27 C 74/2020 - 229

Rubrum

Okresní soud v Ostravě rozhodl samosoudcem JUDr. Viktorem Doležílkem ve věci žalobce: [Jméno žalobce], narozený [Datum narození žalobce] bytem [Adresa žalobce] zastoupený advokátem [Jméno advokáta A] sídlem [Adresa advokáta A] proti žalované: [Jméno žalované A] [Jméno žalované B] a.s., IČO [IČO žalované B] sídlem [Adresa žalované B] zastoupená advokátem [Jméno advokáta B] sídlem [Adresa advokáta B] o zaplacení 223 883 Kč s příslušenstvím, 187 737 Kč s příslušenstvím, 38 684 Kč, 1 267 178 Kč a 1 036 308 Kč takto:

Výrok

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci [částka] s 8,50% úrokem z prodlení z částky [částka] od [datum] do zaplacení do tří dnů od právní moci tohoto rozhodnutí.

II. Žaloba se v části, ve které se žalobce domáhal po žalované zaplacení částky [částka] s 8,05% úrokem z prodlení od [datum] do zaplacení, částky [částka] s 8,05% úrokem z prodlení od [datum] do zaplacení, částky [částka] s 8,50% úrokem z prodlení od [datum] do zaplacení, částky [částka] a částky [částka], zamítá.

III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci na náhradě nákladů řízení [částka] k rukám zástupce žalobce do tří dnů od právní moci tohoto rozhodnutí.

IV. Žalobce je povinen zaplatit na náhradě nákladů řízení státu – České republice na účet [Anonymizováno] [Anonymizováno] v [adresa] 861 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozhodnutí.

V. Žalovaná je povinna zaplatit na náhradě nákladů řízení státu – České republice na účet [Anonymizováno] [Anonymizováno] v [adresa] 230 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozhodnutí.

Odůvodnění

1. Právní předchůdkyně žalobce – společnost [Anonymizováno].[Anonymizováno], [Anonymizováno]. [Anonymizováno]. [Anonymizováno]., IČO [IČO] (v textu rozsudku dále jen jako „právní předchůdkyně žalobce“) – se žalobou doručenou soudu dne [datum] (ve znění následných dalších doplnění) domáhala po právní předchůdkyni žalované – společnosti [právnická osoba] [Anonymizováno] [Anonymizováno]. [Anonymizováno]. [Anonymizováno]., IČO [IČO] (v textu rozsudku dále jen jako „právní předchůdkyně žalované“) – zaplacení dohromady [částka] s příslušenstvím v podobě úroků z prodlení, jak jsou tyto specifikovány ve výroku I. a II. tohoto rozsudku. Žalobu odůvodnila tím, že dne [datum] uzavřela právní předchůdkyně žalobce s právní předchůdkyní žalované smlouvu o dílo (v textu rozsudku dále jen jako „Smlouva 1“), na základě které se právní předchůdkyně žalobce, jakožto zhotovitel, zavázala zhotovit pro právní předchůdkyni žalované, coby objednatele, dílo spočívající v rekonstrukci bytu v [adresa] a právní předchůdkyně žalované se zavázala za dílo zaplatit dohodnutou cenu ve výši [částka] bez DPH. Následně, dne [datum] byl mezi právní předchůdkyní žalobce a právní předchůdkyní žalované uzavřen dodatek ke Smlouvě 1, kde byly dohodnuty práce týkající se rekonstrukce kuchyně, když práce byly naceněny včetně materiálu a uvedených doplňků na částku [částka]. Dne [datum] byl dále sepsán protokol o změně díla požadované právní předchůdkyní žalované, která požadovala změnu dispozice koupelny. Dne [datum] právní předchůdkyně žalované převzala dílo, o čemž byl sepsán předávací protokol podepsaný oběma zástupci smluvních stran, v hodnotě [částka]. Právní předchůdkyně žalobce vystavila za provedené práce dle Smlouvy 1 ve znění dodatku ze dne [datum] a objednaných prací fakturu číslo [hodnota] se splatností [datum] ve výši [částka] a fakturu číslo [hodnota] se splatností [datum] ve výši [částka]. Uvedené částky však doposud nebyly právní předchůdkyní žalované zaplaceny, pročež v souladu se Smlouvou 1 vzniklo právní předchůdkyni žalobce právo na zaplacení smluvní pokuty ve výši 0,5 % za každý započatý den prodlení z částky [částka] za dobu od [datum] do [datum] ve výši [částka] a z částky [částka] za dobu od [datum] do [datum] ve výši [částka]. Právní předchůdkyně žalobce a právní předchůdkyně žalované dále dne [datum] uzavřely smlouvu o dílo, jejímž předmětem byla rekonstrukce nazvaná „[adresa]“, kdy za provedené práce právní předchůdkyně žalobce vystavila právní předchůdkyni žalované fakturu č. [hodnota] splatnou dne [datum] na částku [částka] a fakturu č. [hodnota] splatnou dne [datum] na částku [částka]. Dne [datum] dále stejné strany uzavřely smlouvu o dílo, jejímž předmětem byla rekonstrukce „[Anonymizováno] [Anonymizováno]“ (v textu rozsudku dále jen jako „Smlouva 2“), kdy za provedené práce právní předchůdkyně žalobce vystavila právní předchůdkyni žalované fakturu č. [hodnota] splatnou dne [datum] na částku [částka], fakturu č. [hodnota] splatnou dne [datum] na částku [částka] a fakturu č. [hodnota] splatnou dne [datum] na částku [částka]. Posledně, dne [datum] uzavřely smlouvu o dílo, jejímž předmětem byla rekonstrukce „[Anonymizováno] [Anonymizováno]“, kdy za provedené práce právní předchůdkyně žalobce vystavila právní předchůdkyni žalované fakturu č. [hodnota] splatnou dne [datum] na částku [částka], fakturu č. [hodnota] splatnou [datum] na částku [částka] a fakturu č. [hodnota] splatnou dne [datum] na částku [částka]. Faktury týkající se prací v ulicích [adresa], [Anonymizováno] a [Anonymizováno] byly právní předchůdkyní žalované zaplaceny se zpožděním, tudíž právní předchůdkyni žalobce vzniklo právo na zaplacení smluvní pokuty ve výši 0,5 % denně z dlužné částky za každý den prodlení v celkové výši [částka] za pozdní úhradu faktur č. [hodnota] (zaplaceno [datum], smluvní pokuta za 15 dní prodlení tak činí [částka]), 117006 (zaplaceno [datum], smluvní pokuta za 5 dní prodlení tak činí [částka]), 117010 (zaplaceno [datum], smluvní pokuta za 30 dní prodlení tak činí [částka]), 117007 (zaplaceno [datum], smluvní pokuta za 5 dní prodlení tak činí [částka]), 117013 (zaplaceno [datum], smluvní pokuta za 4 dny prodlení tak činí [částka]), 117017 (zaplaceno [datum], smluvní pokuta za 14 dní prodlení tak činí [částka]), 117005 (zaplaceno [datum], smluvní pokuta za 7 dní prodlení tak činí [částka]) a 117012 (zaplaceno [datum], smluvní pokuta za 8 dní prodlení tak činí [částka]). Právní předchůdkyně žalobce vyzvala právní předchůdkyni žalované k úhradě dlužných částek výzvou ze dne [datum], avšak žalovaná neuhradila ničeho.

2. Žalovaná s žalobou nesouhlasila a uvedla, že cena za rekonstrukci, kterou právní předchůdkyně žalobce uvedla, je s výjimkou kuchyně konečná a nebude nadále navyšována. Cena díla byla jasně stanovena ve Smlouvě 1, a proto právní předchůdkyně žalobce nemá právo na její změnu, neboť se má primárně za to, že cena uvedená ve Smlouvě 1 je cenou konečnou a nelze ji zvyšovat o další náklady. Pokud se jedná o faktury č. [hodnota] a č. [hodnota], tyto nebyly vystaveny v souladu se Smlouvou 1, tudíž nedošlo k jejich úhradě, na což byla právní předchůdkyně žalobce upozorněna. Žalovaná také považuje předávací protokol za sporný, když má za to, že rozsah ceny díla doplnil žalobce až po podpisu protokolu bez vědomí právní předchůdkyně žalované, neboť při podpisu protokolu existoval spor o rozsah ceny provedeného díla, a tudíž cela zůstala nevyplněna. Žalovaná odkázala na bod 2 Smlouvy 1, kdy později zaslané pokyny či požadavky budou považovány za samostatnou objednávku víceprací, jejichž potvrzení bude potvrzeno v realizačním deníku, k čemuž však nedošlo. Smluvní pokuty sjednané ve smlouvách jsou neurčité, neboť jak vyplývá z judikatury Nejvyššího soudu ČR, přesné a určité označení smluvní povinnosti, při jejímž nesplnění vznikne právo na smluvní pokutu, je nezbytnou součástí ujednání o smluvní pokutě. Ze slovního spojení užitého v bodě 12 Smlouvy 1 nelze vyvodit, které konkrétní povinnosti ze smluvního vztahu, popř. jejich určitý souhrn měly být zajištěny smluvní pokutou. Žaloba je zároveň v rozporu s dobrými mravy, kdy hlavním zájmem žalobce je uspokojení nároku na smluvní pokutu, nikoliv úhrada hlavního nároku, tj. úhrada vystavených faktur; smluvní pokuta, jejíž výše výrazně převyšuje výši skutečně vzniklé škody, je navíc nepřiměřená a pro rozpor s dobrými mravy neplatná. Žalovaná pro případ že by soud dospěl k důvodnosti nároku žalobce na smluvní pokutu, navrhovala moderaci takové nepřiměřené smluvní pokuty. Žalovaná rovněž vznesla námitku promlčení celého nároku žalobce. Navrhováno bylo zamítnutí žaloby.

3. Soud po provedeném dokazování vzal z listinných důkazů za prokázané následující podstatné skutečnosti:

4. Z listiny označené jako Smlouva o dílo, tj. ze Smlouvy 1 (srov. odst. 1. tohoto rozsudku), že právní předchůdkyně žalobce (v listině označená jako zhotovitel), prostřednictvím jednatele [Jméno žalobce], a právní předchůdkyně žalované (v listině označená jako objednatel), prostřednictvím zástupkyně [jméno FO] (aktuálně s příjmením [jméno FO]), se dohodli tak, že právní předchůdkyně žalobce uskuteční pro právní předchůdkyni žalované rekonstrukci bytu [adresa] v rozsahu [částka]. V článku 2 bylo uvedeno následující: „(...) Beru na vědomí, že později zaslané pokyny či požadavky budou považovány za samostatnou objednávku víceprací, jejich případné potvrzení zhotovitelem bude provedeno v realizačním deníku, čímž se stávají závazné pro objednatele i zhotovitele.“ Dle článku 8 se zhotovitel zavazuje přistoupit na upřesnění a změny díla požadované objednatelem, pokud taková upřesnění, nebo změny budou řešeny zápisem objednatele v realizačním deníku či nabídkovém rozpočtu. Rozdíl ceny přitom měl být zjištěn z rozpočtu, nebo výkazu výměr zpracovaných pro obě řešení a výkaz výměr měl být zpracován zhotovitelem a odsouhlasen objednatelem; vícepráce byly definovány jako práce, které nejsou předmětem objednávky dle bodu 1 Smlouvy 1. V článku 11 Smlouvy 1 bylo ujednáno následující: „Cena za dílo je určena na základě rozpočtu, který je součástí této objednávky. Zavazuji se cenu za dílo uhradit, a to na základě předloženého vyúčtování a předávacího protokolu vystaveného zhotovitelem na dílčí části díla v průběhu realizace, a to nejpozději do 7 dnů od předání. Cena za dílo uvedená v nabídkovém rozpočtu je nejvýše přípustná a její případná změna vedoucí k navýšení musí být odsouhlasena objednatelem.“ V článku 12 dohodnuta byla dále dohodnuta sankce, kdy v případě prodlení objednatele je objednatel povinen zaplatit zhotoviteli smluvní pokutu ve výši 0,5 % za každý započatý kalendářní den prodlení. Konečně v článku 15 bylo dohodnuto, že „veškerá komunikace a udílení pokynů a jejich odsouhlasení, popř. požadavky a informace mohou být učiněna v písemné formě, prostřednictvím telefaxu nebo elektronické pošty, a to se stejnou platností kterékoliv z uvedených forem úkonů.“ Smlouva 1 je podepsána za právní předchůdkyni žalobce žalobcem a za právní předchůdkyni žalované [jméno FO] a opatřena datem [datum].

