272 C 55/2014

Rubrum

Městský soud v Brně rozhodl předsedkyní senátu Mgr. Soňou Novotnou jako samosoudkyní ve věci žalobce: ; [ulice] část [obec] [část obce], IČO: [osobní údaje žalobce] sídlem [adresa žalobkyně] zastoupený advokátem JUDr. [jméno] [příjmení] sídlem [adresa] proti žalovanému: ; [název žalované], IČO: [osobní údaje žalovaného] sídlem [adresa žalované] zastoupený advokátem Mgr. [jméno] [příjmení] sídlem [adresa], [obec] za účasti; [právnická osoba], [IČO] sídlem [adresa vedlejší účastnice] jako vedlejšího účastníka na straně žalované o zaplacení 489.006,66 Kč s příslušenstvím takto:

Výrok

I. Žaloba, kterou se žalobce domáhal, aby byla žalovanému uložena povinnost zaplatit žalobci částku ve výši 473.181,59 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky ve výši 473.181,59 Kč od 23. 4. 2014 do zaplacení, se zamítá.

II. Žalobce je povinen zaplatit žalovanému na náhradě nákladů řízení částku ve výši 229.416 Kč, k rukám zástupce žalovaného, a to do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

III. Žalobce je povinen zaplatit vedlejšímu účastníku na straně žalované na náhradě nákladů řízení částku ve výši 2.700 Kč, k rukám zástupce vedlejšího účastníka na straně žalované, a to do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

IV. Žalobce je povinen zaplatit ČR – Městskému soudu v Brně plnou náhradu nákladů řízení, a to do 3 dnů od právní moci samostatného usnesení, jímž bude výše náhrady nákladů řízení určena.

Odůvodnění

1. Podanou žalobou se žalobce ve vztahu k žalovanému domáhal zaplacení částky ve výši 489.006,66 Kč s příslušenstvím a to s tím, že mezi žalobcem a žalovaným byla uzavřena dne 23. 6. 2008 příkazní smlouva, na základě které byl žalobce povinen vykonávat zejména správu a údržbu nemovitostí ve vlastnictví [územní celek] svěřených MČ [obec] [část obce], přičemž se jednalo mimo jiné o bytový dům na ulici [ulice a číslo] v [obec] [část obce]. V nezjištěném období od 6. 12. 2001 do 7. 6. 2012 došlo k poškození vypouštěcího ventilu, tzv.„ vystřelením ventilu“, ve vodoměrné šachtě, která se nachází na sousedícím pozemku, na kterém se nalézá objekt předmětného bytového domu [adresa], ulice [ulice a číslo], [obec] [část obce]. V důsledku poškození vypouštěcího ventilu docházelo v předmětném období k rozsáhlému úniku studené vody, kdy obvyklá průměrná spotřeba činila cca 500 m3, avšak za období od 6. 12. 2011 do 7. 6. 2012 byla evidována spotřeba 12.972 m3. Poškození ventilu bylo zjištěno společností [právnická osoba], (dále také jen„ [anonymizováno]“) dne 7. 6. 2012 ve vodoměrné šachtě při pravidelné výměně vodoměrů, které se uskutečňuje v šestileté periodě. Výměnář zjistil poškození vypouštěcího ventilu za vodoměrem a provedl opravu. [právnická osoba], vystavily fakturu [číslo] dne 12. 6. 2012, kdy takto byla vyúčtována částka ve výši 798.653 Kč splatná dne 10. 8. 2012. [právnická osoba], vystavily daňový dobropis [číslo] ze dne 26. 7. 2012 ve výši mínus 211.845 Kč, takže k úhradě zůstala částka ve výši 586.808 Kč splatná dne 10. 8. 2012. Žalovaný však jako příkazník zastává stanovisko, že z jeho strany nedošlo k porušení smluvních povinností a žalobní nárok neuznává, kdy žalobci se jeví tento postoj toliko jako účelová obrana, neboť dle příkazní smlouvy ze dne 23. 6. 2008 bylo mezi žalobcem a žalovaným dohodnuto, že žalovaný jako příkazník zajistí správu svěřených nemovitostí, jejich provoz a údržbu. Obdobně odkázal žalobce na plnou moc pro výkon správy nemovitostí, dle které je zmocněnec příkladmo oprávněn provádět kontrolní odečty vody, zajišťovat preventivní a běžnou údržbu domů a bytů, zajišťovat pohotovostní službu k odstranění havarijních poruch. Dle příkazní smlouvy je přitom příkazník povinen pečovat o objekt bydlení na adrese [adresa], na základě kterého odpovídá příkazník za řádný výkon správy a provozu předmětu této smlouvy, kterou je povinen příkazník provádět s potřebnou odbornou péčí, jinak odpovídá příkazci v plné výši za škody vzniklé porušením této povinnosti. Takto je pak na řadě míst specifikováno, jaké povinnosti příkazník z příkazní smlouvy měl (dále k tomu žalobce poukázal zejména článek III odstavec 1 písm. a) bod 12, bod 28, článek III. odstavec 1 písm. b) bod 2, článek III. odst. 1 písm. b) bod 4, článek III. odst. 1 písm. c) bod 1 a článek III. odst. 3). V dané věci došlo k poškození vypouštěcího ventilu, což mimo jiné potvrzují [anonymizováno] ve své korespondenci a pokud se tak stalo tzv.„ za vodoměrem“, tj. v části domovního rozvodu, jedná se o poškození tzv. vnitřních vodovodních rozvodů vně budovy, které z právního hlediska jsou součástí stavby. Součástí nemovitosti jsou veškeré její vnitřní instalace aj., kdy z příkazní smlouvy jednoznačně vyplývá povinnost péče s potřebnou odborností o dotčené nemovitosti, a to též na úseku vodohospodářském či obecněji na úseku vodovodních rozvodů. Dotčená část domovního rozvodu, tzn. i část, kde byl umístěn vypouštěcí ventil, je součást bytového domu a ten má žalovaný ve své správě. Povinnost výkonu správy a provozu je v příkazní smlouvě vedena jako povinnost s potřebnou odbornou péčí, kdy odborná péče vyžaduje speciální znalosti v určité oblasti, kdy za této situace lze klást na příkazníka i vyšší požadavky než při obvyklé péči. Pod takovou charakteristiku lze jistě zahrnout i povinnost vždy v zimním období pravidelně kontrolovat domovní rozvody vně budovy. V důsledku poškození vypouštěcího ventilu došlo k nadměrné spotřebě studené vody, která byla vyúčtována a uhrazena. Škodu je možné vyčíslit rozdílem vyúčtované ceny za spotřebovanou vodu v daném období a cenou za obvykle spotřebovanou vodu za stejné období s případnou korekcí. Z uvedeného vyplývá, že žalovaný porušil svou povinnost jednat s potřebnou odbornou péčí, když neprováděl kontrolní preventivní prohlídky majetku, což je jedna z povinností zanesených v příkazní smlouvě. Pokud by byly konány preventivní prohlídky, zcela jistě mohlo dojít ke zjištění úniku vody dříve, než by k tomu došlo při výměně vodoměrů, kterou navíc provedl jiný subjekt v rámci své činnosti. V důsledku porušení povinnosti žalovaného byla žalobci způsobena škoda, za kterou odpovídá žalovaný. V tomto směru žalobce odkázal na znění článku III. odst. 3 příkazní smlouvy, dle kterého žalovaný jako příkazník odpovídá za řádný výkon správy a provozu předmětu dle této smlouvy, kterou je povinen provádět s potřebnou odbornou péčí, jinak odpovídá příkazci v plné výši za škody vzniklé porušením této povinnosti. Žalobce uznává jistou korekci s ohledem na očekávatelné konání preventivních prohlídek. Očekávatelné konání preventivních prohlídek v rámci potřebné odborné péče lze předpokládat v zimním období v měsíčním intervalu. Lze tedy dovodit, že v lednu 2012 mohl žalovaný poprvé při zachování preventivní kontroly zjistit případnou škodu. Z faktury [číslo] ze dne 12. 6. 2012 se žalobci jeví, že k nadměrnému úniku docházelo již v měsíci prosinec 2011, když výše spotřebované vody činí 1.823 m3. S ohledem na zmíněnou korekci odpovídající poměrně jednomu měsíci, tj. 97.801,33 Kč, celkové fakturované částky, uplatnil žalobce v žalobním nároku částku ve výši 489.006,66 Kč. Na základě výše uvedeného tudíž dle žalobce vyplývá, že žalovaný nesplnil řádně povinnosti z příkazní smlouvy. Žalovaný byl vyzván ze strany žalobce předžalobní upomínkou ze dne 11. 4. 2014 k povinnosti náhrady škody ve výši 798.653 Kč. Tato první upomínka nereflektovala snížení vyplývající z dobropisu [číslo] ze dne 26. 7. 2012, následně byla žalovanému adresována upravená upomínka dne 22. 4. 2014, která obsahovala snížení dle zmíněného dobropisu a zněla na částku 586.808 Kč. V rámci přípravy žalobního návrhu žalobce rozhodl o snížení výše škody s ohledem na„ korekci včasného zjištění škody“, která odpovídala poměrné částce za jeden měsíc, a z tohoto důvodu žalobce uplatnil částku ve výši 489.006,66 Kč.

2. Žalobce dále svá skutková tvrzení doplnil v rámci vyjádření žalobce ze dne 5. 12. 2018, kterým současně učinil částečné zpětvzetí žaloby, a to takovým způsobem, že únik vody byl zjištěn [anonymizováno], tuto skutečnost měli zjistit tehdejší zaměstnanci [anonymizováno] pan [celé jméno svědka] a pan [celé jméno svědka], kdy dne 7. 6. 2012 při výměně vodoměru bylo zjištěno poškození vypouštěcího ventilu za vodoměrem, který byl následně vyměněn dle protokolu ze dne 7. 6. 2012. Evidovaná spotřeba za toto období činila 12.972 m3, přičemž obvyklá spotřeba činí asi 500 m3. Škoda však nespočívá v samotném odtoku uvedeného množství vody, ale v tom, že tato evidovaná spotřeba byla žalobci fakturována a on fakturu uhradil. Tato faktura [číslo] ze dne 12. 6. 2012 zněla na částku 798.653 Kč (s ohledem na uhrazené zálohy). Následně byl vystaven daňový dobropis [číslo] ze dne 26. 7. 2012 ve výši minus 211.845 Kč, k úhradě tak zbývala částka ve výši 586.808 Kč splatná dne 10. 8. 2012. Tuto částku sníženou o poměrnou část spotřeby za jeden měsíc pak žalobce uplatnil vůči žalovanému i s úrokem prodlení. Uplatňovaná částka tak byla ze strany žalobce vypočtena jako rozdíl mezi uhrazenou evidovanou spotřebou a obvyklou spotřebou dle předmětné faktury. Je však na místě výpočet upřesnit, a to vynásobením rozdílu evidované a obvyklé spotřeby za dané období a ceny za m3 vody v daném období. Tj. rozdíl mezi evidovanou spotřebou 12.972 m3 a obvyklou spotřebou 500 m3 je 12.472 m3. Žalobce dále uvedl, že na základě vynásobení uvedené spotřeby odpovídající jednomu dni příslušným počtem dnů a cenou, pak znamená, že rozdíl mezi evidovanou a obvyklou spotřebou činí částku 326.705,90 Kč na vodném a 373.777,70 Kč na stočném, celkem částku 700.483,60 Kč bez DPH, tj. 794.716,50 Kč včetně DPH dle příslušných sazeb. Jelikož následně byl vydán zmíněný daňový dobropis na částku minus 211.845 Kč, činí uhrazený rozdíl mezi evidovanou a obvyklou spotřebou, tj. újma na straně žalobce částku 582.871,50 Kč. Po korekci této částky o poměrnou část spotřeby za měsíc prosinec, neboť při pravidelných kontrolách by se po jednom měsíci na závadu přišlo, tj. o částku 99.718,10 Kč bez DPH, 109.689,91 Kč s DPH dle přiložené faktury, tak jde o částku ve výši 473.181,59 Kč. V návaznosti na uvedené žalobce vzal žalobu částečně zpět, kdy naopak žalobu rozšířil, pokud jde o výši úroku z prodlení. Škoda tak spočívá ve zmenšení majetkové sféry žalobce, který uhradil jakožto hodnotu evidované spotřeby vody uvedenou částku. Žalovaný svým jednáním porušil právní povinnosti stanovené na základě povinností prevence dle § 415 a násl. občanského zákoníku, kdy žalobce k tomu upřesnil, že nikoliv pouze ve významu obecném, ale kvalifikovaně s požadavkem aktivního profesionálního výkonu. Dále žalovaný porušil obecnou právní povinnost formulovanou i v článku III. uzavřené příkazní smlouvy ze dne 23. 6. 2008, kdy porušení povinnosti kvalifikované prevence a odborné péče dle žalobce spočívá v tom, že žalovaný kontrolu prováděl pouze 2x ročně a spoléhal na to, že v mezidobí nemůže dojít k žádné vodovodní havárii kdekoliv na vedení za vodoměrem, které měla ve správě, kterou by při plnění své prevenční povinnosti mohla odhalit. Dále spočívá porušení smluvní povinnosti odborné péče v tom, že žalovaný nezajistil řádnou dokumentaci havárie, když byl únik vody zjištěn. To, že žalobce za trvání smluvního vztahu žalované nevytkl, že povinnost prevence nevykonává náležitě, nezakládá v žádném případě žádnou úpravu této povinnosti, dle které by bylo možné dovodit, že kontrola vodoměru 2x ročně měla být v tomto případě dostačující.

