27 C 74/2023 - 245

Rubrum

Obvodní soud pro Prahu 2 rozhodl soudkyní Mgr. Klárou Klečkovou ve věci žalobce: [Jméno zainteresované osoby 0/0][Datum narození zainteresované osoby 0/0] [Adresa zainteresované osoby 0/0] zastoupený advokátem [Jméno zástupce zainteresované osoby 0/0] sídlem [Adresa zástupce zainteresované osoby 0/0] proti žalované: [Anonymizováno], IČO: [IČO zainteresované společnosti 0/0] sídlem [Adresa zainteresované společnosti 0/1] jednající [Anonymizováno], IČO: [Anonymizováno] sídlem [Adresa zainteresované společnosti 0/0] o zaplacení 361 175,56 Kč takto:

Výrok

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci částku [částka] do 15 dnů od právní moci rozsudku.

II. Žaloba se co do částky [částka] zamítá.

III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci náhradu nákladů řízení ve výši [částka] k rukám zástupce žalobce do 15 dnů od právní moci rozsudku.

Odůvodnění

1) Žalobce se žalobou podanou dne [datum] domáhal náhrady škody ve výši [částka] představující výdaje na svou obhajobu, z čehož [částka] představovalo cestovné žalobce a [částka] a [částka] úhrady obhájcům, dále ušlého zisku ve výši [částka] za dny, kdy se žalobce účastnil hlavních líčení a nemohl pracovat, a finančního zadostiučinění za vzniklou nemajetkovou újmu ve výši [částka] z titulu nezákonného tr. stíhání vedeného u [Anonymizováno], pobočka ve [adresa] pod sp. zn. [Anonymizováno] pro spáchání zvlášť závažného zločinu podvodu dle § 209 odst. 1, odst. 4 písm. a), odst. 5 písm. a) tr. zákoníku spáchaného ve stádiu pokusu dle § 21 odst. 1 tr. zákoníku ve formě spolupachatelství dle § 23 tr. zákoníku, spáchaného v souběhu se zvlášť závažným zločinem padělání a pozměnění peněž dle § 233 odst. 2 alinea první, odst. 3 písm. a), odst. 4 písm. b) tr. zákoníku, spáchaného ve formě spolupachatelství dle § 23 tr. zákoníku, za užití společného ust. § 238 tr. zákoníku. Žalobci bylo sděleno obvinění dne [datum] a [Anonymizováno] Brně, pobočka ve [adresa] rozsudkem ze dne [datum], č. j. [Anonymizováno] – [Anonymizováno], žalobce zprostil obžaloby. Trestní stíhání žalobce pravomocně skončilo dne [datum]. Žalobce byl obhajován [tituly před jménem] [jméno FO] a od [datum] [Jméno zástupce zainteresované osoby 0/0]. Nárokoval cestovné za cesty z [adresa] a zpět ve dnech 30. 6., 1. 8., 25. 8. a [datum] s jednou cestou o 305 km v částce [částka] vč. amortizace a DPH. K nemajetkové újmě uvedl, že je osobou bezúhonnou, trestní stíhání mělo dopad do jeho osobního, rodinného i pracovního života. Trestní stíhání v něm vyvolávalo obavy o budoucnost, poškodilo mu pověst v bydlišti a jeho dobré jméno. I pro rodinu žalobce byla situace nepříjemná mj. s ohledem na masivní medializaci případu. Některé mediální články nectily zásadu presumpci neviny. Žalobce se nemohl věnovat svým osobním a rodinným záležitostem vč. koníčků, jelikož byl nucen svůj volný čas věnovat trestnímu řízení. Trestní stíhání v něm vyvolalo stresové a depresivní stavy, vyhledal terapeutickou pomoc. V závěru uvedl srovnávací judikaturu, a to rozsudek Nejvyššího soudu sp. zn. 30 Cdo 1747/2014 a rozsudky Městského soudu v Praze sp. zn. 35 Co 111/2021 a 91 Co 22/2016. Nárok předběžně uplatnil u žalované dne [datum]. [právnická osoba] výzvě soudu dle § 118a odst. 1, 3 o. s. ř. ohledně dopadů nezákonného tr. stíhání žalobce doplnil, že mu vznikla újma i v důsledku nepřiměřeného a svévolného postupu orgánů činných v tr. řízení. Konkrétně byl žalobce zatčen se zapojením policejního útvaru [Anonymizováno], což vyvolalo pozdvižení v širokém okolí žalobce, ačkoliv dle odposlechů muselo být policejnímu orgánu zřejmé, že žalobce chce spolupracovat a chystá se na výslech. Dále u žalobce došlo k narušení pracovních vztahů. Kolegové se jej začali stranit, jeden kolega se s ním přestal úplně bavit. Přišel o řadu pracovních příležitostí, neboť pracuje na pozici technika a jedná s lidmi, kdy si jej mohou potencionální klienti lustrovat a v médií se objeví předmětná kauza. Taktéž přišel o řadu přátel, přátelé o něm hovoří jako o zločinci. Vedle zhoršení psychického stavu mj. přibral na váze asi 42 kg a začaly mu vypadávat vlasy, na což dříve netrpěl. Trestní stíhání se projevilo i na zdraví jeho matky a dědy. Zhoršil se mu vztah s rodinou manželky. K účelnosti porady s obhájcem dne [datum] doplnil, že dne [datum] podal prostřednictvím obhájce první vyjádření k obžalobě, následovala porada dne [datum], při níž projednávali aktuální stav tr. řízení a další postup. Rovněž žalobce požadoval vypracování druhého vyjádření k obžalobě. Za tím účelem bylo třeba sporné porady a druhé vyjádření k obžalobě bylo odesláno dne [datum]. Téhož dne proběhla další porada z důvodu přípravy na hlavní líčení dne [datum]. 3) Žalovaná navrhla žalobu zamítnout. Nesporovala, že u ní žalobce dne [datum] uplatnil nároky na náhradu škody a nemajetkové újmy stejně jako v žalobě vyjma nároku na náhradu nákladů obhajoby, kdy za obhajobu [tituly před jménem] [jméno FO] požadoval [částka] (v žalobě o [částka] víc). Nesporovala, že vůči žalobci bylo vydáno nezákonné rozhodnutí v podobě usnesení o zahájení tr. stíhání žalobce. Žalovaná přiznala žalobci za nemajetkovou újmu [částka] s odkazem na srovnávací judikaturu zdejšího soudu ve věci sp. zn. 37 C 61/2021 a Městského soudu v Praze sp. zn. 21 Co 1/2023 – 167. Žalobcovo cestovné v požadovaných dnech ponížila o amortizaci a taktéž pracovala s kombinovanou spotřebou vozidla 7,2 l/100 km, přičemž vozilo měl mj. žalobce zapůjčeno od svého dědečka. [jméno FO] cestovném přiznala žalobci [částka]. Ušlý zisk žalobci nepřiznala s odůvodněním, že ve dnech 30. 