28 C 105/2022 - 262

Rubrum

Obvodní soud pro Prahu 6 rozhodl samosoudkyní Mgr. Janou Hovorkovou ve věci žalobce: [Jméno žalobce], narozený [Datum narození žalobce] bytem [Adresa žalobce] proti žalované: [Jméno žalované], narozená [Datum narození žalované] bytem [Adresa žalované] zastoupená advokátem [Jméno advokáta] sídlem [Adresa advokáta] o snížení výživného na manželku takto:

Výrok

I. Usnesení Okresního soudu [adresa] - západ ze dne [datum], č. j. [spisová značka], kterým soud schválil smír, v němž se [Jméno žalobce] zavázal od [datum] do právní moci rozsudku o rozvodu manželství platit [Jméno žalované] výživné v částce [částka] měsíčně splatné vždy do pátého dne každého kalendářního měsíce, se mění tak, že se toto výživné s účinností od [datum] snižuje na částku [částka] měsíčně, splatnou vždy do pátého dne každého kalendářního měsíce. [jméno FO]. V rozsahu, ve kterém se žalobce domáhal snížení výživného za období od [datum] do [datum] z částky [částka] měsíčně na částku [částka] měsíčně, dále v rozdílu mezi snížením výživného na částku [částka] měsíčně a požadovaným snížením na výši [částka] měsíčně v období od [datum] do [datum] a v rozdílu mezi snížením výživného na částku [částka] měsíčně oproti požadovanému snížení žalobcem na částku [částka] měsíčně v období od [datum] do [datum], se žaloba zamítá.

III. Žalobce je povinen zaplatit žalované náhradu nákladů řízení ve výši [částka], do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku, k rukám právního zástupce žalované.

Odůvodnění

1. Žalobce se žalobou ze dne [datum] domáhal snížení výživného na nerozvedenou manželku. Argumentoval tím, že na jeho straně došlo ke zhoršení jeho majetkových poměrů, na straně manželky naopak došlo ke zlepšení jejích výdělkových poměrů.

2. O výživném mezi manželi bylo rozhodnuto usnesením Okresního soudu [adresa] –západ ze dne [datum], č. j. [spisová značka], kterým soud schválil smír mezi účastníky, dle kterého se žalobce zavázal hradit žalované výživné v částce [částka] měsíčně, splatné vždy do 5. dne každého kalendářního měsíce.

3. Žalobce se nejprve domáhal změny tohoto usnesení tak, že se výživné snižuje z částky [částka] splatné vždy do 5. dne každého kalendářního měsíce na částku [částka], splatnou vždy do 5. dne každého kalendářního měsíce, a to počínaje dnem [datum] až do právní moci rozsudku o rozvodu manželství. V průběhu řízení změnil žalobu tak, že se domáhal snížení výživného na [částka] měsíčně pro období od dubna 2020 do dubna 2022, a na částku [částka] měsíčně pro období od května 2022 do [datum], kdy bylo manželství účastníků pravomocně rozvedeno.

4. Žalobce uvedl, že mu byla v souvislosti s rozvodovým řízením pozastavena, resp. odebrána licence pilota. Žalobce byl postaven mimo službu a nastoupil na nemocenskou [datum] z důvodu odnětí zdravotní způsobilosti [právnická osoba]. Žalobce uvedl, že v souvislosti s postavením mimo službu nebyl oprávněn vykonávat jinou práci. Náhrada mzdy z pojistného zaměstnavatele činila od dubna 2020 příjem 2 100 britských liber, zatímco v době schválení smíru ohledně výše výživného činil jeho příjem více než 5 500 britských liber měsíčně. Uvedl, že jeho příjmy klesly o téměř 2/3 bez jeho zavinění. Od května 2022 byl zcela bez příjmu, neboť bylo ukončeno vyplácení náhrady mzdy. Pozastavení pilotní licence pilotu, který je vystaven v osobním životě stresové situace je bezpečnostním opatřením v letectví, přijatým po havárii letadla Germanwings. Žalobce konkrétně čelil rozvodu, opatrovnickému řízení o úpravu poměrů k nezletilému dítěti a exekučnímu řízení. Pracovní smlouva zakazovala žalobci vykonávat jinou pracovní činnost. Žalobce nemohl čerpat žádné dávky v nezaměstnanosti v ČR ani v GB. Opuštění pracovního místa ve snaze o nalezení jiného zaměstnání bylo rizikové, nezaručovalo stejné platové možnosti, při nástupu ke stejnému zaměstnavateli by přišel o získaný pracovní postup a byl by zařazen do 0. platové stupnice oproti již dosaženému 12. stupni. Finanční ztráta by v takovém případě byla enormní. Nejrozumnější proto bylo přijmout určité období bez platu, se zaručeným místem a platem po znovuzískání licence.