3. Žalovaný se v rámci dne 29. 9. 2014 včas podaného odporu vyjádřil v tom smyslu, že nárok uplatněný žalobou neuznává ani zčásti, kdy uplatněný nárok je svou povahou nárokem na náhradu škody a žalovaný na svou obranu uvádí, že nebyly naplněny potřebné atributy pro přiznání takového nároku, a to zejména porušení povinnosti ze strany žalovaného, či příčinná souvislost mezi jednáním žalovaného a újmou, která vznikla žalobci. Jestliže žalobce v žalobním návrhu dovozuje, že žalovaný měl dle příkazní smlouvy ze dne 23. 6. 2008, která se týkala správy objektu bydlení [adresa] v k. ú. [část obce], pečovat s řádnou péčí o tento objekt, což dle názoru žalobce zahrnuje péči i na úseku vodohospodářském, či obecně na úseku vodovodních rozvodů, tj. včetně péče o vodovodní šachtu nacházející se mimo objekt bydlení, uvedené je výsledkem dezinterpretace smlouvy ze strany žalobce a je v rozporu i s faktickým výkonem smlouvy, který mezi žalobcem a žalovaným od roku 2008 probíhal. Žalobce přehlíží, že k příkazní smlouvě byla ze strany žalobce vystavena žalovanému i plná moc, která se týká oprávnění, tedy nikoliv povinností žalovaného. Mezi tato oprávnění náleží provádět kontrolní a fakturační odečty měřičů, přičemž kontrolním odečtem se rozumí situace, kdy si odečet pro účely vyúčtování provádí sám dodavatel médií a fakturačním odečtem se rozumí situace, kdy dodavatel médií neprovádí odečet, nýbrž vystaví fakturu za dodávku médií dle údajů, které mu sdělí uživatel média. Příslušný dodavatel vody, tj. [právnická osoba], prováděl odečty stavu měřidla ve své vlastní režii 2x ročně a žalovaný k těmto fakturacím prováděl 2x ročně kontrolní odečet. Tato praxe probíhala mezi žalobcem a žalovaným od samého počátku uzavření smlouvy a žalobce nikdy nevznesl jediný požadavek v tom směru, že by se jednalo o nedostatečnou frekvenci kontroly odečtů, či obecně o nedostatečnou frekvenci kontroly v příslušné vodovodní šachtě. Správa předmětné nemovitosti ze strany žalobce se omezovala čistě na objekt jako takový a nikoliv na vnější okolí objektu, které spravoval zcela jiný subjekt. Žalovaný tak nenese žádný podíl na majetkové újmě, která žalobci vznikla vytečením vody. Samotná majetková újma žalobce měla vzniknout tak, že byla tzv. ustřelena koncovka vypouštěcího ventilu, čímž tímto vypouštěcím ventilem začala vytékat voda do vodovodní šachty, která byla navíc oproti běžným případům tzv. odkanalizována. V souhrnu se jednalo o několik atypických situací, které zapříčinily značně velký odtok dodávané vody. Jedná se však toliko o verzi [anonymizováno], jelikož příslušný zaměstnanec nepřizval při zjištění nehody ke kontrole zjištěného stavu vodovodní šachty ani žalobce ani žalovaného. Žalobce nekriticky přejímá verzi [anonymizováno] včetně ničím nepodloženého tvrzení, že zřejmě voda prostřednictvím vypouštěcího ventilu vytékala celého půl roku. Zde žalovaný zdůrazňuje, že důkazní břemeno leží na straně žalobce a doba vytékání vody je výsledkem ryzí spekulace a nikoliv výsledkem empiricky podložených zjištění. Žalobce přitom neuvádí, s jakou frekvencí měl žalovaný provádět kontrolu vodovodní šachty, když pouze konstatuje, že„ pokud by byly konány preventivní prohlídky, zcela jistě mohlo dojít ke zjištění úniku vody dříve, než k tomu došlo při výměně vodoměru“. Tento dodatečný požadavek žalobce je zvláštní, když se uváží, že v souvislosti se správou nemovitostí žalobce nikdy nevznesl požadavek na zintenzivnění konání preventivních prohlídek vodovodní šachty ani žalovanému nevytkl, že dosavadní intenzita prohlídek by snad byla nedostatečná. Otázku porušení povinností žalovaného stran preventivních prohlídek lze shrnout tak, že smlouva frekvencí či intenzitu prohlídek nijak neřeší a ani neukládá, kdy přitom mezi stranami smlouvy vznikla praxe, která nebyla po celou dobu nikterak zpochybňována a k jejímu zpochybnění došlo ze strany žalobce až v souvislosti s majetkovou újmou, která je však výsledkem několika zcela nepředvídatelných okolností. Žalobě tak nelze vyhovět již jen z toho důvodu, že nebylo zjištěno, kdy voda začala unikat a žalobce si ani neujasnil, jak často snad měl žalovaný konat preventivní prohlídky.

4. Žalovaný se dále v rámci podání ze dne 15. 1. 2019 vyjádřil v tom smyslu, že konstrukce výpočtu škody, tak jak ji žalobce uplatnil, je založená na hypotéze, že k vytékání vody docházelo po dobu 6 měsíců, tj. voda začala vytékat krátce po posledním odpočtu vody a vytékala až do následného odpočtu, tj. od 6. 12. 2011 do 7. 6. 2012. Jde o zcela nepodloženou hypotézu, která se však promítá do„ výpočtu“ výše škody, tak jak jej prezentuje žalobce. Nikdo vůbec neví, po jakou dobu voda vytékala, zda vůbec vytékala, dokumentace ke zjištěnému stavu je veskrze žádná. Důkazní deficit [anonymizováno], nyní žalobce, nelze zhojit výslechem pracovníků [anonymizováno]. Žalobce v doplnění žaloby presumuje, že žalovaný měl každý měsíc kontrolovat stav vodovodní šachty. Proč právě jednou měsíčně nikdo neví. Žalobce nepředkládá žádný důkaz v tom směru, jak dlouho voda skutečně vytékala. Žalovaný znovu opakuje, že vytékání po dobu 6 měsíců je pouhou hypotézou, ničím nepodloženou, pro relevanci této hypotézy nesvědčí jediný důkaz. Bez prokázání toho, po jakou dobu voda vytékala, nelze vůbec v dané věci rozhodnout. Žalovaný dále uvedl, že stěží lze rozumět argumentaci žalobce v tom smyslu, že porušení povinnosti žalovaného spočívá i v tom, že nezajistil řádnou dokumentaci havárie, když byl únik vody zjištěn. Zcela absurdní je argument žalobce, že žalovaný nejednal jako profesionál, když zejména neupozornil na možnost fakturu zpochybnit a reklamovat ji. Byl to dle žalovaného naopak žalobce, kdo se nechoval jako řádný hospodář a slepě převzal verzi [anonymizováno], resp. rezignoval na jiné řešení. Dle názoru žalovaného žalobce k výzvě soudu nedoplnil skutková tvrzení, ani nepředložil relevantní důkazy, protože není prokázán nastalý výsledek v podobě úniku vody a jeho rozsahu, stejně jako není prokázáno, za jakou dobu tento výsledek nastal, tj. po jako dobu voda unikala.

5. Vedlejší účastník se k žalobě vyjádřil v rámci podání ze dne 16. 6. 2016, které bylo doručeno soudu dne 17. 6. 2016, v tom smyslu, že odpovědnost žalovaného není ze strany vedlejšího účastníka spatřována. Výkon smlouvy probíhal od roku 2008, kdy došlo k uzavření příkazní smlouvy mezi žalobcem a žalovaným, dodavatel vody, tedy [právnická osoba] a. s., prováděl odečty stavu měřidla 2x ročně a žalovaný k těmto fakturacím prováděl 2x ročně kontrolní odečet. Žalovaný tedy 2x ročně prováděl kontroly ve vodovodní šachtě, ve které došlo k poškození vypouštěcího ventilu, kdy tato praxe probíhala od uzavření smlouvy bezproblémově. Ze strany žalobce nebyl vznesen požadavek na zvýšení frekvence kontroly odečtů nebo obecné kontroly předmětné šachty. Četnost prohlídek vodovodní šachty ani konkrétní povinnost předmětnou šachtu kontrolovat není v příkazní smlouvě uvedena. Únik vody se v běžných podmínkách projeví v okolí šachty, neboť vodovodní šachty nebývají běžně odkanalizovány. V tomto případě se však únik vody žádným způsobem neprojevil, neboť voda odtékala přímo do kanalizace. Vodovodní šachta je dále umístěna mimo dům a je kryta vzrostlou zelení. Jak uvádí žalovaný, správa předmětné nemovitosti se omezovala pouze na samotný objekt a nikoliv na jeho okolí, které spravoval subjekt odlišný od žalovaného. Žalobcem dále nebylo přesně zjištěno a určeno, kdy došlo k poškození vypouštěcího ventilu a tedy kdy začala voda unikat do kanalizace. Navíc žalobce poškozenému nestanovil četnost kontrolních prohlídek dané vodovodní šachty. Vedlejší účastník dále uvedl, že se domnívá, že četnost prohlídek žalovaným dodržovaná byla dostatečná a na základě uvedeného nepovažuje za prokázané, že skutečně došlo k porušení smluvní povinnosti žalovaného.

6. Usnesením Městského soudu v Brně č. j. 272 C 55/2014-169 ze dne 17. 1. 2019, které nabylo právní moci ve výroku I. dne 15. 2. 2019 a ve výroku II. dne 18. 1. 2019, bylo řízení ohledně zaplacení částky 15.825,07 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 7,50 % ročně z částky 473.181,59 Kč od 11. 8. 2012 do 22. 4. 2014 podle § 96 odst. 1, 2 věty první o. s. ř. částečně zastaveno, neboť žalobce v tomto rozsahu vzal žalobu zpět podáním ze dne 5. 12. 2018 a žalovaný podáním s tímto částečným zpětvzetím žaloby vyslovil souhlas. Dále bylo prostřednictvím výše uvedeného usnesení rozhodnuto o tom, že změna žaloby navržená žalobcem v podání ze dne 5. 12. 2018, kterou se domáhá, aby žalovaný byl povinen zaplatit žalobci částku 473.181,59 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 8,05% ročně z částky 473.181,59 Kč od 23. 4. 2014 do zaplacení se podle § 95 odst. 1 o. s. ř. připouští.

7. Soud provedl dokazování následujícími důkazy, přičemž z důkazů učinil následující skutkové závěry.

8. Prostřednictvím faktury – daňového dokladu [číslo] která byla vystavena dne 12. 6. 2012, s datem splatnosti 10. 8. 2012, byla žalobci ze strany dodavatele [právnická osoba], ve vztahu ke stavbě na adrese [adresa], vyúčtována k úhradě za období od 6. 12. 2011 do 7. 6. 2012 jako vodné a stočné ve výši 12.972 m3 částka ve výši 798.653 Kč.