5. Z listiny označené jako Nabídková kalkulace – celkový přehled, že tato byla součástí Smlouvy 1 a obsahuje seznam jednotlivých prací (bourací práce, výstavba jádra apod.) v celkové hodnotě [částka] spolu s 15% DPH ve výši [částka], přičemž položka označená jako „kuchyně“ zahrnuje cenu [částka] a poznámku „bude naceněna.“ 6. Z listiny označené jako Plná moc ze dne [datum], že právní předchůdkyně žalované zplnomocnila [jméno FO] ke všem právním jednáním souvisejícím s realizací stavebních úprav na nemovitostech, jež jsou ve vlastnictví právní předchůdkyně žalované.

7. Z listiny označené jako [Anonymizováno] – [Anonymizováno] (listina označena písmenem B předložena žalobcem v rámci žaloby), stejně jako z listiny označené jako Průběžné vyúčtování – celkový přehled [datum], že dne [datum] předchůdkyně žalobce uskutečnila průběžné vyúčtování prací v [adresa] v rozsahu [částka]. Listiny jsou opatřeny podpisy žalobce a [jméno FO].

8. Z listiny označené jako [Anonymizováno] – [Anonymizováno] (listina založená ve spise na č. l. [Anonymizováno]), že v této chybí uvedená vyúčtovaná částka, když obsahově se tato listina jinak shoduje s listinou uvedenou v předchozím odstavci tohoto rozsudku.

9. Z listiny označené jako [Anonymizováno] – [Anonymizováno] ul. ze dne [datum], že v této listině je proveden zápis týkající se změn v pracech stran [adresa] – změna dispozice koupelny; změna stavebního otvoru dveří, přizdívka vany, změna vanové baterie, zrušení plynu, přizdívka pro boiler, přívody pro pračku, odpad pračky, okno 58x58, výměna WC; kuchyně – výměna litinové stoupačky, přívod elektřiny pro myčku, předělání vývodů vody. Listina je opatřena podpisy žalobce a [jméno FO].

10. Z Emailové komunikace ze dne [datum], že žalobce sděluje [jméno FO], že kuchyně není ani v jedné z kalkulací započtena, kdy rozsah kolem 70 tisíc byl sjednán pouze interně. Dále k dotazu žalobce, zda má dát kuchyň do výroby či nikoliv, mu na to [jméno FO] obratem odpovídá, aby ji dal do výroby.

11. Z listiny označené jako Dodatek ke smlouvě o rekonstrukci – kuchyně, že tato zahrnuje popis jednotlivých prací a je zde vyúčtována částka celkem [částka] bez DPH. Listina je opatřena podpisy žalobce a [jméno FO].

12. Z Emailové komunikace z [Anonymizováno]. [Anonymizováno]. až [datum] mezi [jméno FO], žalobcem a [adresa] informuje [jméno FO] o ceně za vinyl včetně práce, když v předmětu emailu je uvedeno „[Anonymizováno] [Anonymizováno]-[Anonymizováno]“. [adresa] žádá [jméno FO] o vyjádření, když tato mu obratem sděluje, že se [Anonymizováno] [Anonymizováno] souhlasí, načež žalobce svědkyni informuje o zahájení výroby.

13. Z listiny označené jako Stavební deník, že v kolonce „projektový dozor“ byl uveden žalobce a [jméno FO] a v kolonce „zplnomocněná osoba“ [jméno FO]. V řádku s datem [datum] je uvedeno, že navrhované „přiobjednávky“ byly odsouhlaseny emailem ze dne [datum].

14. Z Emailové komunikace ze dne [datum] až [datum], že žalobce zasílal [jméno FO] na více pokusů excelovou tabulku, jež je rozebrána v následujícím odstavci tohoto rozsudku, přičemž na email žalobce ze dne [datum], jenž měl ve svém předmětu uvedeno „Pokus č. [hodnota] [Anonymizováno] [Anonymizováno]“ [jméno FO] reaguje emailem ze dne [datum] takto: „Ok SOUHLASÍM S NABÍDKOU“. Odeslaný email ze dne [datum] včetně přílohy, jež byla jeho součástí a je rozebrána v následujícím odstavci tohoto rozsudku, byl k důkazu proveden rovněž prostřednictvím přenosného počítače žalobce, kdy žalobce tuto emailovou komunikaci soudu a žalované předestřel přímo v emailovém programu (o tom byl pořízen videozáznam – srov. obsah CD založené ve spise).

15. Z listiny označené jako Nabídková kalkulace – [Anonymizováno] [Anonymizováno], která byla přílohou emailu ze dne [datum], a která je tvořena excelovou tabulkou s jednotlivými listy, že v této jsou podrobně popsány jednotlivé práce i vícepráce týkající se rekonstrukce bytu na [adresa]. V listu označeném jako „celkový přehled“, který se zobrazí jako první při otevření excelového souboru, je uvedeno celkové vyúčtování prací, a to za částku [částka] bez DPH, kdy je zde dále uvedeno, že [částka] již bylo uhrazeno a zbývá doplatit [částka].

16. Z listiny označené jako Průběžné vyúčtování – celkový přehled, že je zde uveden soupis jednotlivých prací a doplatek ke dni [datum] ve výši [částka].

17. Z listiny označené jako Předávací protokol – [Anonymizováno] [Anonymizováno] (listina označena písmenem G předložena žalobcem v rámci žaloby), že dne [datum] došlo k předání díla – rekonstrukce bytu, [Anonymizováno] [Anonymizováno], přičemž je zde uveden rozsah [částka]. Dále v listině uveden seznam prací, které mají být dodělány do [datum]. Listina je opatřena podpisy žalobce a [jméno FO].

18. Z listiny označené jako Předávací protokol – [Anonymizováno] [Anonymizováno] (listina založena u jednání dne [datum] zástupcem žalované), že tato je totožného obsahu jako listina uvedená v předchozím odstavci tohoto rozsudku, avšak chybí uvedení cenového rozsahu.

19. Z Fotografií, že tyto zachycují rekonstrukci bytu v [adresa].

20. Z listiny označené jako Faktura číslo [hodnota] že touto právní předchůdkyně žalobce dne [datum] vyúčtovala právní předchůdkyni žalované částku [částka] s datem splatnosti [datum], přičemž je zde uvedeno „Fakturujeme za provedené práce Akce [Anonymizováno]: [Anonymizováno] [Anonymizováno].“ 21. Z listiny označené jako Faktura číslo [hodnota], že touto právní předchůdkyně žalobce dne [datum] vyúčtovala právní předchůdkyni žalované částku [částka] s datem splatnosti [datum], přičemž je zde uvedeno „Fakturujeme za provedené práce Akce [Anonymizováno]: [Anonymizováno] [Anonymizováno]“.

22. Z Emailové komunikace ze dne [datum] až [datum], že žalobce a [jméno FO] si vyměnili emaily s předmětem „[Anonymizováno] – [Anonymizováno]“, když [jméno FO] emailem ze dne [datum] se obrací na žalobce s návrhem řešení nedoplatku za byt [Anonymizováno] [Anonymizováno], kdy dále žalobci sděluje zájem podepsat dodatek ke smlouvě o dílo s tím, že cena zřejmě nebude sedět.

23. Z listiny označené jako Smlouva o dílo, tj. ze Smlouvy 2 (srov. odst. 1. tohoto rozsudku), že tato je až na článek 9. týkající se dohodnuté toleranci nerovnosti zdí totožného obsahu jako Smlouva 1, avšak vztahuje se k [adresa] a dohodnutá odměna činila [částka]. Listina je podepsána za právní předchůdkyni žalobce žalobcem a za právní předchůdkyni žalované [jméno FO] a opatřena datem [datum].

24. Z listiny označené jako Faktura číslo [hodnota] že touto právní předchůdkyně žalobce dne [datum] vyúčtovala právní předchůdkyni žalované částku [částka] s datem splatnosti [datum], přičemž je zde uvedeno „Za provedené práce: [Anonymizováno] č. [hodnota] [Anonymizováno] [Anonymizováno] účtujeme“.

25. Z listiny označené Výpis z účtu za [Anonymizováno] [Anonymizováno], že právní předchůdkyně žalované dne [datum] uhradila právní předchůdkyni žalobce převodem na účet částku [částka].

26. Z Předžalobní výzvy včetně podacího archu, že právní předchůdkyně žalobce vyzvala dne [datum] právní předchůdkyni žalované k úhradě žalobou požadované částky.

27. Ze spisu vedeného u [Anonymizováno] [Anonymizováno] v [adresa] pod sp. zn. [spisová značka], že předchůdkyně žalobce uplatnila žalobou nároky vyplývající mj. ze Smlouvy 1 a Smlouvy 2 dne [datum] (původně u [Anonymizováno] [Anonymizováno] v [adresa]), přičemž usnesením ze dne [datum], č. j. [spisová značka], jež nabylo právní moci dne [datum], bylo řízení pro nedostavení se účastníků řízení k jednání přerušeno a usnesením ze dne [datum], č. j. [spisová značka], jež nabylo právní moci dne [datum], zastaveno.

