27 C 76/2022-174

Rubrum

Obvodní soud pro Prahu 2 rozhodl soudkyní Mgr. Klárou Klečkovou ve věci žalobce: [osobní údaje žalobce] doručovací adresa [adresa] zastoupený advokátkou [anonymizováno] [jméno] [příjmení] sídlem [adresa] proti žalované: [osobní údaje žalované] sídlem [adresa ] o zaplacení 180 000 Kč s příslušenstvím takto:

Výrok

I. Konstatuje se, že v řízení vedeném u Městského soudu v Praze pod sp. zn. 41 T 5/2013 bylo porušeno právo žalobce na rozhodnutí věci v přiměřené lhůtě.

II. Žaloba s tím, že žalovaná je povinna zaplatit žalobci částku 180 000 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky 180 000 Kč od 17. 5. 2022 do zaplacení se zamítá.

III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci na náhradě nákladů řízení částku 22 400 Kč do 15 dnů od právní moci rozsudku.

Odůvodnění

1. Žalobce se podanou žalobou domáhal finančního zadostiučinění nemajetkové újmy ve výši 180 000 Kč s příslušenstvím, která mu vznikla nesprávným úředním postupem v řízení vedeném u Městského soudu v Praze pod sp. zn. 41 T 5/2013 (dále jen„ řízení“). Nesprávný úřední postup soudu žalobce spatřoval v nepřiměřené délce řízení, které bylo zahájeno sdělením obvinění dne 10. 5. 2012 a dosud neskončilo. Žalobce uvedl, že v řízení se vyskytly průtahy i v podobě častého odročování soudních jednání. Význam řízení označil za vysoký. Žalobce uplatnil nárok na poskytnutí zadostiučinění u žalované, která nárok žalobce neprojednala. Při jednání soudu žalobce poukázal na skutečnost, že v řízení postupně rozhodovali celkem tři soudci, přičemž soudkyni JUDr. [příjmení] byla věc odebrána Vrchním soudem v Praze.

2. Žalovaná navrhla zamítnutí žaloby. Nesporovala skutečnost, že u ní žalobce předběžně uplatnil dne 22. 11. 2021 svůj nárok na poskytnutí zadostiučinění za nemajetkovou újmu ve výši 167 390 Kč ve smyslu zák. č. 82/1998 Sb., o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem a o změně zákona České národní rady č. 358/1992 Sb., o notářích a jejich činnosti (notářský řád) /dále jen OdpŠk/. Žalovaná nároku žalobce nevyhověla s odůvodněním, že posuzované řízení dosud není skončeno a není proto možné určit vhodnou formu nápravy, neboť není zřejmé, zda žalobci nebude jiná forma kompenzace poskytnuta v samotném trestním řízení.

3. Z listinných důkazů přiložených k žalobě a k vyjádření žalované (spis Městského soudu v Praze sp. zn. 41 T 5/2013, žádost o mimosoudní poskytnutí odškodnění dle zákona č. 82/1998 Sb. ze dne 16. 11. 2021 vč. doručenky ze dne 16. 11. 2021, potvrzení žalované o doručení žádosti ze dne 22. 11. 2021 a stanovisko žalované ze dne 2. 6. 2022) soud dospěl k následujícímu závěru o skutkovém stavu:

