27 CO 4/2022-240

Plný text

Krajský soud v Hradci Králové – pobočka v Pardubicích rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Jaroslava Chmelíka, Ph.D. a soudců Mgr. Pavla Hradeckého a JUDr. Martina Tomka ve věci žalobce: osobní údaje žalobce sídlem adresa proti žalované: osobní údaje žalované sídlem adresa zastoupena advokátem titul jméno příjmení sídlem adresa o zaplacení částky 547 905,13 Kč s příslušenstvím, k odvolání žalované proti rozsudku Okresního soudu v Pardubicích ze dne 17. 9. 2021, č. j. 120 C 13/2020-214,

I. Rozsudek okresního soudu se potvrzuje.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů odvolacího řízení.

1. Okresní soud shora označeným rozsudkem uložil žalované povinnost zaplatit žalobci částku 547 905,13 Kč s příslušenstvím do 15 dnů od právní moci tohoto výroku rozsudku (výrok I.) a nahradit žalobci ve stejné lhůtě náklady řízení ve výši 30 696 Kč (výrok II.).

2. V odůvodnění rozsudku vysvětlil, že se žalobce domáhal po žalované zaplacení částky 547 905,13 Kč se zákonným úrokem z prodlení od 15. 9. 2019 do zaplacení. Tvrdil, že s žalovanou uzavřel dne (datum) smlouvu o dílo číslo [anonymizováno] [rok] [číslo] v rámci realizace veřejné zakázky„ [anonymizována tři slova] – I. etapa – realizace – stavební práce a strukturovaná kabeláž [anonymizována tři slova] [obec]“. Předmětem smlouvy bylo zajištění stavebních úprav souvisejících se zajištěním bezbariérovosti objektu a s rekonstrukcí a vybudováním [anonymizováno] a [anonymizováno]. Žalovaná se ve smlouvě zavázala, že do 15 kalendářních dnů od účinnosti smlouvy poskytne žalobci k zajištění svých závazků mimo jiné nepodmíněnou bankovní záruku. V případě porušení této povinnosti se zavázala zaplatit žalobci smluvní pokutu ve výši 0,5% z celkové ceny díla bez DPH za každý započatý den prodlení. Smlouva o dílo byla v registru smluv zveřejněna dne [datum]. Žalovaná předložila žalobci bankovní záruku až dne 29. 6. 2018, proto žalobci vznikl nárok na smluvní pokutu za [anonymizováno] dní prodlení žalované s jejím předložením. Žalobce doručil žalované originál smlouvy již dne [datum] a žalovaná se o účinnosti smlouvy musela dozvědět i z informativní datové zprávy z registru smluv. Prokazatelně byla rovněž dne 30. 5. 2018 vyzvána k převzetí stanoviště, k němuž došlo dne 15. 6. 2018.

3. Žalovaná navrhla z několika důvodů žalobu zamítnout. Tvrdila, že smlouva o dílo není platná a účinná, že návrh smlouvy byl podepsán oběma jednateli žalované a doručen žalobci již dne 30. 4. 2018, nicméně dne 21. 5. 2018 byl pracovník žalobce [titul] [příjmení] informován, že žalovaná nemůže smlouvu uzavřít, protože subdodavatel žalované, společnost [právnická osoba], odmítl s žalovanou uzavřít smlouvu o subdodávce. Nakonec tato subdodavatelská smlouva byla uzavřena až dne 2. 7. 2018 po intervenci [titul] [příjmení]. Žalovaná dále zpochybňovala zveřejněné znění smlouvy v registru smluv, neboť u jednatele žalované [titul] [jméno] [příjmení] nebyl žádný podpis, u jednatele [titul] [jméno] [příjmení], [titul] byl zakrytý a smlouva vůbec neobsahovala podpis statutárního zástupce žalobce. Nakonec žalovaná poukázala na pochybení žalobce, který žalované předal vyhotovení smlouvy o dílo až při předání staveniště dne 15. 6. 2018. Žalovaná sice již dne 12. 6. 2018 požádala [právnická osoba] o vystavení bankovní záruky, nicméně banka trvala na předložení originálu smlouvy. Z tohoto důvodu v důsledku opomenutí žalobce předala žalovaná bankovní záruku žalobci až dne 29. 6. 2018. Podle žalované je navíc výše smluvní pokuty v rozporu s dobrými mravy a soud by ji měl v souladu s judikaturou Nejvyššího soudu ČR (srov. sp. zn. 33 Cdo 5377/2017, sp. zn. 33 Cdo 1682/2007 a sp. zn. 33 Odo 438/2005) moderovat i s ohledem na skutečnost, že zajišťovala bankovní záruku ve výši 474 000 Kč.