28. Soud vzal dále ze svědeckých výpovědí za prokázané následující podstatné skutečnosti:

29. Z výpovědi svědkyně [jméno FO] (rozené [jméno FO]), že svědkyně dlouhodobě spolupracovala a stále spolupracuje jako osoba výdělečně činná s právní předchůdkyní žalované, potažmo s žalovanou, kdy u žalované působí jako realitní makléř. Svědkyně uzavírala jménem právní předchůdkyně žalované smlouvy o dílo, k čemuž měla plnou moc. Pokud se jedná o Smlouvu 1, tu uzavírala s žalobcem, kdy na listině se nachází její podpis. Svědkyně na stavbě kontrolovala, jestli je hotové všechno, co má být, přičemž v takové oblasti nemá žádné vzdělání, ale byla proškolena. Úkolem žalobce přitom bylo zhotovit elektřinu, omítky, podlahy, veškeré práce, které jsou uvedeny v cenové nabídce. Co se týče kuchyně, v cenové nabídce byla u položky kuchyně uvedena částka [částka], neboť právní předchůdkyně žalované zvažovala, zda kuchyň dodá právní předchůdkyně žalobce nebo někdo jiný, nakonec ji však zhotovovala právní předchůdkyně žalobce, a tudíž muselo dojít k navýšení částky [částka]. Co se týče listiny označené jako Předávací protokol – [Anonymizováno] [Anonymizováno] – listina založena u jednání dne [datum] zástupcem žalované, tato odpovídá realitě, když listinu s vyplněnou částkou by svědkyně nepodepsala, neboť v té době nevěděla, zda částka odpovídá provedenému dílu – částku [částka] do listiny svědkyně nepsala. Cena uvedená ve smlouvě [částka] byla navyšována, dohoda na konkrétní částce ale určitě nebyla. Vícepráce ze strany právní předchůdkyně žalované po právní předchůdkyni žalobce být požadovány nemohly, neboť od počátku bylo jasné, co předchůdkyně žalované po právní předchůdkyni žalobce chce. Následná fakturace probíhala mimo svědkyni, kdy toto obstarávalo vedením právní předchůdkyně žalované. Vedení společnosti také celou věc řešilo, neboť podstatné náležitosti schvalovalo vedení. S právní předchůdkyní žalobce byly dle svědkyně od samého počátku problémy, když na rozdíl o ostatních zhotovitelů na jiných rekonstrukcí, vyúčtovával vícepráce. Jestli byl v daném případě veden stavební deník, svědkyně neví, ale žalobce si něco psal.

30. Z výpovědi svědkyně [jméno FO], že pracovala pro předchůdkyni žalované a celou věc přebírala od [jméno FO] až po dokončení předmětné rekonstrukce, avšak žádnou smlouvu neviděla. Specifické v dané věci bylo mimo jiné to, že zde byla smlouva přímo od žalobce, ačkoliv předchůdkyně žalované standardně měla své vlastní smlouvy, které v obdobných případech uzavírala. [jméno FO] říkala svědkyni, že byla překvapená z vyúčtování žalobce, neboť nepočítala s tím, že toto bude zahrnovat další a další náklady a dle vlastních slov se nikdy předem nedozvěděla, kolik přesně budou jednotlivé práce stát. Svědkyně se spolu s paní [jméno FO] snažila mezi jednotlivými podklady dohledat něco, co by nasvědčovalo tomu, že paní [jméno FO] odsouhlasila nějaké částky, avšak toto se jim nepodařilo. Právní záležitosti vč. smluv řešilo právní oddělení předchůdkyně žalované, svědkyně sama řešila fyzické převzetí rekonstrukcí. [jméno FO] nebyla zcela kompetentní v tom směru, že neměla patřičné vzdělání, což se projevilo v tom, že důvěřovala tomu, co jí bylo v rámci zakázky předkládáno, aniž by se např. dotazovala, kolik jednotlivé vícepráce budou stát, sama přitom svědkyni řekla, že se nějaké vícepráce řešily. Svědkyni např. překvapilo, že v bytech na [Anonymizováno] [Anonymizováno] jsou tzv. kazetové podhledy, což nebývá zcela běžné, k tomu [jméno FO] svědkyni řekla, že toto jí pan [jméno FO] nabídl a ona tedy souhlasila, protože si zřejmě myslela, že je toto kryto původní smlouvou a může si vybrat. S paní [jméno FO] následně byla ukončena spolupráce. Pokud spolu s paní [jméno FO] probíraly jednotlivé podklady, konkrétně takovými podklady byla emailová komunikace, kterou paní [jméno FO] svědkyni posílala. V emailech nebyla konkrétní částka, se kterou by paní [jméno FO] souhlasila, neboť v případě, že by tomu tak bylo, svědkyně by vedení nahlásila, že k takovému odsouhlasení došlo a musí se to zaplatit, nicméně svědkyně neví, jestli jí paní [jméno FO] přeposlala všechny maily. Po předestření listin, kterak jsou tyto vymezeny v odst. 14. a 15. tohoto rozsudku, svědkyně uvedla, že si nevzpomíná, jestli někdy uvedené emaily viděla, nicméně považovala by za nutné tyto přinejmenším přeposlat centrála předchůdkyně žalované. V předávacím protokole, který měla k dispozici předchůdkyně žalované, chyběla vyplněná částka.

31. Z výpovědi svědka [adresa], že pracoval pro žalobce na rekonstrukci předmětných bytů v roce [Anonymizováno], kdy úkolem svědka bylo zajišťování [právnická osoba]. Svědek viděl cenové nabídky a má za to, že se měnil rozsah díla, ale pokud ví, cena zůstávala stejná, tedy se měnila např. celková plocha, čemuž pochopitelně odpovídal nárůst ceny, ale nedošlo ke změně ceny např. za jednu položku. Na jednotlivých stavbách bylo množství problémů, které vyšly najevo poté, co došlo k jednotlivým pracem, což byl i důvod, proč svědek na stavbě skončil. Stavební deník se psal, a to elektronicky, svědek sám tam párkrát něco zapisoval v souvislosti s byty ve [Anonymizováno] [Anonymizováno], a to prostřednictvím tabletu, který byl na stavbě k dispozici. Pokud jde o listinu označenou jako Nabídková kalkulace – celkový přehled, která tvoří jednu ze stran excelovské tabulky, tuto si svědek vybavuje velice dobře a v případě listiny označené jako Přiobjednávky tvořící jeden z listů tabulky, se dle svědka takové jednotlivé práce stoprocentně dělaly. V určité době došlo k pozastavení prací, přičemž svědek a ostatní čekali na to, až dojde k odsouhlasení víceprací; to probíhalo obvykle tak, že se objevil problém, nahlásil se, druhá strana odsouhlasila případné vícepráce a tyto byly následně uskutečněny. Svědek si vzpomíná, že na předmětné stavbě se vždy vyčkávalo na to, až budou vícepráce odsouhlaseny, proto tam vznikaly i pauzy, o kterých svědek hovořil. S některými vícepracemi nicméně svědek a ostatní začali ještě dříve, než byly odsouhlaseny, protože nechtěli, aby se zastavovala stavba – např. bylo potřeba srovnat zeď, než se natáhne štuk, toto se oznámilo předchůdkyni žalované, kdy se zatelefonovalo paní [jméno FO], ta následně potvrdila, že se do toho svědek a ostatní mají pustit a až se uvidí příště, zapíše se to do realizačního deníku; nikdy nebyly provedeny jakékoliv vícepráce bez předchozího souhlasu žalované.

32. Z výpovědi žalobce jako účastníka řízení bylo dále zjištěno, že žalobce v pozici jednatele právní předchůdkyně žalobce uzavíral kromě Smlouvy 1 i další smlouvy na jiné rekonstrukce bytů, když znění smluv kopíroval a používal ve všech případech. Znění Smlouvy 1 a dalších smluv zpracovával kamarád žalobce již v roce [Anonymizováno]. Poté, co bylo žalobci prvotní znění takových smluv předloženo, takové znění žalobce četl a bod 12 Smlouvy 1 u něj nevyvolával žádné pochybnosti, bral jej takovým způsobem, že smluvní pokuta má být počítána z vyfakturované částky, se kterou je druhá smluvní strana v prodlení.

33. Konečně z nesporných tvrzení účastníků řízení učiněných u jednání a vyplývajících z jejich podání (zejména z žaloby a vyjádření žalované ze dne [datum] a [datum]) vzal soud za prokázáno, že právní předchůdkyně žalobce a žalované připojily ke Smlouvě 1 své podpisy; dne [datum] bylo provedeno průběžné vyúčtování, na něhož předchůdkyně žalované dne [datum] zaplatila částku [částka]; předchůdkyni žalované byly doručeny faktury vystavené dne [datum]; k předání díla na základě Smlouvy 1 došlo dne [datum]; žalobkyně uplatnila své nároky vyplývající ze Smlouvy 1 a Smlouvy 2 u Okresního soudu v [adresa] a dne [datum] bylo řízení na základě žaloby předchůdkyně žalobce přerušeno pro nedostavení se účastníků řízení k jednání a v důsledku nepodání návrhu na pokračování řízení následně zastaveno.

34. Z ostatních v řízení provedených, avšak v rozsudku neuvedených důkazů, soud nezjistil žádné další podstatné skutečnosti, které by měly význam pro právní hodnocení skutkového vztahu. Množství navržených důkazů vztahujících se k promlčeným nárokům žalobce bylo zároveň soudem zamítnuto pro nadbytečnost.

35. Na základě takto provedeného dokazování dospěl soud k následujícímu podstatnému závěru o skutkovém stavu:

36. Předchůdkyně žalobce a předchůdkyně žalované se dne [datum] písemně dohodly tak, že předchůdkyně žalobce uskuteční rekonstrukce bytů mj. v [adresa] a v [adresa] v [Anonymizováno] a předchůdkyně žalované za to předchůdkyni žalobce zaplatí odměnu – dle Smlouvy 1 částku [částka] a dle Smlouvy 2 částku [částka]. Předchůdci obou účastníků řízení, a to prostřednictvím žalobce a [jméno FO], tehdy [jméno FO], se zároveň dohodli tak, že budou uskutečněny další práce nad rámec písemného ujednání ohledně bytů v [adresa] a že na základě Smlouvy 1 předchůdkyně žalované zaplatí předchůdkyni žalobce celkem [částka]. Ve Smlouvě 1, stejně jako ve Smlouvě 2, se předchůdkyně obou účastníků dále dohodly, že jestliže předchůdkyně žalované nezaplatí předchůdkyni žalobce nějakou část z dohodnuté odměny, musí předchůdkyni žalobce dále zaplatit 0,5 % denně z dlužné částky za každý den, dokud k zaplacení nedojde. Předchůdkyně žalobce vyúčtovala předchůdkyni žalované na základě Smlouvy 1 mj. dvěma fakturami dne [datum] částku [částka], resp. částku [částka] a na základě Smlouvy 2 fakturou ze dne [datum] s datem splatnosti [datum] částku [částka]; prvé dvě částky nebyly právní předchůdkyní žalované ani žalovanou zaplaceny a částku [částka] předchůdkyně žalované zaplatila předchůdkyni žalobce dne [datum]. Předchůdkyně žalobce v souladu se Smlouvou 1 a Smlouvou 2 vyúčtovala předchůdkyni žalované jednotlivé částky jako sankce za opoždění se zaplacením třech shora zmíněných částek, tedy 0,5 % denně z dlužných částek, a to z částky [částka] za dobu od [datum] do [datum] ve výši [částka] a z částky [částka] za dobu od [datum] do [datum] ve výši [částka], a dále z částky [částka] za dobu od [datum] do [datum] ve výši [částka]. Předchůdkyně žalobce uplatnila původně u [Anonymizováno] [Anonymizováno] v [adresa] dne [datum] žalobou nároky vyplývající mj. ze Smlouvy 1 a Smlouvy 2, o kterých následně bylo vedeno řízení u [Anonymizováno] [Anonymizováno] v [adresa] pod sp. zn. [spisová značka], které však bylo dne [datum] pro nedostavení se účastníků řízení k jednání přerušeno a usnesením ze dne [datum], č. j. [spisová značka], jež nabylo právní moci dne [datum], zastaveno. Předchůdkyně žalobce uplatnila opětovně své nároky vyplývající ze Smlouvy 1 a Smlouvy 2 u podepsaného soudu žalobou doručenou soudu dne [datum] a žalovaná se vůči tomu vymezila mimo jiné tak, že namítla promlčení všech nároků žalobce.