4. Obsahem spisu Městského soudu v Praze sp. zn. 41 T 5/2013 má soud prokázáno: dne 16. 1. 2012 byly zahájeny úkony v tr. řízení ve věci poškození finančních zájmů evropských společenství podle § 260 odst. 1, 5 tr. zkn. a ve věci dotačního podvodu podle § 212 odst. 1, 5, písm. c) tr. zkn. a sjednání výhody při zadávání veřejné zakázky při stanovení veřejné soutěže a veřejné dražbě podle § 256 odst. 1, 2, písm. a), c) tr. zkn. Dne 10. 5. 2012 bylo vydáno usnesení o zahájení tr. stíhání [jméno] [příjmení], Ing. [jméno] [příjmení], [celé jméno žalobce] a Ing. [jméno] [příjmení] pro zločiny poškození finančních zájmů evropských společenství podle § 260 odst. 1, 5 tr. zkn., sjednání výhody při zadávání veřejné zakázky při veřejné soutěži a veřejné dražbě podle § 256 odst. 1, 2, písm. c) tr. zkn. a dotačního podvodu podle ust. § 212 odst. 1, 5 písm. c) tr. zkn. Dále bylo zahájeno tr. stíhání proti obž. [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení]. V případě prvním pro poškození zájmu evropských společenství podle § 260 odst. 1, 5 tr. zkn. a dotačního podvodu podle § 212 odst. 1, 5, písm. c) tr. zkn. a rovněž pro tr. čin výpovědi a nepravdivého znaleckého posudku a v případě obž. [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení] rovněž pro tr. čin dle § [číslo] odst. 1, 5 a dle § 212 odst. 1, 5, písm. c) tr. zkn. Dne 7. 8. 2012 byl ve věci vyslechnut obv. [jméno] [příjmení], dne 10. 7. 2012 byl ve věci vyslechnut obv. [příjmení]. Dne 10. 7. 2012 byl vyslechnut Ing. [jméno] [příjmení] a dne 17. 7. 2012 byl vyslechnut obv. [jméno] [příjmení]. Dne 10. 7. 2012 byl vyslechnut obv. [příjmení] a dne 16. 7. 2012 žalobce. Dne 10. 7. 2012 byl dále vyslechnut [jméno] [příjmení], dne 14. 5. 2012 byla podána stížnost obv. [jméno] [příjmení] proti usnesení o zahájení tr. stíhání. Usnesením Městského státního zastupitelství ze dne 6. 8. 2012 byla stížnost obv. [příjmení] zamítnuta jako nedůvodná. Usnesením Městského státního zastupitelství ze dne 1. 8. 2012 byla dále, jako nedůvodná, zamítnuta stížnost obv. [příjmení] a obv. [příjmení] proti usnesení o zahájení tr. stíhání. Dne 25. 5. 2012 byla podána stížnost proti usnesení o zahájení tr. stíhání ze strany obv. [příjmení], která byla doplněna dne 7. 6. 2012. Dne 31. 7. 2012 bylo rozhodnuto o zamítnutí stížnosti [jméno] [příjmení] jako nedůvodné. Dne 20. 6. 2012 byla podána stížnost žalobce, která byla doplněna dne 11. 7. 2012. Dne 7. 5. 2012 byla vyhotovena závěrečná zpráva o finančním šetření ve věci„ [jméno]“ útvarem odhalování korupce a finanční kriminality [anonymizována dvě slova] [obec]. Usnesením Policie ČR ze dne 4. 5. 2012 bylo rozhodnuto o zajištění finančních prostředků na účtech obv. [příjmení]. Dne 14. 5. 2012 byla podána stížnost obv. [příjmení] proti usnesení o zajištění finančních prostředků. Dne 4. 5. 2012 bylo dále rozhodnuto o zajištění dalších finančních prostředků na účtu obv. [příjmení], rovněž proti tomuto usnesení byla podána obviněným dne 14. 5. 2012 stížnost. Usnesením ze dne 4. 5. 2012 byly zajištěny finanční prostředky na účtu [jméno] [příjmení]. Dále bylo dne 16. 5. 2012 vydáno opravné usnesení o zajištění nemovitostí ve vlastnictví [jméno] [příjmení] a proti tomuto rozhodnutí byla podána stížnost. Dne 7. 6. 2012 bylo znovu vydáno opravné usnesení ohledně zajištění dalších nemovitostí ve vlastnictví [jméno] [příjmení]. Dne 11. 6. 2012 byla doplněna stížnost proti usnesení o zajištění nemovitostí, usnesením ze dne 22. 8. 2012 Městský soud rozhodl v neveřejném zasedání o stížnostech obv. [příjmení], [příjmení], spol. [právnická osoba] a zúčastněné osoby [jméno] [příjmení], že tyto stížnosti se zamítají. Jednalo se o stížnosti proti usnesené o zajištění majetku. Dále dne 4. 5. 2012 bylo vydáno další usnesení, kterým byly zajištěny finanční prostředky na účtu [jméno] [příjmení] a na účtu spol. [právnická osoba] Usnesením ze dne 6. 11. 2012 bylo zrušeno zajištění finančních prostředků spol. [právnická osoba] Usnesením ze dne 6. 11. 2012 bylo omezeno zajištění dalších finančních prostředků na jiném účtu spol. [právnická osoba] Usnesením ze dne 6. 11. 2012 bylo dále zrušeno zajištění nemovitostí ve vlastnictví [jméno] [příjmení]. Následně si policie v říjnu 2012 vyžádala údaje od [anonymizováno] podléhající bankovnímu tajemství, tyto byly policii zaslány dne 7. 11. 2012. Dne 30. 5. 2012 bylo Policií ČR vydáno opatření, kterým byl přibrán znalec [příjmení] [jméno] [příjmení] k vyhotovení znaleckého posudku z oboru ekonomika ke zjištění hodnoty nemovitostí ve vlastnictví obv. [příjmení] a obv. [příjmení]. Znalecký posudek byl vyhotoven dne 12. 7. 2012, jednalo se o celkem tři znalecké posudky. Dále bylo do spisu založeno množství listinných důkazů týkajících se čerpání dotací z operačního podniku podnikání a inovace a to na základě žádosti policie ze dne 27. 5. 2011. Dále byla do spisu založena zadávací dokumentace veřejné zakázky malého rozsahu na rekonstrukci výrobního areálu v [obec] plus další listinné důkazy k tomuto projektu. Dne 11. 6. 2012 byl Policií ČR vyhotoven úřední záznam o využití odposlechu a záznamu telekomunikačního provozu, které byly provedeny v jiné tr. věci. Dne 4. 4. 2012 byl vyhotoven protokol o odposlechu a záznamu telekomunikačního provozu. Dne 22. 2. 2012 sdělila [ulice] [anonymizováno] informace, které jsou předmětem bankovních tajemství na základě výzvy Policie ČR a to ve vztahu obv. [příjmení], [příjmení], [celé jméno žalobce], [příjmení], [příjmení], [příjmení], [právnická osoba], [právnická osoba], [právnická osoba] a [právnická osoba] Dne 22. 8. 2012 byly do spisu zaslány z Ministerstva průmyslu a obchodu listiny týkající se rekonstrukce výrobního areálu v [obec]. Dne 14. 11. 2012 byl vyhotoven úřední záznam o provedení domovní prohlídky u Ing. [jméno] [příjmení], [jméno], [jméno], [příjmení], [anonymizována dvě slova], [příjmení], [příjmení] a [příjmení]. Výslechy svědků probíhaly v měsíci říjnu 2012, kdy byli vyslechnuti svědci [příjmení], JUDr. [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení]. Opatřením ze dne 22. 10. 2012 byl přibrán tlumočník z jazyka holandského a dne 6. 11. 2012 byli obvinění upozorněni na změnu právní kvalifikace. Dále byly policejními orgány vyžádány zprávy z místa bydliště jednotlivých obžalovaných, tyto byly do spisu zaslány v průběhu měsíce října 2012. Dále byly do spisu založeny opisy z rejstříku trestů k jednotlivým obviněným. Následně přípisem ze dne 7. 11. 2012 byli jednotliví obhájci obviněných vyrozuměni o možnosti prostudovat trestní spis a učinit návrhy na doplnění dokazování. Dne 5. 12. 2012 zaslal Policii ČR návrhy na doplnění dokazování obž. [příjmení], následně byly ještě v průběhu měsíce prosince učiněny důkazní návrhy ze strany ostatních obžalovaných. Dne 18. 