27 Co 366/2024-79

Plný text

Krajský soud v Hradci Králové – pobočka v Pardubicích rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Jaroslava Chmelíka, Ph.D., a soudců Mgr. Pavla Hradeckého a JUDr. Martina Tomka ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně , narozená dne Datum narození žalobkyně , IČO IČO žalobkyně bytem Adresa žalobkyně zastoupená advokátkou Jméno advokátky sídlem Adresa advokátky proti žalovanému: Jméno žalovaného ., IČO IČO žalovaného sídlem Adresa žalovaného zastoupený advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta zaplacení 142 647,93 Kč s příslušenstvím, o odvolání žalovaného proti rozsudku Okresního soudu v Ústí nad Orlicí ze dne 3. 9. 2024, č. j. 214 C 1/2024 – 47,

I. Rozsudek okresního soudu se v části výroku I, jíž byla žalovanému uložena povinnost zaplatit žalobkyni částku 58 600 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku, potvrzuje.

II. Ve zbývající části výroku I, jíž byla žalovanému uložena povinnost zaplatit žalobkyni částku 84 047,93 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku, se rozsudek okresního soudu mění tak, že v tomto rozsahu se žaloba zamítá.

III. Žalobkyně je povinna nahradit žalovanému náklady za řízení před okresním soudem v částce 7 754 Kč, do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám advokáta žalovaného.

IV. Žalobkyně je povinna nahradit žalovanému náklady odvolacího řízení v částce 4 418 Kč, do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám advokáta žalovaného.

1. Okresní soud shora označeným rozsudkem uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni 142 647,93 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku (výrok I) a nahradit žalobkyni náklady řízení 57 930,22 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám zástupce žalobkyně (výrok II).

2. V odůvodnění rozsudku okresní soud uvedl, že žalobkyně se domáhala po žalovaném uvedené částky s tvrzením, že jednáním žalovaného jí byla způsobena škoda v této výši. Tvrdila, že se žalovaným jednala o koupi nemovitosti, a to prostřednictvím svého manžela, přičemž kupní cena byla předjednána na částku , částka, . Dne , datum, jednatel žalovaného tuto cenu prostřednictvím SMS potvrdil. Dne , datum, jednatel žalovaného elektronicky sdělil, že pokud se nic nezmění, může být smlouva podepsána v pondělí nebo v úterý a , datum, byl potvrzen termín podpisu smlouvy na , datum, . Dne , datum, však jednatel žalovaného telefonicky sdělil manželovi žalobkyně, že se rozhodl smlouvu neuzavřít, což následně potvrdil i e-mailem.

3. Žalobkyně z důvodu očekávaného uzavření smlouvy se žalovaným utlumila jiné své aktivity, koupi jiných pozemků, na kterých chtěla postavit novou budovu k podnikání. Za účelem výstavby budovy byly zadány projekční práce, které po dohodě, že koupí nemovitost žalovaného, byly ukončeny. Za předčasné ukončení těchto projekčních prací, jejichž výsledek byl pro žalobkyni již nepotřebný, zaplatila žalobkyně 84 047,93 Kč, resp. jde o část zálohy, která jí nebyla vrácena společností , právnická osoba, (dále jen , právnická osoba, .). Současně žalobkyně vynaložila 58 000 Kč za právní služby. Protože žalovaný bez spravedlivého důvodu zmařil uzavření kupní smlouvy, je povinen z titulu předsmluvní odpovědnosti uvedené částky jako škodu vzniklou žalobkyni zaplatit.

4. Žalovaný s žalobou nesouhlasil. Uvedl, že měl spravedlivý důvod k ukončení kontraktačních jednání, neboť požadoval vyšší cenu. Takovou, která byla sdělena na počátku jednání. I pro případ, že by základ nároku byl důvodný, výše požadované částky neodpovídá kritériím ust. § 1729 odst. 2 o.z. Ztrátu by měly tvořit zejména náklady na jednání. Žalobkyně tudíž nemůže mít právo na náklady, které vynaložila za práci společnosti , právnická osoba, . S tímto subjektem žalobkyně a její manžel uzavřeli smlouvu až dne , datum, . Tedy v době, když probíhala jednání mezi účastníky tohoto řízení. Mohli (a měli) tudíž vyčkat na výsledek jednání se žalovaným, nikoliv souběžně uzavírat smlouvu na projekt zcela jiného objektu. Částku takto zaplacenou proto podle žalovaného nelze považovat jako částku vynaloženou v souvislosti s protiprávním jednáním žalovaného. Za nepřiměřenou pak žalovaný považuje též výši odměny advokáta za zpracování smlouvy, která sice odpovídá advokátnímu tarifu, ten se však uplatňuje pouze v případě, kdy se klient a advokát o odměně nedohodnou.