37. Pro právní posouzení skutkového stavu byly rozhodující především tyto právní předpisy:

38. Podle ust. § 430 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění ke dni uzavření Smlouvy 1 a Smlouvy 2, tj. [datum] (v textu rozsudku dále jen jako „o. z.“), pověří-li podnikatel někoho při provozu obchodního závodu určitou činností, zastupuje tato osoba podnikatele ve všech jednáních, k nimž při této činnosti obvykle dochází.

39. Podle ust. § 553 odst. 1 o. z., o právní jednání nejde, nelze-li pro neurčitost nebo nesrozumitelnost zjistit jeho obsah ani výkladem.

40. Podle ust. § 609 o. z., nebylo-li právo vykonáno v promlčecí lhůtě, promlčí se a dlužník není povinen plnit. Plnil-li však dlužník po uplynutí promlčecí lhůty, nemůže požadovat vrácení toho, co plnil.

41. Podle ust. § 611 o. z., promlčují se všechna majetková práva s výjimkou případů stanovených zákonem. Jiná práva se promlčují, pokud to zákon stanoví.

42. Podle ust. § 619 o. z., jedná-li se o právo vymahatelné u orgánu veřejné moci, počne promlčecí lhůta běžet ode dne, kdy právo mohlo být uplatněno poprvé (odst. 1). Právo může být uplatněno poprvé, pokud se oprávněná osoba dozvěděla o okolnostech rozhodných pro počátek běhu promlčecí lhůty, anebo kdy se o nich dozvědět měla a mohla (odst. 2).

43. Podle ust. § 629 odst. 1 o. z., promlčecí lhůta trvá tři roky.

44. Podle ust. § 648 věta první o. z., uplatní-li věřitel v promlčecí lhůtě právo u orgánu veřejné moci a pokračuje-li řádně v zahájeném řízení, promlčecí lhůta neběží.

45. Podle ust. § 1958 odst. 2 o. z., neujednají-li strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu.

46. Podle ust. § 2048 odst. 1 o. z., ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. Smluvní pokuta může být ujednána i v jiném plnění než peněžitém.

47. Podle ust. § 2051 o. z., nepřiměřeně vysokou smluvní pokutu může soud na návrh dlužníka snížit s přihlédnutím k hodnotě a významu zajišťované povinnosti až do výše škody vzniklé do doby rozhodnutí porušením té povinnosti, na kterou se vztahuje smluvní pokuta. K náhradě škody, vznikne-li na ni později právo, je poškozený oprávněn do výše smluvní pokuty.

48. Podle ust. § 2586 odst. 1 o. z., smlouvou o dílo se zhotovitel zavazuje provést na svůj náklad a nebezpečí pro objednatele dílo a objednatel se zavazuje dílo převzít a zaplatit cenu.

49. Podle ust. § 2604 o. z., dílo je provedeno, je-li dokončeno a předáno.

50. Po shora zjištěném skutkovém stavu dospěl soud na základě citovaných právních předpisů k následujícímu právnímu posouzení věci:

51. Soud se, aby mohl o věci rozhodnout, musel zabývat několika zásadními aspekty, přičemž v prvé řadě bylo třeba vypořádat se s námitkou promlčení, kterou vůči všem nárokům žalobce vznesla žalovaná, tedy konkrétně tím, zda byla jednotlivá práva žalobce vykonána v promlčecí lhůtě, neboť v negativním případě by nebylo namístě se zabývat nároky žalobce jako takovými (resp. by to bylo nadbytečné). Přitom bylo naprosto zásadní najisto postavit moment (přesněji řečeno den), kdy začala běžet tříletá (srov. ust. § 629 odst. 1 o. z.) promlčecí lhůta ve smyslu shora citovaného ust. § 619 o. z., dále kdy taková lhůta uplynula a zda některá skutečnost v řízení vyšlá najevo měla na její běh nějaký vliv.

52. V řízení stran vznesené námitky promlčení bylo třeba se v prvé řadě vypořádat s tím, že předchůdkyně žalobce v řízení vedeném řízení u [Anonymizováno] soudu v [adresa] pod sp. zn. [spisová značka] uplatnila nároky vyplývající mj. ze Smlouvy 1 a Smlouvy 2 již dne [datum] u [Anonymizováno] soudu v [adresa], kdy po postoupení věci [Anonymizováno] soudu v [adresa] jako soudu věcně příslušnému bylo vedeno řízení pod sp. zn. [spisová značka], které však bylo dne [datum] pro nedostavení se účastníků řízení k jednání přerušeno a usnesením ze dne [datum], č. j. [spisová značka], jež nabylo právní moci dne [datum], zastaveno, přičemž předchůdkyně žalobce uplatnila opětovně své nároky vyplývající z obou smluv žalobou doručenou soudu dne [datum]. Podepsaný soud si je vědom názoru části právní nauky, který říká, že závěr, že je v takových případech, kdy je řízení zastaveno pro nepodání návrhu na pokračování v řízení, nezbytné fiktivně navodit situaci, jako by žaloba nikdy nebyla podána, se jeví nepřiměřený, kdy jde o úsudek vůči žalobci velice příkrý a že se by tedy při zastavení řízení podle ust. § 111 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (v textu rozsudku dále jen jako „o. s. ř.“), promlčecí lhůta měla po dobu řízení stavět a obnovovat svůj běh až po právní moci usnesení o zastavení řízení (blíže viz např. BRIM, Luboš. § 648 [Běh promlčecí lhůty při uplatnění práva u orgánu veřejné moci]. In: LAVICKÝ, [jméno FO] a kol. Občanský zákoník I. Obecná část (§ 1-654). 2. vydání. [adresa]: [právnická osoba]. Beck, 2022, s. 2136–2137, marg. č. [hodnota]–23.), nicméně s takovým závěrem se podepsaný soud nemůže ztotožnit. Uvedený názor je totiž v rozporu jednak s tím, k čemu došla právní nauka opakovaně již v minulosti, tedy že řádně v řízení nepokračuje ten jeho účastník, který nepodá návrh na pokračování přerušeného řízení dle § 111 odst. 4 o. s. ř. (např. Švestka, J., Spáčil, J., Škárová, M., Hulmák, M. a kolektiv Občanský zákoník. Komentář. [adresa]: [právnická osoba]. Beck, 2009, 2. vydání, díl I., s. 622 a násl.) a především pak s ustálenou rozhodovací praxí Nejvyššího soudu ČR (např. rozsudek ze dne [datum], sp. zn. [spisová značka], rozsudek ze dne [datum], sp. zn. [spisová značka], usnesení ze dne [datum], sp. zn. [spisová značka] nebo usnesení ze dne [datum], sp. zn. [spisová značka]). Podepsaný soud přitom nemá důvod se zejména od citované judikatury odchylovat a shodně dospívá k závěru, že není-li podán návrh na pokračování řízení dle ust. § 11 odst. 4 o. s. ř., je na věc třeba pohlížet z hlediska promlčení tak, jako by řízení vůbec nebylo zahájeno, a tudíž ani nedošlo ke stavení promlčecí lhůty ve smyslu ust. § 648 o. z.; bylo přitom na žalobci (resp. jeho právní předchůdkyni), aby v duchu zásady vigilantibus iura scripta sunt (bdělým náležejí práva) zavčasu podal návrh na pokračování v řízení vedeném u podepsaného soudu pod sp. zn. [spisová značka][Anonymizováno]

53. Lze proto dospět k dílčímu závěru, že promlčecí lhůta stran všech nároků žalobce počala běžet, jakmile tyto mohly být u soudu poprvé uplatněny, poté podáním žalob, jež po spojení byly obě předmětem řízení vedeného u [Anonymizováno] soudu v [adresa] pod sp. zn. [spisová značka], promlčecí lhůta neběžela, avšak v důsledku zastavení řízení (kdy předchůdkyní žalobce nebyl podán návrh na jeho pokračování) nastal stav, jako by nároky žalobce u soudu nikdy uplatněny nebyly. Na podepsaném soudu tak dále bylo, aby přesně určil okamžik, kdy počala běžet promlčecí lhůta u jednotlivých nároků žalobce, jež byly uplatněny jeho právní předchůdkyní ve věci vedené u podepsaného soudu pod sp. zn. [spisová značka].