12. 2012 podal obv. [jméno] [příjmení] návrh na zastavení tr. stíhání. Dne 14. 1. 2013 bylo pokračováno ve výslechu obv. [příjmení]. Následně přípisem ze dne 16. 1. 2013 byli opět obhájci jednotlivých obžalovaných vyrozuměni o možnosti prostudovat trestní spis, což následně učinili ve dnech 30 a 31. 1. 2013. Dne 12. 2. 2013 byl podán návrh na podání obžaloby. Dne 8. 4. 2013 byla ve věci podána obžaloba doručena Městskému soudu v Praze dne 8. 4. 2013. Ve věci bylo nařízeno hlavní líčení na den 21. a 22. 8. 2013, obhájce obž. [příjmení] požádal o odročení hlavního líčení z důvodu dovolené, žádosti bylo vyhověno a jednání bylo odročeno na den 26. a 28. 8. 2013. Z tohoto hlavního líčení se omluvil předvolaný znalec [příjmení] [jméno] [příjmení]. Dne 27. 7. 2013 zaslal soudu své vyjádření obv. [příjmení]. Obhájce obv. [příjmení] požádal o odročení dalšího nařízeného hlavního líčení. Dne 26. 8. 2013 ve věci proběhlo hlavní líčení, ke kterému se nedostavil obž. [příjmení], ani jeho právní zástupce a jednání bylo z tohoto důvodu odročeno na den 14. a 15. 10. 2013, tak následně soud prostř. Policie ČR pátral po pobytu [jméno] [příjmení], který na adrese svého trvalého bydliště nebyl zastižen, opakovaně bylo pátráno po pobytu obv. [jméno] [příjmení], rovněž obhájce obv. [příjmení] [jméno] [jméno] [jméno]. Dne 14. 10. 2013 proběhlo hlavní líčení, ke kterému se již dostavil obž. [jméno] [příjmení] a na tomto hlavním líčení bylo rozhodnuto usnesením o vyloučení zvoleného obhájce JUDr. [příjmení] [jméno] z obhajování obž. Ing. [jméno] [příjmení]. Hlavní líčení bylo odročeno na den 13. – 15. 1. 2014 za účelem zajištění obhajoby obž. Ing. [příjmení]. Usnesením ze dne 14. 10. 2013 byl vyloučen zvolený obhájce z obhajování obž. Ing. [jméno] [příjmení] a obhájce byl předán kárnému senátu ČAK. Dne 13. 1. 2014 ve věci proběhlo hlavní líčení, kterým bylo zahájeno dokazování, kdy byli vyslechnuti všichni obžalovaní a v hlavním líčení bylo pokračováno dne 14. 1. 2014, toto hlavní líčení však bylo odročeno vzhledem k zhoršení zdravotního stavu obž. [příjmení]. Dne 18. 3. 2014 ve věci proběhlo opět hlavní líčení, ve kterém byli vyslýcháni svědci, hlavní líčení bylo přerušeno do 19. 3. 2014. Další hlavní líčení ve věci proběhlo dne 9. 4. 2014, na tomto hlavním líčení byli opět vyslýcháni svědci, jednání odročeno na 19. 5. 2014, kdy proběhlo další hlavní líčení, na kterém bylo přistoupeno k výslechu znalce z oboru ekonomika, dále pokračováno ve výslechu svědků, resp. dne 19. 3. 2014 ve věci proběhlo hlavní líčení, na kterém byl vyslechnut [jméno] [příjmení] a hlavní líčení ze dne 9. 4. 2014 bylo odročeno na 19. 5. 2014, k tomuto hlavnímu líčení byli předvoláni další svědci. Dne 19. 5. 2014 ve věci opět proběhlo hlavní líčení, kdy bylo přistoupeno k výslechu dalších svědků, jednání bylo odročeno na den 19. 8. 2014. Dne 19. 8. 2014 proběhli výslechy dvou svědků mimo hlavní líčení. Dne 2. 10. 2014 byl podán návrh obv. [příjmení] na vrácení věci do přípravného řízení. Další hlavní líčení ve věci se uskutečnilo dne 6. 10. 2014, na toto hlavní líčení se nedostavili předvolaní svědci, hlavní líčení bylo odročeno na den 3. 12. 2014 za účelem opětovného obeslání a zajištění přítomnosti obž. [příjmení]. Následně byly problémy s doručováním obž. [příjmení]. Usnesením ze dne 6. 10. 2014 byla sv. [jméno] [příjmení] uložena pořádková pokuta, proti této se jmenovaný odvolal. Bylo pokračováno v pátrání osoby [jméno] [příjmení]. Dne 3. 12. 2014 proběhlo další hlavní líčení a to v nepřítomnosti obv. [příjmení], bylo přistoupeno k výslechu sv. [příjmení], na to bylo přistoupeno k závěrečným řečem. V tomto hlavním líčení byl vyhlášen rozsudek, kterým byli obž. [příjmení], [příjmení], [příjmení], [celé jméno žalobce], [příjmení], [příjmení] a [příjmení] uznáni vinnými a to v případě žalobce ze závažného zločinu dotačního podvodu podle § 212 odst. 1, 6 písm. a) tr. zkn. a zločinu sjednání výhody při zadání veřejné zakázky při veřejné soutěži a veřejné dražbě podle § 256 odst. 1, 2 písm. c) tr. zkn. Žalobci byl uložen trest odnětí svobody v trvání 3 let, který byl podmíněně odložen na zkušební dobu v trvání 5 let, dále byl žalobci uložen peněžitý trest ve výši 1 mil. Kč. Ve věci byla prodloužena lhůta pro vyhotovení rozsudku do 7. 4. 2015. Rozsudek byl účastníkům rozeslán dne 8. 4. 2015. Proti uvedenému rozsudku podal dne 10. 4. 2015 státní zástupce odvolání. Dne 15. 4. 2015 se ve věci odvolal obž. [příjmení], odvolání podal rovněž obž. [celé jméno žalobce] a to dne 16. 4. 2015. Dne 14. 4. 2015 se odvolal obv. [příjmení] a dne 17. 4. 2015 obv. [příjmení]. Dne 22. 4. 2015 státní zastupitelství doplnilo své odvolání, dne 23. 4. 2015 se odvolal obž. [příjmení], dne 27. 4. 2015 se odvolal obž. [příjmení]. Věc byla předložena Vrchnímu soudu v Praze dne 30. 6. 2015. Dne 13. 7. 2015 své odvolání doplnil obž. [příjmení], dne 15. 7. 2015 se vyjádřil obž. [příjmení] k odvolání obž. [celé jméno žalobce], dne 28. 8. 2015 doplnil své odvolání obž. [příjmení]. Vrchní soud v Praze ve věci nařídil veřejné zasedání na den 30. 11. – 1. 12. 2015. Usnesením ze dne 30. 11. 2015 byl rozsudek soudu I. stupně zrušen a věc vrácena zpět soudu I. stupně, spis byl Městskému soudu v Praze vrácen dne 19. 1. 2016 Odvolací soud uložil soudu I. stupně doplnit dokazování, mj. vytkl soudu I. stupně, že nevěnoval potřebnou pozornost výsledkům provedeného dokazování, když pomine zejména konkrétní podezření o vysokém stupni koordinovanosti jednotlivých postupných kroků obžalovaných při realizaci trestné činnosti. Dne 25. 1. 2016 sděluje JUDr. [jméno] [příjmení], které byla věc přidělena po odchodu JUDr. [příjmení] k Nejvyššímu soudu, a dotazuje se účastníků, zda budou souhlasit se zkráceným postupem soudu dle § 219 dost. 3, věta druhá tr. ř. Přípisem ze dne 11. 2. 2016 žalobkyně vyzvala znovu žalobce, aby se vyjádřil, zda souhlasí s postupem dle § 219 odst. 3 o.s.ř. Následně si soud vyžádal potřebné dokumenty od [anonymizováno] [obec] a vyžádal si spis vedený GIPS. Dne 26. 2. 2016 byl Policií ČR, [anonymizováno] [obec] zaslán soudem požadovaný svazek, GIPS zaslala soudu odpověď na žádost o spisový materiál dne 23. 2. 2016. Dne 11. 3. 2016 bylo do spisu založeno stanovisko Ministerstva průmyslu a obchodu. Dne 21. 3. 2016 ve věci proběhlo hlavní líčení, k tomuto hlavnímu líčení se nedostavil obž. [celé jméno žalobce], věc byla vyloučena k samostatnému projednání, hlavní líčení bylo přerušeno do 22. 3. 2016. Dne 22. 3. 2016 bylo pokračováno v hlavním líčení, na tomto hlavním líčení byl vyslýchán znalec [příjmení] [jméno] [příjmení], hlavní líčení bylo odročeno na dny 23. 5., 25. 5., 26. 5. a 27.