5. Žalobkyně k výhradám žalovaného poznamenala, že žalovaný původně žádal za nemovitost cenu o , částka, vyšší, i proto žalobkyně jednala s projektantem o jiném záměru. Následně se strany dohodly na částce , částka, , a proto žalobkyně sdělila dalším prodávajícím, že o jejich pozemek nadále zájem nemá a současně ukončila i práce zadané společnosti , právnická osoba, . Vše uvedené proběhlo po datu , datum, . Za této situace bylo nemyslitelné, aby žalobkyně opětovně oslovovala stejné prodávající. O ukončení spolupráce žalobkyně , právnická osoba, . informovala dne , datum, .

6. Okresní soud po provedeném dokazování, kdy se seznámil s obsahem listin předložených či označených účastníky k prokázání jejich skutkových tvrzení, dospěl k závěru, že žalobu je třeba považovat za opodstatněnou.

7. Z provedeného dokazování podle okresního soudu vyplynulo, že žalovaný je vlastníkem pozemku č. st. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, , jehož součástí je stavba, a dále pozemků p. č. , hodnota, , , Anonymizováno, a , Anonymizováno, . Jednatelem žalovaného je , jméno FO, . Dne , datum, zaslal jednatel žalovaného manželovi žalobkyně sdělení – „o.k. , Anonymizováno, mil., smlouva od , datum, , nastěhování možné do konce roku , Anonymizováno, “. Dne , datum, byl zaslán návrh smlouvy zpracované , tituly před jménem, , jméno FO, , smlouvy byly zaslány zpět opravené, dále byly provedeny drobné změny a , datum, byly dokončeny dopracované smlouvy bez č. účtu. Dne , datum, , jméno FO, sdělil, že je možné smlouvu podepisovat v pondělí nebo úterý příští týden a , datum, bylo domluveno, že k podpisu dojde dne , datum, . Dne , datum, však zaslal jednatel žalovaného e-mail, kde uvádí, že jak již sdělil telefonicky, rozhodl se dále nepokračovat v jednáních o prodeji nemovitosti. Žalobkyně za právní služby advokátní kanceláři , jméno FO, , Anonymizováno, ., Anonymizováno, , Anonymizováno, . zaplatila bez DPH částku 58 600 Kč, s DPH šlo , částka, . Současně bylo prokázáno, že žalobkyně s manželem uzavřela smlouvu o budoucí smlouvě o dílo, smlouvu o dílo na projektovou dokumentaci a smlouvu příkazní dne , datum, se společností , právnická osoba, . Manžel žalobkyně dne , datum, sdělil jmenované společnosti, že se žalobkyni podařilo najít jiné řešení s koupí hotové nemovitosti a nebudou tak schopni naplnit podmínky smlouvy. Proto žádají o vyúčtování provedených prací. Ze strany žalobkyně šlo o reakci na žádost o zaplacení zálohy 170 000 Kč, když předtím probíhala komunikace stran možnosti projektu, a to až do , datum, . Žalobkyně předmětnou zálohu , datum, zaplatila a dne , datum, projektant sdělil, že je možné spolupráci ukončit, nicméně ze zaplacené zálohy byla vrácena toliko částka 68 302 Kč. Smlouva mezi žalobkyní a společností , právnická osoba, . byla ukončena ke dni , datum, .

8. Po stránce právní okresní soud věc posoudil dle příslušných ustanovení zák. č. 89/2012 Sb., ve znění pozdějších předpisů (občanského zákoníku, dále jen o.z.), zejména ust. § 1729 o.z. a ve svých úvahách zohlednil i judikaturu Nejvyššího soudu, zejména rozhodnutí sp. zn. 23 Cdo 3306/2021, 23 Cdo 3689/2020, 32 Cdo 2197/2020 či 25 Cdo 856/2018.

