce jednatele žalobkyně, tesaře, pracoval na předmětné stavbě jako hlavní mistr. Měl na starosti výstavbu schodišť a výtahových šachet na bloku A a C. Pracuje pro firmu žalobkyně dva a půl roku. Při příchodu na stavbu se tato přeměřovala, protože byla špatně postavená původním dodavatelem. Žalobkyně musela nejprve vše včetně výtahové šachty rozebrat až na základy a znovu se prováděly záložky základů výtahových šachet. Realizace probíhala čtrnáct dnů. Bylo nutno rozbít i základové desky. Následně se prováděly nové výtahové šachty po 1. NP na obou stranách. Postavily se s výdřevou a armaturou strana A a C. Dílo si vždy po určité době převzal statik po statické stránce. Svědek poukázal na velké časové prostoje kvůli včasnému nedodání stavebního materiálu potřebného pro realizaci stavby. S prací se muselo čekat na dodání materiálu. Skluz řešil s panem [příjmení], [příjmení], [jméno]. Firma žalobkyně své pracovníky za jimi odvedenou práci včas vyplácela. Avšak byli závislí na dodání materiálu. Např. jim nebylo dodáno včas železo na stavbu kvůli špatné organizaci stavby. I přes překážky stavbu rozběhli za těžkých podmínek, udělali výdřevu a armaturu, ukončili práce před vánoci s tím, že nastoupí opět po vánocích. Odsouhlasený harmonogram prací znal. Měli realizovat dílo do dubna 2020. Prodlevy na straně stavby byly i proto, že na stavbě nebyl prostor pro její realizaci, všude byl starý vybouraný nebo nový materiál, nedalo se na stavbě mnohdy ani hnout, museli si udělat pořádek na stavbě a pak ji realizovat. Bylo třeba zamůrovat některá okna, některá okna neseděla podle projektu, proto museli stávající otvory pro okna vybourávat a zazdívat, protože otvory neseděly. Jak soud zjistil z výpovědi svědka [jméno] [příjmení], prováděl na stavbě bourací a stavební práce výtahové šachty a schodiště. Naposledy na stavbě k [datum] bylo realizováno 1. PP, tzv. pivnice, česky sklep, dále 1. NP, armatura a betonáž a výdřeva na další poschodí, aby bylo připraveno na další poschodí armování. U předání díla žalované nebyl přítomen. O termínech stavby neměl přehled. Zda bylo nějaké prodlení ze strany žalobkyně při realizaci díla, nevěděl. Neměl na starosti fakturaci ani stanovení cen díla. Na stavbě zaměřovali vše na novo a vystavěli dílo včetně výtahové šachty do 1. NP. Jak soud zjistil z výpovědi svědka [jméno] [příjmení], tento na stavbě prováděl zednické práce jako subdodavatel žalobkyně, která mu každý den zadávala konkrétní, čistě zednické práce spočívající ve vybourání otvorů, dozdívání, zakládání předkladů, realizace vstupů do vchodů. Práci mu za žalobkyni zadával [jméno] [příjmení] a odevzdával ji hotovou opět jemu. Na stavbě se vyskytoval ještě před vánoci. V 1. NP byla podesta, armatury, bylo hotové 1. patro výtahové šachty, tj.

1. PP a 1. NP. Všechny faktury byly uhrazené žalobkyní svědkovi jako subdodavateli. Všechny práce na díle jemu zadané provedl. U předávání celkového díla žalované nebyl. Rozsah prací nebyl schopen posoudit a popsat. Jak soud zjistil z výpovědi svědka [příjmení] [jméno] [příjmení], pracoval na předmětné stavbě jako technický dozor invesstora. Žalobkyně nastoupila na stavbu v prosinci 2019. Realizovala výstavbu schodiště z 1. PP do 1. NP včetně bočního schodiště. Postup díla byl pomalý. Nepamatoval si, zda žalobkyně zrealizovala schodiště i do 2. NP. Věděl, že dne [datum] a [datum] povoloval betonáž z 1. PP do 1. NP a 11.