9. Z daňového dobropisu [číslo] vystaveného dne 26. 7. 2012 s datem splatnosti 10. 8. 2012 se podává, že ze strany žalobce došlo následně k vyúčtování částky v celkové výši 586.808 Kč s tím, že ke dni 26. 7. 2012 po vystavení opravného daňového dokladu je evidován nedoplatek v uvedené výši. Ze souhrnné informace k daňovému dobropisu pod výše uvedeným číslem se dále mimo jiné podává, že v souvislosti s vystavením daňového dobropisu byly provedeny odpovídající zápočty přeplatků a nedoplatků.

10. Ze seznamu plateb je zřejmé za účetní období označené 2012 s variabilním symbolem [číslo] transakce týkající se částky ve výši 586.808 Kč s datem úhrady 9. 8. 2012 a údajem Statutárního města Brno.

11. Mezi žalobcem jako příkazcem a žalovaným jako příkazníkem byla dne 23. 6. 2008 dle § 724 a násl. občanského zákoníku uzavřena smlouva příkazní pro výkon„ správy a údržby nemovitostí ve vlastnictví [stát. instituce] svěřených MČ [obec] [část obce]“, a to mimo ve vztahu k bytovému domu [ulice a číslo].

12. Dle článku I. bodu 1 předmětné smlouvy byly příkazci v souladu se statutem [územní celek] (obecně závazná vyhláška [stát. instituce] [číslo] příloha [číslo]) svěřeny nemovitosti nacházející se na území městské části [obec] [část obce]. Dle článku I. bodu 2 správu svěřených nemovitostí, jejich provoz a údržbu zajišťuje pro příkazce na základě plné moci a z podmínek sjednaných v této smlouvě příkazní, kdy rozsah zmocnění je uveden v článku IV. této smlouvy. Dle bodu 3 uvedeného článku nemovitosti dotčené touto smlouvou jsou uvedeny v seznamu, který je přílohou [číslo] tvoří nedílnou součást této smlouvy. Dle článku II bodu 1 předmětem této smlouvy je vymezení práv a povinností smluvních stran při výkonu správy a údržby nemovitostí, jež jsou specifikovány v příloze [číslo] této smlouvy, která je její nedílnou součástí. Dle článku III., vztahujícího se k oprávněním a povinnostem příkazníka, bodu 1 příkazník bude zajišťovat služby spojené s užíváním označených nemovitostí, resp. výkon správy domovního a bytového fondu, zajišťování jeho provozu a údržby, a to konkrétně dle článku III. bodu 1 písm. a) na úseku správy mimo jiné provádění preventivních prohlídek nemovitostí (bod 12), zajištění preventivní a běžné údržby a oprav drobného i většího charakteru nemovitostí včt. zajištění nepřetržité havarijní služby (bod 28). Dle článku III. bodu 1 písm. b) bylo dále sjednáno, že příkazník bude zajišťovat služby na úseku provozu, a to konkrétně dodávky vody, elektřiny, tepla a plynu (bod 2), opravy a údržba rozvodů od příslušných měřidel v domě (bod 4). Dle článku III. bodu 1 písm. d) na úseku opravárenských prací: zajištění preventivní a běžné údržby domů a bytů (bod 1). Dle článku III. bodu 1 písm. d) v části 3 příkazník odpovídá za řádný výkon správy a provozu předmětu této smlouvy, kterou je povinen provádět s potřebnou odbornou péčí, jinak odpovídá příkazci v plné výši za škody vzniklé porušením této povinnosti. Dle článku VII. smlouvy byla uzavřena smlouva na dobu neurčitou. Dle článku IX. bodu 2 tuto smlouvu lze měnit pouze písemnými dodatky, označenými jako dodatek s pořadovým číslem k příkazní smlouvě a podepsanými oprávněnými zástupci obou smluvních stran. Nedílnou součástí smlouvy byla příloha [číslo] ke smlouvě příkazní ze dne 23. 6. 2008, v rámci které byly specifikovány prostřednictvím seznamu nemovitostí jednotlivé nemovitosti, kterých se týkala práva a povinnosti smluvních stran při výkonu správy a údržby nemovitostí, kdy mimo jiné se jedná o„ objekt k bydlení [adresa], [ulice a číslo], postavený na pozemku st. p. [číslo] v k. ú. [část obce], [územní celek], okres [okres], zapsáno u Katastrálního úřadu pro Jihomoravský kraj se sídlem v [obec], [stát. instituce], na [list vlastnictví]“.

13. Z plné moci ke smlouvě příkazní pro výkon správy a údržby nemovitostí svěřených MČ [obec] [část obce] – bytové domy, vztahující se mimo jiné k předmětnému bytovému domu na adrese [ulice a číslo] ze dne 1. 7. 2008, která byla uzavřena mezi žalobcem jako zmocnitelem a žalovaným jako zmocněncem, se z článku I. mimo jiné podává, že na základě příkazní smlouvy ze dne 23. 6. 2008 pro výkon správy a údržby nemovitostí ve vlastnictví [anonymizováno] svěřených MČ [obec] [část obce] vykonává příkazník pro příkazce správu nemovitostí svěřených Protokolem o„ Souhlasném prohlášení odevzdání a převzetí nemovité věci“ ze dne 11. 6. 2008 dle přílohy [číslo] Statutu města Brna (vyhláška města Brna č. 20/2001, kterou se vydává Statut města Brna). Dle článku II. plné moci zmocnitel uděluje zmocněnci plnou moc k zajištění činností uvedených v článku III. této plné moci. Dle článku III. bodu 3 byl zmocněnec mimo jiné oprávněn na úseku správy domovního a bytového fondu provádět kontrolní a fakturační odečty měřičů energií a vody, v součinnosti se správcem tepelného hospodářství odečty měřičů tepla a teplé užitkové vody, dle bodu 5 písm. a) na úseku opravárenských prací zajišťovat preventivní a běžnou údržbu domů a bytů. Dle článku III bodu 5 písm. c) zajišťovat pohotovostní službu k odstranění havarijních poruch.

14. K důkazu byla dále provedena listina představující záznam z interního systému. Z listiny se podává událost s datem vytvoření„ Vytvořeno: 7. 6. 2012“ označená jako„ Porucha“, kde je dále uvedeno, že„ [příjmení] [příjmení] oznámil plnou šachtu vody. Nahlášeno mistru [příjmení]. Montér [celé jméno svědka] zjistil poruchu za vodoměrem (ulomený odvodňovací ventil) a vyměnil vodoměr. Spotřeba činí 12.972 m3. Vyfakturováno“. Dále se z události označené jako„ Vytvořeno: 8. 6. 2012“ podává událost„ Voláno správci šimek 96 pana [příjmení] i pan [příjmení], informace o poruše (telefonicky)“ a dále:„ Voláno pan [příjmení], informován, že montér šel po 6 letech měnit vodoměr, při té příležitosti zjistil ulomený vypouštěcí ventil. Vodoměr vyměnil, podepsal ho za dům pan [příjmení]. Montér stav vodoměru neřeší, protože stavy nezná. Stav na vodoměru byl 18.807 m3, spotřeba 12.972 m3“. Dále se z listiny podává událost označená„ Vytvořeno: 12. 6. 2012“ s označením„ info k poruše pan [příjmení] (mailem)“, přičemž je dále uvedeno:„ Dobrý den pane [anonymizováno], po telefonické žádosti posílám info k poruše na odběru [ulice a číslo]:„ Výměna vodoměrů šla po 6 letech měnit vodoměr z důvodu cejchu, při té výměnář zjistil: vystřelený vypouštěcí ventil za vodoměrem, viz foto, provedl opravu a osadil nový vodoměr. Montážní lístek za dům podepsal pan [příjmení]. Na novém vodoměru byl včera stav 8 m3. Okolí šachty jsme částečně vysekali z křovin, bylo by dobré to dokončit a udržovat nezarostlé“.

15. Rovněž byl k důkazu proveden záznam označený datem 29. 6. 2012 označený v záhlaví [právnická osoba] Záznam je veden pod technickým [číslo] k místu [ulice a číslo] v [obec] [část obce]. Ze záznamu se podává následující:„ Předmětem jednání byla žádost odběratele o dobropis části stočného z důvodu havárie na vnitřním rozvodu vody (prasklý odvodňovací ventil) na domovním uzávěru vody. Z šetření vyplývá, že únik byl pravděpodobně rozložen do cca 6 měsíců a započal po posledním odečtu, který proběhl dne 6. 12. 2011. Dále se ze záznamu podává, že na místě samém bylo zjištěno, že porucha vznikla ve vodovodní šachtě prasknutím odvodňovacího ventilu, kterou zjistil pracovník při pravidelném odečtu vody dne 7. 6. 2012. Poruchu opravili pracovníci [anonymizováno] společně s výměnou vodoměru ještě týž den. O této skutečnosti byli ještě před vystavením faktury informováni p. [příjmení] a p. [příjmení] ze správcovské [právnická osoba] 96 spol. s r. o. Na místě ověřili, že na dně šachty je přepadové potrubí, které je zaústěno do kanalizace pro veřejnou potřebu a tato větev jeví stopy po odtoku značné části vody, což také potvrzuje, že převážná většina vody odtékala touto cestou. Z hlediska umístění a konstrukce vodovodní šachty, která se nachází v travnatém terénu je možno zvážit částečný vsak do okolí stěnami a dnem. Stav vodoměru k danému dni byl 48 m3. Celková výše poruchy (nadměr) po odečtení průměrné spotřeby činila 12.459 m3. Závěrem bylo uvedeno, že z výše uvedeného hlediska je navrhováno DBP 20 % stočného, tj. 2.492 m3“.

16. Z protokolu o výměně vodoměru (č. l. 82) ze dne 7. 6. 2012 se mimo jiné podává výrobní číslo původního vodoměru [číslo], stav [číslo] m3 a dále výrobní číslo nového vodoměru [číslo]. Protokol o výměně vodoměru je opatřen podpisem montéra a podpisem majitele nemovitosti, rovněž se podává údaj o podpisu přijetí starého vodoměru. Z protokolu o výměně vodoměru se dále podává poučení, že v případě nesrovnalostí nebo pochybností o správnosti vyznačených údajů zjištěných při výměně, je možné do 14 dnů ode dne výměny reklamovat. Po této době však již demontovaný vodoměr k ověření není možné vyhledat.

17. Ze strany žalobce byla předložena nedatovaná fotodokumentace (na č. l. 10 a násl. spisu).

18. Z dopisu žalovaného určenému společnosti [právnická osoba], panu [příjmení]. [příjmení] – vedoucímu oddělení měření vody, ze dne 18. 6. 2012 ve věci poruchy na odběrném místě [ulice a číslo] v [obec] - [část obce] se mimo jiné podává, že žalovaný, jako pověřený správce z plné moci ze dne 1. 7. 2008 vystavené ke smlouvě příkazní pro výkon správy a údržby nemovitostí ve vlastnictví [stát. instituce], svěřených MČ [obec] [část obce] – mj. ve vztahu k bytovému domu na ulici [ulice a číslo], se obrací na [anonymizováno] v návaznosti na dosavadní telefonickou a e-mailovou komunikaci s žádostí„ o posouzení vzniklé situace“ a to – havárie na vodovodní přípojce k objektu bytového domu [adresa] na ulici [ulice a číslo] v [obec]“.

19. Dále soud k důkazu provedl prohlášení vlastníka dle zákona č. 72/1994 Sb., kterým se upravují některé spoluvlastnické vztahy k budovám a některé vlastnické vztahy k bytům a nebytovým prostorům a doplnil některé zákony (zákon o vlastnictví bytu), které bylo učiněno ze strany bytového družstva [ulice a číslo], [číslo], [číslo], [obec], [IČO], se sídlem [ulice a číslo] v [obec]. K důkazu byly rovněž provedeny listiny se souhlasnými prohlášeními vztahujícími se k odevzdání a převzetí nemovité věci v podobě bytového domu [adresa], [ulice a číslo], městské části [obec] [část obce].