5. Přípisem ze dne 1. 4. 2016 se z hlavního líčení omluvil sv. [příjmení] vzhledem ke své pracovní neschopnosti. Dne 30. 3. 2016 byly do spisu založeny doklady z MÚ v [obec], stavebního úřadu. Při hlavním líčení dne 23. 5. 2016 soud vyslechl obžalované, v závěru jednání přerušil do 25. 5. 2016. Dne 23. 3. 2016 soud obdržel vyžádanou součinnost od Ministerstva průmyslu a obchodu. Dne 24. 5. 2016 soud upozornil některé obžalované na změnu možnou změnu právní kvalifikace, zároveň přibral k podání znaleckého posudku znalce z oboru psychiatrie za účelem posouzení způsobilosti obž. [příjmení] k tomu, zda je schopen být přítomen či nepřítomen u hlavního líčení. Při hlavním líčení dne 25. 5. 2016 bylo hlavního líčení pouze odročeno na 11. 7. – 12. 7. 2016 a na 14. 7. 2016. Dne 25. 5. 2016 soud obdržel součinnost od Vězeňské služby týkající se ods. [jméno] [příjmení]. Dne 14. 6. 2016 obžalovaný [příjmení] podal k soudu návrh na provedení listinných důkazů. Znalecký posudek soud obdržel dne 29. 6. 2016. Při hlavním líčení dne 11. 7. 2016 soud provedl listinné důkazy, vyslechl svědky, v závěru hlavní líčení ze dne 12. a 14. 7. 2016 zrušil a na to vyhlásil usnesení, že se hlavní líčení odročuje na 5. 9. - 7. 9. 2016 za účelem zvážení doplnění dokazování novým znaleckým posudkem, ohledně zabavené nemovitosti obž. [příjmení]. Dne 2. 8. 2016 se ods. [příjmení] vyjádřil k požadavku soudu na čtení znaleckého posudku. Dne 2. 8. 2016 se soud obrátil s žádostí o vyjádření na Ministerstvo financí, odpověď obdržel dne 24. 8. 2016. Při hlavním líčení dne 5. 9. 2016 soud pokračoval v dokazování listinnými důkazy, provedl doplňující výslech obž. [příjmení], byly předneseny některé závěrečné řeči a v závěru bylo hlavní líčení přerušeno do 6. 9. 2016. Při tomto hlavním líčení bylo pokračováno v přednesu závěrečných návrhů a byla udělena závěrečná slova, hlavní líčení bylo přerušeno do 7. 9. 2016. Dne 7. 9. 2016 byl vyhlášen rozsudek, kterým byly obžalovaní uznáni vinnými, konkrétně žalobce [celé jméno žalobce] byl uznán vinným ze zločinu dotačního podvodu podle § 212 odst. 1, 5 písm. a), c) tr. zák., zločinu poškození finančních zájmů Evropské unie podle § 260 odst. 1, 4 písm. a), odst. 5 tr. zák. a zločinu zjednání výhody při zadávání veřejné zakázky při veřejné soutěži a veřejné dražbě podle § 256 odst. 1, 2 písm. a), c) tr. zákoníku a byl mu uložen úhrnný trest odnětí svobody v trvání pěti let, dále byl zařazen do věznice s dozorem, dále mu byl uložen peněžitý trest ve výměře 50 denních celých sazeb, přičemž denní sazba činila 2 000 korun, tj. celková výše 100 000 Kč. Písemné vyhotovení rozsudku soud rozeslal dne 29. 9. 2016. Následně obžalovaní podávali odvolání, vč. Městského státního zastupitelství, které se taktéž odvolalo a to dne 7. 10. 2016. Dne 18. 10. 2016 se obhájce obž. [příjmení] obrátil na soud s přípisem, že se mu nepodařilo spojit se svým klientem a rozsudek mu tak nebyl doručen. Dne 19. 10. 2016 soud vyzval některé obžalované k doplnění odvolání, odůvodnění odvolání podal i státní zástupce dne 21. 10. 2016. Spis byl předložen Vrchnímu soudu v Praze dne 10. 11. 2016. Dne 21. 2. 2017 obžalovaný [příjmení] doplnil odůvodnění svého odvolání, a to již novým obhájcem. Dne 6. 4. 2017 odvolací soud obdržel žádost obž. [příjmení], který urgoval rozhodnutí vydání odvolacím soudem. K tomu mu Vrchní soud v Praze sdělil dne 6. 4. 2017, že veřejné zasedání bude nařízeno v prvním pololetí r. 2017 s tím, že prozatím nelze přesněji termín stanovit. K pokynu ze dne 23. 5. 2017 Vrchní soud v Praze nařídil na 21. 6. – 22. 6. 2017 veřejné zasedání. Usnesením vrchního soudu z 8. 6. 2017 soud ustanovil obž. [jméno] [příjmení] obhájce a zároveň předchozího obhájce zprostil povinnosti obhajovat obžalovaného. Dne 11. 6. 2017 [celé jméno žalobce] doplnil své odvolání. Dne 13. 6. 2017 soud obdržel doplnění odvolání dalších obžalovaných. K pokynu ze dne 16. 6. 2017 Vrchní soud v Praze zrušil veřejné zasedání a při neveřejném zasedání dne 29. 6. 2017 vyhlásil usnesení, kterým zrušil rozsudek soudu I. stupně a vrátil věc soudu I. stupně k dalšímu řízení. Spis byl vrácen soudu I. stupně dne 19. 9. 2017. V odůvodnění rozhodnutí odvolacího soudu ze dne 29. 6. 2017 je uvedeno, že ke zrušení rozsudku soudu I. stupně odvolací soud přistoupil z důvodu porušení zásady ústnosti. Spis byl vrácen soudu prvního stupně dne 19. 9. 2017, rozhodnutí odvolacího soudu bylo rozesláno účastníkům k pokynu ze dne 13. 10. 2017, tento den bylo současně nařízeno hlavní líčení na 13. – 16. 11. 2017. Usnesením ze dne 27. 10. 2017 soud ustanovil obž. [příjmení] obhájce. [příjmení] [příjmení] požádal dne 27. 10. 2017 o odročení hlavního líčení z důvodu nemoci. Dne 10. 11. 2017 podal obž. [příjmení] návrh na provedení důkazů. Při hlavním líčení dne 13. 11. 2017 soud zopakoval dosavadní průběh řízení, dále byli vyslechnuti obžalovaní, hlavní líčení bylo v závěru odročeno na 22. 1. – 26. 1. 2018 z důvodu zvážení návrhu na doplnění dokazování a doplnění dokazování po konzultaci se všemi přítomnými. Obž. Ing. [příjmení] předložil soudu dne 9. 11. 2017 své majetkové poměry za účelem rozhodování o ustanovení obhájce. Dne 14. 11. 2017 se soud obrátil na agenturu pro podporu podnikání a investic s žádostí o součinnost. Usnesením ze dne 13. 12. 2017 soud rozhodl o odměně ustanoveného obhájce. Dne 13. 12. 2017 soud obdržel žádost obhájce obž. [příjmení] s žádostí o zrušení zajištění peněžních prostředků. Na to soud reagoval podáním ze dne 18. 12. 2017. Dne 17. 1. 2018 soud obdržel návrh na doplnění dokazování ze strany žalobce. Při hlavním líčení dne 22. 1. 2018 soud zopakoval dosavadní výsledky řízení, vyslechl některé obžalované, v závěru hlavní líčení přerušil do 24. 1. 2018. Na tomto hlavním líčení již byly předneseny závěrečné řeči a postupně byl udělen prostor pro závěrečná slova obžalovaných. Při hlavním líčení dne 24. 1. 2018 soud rozhodl usnesením, že JUDr. [jméno] [příjmení], předsedkyně senátu, není vyloučena z vykonávání úkonu trestního řízení, dále dalším usnesením soud vyhradil veřejnému zasedání rozhodnutí o zajištěných věcech a vyhlásil rozsudek, kterým obžalované uznal vinnými. Písemné vyhotovení rozsudku soud rozeslal k pokynu ze dne 1. 2. 2018. Žalobce byl uznán vinným jednak zločinem dotačního podvodu podle § 212 odst. 1, 5 písm. a), c) tr. zák., zločinem poškozených finančních zájmů Evropské unie podle § 260 odst. 1 odst. 4 písm. a), odst. 5 tr. zák. a zločinu zjednání výhody při zadávání veřejné zakázky při veřejné soutěži a veřejné dražby podle § 256 odst. 1, 2 písm. a), c) tr. zák. a byl mu uložen úhrnný trest odnětí svobody v trvání pěti let a byl zařazen do věznice s dozorem, dále mu byl uložen peněžitý trest ve výši 100 000 Kč. Usnesením ze dne 1. 2. 2018 soud zrušil zajištění finančních prostředků na bankovním účtu, jehož majitelem je [jméno] [příjmení]. V následujících dnech obžalovaní podávali odvolání proti rozsudku a tato odvolání následně doplňovali, současně s odvoláním byly podány i stížnosti proti usnesení o rozhodnutí nevyloučení předsedkyně senátu z projednávání věci. Na č.l. 4 521 je konstatováno, že obž. [příjmení] se nepodařilo odvolání doplnit a na to se soud obrátil s dotazem na obhájce o sdělení kontaktní adresy. Dne 28. 3. 2018 soud vydal příkaz k zatčení obž. [jméno] [příjmení], tento příkaz následně odvolal dne 9. 4. 2018. Spis byl předložen Vrchnímu soudu v Praze dne 17. 4. 2018, a to jednak s odvoláními proti rozsudku a dále k rozhodnutí o stížnostech proti usnesení ze dne 24. 1. 2018, usnesení se týkalo nevyloučení předsedkyně senátu z projednávání věci. Při neveřejném zasedání dne 29. 8. 2018 Vrchní soud v Praze usnesením z podnětu podaných stížností zrušil usnesení ze dne 24. 1. 