6., 1. 8., 25. 8. a [datum] byl svým zaměstnavatelem uvolněn z práce bez náhrady mzdy s možností si zameškané hodiny napracovat ve volnu žalobce. Průměrná hodinová mzda žalobce činila [částka] a počet zameškaných hodin činil 32. [jméno FO] nákladech obhajoby [tituly před jménem] [jméno FO] přiznala žalobci [částka], za obhajobu [tituly před jménem] [jméno FO] uhradila žalobci [částka]. 4) Usnesením ze dne [datum], č. j. 27 C 74/2023 – 142, soud řízení v rozsahu zpětvzetí žaloby ze dne 7. 9. a [datum] zastavil do částky [částka], v právní moci dne [datum]. Předmětem řízení zůstal nárok na náhradu škody na obhajném ve výši [částka] (vč. cestovného žalobce), ušlý zisk žalobce ve výši [částka] a zadostiučinění v penězích za nemajetkovou újmu ve výši [částka]. 5) Spornými zůstaly následující úkony obhajoby: [datum] – prostudování spisu, [datum] – prostudování spisu (2x [částka], dle žalované nejde o úkony ve smyslu § 11 odst. 1 písm. f) advokátního tarifu), [datum] a [datum] – v obou případech vyjádření k obžalobě (2x [částka], dle žalované nejde o účelně vynaložený úkon, neboť se žalobce obsáhle vyjádřil v rámci návrhu na předběžné projednání obžaloby, za který mu odměna byla přiznána), [datum] – porada s klientem (2x [částka], dle žalované neúčelný úkon), [datum] – porada s klientem ([částka]) a [datum] – promeškaný čas u hlavního líčení ve výši [částka] (žalobce požadoval [částka], žalovaná přiznala [částka]). 6) Mezi účastníky řízení bylo nesporné, že žalobce uplatnil žalované nároky předběžně u žalované dne [datum]. Žalovaná projednala žádost žalobce dne [datum] a přiznala mu částku [částka]. 7) Soud ve věci provedl dokazování v následujícím rozsahu a na jeho základě či na základě shodných tvrzení stran učinil tato skutková zjištění: 8) Usnesením Policie ČR, NCOZ, SKPV, odbor obchodu s lidmi, nelegální migrace a padělání ze dne [datum], č. j. [Anonymizováno]–O, bylo mj. zahájeno trestní stíhání žalobce pro spáchání zvlášť závažného zločinu podvodu dle § 209 odst. 1, odst. 4 písm. a), odst. 5 písm. a) trestního zákoníku spáchaného ve stadiu pokusu dle § 21 odst. 1 trestního zákoníku a ve formě spolupachatelství dle § 23 trestního zákoníku spáchaného v souběhu se zvlášť závažným zločinem padělání a pozměnění peněz dle § 233 odst. 2 alinea 1, odst. 3 písm. a), odst. 4 písm. b) trestního zákoníku spáchaného ve formě spolupachatelství dle § 23 trestního zákoníku za užití společného ustanovení § 238 trestního zákoníku. Žalobce byl zadržen dne [datum] v 7:43 hodin na [adresa] před vstupem do budovy č. [Anonymizováno], [adresa]. Žalobce do protokolu uvedl, že je zaměstnán u [právnická osoba]., sídlem [jméno FO] [Anonymizováno], [adresa], na pozici technika. Při zadržení byla využita pouta dle § 54 zákona č. 273/2008 Sb. z důvodu důvodné obavy, že se osoba pokusí o útěk. Žalobce byl dán do policejní cely [datum] v 1:10 hodin, propuštěn byl [datum] v 10:22 hodin. Současně byl dne [datum] v 20:07 na policii na [adresa] vyslechnut. Dne [datum] provedena domovní prohlídka u žalobce v bytové jednotce č. [Anonymizováno] nacházející se v domě [Anonymizováno] v [adresa], byt č. [hodnota]. Dne [datum] obhájce žalobce [tituly před jménem] [jméno FO] (i. s.) prostudoval spis od 8:00 do 9:10 hodin. Dne [datum] obhájce žalobce nahlížel do trestního spisu na vlastní žádost v čase 10:00 do 10:52 hod. Dne [datum] Vrchní státní zastupitelství v Olomouci, odbor závažné hospodářské a finanční kriminality podalo ke Krajskému soudu v Brně – pobočka ve [adresa] mj. na žalobce obžalobu pro spáchání zvlášť závažného zločinu padělání a pozměnění peněz dle § 233 odst. 2 alinea 1, odst. 3 písm. a), odst. 4 písm. b) trestního zákoníku ve spojení s § 238 trestního zákoníku a zvlášť závažný zločin podvodu dle § 209 odst. 1, odst. 4 písm. a), odst. 5 písm. a) trestního zákoníku ve stadiu pokusu dle § 21 odst. 1 trestního zákoníku. Žalobce neměl záznam v rejstříku trestů. Dne [datum] žalobce prostřednictvím obhájce podal žádost o předběžné projednání obžaloby spolu s návrhem na zastavení trestního stíhání ze dne [datum]. Dne [datum] se žalobce písemně vyjádřil k obžalobě. Dne [datum] podal druhé vyjádření k obžalobě. Žalobce byl osobně přítomen hlavním líčením ve dnech [datum], [datum], [datum] a [datum]. Poslední zmíněné hlavní líčení bylo zahájeno v 9:00 hodin, v 9:32 hlavní líčení přerušeno, pokračováno v 9:

38. Dále přerušeno v13:27 hod., pokračováno v 15:17 hod. a poté byl vyhlášen rozsudek. Hlavní líčení skončeno v 17:27 hodin. V mezidobí bylo hlavní líčení přerušeno ještě v 11:29 do 11:38, tedy v 11:38 pokračováno. Rozsudkem Krajského soudě v Brně – pobočka ve [adresa] z [datum], č. j. [Anonymizováno] byl, mimo jiné, žalobce zproštěn obžaloby podle § 226 písm. c) trestního řádu. Rozhodnutí vůči němu nabylo právní moci dne [datum] (viz obsah spisu Krajského soudě v Brně, pobočka ve [adresa] sp. zn. [Anonymizováno] a záznam o nahlížení do trestního spisu z [datum]). 9) Ve dnech [datum] v čase 11.00 – 14.30 hod a [datum] v čase 16.00 – 18.30 hod. se uskutečnila porada žalobce s obhájcem [tituly před jménem] [jméno FO] (viz. potvrzení o poradách s obhájcem ze dne [datum] a [datum]). 10) Obhájce žalobce [tituly před jménem] [jméno FO] potvrdil, že mu žalobce uhradil veškeré náklady právního zastoupení, které mu poskytla společnost [jméno FO] [Anonymizováno] v souvislosti s obhajobou v tr. řízení. Hodnota poskytnutých úkonů činila [částka]. Společnost vůči žalobci neeviduje žádný nedoplatek (viz. potvrzení o úhradě odměny za poskytnutí právní služby ze dne [datum]). Vozidlo obhájce žalobce RZ [SPZ] má kombinovanou spotřebu 14 l/100 km, palivo benzín (viz. technický průkaz vozidla [Anonymizováno]). 