9. Z judikatury i komentářové literatury podle okresního soudu vyplývá, že vznik odpovědnosti za újmu vzniklou ukončením kontraktačního jednání bez spravedlivého důvodu ve smyslu ust. § 1729 o.z. by měl být při respektování principu autonomie vůle spíše výjimkou a jako spravedlivý důvod by proto měla být posouzena každá racionální úvaha jednající strany, vycházející z objektivní skutečnosti, ale i z obhajitelného subjektivního přesvědčení podloženého konkrétními okolnostmi v daném místě a čase. Z komentářové literatury pak podle okresního soudu vyplývá, že ztrátu z neuzavřené smlouvy by měly tvořit zejména vynaložené náklady jednání o takové smlouvě a ušlý zisk z takové smlouvy. Poškozený by se neměl dostat do lepšího postavení, než kdyby smlouvu uzavřel.

10. Podle okresního soudu tyto předpoklady byly v posuzované věci naplněny.

11. Ve věci bylo nesporné, že účastníci jednali o uzavření kupní smlouvy, ujednali si veškeré náležitosti včetně ceny a den před plánovaným podpisem žalovaný sdělil, že smlouvu neuzavře, protože kupní cena je dle jeho názoru nízká. Takovéto jednání lze jistě podřadit pod nepoctivé jednání dle ust. § 1729 odst. 1 o.z. Jestliže důvodem neuzavření smlouvy bylo, že se žalovaný rozmyslel, protože vyjednaná kupní cena mu přišla nízká, pak takové jednání je žalobkyní neočekávatelné, a proto také nepoctivé. Základ nároku žalobkyně je tedy podle okresního soudu dán.

12. Ohledně výše požadované škody pak okresní soud dovodil, že i částky žádané žalobkyní je třeba považovat za opodstatněné a přiměřené.

13. Žalovaný předně namítal příliš vysokou odměnu advokáta, kdy dle jeho přesvědčení mohla být smluvně určena v nižší částce. Podle okresního soudu je však nepochybné, že výše odměny za přípravu smlouvy zcela odpovídá příslušným ustanovením advokátního tarifu (vyhl. č. 177/1996 Sb., ve znění pozdějších předpisů). Jedná se o odměnu odpovídající a je věcí účastníků, že byla sjednána a zaplacena jako odměna mimosmluvní.

14. Pokud pak jde o náklady na projekt stavby jiné nemovitosti na jiném pozemku, tak z časového hlediska je zřejmé, že ukončení této aktivity, jednání se společností , právnická osoba, ., žalobkyně učinila po dohodě se žalovaným ohledně kupní ceny nemovitosti. V tomto okamžiku pro ni ztratilo význam, aby pokračovala v projektu na jinou nemovitost. V důsledku jednání žalovaného však žalobkyně ztratila nejen možnost koupit nabízenou nemovitost, ale i možnost využít projekt, který byl ukončen. Žalobkyně v naději na realizaci obchodu se žalovaným ukončila jednání s jiným obchodním partnerem a následně ji jednání žalovaného postavilo do situace, kdy neměla žádnou možnost nákupu nemovitosti. Právě jednáním žalovaného byla zapříčiněna existence, resp. vznik škody na straně žalobkyně. Výše škody je pak vzhledem k zamýšlené výši kupní ceny nemovitosti velmi nízká, rozhodně není nepředpokládatelná. Je nepochybné, že škoda na straně žalobkyně byla zjevně způsobena neočekávaným a překvapivým jednáním žalovaného. Okresní soud proto žalobě vyhověl a ve věci úspěšné žalobkyni přiznal právo na náhradu nákladů řízení.

15. Proti rozsudku podal včas odvolání žalovaný.

16. Okresnímu soudu vytýkal, že i pro případ existence spravedlivého důvodu na straně žalobkyně, který však nebyl prokázán, soud nesprávně posoudil otázku existence a výše způsobené škody a dále příčinnou souvislost mezi jednáním žalovaného a vznikem takové škody. Z dikce ust. § 1729 odst. 2 o.z. plyne případná povinnost žalovaného nahradit škodu v rozsahu, který odpovídá „ztrátě z neuzavřené smlouvy v obdobných případech“. Limitem náhrady škody tedy není ztráta z neuzavřené kupní smlouvy, o které bylo jednáno v posuzované věci, nýbrž smlouvy neuzavřené v obdobných případech. To znamená v rámci obdobného odvětví, mezi subjekty v obdobném postavení, s obdobným předmětem plnění a podobnými smluvními ujednáními. Ztrátu z neuzavřené smlouvy pak tvoří vynaložené náklady jednání o smlouvě, čímž je chráněn subjekt, který jednání ukončil, před požadavkem náhrady škody v rozsahu, který nemohl rozumně předpokládat. V dané věci tak škodu na straně žalobkyně mohou tvořit maximálně náklady spojené se zpracováním návrhu kupní smlouvy advokátem, které jsou vyjádřeny odměnou vyfakturovanou žalobkyni za sepis smlouvy jejím synem, tedy částku ve výši 58 600 Kč bez DPH. Žalovaný má pochybnosti stran výše této účtované odměny, a to již s ohledem na blízký příbuzenský vztah mezi žalobkyní a advokátem zpracovávajícím návrh kupní smlouvy, ale je si vědom formální správnosti uvedeného vyúčtování.