5. Žalobce v žalobě uvedl zejména své výdaje na hypotéku, služby spojené s bydlením a výši stanoveného výživného na manželku a nezletilého syna, přičemž pravidelné měsíční výdaje dlouhodobě přesahují jeho měsíční příjem, a tyto platby již není schopen hradit z úspor.

6. K tvrzené změně poměrů na straně manželky uvedl, že v roce 2017 pobírala rodičovský příspěvek ve výši [částka] měsíčně. Od ledna 2019 je zaměstnaná a pobírá plat. Žalobce uvedl, že její příjem činil v květnu 2021 částku [částka] netto, v červnu 2021 částku [částka], v červenci částku [částka]. Zdůraznil, že žalovaná vykonává z vlastní vůle zaměstnání na zkrácený úvazek a tato skutečnost nemůže jít k tíži žalobce. Žalovaná sice pečuje o nezletilého syna, ale odmítla možnost, aby o syna pečoval žalobce. Nechává se tedy zaměstnat na zkrácený úvazek s vidinou toho, že žalovaný pak vyrovná její životní úroveň na úkor vlastních příjmů.

7. Žalovaná navrhla zamítnutí žaloby. Uvedla, že nárok na snížení výživného není důvodný, neboť při snížení výživného by došlo k razantnímu rozdílu životní úrovně ve prospěch žalobce, přičemž do životní úrovně je nutno zahrnout i posouzení úrovně bydlení, trávení volného času a celkového životního stylu. V tomto směru tvrdila, že se synem žije v bytě 2 + kk, nemá k dispozici vlastní automobil, zatímco žalobce žije v rodinném domě 5+1 s dvougaráží, se zahradou, bazénem a posilovnou; používá auto, jezdí na dovolené, výlety, sportuje, nakupuje drahé sportovní vybavení.

8. Žalovaná dále namítala, že není možné zpětné snížení výživného, tj. za období před podáním předmětné žaloby. Tvrdila, že žalobce dobrovolně po dobu 2 let nevykonává žádnou pracovní činnost, tedy že se vzdal výhodného zaměstnání a majetkového prospěchu, jestliže si nezajistil jiné zaměstnání. Přesto byl schopen po dobu 2 let platit vysoké hypoteční splátky. Poukazovala na náklady právního zastoupení v jiných soudních řízeních a na procesní aktivitu a postoje žalobce, které řízení značně prodloužily.

9. Namítala, že na straně žalobce nedošlo k trvalé či podstatné změně jeho poměrů a že skutečnost, že pobíral dávky nemocenské neznamená, že nemohl vykonávat jinou výdělečnou činnost.

10. Žalovaná dále uvedla, že žalobce po schválení smíru v roce 2018 po dobu několika měsíců nehradil výživné na manželku ani na syna, žalovaná byla nucena vzít si pro zajištění životních potřeb, včetně životních potřeb syna, úvěr, který bude splácet do roku 2034 měsíční splátkou ve výši [částka]. Za únor 2022 uhradil žalobce již jen [částka] na výživné manželky.