11) [tituly před jménem] [jméno FO] vlastní vozidlo RZ [SPZ], které má kombinovanou spotřebu 7,2 l/100 km (viz. technický průkaz vozidla RZ [SPZ]). 12) Společnost [právnická osoba]. potvrdila, že žalobce byl uvolněn ve dnech 30. 6, 1. 8., 25. 8. a [datum] k soudu. Jednalo se o volno bez náhrady mzdy, což by pro žalobce představovalo ušlý zisk, a proto mu bylo umožněno si zameškané hodiny napracovat v jeho volnu. Žalobce má průměrnou hodinovou mzdu [částka], počet zameškaných hodin 32, celkem [částka] hrubého (viz. potvrzení [právnická osoba]. ze dne [datum]). 13) Svědek [jméno FO], dědeček žalobce, vypověděl, že žalobce chtěl před ním své trestní stíhání tajit. Ani babička žalobce, širší rodina či sousedé o tr. stíhání nevěděli. S žalobcem žil ve stejném domě. Svědek těžce onemocněl trombocytopenii. Dozvěděl se o tr. stíhání žalobce z médií z fotografie, na které žalobce ležel na zemi. Žalobce pracoval ve firmě svědka [právnická osoba]. v oddělení desinfekce, dezinsekce, deratizace. Ve společnosti se o tr. stíhání žalobce vědělo. Jde o rodinnou firmu, kde je zaměstnaný i druhý vnuk svědka. Vyloučil, že by se nějaký kolega přestal kvůli tr. stíhání s žalobcem bavit. Klienti firmy o tr. stíhání nevěděli. Žalobce byl v průběhu tr. stíhání nervózní, byl z něj celý pryč, po dobu tr. stíhání přestal cvičit a vypadávaly mu vlasy (viz. výpověď [jméno FO]). Výpověď svědka soud hodnotí jako věrohodnou. 14) Žalobce při svém účastnickém výslechu uvedl, že je zklamaný z celého systému, nechápal, smysl vedení řízení. S obv. [jméno FO] byli předvolání k výslechu u policejního orgánu, žalobce jel p. [jméno FO] vyzvednout a v u něj před domem jej zadržela [Anonymizováno] se samopaly v ruce. Ležel na zemi, když ho poutali. Tento zásah označil za nepřiměřený, jelikož byl odposloucháván a polici muselo být zřejmé, že se chce k plánovanému výslechu dostavit. Zásahová jednotka mu pak sdělila, že výslech nebude. V průběhu tr. stíhání výrazně přibral, dříve cvičil a vážil cca. 116 kg, přibral na 160 kg, nyní už má 138 kg. Dříve cvičil každý den, nyní se ke cvičení vrátil. Kvůli tr. stíhání se mu změnil celý život. Jeho dědeček se dozvěděl o tr. stíhání z telefonátu, který slyšel mezi žalobcem a jeho obhájcem, jeho maminka asi po týdnu tr. stíhání. V době zahájení tr. stíhání s manželko stavěli dům, hádali se, ačkoliv dříve se tak vůbec nedělo. Hádky pramenily z vypětí, stresu. Při domovní prohlídce se o tr. stíhání dozvěděli sousedé a část jeho rodiny. Děda mu zpočátku tr. stíhání nevěřil, odsoudil jej. Po několika měsících žalobci uvěřil a následně jej podporoval i finančně. Dědeček následně těžce onemocněl, přestaly se mu tvořit krevní destičky, málem zemřel. Jednou z příčin nemoci mohl být stres. Maminka žalobce jej podporovala. Někteří sousedé se s ním přestali bavit, viděli jej v domě v poutech. Žalobce už nyní bydlí na vesnici v rodinném domě. Přišel i o řadu přátel, i sourozenci manželky se s ním už nebaví. S tchýní měl dříve dobrý vztah, nyní je narušený. Do zahájení tr. stíhání jako OSVČ prodával auta, byl úspěšný. V době koronavirové pandemie dělal i řidiče. Kvůli poškození reputace skončil s podnikáním, někteří zákazníci mu řekli, že zjistili, že je tr. stíhání a auto si od něj nekoupí. O tr. stíhání se dozvěděli z médií. I jeho syn 7 let mu řekl, že jej viděl na internetu na lavici sedět vedle p. [jméno FO]. Zároveň byl žalobce vždy zaměstnaný u svého dědy, dříve sháněl zakázky, dnes je na pozici technika. Je to rodinná firma. Zabývají se ochranou dřeva a ochranou proti škůdcům a deratizací. Z kolegů se o tr. stíhání dozvěděl bratr, který tam také pracuje a kterého se na tr. stíhání ptal někdo třetí. Došlo k omezení zakázek firmy, říkali jim, že ví o tr. stíhání. Žalobce raději neuvádí v komunikaci Zároveň žalobce figuruje ve společnosti [právnická osoba], kde probíhají spory mezi ním a dalším zakladatelem. Jako příčinu uvedl jeho tr. stíhání. Psychiatra či psychoterapeuta nevyhledal. V noci špatně spal. Zhoršila se i finanční situace rodiny (viz. účastnický výslech žalobce). Soud zhodnotil výpověď žalobce jako věrohodnou, bez vnitřních rozporů a uvěřil jí. 15) Svědkyně [jméno FO], matka žalobce, uvedla, že žalobce byl v době trestního stíhání vystresovaný, nepříjemný a měl problémy se spánkem. Před tr. stíhání sportoval, poté přibral cca. 20 kg, vypadaly mu vlasy. Po zahájení tr. stíhání došlo k poškození vztahu žalobce s jeho švagrem, dříve s ním podnikal, dnes se vůbec nebaví. Žalobce jí říkal i o tom, že přišel o přátele. Mimo práci v rodinné firmě na pozici technika žalobce v době zahájení tr. stíhání podnikal s auty, ale to nejpozději v koronavirové situaci skončilo. Ve firmě už nyní nenavštěvuje zákazníky, aby sis jej nespojovali s tr. stíháním. Dělá jen tzv. „černou práci“. O tom, že nějaký zákazník nechtěl pracovat s žalobcem se dozvěděla od bratra žalobce. Jedná se o rodinnou firmu. Uvedla, že se žalobce v souvislosti se společností [Anonymizováno] auto soudí a protistrana v řízení namítala, že je žalobce podvodník s odkazem na tr. stíhání. Dále uvedla, že žalobce v době účasti u hlavních líčení čerpal dovolenou. Zda si práci nadělal nevěděla. Ona sama měla problémy se srdcem, poté jí informace raději nepodávali (viz. výslech svědkyně [jméno FO]). Soud hodnotí výpověď svědkyně jako věrohodnou bez vnitřních rozporů. 