20. Mezi dodavatelem [právnická osoba], a vlastníkem nemovitosti [územní celek], jako odběratelem, byla dne 4. 9. 2008 uzavřena smlouva [číslo] o dodávce vody z vodovodu pro veřejnou potřebu a odvádění odpadních vod do kanalizace pro veřejnou potřebu, která byla uzavřena na dobu neurčitou s účinností od 31. 7. 2008. Z článku VII. bodu 7.4 se mimo jiné podává, že odběratel je oprávněn před uplynutím doby splatnosti vrátit bez zaplacení fakturu, která neobsahuje některou náležitost nebo má jiné závady v obsahu. Ve vrácené faktuře musí uvést důvod vrácení. Předmětná smlouva byla provedena k důkazu včetně jednotlivých jejích příloh spolu s informací k placení záloh z účtu trvalým příkazem ze dne 4. 9. 2008. K důkazu byl rovněž proveden cenový výměr 1/ 2012 vystavený [právnická osoba], s účinností od 1. 1. 2012 ze dne 21. 11. 2011, stanovící cenu vodného a stočného.

21. Žalovaný byl vyzván k plnění předžalobní upomínkou ze dne 22. 4. 2014, na základě které byl vyzván k úhradě dlužné částky ve výši 586.808 Kč. Dále byla žalovanému adresována ze strany žalobce předžalobní upomínka dne 11. 4. 2014, na základě které byl žalovaný vyzván k úhradě dluhu v celkové výši 798.653 Kč. Žalovaný reagoval na předžalobní upomínku dopisem ze dne 24. 4. 2014, kde mimo jiné uvedl, že dle jeho názoru nedošlo z jeho strany k žádnému porušení jeho smluvních povinností, což podporují i závěry jednání s dotčenými stranami, a tudíž žalovaný neuznává uplatněný nárok ani zčásti.

22. Z přípisu vedlejšího účastníka, [právnická osoba], ze dne 14. 8. 2014 ve věci pojištěného žalovaného a poškozeného [územní celek] [část obce], s označením data vzniku škodní události 6. 12. 2011 se mimo jiné podává, že vedlejšímu účastníku byl oznámen případ ze dne 7. 6. 2012, kdy byl při opravě vypouštěcího ventilu přívodu vody pro bytový dům [ulice a číslo] v [obec] zjištěn únik vody z vodoměrné šachty za vodoměrem do kanalizace. Vlastník nemovitosti [anonymizována dvě slova] uhradilo za vodné [anonymizováno] částku 586.808 Kč, které nemůže vyúčtovat nájemcům bytů. Tuto částku nyní požaduje uhradit po žalovaném, který provádí správu zmíněného bytového domu. Z žalovaným doložených dokladů vedlejšímu účastníku a z jeho vyjádření je zřejmé, že nebylo v možnostech žalovaného jako správce budovy zjistit skutečnosti, které by závadu na přívodu vody pro dům signalizovaly. Správu budovy a odečty vody prováděl žalovaný ve sjednaných termínech řádně a včas. Dále se z přípisu podává, že žalovaný v rámci vyjádření určeného žalobci uvedl, že ze strany žalovaného nedošlo k žádnému porušení smluvních povinností správce budovy a že nárok na náhradu vodného neuznává ani zčásti. Z těchto důvodů není možné uhradit škodu na vodném žalobci z titulu pojistné smlouvy odpovědnosti za škodu žalovaného.

23. Soud dále provedl k důkazu žalobcem předložené listiny v podobě: informace pro zákazníky [právnická osoba] („ Všímat si vodoměru se vyplatí“), tiskové zprávy [právnická osoba] („ Mějte spotřebu vody pod kontrolou“), doporučení Vodovody a kanalizace [právnická osoba], informace Vodovody a kanalizace [právnická osoba], zprávy Vodovody a kanalizace [obec] nad [právnická osoba] („ Vodoměr je třeba chránit a pravidelně provádět samoodečty“), tiskové zprávy [právnická osoba] („ Pravidelná kontrola vodoměru se vyplatí!“), informace [právnická osoba], informace [právnická osoba] („ Zazimujete vodoměry“), článek„ Prasklé vodoměry stály odběratele více než sto dvacet tisíc korun“, článek„ Kontrola vodoměrů může zabránit velkým výdajům“, přičemž z těchto provedených důkazů soud neučinil žádná pro projednávanou věc podstatná skutková zjištění.

24. Jde-li o jednotlivé skutečnosti týkající se zejména okolností vzniku škody, soud vyslechl svědky [celé jméno svědka], [celé jméno svědka], provozní montéry vodovodů a kanalizací.

25. Svědek [celé jméno svědka] zejména vypověděl, že ví, v jaké věci se k soudu dostavil, zřejmě se jedná o únik vody, ale je to 7 let, hodně dlouhá doba. Svědek dále uvedl, že byli s kolegem na poruše, zjistili, že jde o únik vody, tu poruchu opravili. Jednalo se tam o závadu za vodoměrem, jak je ten vypoušťák, tak tam to teklo. Opravy se provedly, zapsal stav vodoměru a podepsaly ty papíry o té opravě. K dotazu v jakém vztahu k žalobci nebo k žalovanému svědek v té době byl, svědek uvedl, že pokud něco dělali, tak v pracovním. Svědek dále uvedl, že působil tehdy na pozici zaměstnance [anonymizována dvě slova], kde již nadále není, je 2,5 roku v důchodu, zaměstnaneckou činnost pro [příjmení] vodárny již ukončil. V té době působil na pozici montér vodoměrů, v popise jeho práce bylo konkrétně vyměnit vodoměr. Na starosti měl poruchy, nějaký opravy, co k tomu patřily. Svědek dále uvedl, že předpokládá, že to bylo na té [anonymizováno], někde tam zespodu. Byla to taková dost velká porucha, vyteklo tam hodně vody. K dotazu, zda z tohoto důvodu si to tedy vybavuje, svědek uvedl, že za tu dobu, co to dělá, tak vlastně asi nejvíc. Svědek se o věci dozvěděl tak, že závadu dostali od mistra jako poruchu. Neví, jestli to někdo nahlásil. Informace se k němu dostala od mistra, dal jim práci, vždycky dával nějaký opravy, poruchy. Oni se podívali, vyčerpali vodu, když uniká voda, tak se musí vyčerpat, jestli tam není, tak je tam spodní, tak se nejedná o poruchu, ale musí se to udělat, aby se zjistilo, jestli to někde teče nebo ne. Na místě byl s kolegou, [celé jméno svědka], oni dva se tehdy vypravili na místo. Zjistili, že tam byla voda, takto vyčerpali. Zjistili, odkud to uniká, to bylo za vodoměrem, ten vypoušťák. Pak teda vyměnili ty ventily oba dva, aby to bylo v pořádku, odečetli vodoměr, a to bylo všechno. K dotazu za dobu, co práci svědek vykonával, zda to byla jedna z největších havárií, svědek uvedl, že tam bylo docela dost nateklé vody. Ale za něj, co on to dělal, za tu dobu, co opravuje, takto je hodně. K dotazu, co to znamená, že tam vyteklo dost vody, svědek uvedl, že přesně neví, číslo neví. Jde o to, jak dlouho to tam teklo. Když se ta porucha zjistí brzo, tak toho tolik neunikne, ale když to třeba teče dlouho a nikdo na to nedojde, tak je toho čím dál víc. Podle těch odečtů vodoměrů to zjistili. K dotazu, zda viděli nějakou vodu, nějaké větší množství vody, voda byla v šachtě. Bývá to tak, když je únik anebo někdy je spodní voda. Z odečtu se potom zjistí podle posledního odečtu a kolik mají spotřebu té vody. Ta voda, pokud má kam, tak se vsákne a tam jinak není co, to odtéká do kanálu. Zapsali stav a dali to mistrovi, co s tím pak dělal, svědek neví. Musel zjistit, kolik tam odteklo a to všechno ostatní. Oni uvedou akorát ty stavy a to je všechno. Mění se stav těch vodoměrů. K dotazu, kam ten stav uvádí, svědek uvedl, to je mistrovi, a když je to porucha, výměna vodoměrů, tak se to dává majitelovi. Tady u toho se to dává mistrovi, oni píší na papír zprávu a pak mu to dají. Svědek si již nevybavuje, zda sděloval zprávu telefonicky, nebo podával písemně nějakou zprávu. To je napsaný v papírech. Poté, co byla svědkovi předložena k nahlédnutí fotodokumentace připojená k žalobě (č. l. 10 a 11), svědek uvedl, že to vypadá, že je to to, jak to tam tenkrát vybírali. K listině na č. l. 82 označené jako protokol o výměně vodoměru se svědek vyjádřil v tom smyslu, že toto byly ty protokoly, takový protokol o výměně dělají oni, oni montéři to sepisují, když to mění. Napíší starej stav, na novým bývá nula samozřejmě. K dotazu, zda byl v projednávaném případě takový protokol o výměně vodoměru sepsán, svědek uvedl, že určitě. Dále svědek k dotazu, které součástky na vodoměru měnili, uvedl, že předpokládá vypoušťák. Po opětovném nahlédnutí na listinu označenou jako protokol o výměně vodoměru (č. l. 82) svědek uvedl, že je tam jeho podpis, k dotazu upřesnil, že prováděl výměnu vodoměru. K dotazu, zda to bylo v ten samý den, co byla havárie, svědek uvedl, že neví. Jde o to ještě, jestli ten vodoměr byl na výměnu, pravidelnou. Pokud byl, stane se porucha, tak oni ten vodoměr mění, protože ho stejně musí vyměnit po určité době. Neví, který to byl rok…To je podle toho cejchu. Svědek uvedl, že pokud ten vodoměr je na výměnu a je i porucha, tak se mění taky. K dotazu, co se děje s tím vodoměrem, svědek uvedl, že ho odvezou na firmu, dají tam ten lístek o výměně, paní ze skladu zkontroluje stav podle toho vodoměru, ten se kontroluje vlastně 2x. A pak to odloží, a když ten vodoměr někdo požaduje, že se na něho chce podívat, tak se vyhledá a dá k nahlédnutí. Když někdo není spokojený se stavem nebo něco. K dotazu, jak se uchovávají data, která se odečtou z vodoměru, svědek uvedl, že podle něj ty data jdou do počítače a pak tam ještě chodí ti odečítači, ti odečítají stavy. Do počítače to dává mistr. Se stavem vodoměru se nedá nějakým způsobem manipulovat, svědek pochybuje, když tam měli poruchu. Tam je to o tom, že ten majitel nebo vlastník určité nemovitosti, co mu patří ten vodoměr, tak se ta šachta má kontrolovat po určité době. Je to tam jednou do měsíce, má svědek dojem, ale neví, jestli se to nezměnilo od té doby. Je to ve vyhlášce nějaké. Dále svědek k dotazům uvedl, že na inkriminovaném místě podle něj byl v ten jeden den, k dotazu, zda v ten den sepsal protokol, uvedl, že to už právě neví, jestli ten vodoměr se měnil ten den a jestli se neměnil, tak napsali ten stav toho vodoměru po tom výměníku. To už neví, je to 7 let. Svědek dále upřesnil, že to teklo do kanálu. K dotazu, zda na tom místě při první návštěvě už měnil ten ventilek, svědek uvedl, že ten samozřejmě opravili. Museli zavřít vodu a opravit ho. Svědek dále uvedl, že kdo to nahlásil, neví, jestli to nahlásili odečítači nebo majitel. K dotazu o čí podpis se jedná, svědek uvedl, že technika, k dotazu bylo upřesněno, že je myšlen podpis na již svědkovi předkládaném protokolu o výměně. Svědek dále uvedl, že to dělali taky oni, protože je tam svědek podepsanej, ale neví, jestli to bylo ten den nebo až později. Proto říká, že pokud ten vodoměr je na výměnu a je porucha, tak se mění při té poruše taky, protože už prochází ten cejch. K dotazu, kdo vyhodnocoval výměnu vodoměru, svědek uvedl, že buďto je to na cejch, tak se mění automaticky. Cejch, vodoměry jsou ocejchovány na určitou dobu. K dotazu, zda se stává, že se řeší otázka stavu vodoměru s odběratelem, svědek uvedl, že podle něj se to řeší, třeba někdy si odběratel stěžuje na stav a chce třeba vidět ten vodoměr, jak říkal, tak je potřeba ho vyhledat a on se na něho podívá. Pokud třeba nechce zaplatit celou částku, co je natočená, tak se musí dostavit k nahlédnutí, oni mu to musí najít a on se přijde podívat. K dotazu, zda jsou svědkovi známy okolnosti, jak bylo naloženo tady s tímto vodoměrem, případně zda tam byly ze strany toho odběratele nějaké připomínky, svědek uvedl, že to už neví. K upřesňujícím dotazům dále svědek uvedl, že se tam měnil ventil, ten vypoušťák, ten je za vodoměrem, to patří majiteli nebo správě nebo kdo se o to stará, o tu šachtu, kdo to má na starosti. Svědek dále uvedl, že oni to mají asi nějak po ten vodoměr, jestli se to neměnilo, to neví, protože když je ten vypoušťák, on bývá někdy na obou stranách, a kdyby to teklo předtím, tak tam vodoměrem nenatočí, to by se neukázalo na tom stavu.

