27 C 86/2024 - 75

Rubrum

Obvodní soud pro Prahu 2 rozhodl soudkyní Mgr. Klárou Klečkovou ve věci žalobkyně: [Jméno žalobkyně], narozená [Datum narození žalobkyně] bytem [Adresa žalobkyně] zastoupená advokátkou [Jméno advokátky] sídlem [Adresa advokátky] proti žalované: [Anonymizováno] za níž jedná [Jméno žalované] sídlem [Adresa žalované] pro zaplacení 475 000 Kč s příslušenstvím takto:

Výrok

I. Změna žaloby ze dne [datum] spočívající ve změně skutkových tvrzení, kdy se žalobkyně domáhá odškodnění za nepřiměřenou délku řízení za období od [datum] do [datum], se připouští.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni [částka] se zákonným úrokem z prodlení ve výši 14,75 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení ve lhůtě 15 dnů od právní moci rozsudku.

III. Žaloba se co do částky [částka] se zákonným úrokem z prodlení ve výši 14,75 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení a zákonným úrokem z prodlení ve výši 14,75 % ročně z částky [částka] od [datum] do [datum] zamítá.

IV. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku ve výši [částka] k rukám právní zástupkyně žalobkyně do 15 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

Odůvodnění

1) Žalobkyně se žalobou doručenou soudu dne [datum] domáhala náhrady nemajetkové újmy za nezákonné trestní stíhání ve výši [částka] a náhrady nemajetkové újmy za nepřiměřenou délku řízení ve výši [částka], to vše v souvislosti s řízením, které bylo proti ní vedeno u Krajského soudu v [adresa], pobočka v Olomouci pod sp. zn. 29T 3/2018. Dne [datum] jí bylo sděleno obvinění pro zločin podvodu dle § 209 odst. 1, odst. 4 písm. d) tr. zákoníku jako účastník dle § 24 odst. 1 písm. c) tr. zákoníku. Na základě jí podané stížnosti bylo usnesení zrušeno a usnesením policejního orgánu ze dne [datum], č. j. KRPA–172775–208/TČ–2016–000075, bylo opětovně zahájeno mj. její trestní stíhání pro stejný trestný čin. Žalobkyně byla rozsudkem ze dne [datum], č. j. 29 T 3/2018 – 3720, zproštěna obžaloby. Rozhodnutí nabylo právní moci dne [datum]. V průběhu řízení byly žalobkyni zajištěny nemovitosti zapsané na LV č. [hodnota] v k. ú. [adresa], na LV č. [hodnota] v k. ú. [adresa] a na LV č. [hodnota] v k. ú. [adresa] jako náhradní hodnota. Rozhodnutí o zrušení zajištění bylo vydáno dne [datum], žalobkyni doručeno [datum]. Uvedla, že od února 2017 řešila s [Anonymizováno]. refinancování jejího úvěru u [právnická osoba]., nicméně z důvodu zajištění nemovitostí jí bylo znemožněno získat výhodnější úvěr, ačkoliv bylo vše schváleno. Již tehdy se obrátila na žalovanou s žádostí o odškodnění z titulu nezákonného rozhodnutí v podobě usnesení o zajištění nemovitostí, nicméně žalovaná ve stanovisku ze dne [datum] shledala její žádost nedůvodnou. K nemajetkové újmě za nezákonné trestní stíhání uvedla, že působí jako advokátka s praxí od roku [adresa]. O zajištění nemovitostí věděly banky, katastrální úřad aj., tj. instituce, se kterými se ve své advokátní praxi běžně setkává. V průběhu vyšetřování se na facebooku objevily veřejnosti přístupné informace o její osobě, které mohly pocházet pouze z trestního spisu. Byly uveřejněny na facebookovém profilu „[jméno FO]“ a „[Anonymizováno]“, což byly dle žalobkyně smyšlené identity. Objevily se informace o jejím trestním stíháním včetně fotografií místa bydliště, což ohrozilo ji a její dceru. V této souvislosti podala trestní oznámení. Do doby zrušení zajištění byla pod velkým psychickým tlakem. Měla v úmyslu nemovitosti v [Anonymizováno] prodat, a proto začátkem roku 2017 předala věc realitní kanceláři. V průběhu řízení čelila dotazům ze strany přátel a rodiny, se kterými se běžně stýkala při své profesi. Celé řízení pro ni bylo velmi stresující, cítila se dehonestována. Jelikož psychicky dobře nezvládala situaci, musela vyhledat odbornou psychiatrickou pomoc v ordinaci [tituly před jménem] [adresa], ke které docházela v období říjen 2018 až červen 2021. Užívala antidepresiva a trpěla nespavostí. Rovněž došlo k narušení jejího rodinného života, neboť řízení bylo stresující i pro její nezletilou dceru, společenského života a cti žalobkyně coby advokátky. Dne [datum] byla osobně na jednání představenstva [jméno FO], kde se projednávalo její možné pozastavení výkonu advokacie, k čemuž nedošlo. Čelila i stížnosti na její osobu podanou k [jméno FO] [jméno FO], která byla vyhodnocena jako nedůvodná. [právnická osoba] výzvě soudu dle § 118a odst. 1, 3 o.s.ř. k doplnění tvrzení a označení důkazů ve vztahu k dopadům trestní zákonného trestního stíhání žalobkyně doplnila, že jí hrozil trest odnětí svobody v délce až 8 let. Postup orgánů činných v trestním řízení zkrátil její přirozená [rodné přijmení] a ovlivnil její vnímání okolím. Byl zasažen její vztah s dospívající dcerou, kterou vychovávala jako samoživitelka, a zhoršil se její psychický stav. Z důvodu zajištění nemovitostí sešlo z prodeje jejich nemovitostí v [Anonymizováno]. Na facebooku a serveru [Anonymizováno] se objevily informace a fotografie z prvního hlavního líčení před Krajským soudem v [adresa], pobočka v Olomouci. Pod příspěvkem se objevily neuctivé a pomlouvačné komentáře a žalobkyně a její blízcí byli po dobu několika následujících dní atakováni telefonními hovory, zprávami a emaily. Ze strany jejich kolegů bylo potvrzeno, že je kontaktovali noví klienti s tím, že původně měli dobré reference na žalobkyni, nicméně za této situaci si hledají jiného advokáta. V době tr. stíhání byla nesoustředěná. Ze srovnávací judikatury odkázala na rozhodnutí Obvodního soudu pro [adresa] pod sp. zn. 19 C 304/2011 (u Městského soudu v Praze sp. 70 Co 27/2019), 23 C 185/2020 (u Městského soudu v Praze sp. zn. 18 Co 273/2021), 26 C 297/2011, 19 C 6/2012, 10 C 284/2011. Při jednání žalobkyně potvrdila, že se nedomáhá samostatně odškodnění za poškození zdraví. Její podněty na přezkum postupu policejního orgány byly vždy vyhodnoceny jako nedůvodné, žádná zjištění nebyla učiněna. 3) Žalovaná navrhla žalobu zamítnout. Nesporovala, že u ní žalobkyně dne [datum] uplatnila žalované nároky, nicméně žádost věcně neprojednala, neboť jí nebyl zapůjčen trestní spis. Sporovala proto všechny předpoklady odpovědnosti státu za škodu. [právnická osoba] průběhu jednání žalobkyně změnila žalobní tvrzení tak, že se domáhá odškodnění nepřiměřené délky trestního řízení za období od [datum] do skončení řízení. Soud tuto změnu posoudil jako změnu žaloby a připustil ji ve výroku I. tohoto rozsudku dle § 95 o. s. ř. 5) Soud provedl dokazování a dospěl k následujícím skutkovým zjištěním. 