11. Poukazovala na okolnosti opuštění společné domácnosti, na spory ohledně péče o syna. Potvrdila, že z důvodu zajištění péče o syna pracuje na zkrácený úvazek. K argumentu žalobce, že má bezdůvodně snížený pracovní úvazek poukázala, že žalobce sám měl dohodnutý snížený pracovní úvazek.

12. Žalovaná uvedla, že kromě bytu, v němž bydlí, na adrese [adresa], u něhož splácí hypoteční úvěr, nevlastní žádný majetek vyšší hodnoty, přičemž za rozhodné období od dubna 2020 do září 2022 uvedla pravidelné měsíční výdaje na hypotéku, náklady spojené s bydlením, příslušnými službami, náklady na dopravu apod.

13. Na základě provedeného dokazování učinil soud následující skutková zjištění:

14. Z usnesení Okresního soudu [adresa]-západ ze dne [datum], č. j. [spisová značka], soud zjistil, že v předmětném řízení byl schválen smír mezi žalobkyní [Jméno žalované] a žalovaným [jméno FO]. V rámci uzavřeného smíru se žalovaný výrokem I. zavázal od [datum] do právní moci rozsudku o rozvod manželství platit žalobkyni výživné v částce [částka] měsíčně, splatné vždy do 5. dne každého kalendářního měsíce.

15. Soudní smír byl schválen v rámci soudního jednání dne [datum], z protokolu o jednání vyplývá, že při jednání bylo provedeno dokazování výplatními páskami žalobce E.B.[jméno FO] za měsíce červen 2017 až únor 2018, výpisy z účtů žalobce za měsíce červen až prosinec 2017, jimiž bylo prokazováno hrazení hypotečních splátek ve výši [částka] měsíčně, pojištění hypotéky ve výši [částka], zálohy na plyn ve výši [částka] měsíčně, na vodu ve výši [částka] měsíčně, nákladů na telefon ve výši [částka] měsíčně, celkové měsíční výdaje žalovaného (v tomto řízení žalobce) činí [částka], což zahrnuje dále splátku půjčky na automobil ve výši 379,69 liber ([částka]). Uvedené výdaje byly mezi účastníky nesporné, dále bylo nesporné, že E.B.[jméno FO] hradil21 liber měsíčně na silniční daň, [Anonymizováno],[Anonymizováno] liber na poplatky spojené s účastí v odborech, 9,95 liber bankovní poplatky a [Anonymizováno] [Anonymizováno] měsíčně podporu matce ve Velké Británii), drobné měsíční výdaje činily kolem [částka]. Mezi účastníky bylo nesporné, že žalobkyně (v tomto řízení žalovaná) hradí měsíčně splátku hypotéky ve výš [částka], zálohu na plyn ve výši [částka] měsíčně, na elektřinu [částka], na poplatcích do SVJ částku [částka], pevný internet [částka], poplatky za rozhlas a televizi [částka] měsíčně, telefon ve výši [částka] měsíčně, pojištění bytu ve výši [částka] měsíčně, [částka] za daň z nemovitosti, [částka] měsíčně za jízdné po Praze, [částka] měsíčně za výdaje spojené s léky; její náklady na drogérii kosmetiku a hygienu činily [částka], kadeřníka ve výši [částka], pedikúru [částka]. Po posouzení příjmů a výdajů soud předběžně vyjádřil názor, že za spravedlivé uspořádání by považoval částku [Anonymizováno] [Anonymizováno] – [částka] měsíčně. V rámci jednání o smíru žalobce navrhl výživné ve výši [částka], žalovaná byla ochotna akceptovat [částka], žalobce byl ochoten hradit [částka], a nakonec došli ke kompromisní dohodě na částce [částka].

