28 C 101/2023 - 117

Rubrum

Obvodní soud pro Prahu 5 rozhodl předsedkyní senátu Mgr. Šárkou Malíkovou Petříčkovou jako samosoudkyní ve věci žalobce: [Jméno zainteresované osoby 0/0] opatrovnicí [Anonymizováno] advokátem [Anonymizováno] proti žalované: [Jméno zainteresované osoby 1/0], narozená [Anonymizováno] advokátem [Anonymizováno] o určení vlastnictví takto:

Výrok

I. Určuje se, že výlučným vlastníkem nemovitostí v k.ú. [adresa], a to pozemku parc. č. [Anonymizováno], ostatní plocha, pozemku parc. č. [Anonymizováno], zastavěná plocha a nádvoří, jehož součástí je stavba č.p. [Anonymizováno], rodinný dům, zapsaný v KN vedeném Katastrálním úřadem [Anonymizováno], na LV [Anonymizováno], je žalobce [Jméno zainteresované osoby 0/0].

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci k rukám právního zástupce opatrovníka žalobce náklady řízení ve výši 32 912 Kč, do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

III. Žalovaná je povinna zaplatit České republice na náhradě nákladů státu – znalečném částku ve výši 2 000 Kč, do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku na účet Obvodního soudu pro Prahu 5.

Odůvodnění

1. Žalobce se žalobou podanou ke zdejšímu soudu dne 14. 4. 2023 domáhá určení, že je výhradním vlastníkem nemovitostí v k.ú. [adresa], a to pozemku parc.č. [Anonymizováno], ostatní plocha, a pozemku parc.č. [Anonymizováno], zastavěná plocha a nádvoří, jehož součástí je stavba č.p. [Anonymizováno], rodinný dům, zapsané na LV [Anonymizováno], uvedené výroku I. tohoto rozsudku. K odůvodnění svého návrhu žalobce uvedl, že byl rozsudkem zdejšího soudu ze dne 2. 11. 2022, č. j. 50 Nc 549/2021-92, omezen na svéprávnosti a jeho opatrovníkem byla jmenována [adresa]. Žalobce jako dárce převedl tyto nemovitosti na žalovanou dne 3. 8. 2022 darovací smlouvou, avšak již 22.12.2021 bylo zahájeno řízení o omezení svéprávnosti žalobce a jmenování opatrovníka, které skončilo dne 2.11.2022 vydáním cit. rozsudku o omezení svéprávnosti. Žalobce má za to, že existují pochybnosti o okolnostech převodu, jelikož v době uzavření darovací smlouvy již nebyl plně schopen dohlédnout následků svého jednání, o čemž žalovaná věděla. Podle žalobce je darování proto od počátku neplatné, jelikož z důvodu duševní poruchy nebyl schopen samostatně právně jednat. Mentální a psychické problémy žalobce zásadně ovlivnily jeho schopnost právně jednat, a to již před zahájením řízení o omezení svéprávnosti. Dne 13. 8. 2022 byl pro účely řízení o omezení svéprávnosti vypracován [tituly před jménem] [jméno FO] znalecký posudek z oboru psychiatrie, ve kterém znalec došel k názoru, že „duševní porucha ovlivňuje schopnost posuzovaného právně jednat podstatným způsobem. V důsledku trvalé časové desorientace, závažných poruch paměti, poklesu kognitivních a exekutivních funkcí, snadné ovladatelnosti a zneužitelnosti mu jeho právním jednáním hrozí závažná újma.“ Schopnost žalobce nakládat se svým majetkem byla znalcem zhodnocena tak, že žalobce je schopen nakládat samostatně jen s malou finanční částkou cca 500 Kč měsíčně. [tituly před jménem] [jméno FO] dále vypracoval doplňující znalecký posudek pro účely řízení o určení, zda manželství účastníků je či není, které bylo vedeno u zd. soudu pod sp. zn. 4 C 29/2022. I v tomto znaleckém posudku dospěl znalec ohledně schopnosti žalobce samostatně právně jednat k obdobným závěrům. Žalobce je přesvědčen, že žalovaná velmi dobře věděla o duševním stavu žalobce a že této situace zneužila k uzavření manželství a k uzavření darovací smlouvy, kterou převedla zmíněné nemovitosti na svoji osobu. Žalovaná se žalobcem navázala kontakt po smrti dcery, která nastala dne 17. 11. 2021. Dne 16.12. 2021 došlo k sňatku mezi žalobcem a žalovanou, žalobce má pochybnosti o jednání žalované v souladu s dobrými mravy. Darovací smlouva uzavřená mezi žalobcem a žalovanou dne 3.8.2022 je neplatným právním úkonem, a to z důvodu existence duševní poruchy žalobce, která mu v době uzavření smlouvy bránila platně samostatně jednat.