17. Za zcela nesprávné však žalovaný považoval posouzení oprávněnosti druhého nároku žalobkyně, tedy náhradu škody ve výši ceny služeb uhrazených žalobkyní společnosti , právnická osoba, . Žalovaný tvrdí, že povinnost k zaplacení uvedené částky společnosti , právnická osoba, . by žalobkyni vznikl i v případě, že by kupní smlouva se žalovaným byla uzavřena. Je pak nerozhodné, zda by dle okresního soudu šlo v takovém případě o akceptovatelnou ztrátu, neboť podstatná je skutečnost, že ukončení spolupráce žalobkyně se společností , právnická osoba, . nenastalo v důsledku jednání žalovaného. Smlouva mezi žalobkyní a uvedenou společností byla uzavřena dne , datum, , tedy již v době, kdy probíhala jednání ohledně uzavření kupní smlouvy se žalovaným. Žalobkyně si musela být vědoma skutečnosti, že jeden z uvedených závazků nebude následně realizován. Žalobkyně tak mohla a měla vyčkat na výsledek jednání se žalovaným a smlouvu se společností , právnická osoba, . případně uzavřít až v okamžiku „nedohody“ se žalovaným, anebo smlouvu s touto společností uzavřít s odkládací či rozvazovací podmínkou. Žalovaný je přesvědčen, že mezi uzavřením dohody o ukončení spolupráce se společností , právnická osoba, . a jednáním žalované není dána příčinná souvislost. Žalobkyně sice sdělila uvedené společnosti svůj záměr ukončit spolupráci již dne , datum, , což však na posouzení věci ničeho nemění, neboť s tímto ukončením spolupráce mohla žalobkyně vyčkat až do okamžiku realizace podpisu smlouvy se žalovaným. Závěry okresního soudu o nemožnosti následného obnovení spolupráce se společností , právnická osoba, . ze strany žalobkyně považuje žalovaný za vágní a pro posouzení věci irelevantní. Žalovaný je přesvědčen, že popisované chování žalobkyně svědčí pouze o absenci potřebné míry opatrnosti, resp. o porušení prevenční povinnosti žalobkyně ve vztahu k předcházení vzniku škody. Jednání žalovaného tak není příčinou zaplacení uvedené částky společnosti , právnická osoba, . žalobkyní, tudíž nelze dovodit příčinnou souvislost mezi jednáním žalovaného a povinností žalobkyně uhradit jmenované společnosti příslušnou částku. Žalovaný proto navrhl, aby odvolací soud rozsudek okresního soudu změnil tak, že žaloba bude zamítnuta, případně nechť je žalovanému uložena povinnost zaplatit žalobkyni toliko částku 58 600 Kč.

18. Žalobkyně ve vyjádření k odvolání žalovaného uvedla, že sdílí závěry rozsudku okresního soudu a jím učiněné posouzení obou v žalobě uplatněných nároků považuje za správné. Okresní soud správně posoudil nárok žalobkyně na zaplacení nákladů vynaložených v souvislosti se zpracováním návrhu kupní smlouvy v částce 58 600 Kč bez DPH, když lze poznamenat, že advokátní tarif ani stavovské předpisy nestanoví povinnost účtovat odměnu za poskytnuté právní služby jako odměnu smluvní. Způsob ujednání odměny za právní služby je zcela na dohodě mezi advokátem a jeho klientem. Ostatně účtovaná odměna je zcela přiměřená hodnotě věci, která byla předmětem zpracovaného návrhu kupní smlouvy. Současně bylo prokázáno, že cena odpovídající výpočtu dle advokátního tarifu byla žalobkyní zaplacena. Tento dílčí nárok je zcela po právu a odvolání žalovaného v této části není důvodné.