12. A 16. 1. do 1. NP. Pokud šlo o výsledek činnosti žalobkyně, pak část schodiště, které realizovala, bylo použitelné ke svému účelu i co do kvality. Svědek hodnotil výkon žalobkyně jako nejlepší zhotovitelky na stavbě ve srovnání s dalšími dvěma po ní nastoupivšími firmami. Žalobkyně nedodržovala termíny. Nevěděl, proč byla ukončena spolupráce účastnic tohoto řízení. [příjmení] obsah smlouvy. Dílo mělo být dodáno do určitého termínu. Pokud šlo o vícepráce, vybourávaly se stávající stropní nosníky, vybourávalo se původní schodiště, rekonstruovalo se. [příjmení] se vybourat celý obdélník skrz celý dům vertikálně. Svědek pravidelně přebíral prováděné dílo spočívající ve výztuži a kontroloval betonáž. Kvalita práce žalobkyně byla dobrá, odpovídala projektu. Dne [datum] povolil betonáž a podepsal se do stavebního deníku, což výslovně potvrdil. Účastnil se kontrolních dní, které se konaly každý týden. Snažil se tlačit na dodržování termínů. Povoloval vybednění trojramenného schodiště a vyvázání výstuže před betonáží mezi 1. PP a 1. NP. Po [datum] udělala žalobkyně druhé schodiště a rameno o patro výš. Na práce žalobkyně navázala plynule jiná společnost, která nemusela nic bourat a opravovat. V současné době ještě není dílo dokončeno zcela, není dokončeno schodiště a výtahové šachty. 5 Soud zamítl jako nadbytečný z důvodu ekonomie sporu výslech svědka [příjmení], když z doposud provedeného dokazování vyplynul skutkový stav dostatečně i bez slyšení uvedeného svědka. 6 Po právní stránce posoudil soud danou věc podle zák. č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, v platném znění (dále jen„ o. z.“). Podle § 2586 odst. 1 o. z. se smlouvou o dílo zhotovitel zavazuje provést na svůj náklad a nebezpečí pro objednatele dílo a objednatel se zavazuje dílo převzít a zaplatit cenu. Podle odst. 2 cit. ust. cena díla je ujednána dostatečně určitě, je-li dohodnut alespoň způsob jejího určení, anebo je-li určena alespoň odhadem. Mají-li strany vůli uzavřít smlouvu bez určení ceny díla, platí za ujednanou cena placená za totéž nebo srovnatelné dílo v době uzavření smlouvy a za obdobných smluvních podmínek. Podle § 2587 věta první o. z. se dílem rozumí zhotovení určité věci, nespadá-li pod kupní smlouvu, a dále údržba, oprava nebo úprava věci, nebo činnost s jiným výsledkem. Podle § 2604 o. z. je dílo provedeno, je-li dokončeno a předáno. Podle § 2605 odst. 1 o. z. je dílo dokončeno, je-li předvedena jeho způsobilost sloužit svému účelu. Objednatel převezme dokončené dílo s výhradami, nebo bez výhrad. Podle odst. 2 cit. ust. převezme-li objednatel dílo bez výhrad, nepřizná mu soud právo ze zjevné vady díla, namítne-li zhotovitel, že právo nebylo uplatněno včas. Podle § 2606 o. z. provádí-li se dílo postupně, a lze-li jednotlivé stupně odlišit, může být předáno a převzato i po částech. Podle § 2610 odst. 1 o. z. právo na zaplacení ceny díla vzniká provedením díla. Podle § 2610 odst. 2 o. z. je-li dílo přejímáno po částech, vzniká právo na zaplacení ceny za každou část při jejím provedení. Podle § 2611 o. z. provádí-li se dílo po částech nebo se značnými náklady a neujednaly-li strany placení zálohy, může zhotovitel požadovat během provádění díla přiměřenou část odměny s přihlédnutím k vynaloženým nákladům. 