2. V replice k vyjádření žalované ze dne 24. 7. 2023 žalobce uvedl, že v obecné rovině by šlo souhlasit se žalovanou, která namítala, že samotné zahájení řízení o zahájení o omezení svéprávnosti žalobce obecně neznamená, že by žalobce v době uzavření darovací smlouvy nebyl schopen takovou smlouvu platně uzavřít. V daném případě jsou však naprosto odlišné okolnosti. Znalecké zkoumání žalobce, na jehož základě byl znalecký posudek vyhotoven, proběhlo dne 9. 8. 2023, tedy pouhých 6 dní po podpisu darovací smlouvy, která byla uzavřena dne 3. 8. 2023. Nelze si tedy představit, že by se psychický stav žalobce, který dle lékařských záznamů trpěl Alzheimerovou chorobou dlouhodobě, během těchto 6 dní změnil natolik, aby neodpovídal stavu popsanému znaleckým posudkem. Žalobce nebyl v době podpisu darovací smlouvy schopen posoudit význam odměny notáře jako soudního komisaře v řízení o dědictví. Znalec se ve svém znaleckém posudku výslovně a specificky zabýval schopností posuzovaného samostatně právně jednat, a právě tento znalecký posudek nejlépe zachycuje psychický stav žalobce v době uzavření darovací smlouvy. Žalobce dále uvádí, že podání žaloby i udělení plné moci právnímu zástupci bylo dodatečně schváleno opatrovnickým soudem rozsudkem ze dne 12. 5. 2023, č. j. 50 P 20/2023-192, kdy opatrovnický soud dospěl k názoru, že žalobní návrh je důvodný a zcela v zájmu opatrovance. Ohledně ověření totožnosti žalobce při podpisu darovací smlouvy notářkou žalobce uvedl, že ověření totožnosti žalobce neznamená, že žalobce mohl samostatně právně jednat. K námitce, že žalované nebyla zaslána předžalobní výzva, žalobce uvedl, že zaslání takové výzvy je třeba jen pro přiznání náhrady nákladů řízení v řízeních o splnění povinnosti, v tomto řízení se však jedná o určení vlastnictví. Ohledně naléhavého právního zájmu na určení svého vlastnictví žalobce uvedl, že věcné břemeno doživotního užívání není rovno vlastnickému právu, jedná se o právo k věci cizí, oproti vlastnickému právu, které je svrchovaným panstvím nad věcí. Vlastnictví nemovitosti je z právního i faktického hlediska s věcným břemenem nesrovnatelné a převod vlastnického práva k nemovitostem je zásahem do majetkové sféry žalobce, a je tedy dán naléhavý právní zájem žalobce na určení vlastnictví předmětných nemovitostí.

3. Žalobce se tak prostřednictvím svého opatrovníka v tomto řízení domáhal určení, že žalobce je výlučným vlastníkem ve výroku I. tohoto rozsudku uvedených nemovitostí.

4. Žalovaná se žalobou nesouhlasila. Ve svém vyjádření ze dne 26. 6. 2023 uvedla, že nárok uplatněný v žalobě v celém rozsahu odmítá, a právní jednání spočívající v převodu vlastnického práva k nemovitostem darovací smlouvou bylo svobodné a vědomé rozhodnutí obou smluvních stran. Žalobce se na žalovanou rozhodl převést nemovitosti z důvodu, že tyto nebyly součástí společného jmění manželů a žalobce si přál, aby tyto nemovitosti vlastnila právě jeho manželka, když on sám žádné děti nemá, zároveň tak chtěl učinit za svého života, aby v případě úmrtí žalobce nebyly nemovitosti součástí pozůstalosti. Darovací smlouvou bylo na nemovitostech současně zřízeno věcné břemeno doživotního užívání nemovitostí ve prospěch žalobce. Samotné zahájení řízení o omezení svéprávnosti nemůže mít dle žalované vliv na platnost darovací smlouvy, k zahájení řízení došlo dne 22. 12. 2021, ale k vydání rozhodnutí došlo až dne 2. 11. 2022, v době uzavření darovací smlouvy tak nebyl žalobce nijak ve své svéprávnosti nijak omezen. Opatrovník žalobce inicioval u zd. soudu rovněž zahájení řízení, jehož předmětem bylo určení, že manželství účastníků není, avšak zd. soud usnesením ze dne 1. 6. 2023, sp. zn. 4 C 29/2022 toto řízení zastavil, s odůvodněním, že manželství účastníků bylo uzavřeno platně. Napadená darovací smlouva byla dle žalované sepisována před notářkou, [tituly před jménem] [jméno FO], sídlem [adresa], která osobně jednala se žalobcem i se žalovanou a ověřovala jejich identitu za účelem ověření podpisů obou smluvních stran. Žalovaná dále namítala, že opatrovník žalobce překročil svá oprávnění, když tuto žalobu podal bez souhlasu žalobce i opatrovnického soudu. Rovněž namítala, že jí před podáním žaloby nebyla zaslána předžalobní výzva a rozporovala také existenci naléhavého právního zájmu žalobce na určení jeho vlastnictví k předmětným nemovitostem.