6) Usnesením ze dne [datum] Policie ČR, KŘP hl. m. Prahy, SKPV, odbor obecné kriminality, 5. oddělení, č.j. KRPA-172775-117/TČ-2016-00075 bylo zahájeno mj. trestní stíhání žalobkyně a dalších dvou osob, u žalobkyně pro obvinění ze spáchání zločinu podvodu dle § 209 odst. 1, 4 písm. d) tr. zkn. spáchaného ve spolupachatelství dle § 23 tr. zkn. Usnesení bylo žalobkyni doručeno dne [datum]. Proti usnesení žalobkyně podala stížnost dne [datum], kterou doplnila dne [datum]. Policejní orgán zamítl žádost žalobkyně o nahlédnutí do spisu dne [datum]. Policie vyzvala jednoho z obviněných k doplnění stížnosti usnesením ze dne [datum]. Státní zástupce zrušil usnesení vůči všem obviněným včetně žalobkyně. Usnesením ze dne [datum] bylo trestní stíhání i vůči žalobkyni opětovně zahájeno pro spáchání zločinu podvodu dle § 209 odst. 1, 4 písm. d) tr. zkn. jako účastníka dle § 24 odst. 1 písm. c) tr. zkn., usnesení bylo doručeno dne [datum]. Vytýkaného jednání se žalobkyně měla dopustit jako advokátka při ověřování podpisů. Žalobkyně podala stížnost ne [datum], současně požádala o nahlédnutí do spisu, což jí policejní orgán zamítl dne [datum]. Stížnost žalobkyně byla usnesením ze dne [datum] zamítnuta. Dne [datum] žalobkyně požádala o přezkum postupu policejního orgánu, k tomu státní zástupce uvedl, že neshledal pochybení policejního orgánu. Usnesením ze dne [datum] bylo rozhodnuto, že policejní vyšetřovatel není vyloučen z projednávání věci, proti čemuž podala mimo jiné žalobkyně dne [datum] stížnost, která byla dne [datum] zamítnuta. Dne [datum] bylo opět rozhodnuto o nevyloučení policejního vyšetřovatele, proti čemuž podala žalobkyně taktéž stížnost, ta je na č.l. 485 spisu, stížnost byla zamítnuta dne [datum]. Ve stížnosti žalobkyně namítala, že policejní vyšetřovatel zřejmě neumožnil do spisu nahlédnout jiným osobám, eventuálně takové skutečnosti někomu sděloval k věci ze spisu, byly uveřejněny na Facebooku pod smyšlenými identitami „[jméno FO] a [Anonymizováno],“ uvedla, že byla porušena jejich osobní práva, zejména práva její nezletilé dcery. Dne [datum] bylo opětovně rozhodnuto o tom, že policejní komisař není vyloučen z projednávání úkonu ve věci. Usnesením ze dne [datum] Krajský soud v [adresa], pobočka v [adresa], rozhodl, že [tituly před jménem] [právnická osoba], státní zástupce není vyloučen z úkonu v trestním řízení. Stížnost proti usnesení byla zamítnuta dne [datum]. Žalobkyně podala stížnost dne [datum], ta byla zamítnuta [datum]. Dne [datum] byla žalobkyně vyzvána ke zvolení si obhájce, obhájce jí byl dne [datum] ustanoven, ustanovení bylo zrušeno [datum] s ohledem na zrušení usnesení o zahájení trestního stíhání. Následně si žalobkyně obhájce zvolila dne [datum]. Při výslechu obviněných všichni tři obvinění vznesli námitku podjatosti policejního orgánu a námitku nepříslušnosti policejního orgánu v Praze k vedení vyšetřování. Nato žalobkyně podala stížnost s tím, že jí bylo policejním orgánem odmítnuto nahlédnout do vyšetřovacího spisu. Dne [datum] proběhlo vrácení věcí [jméno FO] na základě usnesení ze dne [datum]. Dne [datum] podán jedním z obviněných návrh na doplnění dokazování, taktéž dne [datum] a dne [datum] se konaly výslechy obviněných, dále ve dnech 12. 9. a [datum] další výslechy svědků, ve dnech [datum], [datum], [datum] další výslechy svědků, dále výslechy [datum]. Opatřením ze dne [datum] byl přibrán znalec [tituly před jménem] [jméno FO] z oboru písmoznalectví, odvětví ruční písmo. Dne [datum] proběhlo převzetí věcí od jednoho z obviněných. Dne [datum] policejní orgán vyzval žalobkyni, aby vydala ověřovací knihy advokáta soudnímu znalci. Dne [datum] byl přibrán znalec [tituly před jménem] [jméno FO] z oboru písmoznalectví, odvětví ručního písma k zodpovězení dalších otázek. Dne [datum] se uskutečnil odběr ručně psaného písma jedním z obviněných k provedení znaleckého posudku, byly zajišťovány další srovnávací materiály od všech obviněných v součinnosti s dalšími třetími stranami, úřady apod. Dne [datum] proběhl odběr ručně psaného písma u žalobkyně a dalších obviněných. Dne [datum] soud obdržel znalecký posudek. Usnesením ze dne [datum] bylo rozhodnuto o zajištění jako náhradní hodnoty nemovitosti v majetku žalobkyně, a to nemovitosti v KÚ [adresa] s předchozím souhlasem státního zástupce. Proti usnesení si podala žalobkyně stížnost dne [datum] a [datum]. Usnesením ze dne [datum] byly zajištěny nemovitosti rovněž obviněnému [jméno FO] staršímu, tedy dalšímu z obviněných. Dne [datum] bylo vydáno opravné usnesení i proti druhému zajištění. Další opravné usnesení je ze dne [datum] i proti opravnému usnesení byla podána stížnost. Usnesením Krajského soudu v [adresa] ze dne [datum] bylo usnesení o zrušení náhradní hodnoty nemovitosti žalobkyně zrušeno, stejný den vydáno usnesení o zrušení napadených usnesení o zajištění náhradní hodnoty ve vztahu k dalšímu obviněnému. Dle odůvodnění napadené usnesení o zajištění nemovitostí žalobkyně soud hodnotí jako nepřezkoumatelné pro určení vyššího stupně pravděpodobnosti, který je vyjádřen „nasvědčují-li zjištěné skutečnosti, pak tento základní předpoklad musí být odůvodněn konkrétními zjištěnými skutečnostmi, které zcela absentují, a proto napadené usnesení je nepřezkoumatelné a neodpovídá ustanovení § 134 odst. 2 tr.ř.“. Usnesením ze dne [datum] policejní orgán opětovně rozhodl o zajištění jako náhradní hodnoty nemovitosti ve vlastnictví dalšího obviněného. Dne [datum] vydáno opravné usnesení. Dne [datum] podána stížnost, která byla odůvodněna dne [datum]. Policejní orgán žádal o součinnost například finanční úřady, ČSSZ, zdravotní pojišťovny a katastrální úřad. Usnesením [právnická osoba] v Brně ze dne [datum], sp. zn. 5 NZN 2709/2016 bylo rozhodnuto, že ve sporu o příslušnosti k výkonu dozoru nad zachováním zákonnosti v přípravném řízení mezi KSZ v [adresa], pobočka v Olomouci a MSZ v Praze je k úkonům trestního řízení příslušný státní zástupce OSZ v [adresa]. OČTŘ žádal o součinnost i banky, v mezidobí. Dne [datum] proběhlo prostudování spisu. Dne [datum] podán návrh na podání obžaloby. Dne [datum] doručena ke Krajskému soudu v [adresa] obžaloba mimo jiné na žalobkyni pro spáchání zločinu podvodu podle § 209 odst. 1, 4 písm. d) tr. zkn. coby účastníka dle § 24 odst. 1 písm. c) tr. zkn. K pokynu ze [datum] nařízeno na 28. a [datum] hlavní líčení. Žalobkyně neměla záznam v rejstříku trestů. Usnesením ze dne [datum] byl jednomu z obviněných ustanoven obhájce. Soud učinil dotaz na obžalované, zda souhlasí se čtením znaleckého posudku, k tomu obžalovaní sdělili, že nesouhlasí pouze se čtením znaleckého posudku. Při hlavním líčení dne [datum] byli přítomni všichni obžalovaní, včetně jejich obhájců, rovněž byl přítomen zmocněnec poškozené a poškozená, byly provedený výslechy obžalovaných, výslechy několika svědků, v hlavním líčení pokračováno následujícího dne výslechy dalších svědků, jednalo se o