4. Okresní soud provedl podrobné dokazování zejména listinnými důkazy, účastnickým výslechem jednatele žalované [titul] [jméno] [příjmení], [titul] a svědeckými výslechy zaměstnankyň žalobce i žalované. Ze smlouvy o dílo ze dne [datum] zjistil, že žalovaná měla pro žalobce zhotovit dílo spočívající v rekonstrukci a vybudování [anonymizováno] a [anonymizováno] v [anonymizováno] [obec] v [obec] za celkovou cenu ve výši 9 660 973,09 Kč včetně DPH. Žalovaná se ve smlouvě zavázala k zajištění svých závazků poskytnout žalobci neodvolatelnou a nepodmíněnou bankovní záruku na částku nejméně 474 000 Kč splatnou na první požádání do 15 kalendářních dnů od uzavření smlouvy o dílo. Pro případ porušení této povinnosti byla sjednána smluvní pokuta ve výši 0,5% z celkové ceny díla bez DPH za každý započatý den prodlení. Žalobce byl oprávněn od smlouvy odstoupit, pokud by bankovní záruka nebyla dodána do 20 dnů od podpisu smlouvy. Účastníci se ve smlouvě dohodli na povinnosti žalobce odeslat smlouvu ke zveřejnění v registru smluv bezodkladně po jejím uzavření. Smlouva nabyla účinnosti právě okamžikem zveřejnění v registru smluv, což se podle výpisu z registru smluv stalo dne [datum] v [údaj o čase] hodin. Z otisku smlouvy zveřejněné v registru smluv je zřejmé, že podpisy zástupců účastníků byly převážně anonymizovány, pouze nad řádkem jednatele žalované [titul] [jméno] [příjmení], [titul] se nacházelo několik nepřekrytých čar. Cena díla vyplývající ze smlouvy o dílo byla snížena dodatkem číslo 1 ze dne 30. 10. 2018 a následně dodatkem číslo 3 ze dne 29. 11. 2018 až na částku 6 848 814,14 Kč bez DPH (8 287 065,11 Kč včetně DPH). Z dodatku číslo 2 ke smlouvě o dílo nevyplynulo nic podstatného.

5. Z průvodního dokumentu žalobce k předmětné smlouvě o dílo soud prvního stupně zjistil, že je ve spodní části opatřen ručně psaným textem s datem [datum] a podpisem velmi podobným podpisu jednatele žalované [titul] [jméno] [příjmení], [titul]. Z potvrzení ze dne 30. 5. 2018 vyplynulo, že zaměstnankyně žalované, paní [jméno] [příjmení], převzala od zaměstnankyně žalobce, paní [jméno] [příjmení], dvě vyhotovení dokumentace pro provádění stavby. Technik odboru majetku a investic žalobce, paní [příjmení], byla před soudem prvního stupně slyšena jako svědek. Potvrdila, že dvě vyhotovení podepsané smlouvy o dílo předala jednateli žalované [titul] [jméno] [příjmení], [titul] ve své kanceláři. Nevzpomněla si, kdy se tak stalo, ale rozhodně to nebylo při předávání staveniště, jak uvedl při svém účastnickém výslechu [titul] [jméno] [příjmení], [titul]. Takto jednatelem žalované nastíněné verzi předání vyhotovení smluv o dílo sice nasvědčovala i předložená kopie listu [číslo] stavebního deníku s informací o předání dvou vyhotovení smluv o dílo dne 15. 6. 2018, nicméně svědkyně [příjmení] odmítla, že by tento list stavebního deníku podepsala, i když podpis vypadá podobně jako její vlastní. Z emailu této svědkyně ze dne 30. 5. 2018 vzal okresní soud za prokázané, že žalovanou vyzývala k převzetí staveniště dne 15. 6. 2018.