16. Rozsudkem Městského soudu v Praze ze dne [datum], č. j. [spisová značka] byl změněn rozsudek Obvodního soudu pro [adresa] ze dne [datum], č. j. [spisová značka] tak, že žalobci byla uložena povinnost přispívat na výživu syna Devona, nar. [datum], od [datum] částkou [částka], od [datum] částkou [částka] a od [datum] částkou [částka] měsíčně. Odvolací soud v rozhodnutí zohlednil pokles příjmů žalobce od dubna 2020, kdy byla otci (žalobci) odebrána pilotní licence, tak aby výživné na nezletilého syna odpovídalo novým příjmovým poměrům otce (žalobce), vyšel přitom z jeho výdajů včetně výživného na manželku ve výši [částka] měsíčně [body 33, 34 odůvodnění]. Pod bodem 35 odůvodnění při hodnocení zkráceného pracovního úvazku matky (žalované), poukázal na skutečnost, že rovněž otec si z důvodu péče o nezletilého syna zkrátil pracovní úvazek na 75 % od [datum].

17. Nálezem ze dne 22. 5. 2023 sp. zn. III. ÚS 1775/22, Ústavní soud rozhodl, že shora uvedenými rozsudky (odvolacího a soudu I. stupně) bylo porušeno právo stěžovatele (žalobce) na spravedlivý proces garantované čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod a právo na výchovu dětí garantované čl. 32 odst. 4 Listiny základních práv a svobod, a rozhodnutí napadená ústavní stížností zrušil. Vadu rozhodnutí spatřoval Ústavní soud zejm. v odůvodnění závěru, že vedlejší účastnice (žalovaná) je lepším pečovatelem o nezletilého, v dostatečném nereflektování stanoviska kolizního opatrovníka; měl za to, že svěření nezletilého do střídavé péče může být impulsem k posílení komunikace a spolupráce rodičů. Ústavní stížnost směřovala proti svěření nezletilého do výlučné péče matky, nikoli proti výši vyživovací povinnosti vycházející ze zjištěných osobních, majetkových a výdělkových poměrů.

18. Z pracovní smlouvy uzavřené mezi žalobcem a zaměstnavatelem, společností [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno] ze dne [datum] vyplývá, že pracovní poměr je automaticky ukončen dosažením věku 65 let (čl. 3.3 smlouvy), zaměstnanec je povinen udržovat v platnosti pilotní licenci (čl. 4.6.1), během doby trvání pracovního poměru se zaměstnanec nesmí přímo nebo nepřímo účastnit nebo mít jiným způsobem podíl na jakémkoli jiném podnikání nebo povolání než je současné zaměstnání bez předchozího písemného souhlasu zaměstnavatele s tím, že toto omezení se, zjednodušeně řečeno, nevztahuje na transakce s cennými papíry (čl. 7 smlouvy); zaměstnavatel může okamžitě pracovní poměr ukončit v případě, že se zaměstnanec dostane do úpadku, je odsouzen pro trestný čin, nemá platnou licenci, neudrží si odbornou způsobilost pro letadlo apod.

19. V dopise ze dne [datum] zaměstnavatel žalobce potvrdil jabsenci v práci, která počala [datum], zdravotní způsobilost žalobce byla pozastavena leteckým lékařem dne [datum], přičemž důvodem pozastavení zdravotní způsobilosti byly konflikty v osobním životě žalobce související s rozvodem a úpravou péče o děti, které byly pro žalobce stresující (potvrzení ze dne [datum]/ Confirmation of Absence).

20. V dopise ze dne [datum] zaměstnavatel žalobce k jeho žádosti potvrdil, že zákaz výkonu jiné práce bez předchozího písemného souhlasu zaměstnavatele platí i po dobu pracovní neschopnosti, přičemž zaměstnavatel umožňuje pilotům pracovat pouze pro partnerské letecké společnosti, výhradně v roli pilotů. Zaměstnavatel potvrdil, že rezignace na pozici pilota by pro žalovaného znamenala ztrátu služební pozice, včetně stávajícího platového tarifu a speciálně vyjednaného pracovního rozvrhu, rovněž by neměl zaručeno, že bude na místo pilota znovu přijat. Zaměstnavatel uvedl, že dle britského pracovního práva a podle zásad společnosti se očekává, že se zaměstnanci na nemocenské budou soustředit na zotavení nebo na řešení okolností, které vedly k dočasnému pozastavení jejich osvědčení zdravotní způsobilosti pilota, a během této doby nesmějí usilovat o jiné zaměstnání.