desítky. Opatřením ze dne [datum] přibrán znalec z oboru písmoznalectví odvětví ruční písmo, jednalo se o [jméno FO]. Znalecký posudek měl vyhotovit do [datum]. Téhož dne přibrán znalec z oboru zdravotnictví, odvětví interna [tituly před jménem] [jméno FO] a z odvětví psychiatrie [právnická osoba] ohledně zdravotního stavu jednoho z obžalovaných, také měli znalecký posudek vyhotovit do [datum]. Další hlavní líčení nařízeno na [datum], kdy měl být jeden svědek vyslechnut formou videokonference s Okresním soudem v [adresa]. D [datum] opatřením rozhodnuto o znalečném za účast na jednání u hlavního líčení dne [datum], kdy byl znalec vyslechnut. Soud si vyžádal různé listinné důkazy např. od Hasičského záchranného sboru a jiných policejních orgánů týkajících se jiných trestních věcí obžalovaných mimo žalobkyni. Znalkyně z oboru psychiatrie požádala dne [datum] o prodloužení lhůty s tím, že je časově vytížena, mohla by posudek zpracovat nejdříve v únoru 2019. Opatřením ze dne [datum] soud ustanovil jiného znalce z oboru zdravotnictví, odvětví interna a odvětví psychiatrie, jednalo se o dva znalce. Dne [datum] doručen znalecký posudek z oboru zdravotnictví, odvětví psychiatrie ohledně jednoho z obžalovaných. Dále dne [datum] doručen znalecký posudek z oboru písmoznalectví. Opatřením ze dne [datum] rozhodnuto o znalečném. Dne [datum] doručen znalecký posudek z oboru zdravotnictví, odvětví interna, specializace gastroenterologie. Žalobkyně souhlasila se čtením znaleckých posudků. Při hlavním líčení dne [datum] proveden výslech svědka formou videokonference, další svědek byl přítomen a vyslechnut, dále prováděno dokazování listinnými důkazy, poté byl vyslechnut obžalovaný a další svědci, hlavní líčení odročeno na [datum] za účelem vyžádání dalšího jiného trestního spisu a doplňku posudku z oboru kriminalistika, odvětví písmoznalectví. Znalecký posudek z oboru písmoznalectví, doručen soudu byl [datum]. Obhájce jednoho z obžalovaných požádal dne [datum] o odročení hlavního líčení s ohledem na to, že došlo ke zhoršení zdravotního stavu jeho klienta. Obžalovaní a poškozená souhlasili se čtením znaleckých posudků, při hlavním líčení dne [datum] konstatováno, že hlavní líčení bude konáno v nepřítomnosti obžalovaného, předneseny v závěrečné návrhy, v závěru vyhlášen rozsudek, kterým byla věc žalobkyně postoupena [jméno FO], neboť skutek by mohl být orgánem posouzen jako kárné provinění a zbývající dva obžalovaní byli zproštěni obžaloby. Státní zástupce podal dne [datum] odvolání do rozsudku a stížnost do usnesení. Opatřením ze dne [datum] rozhodnuto o znalečném. Proti rozsudku podala odvolání i poškozená, odůvodnění doručila [datum]. Odvolání bylo rozesláno dne [datum]. Soud vyzval státního zástupce KSZ v [adresa], pobočka v Olomouci k odstranění vad podání, to učinil [datum] a rovněž odstranil vady stížnosti. Spis předložen Vrchnímu soudu v Olomouci dne [datum]. Dne [datum] soud předložil odvolacímu soudu návrh poškozené na zajištění majetku s odkazem na přiloženou inzerci, návrh je [datum]. Dne [datum] se uskutečnilo neveřejné zasedání, na kterém byl rozsudek z podnětu odvolání státního zástupce zrušen v celém rozsahu, na usnesení doložka právní moci [datum]. Spis vrácen soudu prvního stupně, [datum]. Dále v neveřejném zasedání z téhož dne bylo zrušeno i napadené usnesení, taktéž v právní moci [datum]. Dle odůvodňuji zrušujícího usnesení je konstatováno, že závěry soudu jsou nyní předčasné, je třeba doplnit dokazování, toto odůvodnění bylo v obou vzrušujících rozhodnutí stejné. K pokynu z [datum] soud nařídil na [datum] hlavní líčení. Dne [datum] se omluvila z hlavního líčení přísedící, z tohoto důvodu předseda senátu hlavní líčení odvolal, jeden z obžalovaných se nacházel ve výkonu trestu. Věznice se dotazovala, zda je možné provést jeho výslech formou videokonference. K pokynu z [datum] nařízeno hlavní líčení na [datum]. Dle sdělení policejního orgánu ze dne [datum] žalobkyně nebyla prověřována z jiného protiprávního jednání, které souvisí s obžalovanými. Zmocněnkyně požádala dne [datum] o odročení hlavního líčení, na to jí soud sdělil, že žádost o odročení neakceptuje. Žalobkyně se vyjádřila podáním z [datum]. Na č.l. 3008 se nachází záznam o zahájení úkonu trestního řízení z [datum], dle kterého bylo prověřováno oznámení proti žalobkyni pro přečin dotační podvod podle § 212 odst. 1, 4 tr. zkn. a přečin poškození finančních zájmů Evropské unie podle § 260 odst. 2, 3 tr. zkn., věc byla odložena dne [datum]. Při hlavním líčení dne [datum] byl proveden opětovně výslech obžalovaných, výslechy svědků, čteny listinné důkazy, v závěru bylo hlavní líčení odročeno na [datum]. Žalobkyně dne [datum] podala důkazní návrhy při hlavním líčení. V mezidobí soud žádal o rozhodnutí z jiných trestních řízení vedených proti dalším dvěma obžalovaným, byly doručeny postupně protokoly z hlavních líčení. Dne [datum] vězeňská služba požádala o změnu termínu hlavního líčení vzhledem k nastaveným protiepidemickým opatřením, rovněž policejní orgán žádal o součinnost třetí subjekty, např. fitness centra. Při hlavním líčení dne [datum] bylo pokračováno v dokazování listinnými důkazy, následně byly předneseny závěrečné návrhy a v závěru byli obžalovaní zproštěni obžaloby, žalobkyně byla zproštěna podle § 226 písm. b) tr. ř. Písemné vyhotovení rozsudku rozesláno k pokynu ze dne [datum]. Státní zástupce podal odvolání dne [datum], odvolání přeposláno k pokynu z [datum]. Spis předložen odvolacímu soudu dne [datum]. Poškozená se vyjádřila dne [datum], obžalovaný se vyjádřil dne [datum], další vyjádření je z [datum]. Dne [datum] konáno neveřejné zasedání, při kterém byl napadený rozsudek v celém rozsahu zrušen. Usnesení je v právní moci [datum]. Dle odůvodnění se soud prvního stupně bude muset podrobně vypořádat se všemi provedenými důkazy, podrobně vyhodnotit je jak jednotlivě, tak ve vzájemných souvislostech a závěry, ke kterým dospěl, bude muset v rámci svého dalšího rozhodnutí podrobně rozvést, rovněž bude muset soud prvního stupně zohlednit subjektivní stránku u jednoho z obžalovaných s ohledem na pravomocná rozhodnutí v jiných věcech, kdy přinejmenším za část trestné činnosti odvolací soud považuje za objektivně zjištěnou. K pokynu z [datum] soud nařídil hlavní líčení na [datum]. Obhájce žalobkyně požádal o odročení hlavního líčení s ohledem na pozitivní trest na Covid-19. Soud proto k pokynu z [datum] hlavní líčení odročil na [datum]. Z hlavního líčení se omluvil jeden svědek, u něhož soud vyžadoval doložení omluvy. Při hlavním líčení provedeny opětovně výslechy obžalovaných, výslechy svědků, hlavní líčení odročeno na [datum] za účelem vyhlášení rozsudku. Při vyhlášení rozsudku dne [datum] byl obžalovaný [jméno