27 C 7/2021-394

Rubrum

Obvodní soud pro Prahu 8 rozhodl soudcem Mgr. Pavlem Jarošem ve věci žalobkyní: a) [celé jméno žalobkyně], [datum narození] bytem [adresa žalobkyně a žalobkyně] b) [celé jméno žalobkyně], [datum narození] bytem [adresa žalobkyně a žalobkyně] obě zastoupeny advokátem [anonymizováno] [jméno] [příjmení] sídlem [adresa] proti žalované: [osobní údaje žalované] o zaplacení 900 000 Kč s příslušenstvím takto:

Výrok

I. Žalovaná je povinna žalobkyni 1 zaplatit -) částku 50 000 Kč, -) úrok z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 50 000 Kč za dobu od 19. 11. 2020 do zaplacení, to vše do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba o uložení povinnosti žalované zaplatit žalobkyni 1 -) částku 400 000 Kč, -) úrok z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 400 000 Kč za dobu od 19. 11. 2020 do zaplacení, se zamítá.

III. Žaloba o uložení povinnosti žalované zaplatit žalobkyni 2 -) částku 450 000 Kč, -) úrok z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 450 000 Kč za dobu od 19. 11. 2020 do zaplacení, se zamítá.

IV. Žalovaná je povinna na nákladech řízení žalobkyni 1 zaplatit 25 047 Kč do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám advokáta [anonymizováno] [jméno] [příjmení].

V. Žalobkyně 2 je povinna na nákladech řízení žalované zaplatit částku 0 Kč do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

Odůvodnění

1. Žalobkyně tvrdily, že dne [datum] došlo k dopravní nehodě, při které utrpěla vážná zranění [celé jméno svědkyně], [datum narození] (dále jen„ poškozená“). [ulice] nehodu zavinil řidič osobního automobilu tovární značky Škoda Fabia [registrační značka] [jméno] [příjmení]. Tento řidič při nehodě zemřel. Uvedené vozidlo bylo v den nehody pojištěno u žalované.

2. Poškozená je nejlepší kamarádkou žalobkyně 1. Vzhledem k dlouholetým přátelským, takřka rodinným vazbám panujícím mezi oběma rodinami, je poškozená osobou blízkou rovněž pro žalobkyni 2.

3. Žalobkyně jako tzv. sekundární oběti požadují po žalované náhradu újmy, kterou v příčinné souvislosti s dopravní nehodou utrpěly, a to ve výši 450 000 Kč pro každou z nich, celkově tedy částku 900 000 Kč.

4. Žalobkyně svůj nárok opíraly o ust. § 2959 o. z. Poukazujíc na nález Ústavního soudu ze dne 9. 7. 2018 sp. zn. II. ÚS 955/18, usuzovaly, že přátelství může v některých případech představovat stejně pevné anebo dokonce i silnější pouto, nežli je tomu u rodinných vztahů. Uvedené ustanovení se tedy vztahuje i na žalobkyně. Za situace, kdy spolu žalobkyně 1 a poškozená vyrůstaly a poté zůstávaly v těsném a velmi frekventovaném kontaktu, je nadstandardně vysoká intenzita jejich přátelského vztahu nepochybná. Co se týká vztahu poškozené s žalobkyní 2, tato byla pro poškozenou„ druhou maminkou“, trávila u ní téměř tolik času jako u své pravé.

5. Žalobkyně z opatrnosti svůj nárok vyvozovaly také z ust. § 2971 o. z. Podle nich toto ustanovení dopadá přímo na jejich případ, neboť škůdce způsobil újmu protiprávním činem, když z hrubé nedbalosti porušil důležitou právní povinnost, přičemž jsou zde nepochybně zvláštní okolnosti odůvodňující náhradu nemajetkové újmy žalobkyň, které ji pociťují jako osobní neštěstí. Přístup řidiče [jméno] [příjmení] k právem chráněným zájmům (zejména k životu a zdraví) lze označit za hrubě nedbalý, bezohledný až lhostejný, neboť předjížděl na plné čáře kousek před horizontem, kde naprosto očividně riskoval, že proti němu pojede vozidlo, které nebude moci včas vidět a zareagovat. Žalobkyně oprávněně pociťují řidičem způsobenou újmu jako své osobní neštěstí, které nelze jinak odčinit, a to s ohledem na jejich blízký vztah s poškozenou.