54. V případě Smlouvy 1 i Smlouvy 2 lze shodně zkonstatovat, že nebyla sjednána splatnost celkové odměny za provedené dílo, tudíž je třeba vyjít z toho, že předchůdkyně žalobce mohla po předchůdkyni žalované požadovat zaplacení ceny za provedené dílo ihned po takovém faktickém provedení. Pokud přitom předchůdkyně žalobce v jednotlivých fakturách uváděla konkrétní datum splatnosti, měla taková skutečnost vliv toliko na dobu, dokdy měla předchůdkyně žalované povinnost k zaplacení vyúčtované ceny; jinými slovy, předchůdkyně žalované byla v případě naplnění všech podmínek obou smluv povinna zaplatit předchůdkyní žalobce vyúčtovanou cenu za provedené dílo, avšak mohla tak učinit až v den splatnosti uvedený v jednotlivých fakturách. Předchůdkyně žalobce však měla možnost své nároky na zaplacení ceny za díla u soudu uplatnit ihned po jejich provedení. V řízení by bylo zcela nehospodárné a neúčelné, aby se soud zabýval tím, přesně jakou vyúčtovanou část díla přesně kterého dne předchůdkyně žalobce pro předchůdkyni žalované provedla, proto lze za den provedení díla (resp. jeho část) považovat vždy ten den, kdy byly vystaveny jednotlivé faktury předchůdkyní žalobce. Vystavení faktur přitom bylo zcela zásadní pro určení začátku běhu promlčecí lhůty, neboť vznikne-li věřiteli podle smlouvy právo požadovat úhradu dohodnuté ceny plnění, přičemž doba, kdy má dlužník splnit dluh, není ve smlouvě stanovena, může podle ust. § 1958 odst. 2 o. z. věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu; okolnostmi rozhodnými pro počátek běhu promlčecí lhůty jsou v takovém případě ve smyslu ust. § 619 odst. 2 o. z. okolnosti, z nichž se věřitel dozvěděl (nebo dozvědět měl a mohl) že mu vzniklo právo určit dobu splnění dluhu a ode dne, kdy se věřitel dozvěděl (nebo dozvědět měl a mohl), že mu vzniklo právo určit dobu splnění dluhu (právo „ihned“ požádat o zaplacení dluhu), začíná běžet tříletá subjektivní promlčecí lhůta dle § 629 odst. 1 o. z. K takovému závěru přitom již dříve dospěla judikatura Nejvyššího soudu (srov. např. rozsudek bývalého Nejvyššího soudu ČSR ze dne [datum], sp. zn. 3 [právnická osoba]/81, uveřejněný pod číslem 28/1984 Sb. rozh. obč., důvody rozsudku Nejvyššího soudu ČR ze dne [datum], sp. zn. [spisová značka], uveřejněného pod číslem 73/2010 Sb. rozh. obč., nebo rozsudku Nejvyššího soudu ČR ze dne [datum], sp. zn. [spisová značka], uveřejněného pod číslem 104/2011 Sb. rozh. obč.), a to ve vztahu k ustanovení § 101 zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů a ustanovení § 563 tohoto zákona (do [datum] šlo o obsahově shodné ustanovení § 78 tohoto zákona), přičemž ve vztahu k ust. § 619 o. z. a ust. § 1958 odst. 2 o. z. k uvedenému závěru, jak jej tento v předchozí větě zaujal podepsaný soud, dospěl velký senát Nejvyššího soudu ČR v rozsudku ze dne [datum], sp. zn. [spisová značka]; velký senát v tomto rozhodnutí zároveň uvedl, že opačný závěr, totiž ten, že právo uskutečnit právní jednání, včetně práva věřitele vyzvat dlužníka k plnění dluhu (§ 1958 odst. 2 o. z.), se podle zákona č. 89/2012 Sb. nepromlčuje, by v situaci, kdy dlužník nebude moci splnit dluh dříve ani vyvolat (nebo prostřednictvím žaloby soudem určit) splatnost peněžitého dluhu, způsoboval v obchodní praxi řadu obtíží [zejména tam, kde by měl dlužník prokazovat (např. na poli práva insolvenčního), že nemá dluhy nebo že nemá „další“ dluhy], přičemž ani tato koncepce se nakonec neobejde (v případě dlouhodobé nečinnosti věřitele při realizaci práva vyzvat dlužníka k plnění dluhu) bez právního institutu, který se rovněž pojí s plynutím času a který lze zjednodušeně nazvat „ztrátou prosaditelnosti práva.“ 55. Právní předchůdkyně žalobce přitom uplatnila u podepsaného soudu mj. nároky v podobě dlužné ceny za dílo plynoucí ze Smlouvy 1 ve výši [částka] a [částka], kdy toto plnění žalobce nárokoval na základě dvou faktur vystavených dne [datum] (faktury č. [hodnota] a [Anonymizováno]). Tím, že předchůdkyně žalobce vystavila tyto dvě faktury, se zároveň „dozvěděla“ o okolnostech rozhodných pro určení doby, kdy má dlužník splnit dluh, a tehdy také „ihned“ mohla požadovat plnění, čemuž odpovídala povinnost dlužníka (právní předchůdkyně žalované) dluh uhradit „bez zbytečného odkladu“ a uplynutím takové lhůty by se dluh stal splatným (k podrobnostem ohledně definice a výkladu této lhůty srov. např. již shora citovaný rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne [datum], sp. zn. [spisová značka]). Tříletá subjektivní promlčecí lhůta dle ust. § 629 odst. 1 o. z. nicméně začala běžet již [datum] (kdy věřitel – právní předchůdkyně žalobce – mohl poprvé požádat o splnění dluhu). Jestliže proto žaloba, v níž byly mj. tyto nároky uplatněny, byla podána až dne [datum], byla (v uvedeném rozsahu) podána po uplynutí tříleté promlčecí lhůty a námitka promlčení vznesená žalovanou je proto (v uvedeném rozsahu) důvodná, v důsledku čehož soud výrokem II. tohoto rozsudku mj. co do obou zmiňovaných částek včetně běžícího úrokového příslušenství žalobu zamítl. Pro úplnost lze doplnit, že stejný závěr by platil i pro případ, kdy by měl být akceptování názor, že promlčecí lhůta by měla začít běžet až od splatnosti uvedené v obou fakturách (tj. [datum], resp. [datum]); s takovým názorem však podepsaný soud ztotožněn není a plně se hlásí k tomu, co vyjádřil Nejvyšší soud ČR ve shora zmiňovaném rozsudku ze dne [datum], sp. zn. [spisová značka], jak je toto citováno výše.

56. Právní předchůdkyně žalobce dále žalobou uplatnila nároky na zaplacení smluvních pokut, kdy tyto zajišťovaly mj. plnění ze Smlouvy 1 a Smlouvy 2. Soud se přitom ve vztahu k smluvním pokutám zabýval tím, zda jejich sjednání ve Smlouvě 1 a 2 bylo dostatečně určité, neboť v opačném případě by se k nim vůbec nepřihlíželo (srov. ust. § 553 odst. 1 o. z.) a žalobce by z takových smluvních ujednání nemohl dovozovat žádné nároky; že ujednání o smluvních pokutách určitá nejsou, zároveň namítala žalovaná, soud se však takovou otázkou musel zabývat z úřední povinnosti (srov. ust. § 554 o. z.). Zdánlivost právního jednání se přitom obecně může týkat celého právního jednání nebo jen některé jeho části, tj. např. ujednání o smluvní pokutě (shodně rozsudek Nejvyššího soudu ze dne [datum], sp. zn. [spisová značka]). Pokud přitom jde o další smlouvy, z nichž žalobce dovozoval své nároky v podobě smluvních pokut, těmi se soud pro nadbytečnost nezabýval, neboť takové nároky z nich plynoucí jsou promlčeny, jak je v podrobnostech uvedeno v odst. 72. tohoto rozsudku.

57. Soud pak dospěl k závěru, že ačkoliv ujednání o smluvní pokutě (čl. 12 Smlouvy 1 a čl. 13 Smlouvy 2) nejsou zcela jednoznačná, nelze mít za to, že by se jednalo o takovou neurčitost, která by vedla ke zdánlivosti právního jednání v této části. Lze uvést, že požadavek určitosti vymezení povinností zajištěných smluvní pokutou je naplněn nejen v případě, jsou-li zajišťované povinnosti výslovně jednotlivě individualizovány, nýbrž i v situaci, je-li smluvní pokuta sjednána pro případ porušení povinností tvořících ucelený a identifikovatelný soubor, aniž by bylo případné porušení jednotlivých povinností ve smlouvě konkretizováno (shodně např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne [datum], sp. zn. [spisová značka]). Jestliže proto v obou smlouvách bylo uvedeno, že v případě prodlení objednatele je tento povinen zaplatit zhotoviteli smluvní pokutu ve výši 0,5 % za každý započatý kalendářní den prodlení, pak povinnost, kterou v tomto případě zajišťovala smluvní pokuta, zde sice není výslovně vyjádřena, nicméně je třeba pod ni zahrnovat veškeré povinnosti, které právní předchůdkyně žalované dle obou smluv měla, tedy především povinnost k zaplacení ceny za provedené dílo. Soud nicméně ujednání o smluvní pokutě v obou smlouvách považoval za neurčité potud, pokud jde o konkrétní částku, z jaké se má hodnota [hodnota] % počítat. Soud však v souladu s ust. 553 odst. 1 o. z. ve spojení s ust. § 556 o. z. provedl výklad takového smluvního ujednání, kdy zároveň vyslechl za podmínek ust. § 131 o. s. ř. žalobce jako účastníka řízení, a dospěl k závěru, že úmyslem účastníků řízení bylo to, aby případně vzniklá smluvní pokuta byla počítána z částky, se kterou je objednatel (právní předchůdkyně žalované) v prodlení; toto ostatně potvrdil i samotný žalobce, který smlouvy s předchůdkyní žalované vyhovoval a podepisoval ([jméno FO] takovou skutečnost nevěděla a při podpisu obou smluv ji ani neřešila). Rovněž logickým výkladem lze dospět k závěru, že rozhodná byla částka, se kterou měla být předchůdkyně žalované v prodlení, a nikoliv částka jiná, neboť pokud by se smluvní pokuta opravdu měla počítat z jiné částky, lze předpokládat, že taková skutečnost by byla v obou smlouvách výslovně uvedena; žalovaná přitom v řízení ani netvrdila, že by se smluvní pokuta měla počítat právě z nějaké jiné částky. V úvahu zároveň přicházela možnost, že smluvní pokuta mohla být počítána z celkové ceny díla, nicméně soudu je z úřední činnosti známo, že se mezi podnikateli jedná spíše o smluvní ujednání výjimečné a v daném případě přitom ani žalobce netvrdil, že by základem pro smluvní pokutu měla být právě taková částka, a naopak hovořil o konkrétní částce prodlení druhé strany, což je pro žalovanou zároveň výhodnější, neboť pochopitelně je smluvní pokuta v takovém případě nižší.

58. K samotnému výslechu žalobce soud uvádí, že byť účastník řízení nikdy nebude co do důkazní hodnoty stejně relevantní jako např. zcela nezaujatý svědek, v projednávané věci soud výpověď žalobce považoval za dostatečnou k prokázání uváděné skutečnosti, tj. úmyslu předchůdců účastníků řízení uskutečnit konkrétní smluvní ujednání (kdy za předchůdkyni žalobce jednal v postavení statutárního orgánu přímo žalobce), a žalobce vyhodnotil jako věrohodného. V prvé řadě nutno zmínit, že žalobce logicky popsal, kterak si nechal svým kamarádem s právním vzděláním zpracovat koncept smlouvy, která se stala základem mj. pro Smlouvu 1 i Smlouvu 2, když soud na straně žalobce nezaznamenal, byť i jenom náznaky jakékoliv fabulace či záměrného zatajování skutečností.

59. Soud vzhledem k výše uvedenému dospěl v řízení k závěru, že smluvní pokuta ve Smlouvě 1 sice nebyla sjednána zcela určitě, nicméně jejím výkladem se podařilo takovou neurčitost vyjasnit. Co platí pro Smlouvu 1, je zároveň nutno vztáhnout i na Smlouvu 2, neboť ujednání o smluvní pokutě byla v případě obou smluv shodná a žalobce v rámci svého účastnického výslechu uvedl, že smlouvy shodného znění uzavíral ve všech případech, proto se soud nadále pro nadbytečnost nezabýval samostatně výkladem čl. 13 Smlouvy 2.

60. Za situace, kdy mezi předchůdci účastníků řízení byla sjednána platná a určitá smluvní pokuta v případě nezaplacení ceny za dílo předchůdkyní žalované předchůdkyni žalobce, musel se soud dále podrobně zabývat tím, zda vůbec, a případně v jaké výši vzniklo předchůdkyni žalobce právo na zaplacení ceny díla, a to i za situace, kdy nárok samotný je již promlčen, jak je v podrobnostech rozvedeno výše. Nárok na zaplacení smluvní pokuty se totiž promlčuje zvlášť nezávisle na pohledávce, kterou taková smluvní pokuta zajišťuje, přičemž u práva na zaplacení smluvní pokuty sjednané procentní sazbou ze stanovené částky za každý den prodlení počíná promlčecí lhůta běžet vždy dnem, za který věřiteli vzniklo právo na smluvní pokutu (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne [datum], sp. zn. [spisová značka], uveřejněný pod č. [hodnota] ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek, roč. 2003). Smluvní pokuta totiž není – na rozdíl od úroků z prodlení – ani příslušenstvím pohledávky (jedná se o samostatný nárok), ani opětující se dávkou, kterou by bylo možné věřiteli soudním rozhodnutím přiznat i do budoucna; povinnost zaplatit smluvní pokutu a její promlčení se proto řídí zásadně odlišnými pravidly než je tomu u povinnosti zaplatit úroky z prodlení (srov. usnesení Nejvyššího soudu ČR ze dne [datum], sp. zn. [spisová značka], uveřejněné v časopise Soudní judikatura číslo [hodnota], ročník 2007, pod číslem [hodnota] nebo rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne [datum], sp. zn. [spisová značka]). Nárok na zaplacení ceny díla přitom přímo podmiňoval vznik případného nároku na zaplacení smluvní pokuty, kdy v případě, že by zde takový nárok nebyl, nutně by nebylo možné dospět k závěru o porušení povinnosti právní předchůdkyně žalované a žalobce by se nemohl úspěšně domáhat zaplacení smluvní pokuty.