19. Ohledně nároku žalobkyně na náhradu škody ve výši úhrady služeb společnosti , právnická osoba, . se žalobkyně ztotožňuje se závěrem okresního soudu, že ukončení této aktivity (spolupráce se společností) provedla žalobkyně po dohodě se žalovaným ohledně ceny nemovitostí. V tomto okamžiku pro ni ztratilo význam, aby pokračovala v projektu na jinou nemovitost, neboť předpokládala, že zakoupí nemovitost žalovaného. Žalobkyně byla připravena a ochotna nést tyto eventuální náklady ze svého v případě, že by došlo k uzavření smlouvy se žalovaným. Okresní soud přiléhavě poznamenal, že v takovém případě by se jednalo o akceptovatelnou ztrátu, s čímž žalobkyně byla srozuměna. V důsledku jednání žalovaného však žalobkyně nevlastní nejen dotčenou nemovitost, ale současně zbytečně vynaložila náklady na ukončení smlouvy se společností , právnická osoba, . Zdůraznit lze, že předsmluvní jednání byla ukončena v závěrečné fázi, a to de facto 24 hodin před podpisem smlouvy s odůvodněním, že podle přesvědčení žalovaného je kupní cena nepřiměřeně nízká. Žalobkyni vzniklá škoda tak byla evidentně způsobena právě neočekávaným a překvapivým jednáním žalovaného. Proto je naplněna příčinná souvislost mezi jednáním žalovaného a vznikem škody na straně žalobkyně. Žalobkyně se společností , právnická osoba, . jednala v době, kdy mezi žalobkyní a žalovaným ještě nepanovala shoda na výši kupní ceny, což je jedna ze základních náležitostí kupní smlouvy. Žalobkyně již vysvětlila a opakovaně zdůrazňuje, že měla potřebu nabýt nemovitost v co nejkratším čase, což bylo žalovanému známo. Žalobkyně ani její manžel, který se jednání účastnil, nemohli předpokládat, že žalovaný z původně požadované kupní ceny sleví, a to o částku , Anonymizováno, mil. Kč, protože kdyby žalovaný s kupní cenou , Anonymizováno, mil. Kč souhlasil již před , datum, (uzavřením smlouvy se společností , právnická osoba, .) žalobkyně by předmětnou smlouvu s touto společností neuzavírala. Pro realizaci jejího záměru by takové smlouvy nebylo třeba. Dohoda o výši kupní ceny byla mezi účastníky řízení uzavřena až , datum, a ihned bylo s ohledem na časové požadavky žalobkyně přistoupeno k přípravě návrhu kupní smlouvy. O této skutečnosti byla také neprodleně, a to dne , datum, manželem žalobkyně informována společnost , právnická osoba, . s tím, že její služby již nebudou potřeba. Žalobkyně se tak snažila minimalizovat další případné škody, které by vznikaly v důsledku „marně“ vykonávané práce na projektu, který již neměl být realizován právě s ohledem na uzavřené jednání se žalovaným. Smlouvu se společností , právnická osoba, . žalobkyně uzavřela v době, kdy jednání se žalovaným byla v patové situaci z důvodu neshody na kupní ceně a ze strany žalovaného nebylo ani nijak naznačeno, že by se o výši kupní ceny dalo ještě mezi smluvními stranami jednat. Naopak smlouva se společností , právnická osoba, . pak byla jednostranně ukončena v okamžiku, kdy se jevilo s pravděpodobností hraničící s jistotou, že kupní smlouva mezi smluvními stranami uzavřena bude. Za této situace nemělo smyslu nechat společnost , právnická osoba, . nadále pracovat na smluvním zadání, neboť by pouze docházelo k navýšení nákladů, které by žalobkyně byla povinna společnosti uhradit.

20. Z pohledu žalobkyně se žalovaný snaží své odpovědnosti zbavit a vyvinit se pouhým tvrzením, že žalobkyně s realizací svých plánů na koupi nemovitosti dostatečně nevyčkávala na to, zda žalovaný nezmění svůj názor, což je z pohledu žalobkyně zcela nedostatečné. I v tomto dílčím směru lze podle žalobkyně rozsudek okresního soudu považovat za věcně správný. Navrhla proto, aby odvolací soud rozsudek potvrdil a žalobkyni přiznal právo na náhradu nákladů řízení.

21. Krajský soud přezkoumal rozsudek okresního soudu i řízení, které jeho vydání předcházelo (§ 212, 212a o.s.ř.), a to ze všech v úvahu přicházejících odvolacích důvodů, a dospěl k závěru, že odvolání žalovaného je dílem opodstatněné.