6. Žalobkyně dne 30. 4. 2022 u žalované uplatnily své nároky na náhradu nemajetkové újmy za duševní útrapy vzniklé jim zvlášť závažným ublížením na zdraví osoby blízké. Žalovaná však zamítla jejich nároky na pojistné plnění. Žalobkyně tak vyzvaly žalovanou předžalobní výzvou k úhradě žalované částky, ale ani poté žalovaná dlužnou částku neuhradila.

7. Žalovaná uplatněné nároky neuznala. Podle žalované vztahy žalobkyň a poškozené nedosahovaly kvality srovnatelné se vztahy v rodině a nelze je stavět naroveň úzkým rodinným vztahům kvality matka-dítě či kvality vztahů mezi sourozenci.

8. Co se týče nároku vyvozovaného z ust. § 2971 o. z., žalovaná tvrdila, že nebyla naplněna kritéria na straně škůdce, neboť je třeba zvážit i okolnosti, které ztělesňují zásah události do osobní sféry škůdce. Vzhledem k tomu, že řidič. [anonymizováno]. [příjmení] při dopravní nehodě zemřel, je patrné, že nehoda do jeho osobní sféry zasáhla tím nejsilnějším a definitivním způsobem. Také nelze zjistit jeho motivaci při řízení před nehodou, avšak zcela jistě nešlo o jednání s úmyslem někomu ublížit, nýbrž s mírou nejbližší pravděpodobnosti šlo o mimořádně hloupé předvádění se nebo něco podobného. Žalovaná rovněž namítala, že uplatněné částky jsou extrémně nadhodnocené. Žalovaná navrhla, aby soud žalobu zamítl.

9. Mezi účastnicemi nebylo sporu o okolnostech dopravní nehody včetně jejího zavinění, o existenci pojištění vozidla Škoda Fabia [registrační značka] pojištěním odpovědnosti z provozu vozidla a o uplatnění nároku žalobkyň vůči žalované. Soud proto vzal tato shodná tvrzení účastníků za svá skutková zjištění.

10. Dokazováním má soud za prokázané následující skutečnosti.

11. Věc podezření ze spáchání přečinů usmrcení z nedbalosti a těžkého ublížení na zdraví z nedbalosti, kterých se měl dopustit řidič [anonymizováno]. [příjmení], byla odložena, neboť ve věci bylo trestní stíhání nepřípustné, jelikož řidič zemřel. Prokazuje to usnesení Policie České republiky ze dne 28. 2. 2020, [číslo jednací].

12. Žalobkyně 1 při svém účastnickém výslechu mj. vypověděla, že se s poškozenou znají od 4 let. Poznaly se v mateřské škole, pak spolu chodily na základní školu. Celkem se znají 18 let. Byly nejlepší kamarádky, měly k sobě hodně blízko. Často se navštěvovaly, jezdily na výlety a na dovolené. Poslední měsíce před nehodou se s poškozenou viděly obden. Chodily společně do práce, našly si stejnou práci. V den nehody byla s poškozenou v kontaktu, volaly si přes den. Zhruba po 11. hodině se ozval kluk ze základní školy a volal, co se stalo, že poškozená měla dopravní nehodu. Dlouhou dobu za ní jezdila do nemocnice. Její návštěvy u poškozené oslábly, protože se na poškozenou nedokáže dívat, jak vypadá, když není schopná reagovat. Každý den užívá léky na psychiku, a to už 1,5 roku. Bez léků by nedokázala normálně fungovat a chodit do práce. Pokud jde o současnost, tak za poškozenou jezdí, pomáhá jí cvičit, rehabilitovat a povídá jí.