FO] mladší byl uznán vinným, [jméno FO] mladší byl u jiných skutků zproštěn obžaloby, [jméno FO] starší byl zproštěn obžaloby. Žalobkyně byla taktéž zproštěna obžaloby podle § 226 písm. b) tr. ř., písemné vyhotovení rozsudku rozesláno k pokynu z [datum], na rozsudku je doložka právní moci [datum]. Státní zástupce se odvolal v neprospěch všech tří obžalovaných, stejně podala odvolání poškozená, odvolání podal i odsouzený. Soud vyzval státního zástupce k odstranění vad odvolání dne [datum], stejně tak zmocněnec poškozené, jeho odůvodnění odvolání soud obdržel dne [datum]. Spis předložen Vrchnímu soudu v Olomouci dne [datum]. K pokynu z [datum] bylo nařízeno veřejné zasedání na den [datum]. Dne [datum] se vyjádřila žalobkyně. Při veřejném zasedání dne [datum] soud vyhlásil rozsudek, kterým zrušil rozsudek ohledně obžalovaného [jméno FO] mladšího v celém rozsahu a znovu rozhodl, že obž [jméno FO] mladší je vinen, kdežto ve vztahu k žalobkyni a obžalovanému [jméno FO] staršímu bylo odvolání zamítnuto, odvolání poškozené taktéž. Spis vrácen Krajskému soudu v [adresa] dne [datum]. Na rozsudku doložka právní moci [datum] (viz. spis Krajského soudu v [adresa], pobočka v Olomouci, sp. zn. 29 T 3/2018). 7) Žalobkyně uplatnila žalované nároky u žalované podáním ze dne [datum]. Žalovaná obdržela podání dne [datum] a stanoviskem ze dne [datum] sdělila žalobkyni, že jí nebyl zapůjčen přílohový spis a žádost tudíž věcně neprojednala (viz. uplatnění nároku na náhradu škody ze dne [datum], potvrzení o přijetí žádosti žalobkyně ze dne [datum] s tím, že podání bylo doručeno žalované [datum] a stanovisko žalované ze dne [datum] na č.l. 8 spisu, je to tedy k dříve uplatněnému nároku z nezákonného zajištění). 8) Na facebookovém profilu „[Anonymizováno]“ byla uvedena informace o tom, že advokátka [jméno FO] je strůjcem podvodu. Městský soud v Praze odsoudil [jméno FO] z [adresa] k nepodmíněnému trestu kvůli tomu, že vylákal miliony pod záminkou podnikatelské činnosti. Rozsudek není pravomocný. Policie prováděla vyšetřování [jméno FO] od roku 2013 a v roce 2014 provedla prohlídku. U soudu ho zastupovala jeho původní advokátka, se kterou udržuje intimní poměr a díky které musel být propuštěn z vazby. V době, kdy byl ve vazbě, převedl veškerý svůj majetek na svého otce [jméno FO]. Tím si ale vůbec nepomohl, jelikož jeho otec má společně s ním a jeho bývalou manželkou [Jméno žalobkyně], dříve [jméno FO], nyní sděleno obvinění za závažný podvod v řádech milionů. Policie všem obstavila nemovitosti, mj. dům, ve kterém nyní bydlí [tituly před jménem] [jméno FO] a vychová dceru, kterou má s [jméno FO]. Policie šetřila, že se advokátka měla vědomě podílet na trestné činnosti svého bývalého manžela (viz. náhled na facebookový profil „[Anonymizováno]“). 9) [Anonymizováno] sdělila žalobkyni k její žádosti, že pro ni od [datum] vyřizovali refinancování úvěru od [právnická osoba]. č. [hodnota]. Nabídka úrokové sazby by činila 1,89 %. K vyřízení hypotečního úvěru nedošlo, a to z důvodu zápisu na [Anonymizováno], který byl na základě usnesení policejního orgánu ze [datum] vložen do katastru nemovitostí. Tuto skutečnost zjistil odhadce, který vypracovával znalecký posudek (viz. [Anonymizováno], pobočka [adresa] z [datum]). 10) [jméno FO] podal na žalobkyni stížnost k [jméno FO] dne [datum] v souvislosti s protokolem z trestního spisu ze dne [datum]. [jméno FO] věc uzavřel odložením dne [datum] s tím, že za správnost protokolace i kladení otázek nese odpovědnost vrchní komisař pan [tituly před jménem] [jméno FO]. Žalobkyně se k předmětné věci vyjádřila již 22. 3. a [datum], došlo tedy k marnému uplynutí lhůty, advokátku již nelze kárně postihnout, i pokud by bylo zjištěno jeho pochybení, což se v předmětné věci nestalo (viz. sdělení [jméno FO] ze dne [datum] adresováno [jméno FO]). 11) Informace o probíhajících hlavních líčeních se objevila na serveru [Anonymizováno]. Bylo uvedeno, že olomoucký krajský soud začal rozplétat kauzu podvodů za účasti významné [Anonymizováno] advokátky, popis vytýkaného jednání, a byly připojeny fotografie z průběhu hlavního líčení, kde je zachycena i žalobkyně (viz. článek ze serveru [Anonymizováno] s názvem „[adresa],“ článek je z [datum]). 12) Žalobkyně navštěvovala od října 2018 do června 2021 psychiatra MUD. [adresa]. Řešily spolu převážně reakci na kumulovanou zátěž v podobě důsledků chování bývalého partnera, což žalobkyně vnímala jako ohrožení její osoby i její dcery. Při první návštěvě uváděla, že je vtažená z titulu bývalé manželky a advokátky, táhne se to od loňského jara. Od bývalého manžela to bere jako podvod. Na advokátní komoře musela vysvětlovat. Obhájila se, tudíž jí nezastavili advokátní činnost, i když jí přechodně zajistili nemovitosti. Lékařce uvedla, že proti ní bylo zahájeno trestní stíhání, cítila se poškozená i hanlivými informacemi o její osobě, o kterých se dočítala na [Anonymizováno] a v okresním tisku. U žalobkyně se projevovaly symptomy adaptační stresové poruchy s kolísáním nálad a poruchami spánku. Měla sklony k somatizaci. K léčbě a překonání této složité životní situace byla kromě podpůrných pohovorů nasazena i medikace antidepresivem [Anonymizováno], na kontroly docházela pravidelně cca v tříměsíčních intervalech (viz. lékařská zpráva vystavená [právnická osoba] ze dne [datum]). 13) Advokátka [Jméno advokátky] prohlásila, že v období od roku 2018 a 2020 byla minimálně ve dvou případech oslovena klienty s žádostí o poskytnutí právní pomoci, kdy jí klienti sdělili, že dříve již kontaktovali žalobkyni, ale poté, co se dozvěděli, že je obžalovaná, tak z určitých obav tyto její služby nechtějí a hledají jiného advokáta (viz. potvrzení [Jméno advokátky] ze dne [datum]). 14) Žalobkyni bylo nabízeno v březnu 2017 refinancování úvěru pro žalobkyni za těchto podmínek: výše hypotečního úvěru včetně úvěrového pojištění [částka], splatnost 84 měsíců, úroková sazba 1,89 %, splátka [částka] (viz. email s předmětem „Nabídka HÚ [tituly před jménem] [jméno FO]“ ze dne [datum] od [jméno FO] adresován [jméno FO]). 15) Při svém účastnickém výslechu žalobkyně uvedla, že po zahájení trestního stíhání se cítila hrozně, podávala stížnosti a bránila. V tu dobu vychovávala sama dceru. V kauze figuroval její bývalý manžel, který byl rovněž trestně stíhaný a je otcem její dcery. Rozešli se v dobrém a trestní stíhání ji proto následně překvapilo. V průběhu řízení byl její bývalý manžel odsouzen za jinou trestnou činnost a šel do výkonu trestu. Do práce v tu dobu chodila nevyspalá, nemohla se soustředit. Dcera jí pomáhala a podporovala ji. Jejich vztah se upevnil. V [adresa], kde žije asi 25 000 obyvatel, je 20–25 činných advokátů. V rámci své profese chodí na úřady, soudy, katastrální úřad, státní zastupitelství. Trestní stíhání poškodilo její pověst. Doslechla se, že na soudě v [adresa] bylo sděleno, ať jí neustanovují ex offo, protože možná půjde do výkonu trestu. Ulevilo se jí až po prvním zproštěním obžaloby. Antidepresiva předtím nikdy neužívala, nyní už je neužívá. V době trestního stíhání zaznamenala menší odliv klientů. Později se dozvěděla, že někteří klienti k ní nepřišli a začali oslovovat jiné advokáty v [adresa]. Její kamarádky či kosmetička se jí dotazovaly na trestní stíhání. Po podání obžaloby se rozešla s tehdejším partnerem [jméno FO] (viz. účastnický výslech žalobkyně). 