26. Svědek [celé jméno svědka] vypověděl zejména, že vzhledem k tomu, že se jedná o [stát. instituce] a [příjmení], tak ví, že se jednalo o nějaký větší únik vody. Svědek dále uvedl, že jestli jde o tu [anonymizováno], tak si to vybavuje, tu situaci, jak to tam tenkrát bylo. Byl tam poslán poruchovou službou, zjistili tam závadu, tu závadu odstranili a oznámili to na obecním úřadě. Svědek dále uvedl k dotazu, kdy to asi bylo, že to je tak dlouho, že si to opravdu nevybavuje. Ale je to standardní postup u nich na firmě, ve chvíli, kdy zjistí, že je někde problém na přípojce, tak je tam vysílají. Svědek dále uvedl, že je zaměstnanec [anonymizována dvě slova] a pokud ho tam pošle dispečer, je to jeho nadřízený. Byla tam porucha na přípojce, kdy byl na uzávěru za vodoměrem vylomený ten odvodňovací kus, přesněji vlastně únik vody. Voda natékala do šachty a v té šachtě je, neví už, jestli kanálová vpusť nebo něco takovýho a přes to to teklo do kanálu. Ví, že tenkrát tam chtěli nějak žádat o odpočet točnýho, že se ho na to tenkrát ptali, on jim tenkrát říkal, že ta voda teče do kanálu. Byl by to schopný dohledat, protože každej den má zápis o tom, co kde dělal, jak dělal, úkolový list, určitě tam o tom měli i nějaký záznam. S kolegou si myslí, že tam byli. Tam tenkrát jeli oba dva, s [jméno] [příjmení]. Co na místě viděli, když tam přijeli, jestli tu šachtu čerpal nebo nečerpal, to si nevybavuje, ale ví, že už když otevřeli dekl, poklop šachty, tak ten únik už byl vidět svrchu, takže zastavili, předpokládá přípojku venku na silnici nebo vlezli do šachty a uzavřeli uzávěr před vodoměrem. A pak odstranili tu poruchu, která tam byla. K dotazu, zda už na místě samém, když tam přijeli, bylo velké množství vody v té šachtě, svědek uvedl, že se myslí, že ne, protože ta voda odtékala do toho kanálu. Na místě samém je upozornilo na ten únik vody to, co bylo slyšet už přes ten dekl, jak to tam teklo, protože to je tříosminová díra, takto samozřejmě vydává zvuk, to bylo slyšet, jak to stříká. Pokud jde o další postup, svědek uvedl, že slezl dolů do šachty a uzávěr, který je před vodoměrem, aby zastavil z řádu, vlastně dotíkání té vody, aby to mohl opravit. Přípojku opravili v tu chvíli. Pokaždé když udělají jakoukoliv opravu na přípojce, takto hradí majitel nemovitosti, takže o tom udělají zápis, nechají si to podepsat a pošlou mu fakturu. Na dotaz, jestli byl z jeho strany nebo ze strany kolegy vyhotoven nějaký písemný záznam, jeden dělá a druhý píše, jestli to tenkrát dělal on nebo kolega vypisoval papíry, to si opravdu nevzpomíná. Svědek dále uvedl, že vždycky na faktuře se dodává čestné prohlášení, pak se tam vždycky vypisuje objednávka na provedenou práci a třetí papír je výkaz práce, kdo tam byl, jak dlouho tam byl, jaký materiál tam dávali. V případě, že se tam mění vodoměr nebo něco, tak jsou k tomu samozřejmě další návaznosti, to si opravdu nepamatuje, jestli se tam to měřidlo měnilo nebo neměnilo. Doklad je protokol o výměně měřidla, kde jsou napsaný čísla výrobní, stavy, jaký tam byly, kde je to umístěný, všechny podrobnosti, co se týkají toho měřidla, tak jsou vždycky zaznamenaný na protokolu o výměně měřidla. Praxe je taková, že v případě, že to měřidlo je ten rok na výměnu a on na tom místě je, tak ho vymění. Pozná to, když se podívá na to měřidlo, protože každý měřidlo má samozřejmě cejch a tyhle měřidla jsou nacejchovaný na 6 let, takže když se na to měřidlo podívá, tak ví, že je ten rok na výměnu. Pakliže je ten rok na výměnu, tak ho vymění. Poté, co svědkovi bylo umožněno nahlédnout na fotodokumentaci (č. l. 10 a 11) svědek uvedl, že je naprosto zřejmé, že ta přípojka je celá stará, ze starých komponentů a jediný co tam vyměňovali, je ten odvodňovací kus z uzávěru za vodoměrem. Tu přípojku vidí, když se na ni podívá, tak ví, co se tam dělo. Vybavuje si přesně, co tam dělali, z té fotodokumentace je to naprosto zřejmé. Takových případů bylo spoustu, tuhle situaci si konkrétně vybavuje, že tam byl poslaný na opravu té přípojky. Ví, kde ta šachta je, který je to dům, je to jeho rajón, dělá to 19 let, takže ty baráky, ty přípojky už si tak nějak zařazuje, tak je naprosto zřejmé, co se tam událo. Svědek dále uvedl, že pokud měl možnost nahlédnout na listinu v podobě protokolu o výměně vodoměru (č. l. 82), je to písmo jeho bývalého kolegy, je to standardní protokol o výměně měřidla. Dále svědek uvedl, že na protokolu je zapisován stav toho starého vodoměru, je-li dole podpis majitele nemovitosti, fyzicky má to měřidlo u sebe. K dotazu, zda podle té fotodokumentace je tam vyměněnej vodoměr, co je tam ukazováno nebo je tam starej, svědek uvedl, že to je vyměněnej vodoměr, protože když ta dokumentace byla dělaná, tak na tom ciferníku viděl, na tom displeji bylo, neví, 6, 8 kubíků, jestli si to dobře vybavuje. K fotodokumentaci dále svědek uvedl, že tam je vyfocený na té dokumentaci ten nový vodoměr.