13. Žalobkyně 2 při svém účastnickém výslechu mj. vypověděla, že s poškozenou se potkala, když začala chodit se žalobkyní 1 do mateřské školy. Tam se potkala i s matkou poškozené. Podnikaly spousty výletů a oslav. Děti přespávaly u sebe a navzájem si je s matkou poškozené hlídaly. Na základní škole se bavily dál. Pak vyšly základní školu a každá šla na jiné učiliště. Vazby ale byly stejné. Navštěvovaly se, chodily spolu na brigády a na diskotéky. Každá měla jiné záliby, ale dokázaly se shodnout. To pokračovalo dál, byly neustále v kontaktu, volaly si, podnikaly výlety, jezdily na koupání atd. Žalobkyně 2 se s poškozenou vídala méně často, protože poškozená byla většinou s žalobkyní 1. Žalobkyně 2 trávila více času s matkou poškozené. Společně jezdily na chatu, v létě tak 1x za dva měsíce. Tam trávily týden v kuse. Bylo to v období, kdy žalobkyni 1 a poškozené bylo 7 let až do 16 let. Pak už většinou trávily čas samy. Po dopravní nehodě vyhledala žalobkyně 2 odbornou pomoc. Pokud jde o současnost, tak jezdí za poškozenou tak 5 – 6 (týdně. Dává jí jídlo, cvičí spolu, pouští si filmy a písničky, které má poškozená ráda, chodí poškozenou na procházky.

14. Svědkyně [celé jméno svědkyně] (matka poškozené) mj. vypověděla, že žalobkyně 1 je kamarádka její dcery od 3-4 let. Žalobkyně 2 je její kamarádka asi 20 let. Žalobkyně 1 a poškozená se poznaly již ve školce a kamarádství přetrvalo až do dospělosti. Na základní školu chodily do stejné třídy. Pak se vzdálily, když každá začala chodit na jinou střední školu. Stýkaly se i mimo školu. O víkendu podnikaly výlety, slavily narozeniny a jezdily na společné dovolené. Žalobkyně 1 se s poškozenou vídaly tak 3 (v týdnu. Jedna druhé byla oporou. Vztah žalobkyně 2 k poškozené byl kladný. Vzhledem k tomu, že je mezi svědkyní a poškozenou velký věkový rozdíl, tak se poškozená snáz svěřila žalobkyni 1 jako kamarádce i žalobkyni 2 jako mamince. Žalobkyně nejsou příbuzné, ale jako by byly. Žalobkyně s poškozenou nikdy nebydlely, ale někdy se stávalo, že žalobkyně 1 a poškozená jedna u druhé přespaly.

15. Žalobkyně 1 byla v péči psychiatrické ambulance [právnická osoba] od 1. 9. 2020 s diagnózou F432 – porucha přizpůsobení, anxiosně depresivní reakce v příčinné souvislosti s vážnou autonehodou nejlepší kamarádky. Prokazuje to kopie lékařské zprávy ze dne 11. 11. 2020.

16. Žalobkyně 2 byla v péči psychiatrické ambulance [právnická osoba] od 1. 9. 2020 s diagnózou F432 – porucha přizpůsobení, anxiosně depresivní reakce v příčinné souvislosti s vážnou autonehodou nejbližší kamarádky dcery. Prokazuje to kopie lékařské zprávy ze dne 11. 11. 2020.

17. Z fotografií z doby před dopravní nehodou soud zjistil, že žalobkyně 1 s poškozenou se stýkaly již od útlého předškolního věku až do času bezprostředně předcházejícímu dopravní nehodě. Rodina poškozené a žalobkyně společně trávily volný čas, jezdily na dovolené, slavily narozeniny a různé svátky. Na fotografiích je poškozená buď s žalobkyní 1 či společně s matkou a žalobkyněmi.

18. Z facebookové komunikace soud zjistil, že žalobkyně 1 na sociálních sítích informovala o zdravotním stavu poškozené a sdílela společné vzpomínky s poškozenou.

19. Svědek [celé jméno svědka] (lékař žalobkyň) mj. vypověděl, že žalobkyně jsou jeho pacientkami od léta roku 2020, kdy ho vyhledaly pro depresivní sympromatiku, a to na doporučení matky poškozené. Dostavily se k němu v příčinné souvislosti s dopravní nehodou poškozené. Svědek u nich pozoroval pokles nálady, emoční labilitu, přetrvávající plačtivost, ztrátu aktivit, které do té doby měly a bezperspektivnost situace. Tyto stavy se vyjadřovaly navenek. Užívají pravidelně antidepresiva. Nelze předpokládat, jak dlouho se budou léčit, reakce je dlouhodobá.

20. Dne 26. 4. 2021 zástupce žalobkyň zaslal žalované dopis ze dne 26. 4. 2021 s předžalobní upomínkou. Prokazuje to kopie Předžalobní výzvy ze dne 26. 4. 2021 a dodejky datové zprávy.