5. Ze všech uvedených důvodů žalovaná navrhla zamítnutí žaloby v plném rozsahu.

6. Soud provedl dokazování listinami, které navrhli a předložili účastníci (ustanovení § 120 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, dále jen jako „o.s.ř.“ ve spojení s ustanovením § 129 odst. 1 o.s.ř.) a dále provedl výslech svědkyně – ošetřující lékařky [tituly před jménem] [jméno FO] (ustanovení § 126 o. s. ř.) a znalce – zpracovatele znaleckého posudku [tituly před jménem] [jméno FO] (ustanovení § 127 o. s. ř.). Potřeba provedení důkazů dalších v řízení najevo nevyšla (ustanovení § 120 odst. 3 věta prvá o. s. ř.) další návrhy na doplnění dokazování nebyly účastníky vzneseny a ani soud neshledal potřebu dalšího dokazování. Na základě provedených důkazů měl soud dostatek podkladů pro rozhodnutí.

7. Po zhodnocení všech provedených důkazů podle § 132 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní část, (dále jen „o.s.ř.“), kdy soud hodnotil každý důkaz jednotlivě a všechny důkazy potom v jejich vzájemné souvislosti, dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná.

8. Provedeným dokazováním má soud za prokázáno následující:

9. Soud vycházel z nesporného, že žalovaná je zapsána v katastru nemovitostí jako vlastník nemovitostí v k.ú. [adresa], a to pozemku parc.č. [Anonymizováno], ostatní plocha, a pozemku parc.č. [Anonymizováno], zastavěná plocha a nádvoří, jehož součástí je stavba č.p. [Anonymizováno], rodinný dům, zapsané na LV [Anonymizováno]. Právním titulem nabytí vlastnictví ve prospěch žalované byla darovací smlouva ze dne 3.8.2022, jejíž součástí bylo bezúplatné zřízení věcného břemene – služebnosti doživotního užívacího práva ve prospěch žalobce. Podpisy smluvních stran na darovací smlouvě byly ověřeny notářkou. (prokazováno výpisem z katastru nemovitostí, darovací smlouvou) Soud vycházel dále z toho, že rozsudkem zd. soudu č.j. 50 Nc 549/2021-92 ze dne 2.listopadu 2022, který nabyl právní moci dne 1.2.2023 byl žalobce omezen na svéprávnosti na dobu pěti let tak, že není schopen žádných právních úkonů kromě práva samostatně právně jednat v běžných záležitostech každodenního života a nakládat s majetkem nad částku 500 Kč, v ostatních záležitostech není schopen právně jednat. Důvodem pro omezení žalobce na jeho svéprávnosti byla existence dlouhodobé duševní nemoci, syndrom demence Alzheimerovského typu trvalého charakteru, potvrzená znaleckým posudkem znalce [tituly před jménem] [jméno FO]. K ochraně zájmů žalobce byl zdejším soudem dne 7.2.2023 ustanoven opatrovník, a to [adresa]. Před rozhodnutím soudu bylo v řízení provedeno zhlédnutí žalobce v místě bydliště za účasti rozhodující předsedkyně senátu a asistenta soudce, posuzovaného a jeho manželky. (prokazováno rozsudkem zd. soudu č.j. 50 Nc 549/2021-92 ze dne 2.listopadu 2022, listinou o jmenování opatrovníka). Ze znaleckého posudku [tituly před jménem] [jméno FO] č. [Anonymizováno] vypracovaného pro účely řízení č.j. 50 Nc 549/2021 vyplynulo, že posuzovaný žalobce trpí duševní poruchou, která není přechodná, konkrétně lehkou až středně těžkou demencí Alzheimerova typu, je přítomna i vaskulární složka. Jedná se o trvalou duševní poruchu, která není léčbou významněji kompenzovatelná. V důsledku této poruchy jsou rozpoznávací a ovládací