16) Svědek [jméno FO], kamarád žalobce a spoluobviněný ve stejném řízení jako žalobce, uvedl, že zadržení policejním orgánem se uskutečnilo před jeho domem. V den zásahu jej žalobce jel vyzvednout, neboť měl zlomenou nohu, aby jeli na výslech k policejnímu orgánu. Potvrdil, že žalobce přestal po zahájení tr. stíhání cvičit a přibral na váze. Měl problémy se spánkem a horší pracovní nasazení. Uvedl, že rodina žalobce nesla velmi špatně jeho tr. stíhání, nejvíce děda žalobce. Žalobce několikrát křičel na svoji manželku. Vztah s tchýní žalobce se zhoršil po zahájení tr. stíhání, neboť pracovala u [Anonymizováno] a uváděla, že má z tr. stíhání žalobce ostudu. Rovněž vztah s jeho švagrem se zhoršil, rodina manželky ji popuzovala proti žalobci. Žalobce ukončil podnikání s prodejem aut cca. do půl roku od skončení tr. stíhání, neboť v rámci. tr. řízení došlo k poškození jeho jména a žalobce řešil i jiné problémy související se zmizením několika aut. V důsledku medializace kauzy s žalobcem někteří obchodní partneři nechtěli dále spolupracovat. Setkal se s narážkami na tr. stíhání jeho osoby a žalobce od třetích osob (viz. výpověď svědka [jméno FO]). Soud hodnotí výpověď svědka jako věrohodnou bez vnitřních rozporů. 17) Trestní stíhání žalobce bylo celostátně medializované. Žalobce byl zobrazen vizuálně, objevovalo se jeho jméno. Bylo informováno o jeho zadržení vč. videa ze zadržení a byl uveden popis jednání, které bylo žalobci kladeno za vinu. Taktéž v jednom článku uvedeno, čím se každý obžalovaný v tr. řízení brání a jakou škodu měli způsobut (viz. článek [Anonymizováno] z [datum] s názvem: [Anonymizováno] [datum]: [Anonymizováno] z [datum] s názvem: [Jméno zainteresované osoby 0/0]“). 18) Žalovaná uhradila žalobci dne [datum] částku [částka] (viz. schvalovací doložka ze dne [datum] a nesporná tvrzení účastníků). 19) Z důkazů výše citovaných byla učiněna skutková zjištění pro posouzení důvodnosti žalobou uplatněného nároku, jak jej soud níže podává, plně postačující – z tohoto důvodu tak soud v odůvodnění rozsudku nerozvádí dílčí skutková zjištění učiněná z těch provedených důkazů, o něž rozhodnutí o věci samé posléze neopřel z důvodu, že řízení bylo zastaveno v souvislosti s těmito důkazy (např. kopie velkého technického průkazu vozidla RZ [SPZ]). Skutkový závěr odpovídá jednotlivým skutkovým zjištěním, na které soud ve stručnosti odkazuje. 20) Po právní stránce posoudil soud věc takto: 21) Podle § 1 odst. 1 zák. č. 82/1998 Sb., o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem a o změně zákona České národní rady č. 358/1992 Sb., o notářích a jejich činnosti (notářský řád) /dále jen „OdpŠk“/ stát odpovídá za podmínek zákonem stanovených za škodu způsobenou při výkonu státní moci. Podle § 2 OdpŠk se odpovědnosti za škodu podle tohoto zákona nelze zprostit. Podle § 3 OdpŠk stát odpovídá za škodu, kterou způsobily a) státní orgány, b) právnické a fyzické osoby při výkonu státní správy, která jim byla svěřena zákonem nebo na základě zákona, („úřední osoby“), c) orgány územních samosprávných celků, pokud ke škodě došlo při výkonu státní správy, který na ně byl přenesen zákonem nebo na základě zákona („územní celky v přenesené působnosti“). Podle § 5 písm. a), b) OdpŠk stát odpovídá za podmínek zákonem stanovených za škodu, která byla způsobena rozhodnutím, jež bylo vydáno v občanském soudním řízení, ve správním řízení, v řízení podle soudního řádu správního nebo v řízení trestním, a za škodu, která byla způsobena nesprávným úředním postupem. 22) Podle § 8 odst. 1 OdpŠk nárok na náhradu škody způsobené nezákonným rozhodnutím lze, není-li dále stanoveno jinak, uplatnit pouze tehdy, pokud pravomocné rozhodnutí bylo pro nezákonnost zrušeno nebo změněno příslušným orgánem. Rozhodnutím tohoto orgánu je soud rozhodující o náhradě škody vázán. 23) Podle ust. § 31 odst. [právnická osoba] a 4 náhrada škody zahrnuje takové náklady řízení, které byly poškozeným účelně vynaloženy na zrušení nebo změnu nezákonného rozhodnutí nebo na nápravu nesprávného úředního postupu. Náhradu nákladů řízení může poškozený uplatnit jen tehdy, jestliže neměl možnost učinit tak v průběhu řízení na základě procesních předpisů, anebo jestliže mu náhrada nákladů takto již nebyla přiznána. Náklady zastoupení jsou součástí nákladů řízení. Zahrnují účelně vynaložené hotové výdaje a odměnu za zastupování. Výše této odměny se určí podle ustanovení zvláštního právního předpisu o mimosmluvní odměně. Poškozený nemá právo na náhradu nákladů zastoupení, které vznikly v souvislosti s projednáváním uplatněného nároku u příslušného úřadu. 24) Podle § 31a odst. 1 a 2 OdpŠk bez ohledu na to, zda byla nezákonným rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem způsobena škoda, poskytuje se podle tohoto zákona též přiměřené zadostiučinění za vzniklou nemajetkovou újmu. Zadostiučinění se poskytne v penězích, jestliže nemajetkovou újmu nebylo možno nahradit jinak a samotné konstatování porušení práva by se nejevilo jako dostačující. Při stanovení výše přiměřeného zadostiučinění se přihlédne k závažnosti vzniklé újmy a k okolnostem, za nichž k nemajetkové újmě došlo. 25) Žalobce splnil podmínku pro soudní uplatnění nároků na náhradu škody a nemajetkové újmy způsobené nezákonným rozhodnutím či nesprávným úředním postupem předvídanou ust. § 14 zák. č. 82/1998 Sb., neboť u žalované předběžně uplatnil žalované nároky. 26) Žalobce požadoval náhradu škody a nemajetkové újmy, která mu měla vzniknout v důsledku nezákonného trestního stíhání. Dle ustálené judikatury stát odpovídá i za škodu (újmu) způsobenou zahájením trestního stíhání, které neskončilo pravomocným odsuzujícím rozhodnutím trestního soudu, a to na základě extenzivního výkladu § 8 odst. 1 zákona, tedy že se jedná o škodu (újmu) způsobenou nezákonným rozhodnutím. Jelikož provedeným dokazováním trestním spisem bylo prokázáno, že vůči žalobci bylo vydáno nezákonné rozhodnutí v podobě usnesení o zahájení trestního stíhání a žalobce byl obžaloby zproštěn, odpovědnostní titul je dán. 27) K nároku na náhradu ušlého zisku. 