2018 a nově rozhodl tak, že soudkyně Městského soudu v Praze JUDr. [jméno] [příjmení] je vyloučena z vykonávání úkonů trestního řízení ve věci vedené u Městského soudu v Praze pod sp. zn. 41 T 5/2013 a následně dále v neveřejném zasedání téhož dne vyhlásil usnesení, kterým zrušil rozsudek soudu I. stupně v celém rozsahu a věc vrátil soudu do I. stupně, ve výroku druhém nařídil, aby věc projednal v jiném složení. Odvolací soud tento rozsudek zrušil z důvodu procesních vad, neboť byl shledán rozpor v písemném a ústním odůvodnění rozsudku, z důvodu nerespektování závazného právního názoru byla soudkyně JUDr. [příjmení] vyloučena, současně i byly dány důvody pro pochybnosti o její podjatosti s tím, že dále měla nezákonné vyloučit věc jednoho z obžalovaných. Spis byl vrácen soudu I. stupně dne 4. 10. 2018. Usnesením ze dne 23. 10. 2018 soud I. stupně rozhodl o odměně ustanovené obhájkyně. K pokynu ze dne 3. 1. 2019 soud nařídil hlavní líčení na 6. a 7. 5. 2019. Dne 5. 8. 2018 funkcionář Městského soudu v Praze rozhodl o tom, že se věc přiděluje k projednání předsedkyni senátu JUDr. [příjmení]. Usnesením ze dne 5. 2. 2019 soud rozhodl o zamítnutí návrhu obž. [příjmení] na zrušení zajištění peněžních prostředcích na účtech. Při hlavním líčení dne 6. 5. 2019 soud konstatoval, že se hlavní líčení odročuje z důvodu nepřítomnosti obž. [příjmení] a omluvy obhájce Mgr. [obec] na 26., 27. a 28. 8. 2019 a 12. a 13. 9. 2014 a dále 4., 5. a 6. 11. 2019. Usnesením ze dne 22. 5. 2019 soud ustanovil Ing. [příjmení] obhájce. Dne 30. 5. 2019 soud obdržel odpověď na žádost o součinnost od Finančního úřadu. Dne 3. 7. 2019 soud přibral tlumočníka, v mezidobí dne 9. 5. 2019 soud zadal vypracování znaleckého posudku z oboru kriminalistika, odvětví kriminalistická počítačová expertiza se zaměřením na zkoumání hardwaru počítačů a dalších, spis byl znalci doručen dne 24. 5. 2019 a znalecký posudek soud obdržel dne 20. 7. 2019 spolu s vyúčtováním znalce, znalečné bylo proplaceno k pokynu ze dne 29. 7. 2019. Znalecký posudek byl zaslán obhájcům k pokynu ze dne 7. 8. 2019. Dne 12. 8. 2019 žalobce požádal o poskytnutí kopie odposlechů. Při hlavním líčení dne 26. 8. 2019 došlo pouze k dalšímu odročení, resp. přerušení na 12. – 13. 9. a 4. – 6. 11. 2019 z důvodu absence obž. [příjmení]. K pokynu ze dne 26. 8. 2019 soud pátral po pobytu obž. [příjmení]. Při hlavním líčení dne 12. 9. 2019 předsedkyně senátu sdělila podstatný obsah dosavadních jednání, státní zástupce přednesl obžalobu, byli vyslechnuti někteří obžalovaní a v závěru bylo hlavní líčení přerušeno do 13. 9. 2019. Při tomto hlavním líčení soud pokračoval ve výsleších obžalovaných, v závěru bylo hlavní líčení přerušeno do 4. 11. 2019. Při hlavním líčení dne 4. 11. 2019 soud pokračoval ve výsleších obžalovaných, v závěru bylo hlavní líčení přerušeno do 5. 11. 2019, při tomto hlavním líčení soud provedl výslech svědků, v závěru hlavní líčení přerušil do 6. 11 2019, při něm soud pokračoval výslechy svědků, v závěru hlavní líčení odročil na 2., 3., 6., 9., 12. a 13. 3. 2020. Usnesením ze dne 18. 11. 2019 soud rozhodl o svědečném opatřením ze dne 14. 11. 2019, soud zprostil obhájce obž. [příjmení] a nově mu ustanovil nového obhájce. Dne 30. 1. 2020 soud požádal Vězeňskou službu o možnost výslechu svědka prostř. videokonference, konkrétně šlo o osobu [jméno] [příjmení]. Dne 21. 2. 2020 soud obdržel návrh na přiznání odměny a náhrady hotových výdajů obhájce, prý byl zproštěn obhajoby ve vztahu k obž. [příjmení]. Dne 24. 2. 2020 soud obdržel informace od Ministerstva průmyslu a obchodu k žádosti soudu o poskytnutí součinnosti. Dle úředního záznamu ze dne 2. 3. 2020 předsedkyně senátu po poradě se senátem v zájmu dodržení navržených bezpečnostních a ochranných opatření na chodbě před jednací síni sdělila účastníkům, že se hlavní líčení nařízené na tento týden a na příští týden ruší, to vše v souvislosti s koronavirovou epidemií. K pokynu ze dne 3. 3. 2020 soud nařídil hlavní líčení na dny 11., 15., 22. a 29. 5. 2000, 12., 19., 25., 26., 59. a 30. 6. 2020. Dne 17. 3. 2020 soud opětovně požádal Okresní soud v Ústí nad Labem o umožnění výslechu svědka prostř. Videokonference, šlo o svědka [jméno] [příjmení] a taktéž Vězeňskou službu ve vztahu ke svědkovi [jméno] [příjmení]. Usnesením ze dne 17. 3. 2020 soud rozhodl o odměně obhájce Mgr. [anonymizováno]. Při hlavním líčení dne 11. 5. 2020 soud provedl listinné důkazy, výslechy svědků, v závěru hlavní líčení přerušil do 15. 5. 2020. Při hlavním líčení dne 19. 6. 2020 soud hlavním líčení přerušil do 25. 6. 2020 z důvodu nepřítomnosti obž. [příjmení], hlavní líčení bylo zrušeno i ze dne 30. 6. 2020. K pokynu ze dne 29. 6. 2020 soud nařídil hlavní líčení na 20., 23. a 24. 7. 2000. Dne 24. 6. 2020 obž. [příjmení] požádal o zrušení zajištění majetku. Usnesením ze dne 30. 6. 2020 soud rozhodl o svědečném, svědečné je za jednání ze dne 19. 6. 2020, kdy se svědek k soudu dostavil, nicméně hlavní líčení nebylo konáno pro nepřítomnost jednoho z obžalovaných. K pokynu ze dne 2. 7. 2020 soud požádal o součinnost Finanční úřad, odpověď obdržel dne 7. 7. 2020. Usnesením ze dne 9. 7. 2020 soud zrušil zajištění pozemků a odvolal příkaz ke zdržení s nakládáním se z blíže specifikovanými nemovitostmi ve výroku usnesení. Dne 16. 7. 2020 soud požádal o předvedení jednoho z obž. [jméno] [příjmení] policejní orgán. Na č.l. 6012 se nachází protokol o hlavním líčení ze dne 15. 5. 2020, při něm soud provedl výslechy svědků a hlavní líčení dále přerušil do 12. 6. 2020. Při hlavním líčení dne 12. 6. 2020 soud pokračoval ve výsleších svědků, v závěru hlavní líčení přerušil do 19. 6. 2020, na tomto hlavním líčení pouze hlavní líčení dále přerušil do 25. 6. 2020. Při hlavním líčení dne 25. 6. 2020 soud pokračoval ve výsleších svědků, provedl listinné důkazy, v závěru hlavního líčení přerušil do 29. 6. 2020. Na tomto hlavním líčení soud z důvodu nedostavení se obž. [příjmení] hlavní líčení přerušil do 30. 6. 2020, na tomto dalším hlavním líčení soud pokračoval v dokazování listinnými důkazy, v závěru hlavním líčení odročil z důvodu nemoci obž. [příjmení] na 3., 17. – 18. 9. 2020. Při hlavním líčení dne 3. 9. 2020 soud provedl další listinné důkazy a předsedkyně senátu udělila slovo k závěrečným řečem, hlavní líčení bylo dále přerušeno do 17. 9. 2020, kdy bylo pokračováno k závěrečných řečech a jednání bylo přerušeno za účelem vyhlášení rozhodnutí do 18. 9. 2020. Usnesením ze dne 6. 10. 2020 soud rozhodl o odměně obhájkyně. JUDr. [jméno] [příjmení], při hlavním líčení dne 18. 9. 2020 soud vyhlásil rozsudek, kterým uznal vinnými mimo jiné žalobce, kdy žalobce byl uznán vinným ze zločinu dotačního podvodu podle § 212 odst. 15 písm. a), c) tr. zkn. spáchaného v jednočinném souběhu se zločinem poškození finančních zájmů evropských společenství podle § 260 odst. 1, 4 písm. a), odst. 5 tr. zkn. ve znění účinném do 31. 12. 