21. Soud dále provedl i další listinné důkazy. Vzhledem ke skutečnostem zjištěným výše uvedenými důkazy a k právním závěrům, jež z nich vyplývají, soud z dalších důkazů nevyvodil žádné podstatné skutkové závěry.

22. Žalobkyně uplatnily nárok na pojistné plnění za duševní útrapy ze zákonného pojištění odpovědnosti z provozu vozidla. Vzhledem k tomu, že k újmě na zdraví poškozené došlo při dopravní nehodě dne [datum], soud po právní stránce věc posoudil podle zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla), a podle zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku.

23. Mezi účastnicemi nebylo sporu o právní možnosti žalobkyň požadovat po žalované pojistné plnění. Soud proto jen konstatuje, že podle § 6 odst. 2 písm. a) zákona č. 168/1999 Sb. má pojištěný právo, aby pojistitel za něj uhradil v rozsahu a ve výši podle občanského zákoníku poškozenému způsobenou újmu vzniklou ublížením na zdraví nebo usmrcením, a že podle § 9 odst. 1 tohoto zákona má poškozený právo uplatnit svůj nárok na plnění podle § 6 u příslušného pojistitele.

24. Žalobkyně vyvozovaly svůj nárok především z ust. § 2959 o. z.

25. Podle § 2959 o. z. při usmrcení nebo zvlášť závažném ublížení na zdraví odčiní škůdce duševní útrapy manželu, rodiči, dítěti nebo jiné osobě blízké peněžitou náhradou vyvažující plně jejich utrpení. Nelze-li výši náhrady takto určit, stanoví se podle zásad slušnosti.

26. Podle § 22 o. z. osobou blízkou je blízká příbuzný v řadě přímé, sourozenec a manžel nebo partner podle jiného zákona upravujícího registrované partnerství, jiné osoby v poměru rodinném nebo obdobném se pokládají za osoby sobě navzájem blízké, pokud by újmu, kterou utrpěla jedna z nich, druhá důvodně pociťovala jako újmu vlastní. Má se za to, že osobami blízkými jsou i osoby sešvagřené nebo osoby, které spolu trvale žijí.

27. Osobou blízkou jsou i osoby v poměru rodinném nebo obdobném v případě, že by újmu, kterou utrpěla jedna z nich, druhá důvodně pociťovala jako újmu vlastní. Tyto osoby nejsou osobami blízkými ze zákona, naopak je u nich třeba obě podmínky zkoumat. Osobami v poměru rodinném jsou zejména příbuzní v nepřímé řadě, tj. teta, strýc, bratranec, sestřenice atd. Osobami v poměru obdobném rodinnému poměru pak také mohou být například druh a družka, poručník a dítě (§ 928 a násl.), pěstoun a dítě (§ 958 a násl.), pečující osoba a dítě (§ 953 a násl.), budoucí osvojitel a dítě (§ 823 a násl.), ale i osoby, které spolu trvale žijí (srov. HURDÍK, Jan, DOBROVOLNÁ, Eva. § 22 (Osoba blízká). In: LAVICKÝ, Petr a kol. Občanský zákoník I. Obecná část (§ 1-654) . 2. vydání. Praha: C. H. Beck, 2022, s. 120, marg. č. 18)

28. Uvedeným závěrům pak odpovídá i dosavadní judikatura Nejvyššího a Ústavního soudu aplikující § 2959 o. z., která se v naprosté většině týkala případů, v nichž byla peněžitá satisfakce přiznávána jen osobám výslovně (byť demonstrativně) vyjmenovaným v § 2959 o. z., to je manželu, rodiči či dítěti zemřelého (např. rozhodnutí Nejvyššího soudu usnesení ze dne 29. 4. 2015 sp. zn. 7 Tdo 450/2015, ze dne 18. 5. 2016 sp. zn. 6 Tdo 1421/2015, ze dne 14. 12. 2016 sp. zn. 7 Tdo 1389/2016, ze dne 27. 3. 2019 sp. zn. 4 Tdo 206/2019, ze dne 29. 5. 2019 sp. zn. 25 Cdo 3111/2018, ze dne 28. 11. 2019 sp. zn. 25 Cdo 2109/2018, ze dne 14. 4. 2020 sp. zn. 25 Cdo 281/2019, ze dne 12. 2. 2020 sp. zn. 7 Tdo 1485/2019 či shora citovaný rozsudek sp. zn. 25 Cdo 4518/2018).