28) K nároku na náhradu ušlého zisku ve výši [částka] soud uvádí, že v rámci řízení bylo prokázáno, a to výslechem svědkyně [jméno FO] a potvrzením [právnická osoba]., že žalobce v zaměstnání v uvedené dny, kdy se účastnil některých úkonů trestního řízení, čerpal neplacené volno. Svoji práci si poté napracovával ve svém volném čase. Z uvedeného je zřejmé, že i když žalobce čerpal neplacené volno, neodrazilo se to ve výši jeho měsíční mzdy, kterou pobíral, neboť tato zůstala stejná. Je tedy očividné, že žalobci v této souvislosti žádná škoda nevznikla, tudíž není splněn jeden z předpokladů odpovědnosti státu za škodu - vznik škody. V této souvislosti soud připomíná, že škodou se podle § 2952 o. z. rozumí majetková újma vyjádřitelná v penězích, a je proto penězi nahraditelná. Jedná se o újmu, jež vznikla ve sféře poškozeného. Takovouto újmou se rozumí především majetková újma spočívající jednak v konkrétním zmenšení již existujícího majetku poškozeného, jakož i to, o co se sice majetek poškozeného nezmenšil, ale na druhé straně ani nerozmnožil, ač by to bylo jinak logické a očekávatelné (ušlý zisk). Pokud by žalobce žalovanou částku na tomto nároku odvozoval od ztráty (zmenšení) volného času, tj. že ve svém osobním volnu se musel věnovat pracovní činnosti, nelze hovořit o škodě ve smyslu § 2952 o. z. Žalobci tudíž škoda v podobě ušlého zisku, tedy, že by nedošlo k rozmnožení jeho majetkových hodnot, ač by se to dalo očekávat s ohledem na obvyklý běh věcí, tj. nebýt nezákonně vedeného trestního řízení, nevznikla (srov. rozsudek Obvodního soudu pro [adresa] sp. zn. 28 C 196/2020). 29) K nároku na náhradu škody v podobě výdajů na obhajobu: 30) Dle shora citovaného ust. § 31 odst. 1 a 3 OdpŠk náhrada škody zahrnuje toliko náklady řízení, které byly poškozeným účelně vynaloženy na zrušení nebo změnu nezákonného rozhodnutí nebo na nápravu nesprávného úředního postupu a že náklady zastoupení zahrnují účelně vynaložené náklady na hotové výdaje a odměnu za zastupování, jejichž výše se určí dle vyhl. č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb /advokátní tarif/). 31) Pokud jde o výši odměny obhájce za 1 úkon právní služby žalobce byl stíhán pro spáchání více tr. činů, z nichž nejpřísnějším byl zvlášť závažného zločinu padělání a pozměnění peněž dle § 233 odst. 2 alinea první, odst. 3 písm. a), odst. 4 písm. b) tr. zákoníku, za jehož spáchání hrozilo uložení trestu až na 12 let. Dle § 10 odst. 3 písm. d) advokátního tarifu tak činí tarifní hodnota [částka] a odměna za 1 úkon právní služby [částka] (§ 7 bod 5. advokátního tarifu). 32) V řízení bylo prokázáno, že žalobce uhradil obhájci [tituly před jménem] [jméno FO] za poskytovanou obhajobu částku [částka]. 33) Pokud jde o úkony obhajoby, které zůstaly předmětem řízení, bylo jejich provedení předloženými důkazy prokázáno, ale sporná zůstala výše odměny za jejich provedení a zda vůbec odměna náleží. K jednotlivým úkonům soud uvádí následující. - [datum] – prostudování spisu – nepředstavuje úkon dle § 11 odst. 1 advokátního tarifu, neboť prostudování spisu je součástí úkonu dle § 11 odst. 1 písm. a) advokátního tarifu, tedy převzetí a přípravy zastoupení; jelikož obhájce převzal obhajobu žalobce dne 2 [datum] a odměnu mu za tento úkon žalovaná přiznala a vyplatila, za další prostudování spisu žalobci odměna nenáleží; - [datum] – prostudování spisu – soud shledal úkon za účelný, neboť se prostudování spisu uskutečnilo po provedeném dokazování v přípravném řízení. Možností přiznat odměnu za nahlížení do spisu se zabýval Nejvyšší soud pod sp. zn. 22 Cdo 1176/2015, který zdůraznil potřebu sledovat konkrétní okolnosti případu a ospravedlnitelnost takového nahlížení, typicky je-li do spisu založeno větší množství listin, jako se tomu stalo v daném případě. Z poslední doby se k nahlížení do spisu jako samostatného úkonu právní služby vyjádřil i Ústavní soud v nálezu III. ÚS 2289/21, který zdůraznil, že pokud není zjevná neúčelnost úkonu, má být tento úkon zásadně přiznáván podle § 11 odst. 3 AT za užití § 11 odst. 1 písm. f) AT, neboť opačný přístup nepřímo oslabuje rovné postavení obviněného v trestním řízení a v případě zastoupení obhájcem porušuje obhájcovo legitimní očekávání odměny za vykonanou práci a právo na soudní ochranu. Není proto důvodu za žalobci nepřiznat i tuto náhradu škody (přiznáno [částka], režijní paušál a 21% DPH); - [datum] – vyjádření k obžalobě – soud shledal úkon za účelný a odpovídající advokátnímu tarifu, neboť vyjádření k obžalobě podle § 196 odst. 2 a 3 a § 206d tr. řádu zpracované obhájcem je písemným podáním vztahujícím se k rozhodnutí o vině a trestu, tj. meritornímu rozhodnutí ve věci samé, jež je honorovatelným úkonem právní služby podle § 11 odst. 1 písm. d) AT (přiznáno [částka], režijní paušál a 21% DPH); - [datum] – vyjádření k obžalobě – naproti tomu v pořadí již soud nemá za účelné, neboť bylo na obhájci, aby vše podstatné zachytil v jednom vyjádření; - [datum] – porada s klientem (2x [částka]) – soud neshledal poradu za účelnou, neboť předchozí porada, kterou žalovaná odškodnila, se uskutečnila [datum] a v mezidobí neproběhl žádný úkon ve věci samé; rovněž žalovaná odškodnila žalobce následující poradou ze dne [datum]; - [datum] – porada s klientem ([částka]) – v