schopnosti posuzovaného sníženy podstatnou měrou. Duševní porucha ovlivňuje schopnost posuzovaného právně jednat podstatným způsobem. V důsledku trvalé časové dezorientace, závažných poruch paměti, poklesu kognitivních a exekutivních funkcí, snadné ovlivnitelnosti a zneužitelnosti, posuzovanému jeho právním jednáním hrozí závažná újma. Je proto schopen nakládat samostatně jen s malou částkou, tj. 500 Kč, jejíž neuvážené vynaložení neohrozí jeho sociální situaci. Posuzovaný je schopen rozhodovat jen v jednoduchých záležitostech týkajících se jeho základních životních potřeb, je schopen projevit přání, je schopen jednat ohledně běžných záležitostí každodenního života a pečovat o svou osobu s dohledem druhé osoby. Posuzovaný není schopen porozumět důsledkům uzavření smlouvy, není schopen pracovní činnosti, není schopen rozpoznat potřebu uzavírat smlouvy o poskytování sociálních služeb, rozhodovat o vlastní léčbě, o zásahu do své duševní a tělesné integrity, není schopen obstarávat své záležitosti na úřadech, není schopen pořizovat závěť, je mu možné zasílat rozhodnutí soudu, ale nebude schopen jej přečíst a pochopit takto komplikovaný text. Vypracování znaleckého posudku předcházelo posouzení zajištěné zdravotní dokumentace posuzovaného a vlastní vyšetření znalce provedené dne 9.8.2022 v místě bydliště posuzovaného, domluvené s žalovanou (prokazováno znaleckým posudkem) Doplněk znaleckého posudku č. [Anonymizováno] ze dne 12.12.2022 byl vypracován znalcem pro účely řízení o posouzení platnosti uzavřeného manželství účastníků. Znalec konstatuje, že posuzovaný trpí lehkou až středně těžkou demencí Alzheimerova typu s vaskulární složkou, kterou trpěl posuzovaný v době uzavření manželství. Uvedená duševní porucha ovlivňuje schopnost posuzovaného právně jednat podstatným způsobem. V důsledku trvalé časové dezorientace, závažných poruch paměti, poklesu kognitivních a exekutivních funkcí, snadné ovlivnitelnosti a zneužitelnosti, posuzovanému jeho právním jednáním hrozí závažná újma a nebyl tedy schopen ani posoudit důsledky uzavření sňatku a pochopit jeho smysl. (prokazováno doplňkem znaleckého posudku č. [Anonymizováno] ze dne 12.12.2022). Žalobce je starobním důchodcem, pobírá starobní a vdovecký důchod. (prokazováno zprávo České správy sociálního zabezpečení) Žalovaná pobírá v současné době příspěvek na péči o manžela, předtím tento příspěvek pobírala zemřelá dcera žalobce. (prokazováno prohlášením o výdělkových a majetkových poměrech žalobce pro účely žádosti o osvobození od soudních poplatků)

10. Podání žaloby v tomto řízení bylo schváleno zd. soudem rozsudkem č.j. 50 P 20/2023-192 ze dne 12.května 2023. (prokazováno rozsudkem zd. soudu). Před Okresním soudem pro Prahu – západ probíhá další řízení pod sp.zn. 18 C 115/2023 o určení vlastnictví k nemovitostem – pozemku parc.č. [hodnota], jehož součástí je stavba č.e. [Anonymizováno], pozemku parc.č. [hodnota], jehož součástí je stavba bez č.p./č.ev. a pozemku parc.č. [hodnota], vše v k.ú. a obci [adresa], zapsaných na LV [Anonymizováno], o které dosud nebylo rozhodnuto. Předmětem posouzení soudu je dle žaloby darovací smlouva ze dne 3.8.2022, jíž žalobce převedl vlastnické právo k cit. nemovitostem na žalobkyni (prokazováno sdělením OS Praha – západ, žalobou)