16) Skutkový závěr odpovídá jednotlivým skutkovým zjištěním, na které soud ve stručnosti odkazuje. Další důkazy soud neprováděl z důvodu nadbytečnosti. 17) Po právní stránce posoudil soud věc takto: 18) Podle § 1 odst. 1 zák. č. 82/1998 Sb., o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem a o změně zákona České národní rady č. 358/1992 Sb., o notářích a jejich činnosti (notářský řád) /dále jen „OdpŠk“/ stát odpovídá za podmínek zákonem stanovených za škodu způsobenou při výkonu státní moci. Podle § 2 OdpŠk se odpovědnosti za škodu podle tohoto zákona nelze zprostit. Podle § 3 OdpŠk stát odpovídá za škodu, kterou způsobily a) státní orgány, b) právnické a fyzické osoby při výkonu státní správy, která jim byla svěřena zákonem nebo na základě zákona, („úřední osoby“), c) orgány územních samosprávných celků, pokud ke škodě došlo při výkonu státní správy, který na ně byl přenesen zákonem nebo na základě zákona („územní celky v přenesené působnosti“). Podle § 5 písm. a), b) OdpŠk stát odpovídá za podmínek zákonem stanovených za škodu, která byla způsobena rozhodnutím, jež bylo vydáno v občanském soudním řízení, ve správním řízení, v řízení podle soudního řádu správního nebo v řízení trestním, a za škodu, která byla způsobena nesprávným úředním postupem. 19) Podle § 8 odst. 1 OdpŠk nárok na náhradu škody způsobené nezákonným rozhodnutím lze, není-li dále stanoveno jinak, uplatnit pouze tehdy, pokud pravomocné rozhodnutí bylo pro nezákonnost zrušeno nebo změněno příslušným orgánem. Rozhodnutím tohoto orgánu je soud rozhodující o náhradě škody vázán. 20) Podle ust. § 13 odst. 1 OdpŠk odpovídá stát za škodu způsobenou nesprávným úředním postupem. Nesprávným úředním postupem je také porušení povinnosti učinit úkon nebo vydat rozhodnutí v zákonem stanovené lhůtě. Nestanoví-li zákon pro provedení úkonu nebo vydání rozhodnutí žádnou lhůtu, považuje se za nesprávný úřední postup rovněž porušení povinnosti učinit úkon nebo vydat rozhodnutí v přiměřené lhůtě. 21) Podle ust. § 31 odst. 1, 2, 3 a 4 náhrada škody zahrnuje takové náklady řízení, které byly poškozeným účelně vynaloženy na zrušení nebo změnu nezákonného rozhodnutí nebo na nápravu nesprávného úředního postupu. Náhradu nákladů řízení může poškozený uplatnit jen tehdy, jestliže neměl možnost učinit tak v průběhu řízení na základě procesních předpisů, anebo jestliže mu náhrada nákladů takto již nebyla přiznána. Náklady zastoupení jsou součástí nákladů řízení. Zahrnují účelně vynaložené hotové výdaje a odměnu za zastupování. Výše této odměny se určí podle ustanovení zvláštního právního předpisu o mimosmluvní odměně. Poškozený nemá právo na náhradu nákladů zastoupení, které vznikly v souvislosti s projednáváním uplatněného nároku u příslušného úřadu. 22) Podle § 31a odst. 1 a 2 OdpŠk bez ohledu na to, zda byla nezákonným rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem způsobena škoda, poskytuje se podle tohoto zákona též přiměřené zadostiučinění za vzniklou nemajetkovou újmu. Zadostiučinění se poskytne v penězích, jestliže nemajetkovou újmu nebylo možno nahradit jinak a samotné konstatování porušení práva by se nejevilo jako dostačující. Při stanovení výše přiměřeného zadostiučinění se přihlédne k závažnosti vzniklé újmy a k okolnostem, za nichž k nemajetkové újmě došlo. 23) Žalobkyně splnila podmínku pro soudní uplatnění nároků na náhradu nemajetkové újmy způsobené nezákonným rozhodnutím či nesprávným úředním postupem předvídanou ust. § 14 zák. č. 82/1998 Sb., neboť u žalované předběžně uplatnila žalované nároky. 24) Žalobkyně požadovala náhradu nemajetkové újmy, která jí měla vzniknout v důsledku nezákonného trestního stíhání (k nepřiměřené délce řízení viz dále). Dle ustálené judikatury stát odpovídá i za škodu (újmu) způsobenou zahájením trestního stíhání, které neskončilo pravomocným odsuzujícím rozhodnutím trestního soudu, a to na základě extenzivního výkladu § 8 odst. 1 zákona, tedy že se jedná o škodu (újmu) způsobenou nezákonným rozhodnutím. Jelikož provedeným dokazováním trestním spisem bylo prokázáno, že vůči žalobkyni bylo vydáno nezákonné rozhodnutí v podobě usnesení o zahájení trestního stíhání, kdy žalobkyně byla zproštěn obžaloby podle § 226 písm. b) tr. řádu, odpovědnostní titul je dán. 25) K nároku na náhradu nemajetkové újmy za nezákonné tr. stíhání. 26) V případě odpovědnosti založené na nezákonném rozhodnutí je na žalobkyni, aby tvrdila a prokázala, že jí v důsledku nezákonného rozhodnutí nemajetková újmy vznikla. 27) Soudy při stanovení formy či výše zadostiučinění vycházejí především z povahy trestní věci, též z délky trestního stíhání a z dopadů trestního stíhání do osobnostní sféry poškozené osoby. Forma a případná výše zadostiučinění nesmí být v rozporu s obecně sdílenou představou spravedlnosti, tj. její přiznání je nad rámec konstatování porušování práva namístě pouze tehdy, jestliže by se z hlediska obecné slušnosti poškozenému satisfakce skutečně mělo dostat (viz rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne [datum], sp. zn. 30 Cdo 2813/2011, uveřejnění pod č. 122/2012 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek). K tíži státu, jako okolnosti, za kterých ke vzniku újmy došlo ve smyslu § 31a odst. 2 OdpŠk lze přičíst excesivní způsob jednání orgánů činných v trestním řízení, jež mohou mít za následek větší úkor později obžaloby zproštěné osoby. K takovým negativním projevům lze podřadit nevybíravé či urážlivé chování příslušníků vyšetřujícího policejního (popř. i soudního) orgánu ve vztahu k obviněné (obžalované) osobě (viz rozsudek Nejvyššího soudu ze dne [datum], sp. zn. 30 Cdo 4280/2011). 28) Povaha trestní věci: 29) Žalobkyně byla stíhána pro zločin podvodu dle § 209 odst. 1, 4 písm. d) tr. zkn. jako účastník dle § 24 odst. 1 písm. c) tr. zkn., za který jí hrozilo uložení trestu odnětí svobody až na 8 let. Žalobkyně nebyla stíhána vazebně a její trestní stíhání nebylo celostátně medializováno. Informace o trestním stíhání se objevila v jednom článku na serveru [Anonymizováno], kde byly fotografie žalobkyně včetně jejího jména. Povaha uvedeného trestného činu, z něhož byla žalobkyně obviněna, není spojeno s vyšší mírou společenského odsouzení na rozdíl např. od trestných činů proti životu a zdraví. 