souladu s § 11 odst. 1 písm. c) advokátního tarifu za poradu s obhájcem žalobci náleží odměna za 1 úkon právní služby bez ohledu na to, jak dlouho porada trvala; jelikož žalovaná poskytla žalobci odměnu za 1 úkon právní služby, další odměna žalobci nenáleží; - [datum] – promeškaný čas u hlavního líčení ve výši [částka] (žalobce požadoval [částka], žalovaná přiznala [částka]) - soud přiznal žalobci navíc [částka] za ztrátu času dle § 14 odst. 1 písm. b) advokátního tarifu; hlavní líčení bylo zahájeno v 9:00 hodin, přestávka 9:32 hod. – 9.38 hod. (přestávka kratší než 30 minut, tedy se k ní nepřihlíží), dále přerušeno v13:27 hod. do 15:17 hod. (přestávka 1.50 hod) a skončeno v 17:27 hodin. Jelikož přestávka trvala 1.50 hod. odpovídala čtyřem započatým půlhodinám, ztráta času činí [částka] dle § 14 odst. 1 písm. b) advokátního tarifu, z čehož žalobce obdržel od žalované [částka]. Soud proto shledal důvodnou žalobu co do [částka]. Obecně soud nesouhlasil s premisou žalované, dle které žalobci nenáleží náhrada za ztrátu času, pokud byl tento čas „předplacen“ odměnou za úkon právní služby ve smyslu § 14 odst. 4 advokátního tarifu. 34) Celkem tak soud přiznal žalobci navíc [částka] vč. DPH ([částka] bez DPH) dle § 23a zákona o advokacii. 35) Pokud jde o náhradu nákladů vynaložených na cestovné žalobcem, sporná zůstala tzv. amortizace, tedy zda žalobci náleží náhrada za opotřebení vozidla při 4 cestách na trase [adresa] k hlavním líčením konaným dne [datum], [datum], [datum] a [datum]. Soud odkazuje na rozhodnutí Nejvyššího soudu sp.zn. 25 Cdo 5034/2008, kdy amortizace vozidla je pracovně právní kategorií, je spojená se služebními cestami, které slouží k výkonu práce a podobně, není tak možné tuto úpravu bez dalšího přenášet do řízení o náhradu škody. Soud tak uzavírá, že tento požadavek není důvodný. 36) K nároku na náhradu nemajetkové újmy za nezákonné tr. stíhání. 37) V případě odpovědnosti založené na nezákonném rozhodnutí je na žalobci, aby tvrdil a prokázal, že mu v důsledku nezákonného rozhodnutí nemajetková újmy vznikla. 38) Soudy při stanovení formy či výše zadostiučinění vycházejí především z povahy trestní věci, též z délky trestního stíhání a z dopadů trestního stíhání do osobnostní sféry poškozené osoby. Forma a případná výše zadostiučinění nesmí být v rozporu s obecně sdílenou představou spravedlnosti, tj. její přiznání je nad rámec konstatování porušování práva namístě pouze tehdy, jestliže by se z hlediska obecné slušnosti poškozenému satisfakce skutečně mělo dostat (viz rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne [datum], sp. zn. 30 Cdo 2813/2011, uveřejnění pod č. 122/2012 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek). K tíži státu, jako okolnosti, za kterých ke vzniku újmy došlo ve smyslu § 31a odst. 2 OdpŠk lze přičíst excesivní způsob jednání orgánů činných v trestním řízení, jež mohou mít za následek větší úkor později obžaloby zproštěné osoby. K takovým negativním projevům lze podřadit nevybíravé či urážlivé chování příslušníků vyšetřujícího policejního (popř. i soudního) orgánu ve vztahu k obviněné (obžalované) osobě (viz rozsudek Nejvyššího soudu ze dne [datum], sp. zn. 30 Cdo 4280/2011). 39) Povaha trestní věci: 40) Žalobce byl stíhán pro zvlášť závažného zločinu podvodu dle § 209 odst. 1, odst. 4 písm. a), odst. 5 písm. a) tr. zákoníku spáchaného ve stádiu pokusu dle § 21 odst. 1 tr. zákoníku ve formě spolupachatelství dle § 23 tr. zákoníku, spáchaného v souběhu se zvlášť závažným zločinem padělání a pozměnění peněž dle § 233 odst. 2 alinea první, odst. 3 písm. a), odst. 4 písm. b) tr. zákoníku, spáchaného ve formě spolupachatelství dle § 23 tr. zákoníku, za užití společného ust. § 238 tr. zákoníku. Žalobce byl mj. obviněn za padělání peněž, což obecně budí vyšší společenské odsouzení než běžná majetková trestná činnost, nikoliv však takové veřejné odsouzení jako trestní stíhání za násilné trestné činy. Žalobci hrozil nepodmíněný trest až na 12 let. Žalobce nebyl stíhána vazebně, ale byl v úvodu řízení zadržen. Jeho trestní stíhání bylo celostátně medializováno. Média žalobce zobrazila na fotografiích, uváděla jeho jméno i popis vytýkaného jednání. Byť soud při hodnocení nemajetkové újmy k medializaci kauzy přihlédl, medializace sama o sobě je prostým důsledkem zásady veřejnosti tr. řízení a není dána příčinná souvislost mezi medializací případu a nezákonným rozhodnutím (srov. např. rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR ze dne [datum], sp. zn. 30 Cdo 4280/2011). 41) Délka trestního řízení: 42) Trestní stíhání žalobce, tedy i doba trestním stíháním vyvolaných trvání obav a nejistoty žalobce činila 1 rok a necelých 6 měsíců. Vzhledem k samotné délce trvání trestního stíhání soud uzavřel, že trestní stíhání trvalo přiměřenou dobu. Jednalo se o velkou kauzu s více obviněnými s jistou skutkovou, právní i procesní složitostí. Ani další postup orgánů činných v trestním řízení dle názoru soudu nelze hodnotit jako účelový či jako excesivní. Nelze ani uzavřít, že trestní stíhání žalobce bylo zahájeno zcela bezdůvodně. Rozhodnutí státního zástupce, zda podá či nepodá žalobu je ovládáno ustanovením § 176 t. ř., že kterého plyne, že: „Jestliže výsledky vyšetřování dostatečně odůvodňují postavení obviněného před soud, státní zástupce podá obžalobu a připojí k ní spisy a jejich přílohy.