7 Žalobkyně tvrdila a doložila shora provedenými důkazy, že bylo dílo shora uvedené dokončeno [datum] podle § 2605 o. z., jak vyplynulo jednak z výpovědí ve věci slyšených svědků [příjmení] [jméno], [příjmení], [příjmení], [příjmení] a [příjmení], jež byly ve vzájemném souladu, jednak ze zápisu ze dne [datum] ve stavebním deníku na č. l. 8 a že bylo ve shora uvedeném rozsahu i předáno, když došlo k předvedení jeho způsobilosti sloužit svému účelu žalované, jak vyplynulo z výpovědi svědka [příjmení] [jméno] a svědků [příjmení], [příjmení] a [příjmení]. Soud vyšel ze skutečnosti, že právo na zaplacení ceny díla vzniká podle § 2610 odst. 1 o. z. provedením díla, a podle § 2604 o. z. je dílo provedeno, je-li dokončeno a předáno, a podle § 2605 odst. 1 o. z. je dílo dokončeno, je-li předvedena jeho způsobilost. I když by měl objednatel výhrady k dílu, zpravidla pro jeho určité vady, není vyloučeno, že i takové dílo mohlo sloužit svému účelu a po jeho předvedení je bylo možné považovat za dokončené. Bylo-li by současně předáno, mohlo by pak v takovém případě vzniknout zhotoviteli právo na zaplacení ceny díla. Platí totiž, že i dílo, které je vadné, ale bylo předvedeno, že slouží svému účelu, je dílo dokončené. Podstatné pro rozhodnutí ve věci bylo v první fázi řízení zkoumat, zda žalobkyně sjednané dílo dokončila (s výhradami či bez výhrad žalované), tedy byla-li ze strany žalobkyně předvedena žalované jeho způsobilost sloužit svému účelu. § 2002 o. z. upravuje problematiku odstoupení od smlouvy při podstatném porušení smlouvy, za které se považuje takové porušení povinnosti, o němž strana porušující smlouvu již při uzavření smlouvy věděla nebo musela vědět, že by druhá strana smlouvu neuzavřela, pokud by toto porušení předvídala; v ostatních případech se má za to, že porušení není podstatné. Podle odst. 2 cit. ust. je upraveno, že strana může od smlouvy odstoupit bez zbytečného odkladu poté, co z chování druhé strany nepochybně vyplyne, že poruší smlouvu podstatným způsobem, a nedá-li na výzvu oprávněné strany přiměřenou jistotu. Podle rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 32 Odo 998/2005, zhotovitel odpovídá za vady, jež má dílo v době jeho předání. Dokud k předání předmětu díla nedojde, nemůže objednatel vůči zhotoviteli uplatňovat práva z odpovědnosti za vady; nemůže tedy z tohoto důvodu ani od smlouvy odstoupit. Od smlouvy o dílo může v takovém případě případně odstoupit z jiných zákonných důvodů, resp. z důvodů smluvených ve smlouvě. Soud z obsahu svědeckých výpovědí a listinných důkazů provedených v řízení vzal za prokázané, že dílo zhotovené žalobkyní pro žalovanou sloužilo svému účelu, a to i přes případné výhrady žalované ohledně termínů dokončení. Soud vzal za prokázáno, že uvedený rozsah díla, jež byl žalobkyní vyúčtován shora uvedenou fakturou, byl dokončen a vzniklo právo žalobkyně požadovat zaplacení ceny za dílo v uvedeném rozsahu. Žalobkyně důkazy předloženými v tomto řízení prokázala, že dne [datum] došlo k předání části díla, konkrétně hotového podlažního patra v bytovém objektu, v důsledku čehož jí vznikl nárok na zaplacení části ceny za dílo ve smyslu čl. II, odst. 1 bodu B. dodatku ke smlouvě o dílo ze dne [datum] uzavřeného mezi účastnicemi dne [datum]. Jak vyplývá z ustálené judikatury Nejvyššího soudu (např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 29. 10. 1997, sp. zn. 2 Cdon 257/97, publikovaný v časopise Právní rozhledy [číslo] rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 16. 12. 2011, sp. zn. 22 Cdo 883/2010) ve sporném civilním řízení se uplatňuje pravidlo, že důkazní břemeno ohledně určitých skutečností leží na tom účastníku řízení, který z existence těchto skutečností vyvozuje pro sebe příznivé právní důsledky; jde o toho účastníka, který existenci těchto skutečností také tvrdí. Důkazní břemeno představuje procesní odpovědnost účastníka řízení za to, že v řízení nebyla prokázána jeho tvrzení. Důsledkem jeho neunesení je účastníkův procesní neúspěch. Účelem uvedeného procesního instrumentu je umožnit soudu rozhodnout o věci samé i v takových případech, kdy určitá skutečnost významná podle hmotného práva