30) Délka trestního řízení: 31) Trestní stíhání žalobkyně, tedy i doba trestním stíháním vyvolaných trvání obav a nejistoty žalobkyně činila 6 let. Vzhledem k samotné délce trvání trestního stíhání soud uzavřel, že trestní stíhání netrvalo přiměřenou dobu, viz níže. 32) Následky způsobené v osobní sféře poškozeného: 33) Újma měla být dle žalobních tvrzení způsobena zásahem do jejího rodinného, profesního a osobního života. Soud nemá pochybnosti o tom, že trestní stíhání mělo negativní dopad na psychiku žalobkyně. Takovéto újmy s sebou trestní stíhání zpravidla přináší. Bylo prokázáno, že žalobkyně byla ve stresu po zahájení tr. stíhání, nemohla spát a v roce 2018 vyhledala psychiatra a užívala antidepresiva, které předtím neužívala. Při návštěvách však uváděla, že její stres souvisí i s podvodem od bývalého manželka, který byl spolu s žalobkyní trestně stíhán. Zásah do oblasti rodinného života má soud za prokázaný v tom směru, že v době zahájení tr. stíhání žalobkyně vychovávala jako samoživitelka nezl. dceru, nicméně výslechem samotné žalobkyně bylo vyvráceno, že by došlo k narušení vztahu s dcerou. Žalobkyně sama uvedla, že ji dcera pomáhala a podporovala ji. Jejich vztah se upevnil. Rovněž je zřejmé, že v souvislosti s profesí žalobkyně coby advokátky došlo k poškození její cti a dobrého jména. V této souvislosti žalobkyni hrozilo pozastavení výkonu povolání v případě, že by byla uznána vinnou a odsouzena. Nelze zcela souhlasit s žalobkyní o tom, že [adresa] je malé město, nicméně vzhledem k počtu advokátů vykonávajících samostatnou praxi se informace o trestním stíhání zcela jistě dostala v širší známost v institucích, které žalobkyně v souvislosti s výkonem své profese oslovuje. Co se týče zajištění nemovitostí žalobkyně a konkrétních dopadů s tím souvisejících (neposkytnutí nového úvěru s výhodnější sazbou, zmařený záměr prodat nemovitosti), soud k těmto dopadům v souvislosti s nezákonným trestním stíháním nepřihlédl. Případné nezákonné zajištění by mohlo být samostatným odpovědnostním titulem, nicméně jak sama žalobkyně uvedla, domáhala se jeho odškodnění již v roce 2018 u žalované se stejnými tvrzeními, nicméně žalovaná nárok neshledala důvodným. V tomto řízení žalobkyně nárokovala již jen odškodnění z titulu nezákonného trestního stíhání. Další dopady plynoucí z možného pochybení policejního orgánu soud má za vyvrácené již ze samotných tvrzení žalobkyně, která uvedla, že žádná zjištění k jejím podnětům nebyla učiněna, resp. nebylo zjištěno žádné pochybení. Soud proto nemá za prokázané, že by došlo k excesu či navýšení újmy žalobkyně v důsledku nesprávného úředního postupu orgánů činných v trestním řízení. Rovněž iniciativa třetí osoby [jméno FO] s podáním stížnosti na [jméno FO] nemůže být dána k odpovědnosti žalované Informace o trestním stíhání žalobkyně se vyskytly na internetu včetně její fotografie a jména. 34) Soud po zohlednění všech zjištěných skutečností dospěl k závěru, že odpovídající „završující“ satisfakcí, jež by se žalobkyni od žalované mělo dostat, je částka [částka]. Konkrétní výši přisouzené částky odůvodňuje zejména hrozící trest, dále délka trestní řízení, které trvalo 6 let, ale odškodnění délky řízení žalobkyně nárokuje samostatně. Konečně soud přihlédl k dopadům do osobnostní sféry žalobkyně. Nejvýraznějším dopadem soud shledal dopady v osobní a profesní sféře, kdy žalobkyně byla ve stresu, došlo k poškození její cti a pověsti. 35) Soud přitom dospěl k závěru, že uvedená výše odškodnění obstojí i ve srovnání s ostatními obdobnými případy. Konkrétně v řízení vedeném u Obvodního soudu pro [adresa] pod sp. zn. 18 C 268/2015 bylo posuzováno řízení, kde tr. stíhání probíhalo 4 roky a 1 měsíc, tedy kratší dobu než u žalobkyně. Jednalo se o trestní stíhání pro trestný čin podvodu dle § 250 odst. 1, 2 tr. zák. spáchaný ve spolupachatelství, hrozil trest 6 měsíců až 3 roky nebo peněžitý trest. Poškozený byl advokátem, stejně jako žalobkyně. V případě odsouzení by mu byl pozastaven výkon advokacie, mohl být vyloučen z [jméno FO] a bylo by složité si najít profesní uplatnění. Poškozený tak shodně jako žalobkyně trpěl nejistotou ohledně budoucího zaměstnání, došlo k poškození jeho dobrého jména. Řízení bylo medializováno na celostátní úrovni včetně televizních reportáží. Klienti se na poškozeného obraceli s dotazy, zda ve věci někoho zastupuje či je obžalovaný. Jednalo se o masivní kauzu, kde bylo stíháno 21 osob. Poškozenému bylo přiznáno zadostiučinění [částka]. Dále soud případ srovnal v věcí vedenou u zdejšího soudu pod sp. zn. 15 C 209/2017, kde trestní stíhání trvalo 1402 dnů pro tr. čin omezování osobní svobody podle § 171 odst. 1, 3 písm. d) tr. zkn. ve formě spolupachatelství. Poškozenému hrozil trest 2–8 let, což bylo shodné s žalobkyní. Rovněž poškozený nebyl stíhán vazebně. U poškozeného byly prokázány profesní dopady, poškozený musel opustit svou advokátní praxi, odcizil se s manželkou, trpěl stresem, bolestí hlavy, nespavostí, léčil se na psychiatrii, doposud nebyl trestán, stejně jako paní žalobkyně. Celkem mu bylo poskytnuto [částka]. 36) Za nepřiléhavou soud zhodnotil judikaturu předloženou žalobkyní. Žalobkyně odkázala na rozhodnutí Obvodního soudu pro [adresa] sp. zn. 19 C 304/2011 (u Městského soudu v Praze sp. 70 Co 27/2019), kde se poškozená domáhala odškodnění za trestní stíhání pro trestný čin křivé výpovědi a nepravdivého znaleckého posudku, přičemž však v jejím případě oproti žalobkyni došlo dvakrát k pravomocnému odsouzení. Odsuzující rozhodnutí byla dvakrát zrušena k jejímu dovolání Nejvyšším soudem, a to za situace, kdy Nejvyšší soud již v prvém zrušujícím usnesení vyjádřil právní názor, z něhož mohla poškozená důvodně dovozovat, že bude obžaloby zproštěna, a tímto postupem způsobeným„ tvrdohlavostí“ krajského soudu došlo v řízení k nečekanému zvratu, přičemž poškozené byl pravomocnými odsuzujícími rozsudky mimo jiné opakovaně uložen trest zákazu činnosti spočívající v zákazu výkonu advokacie, tedy musela opakovaně ukončovat a následně obnovovat svou advokátní praxi, nadto za situace, kdy trestní stíhání mělo vliv rovněž na její činnost správkyně konkursní podstaty, neboť byla ze seznamu správců v důsledku vedeného trestního stíhání vyškrtnuta. Dopady do osobnostní a profesní sféry poškozené tak byly výrazně horší než u žalobkyně. Taktéž rozhodnutí Obvodního soudu pro [adresa] sp. zn. 23 C 185/2020 (u Městského soudu v Praze sp. zn. 18 Co 273/2021) soud nemá za přiléhavé. Proti poškozenému bylo zahájeno trestní stíhání pro trestný čin zneužití pravomoci úřední osoby podle § 329 odst. 1 