“ Shodně pak i § 177 písm. c) t. ř. upravující obsah obžaloby. Obě normy vyžadují a pro podání obžaloby je nezbytné, aby státní zástupce ze shromážděných důkazů dospěl k závěru, že obviněná osoba spáchala jí za vinu kladené jednání postihované trestním právem. Míra jistoty, že obviněný spáchal trestný čin, je v případě podání obžaloby výrazně nižší, než jaká je požadována pro vynesení odsuzujícího rozsudku. Při podání obžaloby se neuplatňuje zásada in dubio pro reo, a obžalobu je tedy třeba podat, i pokud se v průběhu vyšetřování nepodaří rozptýlit pochybnosti o tom, zda se obviněný stíhaného skutku dopustil, a současně již nepřipadá do úvahy provedení dalších důkazů (blíže viz komentář k § 176 t. ř. Draštík, A., Fenyk, J. a kol. Trestní řád. Komentář. [adresa]: Wolters Kluwer, 2017. ISBN 978-80-7552-600-7). Rovněž zásah jednotky [Anonymizováno] soudu nepřísluší hodnotit z pohledu excesivního způsobu jednání OČTŘ při rozhodování o náhradě nemajetkové újmy. Obecně se lze domáhat přezkoumání postupu policejního orgánu u dozorového státního zástupce či skrz stížnost dle správního řádu. [jméno FO] základě uvedeného soud dovodil, že újma žalobce nebyla navýšena excesivním způsobem jednání orgánů činných v trestním řízení. 43) Následky způsobené v osobní sféře poškozeného: 44) Újma měla dle žalobních tvrzení spočívat v zásahu do jeho osobního, rodinného a profesního života. Kolegové se jej začali stranit, přišel o řadu pracovních příležitostí v důsledku medializace kauzy. Potencionální klienti si jej mohou dodnes vyhledat v médiích ve spojitosti s kauzou. Došlo k poškození jeho pověsti nejen v místě bydliště. Přišel i o řadu přátel, rovněž se zhoršily vztahy s rodinou manželky. Měl obavy o budoucnost, nevěnoval se svým koníčkům. Zažíval stresové a depresivní stavy až vyhledal terapeutickou podporu. Ztratil radost ze života, přibral na váze a vypadávaly mu vlasy. Trestní stíhání se mělo projevit i na zdraví jeho matky a dědy. Rovněž tvrdil, že jeho zatčení pomocí [Anonymizováno] bylo nepřiměřené. 45) V řízení bylo prokázáno, že žalobce v důsledku tr. stíhání trpěl stresem a nejistotou ohledně výsledku řízení. V důsledku stresu měl horší spánek, byla unavený a přestal cvičit, což způsobilo přibrání na váze. Rovněž mu vypadaly vlasy. S manželku se více hádali a křičel na ni, ačkoliv se tak do té doby nedělo. Trestní stíhání poškodilo jeho vztah s rodinou manželky. Konkrétně s tchýní měl vztah do zahájení tr. stíhání dobrý, po zahájení tr. stíhání se výrazně zhoršil. Taktéž se švagrem, se kterým však již před zahájení tr. stíhání měl vztahy narušené. Rodina manželky ji proti němu popuzovala. Rovněž trestní stíhání poškodilo pověst žalobce a zasáhlo jeho profesní sféru. V rodinné firmě, kde žalobce pracuje, si jej klienti spojovali s trestní kauzou, a proto se již nadále raději nesetkává s klienty při obchodních jednání, ale dělá jen manuální práci. Naproti tomu bylo dokazováním vyvráceno, že by se jej kolegové z práce začali stranit. Rovněž v jeho samostatném podnikání přišel o některé kontakty. Vyhledání terapeutické pomoci sám žalobce při svém účastnickém výslechu vyvrátil. Dále soud zohlednil, že dědeček žalobce byl v době trestního stíhání ve špatném zdravotním stavu. 46) S přihlédnutím ke shora uvedeným okolnostem dospěl soud k závěru, že žalobci nemajetková újma spočívající v zásahu do jeho osobnostní sféry zahájením a vedením trestního stíhání vznikla. Újma přitom dle soudu žalobci vznikla v takové intenzitě, jež odůvodňuje odškodnění v penězích. Za odpovídající „završující“ satisfakcí, jíž by se žalobci od žalované mělo dostat, je podle soudu částka [částka]. Konkrétní výši přisouzené částky odůvodňuje zejména povaha trestní věci, kdy žalobce byl ohrožen vysokou trestní sazbou odnětí svobody a hrozil mu nepodmíněný trest odnětí svobody. Kauza byla celostátně medializovaná a bylo ní zasaženo do osobnostní sféry žalobce, jeho profesního a rodinného života, poškození pověsti a cti žalobce. 47) Soud přitom dospěl k závěru, že uvedená výše odškodnění obstojí i ve srovnání s ostatními obdobnými případy. Soud věc porovnal s případem řešeným u Obvodního soudu pro [adresa] pod sp. zn. 10 C 26/2020, kde byl poškozený stíhán pro spáchání zločinu podvodu podle § 209 odst. 1, 5 písm. a) tr. zkn. Trestní řízení trvalo delší dobu než u žalobce (3 roky a 10 měsíc), ale hrozila mírnější trestní sazba než žalobci (5–10 let). Rovněž jako u žalobce došlo k poškození cti, důstojnosti a dobrého jména poškozeného. O kauze vědělo širší okolí mj. v důsledku medializace. Poškozený byl na kauzu dotazován. Trestní stíhání shodně jako u žalobce negativně ovlivnilo vztahy s manželkou, oproti žalobci i vztahy s dětmi. Taktéž byly negativně ovlivněny volnočasové aktivity poškozeného, navíc došlo k zásahu do finanční stránky poškozeného. Soudem bylo přiznáno [částka]. Dále soud provedl s rovnání s věcí vedenou u zdejšího soudu pod sp. zn. 15 C 119/2018, kde se jednalo o trestný čin podle § 331 odst. 2, 4 písm. a) tr. zák., tedy poškozenému hrozila stejná trestní sazba jako žalobci (5–12 let). Kauza byla taktéž silně medializována, došlo k zásahu do osobního života poškozeného. Oproti žalobci došlo k zásahu do zdraví, u poškozeného se rozvinulo onemocnění kůže. Trestní stíhání trvalo delší dobu než u žalobce (4 roky a 9 měsíců). Soudem bylo přiznáno [částka]. 