2011 a byl odsouzen k úhrnnému trestu odnětí svobody v trvání tří let, přičemž výkon tohoto trestu byl podmíněně odložen na zkušební dobu v délce trvání pěti let, dále byla obžalovanému uložena povinnost, aby ve zkušební době podmíněného odsouzení podle svých sil nahradil škodu, kterou trestným činem způsobil. V odůvodnění rozsudku na straně 169 je uvedeno, že soud při úvaze o trestu zohlednil to, že od spáchání činu uplynula doba 10 let, kdy nebylo zjištěno, že by se po tuto dobu některý z obžalovaných dopustil jiné trestné činnosti, ale zejména to, že již po dobu osmi let se vede jejich trestní stíhání v této věci, a dokonce 7 let řízení trvá před tímto soudem, kdy úmyslné obstrukce ze strany obžalovaných známy nebyly, naopak délka řízení byla zapříčiněna spíše soudy a rozsahem dokazování v řízeních před soudem I. stupně. S ohledem na notoriet, že s odstupem času potřeba trestní represe klesá i s ohledem na ustálenou judikaturu, že nepřiměřená délka trestního řízení se musí náležitě odrazit ve volbě druhu i výměry trestu, soud uložil velmi mírné tresty, a to tresty převážně výchovné tedy podmíněné, což nebylo možné pouze v případě obž. Ing. [příjmení]. Nutno však dodat, že pokud by se trestní řízení nepřiměřeně nevleklo a sankce by byla ukládána v přiměřené době, byly by tresty uložené tímto soudem represivní povahy a výměrou rozhodně vyšší, pohybující se minimálně kolem šesti let odnětí svobody, kdy s ohledem na vyšší rozsah škody, dobu, po kterou byla trestná činnost páchána i kumulací více trestných činů, by nebyl důvod pro ukládání trestu při samé spodní hranici trestní sazby, právě délku trestního řízení a okolnost, že se po tuto dobu obžalovaní nedopustili další trestné činnosti, pak soud považoval za tak mimořádnou okolnost případu, že by použití sazby stanovené tr. zákoníkem bylo pro obžalované nepřiměřeně přísné, zatímco dle názoru soudu obžalovaní svým chováním prokázali, že jich nápravy bude možné dosáhnout i trestem kratšího trvání. Dále je v odůvodnění uvedeno, že obž. [celé jméno žalobce] již v minulosti byl odsouzen, a to celkem 3× k podmíněným trestům odnětí svobody jednak pronevěru, neodvedení daně a pro maření výkonu úředního rozhodnutí, kdy však je třeba pro zákonnou fikci i na něho hledět jako na osobu netrestanou. Dále je konstatováno, že se měl víceméně shodným dílem spolu s obž. [příjmení] podílet na trestné činnosti, ač soud nabyl přesvědčení, že iniciace vznikla na straně RNDr. [celé jméno žalobce], oba měli trestnou činnost páchat ze ziskuchtivosti s rozmyslem a po předchozím uvážení, škoda činem způsobená dvojnásobně přesáhla hranici škody velkého rozsahu. Navíc spáchali hned 2 trestné činy a bylo tak třeba ukládat trest úhrnný, oba si zaslouží stejný trest a za přiměřený trest odpovídající všem již výše uvedeným polehčujícím i přetěžujícím okolnostem soud považoval trest odnětí svobody v trvání tří let, avšak podmíněně odložený na zkušební dobu maximálního zákonného rozpětí. Písemném vyhotovení rozsudku soud rozeslal dne 16. 11. 2020, následně podávali obžalovaní, vč. státního zástupce, odvolání, dne 9. 12. 2020 soud vyzval obžalované a státního zástupce k doplnění odvolání. Spis byl předložen Vrchnímu soudu v Praze dne 26. 1. 2021 k rozhodnutí o odvolání do rozsudku i ohledně stížnosti svědka [jméno] [příjmení], který se odvolal do usnesení, kterým mu byla uložena pořádková pokuta ve výši 20 000 Kč a to konkrétně bylo usnesení z 6. 10. 2014 Vrchní soud v Praze dne 28. 1. 2021 vyzval svědka, aby do 15 dnů zaslal soudu doklady prokazující jeho ubytování na dovolené., na to reagoval svědek podáním ze dne 10. 3. 2021. Při neveřejném zasedání dne 15. 3. 2021 bylo usnesení, kterým byla uložena pořádková pokuta, zrušeno. Písemné vyhotovení usnesení soud I. stupně obdržel dne 3. 8. 2021. K pokynu ze dne 28. 4. 2021 odvolací soud nařídil na 7. 6. 2021 veřejné zasedání, při něm v závěru vyhlásil rozsudek, kterým z podnětu odvolání státního zástupce rozsudek soudu I. stupně částečně zrušil, a to ve výrocích o uložení peněžitého trestu obž. [příjmení], [příjmení] a ve výroku o vině, kterým byli obž. [příjmení], [příjmení] a [příjmení] zproštěni obžaloby, ve výroku druhém rozhodl tak, že obž. [příjmení] uložil peněžitý trest a taktéž obž. Ing. [příjmení], ve výroku 3 nově rozhodl tak, že obž. [příjmení] je povinen nahradit škodu České republice a ve výroku čtvrtém odvolání obž. [příjmení] a RNDr. [celé jméno žalobce] zamítl, ve výroku pátém věc vrátil ve vztahu k obž. [příjmení], [příjmení] a [příjmení] soudu I. stupně. Dne 2. 7. 2021 předseda senátu Vrchního soudu v Praze požádal o prodloužení lhůty k vyhotovení a vypravení rozhodnutí, spis byl vrácen soudu I. stupně dne 3. 8. 2021. V odůvodnění tohoto rozsudku na straně 26 je uvedeno, že s přihlédnutím k absenci odvolání státního zástupce podaného v neprospěch těchto obžalovaných, bylo při respektování zásady zákazu reformatio in peus vyloučeno korigovat tento výrok v neprospěch obžalovaných, přestože možnost případného postupu podle § 58 odst. 1 tr. zkn. naznačovala zjištění, jež se týkala výše škody způsobené společnou trestnou činností obžalovaných, která podle zákonné úpravy účinné v době rozhodování v odvolacím řízení jen nevýrazně převyšuje spodní hranici škody velkého rozsahu nově stanovené částkou nejméně 10 000 000 Kč a jež je právě znakem tzv. kvalifikované skutkové podstaty trestného činu poškození finančních zájmů Evropské unie podle § 260 odst. 5 tr. zákoníku odůvodňujícím uložení trestu odnětí svobody na [číslo] let ve spojení s dalšími okolnostmi zmíněnými v odůvodnění napadeného rozsudku, tj. značný časový odstup od spáchání trestného činu a nedostatky v postupu poskytovatele dotace usnadňující spáchání trestné činnosti, další zjištění týkající se trestné činnosti obžalovaných a jejich odmítavého postoje k vlastní odpovědnosti za významný podíl na spáchání trestné činnosti, zákonnost rozhodnutí soudu I. stupně o mimořádném snížení trestu odnětí svobody zpochybňovali. Soud I. stupně měl opomenout, že obž. Ing. [příjmení], [příjmení] a RNDr. [celé jméno žalobce], kteří se v průběhu trestního řízení nikdy k osobnímu zaviněnému podílu na spáchání trestné činnosti nedoznali coby členové organizované zločinecké skupiny za součinnosti s dalšími osobami, zneužili svých specifických odborných znalostí dotačního řízení a realizace stavebních činností nejen ke společnému spáchání dvou zločinů ve prospěch [právnická osoba], ale zároveň cíleně postupovali tak, aby ztížili jejich odhalení. Usnesením ze dne 1. 10. 2021 soud I. stupně zrušil zajištění peněžitých prostředků na účtu [jméno] [anonymizováno]. K pokynu ze dne 12. 10. 2021 soud nařídil hlavní líčení na 11. – 13. 1. 2022. Usneseními ze dne 20. 10. 2021 soud rozhodl o započtení trestu Ing. [příjmení], usnesením z téhož dne bylo [celé jméno žalobce] uloženo nahradit státu náklady trestního řízení. Dne 30. 10. 2021 ods. [příjmení] požádal o vrácení přeplatku, k tomu se soud následně vyjádřil. Dne 4. 11. 2021 podal dovolání. Ods. [příjmení]. Dne 15. 11. 2021 zúčastněná osoba [anonymizováno] x [právnická osoba] požádala o zrušení zajištění náhradní hodnoty. Dne 1. 12. 2021 podal dovolání. [celé jméno žalobce], na to byla dovolání přeposlána Nejvyššímu státnímu zastupitelství. Dne 14. 12. 2021 ods. Ing. [příjmení] požádal o upuštění od výkonu peněžitého trestu, tato žádost byla usnesením z 3. 1. 2022 zamítnuta. Hlavní líčení dne 11. 1. 2022 bylo odročeno z důvodu nepřítomnosti obž. [příjmení]. Spis byl s dovoláními ods. [příjmení] a [celé jméno žalobce] předložen Nejvyššímu soudu dne 18. 1. 2022. Usnesením ze dne 14. 1. 2022 soud I. stupně zrušil zajištění peněžitých prostředků na účtu vedeném u banky. Dne 15. 2. 2022 se Nejvyšší státní zastupitelství vyjádřilo k podaným dovoláním, dne 8. 2. 2022 soud obdržel stížnost proti usnesení o zamítnutí žádosti o upuštění od výkonu peněžitého trestu. Dne 21. 3. 2022 se u soudu I. stupně konalo hlavní líčení, to bylo dále odročeno na 1. a 2. 6. 2022 Městský soud v Praze celý spis zaslal dne 28. 3. 2022 Nejvyššímu soudu s tím, že žádal o vrácení spisu do 25. 5. 2022. Usnesením z 24. 2. 2022 Nejvyšší soud rozhodl, že soudce JUDr. Bc. [jméno] [příjmení], Ph.D. je vyloučen z vykonávání úkonu trestního řízení, neboť se zúčastnil ve věci rozhodování u soudu nižšího stupně. Při neveřejném zasedání dne 27. 4. 2022 bylo neveřejné zasedání dále odročeno na 18. 5. 2022. Při neveřejném zasedání dne 25. 5. 2022 Nejvyšší soud vyhlásil usnesení, kterým dovolání obv. [příjmení] a RNDr. [celé jméno žalobce] odmítl. Rozhodnutí bylo doručeno soudu I. stupně dne 22. 6. 2022. Usnesení Nejvyššího soudu bylo doručeno žalobci k pokynu ze dne 23. 6. 2022, a to dne 29. 6. 2022.