21. Z přehledu tabulkového platu z let 2019 – 2022 vyplývá, že v pracovní pozici kopilota činí rozdíl mezi 1. a 20. stupněm [Anonymizováno] [Anonymizováno] liber (2019), [Anonymizováno] [Anonymizováno] liber (2020), [Anonymizováno][Anonymizováno][Anonymizováno] liber (2021), [Anonymizováno] [Anonymizováno] liber (2022).

22. Z rozhodnutí Krajského úřadu Středočeského kraje ze dne [datum], č. j. [č. účtu]/[Anonymizováno] spolu s odpovědí žalobce na tvrzení matky o incidentu na parkovišti Tesco, soud zjistil, že správní orgány řešily v rámci přestupkového řízení tvrzený incident mezi účastníky, ke kterému došlo [datum]; tyto písemnosti prokazují složité osobní vztahy mezi účastníky, což vyplývá i z průběhu opatrovnického řízení, tedy o úpravu poměrů pro dobu před a po rozvodu manželství a úpravu styku k nezletilému synu [Anonymizováno] (řízení vedeno u Obvodního soudu pro [adresa], sp. zn [spisová značka], protokoly o jiném soudním roku, protokoly o jednání [datum], [datum] [datum], [datum], [datum], [datum], [datum]). Rozhodnutím Krajského úřadu Středočeského kraje sp. zn. [Anonymizováno]_[Anonymizováno]/[Anonymizováno]/[Anonymizováno] ze dne [Anonymizováno]. [Anonymizováno]. vyplývá, že přestupkové řízení proti žalobci pro přestupek proti občanskému soužití, kterého se měl dopustit dne [datum] proti matce a její kamarádce Barboře [jméno FO], bylo zastaveno, neboť spáchání skutku, o němž bylo řízení vedeno, mu nebylo prokázáno. Odvolací správní orgán shledal výpovědi matky i svědkyně [jméno FO] nevěrohodné a smluvené, ovlivněné dlouhodobě narušenými vztahy mezi manželi [jméno FO].

23. Dopisem ze dne [datum] žalobce navrhl žalované smír s návrhem na akceptování snížení výživného dle změněné žaloby s tím, že každý z účastníků by si nesl své náklady řízení, což žalovaná neakceptovala.