11. Z výpovědi znalce [tituly před jménem] [jméno FO] vyplynulo, že vypracovával znalecký posudek pro účely řízení o omezení svéprávnosti a v souvisejícím řízení týkajícím se platnosti manželství. Pacienta osobně vyšetřil dne 9. 8. 2022, posudek vypracoval dne 13. 8. 2022. Termín vyšetření pacienta na místě v místě jeho bydliště dohadoval telefonicky se žalovanou. Předtím ji písemně kontaktoval poštou, v dopise je telefonní kontakt. Na závěrech znaleckého posudku trval. Podle znalce posuzovaný nebyl z důvodu svého zdravotního omezení schopen porozumět důsledkům uzavření darovací smlouvy, nemohl ani porozumět důsledkům zřízení věcného břemene. Stejné závěry sdělil soudům i v souvisejících řízeních. Podle znalce motivaci k uzavření darovací smlouvy mu spontánně sdělila žalovaná, tedy manželka žalobce, která uvedla, že k uzavření darovací smlouvy a obdarování žalované došlo z důvodu, že vysvětlila posuzovanému, že pokud nedojde k uzavření manželství, bude žalobce jeho rodina chtít dát do domova důchodců, vzhledem ke vzdálenosti, kde jeho rodina bydlí, přičemž mu současně sdělila, že pokud uzavře manželství, že se to nestane. Posuzovaný nehovořil o uzavření darovací smlouvy, zmiňoval se o okolnostech uzavření manželství. Znalec posuzoval žalobce ve věci omezení jeho svéprávnosti, následně byl ustanoven také k vyjádření ohledně uzavřeného manželství. Podle znalce žalobce v době posouzení nebyl schopen posoudit ani dopady do majetkové oblasti, to se týká uzavírání smluv, ale ani uzavření manželství. Posuzovaný nebyl schopen zabývat se otázkami, jako jsou finanční náklady spojené s vyřízením dědictví, případně s děděním nemovitosti, pokud by mu ale žalovaná emotivním způsobem vysvětlila, že má zájem na tom, aby bylo ve věci nemovitostí postupováno konkrétním způsobem, tedy darováním v její prospěch, že je to finančně výhodnější, posuzovaný byl v daném okamžiku velmi snadno manipulovatelný, takže by jejímu přání pravděpodobně vyhověl. Zjištěný zdravotní stav žalobce trvá již nějakou dobu, nemoc žalobce postupovala pomalu, ale je to setrvalý stav, není předpoklad zlepšení, spíše postupné zhoršování. Posuzovaný hovořil o domě, který daroval žalované jako o svém vlastním. To, že žalobce daroval všechen majetek manželce, sdělila znalci žalovaná, stejně jako to, že žalobci svědčí právo na dožití. Tyto okolnosti žalobce při posouzení nezmiňoval. Znalec kromě vlastního posouzení vycházel ze zdravotní dokumentace vyžádané pro účely znaleckého posudku od [tituly před jménem] [jméno FO], psychiatričky, která sledovala žalobce od roku 2018. Žalobce vycházel z toho, že pokud se ožení, že o něho bude postaráno a tuto informaci mu poskytla manželka. Pokud by žalobci někdo sdělil, že je ohroženo to, co chtěl zachovat, tedy bydlet ve vlastním domě, a že to může vyřešit uzavřením manželství, a že se o něho nová manželka bude starat, žalobce tento závěr akceptoval. Žalobce při vyšetření nezmínil darování dalších nemovitostí, tvrdil, že je vlastníkem nemovitostí. O darování se nezmínil žalobce, ale žalovaná, která byla posouzení přítomna. Závěry znalce ohledně rozpoznávacích a volních schopností žalobce platí bez dalšího i pro okamžik uzavření darovací smlouvy dne 3. 8. 2022. Pokud by žalobce, který byl snadno ovlivnitelný, chtěl někdo ovlivnit, přiměl by ho pravděpodobně spíše emotivním jednáním, zřejmě by mu ale žalobce neporozuměl. Zdravotní diagnóza žalobce při tomto typu a fázi onemocnění nesvědčí ve prospěch toho, že žalobce mívá tzv. světlejší chvilky. Pokud by byl posuzovaný vyšetřován mimo známé domácí prostředí, pravděpodobně by byla jeho rozpoznávací schopnost ovlivněna neznámým prostředím a ještě zhoršena. V domácím prostředí byly jeho výsledky lepší. Žalobce byl schopen projevit svá přání jednoduššího typu, např. co chce k jídlu, co mu chutná, že by chtěl jít ven, apod. Složitějších přání nebo úvahy schopen nebyl. Zcela jistě by se nejednalo o přání, aby mohla být nemovitost, která je předmětem řízení, darována manželce, ani z důvodu, že by případné dědění této nemovitosti bylo pro ni finančně méně náročné.