5. Dne 16. 11. 2021 žalobce uplatnil u žalované nárok na poskytnutí zadostiučinění za nemajetkovou újmu mu vzniklou v řízení vedeném u Městského soudu v Praze pod sp. zn. 41 T 5/2013, a to z důvodu nepřiměřené délky řízení. Žalobce se domáhal finančního zadostiučinění ve výši 167 300 Kč, což odůvodnil délkou řízení. Ve stanovisku ze dne 2. 6. 2022 žalovaná sdělila žalobci, že nárok uplatnil předčasně, neboť řízení není dosud skončeno.

6. Po právní stránce soud posoudil věc následovně:

7. Podle ust. § 13 odst. 1 zák. č. 82/1998 Sb., o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem a o změně zákona [obec] národní rady č. 358/1992 Sb., o notářích a jejich činnosti (notářský řád) /dále jen„ OdpŠk“ / odpovídá stát za škodu způsobenou nesprávným úředním postupem. Nesprávným úředním postupem je také porušení povinnosti učinit úkon nebo vydat rozhodnutí v zákonem stanovené lhůtě. Nestanoví-li zákon pro provedení úkonu nebo vydání rozhodnutí žádnou lhůtu, považuje se za nesprávný úřední postup rovněž porušení povinnosti učinit úkon nebo vydat rozhodnutí v přiměřené lhůtě.

8. Podle ust. § 31a odst. 1 OdpŠk bez ohledu na to, zda byla nezákonným rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem způsobena škoda, poskytuje se podle tohoto zákona též přiměřené zadostiučinění za vzniklou nemajetkovou újmu. Podle odst. 2 téhož ust. se zadostiučinění poskytne v penězích, jestliže nemajetkovou újmu nebylo možno nahradit jinak a samotné konstatování porušení práva by se nejevilo jako dostačující. Při stanovení výše přiměřeného zadostiučinění se přihlédne k závažnosti vzniklé újmy a k okolnostem, za nichž k nemajetkové újmě došlo. Podle ust. § 31a odst. 3 OdpŠk v případech, kdy nemajetková újma vznikla nesprávným úředním postupem podle § 13 odst. 1 věty druhé a třetí nebo § 22 odst. 1 věty druhé a třetí, přihlédne se při stanovení výše přiměřeného zadostiučinění rovněž ke konkrétním okolnostem případu, zejména k celkové délce řízení, složitosti řízení, jednání poškozeného, kterým přispěl k průtahům v řízení, a k tomu, zda využil dostupných prostředků způsobilých odstranit průtahy v řízení, postupu orgánů veřejné moci během řízení a významu předmětu řízení pro poškozeného.

9. Délka řízení je ve smyslu judikatury Evropského soudu pro lidské práva nepřiměřená tehdy, neodpovídá-li složitosti, skutkové a právní náročnosti projednávané věci a zároveň tkví v příčinách vycházejících z působení státu (tj. soudu) v projednávané věci, nikoliv stěžovatele, příp. od něj odlišných účastníků řízení. Evropský soud pro lidská práva ve své judikatuře upřednostňuje celkový pohled na řízení, posuzuje řízení s přihlédnutím ke všem okolnostem jako celek (srov. rozsudek Evropského soudu pro lidská práva ve věci Slezák a ostatní proti České republice ze dne 11. 10. 2005) a průtah, jenž se vyskytne jen v určité fázi řízení toleruje za předpokladu, že celková doba řízení nebude nepřiměřená (srov. rozsudek Evropského soudu pro lidská práva ve věci Žirovnický proti České republice ze dne 9.7.2002). Naopak i v řízení, v němž soud činil úkony v přiměřených lhůtách a jeho postup byl plynulý, lze konstatovat porušení práva na projednání věci v přiměřené lhůtě tehdy, když se s přihlédnutím ke všem okolnostem celková doba řízení přesto jeví nepřiměřeně dlouhou (srov. rozsudek Evropského soudu pro lidská práva ve věci Kubizňáková proti České republice ze dne 21. 6. 2005).

10. Kritéria § 31a odst. 3 OdpŠk se použijí i na zjištění, zda byla délka řízení přiměřená.

11. Celková délka řízení od doručení opisu usnesení o zahájení trestního stíhání žalobci dne 10. 5. 2012 do doručení usnesení o odmítnutí jeho dovolání dne 29. 6. 2022 činila 10 let a 1 měsíc.

12. Takto stanovenou celkovou délku řízení je třeba považovat za nepřiměřeně dlouhou. Řízení jako celek neodpovídalo dobou svého trvání času, v němž je možné skončení řízení v obdobné věci zpravidla očekávat. Došlo tak k nesprávnému úřednímu postupu (ve smyslu § 13 odst. 1 věty třetí OdpŠk) a tím k porušení práva žalobce na projednání věci v přiměřené lhůtě, za které mu náleží právo na přiměřené zadostiučinění za vzniklou nemajetkovou újmu (§ 31a odst. 1 OdpŠk).

13. Řízení probíhalo na třech stupních soudní soustavy. Ve věci rozhodoval soud I. stupně čtyřikrát, odvolací soud čtyřikrát a Nejvyšší soud jednou. Fakt, že strany využívají práva podávat opravné prostředky, sice nelze klást k tíži poškozeného, je však nutno zohlednit ho v kritériu složitosti věci, neboť více instanční řízení je logicky delší, a to právě o řízení před soudem vyšší instance.

14. V posuzovaném řízení byl žalobce spolu s dalšími obviněnými trestně stíhán pro spáchání zločinu poškození finančních zájmů Evropských společenství podle § 260 odst. 1, 5 tr. zkn., sjednání výhody při zadávání veřejné zakázky při veřejné soutěži a veřejné dražbě podle § 256 odst. 1, 2, písm. c) tr. zkn. a zločin dotačního podvodu podle ust. § 212 odst. 1, 5 písm. c) tr. zkn. S ohledem na provedené dokazování a samotnou povahu trestné činnosti je nutno uzavřít, že se v dané věci jednalo o věc skutkově i procesně složitou. Procesní složitost souvisela s počtem trestně stíhaných osob (6), přičemž orgány činné v trestním řízení pátraly po pobytu jednoho z obžalovaných a obtížně mu doručovaly. Kvůli nedostavení se jednoho z obžalovaných k hlavnímu líčení bylo opakovaně odročováno, stejně tak byl zkoumán zdravotní stav jednoho obžalovaného za účelem posouzení možnosti být u hlavního líčení. Ve věci byl dán důvod nutné obhajoby, s čímž souviselo rozhodování o odměně obhájců, a došlo k vyloučení zvoleného obhájce. Dále byl v průběhu řízení zajištěn majetek a finanční prostředky, byly realizovány odposlechy. Každý z obviněných byl vyslechnut minimálně ve dvou dnech. Byla vyslechnuta rovněž celá řada svědků, přičemž někteří se k hlavnímu líčení opakovaně nedostavovali, kdy došlo i k uložení pořádkové pokuty, byl přibrán tlumočník a řada znalců, kteří byli i vyslechnuti. Policejní orgán žádal o součinnost banky. Obžalovaní podávali v průběhu řízení nové důkazní návrhy, návrh na zastavení trestního stíhání či návrh na vrácení věci do přípravného řízení. Věc byla složitá i skutkově, neboť bylo stíháno více osob s provázanou trestnou činností. Se složitostí skutkovou souvisela i složitost právní. Taktéž docházelo opakovaně ke změnám právní kvalifikace.