27. K důkazu byl proveden znalecký posudek [číslo] vypracovaný k otázce k úniku vody ve vodoměrné šachtě [ulice a číslo] ze strany znaleckého ústavu [obec] učení technické v [obec] dne 5. 8. 2020. Předmětem posudku byly otázky zadané znalci ve spojitosti s únikem vody ve vodoměrné šachtě u bytového domu [obec], [ulice a číslo] v období od 6. 12. 2011 do 7. 6. 2012. V rámci znaleckého posudku znalec zejména k údajné závadě, která je popsána jako poškození, vystřelení odvodňovacího ventilu, který byl součástí uzavíracího ventilu za vodoměrem, uvedl, že v době zpracování posudku však nebylo v žádném případě zpětně možné dovozovat, jaká byla přesná podoba otvoru, který vznikl po vystřelení či jiném poškození ventilu, případně jestli byl vytvořen otvor jiným způsobem. Z výpovědi svědka je zřejmé, že dimenze odvodňovacího ventilu je 3/8". Velikost těchto odvodňovacích ventilů na uzavíracím ventilu může odpovídat právě této velikosti. Po hydraulické stránce je velikost výtoku otvorem závislá mimo jiné na přetlaku uvnitř potrubí. V místě vodovodní přípojky je podle sdělení provozovatele vodovodu vysoký přetlak, a to až 0,74 MPa. Za popsaných podmínek, tj. velikosti a tvaru otvoru a přetlaku v potrubí, přičemž byla brána v úvahu maximální možná hodnota přetlaku v daném místě, je možné připustit, že mohlo dojít k úniku vody v místě vodoměrné šachty v rozsahu průtoků 6,5 až 145,0 m3/d. Nelze však žádným způsobem ověřit, že v šachtě nebyl následkem havárie vytvořen otvor jiné velikosti. Rovněž nelze ověřit, jaké tlakové podmínky byly ve vodovodní síti v uvedeném období. Znalec tak nemůže vyloučit, že k uvedenému úniku o velikosti 70 m3/d mohlo dojít. Znalec dále uvedl, že po prostudování protokolu o jednání před soudem v podobě záznamu o výpovědi svědků lze konstatovat, že nelze vyloučit, že se událost stala tak, jak je popisována zaměstnanci provozovatele. Uváděný únik vody lze označit za významný a proud, který by takto z potrubí vycházel, musel být skutečně viditelný již shora šachty. Stejně tak se lze domnívat, že proud vody může být slyšitelný, pokud se pozorovatel bude nacházet v místě u poklopu, i zavřeného, zejména za situace, kdy poklop není stavební správně osazen na konstrukci a do šachty vede volný otvor. V době události byla šachta údajně vybavena odpadním potrubím napojeným na kanalizaci. Není známa podoba ani dimenze tohoto potrubí. Při místním šetření byla pouze patrná úprava jedné stěny vodoměrné šachty zazděním otvoru a je možné připustit, že v tomto místě cca 20 cm nade dnem mohl být prostup odpadního potrubí vedoucího do kanalizace, přičemž je známo, že v blízkosti vedou 2 stoky. Lze připustit, že unikající voda mohla tímto potrubím odcházet do blízké kanalizace bez dalších projevů, které by byly viditelné na povrchu kolem šachty. Vybavení vodoměrné šachty odpadním potrubím není obvyklé, spíše je nežádoucí. Nutno však zdůraznit, že kdyby vodoměrná šachta nebyla tímto způsobem odvodněna do kanalizace, projevy popsaného úniku vody o velikosti 70 m3/d by byly s vysokou pravděpodobností patrné v nejbližším okolí i na terénu, a to velmi rychle. Uváděný únik vody ve vodoměrné šachtě o velikosti 0,8 l/s (resp. 70 m3/d) lze označit za značný. Lze konstatovat, že i po technické stránce a s ohledem na vysokou hodnotu maximálního přetlaku ve vodovodním řadu a při neznalosti skutečné velikosti vytvořeného otvoru pro únik vody, lze připustit únik o velikosti o 70 m3/d i vyšší, jak bylo uvedeno. Opačně však není z pohledu znalce možné s jistotou potvrdit, že k tomuto úniku došlo, už z toho důvodu, že není možné podrobit bližšímu zkoumání původní vodoměr a uzavírací ventil s odvodněním. Dále znalec uvedl, že jestliže bylo uvedeno, že k úniku došlo v období mezi 6. 12. 2011 do 7. 6. 2012, tj. v rozmezí 184 dnů, s jistotou můžeme hovořit pouze o datu konce úniku vody, tj. odpovídajícímu konci uvedeného období. S ohledem na klimatické podmínky, které nastaly v uvedeném časovém rozmezí, lze pracovat s hypotézou, že mohlo dojít k poškození vedení právě vlivem těchto nízkých teplot, a to za stavu, kdy konstrukce vodoměrné šachty neposkytuje dostatečnou ochranu vystrojení vodovodní přípojky proti mrazu. Pokud by byla přijata hypotéza, že k poškození potrubí došlo ke konci období silných mrazů, tj. 13. 2. 2020 vlivem nízkých venkovních teplot, pak únik vody probíhal během 115 dnů. Nutno však zdůraznit, že by se jednalo o kratší období, tzn. že by průměrný denní únik byl úměrně vyšší než uváděných 70m3/d. Z pohledu znalce není žádná možnost, jak zpětně ověřit, kdy přesně došlo k vytékání vody z trubního vedení ve vodoměrné šachtě a jak dlouho tedy voda unikala. Příčinou nadměrného úniku vody může být obecně netěsný nebo zcela nefunkční uzávěr, prasklá vodovodní trouba či poškozená armatura, netěsný nebo nefunkční spoj na potrubí. Znalec pracoval s předpokladem, že k nadměrnému úniku vody došlo cestou poškozené armatury – zde prasklého odvodňovacího ventilu na uzavíracím ventilu za vodoměrem. Znalec dále uvedl jednotlivé příčiny poškození, kdy jmenoval vysoký přetlak ve vodovodním řadu, nízké venkovní teploty, úmyslné poškození, kdy další příčiny dle názoru znalce nepřipadají v úvahu. Takové příčiny mohly způsobit poškození i jiné části vystrojení šachty než samotného odvodňovacího ventilu. Z technického hlediska ovlivňuje velikost úniku vody z potrubí jednak tvar a velikost otvoru, kterým může voda unikat a také tlakové podmínky, tj. přetlak ve vodovodním řadu. Kromě otvoru, který mohl vzniknout při poškození odvodňovacího ventilu, může docházet k úniku vody prasklinou v samotném potrubí nebo také uvolněným spojem. Různý otvor v potrubí zatížený různým přetlakem vody uvnitř potrubí může přinést zcela odlišný výtok vody otvorem co do kvantity (únik vody). Znalec na základě triviálního pokusu napouštění 10l nádoby za znalcem specifikovaných podmínek na dvou místech účastníkům řízení přiblížil problematiku výtoku vody otvorem. Z pokusu má být zřejmé, že za stejných tlakových podmínek má zásadní význam velikost otvoru, jeho provedení a umístnění v systému vnitřního vodovodu na velikost průtoku vody, která otvorem protéká (uniká). Únik vody tak mohl trvat po celé uváděné období, tj. 184 dnů, přičemž každý den by uniklo cca 68 m3 vody za předpokladu, že velikost otvoru je 6,5 milimetrů a přetlak potrubí byl po celou dobu na vedeném maximu výše. Pokud ale připustíme, že otvor měl velikost 9,5 milimetrů, voda unikala pouze necelých 86 dnů. Znalec se kloní k názoru, že k úniku pravděpodobně nedocházelo po celou uváděnou dobu, tj. 184 dnů. Objem spotřebované vody, tj. proteklé skrz vodoměr, je zaznamenáván právě vodoměrem jakožto stanoveným měřidlem. Vodoměr sám o sobě nemá žádnou schopnost sledovat průtok vody v čase, zaznamenává pouze celkový proteklý objem od počátku měření. Objem vody se vztahuje k časovému úseku mezi dvěma okamžiky odečtení stavu vodoměru, který obvykle probíhá 2x ročně. Pomocí vodoměru lze tedy stanovit průměrnou spotřebu za období, které je vymezeno dvěma po sobě jdoucími odečty. Pokud v daném období dojde ke změně ceny vodného (a stočného) je buď proveden mimořádný odečet stavu vodoměru nebo je množství ke dni změny vodného odhadnuto. Uplatněný výpočet uvedený ve spise je obvyklý a znalec proti němu neměl připomínky. Pokud jde o povinnosti správy, provozu a údržby lze zmínit obecné povinnosti vycházející z legislativy vztahující se k vodovodům pro veřejnou potřebu (zákon č. 274/2001 Sb. o vodovodech a kanalizacích pro veřejnou potřebu a změně některých zákonů (zákon o vodovodech a kanalizacích), vyhláška č. 428/2001 Sb., kterou se provádí zákon č. 274/2001 Sb., o vodovodech a kanalizacích pro veřejnou potřebu a o změně některých zákonů) a zde vyjmenovanou povinnost odběratele chránit vodoměr před poškozením, a to včetně poškození mrazem. K provozování a údržbě vnitřních vodovodů je pak dostupná norma ČSN EN 806-5 (část 5: Provoz a údržba), která uvádí doporučené četnosti kontrol a údržby součástí vnitřních vodovodů. Pro vystrojení instalované ve vodoměrné šachtě je podle této normy doporučený nejnižší interval kontroly 6 měsíců, u vodoměru a samotného potrubí je uváděn interval jednou ročně. Jiné předpisy ani doporučení týkající se povinnosti ohledně kontroly a údržby předmětného zařízení, nejsou k dispozici. Znalec neřeší, na koho jsou tyto povinnosti přeneseny případně smluvně. K tomu, zda existovala ze strany [anonymizováno] povinnost při havárii postoupit vyměňovaný vodoměr autorizovanému metrologickému středisku, resp. jinému orgánu pověřenému kalibrací měřidel průtoků vody, znalec uvedl, že nikoliv. [příjmení] ani provozovatel vodovodů tuto povinnost nemá. Avšak má-li odběratel pochybnosti o správnosti měření nebo zjistí-li závadu na vodoměru, má právo požádat o jeho přezkoušení. V době probíhajícího úniku vody ve výše uvedeném období byl v šachtě instalován vodoměr blíže neurčený, který v době zpracování posudku již nebyl k dispozici. Je možné se domnívat, že šlo o znalcem v posudku specifikovaný vodoměr průměru DN 25, kdy k tomu znalec uvedl, že je zřejmé, že vodoměr měl dostatečnou kapacitu provést průtok unikající vody a vody pro běžnou spotřebu a tento průtok zaznamenat v rámci dovolené chyby, navíc s dostatečnou rezervou.

28. Znalec byl vyslechnut k závěrům svého znaleckého posudku rovněž při jednání soudu, kdy v rámci svého výslechu doplnil, že prohlídl vodoměrnou šachtu na místě, které je zapsané ve znaleckém posudku v blízkosti bytového domu, od havárie tam došlo k výměně vystrojení té šachty, tzn. šachta, především to vystrojení, vypadá jinak než v době havárie. K závěrům svého posudku znalec konkrétně uvedl, že k tomu úniku vody, který je popsaný, mohlo dojít. Jsou popsány některé příčiny, které to mohly způsobit, a dá se říct, že nelze nějakým způsobem vyloučit, že ta havárie mohla proběhnout tak, jak je popsaná v zadání posudku. Je důležité zmínit, že samozřejmě měl posoudit nějakou havárii, která se mohla stát, posuzoval věc, která byla několik let stará a použitelných důkazů bylo poměrně dost málo. Nebylo k dispozici původní vystrojení vodoměrné šachty a vyjádřit se k tomu, jestli ta plocha tam vznikla, tak jak je popsáno, už nebylo možné, protože ten hlavní důkaz, ten vodoměr s tím ventilem, už neexistuje. Nebo možná někde existuje, ale není dohledatelný v současné době, to podle znalec bylo třeba si uvědomit v souvislosti s posudkem a závěry, které byly učiněny. Znalec posuzoval teoretickou možnost, jestli mohlo dojít k tomu úniku, který byl popsaný, hlavně co se týká množství uniklé vody, zde znalec konstatoval, že teoreticky to možné je, na teoretickým závěrech trvá. Hydraulický výpočet, který byl použit je standardně používaným, samozřejmě jsou tam nějaké proměnné, které do toho výpočtu vstupují. Hlavní proměnná je velikost toho otvoru, který tam mohl vzniknout a kterým mohla unikat voda. Jak popsal, není možné zpětně dohledat ani tedy s jistotou říct, jak ten otvor byl velký. Dá se říct, že velikost toho otvoru je hlavní proměnná, která do toho výpočtu vstupuje. Znalec v tom posudku provedl výpočet pro několik možných velikostí, jak mohl ten otvor být vytvořen při havárii, takže v posudku je nějaký rozsah objemu, který tam mohl unikat. Stěžejní je, jak to vypadá v té šachtě, jaké bylo původní vystrojení a z toho konstruoval ten výpočet, na základě běžných teoretických znalostí, které se v hydraulice používají. Je potřeba vědět velikost otvoru, další stěžejní věc je přetlak v místě té vodovodní přípojky. Tam je potřeba zmínit, že tlak v tom místě vodovodní přípojky je poměrně dost vysoký, takže velikost tlaku má také vliv na to, jak je veliký ten únik. To jsou stěžejní záležitosti, které byly důležité při posuzování. Ty závěry tam jsou uvedeny, ale mezi těmi závěry je to, že není schopen žádným způsobem říct, kdy došlo k té havárii, to zpětně není možné žádným způsobem ověřit a nedokáže si představit, jakou metodou bychom tento údaj mohli zjistit, takže v tomto směru byl určitý nedostatek údajů, protože se nemá čeho chytit, jak stanovit, že ta havárie mohla vzniknout. Znalec dále v rámci výslechu uvedl, že používal fotografie, které byly založeny do spisu, to byla jedna část, ty se vztahovaly k období, kdy byla zjištěna havárie. Druhá část fotografií byly fotografie, které znalec pořídil v rámci prohlídky, takže měl k dispozici 2 sady fotografií. Fotografie, které byly součástí spisu a pořízeny tedy v době havárie, ty však nebyly, jak by si znalec představoval znalecký důkaz. Nicméně z fotografií bylo jasně viditelné, jaké bylo vystrojení šachty v době havárie a bylo viditelné, jaký je rozměr vodoměru, jeho dimenze. Jestli tam mohla probíhat ta havárie nebo nemohla, to z těch fotografií nebylo možné usuzovat, to se nedá tedy z toho poznat, jediné co na těch fotografiích bylo poznat, tak nějaké otrýskání stěn té šachty vodou, ale jestli to vzniklo vlivem té havárie, či nikoliv, to už z těch fotografií také nelze poznat. Pokud se jedná o fotografie, které byly pořízeny ze strany znalce, ty prováděl v době prohlídky, vystrojení šachty, které bylo vyfotografováno v době jeho prohlídky, je jiné než vystrojení v době té havárie, zaznamenal nějakou změnu ze stavebního hlediska, pravděpodobně tam došlo k nějakému zazdění otvoru, jakéhosi potrubí, to samozřejmě také vyfotografoval. Znalec dále uvedl, že průměr toho odvodňovacího ventilu se vždy vztahuje k vlastnímu uzavíracímu ventilu, a když se podíváme na dostupné výrobky tady v tomto oboru, tak většinou nebo téměř vždy je daná nějaká velikost toho uzavíracího ventilu a k tomu se vztahuje velikost toho odvodňovacího ventilu, který je součástí toho uzávěru. Tato velikost ty 3/8" se vztahuje k velikosti ventilu, který tam byl použitý v té šachtě. Znalec rovněž uvedl k dotazu, že bylo pracováno právě s touto velikostí, je to nejpravděpodobnější velikost, která by byla vztažena k tomu danému vystrojení šachty v době havárie. Znalec dále uvedl, že pokud se jedná o konkrétní výpočet, jakým způsobem znalec pracoval s velikostí otvoru, tak jak bylo hovořeno o ventilu, to je záležitost z oboru hydrauliky. Vždycky záleží na tom, jak je ten otvor veliký a jaký je tlak v tom potrubí nebo v té nádobě, ze které to vychází. Je jedno, jestli voda tryská v nádobě, ve které je způsobem udělaný otvor anebo je to v potrubí, ve kterém se zase nějakým způsobem vytvoří otvor, ty dvě hlavní veličiny, které tam vstupují, tak je velikost otvoru a velikost přetlaku, resp. výška tady v té nádrži. Další věc je tvar toho otvoru, ten také ovlivňuje výpočet, na to jsou hydraulické tabulky, a přičemž znalec zvolil, že to byl kruhový otvor. Velikost přetlaku zjišťoval u provozovatele, [příjmení] [anonymizována tři slova], ta je poměrně daná v úrovni vodojemu, který zásobuje danou lokalitu, z toho tedy vyplynula ta maximální hodnota přetlaku, který tam působil. Přetlak není konstantní hodnota, kolísá v závislosti na tom, jak se pohybuje hladina vody ve vodojemu, může být v intervalu 10 m. Znalec rovněž uvedl určitou nouzi, co se týká nějakých důkazů. K takovým únikům dochází skutečně v těch vodovodních přípojkách, znalec nemůže říct, že by ta situace nemohla nastat, tak jak je popsaná. Znalec dále uvedl, že tak jak studoval spis, narazil na poznámku, že není možné, aby došlo k takovému úniku, protože přeci bazén napouštíme několik dní, udělal tento pokus, který samozřejmě nebyl dělán v přesných laboratorních podmínkách a byl to skutečně ilustrativní pokus. Chtěl účastníkům řízení tím sdělit to, že záleží na podmínkách a na místech, kde a jaký otvor vznikne, což chtěl ilustrovat pokusem, jestli ten výtok je možný či nikoliv, přičemž ten tlak tam skutečně svůj význam a je tedy možné, aby došlo k takovému úniku vody. Znalec rovněž uvedl, že pokud by voda tryskala z otvoru, který tam po havárii vznikl, a narážela na betonovou stěnu té šachty, dokáže si představit, že by k tomu byl nějaký doprovodný zvukový projev, ale ten, pokud někdo půjde kolem šachty, tak nemusí zaznamenat. Samozřejmě pokud to bude laik, tak ho to ani nenapadne, že je tam něco špatně. Další věci, že ta šachta byla odvodněna tím potrubím, které v době jeho prohlídky tam už nebylo, našel tam pouze zazděný otvor. Jestli tam to potrubí odvodňovací v době havárie bylo, tak si dokáže představit, že ten průtok, který odcházel z toho odvodňovacího ventilu, zcela odcházel tím odvodňovacím potrubím. Kapacita toho potrubí, znalec si dokáže představit, že byla naprosto dostatečná a že tedy ten průtok byl odváděný, ta šachta by se mohla začít plnit, pokud by nemohlo docházet k nějakému odvodnění té vody do okolního prostředí té šachty, do toho zeleného pásu, který je kolem domu. Pokud by tam to potrubí nebylo, tak si myslí, že by se velice rychle ukázalo, že šachta je plná a docházelo by k přetoku té vody poklopem do okolního prostředí a pravděpodobně by se velice rychle zjistilo, že tam v té šachtě ten únik je. Ta situaci úniku nebo co se týká úniku vody, ať už na přípojkách, na vodovodním potrubí, to znalec označil za standardní situaci s tím, že to nenastává skutečně každý den, ale prostě se to děje. Znalci je v tomto směru známo, že každý provozovatel má nějaké provozní zásady, kde mají řečeno, co se v takových případech dělá, jak se má postupovat, jestli se má například odčerpat voda, jak se má dělat výkop, v jakém pořadí se mají měnit určité části toho vystrojení, takové postupy provozovatelé mají k dispozici a dá se říct, že ty větší společnosti tyto zásady budou mít zpracovány. Předcházet tomu, že havárie vznikne, lze tak, že budete používat kvalitní materiály, předcházet nějakým škodám, které tam třeba vznikají, můžete samozřejmě tak, že budete provádět kontroly a pokud zjistíte nějakou havárii, tak podniknete opatření, aby dále neprobíhala. Provozovatelé k tomu přistupují různě, podle znalce se spíše snaží dodržovat to nezbytné minimum, které je ve vyhláškách a v normách, je velmi vzácné, že někdo dobrovolně chodí kontrolovat zařízení četněji, protože to zabírá čas a není to činnost, kterou lze provádět nadbytečně. Dále k dotazu znalec uvedl, že jestliže je pracováno v podstatě pouze s hypotézou jakéhosi ustřeleného odvodňovacího ventilu, nicméně znalec uváděl 3 možnosti, vysoký přetlak a s tím související eventuální kvalita použitých armatur, a zda je tedy možné, že by k úniku vody v té vodoměrné šachtě docházelo v jiném místě, než byl ten ustřelený odvodňovací ventil, znalec uvedl, že to samozřejmě je možné. K dotazu, když se znalec zmiňoval o dvou časových intervalech, buď 164 dnů, nebo 116 dnů, zda se znalec zabýval nejkratším možným časovým obdobím za kdy mohla voda utéct, znalec uvedl, že to nestanovil, ale pokud se vrátí k výpočtům, tak by bylo možné přijmout hypotézu, že tam bude největší možný otvor 10 milimetrů, nejkratší doba úniku vody, kdybychom uvažovali maximální přetlak, což bylo těch přibližně 75 metrů vodního sloupce a nejvyšší možný otvor 10 milimetrů, je 84 dní.