61. Mezi předchůdci účastníků řízení byla dohodnuta rekonstrukce jednotlivých bytů mj. v ulicích [Anonymizováno] [Anonymizováno] a [Anonymizováno], a to na základě Smlouvy 1 a Smlouvy 2. V řízení přitom byly rozhodující především nároky vyplývající ze Smlouvy 1, neboť ve vztahu k Smlouvě 2 byla nepromlčena pouze jediná smluvní pokuta (jak bude rozebráno dále), a dvě smluvní pokuty ve výši [částka] a [částka] měly svůj základ právě ve Smlouvě 1. Soud se tak dále v prvé řadě zabýval tím, zda byly splněny všechny podmínky Smlouvy 1, případně dalších ujednání mezi předchůdci účastníků řízení, a zda tak předchůdkyni žalobce vznikl nárok na zaplacení obou fakturami č. [hodnota] a č. [hodnota] vyúčtovaných částek, neboť pouze v takovém případě, jak již bylo řečeno, se mohla předchůdkyně žalované dostat do prodlení a žalobce mohl být úspěšný se svou žalobou v části, ve které se domáhal zaplacení obou smluvních pokut.

62. Předmětem Smlouvy 1 přitom byla rekonstrukce bytu v [adresa], přičemž cena díla byla dohodnuta v částce [částka]. Zároveň ovšem bylo ujednáno, že později zaslané pokyny či požadavky budou považovány za samostatnou objednávku víceprací a jejich případné potvrzení zhotovitelem bude provedeno v realizačním deníku, čímž se stávají závazné pro objednatele i zhotovitele, a že cena za dílo uvedená v nabídkovém rozpočtu je sice nejvýše přípustná, ale může dojít k její změně spočívající v navýšení, což musí být odsouhlasena objednatelem. Žalobce přitom v řízení prokázal, že právě k takovému navýšení celkové ceny došlo, a to v důsledku jednotlivých, předchůdkyní žalované dopředu odsouhlasených, víceprací. Z listiny označené jako [Anonymizováno] – [Anonymizováno] ul. s datem [datum] je zřejmé, že byly uskutečněny změny v podobě například dispozice koupelny a kuchyně. Naprosto zásadní ovšem byla emailová komunikace mezi žalobcem a [jméno FO] (nyní [jméno FO]) z konce července roku [Anonymizováno], kdy na žalobcem zaslanou cenovou nabídku reagovala souhlasně emailem ze dne [datum] tak, že odpověděla „Ok SOUHLASÍM S NABÍDKOU“. Pokud přitom jde o obsah emailu zaslaného žalobcem [jméno FO], a to včetně jeho přílohy v podobě excelové tabulky obsahující jednotlivé práce a jejich dílčí i celkové ocenění, tento byl k důkazu proveden zároveň prostřednictvím přenosného počítače žalobce, kdy žalobce tuto emailovou komunikaci soudu a žalované jednak předestřel přímo v emailovém programu (o tom byl pořízen videozáznam – srov. obsah CD založeného ve spise), a jednak takový email včetně přílohy přeposlal soudu v elektronické podobě. Soud si příliš nedovede představit jiný způsob, kterým mohl žalobce prokázat obsah takové emailové komunikace (svědkyně [jméno FO], roz. [jméno FO], ani jiný svědek si na její obsah nevzpomínali), tudíž zde nebyl důvod pochybovat o tom, že by snad toto neodpovídalo realitě, především je ale třeba v tomto směru uzavřít, že ve vztahu k těmto emailům nebyla žalovanou uplatněna jakákoliv námitka vůči pravosti nebo obsahové správnosti takových listin, tudíž z nich bylo možné bez dalšího vyjít. Uvedenou emailovou komunikací zároveň bylo vyvráceno tvrzení svědkyně [jméno FO], že s žalobcem (resp. jeho právní předchůdkyní) se na konkrétní ceně za vícepráce nedohodla.

63. Podle Smlouvy 1 bylo dle čl. 2 podmínkou pro vázanost vícepracemi pro obě smluvní strany potvrzení takových dalších prací v realizačním deníku díla. Realizační (stavební) deník byl žalobcem v řízení předložen k důkazu, přičemž pravost takové listiny zpochybnila žalovaná, kdy mj. uváděla, že listina neobsahuje podpis svědkyně [jméno FO]. Soud přitom po výslechu svědka [adresa] dospěl ke zcela jednoznačnému závěru, že stavební deník byl žalobcem veden, a to v elektronické podobě, kdy žalobce či právě například svědek [adresa] do takového deníku zapisovali prostřednictvím tabletu, který byl dostupný na stavbě. Soud přitom oproti žalované svědka [jméno FO] vyhodnotil jako zcela věrohodného, kdy tento konstantně popsal průběh provádění jednotlivých děl předchůdkyní žalobce pro předchůdkyni žalované, zejména způsob toho, jak docházelo k dohodám o vícepracech, kdy svědek potvrdil, že bez předchozího odsouhlasení víceprací ze strany předchůdkyně žalované nemohlo k takovým dojít, ve výpovědi svědka přitom nebyly patrné žádné rozpory ani známky fabulace či zatajování jakýchkoliv skutečností, svědek už navíc s žalobcem v současné době nemá prakticky nic společného, kdy jejich spolupráce již netrvá, tudíž soud je přesvědčen o tom, že svědek ani neměl záměr žalobci v řízení jakkoliv pomoci. Ze samotného stavebního deníku se pak podává, že do tohoto bylo dne [datum] zapsáno, že stejného dne došlo k „navrhovaným přiobjednávkám“, což bylo odsouhlaseno emailem. K potvrzení víceprací v realizačním deníku dle shora uvedeného článku Smlouvy 1 tak jednoznačně došlo. Pokud žalovaná namítala, že realizační deník neobsahoval podpis svědkyně [jméno FO] a že jí ani nebyl posílán k nahlédnutí, uzavírá soud, že takovou povinnost (tj. předkládat deník předchůdkyni žalované) předchůdkyně žalobce dle Smlouvy 1 neměla a že by snad k něčemu takovému byla zavázána jiným právním jednáním, nebylo v řízení tvrzeno.

64. V souvislosti s výše uvedenými skutečnostmi je třeba dále uvést, že předchůdci obou účastníků řízení vystupovali ve svých smluvních vztazích jako podnikatelé a soud tak především respektuje zásadu volnosti smluvních stran, která je ve vztazích mezi podnikateli zvýrazněna, přičemž na smluvně zavázaného podnikatele, tedy profesionála, který si musí být vědom hospodářského rizika v případě nedodržení všech podmínek smlouvy, jsou kladeny přísnější podmínky než na nepodnikatele, tj. ve většině případů spotřebitele vystupujícího ve slabším postavení – srov. ustanovení týkající se ochrany spotřebitele v občanském zákoníku. Soud proto bez dalšího vyšel z toho, že mj. shora uvedená emailová komunikace předchůdce účastníků řízení zavazovala, a to bez ohledu na to, jaký pak následně v celé věci zaujali postoj; nelze přitom přehlížet, že článek 15 Smlouvy 1 stavěl emailovou formu naroveň formě písemné. Svědkyně [jméno FO] přitom z pověření předchůdkyně žalované jednala na základě plné moci s předchůdkyní žalobce podle ust. § 430 odst. 1 o. z. a zastupovala tak právní předchůdkyni žalované (tj. podnikatele) ve všech jednáních, k nimž při činnosti, jíž byla [jméno FO], roz. [jméno FO], pověřena, obvykle dochází – ujednání o dalších vícepracech pak lze jednoznačně pod takovou obvyklost jednání podřadit. Ačkoliv z výslechu svědkyně [jméno FO] vyplynulo, že svědkyně [jméno FO] se ne zcela orientovala v oblasti stavebnictví a důvěřovala tomu, co jí bylo v rámci zakázky předkládáno, toto lze klást k tíži výlučně předchůdkyně žalované, která uvedenou svědkyni pověřila ke všem právním jednáním souvisejícím s realizací stavebních úprav na nemovitostech, jež byly ve vlastnictví právní předchůdkyně žalované, a veškerá jednání, jež v tomto směru uskutečnila svědkyně [jméno FO], právní předchůdkyni žalované zavazovala. Jestliže přitom svědkyně uvedla, že předávací protokol s vyplněnou částkou by svědkyně nepodepsala, neboť v té době nevěděla, zda částka odpovídá provedenému dílu, zjevně opomněla skutečnost, že se s předchůdkyní žalobce na konkrétní částce již dohodla, jak vyplývá z emailu ze dne [datum], a její případný (následný) nesouhlas s vyplněnou částkou byl za takové situace irelevantní.

65. Pokud jde o řádné provedení díla, v řízení toto bylo prokázáno fotografiemi z výstavby, a dále třeba uzavřít, že zároveň nevyšlo najevo, a především to žádný z účastníků řízení netvrdil, že by prováděné dílo na základě Smlouvy 1 zahrnovalo vady (stejný závěr přitom platí i pro Smlouvu 2), které by měly mít vliv na cenu díla, případně na samotný nárok na zaplacení takové ceny. Ačkoliv se v předávacím protokole hovoří o nedodělcích či vadách (uklidit skříňky kuchyňské linky, setřít zásuvky apod.), jež zjevně měly charakter toliko ojedinělých drobných vad či nedodělků, tyto dle emailu ze dne [datum] byly odstraněny a dokončeny následně, přičemž dle ust. § 2628 o. z. platí, že objednatel nemá právo odmítnout převzetí stavby pro ojedinělé drobné vady, které samy o sobě ani ve spojení s jinými nebrání užívání stavby funkčně nebo esteticky, ani její užívání podstatným způsobem neomezují. Že by vady či nedodělky uvedené v předávacím protokole odstraněny nebyly nebo že by měly bránit či omezovat podstatným způsobem užívání předmětných bytů, v řízení tvrzeno nebylo.

66. Dále v případě námitky žalované spočívající v tom, že faktury č. [hodnota] a [Anonymizováno] nebyly předchůdkyní žalobce vystaveny v souladu se Smlouvou 1, kvůli čemuž nedošlo k jejich úhradě, soud uzavírá, že Smlouva 1 neurčovala, jakým způsobem má dojít k fakturaci, tudíž takové vystavené faktury ani nemohly být se Smlouvou 1 v rozporu. Soud má v daném případě vzhledem ke skutečnostem, které vyšly v řízení najevo, za to, že předchůdkyně žalované nechtěla uvedené faktury hradit z důvodu, že v rámci těchto byla zahrnuta cena díla vyplývající ze Smlouvy 1 včetně veškerých víceprací, jež byly dohodnuty mezi předchůdkyní žalobce a zaměstnancem předchůdkyně žalované. Jak ovšem vyplývá z výše uvedeného, právní předchůdkyni žalobce vznikl nárok na zaplacení celkové částky včetně přesně dohodnuté ceny víceprací, a pouhý pozdější nesouhlas předchůdkyně žalované (resp. samotné žalované) na tom nemůže ničeho změnit.