22. Okresní soud v posuzované věci dospěl z provedeného dokazování ke správnému a v zásadě mezi účastníky nespornému skutkovému závěru, že žalobkyně vyjednávala se žalovaným o uzavření kupní smlouvy týkající se nemovité věci, o níž žalobkyně měla zájem a současně paralelně vedla jednání se společností , právnická osoba, ., kterou oslovila spolu se svým manželem , tituly před jménem, , jméno FO, v době, kdy se jevilo, že jednání se žalovaným nepovedou k žalobkyní očekávanému výsledku. Okresní soud při právním posouzení zjištěného skutkového stavu vycházel z ust. § 1729 odst. 1 a 2 o.z., a dospěl k závěru, že jednání žalovaného, který po dohodě se žalobkyní stran veškerých náležitostí kupní smlouvy včetně ceny den před plánovaným podpisem sdělil, že smlouvu neuzavře, protože kupní cena je nízká, lze nepochybně podřadit pod nepoctivé jednání dle ust. § 1729 odst. 1 o.z. Žalovaný se ve vztahu k žalobkyni zachoval neočekávatelně, a proto též nepoctivě, přičemž podle okresního soudu oba v žalobě uplatněné škodní nároky (nárok na úhradu odměny advokáta za provedené právní služby a zaplacení části projekčních prací společnosti , právnická osoba, .) jsou žalobkyní požadovány důvodně.

23. Odvolací soud tento závěr okresního soudu nesdílí zcela, a to z následujících důvodů.

24. V posuzované věci se žalobkyně domáhá po žalovaném nároku na náhradu škody vycházeje z institutu předsmluvní odpovědnosti (culpa in contrahendo) s tvrzením, že žalovaný ukončil jednání o uzavření kupní smlouvy bez spravedlivého důvodu. K naplnění vzniku odpovědnosti za škodu způsobenou v předsmluvním stádiu z důvodu bezdůvodného ukončení jednání o smlouvě je nezbytné naplnění předpokladu protiprávnosti jednání jedné ze stran, čímž lze v poměrech předsmluvní odpovědnosti za škodu rozumět zejména překvapivé ukončení jednání bez spravedlivého důvodu (tedy důvodu, který druhá strana nemohla rozumně předpokládat a uzavření smlouvy bylo lze bez jakýchkoliv pochybností očekávat). Druhým předpokladem je pak vznik škody, který je v těchto případech limitován do výše odpovídající ztrátě z neuzavření smlouvy, čemuž lze rozumět spíše jako „škodě z neuzavření smlouvy“. Dalším předpokladem je příčinná souvislost mezi protiprávním jednáním a vznikem škody, a posledním předpokladem je pak zavinění, a to ve formě úmyslu nebo nedbalosti. Zavinění u předsmluvní odpovědnosti spočívá ve vytvoření legitimního očekávání druhé strany v reálné uzavření smlouvy, o níž účastníci jednají.

25. K otázce předsmluvní odpovědnosti z titulu ukončení jednání o uzavření smlouvy bez spravedlivého důvodu se ještě před účinností zák. č. 89/2012 Sb. vyjadřovala rozhodovací praxe soudů, přičemž stěžejním základem pro výklad tohoto typu předsmluvní odpovědnosti je rozhodnutí NS ČR sp. zn. 29 Odo 1166/2004 ze dne 11. 10. 2006. K tomu, kdy lze jednání jedné ze stran považovat za protiprávní, pakliže jednání o uzavření smlouvy dospělo do stádia, kdy jedna ze stran byla v důsledku chování druhé strany v dobré víře, že smlouva bude uzavřena a druhá strana ukončila jednání o uzavření smlouvy, aniž by k tomu měla legitimní důvod, se Nejvyšší soud vyjádřil v rozhodnutí sp. zn. 25 Cdo 127/2007, 25 Cdo 4147/2008, 25 Cdo 2863/2012 či 25 Cdo 127/2007. Nový občanský zákoník dosavadní závěry judikatury v zásadě přebral a k institutu předsmluvní odpovědnosti se Nejvyšší soud vyjádřil kupříkladu v rozhodnutí sp. zn. 25 Cdo 5233/2014 či 33 Cdo 5660/2016.