29. Podle § 3028 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, tímto zákonem se řídí práva a povinnosti vzniklé ode dne nabytí jeho účinnosti. Dle § 3028 odst. 2 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, není-li dále stanoveno jinak, řídí se ustanoveními tohoto zákona i právní poměry týkající se práv osobních, rodinných a věcných; jejich vznik, jakož i práva a povinnosti z nich vzniklé přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se však posuzují podle dosavadních právních předpisů. Podle § 3028 odst. 3 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, není-li dále stanoveno jinak, řídí se jiné právní poměry vzniklé přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, jakož i práva a povinnosti z nich vzniklé, včetně práv a povinností z porušení smluv uzavřených přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, dosavadními právními předpisy. To nebrání ujednání stran, že se tato jejich práva a povinnosti budou řídit tímto zákonem ode dne nabytí jeho účinnosti.

30. Ve smyslu § 3028 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, tak byl v projednávané právní věci aplikován zákon č. 40/1964 Sb., občanský zákoník.

31. Dle § 415 zákona č. 40/1964 Sb., občanského zákoníku, každý je povinen počínat si tak, aby nedocházelo ke škodám na zdraví, na majetku, na přírodě a životním prostředí.

32. Dle § 420 odst. 1 zákona č. 40/1964 Sb., občanského zákoníku, každý odpovídá za škodu, kterou způsobil porušením právní povinnosti.

33. Dle § 724 zákona č. 40/1964 Sb., občanského zákoníku, příkazní smlouvou se zavazuje příkazník, že pro příkazce obstará nějakou věc nebo vykoná jinou činnost.

34. Dle § 725 zákona č. 40/1964 Sb., občanského zákoníku, příkazník je povinen jednat při plnění příkazu podle svých schopností a znalostí. Od pokynů příkazcových se příkazník může odchýlit jen tehdy, je-li to nezbytné v zájmu příkazce a nemůže-li včas obdržet jeho souhlas; jinak odpovídá za škodu.

35. Dle § 726 zákona č. 40/1964 Sb., občanského zákoníku, příkazník je povinen provést příkaz osobně. Svěří-li provedení příkazu jinému, odpovídá, jako by příkaz prováděl sám; dovolil-li však příkazce, aby si ustanovil zástupce, nebo byl-li tento nezbytně nutný, odpovídá příkazník pouze za zavinění při volbě zástupce.

36. Na podkladě provedeného dokazování a po právním posouzení soud dospěl k závěru, že žaloba není důvodná.

37. Žalobce se domáhal po žalovaném zaplacení žalobou uplatněné částky z titulu náhrady škody, za kterou žalovaný odpovídá, neboť řádně nesplnil povinnosti z příkazní smlouvy, když porušil zejména svou povinnost jednat s potřebnou odbornou péčí, jestliže neprováděl kontrolní preventivní prohlídky majetku, přestože jde o jednu z povinností uložených žalovanému v rámci mezi účastníky uzavřené příkazní smlouvy. Pokud by byly konány preventivní prohlídky ve frekvenci uváděné žalobcem, mohlo dle žalobce dojít ke zjištění úniku vody dříve.

38. Soud se proto zabýval tím, zda jsou dány předpoklady vzniku odpovědnosti za škodu ve smyslu ustanovení § 420 občanského zákoníku –„ pokud porušením povinnosti vyplývající z příkazní smlouvy vznikne škoda, odpovídá za ni ten, kdo ji způsobil, podle obecných ustanovení odpovědnosti za škodu (§ 420) “ (k tomu srov. Fiala, J. a kol.: Občanský zákoník. Komentář. Praha: Wolters Kluwer, 2009, § 729).

39. Ke vzniku odpovědnosti za škodu je přitom třeba, aby byly kumulativně splněny základní náležitosti objektivní povahy v podobě porušení právní povinnosti, vzniku škody a příčinné souvislosti mezi porušením právní povinnosti a vznikem škody, přičemž je na poškozeném, aby všechny tyto předpoklady prokázal. Předpokladem subjektivní povahy je pak zavinění, které zákon presumuje ve formě nedbalosti, nevyžaduje-li konkrétní ustanovení jiný stupeň zavinění, je na škůdci, aby případně prokázal, že vznik škody nezavinil (§ 420 odst. 3). Tyto předpoklady musí být splněny vždy (s výjimkou zavinění), má-li vzniknout povinnost k náhradě škody a jedná se o obligatorní předpoklady pro celou oblast náhrady škody. Základním předpokladem vzniku odpovědnosti je přitom existence právní povinnosti a její porušení je pak právním důvodem vzniku odpovědnosti za škodu. Taková povinnost přitom může být zakotvena přímo v občanském zákoníku, ale také v jakémkoliv jiném předpisu platného práva, veřejnoprávní nebo soukromoprávní povahy. Může jít rovněž o porušení povinnosti plynoucí ze smlouvy nebo jiných právních úkonů, neboť právo nečiní rozdíl mezi porušením povinnosti smluvní a zákonem stanovené. Současně se může jednat také o porušení povinností stanovených v jiných než právních předpisech. Absence požadované protiprávnosti v takových případech je obvykle nahrazována jejich podřazením pod § 415 (srov. Fiala, J. a kol.: Občanský zákoník. Komentář. Praha: Wolters Kluwer, 2009, § 420).

40. Soud předně uvádí, že dospěl k závěru, že žalovaný prováděl svou činnost v souladu s uzavřenou příkazní smlouvou.

41. Závazkový vztah mezi žalobcem a žalovaným vznikl na základě příkazní smlouvy ze dne 23. 6. 2008. Zde je třeba uvést, že daná smlouva konkrétní povinnosti týkající se četnosti prohlídek objektů, ve vztahu k nimž žalovaný zajišťoval z hlediska provozu a údržby jednotlivé činnosti vymezené příkazní smlouvou, neupravuje. Jestliže příkazní smlouva žalovaného opravňovala k provádění určitých činností a současně mu ukládala vymezené povinnosti, jednotlivé činnosti byly v příkazní smlouvě specifikovány jako služby spojené s užíváním označených nemovitostí, resp. výkonem správy domovního a bytového fondu, zajišťování jeho provozu a údržby, které bude příkazník zajišťovat mimo jiné na úseku správy, provozu či opravárenských prací. Konkrétně bylo mezi smluvními stranami ujednáno, že na úseku správy bude žalovaný provádět preventivní prohlídky nemovitostí, zajišťovat preventivní a běžnou údržbu a opravy drobného i většího charakteru nemovitostí, včetně zajištění nepřetržité havarijní služby, na úseku provozu bude zajišťovat služby v podobě dodávky vody, elektřiny, a plynu, včetně oprav a údržby rozvodů od příslušných měřidel v domě. Dále bylo ujednáno, že příkazník bude zajišťovat služby na úseku opravárenských prací, konkrétně zajištění preventivní a běžné údržby domů a bytů. Rovněž bylo mezi smluvními stranami ujednáno, že příkazník odpovídá za řádný výkon správy a provozu předmětu této smlouvy, kterou je povinen provádět s potřebnou odbornou péčí, jinak odpovídá příkazci v plné výši za škody vzniklé porušením této povinnosti.