29. V některých dalších případech byla satisfakce jakožto„ jiným osobám blízkým“ ve smyslu ust. § 2959 o. z. přiznána i dalším z nejbližších příbuzných oběti, a sice sourozencům (např. rozsudky Nejvyššího soudu ze dne 24. 4. 2019 sp. zn. 25 Cdo 3463/2018 či ze dne 24. 4. 2018 sp. zn. sp. zn. 25 Cdo 3463/2018, nálezy Ústavního soudu ze dne 21. 4. 2020 sp. zn. IV. ÚS 2706/19, ze dne 25. 8. 2020 sp. zn. I. ÚS 1764/19 a sp. zn. IV. ÚS 2578/19), prarodičům (např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 23. 11. 2016 sp. zn. 4 Tdo 1295/2016 nebo shora citovaná rozhodnutí sp. zn. 25 Cdo 894/2018 a sp. zn. I. ÚS 3456/15) anebo vnoučatům zemřelého (např. rozsudek rozsudky Nejvyššího soudu ze dne 26. 5. 2016 sp. zn. 6 Tdo 1421/2015 či nejnověji ze dne 23. 9. 2020 sp. zn. 25 Cdo 378/2019).

30. Jen zcela výjimečně dochází v rozhodovací praxi soudů k přiznávání satisfakce podle ust. § 2959 o. z. vzdálenějším příbuzným nebo jiným osobám blízkým. O takový výjimečný případ se jednalo například ve věci projednávané Městským soudem v Praze v rozsudku ze dne 27. 9. 2018 sp. zn. 20 Co 220/2018, jímž soud přiznal satisfakci ve výši 100 000 Kč za ztrátu praneteře tamní žalobkyně, to však za situace, kdy byl prokázán velmi intenzivní vztah mezi žalobkyní a zemřelou a především pak značené dopady ztráty osoby blízké na žalobkyni, které se projevily vznikem těžké deprese, jež měla rozhodující vliv na její invaliditu.

31. Aktivní legitimace náleží všem osobám blízkým (§ 22 o. z.), přičemž nezáleží, zda samy byly svědky újmy oběti a její neštěstí prožívaly bezprostředně, nebo se jejich duševní útrapy rozvinuly teprve později v důsledku zprávy o újmě blízkého člověka. Konstrukce komentovaného pravidla jakoby preferovala určitou skupinu osob (manžel, děti, rodiče). Legislativně je však nestaví do odlišné pozice než jiné blízké osoby (např. pomocí vyvratitelné domněnky v podobě předpokládaného silného citového pouta). Všechny osoby blízké, které se domáhají odčinění újmy podle ust. § 2959, tak mají stejnou procesní pozici (viz BEZOUŠKA, Petr. § 2959 (Blízké osoby jako sekundární oběti). In: HULMÁK, Milan a kol. Občanský zákoník VI. Závazkové právo. Zvláštní část (§ 2055 –3014). 1. vydání. Praha: C. H. Beck, 2014, s. 1720–1721, marg. č. 20).

32. V daném případě soud došel k závěru, že žalobkyně s poškozenou nejsou osobami blízkými ve smyslu § 22 o. z. Nejsou jejím manželem, rodičem ani dítětem. Před dopravní nehodou nebyly k poškozené ani v jiném rodinném poměru, ani v poměru, který je obdobný poměru rodinnému: družkami, poručníky, budoucími osvojiteli apod. a ani osobami, které spolu žily, natož trvale. Žalobkyně 1 je dobrou kamarádkou poškozené, žalovaná 2 není ve vztahu k poškození ani nejlepší kamarádkou, nýbrž je matkou nejlepší kamarádky. Vztahy mezi žalobkyněmi a poškozenou před dopravní nehodou byly velice dobré, ale nevymykaly se jiným obdobným vztahů dobrých kamarádů a jejich rodičů. K tomu soud dodává, že při posuzování vztahů mezi žalobkyněmi a poškozenou jsou rozhodné vztahy před vznikem újmy na zdraví poškozené; nejsou rozhodné vztahy po dopravní nehodě.