písm. c) trestního zákoníku a trestný čin zneužití pravomoci úřední osoby podle ustanovení § 329 odst. 3 písm. a) zákoníku, trvalo 6 let a 9 měsíců, mělo dopady na zdraví žalobce (obtíže s usínáním, udržením spánku, obtíže s koncentrací, psychickou labilitou, střídajícími se stavy podrážděnosti, emočního nezájmu, opakované reaktivní depresivní stavy, byl nucen vyhledat psychologickou a psychiatrickou intervenci, trpí posttraumatickou stresovou poruchou), na jeho společenský život (poškodilo jeho čest, zničilo vztahy s celou řadou osob a s ohledem na masivní mediální dehonestaci došlo ke zpochybnění dobrého jména), na jeho rodinný život (rodiče poškozeného i jeho manželky těžce nesli jeho trestní stíhání, a to i vzhledem k tomu, že byli ve vysokém věku vyslýcháni), i na jeho pracovní život (byl mu pozastaven výkon advokacie). Přiznání vysoké částky odškodnění soud odůvodnil tím, že ve věci došlo k rozsáhlé medializaci, která byla přičitatelná státu, neboť orgány činné v trestném řízení informovaly sdělovací prostředky o trestní věci poškozeného ještě před tím, než mu bylo doručeno usnesení o zahájení trestního stíhání, poskytly jim usnesení o zahájení trestního stíhání v plném znění, přepisy odposlechů a dílčí zjištění získaná v rámci vyšetřování. Právě tato skutečnost uvedený případ výrazně odlišuje od projednávané věci, v níž žádný takový excesivní způsob jednání orgánů činných v trestním řízení nebyl zjištěn. Odlišná je i povaha trestní věci i dopady trestního stíhání do osobnostní sféry poškozeného. Ve věci sp. zn. 26 C 297/2011 šlo o trestný čin krácení daně, poplatku a podobné dávky podle § 148 odst. 1 a odst. 3 trestního zákona, trestní stíhání trvalo 8 let, což bylo hodnoceno jako nepřiměřeně dlouhá doba, tamní žalobce byl ohrožen trestem až 8 let. Tamní žalobce vykonával povolání advokáta, pročež trestní řízení bylo a je negativně vnímáno nejen okolím, jeho klienty, spolupracovníky, ale i širokou veřejností, což se také projevilo v odlivu klientů. Odešli spolupracovníci, bylo třeba propouštět zaměstnance. Tamní žalobce musel čelit neustálým útokům ze strany i zcela cizích lidí, kteří si na něj udělali názor na základě sdělení médií nebo jen názor médií převzali, jako renomovaný advokát přednášející na vysoké škole, tedy osoba veřejně činná, se v důsledku trestního stíhání dostal v očích veřejnosti do oblasti nedůvěryhodných osob. V důsledku trestního stíhání začal mít žalobce psychické problémy a těžce snášel skutečnost, že je proti němu vedeno trestní řízení, významně byl narušen i jeho osobní život a vztahy mezi přáteli. Celou situaci v negativním smyslu umocnila medializace věci. Soud shledává zásadní rozdíl v závažnějších profesních dopadech oproti žalobkyni, výrazné medializaci věci a delší době trvání trestního stíhání. Jde-li o případ pod sp. zn. 19 C 6/2012, kde byl rovněž trestně stíhán advokát, trestní stíhání bylo vedeno pro trestný čin poškozování věřitele podle § 256 odst. 1 písm. c), odst. 4 trestního zákona ve formě účastenství. Trestní stíhání trvalo delší dobu než u žalobkyně (9 let a 4 měsíce), poškozenému hrozil stejný trest jako žalobkyni. Oproti žalobkyni byly u poškozeného shledány výraznější dopady do profesní sféry, kdy mu byl v důsledku trestního stíhání po dobu téměř 2 let pozastaven výkon advokacie, jeho dobré jméno doznalo značné úhony, klienti se od něj odvraceli a jeho samostatná advokátní praxe posléze zkrachovala, pročež byl nucen se poté nechat zaměstnat v jiné advokátní kanceláři, což se odrazilo též v jeho osobní sféře v podobě změny povahy a sféře rodinné, když manželka byla na mateřské dovolené s malým dítětem, tedy ekonomicky na něm závislá. Rovněž ve věci sp. zn. 10 C 284/2011 trestní stíhání trvalo delší dobu než u žalobkyně (přibližně 9,5 roku), šlo o poškozování věřitele podle § 256 odst. 1 písm. b), odst. 4 tr. zákoníku, hrozil trest odnětí svobody 2 až 8 let, došlo k zásahu do profesního života, tamní žalobce byl advokátem a akademickým pracovníkem. Na rozdíl od žalobkyně byla u poškozeného provedena domovní prohlídka a prohlídka jiných prostor, a to advokátní kanceláře, došlo k vzetí do vazby, věc byla výrazněji medializována. 37) K nároku na náhradu nemajetkové újmy za nepřiměřenou délku řízení. 38) Délka řízení je ve smyslu judikatury Evropského soudu pro lidské práva nepřiměřená tehdy, neodpovídá-li složitosti, skutkové a právní náročnosti projednávané věci a zároveň tkví v příčinách vycházejících z působení státu (tj. soudu) v projednávané věci, nikoliv stěžovatele, příp. od něj odlišných účastníků řízení. Evropský soud pro lidská práva ve své judikatuře upřednostňuje celkový pohled na řízení, posuzuje řízení s přihlédnutím ke všem okolnostem jako celek (srov. rozsudek Evropského soudu pro lidská práva ve věci Slezák a ostatní proti České republice ze dne [datum]) a průtah, jenž se vyskytne jen v určité fázi řízení, toleruje za předpokladu, že celková doba řízení nebude nepřiměřená (srov. rozsudek Evropského soudu pro lidská práva ve věci Žirovnický proti České republice ze dne [datum]). Naopak i v řízení, v němž soud činil úkony v přiměřených lhůtách a jeho postup byl plynulý, lze konstatovat porušení práva na projednání věci v přiměřené lhůtě tehdy, když se s přihlédnutím ke všem okolnostem celková doba řízení přesto jeví nepřiměřeně dlouhou (srov. rozsudek Evropského soudu pro lidská práva ve věci Kubizňáková proti České republice ze dne [datum]). 39) Kritéria § 31a odst. 3 OdpŠk se použijí i na zjištění, zda byla délka řízení přiměřená. 40) Celková délka posuzovaného řízení činila 6 let, konkrétně ode dne doručení usnesení o zahájení trestního stíhání žalobkyni dne [datum] (po změně skutkových tvrzení žalobkyní) do právní moci zprošťujícího rozsudku [datum]. 41) Řízení probíhalo na dvou stupních soudní soustavy. Ve věci rozhodoval třikrát soud I. stupně a třikrát odvolací soud. V přípravném řízení státní zástupce rozhodoval o stížnostech obviněných proti usnesení o zahájení tr. stíhání a proti zajištění nemovitostí. 42) Žalobkyně byla v posuzovaném řízení trestně stíhána pro spáchání tr. činu podvodu dle § 209 odst. 1, 4 písm. d) tr. zákoníku jako účastník dle § 24 odst. 1 písm. c) tr. zákoníku. Trestné činnosti se žalobkyně měla dopustit v souvislosti se svou profesní činností při ověřování podpisů. V řízení byly stíhány celkem tři osoby, z čehož jedna osoba byla v průběhu řízení umístěna do výkonu trestu odnětí svobody. Zjištění skutkového stavu si s ohledem na povahu trestného činu a výši způsobené škody vyžádalo široké dokazování zahrnující listinné důkazy, výslechy mnoha svědků, vyžádání součinnosti od třetích osob, ustanovování obhájců a znalecké zkoumání včetně doplňku znaleckého posudku. V průběhu řízení byly rovněž zajištěny nemovitosti. Posuzované řízení tedy bylo nepochybně řízením s vyšší mírou složitosti skutkové i procesní. 