12. Z výslechu svědkyně [tituly před jménem] [jméno FO] bylo zjištěno, že pro účely vypracování znaleckého posudku [tituly před jménem] [jméno FO] poskytla zdravotní dokumentaci žalobce, se souhlasem jeho opatrovníka. Byla ošetřující lékařkou žalobce, v péči jejich ambulance byl žalobce od roku 2011, ona byla jeho ošetřující lékařkou od roku 2017. Do ambulance docházel pravidelně 1x za tři měsíce, pravidelně s dcerou, naposledy dne 8. 9. 2021. Na každé schůzce byl vždy domluven další termín návštěvy. Pak se žalobce dostavil s paní [Anonymizováno], nyní [Anonymizováno], dne 4.1. 2022. Na této první schůzce byla žalovaná přítomna, žalobce ji představil a uvedl, že se chtěl oženit, potom ale zase tvrdil, že se oženit nechtěl, že mu to doporučili. Část vyšetření se uskutečnila bez přítomnosti žalované, to žalobce uváděl, že se ženit nechtěl, pak žalovaná přišla a žalobce tvrdil, že se ženit chtěl. Žalobce věděl, že se oženil, nedalo se určit, jestli to bylo jeho přání. Byla dohodnuta další kontrola, dne 15. 2. 2022, za účelem potvrzení na příspěvek na péči pro žalobce. Zprávu žádala žalovaná, od té doby už žalobce ani žalovanou neviděla. Na vyšetření dne 15. 2. 2022 bylo provedeno vyšetření testem na paměť MMSE, je to vyšetření na paměťové funkce. Dle výsledku byla u žalobce středně těžké demence. Výsledek 14 uvedla v žádosti o příspěvek na péči, při předchozím vyšetření byl výsledek 16. Běžná hodnota paměťových funkcí, která je považována za normální, je mezi 25 až 30. Takovéto hodnoty jsou u těchto pacientů běžné, postupně dochází ke zhoršování paměťových funkcí, dlouhodobá paměť se zhoršuje pomaleji, zhoršení stavu se projevuje spíše v oblasti krátkodobé paměti. Otázky na běžné odpovědi, které se týkají běžného chodu a života daného pacienta, jsou součástí vyšetření, které se provádí, nejedná se však o standardizované způsoby zjišťování, tak jako v případě zjišťování kvality paměti. Jsou ale součástí pohovoru s pacientem, o němž se provádí záznam do zdravotní dokumentace. Ve zdravotní dokumentaci uvedla doslovně sdělení žalobce, které jí přišlo nestandardní, radila se kvůli tomu i s právníkem, nepožadoval po ní nějakou pomoc, nejdříve něco tvrdil, ale pak za přítomnosti manželky svá tvrzení měnil, choval se zmateně. To je ale u pacientů s touto diagnózou běžné. Diagnóza demence platila u žalobce už od roku 2011, jedná se o diagnózu progredující. Není možné, aby docházelo i jen k přechodnému zlepšení zdravotního stavu pacienta s touto diagnózou. Obecně jsou tito pacienti snáze ovlivnitelní, převážně osobami, které o ně vykonávají péči. Žalobce měl předepsán lék Asentra, 50mg, je to běžná dávka antidepresiva, a dále Ebixa, 20mg, 1x denně, také běžná dávka. Oba léky bral žalobce dlouhodobě, již od roku 2011. Léky se předepisují na zmírnění a zpomalení projevů demence. Předtím dohlížela na dodržování medikace žalobce dcera, pak byly recepty předány žalované. Žalobce byl veden jako pacient se základní diagnózou demence Alzheimerova typu od roku 2011. Na vyšetření dne 15. 2. 2022 byla dohodnuta další kontrola, ale účastníci se již nedostavili, od té doby je neviděla. Žalobce se léčil na úzkostnou poruchu, proto mu byla předepsána antidepresiva, je to sekundární projev jeho základní diagnózy demence Alzheimerova typu, což je u těchto pacientů běžné. Záznam chování žalobce dne 4.1.2022 vyhodnotila svědkyně jako ne zcela běžné chování, v rozporu s jeho chováním na předchozích vyšetřeních, považovala za důležité tyto údaje do zdravotní dokumentace uvést. Žalobce změnil své postoje v přítomnosti žalované, proto to uvedla do dokumentace. Pacienti s touto diagnózou mají určitou míru závislosti na osobě, která o ně vykonává péči, což platí i u žalobce. Diagnóza demence Alzheimerova typu s vaskulární složkou znamená, že primárním projevem této nemoci je degenerativní onemocnění neuronů, a vaskulární složka se projevuje drobnými krvácivými projevy, což je sekundární projev nemoci označované jako smíšená demence. Medikamenty je léčena základní diagnóza demence Alzheimerova typu, v případě těžších vaskulárních projevů se léčí samostatně i tyto další projevy onemocnění. Test MMSE na paměť se provádí standardně, maximální výsledek je 30 bodů, norma je 25, trvá 30 minut. Výsledek testu může ovlivnit domácí prostředí, ale pouze v rozsahu jednotek bodů. U středně těžké demence je předpoklad postupného zhoršování paměťových funkcí.