48) Naopak soud se neztotožnil s judikaturou předloženou žalobcem. Konkrétně ve věci vedené zdejším soudem pod sp. zn. 11 C 90/2019 (u Městského soudu v Praze sp. zn. 35 Co 111/2021) byl řešen případ překrývajících se trestních řízení, pokud jde o časovou souvislost, o což v případě žalobce nešlo. Primárně z tohoto důvodu soud nemá uvedený případ za vhodný ke srovnání. Dále poškozený čelil nezákonnému trestnímu stíhání po delší dobu než žalobce (3 roky a 2 měsíc) a hrozila mu nižší sazba než žalobci (2–8 let) za tr. čin podvodu. V důsledku trestního stíhání čelil psychickým problémům, byl narušen jeho rodinný život, čelil pomluvám, kterým čelila i manželka a jeho rodiče. Došlo k poškození jeho pověsti. Oproti žalobci navíc došlo k blokaci majetku. Kauza byla taktéž medializovaná. To vše za situace, kdy proti poškozenému bylo zahájeno a vedeno po dobu 3 let a 11 měsíců souběžně vedlejší druhé trestní stíhání, které bylo zahájeno pouhé 2 měsíce po prvním trestním stíhání a bylo ukončeno necelý rok po skončení prvního trestního stíhání, kde žadateli hrozila táž trestní sazba. V dalším případě předloženém žalobcem sp. zn. 26 C 112/2018 šlo o trestný čin podvodu podle § 209 odst. 1 a odst. 5 písm. a) trestního zákoníku, a to ve formě spolupachatelství. Poškozený byl ohrožen nižší sazbou než žalobce (5 až 10 let odnětí svobody), ale trestní stíhání trvalo výrazně delší dobu než u žalobce (10 let a 5 měsíců). Rozdílnost je i v charakteru kauzy, neboť tamní žalobce byl stíhán spolu s dalšími 37 spoluobviněnými, přičemž řízení si vyžádalo rozsáhlé dokazování. Dopady tr. stíhání do života tamního poškozeného a žalobce soud shledal rovněž rozdílné. Tamní žalobce změnil své návyky, které doposud měl, vedl zcela jiný život. Z veselého společenského člověka se stal natrvalo uzavřený člověk, přestal aktivně sportovat, vyhýbal se lidem, méně se věnoval svým tehdy nezletilým synům a projevily se u něj zdravotní potíže závažného charakteru. Dále nemohl reagovat na pracovní nabídky, které mu přišly v průběhu trestního stíhání a které by zcela jistě, pokud by k trestnímu stíhání nedošlo, využil nebo by se o to alespoň pokusil. 49) Ani rozhodnutí Obvodního soudu pro [adresa] ve věci sp. zn. 37 C 61/2021 předložené žalovanou soud nemá za přiléhavé. V daném případě byl tamní žalobce stíhán pro trestný čin podvodu dle § 209 odst. 1,4 písm. d) trestního zákoníku, za který mu hrozil nižší trest než žalobci (až 8 let odnětí svobody). Trestní stíhání trvalo 22 měsíců. Dopady do osobnostní sféry tamního žalobce soud hodnotí jako méně závažné oproti žalobci. Tamní žalobce utrpěl zásah ve své osobní sféře, a to ve sféře rodinné a ve sféře zdraví. Trestní stíhání negativně ovlivnilo rodinný život žalobce (trestní stíhání vyvolalo strach a stres v rodině). Pokud jde o zdraví, soud má za prokázané, že žalobce v souvislosti s trestním stíháním trpěl stresem, pročež musel vyhledat lékařskou pomoc u psychologa. 50) Jelikož se žalobci již dostalo zadostiučinění v penězích ve výši [částka], soud přiznal žalobci dalších [částka]. Spolu s přiznanou náhradou škody na obhajném ve výši [částka] soud žalobě vyhověl co do částky [částka] (výrok I.) a ve zbytku žalobu zamítl. 51) O náhradě nákladů řízení soud rozhodl dle § 142 odst. 2 o. s. ř., potažmo dle § 146 odst. 2 o. s. ř. Žalobce byl v řízení částečně úspěšný ohledně nároku na náhradu škody spočívající v nákladech na obhajobu ([částka] + [částka] + [částka]), částečně úspěšný ohledně cestovného žalobce ([částka]) a zcela úspěšný ohledně nároku na náhradu nemajetkové újmy za nezákonné tr. stíhání (tarifní hodnota činí [částka]). Žalovaná byla částečně úspěšná ohledně nároku na náhradu škody spočívající v nákladech obhajoby (žalobu v částce 21 175, [částka] soud zamítl a [částka] vzal žalobce zpět bez plnění žalované), částečně úspěšná ohledně nároku na náhradu škody v podobě cestovného žalobce ([částka]) a zcela úspěšná ohledně nároku na náhradu škody v podobě ušlého zisku žalobce ([částka]). 52) V daném případě, kdy žalobce uplatnil jednou žalobou čtyři nároky, to pak znamená, že se za tarifní hodnotu považuje částka [částka]. Při srovnání tarifních hodnot u všech nároků je zřejmé, že žalobce byl v řízení úspěšný v rozsahu 86 % a žalovaná v rozsahu 14 %. Žalobci náleží náhrada nákladů řízení v rozsahu 72 %. 53) Žalobci vznikly náklady v celkové výši [částka], které jsou tvořeny - zaplaceným soudním poplatkem ve výši [částka]; - 3x odměnou právního zástupce za 3 úkony právní služby (převzetí a příprava zastoupení, sepis žaloby a částečné zpětvzetí žaloby ze dne [datum]) z tarifní hodnoty [částka] ([částka] za úkon) dle § 7 bodu 6. advokátního tarifu, tj. [částka]; - 5x vyjádření žalobce ze dne [datum] a [datum], účast na jednání dne [datum], [datum] a [datum] dle § 7 bodu 5. advokátního tarifu z tarifní hodnoty [částka] v celkové výši [částka] (5x [částka]); - 8x paušální náhradou hotových výdajů právního zástupce za 8 úkonů právní služby dle § 13 odst. 4 advokátního tarifu v celkové výši [částka] (8x [částka]), - DPH ve výši 21 % z odměny a náhrad právního zástupce ve výši [částka]. Z toho 72 % tvoří [částka]. 54) Soud nepřiznal žalobci odměnu za úkon právní služby v podobě uplatnění nároků u žalované dle § 31 odst. 4 OdpŠk. Rovněž se nejedná o úkon právní služby v podobě předložení dokladu o uplatnění nároku u žalované soudu, neboť se jednalo o pouhý průvodní přípis v důsledku vad podání, jehož součástí nebylo prokázání uplatnění nároků u žalované. Taktéž podání žalobce ze dne [datum] bylo učiněno v důsledku nejednoznačného zpětvzetí žaloby z [datum] a podání ze dne [datum] představovalo primárně žádost o odročení jednání a doložení nejednoznačně označené medializace kauzy při jednání soudu dne [datum]. Účelnost úkonů obhajoby mohla být specifikována právním zástupcem již při jednání soudu. 55) O lhůtě k plnění bylo rozhodnuto podle § 160 odst. 1 části věty za středníkem o. s. ř. Soudu je z jeho činnosti známo, že lhůta patnácti dnů odpovídá organizačním podmínkám čerpání peněžních prostředků ze státního rozpočtu.

Poučení