6. Ze smlouvy předložené v průběhu zadávacího řízení okresní soud zjistil, že návrh smlouvy o dílo podepsali oba jednatelé žalované s tím, že podpisy umístili vedle sebe. Výpisem z registru smluv bylo prokázáno, že žalobce zveřejnil předmětnou smlouvu o dílo dne [datum] v [údaj o čase] hodin. Ze žádosti ze dne 12. 6. 2018 vyplynulo, že žalovaná požádala [právnická osoba] o vystavení bankovní záruky dne 12. 6. 2018. To v rámci svědecké výpovědi potvrdila i ekonomka žalované, paní [jméno] [příjmení], která dále uvedla, že bankovní poradkyně k vystavení bankovní záruky požadovala předložení originálu smlouvy o dílo, který v té době nebyl k dispozici.

7. K pohybu smlouvy, respektive jejího návrhu, se vyjádřily i další svědkyně z okruhu zaměstnanců žalobce. Paní [jméno] [příjmení], asistentka vedoucího odboru majetku žalobce, popsala, že po zaevidování smlouvy se k ní vyjadřuje ekonomka, technik, právník a další příslušní zaměstnanci, což je zřejmé z průvodního dokumentu. Po podpisu [anonymizována dvě slova] svědkyně smlouvu naskenuje a vloží do programu [anonymizováno], ve kterém je vidět jakýkoliv úkon se smlouvou včetně nahlížení. Svědkyně [jméno] [příjmení], ekonomka odboru majetku žalobce, vysvětlila, že anonymizuje a zveřejňuje uzavřené smlouvy. Před zveřejněním musí být smlouva podepsaná a některé údaje z ní odstraněny. Jedná se například o podpisy. Jestliže podpis přesahuje přes řádek, tak může být anonymizován i kousek řádku. Pokud však podpis zasahuje do textu, ponechá se taková část podpisu, aby byl text vždy viditelný. Potvrzení o zveřejnění smlouvy přichází druhé smluvní straně do datové schránky.

8. Okresní soud měl z provedeného dokazování za prokázané, že účastníci uzavřeli předmětnou smlouvu o dílo, která byla měněna třemi dodatky k této smlouvě. Žalované se nepodařilo prokázat její tvrzení, že se smlouvou bylo manipulováno, že uzavřená smlouva se neshoduje se zněním smlouvy zveřejněným v registru smluv a že podpisy jednatelů žalované na smlouvě nejsou pravé. V průběhu řízení žalovaná netvrdila a neprokazovala, že by se od žalobce marně pokoušela získat vyhotovení předmětné smlouvy o dílo za účelem sjednání bankovní záruky. Před okresním soudem byly podány dvě protichůdné výpovědi. Svědkyně [příjmení] potvrdila, že jednateli žalované předala dvě vyhotovení smlouvy o dílo krátce po jejich podpisu ve své kanceláři, zatímco jednatel žalované, [titul] [příjmení], [titul], uvedl, že dvě vyhotovení smlouvy obdržel při převzetí staveniště dne 15. 6. 2018. Pro posouzení projednávané věci však není podle mínění soudu prvního stupně podstatné, kdy byla vyhotovení smlouvy o dílo předána žalované, protože smlouva nabyla účinnosti zveřejněním v registru smluv. Z výpovědi svědkyně [příjmení] přitom vyplynulo, že k žalované se dostala informace o zveřejnění smlouvy a nabytí její účinnosti.