33. Z výše uvedených důvodů soud došel k závěru, že žalobkyně nejsou legitimovány k náhradě duševních útrap podle ust. § 2959 o. z.

34. Žalobkyně dále vyvozovaly svůj nárok z ust. § 2971 o. z.

35. Podle § 2971 o. z. odůvodňují-li to zvláštní okolnosti, za nichž škůdce způsobil újmu protiprávním činem, zejména porušil-li z hrubé nedbalosti důležitou právní povinnost, anebo způsobil-li újmu úmyslně z touhy ničit, ublížit nebo z jiné pohnutky zvlášť zavrženíhodné, nahradí škůdce též nemajetkovou újmu každému, kdo způsobenou újmu důvodně pociťuje jako osobní neštěstí, které nelze jinak odčinit.

36. Citované ustanovení neskýtá žádné konkrétnější vymezení pojmu hrubé nedbalosti, nicméně podle judikatury se jí rozumí nedbalost nejvyšší intenzity, jež svědčí o lehkomyslném přístupu škůdce k plnění svých povinností, kdy je zanedbán požadavek náležité opatrnosti takovým způsobem, že to svědčí o zřejmé bezohlednosti škůdce k zájmům jiných osob (srov. rozsudky Nejvyššího soudu ze dne 17. 12. 2014 sp. zn. 23 Cdo 2702/2012 a ze dne 28. 3. 2019 sp. zn. 25 Cdo 972/2018). V této souvislosti není bez významu, že je ve svých důsledcích postavena na roveň úmyslnému způsobení újmy ze zvlášť zavrženíhodné pohnutky, musí se tedy jednat o nedbalost mimořádnou, dokládající zřejmou (tedy zjevnou) bezohlednost škůdce. Nestačí pouze to, že škůdce jedná neopatrně, nebezpečně apod., neboť to je již zahrnuto v prosté nedbalosti.

37. Soud se předně zabýval skutečností, zda nastaly zvláštní okolnosti, za nichž škůdce způsobil újmu protiprávním činem. V projednávané věci je zřejmé, že škůdce [anonymizováno]. [příjmení] porušil své povinnosti podle zákona č. 361/2000 Sb., o silničním provozu. Jde o povinnosti podle § 4 písm. a), b), c) a § 17 odst. 5 písm. a), b), c) uvedeného zákona. Konkrétně škůdce předjížděl na plné čáře kousek před horizontem, kde naprosto očividně riskoval, že proti němu pojede vozidlo, které nebude moci včas vidět a zareagovat. Jeho přístup k právem chráněným zájmům (zejména k životu a zdraví) tak lze označit za hrubě nedbalý, bezohledný až lhostejný. Nebylo prokázáno ani tvrzeno, že škůdce způsobil újmu úmyslně z touhy ničit, ublížit nebo z jiné pohnutky zvlášť zavrženíhodné; pravděpodobně tedy šlo o mimořádně hloupé a bezohledné chování na silnici.

38. Co se týče osobního neštěstí, tak v případě žalobkyně 1 má soud za to, že žalobkyně 1 jako nejlepší kamarádka poškozené důvodně pociťuje újmu, jež byla způsobena poškozené, jako osobní neštěstí, které nelze jinak odčinit. Žalobkyně 1 tak má právo na náhradu § 2971 o. z.

39. Při stanovení výše náhrady nemajetkové újmy žalobkyně 1 soud zohlednil především intenzitu vztahu žalobkyně 1 s poškozenou. Žalobkyně 1 je nejlepší kamarádkou poškozené více než 16 let. Žalobkyně 1 se s poškozenou nevídala pouze ve škole, ale trávily spolu i volný čas. Poté si dokonce našly i stejnou práci. Poslední měsíce před nehodou se s poškozenou viděly obden. Intenzitu jejich vztahu soud zhodnotil jako velmi vysokou. Tato intenzita však nedosahovala úrovně úzkých rodinných vztahů sourozenců. Soud si je vědom, že kvalita vztahu dvou osob se automaticky neodvíjí od formální povahy takového vztahu, avšak má za to, že charakter vztahu členů úzké rodiny je na jiné mnohem intimnější a osobnější úrovni. Soud dále také zohlednil i okolnosti dopravní nehody. Žalobkyně 1 nebyla přímým účastníkem dopravní nehody a nebyla tak bezprostředně vystavena jejím následkům. Soud zohlednil rovněž to, že škůdce při dopravní nehodě zemřel, což představuje svým tragickým způsobem jistou satisfakci, která má negativní vliv na výši náhrady. Soud vyšel rovněž z aktuální judikatury: Nejvyšší soud v rozsudku ze dne 27. 5. 2021 sp. zn. 25 Cdo 1527/2020 matce přiznal náhrada ve výši 120 000 Kč za duševní útrapy vyvolané tím, že její dospívající dcera byla obětí pokusu vraždy s následkem poškození zdraví, a to nikoli zvlášť závažného, neboť matka celou situaci důvodně vnímala jako osobní neštěstí, které nelze jinak odčinit. Vzhledem k výše uvedenému soud duševní útrapy žalobkyně 1 ocenil částkou 50 000 Kč.