13. Z ostatních v řízení provedených důkazů nezjistil soud žádné další pro své rozhodnutí podstatné skutečnosti.

14. Vzhledem k charakteru žaloby se soud nejprve zabýval tím, zda je na straně žalobce dán naléhavý právní zájem na požadovaném určení tak, jak předpokládá ust. § 80 o.s.ř., neboť existence naléhavého právního zájmu na daném určení je vedle existence věcné legitimace účastníků jedním ze základních předpokladů úspěšnosti takto podané žaloby. Právní zájem na určení je dán ve smyslu § 80 o.s.ř. tehdy, jestliže bez tohoto určení by bylo ohroženo právo, v daném případě žalobce, nebo by se stalo nejistým jeho právní postavení. Jelikož vlastnické právo k nemovitostem je předmětem evidence v katastru nemovitostí, k nápravě je možné dojít pouze určovací žalobou a naléhavý právní zájem na požadovaném určení je tak bez dalšího dán.

15. Při posuzování merita věci soud postupoval dle ustanovení § 15 odst. 2 a dále § 581 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, v platném znění (dále jen „o. z.“).

16. Podle ust. § 15 odst. 1 o.z. je právní osobnost způsobilost mít v mezích právního řádu práva a povinnosti. Dle odst. 2 je svéprávnost způsobilost nabývat pro sebe vlastním právním jednáním práva a zavazovat se k povinnostem (právně jednat).

17. Podle § 581 o. z. není-li osoba plně svéprávná, je neplatné právní jednání, ke kterému není způsobilá. Neplatné je i právní jednání osoby jednající v duševní poruše, která ji činí neschopnou právně jednat.

18. Z relevantní judikatury uvádí soud následující.

19. Duševní porucha se podle moderních medicínských názorů vymezuje jako zřetelná odchylka od stavu duševního zdraví a rovnováhy, kterým se rozumí stav úplné a sociální pohody, jako výslednice vnitřních (genetických) a vnějších (psychosociálních a enviromentálních) faktorů. Duševní poruchu nemůžeme ztotožňovat s duševní nemocí, neboť pojem duševní nemoci je užším pojmem. (k tomu srov. rozs. NS ČR sp.zn. 30 Cdo 3061/2012)

20. Řešení otázky, zda osoba v době, kdy činila příslušný právní úkon, jednala v duševní poruše, závisí na posouzení skutečností, k nimž je třeba ve smyslu § 127 odst. 1 o.s.ř. odborných znalostí. (k tomu srov. rozs. NS ČR sp.zn. 30 Cdo 5226/2009)

21. Neplatnost právního úkonu podle ustanovení § 38 odst. 1 o. z. přichází v úvahu tehdy, je-li účastník právního úkonu rozhodnutím soudu zbaven nebo omezen ve způsobilosti k právnímu úkonu. Neplatnost právního úkonu podle ustanovení § 38 odst. 2 o. z. vyžaduje bezpečné zjištění o tom, že účastník právního úkonu nedokáže posoudit následky svého jednání nebo své jednání ovládnout. (k tomu srov. rozs. NS ČR sp.zn. 2 Cz 72/1970)