pro rozhodnutí o věci nebyla prokázána, tj. kdy výsledky hodnocení důkazů neumožňují soudu přijmout závěr ani o existenci této skutečnosti, ani o tom, že tato skutečnost nenastala (viz. rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 32 Cdo 5927/2016). Soud vzal v potaz platnou judikaturu vedenou Nejvyšším soudem pod sp. zn. 23 Cdo 2664/2010 týkající se soupisu provedených věcí předloženého objednatelem, dále pod sp. zn. 32 Cdo 2402/2018 týkající se podkladů dle smlouvy jím byl soupis provedených prací, který, jak vyplynulo z provedeného dokazování, byl žalobkyní řádně předložen při fakturaci a předání díla, když šlo o okolnost podstatnou při posouzení žalobkyně na zaplacení díla a způsobu postupného provádění a předání díla. V neposlední řadě soud vyšel z judikátu vedeného pod sp. zn. 23 Cdo 2379/2014, když v řízení bylo prokázáno, že existoval soupis prací, jenž byl podstatnou náležitostí předání díla, fakturace a uplatnění odměny za dílo. 8 Soud žalobě vyhověl výrokem I. tohoto rozsudku, když dospěl k závěru, že nárok žalobkyně je po právu, když žalobkyně unesla důkazní břemeno ohledně svých tvrzení, že předmětnou část díla předala žalované v rozsahu fakturovaném shora citovanou fakturou. Pokud šlo o splnění veškerých hmotněprávních podmínek dle smlouvy o dílo ze dne [datum], pak soud vyšel z čl. VI odst. 2 předmětné smlouvy o dílo, ze které jasně vyplynulo, že pro vznik nároku žalobkyně je„ objednatelem písemně odsouhlasený soupis provedených činností, dodávek a prací, kdy tento soupis má být nedílnou součástí dílčí faktury – daňového dokladu vystaveného za příslušný měsíc“. Jak bylo v průběhu dokazování zjištěno soudem, platební podmínky jsou uvedeny v celém článku VI. předmětné smlouvy o dílo včetně jejího dodatku. Podle odst. 1, čl. VI předmětné smlouvy o dílo, nárok na úhradu ceny za dílo vzniká zhotoviteli provedením díla. Podle odst. 2, čl. VI předmětné smlouvy o dílo je zhotovitel oprávněn vystavit fakturu – dílčí daňový doklad každých 14 dní za provedené práce. Současně se zde uvádí, že tyto práce budou ze strany objednatele odsouhlaseny v soupise prací, který bude součástí faktury, není-li uvedeno jinak. Uvedeným ustanovením strany smlouvy řešily situaci, kdy objednatel neposkytne potřebnou součinnost za situace, kdy zhotovitel 14 dní pracuje, avšak objednatel provedenou práci neodsouhlasí, písemně nepotvrdí. Uvedená situace je obsažena v odst. 3, čl. VI předmětné smlouvy o dílo. Podle odst. 3, čl. VI předmětné smlouvy o dílo, objednatelem odsouhlasený soupis není třeba a fakturu – daňový doklad je zhotovitel oprávněn vystavit, pokud objednatel soupis provedených prací do tří dnů nepodepíše nebo neodsouhlasí nebo se vůbec nevyjádří. Uplynutím lhůty se má za to, že je soupis objednatelem odsouhlasený. Odst. 4, čl. VI předmětné smlouvy o dílo upravuje, kdy bude vystaven konečná faktura – daňový doklad. Podle odst. 5, čl. VI předmětné smlouvy o dílo je splatnost fakturované částky 7 dní ode dne doručení. Z odst. 6 a 7, čl. VI předmětné smlouvy o dílo vyplývá, jaké jsou náležitosti daňového dokladu. Podle odst. 8, čl. VI je patrné, kdy nastane okamžik úhrady, a podle odst. 9 -11, čl. VI předmětné smlouvy o dílo vyplývají podmínky pro vznik a užití pozastávky. Z odst. 10, čl. VI předmětné smlouvy o dílo plynou podmínky pro postoupení vzájemných pohledávek. Pokud šlo o platební podmínky, tyto byly výrazně změněny dodatkem [číslo] předmětné smlouvy o dílo ze dne [datum], z jehož čl. II, odst. 1, písm. B) vyplývá, že zhotovitel bude dílo fakturovat po předání hotového podlažního patra. Předání dílčího plnění bude potvrzeno zápisem ve stavebním deníku. Podle čl. II, odst. 1, písm. C) plyne, že splatnost dílčích faktur bude 