43) Soud shledal v postupu orgánů činných v trestním řízení menší prodlevy, a to zejm. v odvolacím řízení. Spis byl předložen odvolacímu soudu dne [datum] a k nařízení veřejného zasedání došlo [datum], tj. průtah více než 6 měsíců, rovněž v prvním odvolacím řízení byl spis předložen odvolacímu soudu dne [datum] a teprve dne [datum] soud rozhodl v neveřejném zasedání, tj. průtah 9 měsíců, taktéž v druhém odvolacím řízení spis předložen odvolacímu soudu [datum] a soud rozhodl v neveřejném zasedání dne [datum], tj. průtah 6 měsíců. V ostatním průběhu byl postup soudů a dalších OČTŘ plynulý a nebylo shledáno období nedůvodné nečinnosti. Zároveň nebylo možné, aby soud provedl všechny důkazy na jediném hlavním líčení, neboť řízení vyžadovalo velmi široké dokazování a zároveň obhajoba i státní zástupce doplňovali své návrhy na dokazování v průběhu řízení. 44) Soud neshledal podíl žalobkyně na délce řízení. K odročení hlavního líčení ze strany žalobkyně, resp. jejího obhájce, došlo v důsledku omluvené zdravotní indispozice v souvislosti s onemocněním koronavirem. 45) Dle ustálené judikatury je vyšší význam předmětu řízení presumován u řízení, která mají pro jejich účastníky zvýšený význam, jako např. věci trestní, věci péče o nezletilé, pracovněprávní spory, věci osobního stavu aj. Nejde-li o vyjmenované případy domněnky vyššího významu předmětu pro poškozeného, je pro něj význam předmětu řízení standardní (srov. usnesení Nejvyššího soudu ČR ze dne [datum], sp. zn. 30 Cdo 515/2014, usnesení Nejvyššího soudu ČR ze dne [datum], sp. zn. 30 Cdo 2542/2014). V daném případě se jednalo o trestní řízení s osobou žalobkyně coby trestně stíhané. Tedy se jednalo o řízení, s nímž je již v obecné rovině spojováno významnější působení do poměrů účastníka, a význam řízení tudíž byl pro žalobkyně zvýšený. 46) Soud vzal do úvahy všechna shora uvedená kritéria jednotlivě i v jejich souhrnu a dospěl k závěru, že v posuzovaném řízení došlo k porušení práva žalobkyně na projednání věci v přiměřené lhůtě, neboť celková délka řízení byla s ohledem na shora uvedené závěry nepřiměřená. Sama délka řízení 6 let, přičemž šlo o trestní řízení, vypovídá o nepřiměřené délce řízení. Nutno konstatovat, že na délce řízení se podílel odvolací soud, neboť v řízení byla zjištěna období nekoncentrovaného postupu soudů. I uvedená „nečinnost“ soudu zapříčinila, že v posuzovaném řízení došlo k porušení práva žalobkyně na přiměřenou délku řízení, neboť řízení jako celek neodpovídá dobou svého trvání času, v němž je možné skončení řízení v obdobné věci zpravidla očekávat a v důsledku toho došlo ke vzniku nemajetkové újmy žalobkyně. 47) Došlo tedy k nesprávnému úřednímu postupu představovanému jeho nepřiměřenou délkou a tím k porušení práva žalobkyně na projednání věci v přiměřené lhůtě a v důsledku toho ke vzniku nemajetkové újmy. Újmu v tomto případě pak bylo na místě odškodnit v penězích, neboť soud neshledal podíl žalobkyně na délce řízení ve smyslu obstrukčního chování či zneužití práva. 48) Ke stanovení výše odškodnění přistoupil soud v souladu se stanoviskem občanskoprávního a obchodního kolegia Nejvyššího soudu ČR ze dne [datum], sp. zn. Cpjn 206/2010. Nejvyšší soud pro poměry České republiky považuje za přiměřené, jestliže se tato základní částka pohybuje v rozmezí 15 000 až [částka] za první dva roky řízení a dále pak za každý další rok řízení. Vzhledem k tomu, že celková doba trvání řízení činila 6 let, tedy nebyla výrazně vysoká, soud stanovil základní částku při spodní hranici uvedeného intervalu – tedy [částka]. Za první 2 roky řízení přísluší žalobkyni polovina této částky (celkem [částka]), za každý další rok [částka] (tj. celkem [hodnota] x [částka]). Součinem základní částky a celkové doby řízení soud dospěl k částce ve výši [částka]. 49) Výslednou částku soud následně s ohledem na kritéria ust. § 31a odst. 3 OdpŠk upravil, a to jejím snížením o 20 % za složitost věci (procesní, právní i skutková), zvýšením o 10 % pro vyšší význam předmětu řízení pro žalobkyni (žalobkyně byla trestně stíhána) a naopak snížením o 10 % pro počet stupňů soudní soustavy, na kterých bylo rozhodováno. Pro postup soudu základní částka nebyla upravena, neboť nekoncentrovaný postup se projevil v samotném závěru o nepřiměřené délce řízení. Soud proto základní částku [částka] po zohlednění všech výše zmíněných kritérií snížil o 20 % a nemajetkové újmě tak odpovídá odškodnění ve výši [částka]. 50) S ohledem na shora uvedené soud shledal žalobu důvodnou co do částky [částka] ([částka] a [částka]) a ve zbytku ji zamítl. 51) Žalovaná se dostala do prodlení dne [datum], tj. den následující po uplynutí šestiměsíční lhůty k mimosoudnímu projednání nároku ve smyslu § 15 OdpŠk, přičemž žalobkyně uplatnila nároky u žalované dne [datum] a šestiměsíční lhůta uplynula dne [datum]. Ve výroku I. tak soud uložil žalované povinnost zaplatit žalobkyni i zákonný úrok z prodlení z přiznané částky od [datum] do zaplacení. Soud zamítl žalobu i co do požadovaného příslušenství z celé nárokované částky v období od [datum] do [datum], neboť v tu dobu žalovaná nebyla v prodlení. 52) O náhradě nákladů řízení soud rozhodl dle § 142 odst. 2 o. s. ř., potažmo dle § 146 odst. 2 o. s. ř. Žalobkyně byla v řízení zcela úspěšná ohledně obou uplatněných nároků. V daném případě, kdy žalobkyně uplatnila jednou žalobou dva nároky na náhradu nemajetkové újmy, to pak znamená, že se za tarifní hodnotu považuje částka [částka] dle § 9 odst. 4 advokátního tarifu. 53) Žalobkyni vznikly náklady v celkové výši [částka], které jsou tvořeny - zaplaceným soudním poplatkem ve výši [částka], - 2x odměnou právní zástupkyně za 2 úkony právní služby (převzetí a příprava zastoupení a sepis vyjádření ze dne [datum]) dle § 7 bodu 5. advokátního tarifu v celkové výši [částka] (2x [částka]), když za tarifní hodnotu byla dle § 8 odst. 1 a § 9 odst. 4 advokátního tarifu vzata částka [částka], přičemž žalobkyně byla právně zastoupena až od [datum], - 2x paušální náhradou hotových výdajů právní zástupkyně za 2 úkony právní služby dle § 13 odst. 4 advokátního tarifu v celkové výši [částka] (2x [částka]), - 3x náhrada režijních paušálů dle § 151 odst. 3 o.s.ř. podle vyhlášky č. 177/1996 Sb. (podání žaloby, příprava na jednání a účast na jednání soudu dne [datum]) v celkové výši [částka] (3x [částka]). 54) O lhůtě soud rozhodl podle § 160 odst. 1 části věty za středníkem o. s. ř. Soudu je z jeho činnosti známo, že lhůta patnácti dnů odpovídá organizačním podmínkám čerpání peněžních prostředků ze státního rozpočtu, jimiž se žalovaná jako organizační složka státu řídí.

Poučení