22. Soud má provedeným dokazováním, a to jak výslechem ošetřující lékařky, tak zejména znaleckým posudkem znalce z oboru zdravotnictví, odvětví psychiatrie ze dne 1.8.2022, vč. doplňku znaleckého posudku a dále výslechem znalce při ústním jednání za prokázáno, že žalobce trpí lehkou až středně těžkou demencí Alzheimerova typu, přičemž se jedná o trvalou duševní poruchu, která není léčbou významněji kompenzovatelná. Zjištěná duševní porucha snižuje rozpoznávací a ovládací schopnosti žalobce podstatnou měrou a ovlivňuje jeho schopnosti právně jednat podstatným způsobem. Žalobce se s touto diagnózou léčí již od roku 2011, od kdy byl v péči [právnická osoba], [adresa], a v [adresa]. V důsledku trvalé časové desorientace, závažných poruch paměti, poklesu kognitivních a exekutivních funkcí a snadné ovlivnitelnosti a zneužitelnosti mu jeho právním jednáním hrozí závažná újma. Přestože tedy bylo konstatováno, že žalobce je schopen se v jednoduchých záležitostech týkajících se jeho základních životních potřeb schopen rozhodovat, případně projevit přání, což bylo důvodem pro zachování jím uzavřeného manželství, zároveň dospěl znalec k jednoznačnému závěru, že z důvodů výše vyložených spočívajících v jeho duševní nemoci není schopen porozumět důsledkům uzavření smlouvy ani jinak právně jednat, což vedlo soud k rozhodnutí o omezení jeho svéprávnosti a ustanovení opatrovníka. Popsaný duševní stav zjistil znalec ze zdravotní dokumentace a zejména pak vlastním vyšetřením žalobce, které se uskutečnilo dne 9.8.2022. Vyšetření znalce bylo dohodnuto právě se žalovanou, a to předem telefonicky, přesto byly dne 3.8.2022 mezi žalobcem a žalovanou uzavřeny darovací smlouvy, kterými žalobce převedl vlastnické právo ke svým nemovitostem na žalovanou. Dle znalce však lze jím popsaný psychický zdravotní stav žalobce bez dalšího konstatovat i v době uzavření posuzované darovací smlouvy, z důvodu zcela minimálního časového odstupu mezi posuzovaným právním úkonem a vyšetřením znalce o závěrech znalce nemohou být žádné pochybnosti.

23. Skutečnost, že žalobce důsledkům svého právního jednání, tj. konkrétně uzavření darovacích smluv, nebyl ani v době vyšetření znalcem schopen porozumět, případně si na ně z důvodu znalcem konstatovaných poruch zejména krátkodobé paměti nebyl schopen vzpomenout, svědčí i jeho vlastní vyjádření k majetkovým poměrům učiněné při osobním vyšetření znalce, kdy znalci tvrdil, že je vlastníkem právě uvedených nemovitostí, které však před několika dny darováním převedl na žalovanou.

24. Vzhledem k tomu, že tedy v řízení bylo jednoznačně prokázáno, že žalobce v době uzavření darovací smlouvy trpěl duševní poruchou, která jej činila neschopným právně jednat, soud dospěl k závěru, že uzavřená darovací smlouva je absolutně neplatná (shodně viz Petrov, J., Výtisk, M., Beran,V. a kol. Občanský zákoník. Komentář. 1. vydání. Praha C. H. Beck, 2017, str. 618) a proto je žalobce vlastníkem darovaných nemovitostí. (výrok I.)

25. O nákladech řízení bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 1 o. s. ř., neboť žalobce byl ve věci zcela úspěšný a přiznal opatrovníkovi žalobce náklady na právní zastoupení dle vyhl. č. 177/96 Sb. ve výši 3 100 Kč za jeden úkon právní pomoci (tarif. hodnota 50 000 Kč) za celkem 8 úkonů právní služby (převzetí a příprava zastoupení, žaloba, vyjádření ze dne 24.7.2023, 6.11.2023, 4x účast na jednání dne 17.10.2023, 27.11.2023, 12.2.2024, 11.3.2024, 8x 300 Kč režijní paušál (ust. § 13 odst. 3 uvedené vyhlášky) + DPH. (výrok II.)

26. Celkové náklady žalobce ve výši 32 912 Kč (zahrnující ve smyslu ustanovení § 137 odst. 3 o. s. ř. rovněž 21% daň z přidané hodnoty z odměny advokáta a náhrady jeho hotových výdajů) byly přisouzeny v obecné pariční lhůtě (ustanovení § 160 odst. 1 věta prvá před středníkem o. s. ř.) a na zákonné platební místo (§ 149 odst. 1 o. s. ř.).

27. O nákladech státu bylo rozhodnuto podle § 148 odst. 1 o. s. ř., podle kterého stát má podle výsledků řízení proti účastníkům právo na náhradu nákladů řízení, které platil. Celkové náklady státu jsou tvořeny znalečným ve výši 2 000 Kč. (výrok III.)