14 dní. Jak soud zjistil z listu [číslo] stavebního deníku, u data [datum] bylo uvedeno„ betonáž povolena, betonáž provedena, prvá část k fakturaci předána, přičemž jsou u tohoto sdělení tři podpisy, jež uvedenou skutečnost potvrzují, tudíž následovalo ještě téhož dne [datum] vystavení faktury č. 2019 na žalovanou částku, jejíž součástí byl i předmětný rozpis provedených prací. Tato faktura včetně přílohy byla objednateli zaslána poštou dne [datum], jak vyplynulo z podacího lístku potvrzeného Českou poštou, s. p. ve spojení s potvrzením, jak vyplývá z webových stránek České pošty, s. p. ohledně doporučeného dopisu č. RR318546673CZ, jenž byl doručen dne [datum]. Tudíž pokud se objednatel k soupisu provedených prací do tří dnů vůbec nevyjádří, uplynutím lhůty se má za to, že je soupis objednatelem odsouhlasený, tj. nejpozději k [datum] je zaslaný soupis prací objednatelem odsouhlasený. Od uvedeného okamžiku běží splatnost 14 dní, tj. splatnost faktury je v uvedeném případě nejpozději ke dni [datum]. Následně byla doručena urgence emailem ze dne [datum] panu [příjmení] a panu [příjmení], o čemž svědčí velikost přílohy emailu je 2,2 MB. Doručení bylo potvrzeno v 18.50 hod. téhož dne. Jak bylo uvedeno shora, faktura a soupis provedených prací byla rovněž zaslána poštou doporučeně. Jak vyplývá z kopie doložené webové stánky České pošty, doporučený dopis RR318702254CZ byl doručen [datum]. Následně byl doručen i doporučený dopis dne [datum]. V konkrétním případě se žalovaná jako objednatel k soupisu provedených prací do tří dnů vůbec nevyjádřila, uplynutím lhůty se tudíž stal soupis objednatelem odsouhlasený, tj. nejpozději ke dni [datum], tj. nejpozději ode dne [datum] běží dle výše uvedeného splatnost 14 dní. Splatnost faktury je v tomto případě prokazatelně nejpozději k [datum]. Žalovaná na výzvy žalobkyně nereagovala, neproběhla žádná mimosoudní jednání o vyřešení věci. 9 Soud rozhodl tak, jak bylo uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku, když žalobkyni přiznal jí uplatněný nárok v plné výši včetně úroku z prodlení podle § 1970 o. z. ve spojení s nař. vl. 351/2015 Sb., a to ode dne [datum], kdy se žalovaná dostala do prodlení se splněním své povinnosti zaplatit žalobkyni za řádně provedené a předané dílo sloužící svému účelu. 10 O nákladech státu rozhodl soud výrokem II. tohoto usnesení, když uložil ve věci neúspěšné žalované zaplatit státu náklady podle § 148 odst. 1 o.s.ř., které tento hradil na svědečném ve věci slyšené svědkyni [příjmení] [jméno] [příjmení] ve výši 1 498,40 Kč. 11 O náhradě nákladů řízení rozhodl soud výrokem III. tohoto rozsudku podle § 142 odst. 1 zák. č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, v platném znění (dále jen„ o. s. ř.”) tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení ve výši 84 885 Kč. Uvedené náklady sestávají jednak ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 12 886 Kč podle položky 1 bod 1 písm. b přílohy zák. č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, v platném znění, jednak z nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 322 131 Kč sestávající z částky 9 620 Kč za převzetí a přípravu zastoupení dle § 11 odst. 1 písm. a) a. t., z částky 2x 9 620 Kč za písemné podání nebo návrh ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. a z částky 3x 9 620 Kč za 3x účast na jednání soudu dle § 11 odst. 1 písm. g) a. t. včetně šesti paušálních náhrad výdajů po 300 Kč, tj. 1 800 Kč podle § 13 odst. 4 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21% z částky 59 520 Kč, tj. 12 499 Kč. 12 O lhůtě k plnění (do 3 dnů od právní moci rozsudku) rozhodl soud podle § 160 odst. 1 věta prvá před středníkem o. s. ř. (výroky I., II., III.).