42. Z žádného ujednání tak nevyplývá konkrétně vymezená povinnost žalovaného, kterou by bylo možné vztáhnout k četnosti kontrolních a preventivních prohlídek v předmětné vodoměrné šachtě, kdy na základě žádného ujednání nelze dospět k bezpečnému závěru, že žalovaný byl povinen tak činit s frekvencí tvrzenou žalobcem. Nadto je třeba vzít v úvahu i skutečnost, že v řízení bylo prokázáno, že vodoměrná šachta se nacházela mimo bytový dům na ulici [ulice a číslo], v daném případě byla šachta odkanalizována, tudíž unikající vodu nebylo možné bez dalšího postřehnout v bezprostředním okolí šachty, které nadto nebylo udržováno, a v minulosti zatravněné okolí šachty znesnadňovalo dřívější rozpoznání úniku vody. V tomto směru je dále třeba rovněž přihlédnout k tomu, že v průběhu smluvního vztahu založeného mezi žalobcem a žalovaným na základě příkazní smlouvy ze dne 23. 6. 2008 nedošlo k odlišné úpravě povinností týkajících se prohlídky objektu včetně vodoměrné šachty v odlišné frekvenci, než jak to odpovídalo určité zavedené praxi stran, kdy žalovaný prováděl 2x ročně kontrolní odečet v návaznosti na 2x ročně prováděné odečty ze strany [anonymizováno], přičemž pokud jde o uvedenou frekvenci kontrol, k níž docházelo ze strany žalovaného dvakrát ročně, tato skutečnost nebyla ze strany žalobce rozporována, když žalobce ostatně tuto skutečnost sám potvrdil s tím, že po celou dobu neměl ve vztahu k plnění povinností ze strany žalovaného výhrady.

43. Jde-li o závazkový vztah mezi žalobcem a žalovaným, ani zákonná úprava příkazní smlouvy v ustanovení § 724 a násl. občanského zákoníku neupravuje žádné takové povinnosti příkazníka, o kterých by bylo možné v projednávané věci hovořit jako o povinnostech, které měl žalovaný porušit. 44. „ S ohledem na variabilitu vztahů, na něž lze právní úpravu příkazní smlouvy aplikovat, mohou být práva a povinnosti smluvních stran stanoveny jen obecně a rámcově. Podrobnosti vždy obsahují smlouvy samotné. Příkazník je povinen v zájmu příkazce uskutečňovat sjednanou činnost řádně, tedy podle svých schopností a znalostí. Zde se vychází z toho, že zpravidla je příkazníkem odborník pro daný obor (advokát, patentový zástupce), a tím je jeho odpovědnost zvýšena. Příkazník se musí řídit pokyny příkazce; ty jsou účinné od okamžiku, jakmile se o nich příkazník dozvěděl“ (k tomu srov. Fiala, J. a kol.: Občanský zákoník. Komentář. Praha: Wolters Kluwer, 2009, § 725).

45. Žalovanému však povinnost ke kontrolním prohlídkám nevyplývala ani z žádného jiného předpisu, když k této otázce se rovněž vyjádřil mimo jiné i soudem ustanovený znalec, a to v tom smyslu, že pokud jde o povinnosti správy, provozu a údržby povinnost, ta vychází ze zákona č. 274/2001 Sb. o vodovodech a kanalizacích pro veřejnou potřebu a změně některých zákonů (zákon o vodovodech a kanalizacích) a vyhlášky č. 428/2001 Sb., kterou se provádí zákon č. 274/2001 Sb., o vodovodech a kanalizacích pro veřejnou potřebu a o změně některých zákonů, s ohledem na uvedenou povinnost odběratele chránit vodoměr před poškozením, a to včetně poškození mrazem. K provozování a údržbě vnitřních vodovodů je pak dostupná norma ČSN EN 806-5 (část 5: Provoz a údržba), která uvádí doporučené četnosti kontrol a údržby součástí vnitřních vodovodů, přičemž k tomu znalec uvedl, že„ pro vystrojení instalované ve vodoměrné šachtě je podle této normy doporučený nejnižší interval kontroly 6 měsíců, u vodoměru a samotného potrubí je uváděn interval jednou ročně“, kdy„ jiné předpisy ani doporučení týkající se povinnosti ohledně kontroly a údržby předmětného zařízení, nejsou k dispozici“. Pokud se jedná o uvedenou normu, soud k danému doplňuje, že požadavek na četnější kontrolu se v dané normě neuvádí ani v jiných případech.

46. Nicméně i pokud jde o otázku příčinné souvislosti jako jednoho z dalších nezbytných předpokladů odpovědnosti za škodu, soud má za to, že v projednávaném případě není naplněn ani tento základní předpoklad, kdy však bez existence příčinné souvislosti rovněž nelze uzavřít, že je odpovědnost za škodu dána. Příčinná souvislosti mezi právní skutečností (protiprávním úkonem, kvalifikovanou událostí) a škodou, přitom jako jeden z předpokladů objektivní povahy musí být dána vždy. V daném případě by však nebylo možné uzavřít, že mezi událostí, v důsledku které vznikla škoda, a jednáním žalovaného lze spatřovat příčinnou souvislost. Jednotlivé předpoklady odpovědnosti za škodu ovšem musí být splněny kumulativně a důkazní břemeno, pokud se jedná o jednotlivé předpoklady odpovědnosti za škodu, leží na žalobci.

47. Pokud by bylo uvažováno o aplikaci ustanovení § 415 občanského zákoníku jako obecného prevenčního ustanovení v oblasti občanského práva, ani zde nelze dle názoru soudu hovořit na straně žalovaného o porušení povinnosti zakotvené v § 415 občanského zákoníku. 48. „ Kdo povinnost zakotvenou v § 415 poruší, jedná protiprávně. Ustanovení § 415 ani jiné ustanovení hlavy první části šesté občanského zákoníku nezavádí žádnou speciální sankci za porušení povinnosti. Sankce nastupuje až v okamžiku, kdy dojde k následku, tedy ke vzniku škody. Teprve pak vzniká povinnost nahradit škodu“ (k tomu srov. Fiala, J. a kol.: Občanský zákoník. Komentář. Praha: Wolters Kluwer, 2009, § 415). Nicméně je třeba zdůraznit, že ustanovení § 415 občanského zákoníku vychází z„ běžné míry opatrnosti“, a nejde tudíž o„ bezbřehou povinnost předvídat a předejít všem možným škodám v budoucnu“ (srov. Švestka, J. a kolektiv. Občanský zákoník I, II. Komentář. 2. vydání. Praha: C. H. Beck, 2009, s. [číslo]).

49. V tomto směru lze odkázat například na rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne 25. 2. 2003 sp. zn. 25 Cdo 618/2001, dle jehož závěrů je„ každý podle § 415 obč. zák. povinen zachovávat vždy takový stupeň bedlivosti (pozornosti), který lze po něm vzhledem ke konkrétní časové a místní situaci rozumně požadovat a který - objektivně posuzováno - je způsobilý zabránit či alespoň co nejvíce omezit riziko vzniku škod na životě, zdraví či majetku; uvedené ustanovení mu však neukládá povinnost předvídat každý v budoucnu možný vznik škody“.

50. I pokud se jedná o závěry znaleckého posudku v tom smyslu, že k havárii mohlo tvrzeným způsobem dojít, nelze z toho ještě dovozovat odpovědnost žalovaného za škodu. V tomto směru je vhodné poukázat i na to, že znalec také mimo jiné uvedl, že únik vody sice mohl být v šachtě slyšitelný, ale ani tento doprovodný zvukový projev nemusel být v okolí šachty zaznamenatelný, přičemž zde znalec poukázal současně i na skutečnost, že šachta byla odvodněna a voda mohla v rozhodné době zcela odcházet potrubím, aniž by vůbec došlo k jakémukoliv projevu uvedeného také v okolí šachty.

51. Na základě provedeného dokazování rozhodně tak nebylo možné dospět k závěru, že je žalobce oprávněn po žalovaném požadovat z titulu náhrady škody zaplacení částky, která byla žalobci vyúčtována ze strany dodavatele vody. Soud rozhodoval na základě zjištěného skutkového stavu a skutečnosti, které byly v řízení prokázány, dle názoru soudu neumožňují učinit odlišný závěr. V tomto směru nelze odhlédnout od toho, co vyplynulo z výpovědí svědků a závěrů znaleckého zkoumání. Nelze pak přehlédnout ani to, že žalobce sám, kterému byla předmětná částka vyúčtována ze strany dodavatele, výši částky nijak nerozporoval, ani sám aktivně nevyvinul žádné úsilí, aby řádně ověřil skutečnosti týkající se vyúčtování a dalších skutečností souvisejících s předmětnou událostí. V projednávaném případě naopak byly na podkladě provedených důkazů prokázány skutečnosti, na základě kterých je třeba mít za to, že odpovědnost žalovaného v projednávaném případě nelze spatřovat.

52. Jde-li o účastníky řízení dále navrhované důkazy, soud již nepřistoupil k provedení důkazu v podobě žalovaným učiněných návrhů na výslech žalovaného jako účastníka řízení, ani nebyl prováděn důkazní návrh v podobě návrhu na výslech svědka [jméno] [příjmení], neboť jednak soud tyto důkazní návrhy považoval s ohledem na výsledky dosud provedeného dokazování za již nadbytečné, jednak sám žalovaný následně sdělil, že na provedení těchto důkazů již netrvá. Další dokazování tak prováděno nebylo.

53. Ze strany soudu tak byly provedeny veškeré označené důkazy, jejichž provedení přicházelo v úvahu, přesto na základě provedeného dokazování nebylo možné dospět k závěru o důvodnosti žalobou uplatněného nároku.

54. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto dle § 142 odst. 1 o. s. ř. ve spojení s § 146 odst. 2 věty první tak, že soud zcela procesně úspěšnému žalovanému přiznal právo na náhradu nákladů řízení proti účastníkovi, který ve věci úspěch neměl, a to v celkové výši 229.416 Kč Tyto náklady sestávají z odměny právního zástupce žalovaného v souladu s ustanovením § 7 bod 5 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátní tarif, za celkem 6 úkonů právní služby podle § 11 odst. 1 písm. a), d), g), vyhlášky č. 177/1996 Sb., ve výši 10.260 Kč za úkon (převzetí právního zastoupení, písemné podání ve věci samé v podobě odporu spolu s vyjádřením ze dne 26. 9. 2014, podání ze dne 25. 4. 2018, 5. 11. 2018, účast na jednání před soudem dne 18. 4. 2017, 15. 11. 2018) a dále za celkem 12 úkonů právní služby podle § 11 odst. 1 písm. a), d), g), vyhlášky č. 177/1996 Sb., ve výši 10.220 Kč za úkon (písemné podání ve věci samé ze dne 15. 1. 2019, podání ze dne 7. 2. 2019, 29. 3. 2019, 21. 1. 2020, 17. 9. 2020, 22. 9. 2020, účast na jednání před soudem dne 19. 2. 2019, 14. 5. 2019, 12. 11. 2019, 6. 2. 2020, 12. 1. 2021, 25. 3. 2021) spolu s paušální náhradou nákladů za každý úkon právní služby ve výši 300 Kč dle ustanovení § 13 odst. 3 vyhlášky č. 177/1996 Sb., jež byla žalovanému přiznána za 18 úkonů právní služby, to vše spolu s DPH dle ustanovení § 137 odst. 1, 3 o. s. ř.

55. Úspěšnému vedlejšímu účastníkovi na straně žalované pak dle § 142 odst. 1 o. s. ř. náleží právo na náhradu nákladů řízení proti účastníkovi, který ve věci úspěch neměl, a to v celkové výši 2.700 Kč. Dle ustanovení § 151 odst. 3 o. s. ř. přizná soud účastníku, který nebyl v řízení zastoupen zástupcem podle § 137 odst. 2 a který nedoložil výši hotových výdajů svých nebo svého jiného zástupce, náhradu v paušální výši určené zvláštním právním předpisem. Paušální náhrada zahrnuje hotové výdaje účastníka a jeho zástupce; nezahrnuje však náhradu soudního poplatku. Vedlejšímu účastníkovi na straně žalovaného tak byla přiznána náhrada nákladů dle § 1, 2 odst. 3 vyhlášky č. 254/2015 Sb. ve výši 300 Kč za 9 úkonů právní služby (jednotlivá písemná podání soudu týkající se věci samé v podobě žaloby, účast na jednání před soudem), tedy celkem ve výši 2.700 Kč. Lhůtu k plnění v délce tří dnů od právní moci soud stanovil soud v souladu s § 160 odst. 1 o. s. ř.

56. Dle § 148 odst. 1 o. s. ř. stát má podle výsledků řízení proti účastníkům právo na náhradu nákladů řízení, které platil, pokud u nich nejsou předpoklady pro osvobození od soudních poplatků, žalobci proto byla rovněž uložena povinnost k náhradě nákladů státu, a to do 3 dnů od právní moci samostatného usnesení, jímž bude výše náhrady nákladů řízení určena.