15. Soud neshledal podíl žalobce na délce řízení.

16. Jde-li o činnost soudů, resp. orgánů činných v trestním řízení, ve vztahu k otázce možných prodlev je nutno konstatovat, že v posuzovaném řízení byl postup orgánů činných v trestním řízení plynulý a procesní úkony odpovídající dané fázi trestního stíhání byly činěny v přiměřených lhůtách. I odvolací soud rozhodoval ve lhůtách odpovídajících složitosti věci. Naopak ve vztahu k rušení rozhodnutí soudu I. stupně soud shledal pochybení. V pořadí třetí rozsudek soudu I. stupně byl zrušen z důvodu procesních vad, neboť byl shledán rozpor v písemném a ústním odůvodnění rozsudku. Z důvodu opakovaného nerespektování závazného právního názoru byla soudkyně JUDr. [příjmení] vyloučena, současně byly dány důvody pro pochybnosti o její podjatosti.

17. Dle ustálené judikatury je vyšší význam předmětu řízení presumován u řízení, která mají pro jejich účastníky zvýšený význam, jako např. věci trestní, věci péče o nezletilé, pracovněprávní spory, věci osobního stavu aj. Nejde-li o vyjmenované případy domněnky vyššího významu předmětu pro poškozeného, je pro něj význam předmětu řízení standardní (srov. usnesení Nejvyššího soudu ČR ze dne 30. 9. 2014, sp. zn. 30 Cdo 515/2014, usnesení Nejvyššího soudu ČR ze dne 4. 12. 2014, sp. zn. 30 Cdo 2542/2014). Posuzované řízení, jak vyplývá z výše uvedeného stanoviska Nejvyššího soudu, se typově řadí mezi ta, která mají zvýšený význam pro účastníky, jelikož se jedná o řízení trestní. Žalobce byl v závěru posuzovaného řízení pravomocně uznán vinným a byl mu uložen podmíněný trest odnětí svobody v délce trvání tří let s podmíněným odkladem na pět let. Tento trest byl žalobci uložen již prvním rozsudkem soudu I. stupně, dalšími dvěma rozsudky mu byl uložen nepodmíněný trest odnětí svobody v délce trvání pět let, čili po celou dobu řízení žalobce byl odsuzován. Pro žalobce se nejednalo o první trestní řízení a průběh trestního řízení mu byl znám. Žalobcem tvrzená nejistota ohledně výsledku řízení a způsobení životních obtíží žalobci v důsledku délky řízení tudíž není na místě. Za významné soud považuje to, že soud I. stupně při ukládání trestu žalobci zohlednil celkovou délku řízení i samotnou délku řízení před soudem, kvůli čemuž žalobci následně uložil„ výchovný“ podmíněný trest pod dolní hranicí trestní sazby. Podle odvolacího soudu žalobci měl být uložen nepodmíněný trest odnětí svobody na 5-10 let, což vzhledem k absenci odvolání státního zástupce nebylo možné. V této souvislosti uvedl, že žalobce se nikdy k osobnímu zaviněnému podílu na spáchání trestné činnosti nedoznal coby člen organizované zločinecké skupiny za součinnosti s dalšími osobami, zneužil svých specifických odborných znalostí dotačního řízení a realizace stavebních činností nejen ke společnému spáchání dvou zločinů ve prospěch [právnická osoba], ale zároveň cíleně postupoval tak, aby ztížil odhalení. Soud v tomto směru odkazuje na rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 30 Cdo 2595/2010, dle kterého je třeba vždy zvažovat, zda nenastaly okolnosti, které vznik nemajetkové újmy vyvracejí. Takovou okolností může (ale nemusí) být i to, že se náhrady nemajetkové újmy domáhá pravomocně odsouzený pachatel trestného činu právě za délku trestního řízení, v němž byl shledán vinným, popřípadě mu byl i uložen trest. Trestní řízení je pouze logickým důsledkem trestné činnosti pachatele, který svým jednáním jeho zahájení způsobil. Na základě těchto skutečností soud posoudil význam předmětu řízení pro žalobce jako standardní.

18. Soud shledal, že v daném případě je plně dostatečnou formou satisfakce konstatování porušení práva. Byť se jedná o výjimečnou formu nápravy nesprávného úředního postupu, soud je přesvědčen, že v posuzovaném případě adekvátní utrpěné újmě žalobce. Tento závěr soud opírá zejména o skutečnost, že řízení se vykazovalo složitostí, význam řízení pro žalobce byl shledán za standardní a zejména, že žalobce byl v posuzovaném řízení uznán vinným a odsouzen za spáchání zločinu, přičemž jako pachatel trestného činu musel počítat s následky svého jednání, což zahrnuje i trestní řízení (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 14. 11. 2018, sp. zn. 30 Cdo 3514/2017). Poskytnutí žalobcem požadovaného zadostiučinění v penězích není důvodné, protože nenaplňuje požadavek přiměřenosti odškodnění. Konstatování porušení práva je v souladu s judikaturou Nejvyššího soudu (srov. např. rozsudek ze dne 28. 2. 2012, sp. zn. 30 Cdo 2828/2011, usnesení ze dne 10. 9. 2019, sp. zn. 30 Cdo 757/2018 či rozsudek ze dne 10. 3. 2011, sp. zn. 30 Cdo 2742/2009) plnohodnotnou formou morální kompenzace utrpěné újmy, jejíž poskytnutí předpokládá ustanovení § 31a odst. 2 OdpŠk. Soud přitom zohlednil i pochybení soudu I. stupně při opakování procesních vad, které svou intenzitou v porovnání se shora uvedeným (zejm. výsledkem trestního řízení pro žalobce) nezakládá nárok na poskytnutí finančního zadostiučinění.

19. Jelikož se tohoto konstatování jako formy odškodnění žalobci nedostalo od žalované v rámci předběžného projednání ani v průběhu řízení, soud výrokem I. rozsudku konstatoval, že nepřiměřenou délkou řízení, jež bylo vedeno u Městského soudu v Praze pod sp. zn. 41 T 5/2013 bylo porušeno právo žalobce na projednání a rozhodnutí věci v přiměřené lhůtě. Ve výroku II. soud zamítl požadavek žalobce na přiznání finančního zadostiučinění ve výši 180 000 Kč s příslušenstvím.

20. Výrok o nákladech řízení se opírá o ust. § 142 odst. 3 o.s.ř. Soud přiznal žalobci plnou náhradu nákladů řízení, neboť výše a forma přiměřeného zadostiučinění závisela na úvaze soudu. Při stanovení výše tarifní hodnoty aplikoval soud ust. § 9 odst. 4 advokátního tarifu (srov. usnesení Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 30 Cdo 2448/2014, ze dne 17. 2. 2015). Soud tak přiznal právní zástupkyni odměnu v celkové výši 22 400 Kč, což představuje odměnu advokátky ve výši 18 600 Kč (6x 3 100 Kč) dle § 7 odst. 4 advokátního tarifu za 6 úkonů právní služby dle § 11 odst. 1 advokátního tarifu (převzetí zastoupení, podání žaloby, podání repliky a 3x účast na jednání – první jednání trvalo déle než dvě hodiny), náhradu hotových výdajů dle § 13 odst. 3 advokátního tarifu a § 11 odst. 1 advokátního tarifu ve výši 6x 300 Kč a zaplacený soudní poplatek ve výši 2 000 Kč, tj. v celkové výši 22 400 Kč.

21. Lhůta k plnění pro žalovanou podle § 160 odst. 1 o. s. ř. odpovídá plnění ze státního rozpočtu.

Poučení