9. Podle okresního soudu je tak zjevné, že účastníci dne 28. 5. 2018, kdy po předchozím podpisu jednatelů žalované podepsal smlouvu i [anonymizováno] žalobce, uzavřeli platně předmětnou smlouvu o dílo, která nabyla účinnosti dne [datum] zveřejněním v registru smluv. Platnost smlouvy se žalované nepodařilo zpochybnit. V této souvislosti je nepatřičný odkaz na ustanovení § 570 občanského zákoníku o právním jednání vůči nepřítomné osobě, protože o tom by bylo možné uvažovat jen v případě, že by smlouva ještě nebyla uzavřena. Na základě smlouvy o dílo byla žalovaná povinna předložit žalobci bankovní záruku do 15 kalendářních dnů od účinnosti smlouvy o dílo, tj. do [datum]. Mezi účastníky bylo nesporné, že tak učinila až dne 29. 6. 2018, ačkoliv již dne 30. 5. 2018 obdržela projektovou dokumentaci a dne 15. 6. 2018 převzala staveniště. Dostala se tak do prodlení [anonymizováno] dnů.

10. Okresní soud se rovněž zabýval možností smluvní pokutu moderovat podle § 2051 občanského zákoníku. Z předmětné smlouvy o dílo je zřejmé, že žalobce kladl při zohlednění skutečnosti, že se jednalo o veřejnou zakázku a nákladné dílo, velký důraz na splnění povinnosti včas předložit bankovní záruku. O tom svědčí i smluvní ujednání považující za podstatné porušení smlouvy mimo jiné i porušení povinnosti předložit bankovní záruku. Z tohoto pohledu se výše smluvní pokuty rovněž nejeví jako nepřiměřená. Smluvní pokuta byla ve smlouvě o dílo určitě a jasně formulována s cílem vést žalovanou ke splnění její povinnosti. Závěr okresního soudu o přiměřenosti není ani v rozporu s judikaturou Nejvyššího soudu ČR, na kterou žalovaná odkazovala (srov. rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 33 Cdo 5377/2017, sp. zn. 33 Cdo 1682/2007 a sp. zn. 33 Odo 438/2005). Bankovní záruka se vztahovala k celému dílu, proto je případné, že smluvní pokuta byla vypočítána z celkové ceny díla. Dodatečná moderace smluvní pokuty by navíc protiprávně zpětně zasáhla do ukončeného výběrového řízení (srov. usnesení Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 23 Cdo 436/2011). Okresní soud proto poté, co neshledal důvody pro snížení smluvní pokuty, podané žalobě v plném rozsahu vyhověl.

11. Okresní soud přiznal žalobci podle § 142 odst. 1 občanského soudního řádu (dále „o.s.ř.“) plnou náhradu nákladů řízení, kterou představuje soudní poplatek ve výši 27 396 Kč a paušální náhrada hotových výdajů za 11 úkonů v řízení podle § 2 odst. 3 vyhlášky č. 254/2015 Sb.

12. Žalovaná podala proti rozsudku včas odvolání, které následně odůvodnila podáním ze dne 18. 11. 2021. Navrhla, aby odvolací soud napadený rozsudek změnil tak, že žalobu zamítne, eventuálně přizná žalobci smluvní pokutu v moderované výši počítané z hodnoty zajišťované povinnosti. Žalovaná vyjádřila pochybnost o tom, zda se zveřejněnou stranou 24 smlouvy o dílo nebylo manipulováno, neboť se neshoduje s originálem smlouvy. Při porovnání zveřejněné verze smlouvy o dílo a originálu této smlouvy, který má žalovaná k dispozici, je zřejmé, že razítko žalované je posunuto a že znatelné části podpisů se nekryjí. Podle přesvědčení žalované není v podmínkách žalobce realizovatelné, aby v průběhu jednoho dne ([datum]) podepsali smlouvu čtyři jeho zaměstnanci a [anonymizována dvě slova]. Podle žalované nebyla zveřejněna platná smlouva, která tak nemohla nabýt ani účinnosti. Žalovaná naopak nezpochybňovala, že na průvodním dokumentu žalobce se nachází podpis jednatele žalované, nicméně jí nebylo známo, jak se tam dostal. V žádném případě však jednatel žalované tímto podpisem nestvrzoval převzetí podepsaných smluv. Žalovaná je přesvědčena o tom, že svědkyně [jméno] [příjmení] nevypovídala pravdu, protože jednatel žalované nebyl dne [datum] v kanceláři této svědkyně, nýbrž na kontrolním dni stavby„ [anonymizována dvě slova] [obec]“, kterého se účastnila i svědkyně [příjmení] O tom svědčí i zápis ve stavebním deníku. Jde k tíži žalobce, že nemá originál listu [číslo] stavebního deníku, který mu žalovaná předávala, a že z tohoto důvodu nemůže být vypracován znalecký posudek z oboru písmoznalectví k pravosti podpisu svědkyně u záznamu o předání vyhotovení originálu předmětné smlouvy o dílo. Již k návrhu smlouvy o dílo žalovaná předložila příslib bankovní záruky, který měl platnost až do listopadu 2018. Banka poskytující bankovní záruku vždy vyžaduje podepsanou smlouvu. Bankovní záruka byla poskytnuta opožděně, protože žalobce neposkytl žalované součinnost. Žalovaná na závěr pro případ, že odvolací soud dospěje k závěru, že smluvní pokuta byla sjednána řádně, navrhla její moderaci tak, aby její výše byla určena ze zajištěné částky podle bankovní záruky. Poukázala rovněž na skutečnost, že konečná cena díla byla nižší než původně sjednaná a že se žalobce v obdobném případě jiné společnosti rozhodl pro snížení smluvní pokuty.