26. S ohledem na charakter předsmluvní odpovědnosti, která je subjektivní, lze uzavřít, že škůdce odpovídá pouze za zaviněnou škodu. Důkazní břemeno tedy ponese především žalobce a bude záležet na tom, jak prokáže vznik takové odpovědnosti, příčinnou souvislost mezi vzniklou škodou a jednáním druhé strany porušující zákonnou (předsmluvní) povinnost. Současně však nelze přehlédnout, že uvedená skutková podstata předsmluvní odpovědnosti favorizuje ochranu dobré víry a princip poctivého jednání v právním styku nad principem smluvní autonomie (svobody neuzavřít smlouvu) a jako výjimku ze zásady smluvní volnosti je předmětné ustanovení nutno vykládat a aplikovat restriktivně. Je tak zjevné, že škodu lze požadovat pouze ve vztahu k době, kdy trvá dobrá víra poctivé strany, což jinými slovy znamená, že nelze nárokovat škodu na základě skutečností vzniklých od okamžiku, kdy musí být poškozené straně zřejmé, že nepoctivá strana smlouvu neuzavře. Ztrátu z neuzavřené (neuzavření) smlouvy by měly tvořit vynaložené náklady jednání o takové (neuzavřené) smlouvě a případně ušlý zisk z této smlouvy. Tím je škůdce chráněn před požadavkem náhrady újmy v rozsahu, který nemohl rozumně předpokládat. Poškozený (žalobce) by se tudíž neměl dostat do lepšího postavení, než kdyby smlouvu uzavřel.

27. S ohledem na úvahy výše rozvedené je pak možno konstatovat, že nárok žalobkyně na úhradu nákladů vynaložených v souvislosti s právními službami advokáta , tituly před jménem, , jméno FO, souvisejícími s přípravou kupní smlouvy se žalovaným lze bez jakýchkoliv pochybností považovat za opodstatněný. V tomto směru se lze s okresním soudem ztotožnit, že žalovaný neměl spravedlivý důvod k ukončení smluvního jednání, a náklady, které žalobkyně uhradila advokátní kanceláři, bez ohledu na skutečnost, že byly stanoveny dle advokátního tarifu (nikoliv jako smluvní náklady), je žalovaný povinen žalobkyni nahradit. V této části odvolací soud zcela sdílí závěry učiněné okresním soudem a veden zásadou stručnosti, proto v podrobnostech odkazuje na výstižné a přiléhavé závěry rozhodnutí okresního soudu.

28. Z tohoto důvodu odvolací soud rozsudek okresního soudu v části výroku I, ve které byla žalovanému uložena povinnost zaplatit žalobkyni částku 58 600 Kč, jako věcně správný potvrdil (§ 219 o.s.ř.).

29. Ohledně zbývající části v žalobě uplatněného nároku (co do částky 84 047,93 Kč), tedy nákladů, které žalobkyni vznikly v souvislosti s jednáním se společností , právnická osoba, . však odvolací soud dospěl k závěru odlišnému od soudu prvního stupně.

30. Ze zjištění okresního soudu vyplynulo a ostatně mezi účastníky nebylo ani sporným, že jednání mezi žalobkyní a žalovaným probíhala od září , Anonymizováno, a s ohledem na skutečnost, že zejména jednání o kupní ceně nemovitosti se nevyvíjela podle představ žalobkyně, nejpozději počátkem října žalobkyně spolu se svým manželem zahájila jednání se společností , právnická osoba, . Již dne , datum, uvedená společnost zasílá manželu žalobkyně , tituly před jménem, , jméno FO, návrhy smluv a dne , datum, žalobkyně podepsala se společností smlouvu o smlouvě budoucí, smlouvu o dílo na projektovou dokumentaci a smlouvu příkazní. To vše za paralelně probíhajících jednání se žalovaným, který z původně požadované kupní ceny , Anonymizováno, mil. slevil na částku , Anonymizováno, mil. Kč a k dohodě mezi účastníky o této výši kupní ceny došlo dne , datum, . Na výzvu společnosti , právnická osoba, . k uhrazení zálohy na smluvené práce pak manžel žalobkyně dne , datum, elektronicky sděluje společnosti, že situace se změnila a žalobkyně spolu s manželem smlouvy se společností neuzavřou. , datum, žalobkyně uhradila společnosti zálohu na provedené práce v částce 170 000 Kč a současně téhož dne žalovaný s odkazem na předcházející telefonní rozhovor žalobkyni sděluje, že kupní smlouvu neuzavře. Dne , datum, žalobkyně spolu s manželem uzavřela se společností , právnická osoba, . dohodu o ukončení a vypořádání závazků, z nichž plyne, že žalobkyně celkem zaplatila společnosti 84 047,93 Kč, které následně učinila předmětem tohoto řízení.