40. Z výše uvedených důvodů soud návrhu žalobkyně 1 vyhověl co do částky 50 000 Kč spolu s úrokem z prodlení z této částky (výrok I.), zatímco co do částky 400 000 Kč spolu s úrokem z prodlení z této částky soud žalobu zamítl (výrok II.).

41. O úroku z prodlení soud rozhodl podle § 1970 o. z. a § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., ve znění pozdějších předpisů.

42. Pokud jde o žalobkyni 2, soud za to, že vztah mezi žalobkyní 2 a poškozenou před dopravní nehodou nedosahoval takové intenzity, aby žalobkyně 2 způsobenou újmu poškozené důvodně pociťovala jako osobní neštěstí, které nelze jinak odčinit. Žalobkyně 2 sama uvedla, že se s poškozenou vídala méně často, protože byla většinou s žalobkyní 1 a žalobkyně 2 trávila více času s matkou poškozené. Intenzita jejich vztahů zcela jistě nedosahovala úrovně úzkých rodinných vztahů kvality matka – dcera. S ohledem to soud návrh žalobkyně 2 jako nedůvodný zamítl (výrok III.).

43. Žalobkyně 1 měla ve věci částečný úspěch. Soud jí však podle § 142 odst. 3 o. s. ř. přiznal náhradu nákladů řízení proti žalované, neboť rozhodnutí o výši plnění záviselo na úvaze soudu. Výši odměny advokáta a náhrady jeho hotových výdajů soud určil podle vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu (dále jen„ a. t.“).

44. Tato náhrada dosahuje 25 047 Kč; z toho je -) částka 15 500 Kč za odměnu advokátovi za 6 úkonů právní služby: 1. příprava a převzetí, 2. podání žaloby, 3. účast na jednání dne 1. 3. 2022, 4. účast na jednání dne 31. 5. 2022, 5. účast na jednání ze dne 21. 7. 2022, -) částka 3 100 Kč za odměnu advokátovi ve výši jedné poloviny za 1 úkon právní služby 1. jednoduchá výzva k plnění, 2. účast při jednání, při kterém došlo pouze k vyhlášení rozhodnutí dne 29. 7. 2022, při sazbě za 1 úkon právní služby ve výši 3 100 Kč podle § 7 bodu 6 a. t. (tarifní hodnota 50 000 Kč, -) částka 2 100 Kč za náhradu hotových výdajů advokátovi za shora uvedených 7 úkonů právní služby po 300 Kč podle § 13 odst. 3 a. t., -) částka 4 347 Kč za náhradu advokátce za daň z přidané hodnoty / 21 % z (15 500 Kč + 3 100 Kč + 2 100 Kč) / podle § 137 odst. 3 o. s. ř.

38. Celkovou částku náhrady nákladů řízení je žalovaná podle § 149 odst. 1 o. s. ř. povinna zaplatit k rukám advokáta, který v tomto řízení zastupovala žalobkyni 1.

39. Žalovaná měla vůči žalované 2 plný úspěch. Soud jí proto podle § 142 odst. 1 o. s. ř. přiznal náhradu nákladů řízení proti žalobkyni 2, která úspěch neměla. Soud však při vyhlášení rozsudku nedopatřením nezohlednil, že žalovaná se na jednání dne 21. 7. 2022 náhrady nákladů řízení výslovně vzdala. Soud v písemném vyhotoven rozsudku určil, že náhrada nákladů řízení činí 0 Kč.

Poučení