13. Žalobce navrhl rozsudek soudu prvního stupně potvrdit. V podrobném vyjádření k odvolání žalované uvedl, že bankovní příslib nepokrývá případná pochybení žalované a že v důsledku provedené anonymizace smlouvy došlo v souladu se zákonem o registru smluv k zakrytí určitých částí smluv. To vyplývá i z provedeného dokazování před soudem prvního stupně, zejména z výslechu svědkyně [příjmení]. Zcela absurdní je nařčení žalované, že měl žalobce smlouvu o dílo upravovat a vystavovat se tak riziku případných sankcí. Žalobce má za rozhodující, že mezi smluvními stranami bylo ujednáno, že žalobce bezodkladně po uzavření předmětné smlouvy o dílo tuto zašle Ministerstvu vnitra ČR k uveřejnění v registru smluv a o uveřejnění bezodkladně informuje druhou smluvní stranu, pokud kontaktní údaj žalované nebyl uveden přímo v registru smluv. Jelikož u žalované byl údaj o její datové schránce v registru smluv uveden, tak jí správce registru po řádném uveřejnění smlouvy tuto skutečnost potvrdil. Žalovaná se jako zkušený podnikatel o uzavření smlouvy musela dozvědět i z výzvy k převzetí staveniště a ze skutečnosti, že dne 30. 5. 2018 obdržela projektovou dokumentaci. V průběhu řízení před soudem prvního stupně žalovaná netvrdila, že by jí bylo bráněno v získání smlouvy. Žalobce nemá takové jednání zapotřebí. Žalobce zpochybnil, že by k získání bankovní záruky byl třeba originál smlouvy. Poukázal i na rozpory v tvrzeních žalované, která nejprve uváděla, že originály předmětné smlouvy o dílo obdržela až dne 20. 6. 2018, následně tvrdila, že se tak stalo ještě později, a nakonec v rámci již zahájeného řízení uvedla, že originál smlouvy převzala dne 15. 6. 2018. Žalobce zdůraznil, že veškeré okolnosti a podmínky smlouvy o dílo byly žalované dopředu známy, a proto žalobce považuje za neadekvátní námitku žalované o tom, že sjednaná smluvní pokuta je nepřiměřená a v rozporu s dobrými mravy.

14. Odvolací soud po zjištění, že odvolání bylo podáno včas (§ 204 o.s.ř.), osobou k němu oprávněnou (§ 201 o.s.ř.), je přípustné (§ 202 o.s.ř.) a obsahuje náležitosti dle § 205 odst. 1 o.s.ř., rozsudek z podnětu odvolání přezkoumal, když přihlížel i k důvodům výslovně neuplatněným (§ 212 a § 212a o.s.ř.).

15. V posuzované věci okresní soud pečlivě a podrobně provedl veškeré důkazy nezbytné k objektivnímu zjištění skutkového stavu, z jednotlivých důkazů učinil správná a obsahu těchto důkazů odpovídající skutková zjištění, která promítl do správného závěru o skutkovém stavu. Proto na ně krajský soud pro stručnost odkazuje.