31. Podle odvolacího soudu je tak zjevné, že žalobkyni náklady z titulu smluv uzavřených se společností , právnická osoba, . vznikly již v okamžiku podpisu předmětných smluv. Jak okresní soud v zásadě výstižně poznamenal v odůvodnění svého rozhodnutí, pro žalobkyni se jednalo „akceptovatelnou ztrátu“, která se však následně, po ukončení jednání se žalovaným, stala pro žalobkyni neakceptovatelnou. Zavinění na vzniku těchto nákladů, žalobkyní tvrzené škody, však podle přesvědčení odvolacího soudu nelze spatřovat na straně žalovaného a nelze shledat příčinnou souvislost mezi jednáním žalovaného a škodou, která žalobkyni vznikla. To, že vinou žalovaného byla žalobkyně nucena uhradit náklady na právní služby související s přípravou kupní smlouvy, je nezpochybnitelné. Zavinění na vzniku nákladů, které žalobkyně byla nucena nést v souvislosti s ukončením jednání se společností , právnická osoba, ., však nelze přičítat žalovanému. Mezi jednáním žalovaného (neuzavřením kupní smlouvy se žalobkyní) a náklady smluvních jednání žalobkyně se společností , právnická osoba, ., nelze spatřovat příčinnou souvislost. Z pohledu odvolacího soudu jde spíše o určité podnikatelské riziko, kdy žalobkyně jako podnikatelka, profesionálka v oboru si nepochybně byla vědoma důsledku svých obchodních rozhodnutí, kterážto nelze (a to i v poměrech posuzované věci) přenášet zcela na smluvní partnery.

32. Odvolací soud proto ve zbývající části výroku I rozsudek okresního soudu změnil (§ 220 odst. 1 písm. a/ o.s.ř.) tak, že v uvedeném rozsahu žalobu zamítl.

33. O nákladech řízení, a to s ohledem na dílčí změnu rozsudku soudu prvního stupně i nákladech za řízení před okresním soudem, krajský soud rozhodl podle ust. § 224 odst. 2, § 142 odst. 2 o.s.ř. a v řízení před okresním soudem převážně úspěšnému žalovanému přiznal právo na náhradu nákladů řízení vůči žalované. S ohledem na skutečnost, že žalovaný byl úspěšný co do částky 84 047,93 Kč, tedy v 59 % předmětu řízení, a neúspěšný co do částky 58 600 Kč, tedy ve 41 % předmětu řízení, má právo na 18 % (59% - 41%) účelně vynaložených nákladů řízení.

34. Náklady za řízení před okresním soudem na straně žalovaného vycházeje z obsahu spisu pak tvoří odměna za celkem pět úkonů právní služby zástupce žalovaného, a to za převzetí věci a přípravu, 2x vyjádření k věci a účast za dvě jednání před okresním soudem po 6 820 Kč (§ 7 bod 5, § 8 odst. 1, § 11 odst. 1 vyhl. č. 177/1996 Sb., ve znění pozdějších předpisů, o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb) a k ní přináležejících pět paušálních náhrad hotových výdajů po 300 Kč (§ 13 odst. 4 vyhl. č. 177/1996 Sb.). S ohledem na skutečnost, že zástupce žalovaného je plátcem DPH je k uvedeným částkám nutno připočíst i 21% DPH (§ 137 odst. 3 o.s.ř.). Náklady žalovaného za řízení před okresním soudem tak dosáhly celkem 43 076 Kč, z nichž 18 % činí 7 754 Kč. Uvedenou částku je žalobkyně povinna nahradit žalovanému ve lhůtě tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám advokáta žalovaného (§ 160 odst. 1, § 149 odst. 1 o.s.ř.).

35. Náklady za řízení před odvolacím soudem na straně žalovaného jsou pak tvořeny odměnou za dva úkony právní služby zástupce žalovaného, a to za podání odvolání proti rozsudku okresního soudu a účast při jednání odvolacího soudu, vždy po 6 820 Kč (§ 7 bod 5, § 8 odst. 1, § 11 odst. 1 vyhl. č. 177/1996 Sb.) a k ní přináležejícími paušálními náhradami hotových výdajů v částce 300 Kč a za účast při jednání odvolacího soudu v částce 450 Kč (§ 13 odst. 4 vyhl. č. 177/1996 Sb.). S připočtením 21% DPH (§ 137 odst. 3 o.s.ř.) a žalovaným zaplaceného soudního poplatku z odvolání v částce 7 133 Kč činí celková výše nákladů řízení žalovaného 24 545 Kč. Z této částky činí 18 % 4 418 Kč, které je žalobkyně povinna nahradit žalovanému ve lhůtě tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám advokáta žalovaného (§ 160 odst. 1, § 149 odst. 1 o.s.ř.).