67. S ohledem na shora uvedené lze uzavřít, že předchůdci účastníků řízení se dohodli mj. tak, že nad rámec Smlouvy 1 budou předchůdkyní žalobce uskutečněny další práce, za které předchůdkyně žalované zaplatí částku, jež byla uvedena v excelové tabulce v rámci emailu ze dne [datum], a se kterou svědkyně [jméno FO] v zastoupení za právní předchůdkyni žalované výslovně souhlasila. Toto bylo následně zaznamenáno ve stavebním deníku. Pokud přitom jde o konkrétní částku, kterou měla předchůdkyně žalované v případě bezvadného provedení díla předchůdkyni žalobce zaplatit, dle listiny označené jako „nabídková kalkulace – celkový přehled“, jež byla součástí excelové tabulky tvořící přílohu emailu ze dne [Anonymizováno]. [Anonymizováno]. [Anonymizováno], byla dohodnuta částka v celkové výši [částka] spolu s 15% DPH ve výši [částka], tj. celkem [částka]. Pokud je proto v listině označené jako „Předávací protokol – [Anonymizováno] [Anonymizováno]“ (odst. 17. tohoto rozsudku) ručně uvedeno, že proběhlo předání díla v rozsahu [částka], je taková částka v rozporu s tím, co bylo dohodnuto v rámci emailové komunikace. Zároveň je bez relevance námitka žalované, že v listině shodného znění, jíž disponovala žalovaná (odst. 18. tohoto rozsudku), žádná částka vůbec vyplněna nebyla, což potvrdila i svědkyně [jméno FO], neboť naopak podstatné bylo, co přesně měli předchůdci účastníků řízení mezi sebou předem ujednáno, což byla částka vymezená v odsouhlasené nabídkové kalkulaci, tedy [částka]. Pokud předchůdkyně žalobce vyúčtovala předchůdkyni žalované (po částečné platbě) dvěma fakturami [částka], resp. [částka], vznikl jí nárok na zaplacení částek dohromady o [částka] nižší (tj. [částka] mínus [částka]). Zjišťování toho, jaká která přesná část této bagatelní částky, připadá na jakou kterou předchůdkyní žalobce vystavenou fakturu, by bylo možné zjistit jen s nepoměrnými obtížemi, proto soud s přihlédnutím k ust. § 136 o. s. ř. uvedenou částku vydělil dvěma a od každé z nezaplacených faktur takovou polovinu odečetl a dospěl k závěru, že předchůdkyni žalobce vzniklo právo na zaplacení částky [částka] (tj. [částka] mínus [částka]), resp. [částka] (tj. [částka] mínus [částka]). Od těchto dvou částek je tak třeba dále odvíjet celkovou výši smluvní pokuty.

68. Pokud jde o samotné porušení smluvní povinnosti předchůdkyní žalované, k této jednoznačně došlo, a to tím, že předchůdkyně žalované nezaplatila žalobci celkovou částku, na kterou mu v souladu se vzájemnými ujednáními předchůdců účastníků řízení vznikl nárok. Žalovaná přitom v řízení sama tvrdila, že žalobcem fakturované částky odmítla zaplatit. Takovým jednáním tedy byla naplněna skutková podstata smluvní pokuty uvedená v čl. 12 Smlouvy 1 a žalobce má nárok na smluvní pokutu jako takovou. Zcela zásadní ovšem bylo posouzení toho, zda, a případně v jakém rozsahu, je takový nárok promlčen.

69. Jak již přitom bylo uvedeno výše, žalobce se v řízení domáhal mimo jiné smluvních pokut ve výši 0,5 % za každý započatý den prodlení z částky [částka] za dobu od [datum] do [datum] ve výši [částka] a z částky [částka] za dobu od [datum] do [datum] ve výši [částka]. Při vyhodnocení žalovanou vznesené námitky promlčení v tomto směru je třeba vyjít ze závěrů, které již byly uvedeny v odst. 60. tohoto rozsudku, tedy že je-li smluvní pokuta sjednána tak jako v této věci, vzniká věřiteli za každý den trvání prodlení samostatné právo na smluvní pokutu, neboť dlužník opětovně každým dnem prodlení porušuje svoji povinnost plnit řádně a včas. Nároky žalobce na zaplacení obou zmiňovaných smluvních pokut se proto nepromlčovaly jako celek, nýbrž se postupně promlčoval nárok na zaplacení smluvní pokuty za každý den prodlení, a to vždy ode dne následujícího po dni, kdy předchůdkyně žalobce mohla jednotlivé smluvní pokuty začít uplatňovat (srov. shora citované ust. §§ 619 a 629 odst. 1 o. z.). Za dobu od [datum] do [datum], resp. za dobu od [datum] do [datum] (žaloba byla podána dne [datum]), jsou tak nároky žalobce na zaplacení obou smluvních pokut promlčeny vzhledem k námitce žalované a uplynutí tříleté promlčecí lhůty ve vztahu k smluvním pokutám samotným.

70. Jak potom dále vyplývá se shora uvedeného, soud dospěl k závěru, že nároky žalobce na zaplacení obou dle Smlouvy 1 fakturovaných částek jsou promlčeny, tudíž je třeba takový závěr vzít v potaz i při posouzení nároku žalobce na zaplacení smluvních pokut. Platí totiž, že úspěšné uplatnění námitky promlčení práva zajištěného smluvní pokutou nevylučuje, aby se věřitel domohl zaplacení smluvní pokuty vzniklé před promlčením zajištěného práva, což zároveň znamená, že dojde-li k promlčení pohledávky z hlavního závazkového vztahu, stává se nevymahatelnou i smluvní pokuta z vedlejšího závazkového vztahu, na niž vzniklo právo po promlčení zajištěné pohledávky (shodně rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne [datum], sp. zn. [spisová značka]). Prizmatem projednávané věci, uvedený závěr vede k tomu, že žalobce má nárok na zaplacení smluvních pokut vyplývajících ze Smlouvy 1 toliko za dobu od [datum] do [datum], neboť za dobu od [datum] do [datum], resp. za dobu od [datum] do [datum], jsou nároky žalobce promlčeny (srov. předcházející odstavec tohoto rozsudku) a po datu [datum] nelze smluvní pokuty požadovat s ohledem na promlčení zajištěných pohledávek. Žalobce má proto nárok na zaplacení smluvní pokuty ve výši 0,5 % z částky [částka] (tj. [částka]) za 1029 dnů prodlení (tj. doba od [datum] do [datum]), což činí celkem [částka], a dále na zaplacení smluvní pokuty ve výši 0,5 % z částky [částka] (tj. [částka]) za 1029 dnů prodlení (tj. doba od [datum] do [datum]), což činí celkem [částka]. Tyto dvě částky tak byly žalobci soudem přiznány, jak je mimo jiné uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku.

71. Soud přitom k uváděnému závěru dospěl i poté, co zohlednil návrh žalované na moderaci obou smluvních pokut ve smyslu ust. § 2051 o. z. V prvé řadě třeba zmínit, že žalovaná poukazovala toliko na nepřiměřenou výši obou smluvních pokut a neuváděla žádné další okolnosti, které by v rámci případné moderace měly být zohledněny. Přitom platí, že úvahy o nepřiměřenosti sjednané smluvní pokuty se logicky (z povahy věci) mohou upínat toliko k těm okolnostem, které tu byly v době jejího sjednání; otázku, zda byla smluvní pokuta sjednána v (ne)přiměřené výši, nelze posuzovat z pohledu skutečností, které nastaly až poté, kdy byla smluvní pokuta v určité výši (přiměřené či nepřiměřené) sjednána. Ke skutečnostem, které nastaly po sjednání smluvní pokuty, nelze při hodnocení (ne)přiměřenosti sjednané smluvní pokuty přihlížet (srov. např. rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne [datum] nebo rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne [datum], sp. zn. [spisová značka]). Nepřiměřenost smluvní pokuty sjednané formou určité sazby za stanovenou časovou jednotku proto nelze usuzovat z její celkové výše, je-li důsledkem dlouhodobého prodlení a s tím spojeným navyšováním o jinak přiměřenou sjednanou sazbu (srov. např. rozsudek velkého senátu občanskoprávního a obchodního kolegia Nejvyššího soudu ze dne [datum], sp. zn. [spisová značka] nebo závěry rozsudku Nejvyššího soudu ze dne [datum], sp. zn. [spisová značka], a dále rozsudku Nejvyššího soudu ze dne [datum], sp. zn. [spisová značka], uveřejněného pod číslem 17/2010 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek). Jinými slovy, pouze okolnost spočívající v tom, že smluvní pokuty v dané věci důsledkem dlouhodobého prodlení žalované narostly do výše shora uvedené, nemůže sama o sobě vést k závěru, že by takové smluvní pokuty byly nepřiměřené a bylo třeba je moderovat soudem; záleželo přitom na samotné žalované (resp. její právní předchůdkyni), zda a kdy zajišťovanou povinnost, která zde (jak vyplynulo ze shora uvedeného) byla, splní a tím dosáhne zastavení dalšího růstu obou smluvních pokut. Denní sazbu smluvních pokut ve výši 0,5 % z dlužné částky přitom nelze v žádném případě považovat za nepřiměřenou, neboť obě smluvní pokuty zajišťovaly několikasettisícovou cenu díla a taková výše navíc byla sjednána mezi dvěma podnikateli. Právě okolnost spočívající v tom, že jde o závazek podnikatelský, má zároveň i vliv na případnou moderaci smluvních pokut, neboť lze předpokládat jistou zdatnost podnikatele a jeho dobrou profesionální úroveň, tudíž soud může do smluvní volnosti stran (podnikatelů) zasahovat toliko ve zcela výjimečných případech (shodně TOMSA, Miloš. § 265 [Rozpor se zásadami poctivého obchodního styku]. In: ŠTENGLOVÁ, Ivana, PLÍVA, Stanislav a kol. Obchodní zákoník. 13. vydání. [adresa]: [právnická osoba], 2010, s. 906). V podstatě ze stejných důvodů soud nepřikládá relevanci ani námitce žalované, že by žaloba měla být v rozporu s dobrými mravy a jediným zájmem žalobce mělo být uspokojení nároku na smluvní pokutu, kdy navíc lze uzavřít, že účastníkům smluvních vztahů nelze bránit v tom, aby se domáhali například zaplacení právě smluvní pokuty a toliko v takové skutečnosti nelze spatřovat jakýkoliv rozpor s dobrým mravy.

72. Soud se dále zabýval smluvními pokutami vyplývajícími z ostatních smluv mezi předchůdci účastníků řízení uzavřených, což bylo vyčísleno celkovou částkou [částka], která zahrnovala smluvní pokuty plynoucí z opožděného zaplacení osmi právní předchůdkyní žalobce vystavených faktur, což právní předchůdkyně žalobce vypočetla následovně: Č. faktury Splatnost Částka (Kč) Zaplaceno Dní prodlení Smluvní pokuta (Kč) [Anonymizováno] [datum] 136 616 [datum] 15 10 246 [Anonymizováno] [datum] 34 647 [datum] 5 866 [Anonymizováno] [datum] 101 015 [datum] 30 15 152 [Anonymizováno] [datum] 61 138 [datum] 5 1 528 [Anonymizováno] [datum] 113 971 [datum] 4 2 279 [Anonymizováno] [datum] 83 006 [datum] 14 5 810 [Anonymizováno] [datum] 67 635 [datum] 7 2 367 [Anonymizováno] [datum] 10 890 [datum] 8 436 [Anonymizováno] 38 684 Z uvedeného je zjevné, že veškeré právní předchůdkyní žalobce takto vyúčtované smluvní pokuty (kromě smluvní pokuty vyplývající ze Smlouvy 2 – z faktury č. [hodnota], jak bude dále rozebráno) jsou promlčeny, neboť nárok na zaplacení nejmladší z nich (plynoucí z nezaplacení faktury č. [hodnota]) předchůdkyni žalobce vznikl za dobu od [datum] (následující den po splatnosti faktury č. [hodnota]) do [datum] (toho dne došlo k zaplacení zmiňovanou fakturou vyúčtované částky), tudíž ke dni podání žaloby dne [datum] již uplynula tříletá promlčecí lhůta ve smyslu shora citovaných ustanovení.