16. Soud prvního stupně též podrobně a srozumitelným způsobem rozepsal, jakými úvahami se při hodnocení důkazů řídil, proč shledal, že předmětná smlouva o dílo byla platně uzavřena a řádně zveřejněna, o čemž se žalovaná na základě závěrů provedeného dokazování bezodkladně dozvěděla. Okresní soud nakonec správně na základě závěrů judikatury Nejvyššího soudu ČR (srov. rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 33 Cdo 5377/2017, sp. zn. 33 Cdo 1682/2007 a sp. zn. 33 Odo 438/2005) nepřistoupil k moderaci smluvní pokuty podle ustanovení § 2051 občanského zákoníku.

17. Z provedeného dokazování je nepochybné, že účastníci uzavřeli dne [datum] předmětnou smlouvu o dílo týkající se stavebních úprav souvisejících se zajištěním bezbariérovosti objektu a s rekonstrukcí a vybudováním [anonymizováno] a [anonymizováno] v [anonymizována dvě slova] [obec] v [obec] poté, co po předchozím podpisu jednatelů žalované podepsal smlouvu i [anonymizováno] [stát. instituce]. V této smlouvě byla sjednána povinnost žalované předložit žalobci do 15 kalendářních dnů od uzavření smlouvy o dílo bankovní záruku na částku nejméně 474 000 Kč. Pro případ porušení této povinnosti byla sjednána smluvní pokuta ve výši 0,5% z celkové ceny díla bez DPH za každý započatý den prodlení. Celková cena díla bez DPH byla dodatkem č. 3 k této dohodnuta ve výši 6 848 814,14 Kč Smlouva nabyla podle článku IV. odst. 15 účinnosti jejím zveřejněním v registru smluv. Mezi účastníky bylo nesporné, že žalovaná předložila žalobci bankovní záruku až dne 29. 6. 2018, tj. po uplynutí účastníky sjednané lhůty pro předložení bankovní záruky.

18. Žalovaná se o nabytí účinnosti smlouvy jejím zveřejněním v registru smluv musela dozvědět ze zprávy, která jí byla odeslána z registru smluv, kde má žalovaná evidované označení své datové schránky (srov. záznam o zveřejnění smlouvy v registru smluv na č.l. 72 spisu). Tato skutečnost o zaslaném potvrzení o zveřejnění smlouvy druhé smluvní strany vyplynula i z výpovědi svědkyně [jméno] [příjmení]. Nabytí účinnosti smlouvy muselo být žalované zřejmé i z výzvy k převzetí staveniště, která jí byla zaslána dne 30. 5. 2018 a ve které bylo uvedeno, že výzva je činěna na základě smlouvy o dílo (srov. email na č.l. 70 spisu). Krajský soud přitom souhlasí i se správným závěrem okresního soudu o tom, že předání vyhotovení smlouvy o dílo není pro posouzení celé věci rozhodné, neboť žalované muselo být známo, že smlouva nabyla účinnosti a že bylo její povinností, ke které se ve smlouvě zavázala, předložit žalobci do 15 kalendářních dnů bankovní záruku. V průběhu řízení před soudem prvního stupně žalobkyně netvrdila a neprokazovala, že by žalobce o předložení originálu smlouvy o dílo urgovala. Naopak nelze přehlédnout měnící se stanoviska žalované o tom, kdy vlastně obdržela originál smlouvy o dílo. Podle vyjádření žalované ze dne 12. 9. 2019 (srov. dopis žalované na č.l. 33 spisu) se tak mělo stát 20. 6. 2018. Později žalovaná tvrdila a výslechem svého jednatele [titul] [jméno] [příjmení], [titul] a stavebním deníkem prokazovala, že k doručení podepsané smlouvy o dílo došlo při předání staveniště dne 15. 6. 2018. V této souvislosti je však třeba poukázat i na skutečnost, že výslechem ekonomky žalované, paní [jméno] [příjmení], vyšlo najevo, že žalovaná o poskytnutí bankovní záruky žádala dne 12. 6. 2018, tj. ještě před tvrzeným obdržením originálu smlouvy o dílo.