73. Pokud jde ovšem o fakturu č. [hodnota], tato se vztahuje ke Smlouvě 2 a smluvní pokuta za její opožděné zaplacení byla žalobou požadována za dobu od [datum] do [datum]. Z jednotlivých listin k důkazu provedených soud v prvé řadě dospěl k jednoznačnému závěru, že žalobci vznikl nárok na zaplacení uvedené faktury ve výši [částka], což se podává ze samotné Smlouvy 2, z faktury č. [hodnota], a především i z toho, že předchůdkyně žalované takovou fakturu předchůdkyni žalobce (byť se zpožděním) uhradila. Zároveň žalovaná v řízení ani netvrdila (natož, že by takovou skutečnost prokazovala), že by předchůdkyně žalobce práce vyplývající ze Smlouvy 2, jež byly účtovány zmiňovanou fakturou, vůbec neprovedla, popř. provedla vadně. Že bylo zaplaceno až [datum], bylo prokázáno výpisem z účtu. Předchůdkyni žalobce tak zároveň v souladu s čl. 13 Smlouvy 2 vzniklo právo na zaplacení smluvní pokuty ve výši 0,5 % z dlužné částky za každý den prodlení za dobu ode dne následujícího po dni splatnosti uvedeného v citované faktuře, tj. od [datum] do dne předcházejícího dni zaplacení, tedy do [datum]. Vzhledem k vznesené námitce promlčení však bylo možné žalobci přiznat smluvní pokutu toliko za období od [datum] do [datum], tj. za 12 dní prodlení předchůdkyně žalované, což činí celkem [částka] (0,5 % z [částka] je [částka], což po vynásobení 12 dny prodlení představuje právě [částka]). Taková částka proto byla žalobci přiznána, jak je dále uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku. Vedle uhrazení dlužné částky žalobce požadoval také úroky z prodlení, a to výlučně z částky [částka], tudíž tyto mu z částky [částka] byly přiznány v souladu s ust. § 1970 o. z. ve výši dle ust. § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., počátek prodlení přitom vychází ze splatnosti faktury č. [hodnota] a žalobního návrhu žalobce (srov. ust. § 153 odst. 2 o. s. ř.).

74. Soud zároveň ve vztahu k nárokované částce v celkové výši [částka], jež v sobě zahrnuje jednotlivé smluvní pokuty, což v podané žalobě nebylo uvedeno dostatečně určitě (především nebyla tvrzena období, za která jsou jednotlivé smluvní pokuty požadovány ani způsob, jakým žalobce k výši smluvních pokut dospěl), dodává, že náležitosti žaloby je třeba posuzovat striktně dle ustanovení § 42 odst. 4 a § 79 odst. 1 o. s. ř. s tím, že pokud návrh neobsahuje všechny náležitosti, či je-li nesrozumitelný nebo neurčitý, jde přesto o návrh, který vyvolává předpokládané následky (stavení promlčecí lhůty) – srov. nález Ústavního soudu ze dne [datum], sp. zn. [Anonymizováno]. ÚS [Anonymizováno][Anonymizováno]

1. Jestliže žalobce neúplnost nebo nesprávnost žaloby odstraní (ať z podnětu soudu, nebo z vlastní iniciativy), popřípadě alespoň odstraní ty z vad, které brání dalšímu pokračování v řízení, je možné žalobu v řízení projednat a rozhodnout ve věci samé; v takovém případě platí (nastává fikce), že žaloba byla bez vad již od počátku (tj. ode dne, kdy byla podána u soudu). Účinky (hmotněprávní i procesněprávní) nesprávné nebo neúplné žaloby, jejíž vady byly dodatečně odstraněny, proto působí již od jejího podání, které tak má za následek stavení běhu promlčecí lhůty (k tomu dále srov. např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne [datum], sp. zn. [spisová značka], rozsudek Nejvyššího soudu ze dne [datum], sp. zn. [spisová značka] či rozsudek Nejvyššího soudu ze dne [datum], sp. zn. [Anonymizováno] [Anonymizováno]/[Anonymizováno]). Uvedené proto v kontextu projednávané věci znamená, že stavění promlčecí lhůty nároku co do rozsahu [částka] (ve zbývajícím rozsahu, tj. [částka], promlčecí lhůta již uplynula, tudíž její stavění nepřichází v úvahu) způsobila již žaloba podána dne [datum], a nikoliv její následné doplnění.

75. Pro přehlednost lze závěrem shrnout, že soud vyhověl žalobě v rozsahu tří smluvních pokut dohromady ve výši [částka] (1 149 429,02 + 963 457,85 + 4 980,36) s úrokovým příslušenstvím z částky [částka] (výrok I.) a ve zbývajícím rozsahu, tj. co do obou promlčených pohledávek [částka] a [částka] s úrokovým příslušenstvím, co do částky [částka] s 8,50% úrokem z prodlení od [datum] do zaplacení představující promlčené smluvní pokuty a co do částek [částka] a [částka] představující část nepřiznaných smluvních pokut vyplývajících ze Smlouvy 1, byla žaloba zamítnuta, jak je uvedeno ve výroku II. tohoto rozsudku.

76. Výrok o náhradě nákladů řízení ve vztahu mezi účastníky řízení (III.) je odůvodněn ust. § 142 odst. 2 o. s. ř. a vyplývá z poměru procesního úspěchu a neúspěchu žalobce a žalované. Žalobce se domáhal zaplacení celkem částky [částka], přičemž úspěšný byl co do částky [částka] (výrok I. tohoto rozhodnutí) a neúspěšný byla co do částky [částka] (výrok II. tohoto rozhodnutí). Celkový úspěch žalobce tak představuje 77 % a neúspěch 23 %. Na náhradě nákladů řízení tak soud žalobci přiznal 54 % nákladů řízení, které žalobci vznikly, tedy celkem částku [částka] (54 % z [částka]). Přitom soud vycházel z těchto nákladů: - Mimosmluvní odměna za 16 úkonů právní služby po [částka] dle ust. § 8 odst. 1 ve spojení s ust. § 7 bod 6. vyhlášky č. 177/1996 Sb. o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif) vždy ve znění ke dni uskutečnění jednotlivých úkonů – nutno přitom zmínit, že sazba mimosmluvní odměny po dobu tohoto řízení zůstala neměnná – (dále jen „AT“), při tarifní hodnotě ve výši [částka], které uskutečnil zástupce žalobkyně, přičemž jsou jimi tyto úkony: o převzetí a příprava zastoupení dle ust. § 11 odst. 1 písm. a) AT, o výzva k plnění se základním skutkovým a právním rozborem předcházející návrhu ve věci samé odeslaná dne [datum] dle ust. § 11 odst. 1 písm. d) AT, o návrh ve věci samé ze dne [datum] dle ust. § 11 odst. 1 písm. d) AT, o písemné podání ve věci samé ze dne [datum] dle ust. § 11 odst. 1 písm. d) AT, o písemné podání ve věci samé ze dne [datum] dle ust. § 11 odst. 1 písm. d) AT, o účast zástupce žalobce na jednání před soudem přesahujícím dvě hodiny dle ust. § 11 odst. 1 písm. g) AT, což tvoří dva úkony právní služby, dne [datum], o písemné podání ve věci samé ze dne [datum] dle ust. § 11 odst. 1 písm. d) AT, o účast zástupce žalobce na jednání před soudem přesahujícím dvě hodiny dle ust. § 11 odst. 1 písm. g) AT, což tvoří dva úkony právní služby, dne [datum], o písemné podání ve věci samé ze dne [datum] dle ust. § 11 odst. 1 písm. d) AT, o písemné podání ve věci samé ze dne [datum] dle ust. § 11 odst. 1 písm. d) AT, o účast zástupce žalobce na jednání před soudem přesahujícím dvě hodiny dle ust. § 11 odst. 1 písm. g) AT, což tvoří dva úkony právní služby, dne [datum] a o účast zástupce žalobce na jednání před soudem přesahujícím dvě hodiny dle ust. § 11 odst. 1 písm. g) AT, což tvoří dva úkony právní služby, dne [datum], - 16 náhrad hotových výdajů advokáta dle ust. § 13 odst. 3 AT za 16 úkonů právní služby po [částka], tj. celkem [částka] a - úhrada zaplaceného soudního poplatku ve výši [částka].

77. K nákladům řízení ve vztahu mezi účastníky řízení soud dodává, že žalobci nemohl přiznat odměny za oba návrhy na vydání předběžného opatření ve věci, když takové úkony právní služby nelze považovat za účelné, jelikož oba návrhy byly odmítnuty, resp. zamítnuty. Soud dále žalobci nepřiznal odměnu za úkon právní služby spočívající v doplnění žaloby, neboť žaloba jako taková měla být úkonem právní služby zcela perfektním odpovídajícím § 79 a násl. o. s. ř., byla-li žaloba podána prostřednictvím advokáta. Jestliže pak advokát z důvodu podání žaloby neodpovídající požadavkům stanoveným v § 79 o. s. ř. (ať už k výzvě soudu či z vlastní iniciativy) imperfektní žalobu doplnil, nelze takový úkon právní služby považovat za úkon právní služby, za který náleží odměna, neboť z hlediska ust. § 142 odst. 1 o. s. ř. se nejedná o žalobkyní účelně vynaložený náklad řízení (takové náklady řízení by totiž žalobkyni nevznikly, byla-li by žaloba podána se všemi náležitostmi dle cit. § 79 a násl. o. s. ř.). Dále žalobci nebyla přiznána náhrada za DPH, neboť jeho zástupce nedoložil, že by byl jejím plátcem. Konečně žalobci nebyly na náhradě nákladů řízení přiznány jakékoliv další nároky, které by nevyplývaly z obsahu spisu (např. cestovné), neboť do dne vyhotovení tohoto rozsudku žalobce ani jeho zástupce nedoložili jakékoliv další své náklady (ačkoliv v rámci závěrečného návrhu zástupce žalobce avizoval, že tak učiní do několika dnů).

78. Dlužnou částku včetně příslušenství, jakož i náklady řízení ve vztahu mezi účastníky byla žalovaná zavázána zaplatit ve lhůtě podle ust. § 160 odst. 1 o. s. ř., k náhradě nákladů řízení soud žalovanou zavázal k rukám zástupce žalobce dle ust. § 149 odst. 1 o. s. ř.

79. Výroky IV. a V. tohoto rozsudku odpovídají ust. § 148 odst. 1 o. s. ř. a tomu, že státu vznikly náklady řízení v podobě vypláceného svědečného [jméno FO], a to ve výši [částka], tudíž jsou účastníci řízení povinni náklady státu dle celkového výsledku řízení (77 %, resp. 23 %) nahradit ve lhůtě dle ust. § 160 odst. 1 o. s. ř.