19. Nedůvodná je i odvolací námitka žalované, že bankovní záruku do doby jejího dodání nahrazoval již dříve předložený příslib bankovní záruky, protože takový příslib nepředstavuje bankovní záruku, tj. slib banky, že za splnění podmínek vyplatí peníze. Podmínky pro vystavení bankovní záruky se přitom liší v závislosti na konkrétní bance a výši a účelu bankovní záruky a nerozhodná je v této souvislosti polemika účastníků, zda je třeba za účelem získání bankovní záruky předložit originál smlouvy o dílo. Tuto skutečnost si žalovaná měla ověřit ještě před uzavřením smlouvy o dílo, ve které se k této povinnosti zavázala, byť ani krajskému soudu není jasné, proč žalobce klade tak velký důraz na bankovní záruku ve výši 474 000 Kč při sjednané ceně díla přesahující 8 milionů Kč a dlouhodobé spolupráci účastníků (srov. dopis žalované na č.l. 34 spisu o spolupráci trvající déle než 25 let).

20. Pro rozhodnutí ve věci samé nejsou podstatné ani pochybnosti žalované týkající se zveřejněné smlouvy v registru smluv, kde se zveřejňuje elektronický obraz smlouvy po její anonymizaci (srov. § 5 odst. 1 zákona č. 340/2015 Sb., o registru smluv, ve znění pozdějších předpisů). K samotnému obsahu zveřejněné smlouvy přitom žalovaná neměla námitky.

21. Nakonec krajský soud souhlasí i se správným závěrem soudu prvního stupně o tom, že nejsou splněny podmínky pro moderaci smluvní pokuty podle § 2051 občanského zákoníku. Podle tohoto ustanovení sice může soud k návrhu dlužníka smluvní pokutu snížit s přihlédnutím k hodnotě a významu zajišťované povinnosti až do výše škody vzniklé do doby rozhodnutí porušením té povinnosti, na kterou se vztahuje smluvní pokuta. Ta byla sjednána v přiměřené výši 0,5% ze sjednané ceny díla (srov. např. rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 33 Odo 447/2005 nebo sp. zn. 33 Odo 810/2006) k zajištění porušení povinnosti předložit včas bankovní záruku, která sice musela činit nejméně 474 000 Kč, nicméně zajišťovala veškeré závazky žalované ze smlouvy o dílo, ve které byla cena díla sjednána dodatkem č. 3 k této smlouvě ve výši 6 848 814,14 Kč bez DPH. Úvahy o nepřiměřenosti smluvní pokuty lze vztahovat pouze k okolnostem, které byly dány v okamžiku sjednání smluvní pokuty. V době uzavření předmětné smlouvy o dílo bylo z jejího obsahu zřejmé, že žalobce klade na poskytnutí bankovní záruky velký důraz (srov. možnost odstoupení v čl. IV. odst. 2 smlouvy o dílo v případě, že bankovní záruka nebude předložena do 20 dnů od podpisu smlouvy). Je-li vymáhaná smluvní pokuta tak, jako v projednávané věci, vyšší z důvodu trvání prodlení dlužníka, tak nejsou důvody pro její odepření (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 23 Cdo 1749/2015).

22. Vycházeje ze shora rozvedených skutečností a veden zásadou stručnosti krajský soud v podrobnostech dále odkazuje na logické a přesvědčivé odůvodnění rozsudku okresního soudu, který shledává věcně správným, a proto jej dle ust. § 219 o.s.ř. potvrdil včetně správného závislého výroku o náhradě nákladů řízení, který odpovídal zásadám ust. § 142 odst. 1 o.s.ř.

23. O nákladech odvolacího řízení krajský soud rozhodl podle ust. § 224 odst. 1 a § 142 odst. 1 o.s.ř. Žalobce byl v odvolacím řízení úspěšný, ale náhrady nákladů odvolacího řízení se vzdal, proto krajský soud nepřiznal žádnému z účastníků právo na náhradu nákladů odvolacího řízení.