24. Z žalobcem předložených výplatních pásek za období od září 2016 do dubna 2021 soud zjistil, že jeho měsíční příjem vyplácený zaměstnavatelem, společností DHL Air Ltd., činil v září 2016 částku [Anonymizováno] [Anonymizováno],[Anonymizováno] ([částka]), v říjnu 2016 částku [Anonymizováno] [Anonymizováno],[Anonymizováno] ([částka]), v listopadu 2016 částku [Anonymizováno][Anonymizováno][Anonymizováno],[Anonymizováno] ([částka]), v prosinci 2016 částku [Anonymizováno] [Anonymizováno],[Anonymizováno] ([částka]), v lednu 2017 částku [Anonymizováno] [Anonymizováno],[Anonymizováno] ([částka]), v únoru 2017 částku [Anonymizováno] [Anonymizováno],[Anonymizováno] ([částka]), v březnu 2017 částku [Anonymizováno] [Anonymizováno],[Anonymizováno] ([částka]), v dubnu 2017 částku[Anonymizováno][Anonymizováno] [Anonymizováno],[Anonymizováno] ([částka]), v květnu 2017 částku [Anonymizováno] ([částka]), v červnu 2017 částku [Anonymizováno] ([částka]), v červenci 2017 částku [Anonymizováno] ([částka]), v srpnu 2017 částku [Anonymizováno] ([částka]), v září 2017 částku [Anonymizováno],[Anonymizováno] ([částka]), v říjnu 2017 částku [Anonymizováno] ([částka]), v listopadu 2017 částku [Anonymizováno] ([částka]), v prosinci 2017 částku [Anonymizováno] ([částka]), v lednu 2018 částku [Anonymizováno] ([částka]), v únoru 2018 částku [Anonymizováno],[Anonymizováno] ([částka]), v březnu 2018 částku [Anonymizováno] ([částka]), v dubnu 2018 částku [Anonymizováno] ([částka]), v květnu 2018 částku [Anonymizováno] ([částka]), v červnu 2018 částku [Anonymizováno] ([částka]), v červenci 2018 částku [Anonymizováno] ([částka]), v srpnu 2018 částku [Anonymizováno] ([částka]), v září 2018 částku [Anonymizováno] ([částka]), v říjnu 2018 částku [Anonymizováno] [Anonymizováno] ([částka]), v listopadu 2018 částku [Anonymizováno] ([částka]), v prosinci 2018 částku [Anonymizováno] [Anonymizováno],[Anonymizováno] ([částka]); v květnu 2021 částku [Anonymizováno] ([částka]), v červnu 2021 [Anonymizováno] ([částka]), v červenci 2021 částku [Anonymizováno] ([částka]), v srpnu 2021 částku [Anonymizováno] ([částka]), v září 2021 částku [Anonymizováno] ([částka]), v říjnu 2021 částku [Anonymizováno] ([částka]), v listopadu 2021 částku [Anonymizováno] ([částka]), v prosinci 2021 částku [Anonymizováno] ([částka]), v lednu 2022 částku [Anonymizováno] ([částka]), v únoru 2022 částku [Anonymizováno] ([částka]), v březnu 2022 částku [Anonymizováno] ([částka]), v dubnu 2022 částku [Anonymizováno] ([částka]), od května 2022 do ledna 2023 částku 0 ([částka]). Průměrný měsíční příjem žalobce od zaměstnavatele tedy činil za rok 2016 částku [Anonymizováno] ([částka]), za rok 2017 částku [Anonymizováno] [Anonymizováno] ([částka]), za rok 2018 částku [Anonymizováno] ([částka]), za rok 2019 částku [Anonymizováno] ([částka]), za rok 2020 částku [Anonymizováno] ([částka]), za rok 2021 částku [Anonymizováno] ([částka]), za rok 2022 částku [Anonymizováno] ([částka]) a za rok 2023 0 ([částka]).

25. Z veřejně dostupných internetových stránek České národní banky (na adrese „https://www.cnb.cz/cs/financni-trhy/devizovy-trh/kurzy-devizoveho-trhu/kurzy-devizoveho-trhu/“) soud zjistil vzájemný kurs měn. K [datum] byl kurs [částka] za 1, k [datum] - [částka] za 1, k [datum] - [částka] za 1, k [datum] - [částka] za 1, k [datum] - [částka] za 1, k [datum] – [částka] za 1, k [datum] – [částka] za 1, k [datum] - [částka] za 1, k [datum] - [částka], k [datum] – [částka], k [datum] - [částka] za 1, k [datum] - [částka] za 1, k [datum] - [částka] za 1, k [datum] - [částka] za 1, k [datum] - [částka] za 1.

26. Průměrná výše kursu britské libry k české koruně činila v letech 2017-2023 částku [částka] za 1 .

27. Z žalobcem předložených výpisů z účtu č. [hodnota] vedeného u společnosti [Anonymizováno] [Anonymizováno], reg. č. [hodnota], sídlem [Anonymizováno], z [datum], soud zjistil, že žalobce obdržel od paní „[jméno FO] E“ v červnu 2020 částku [Anonymizováno] ([částka]), v září 2020 částku [Anonymizováno][Anonymizováno] ([částka]), v prosinci 2020 částku [Anonymizováno] ([částka]), v březnu 2021 částku [Anonymizováno] ([částka]), v květnu 2021 částku [Anonymizováno] ([částka]). v prosinci 2021 částku [Anonymizováno] ([částka]) a v březnu 2022 částku [Anonymizováno] ([částka]). Od pana „[jméno FO] S P“ obdržel žalobce v srpnu 2020 částku [Anonymizováno] ([částka]), v červenci 2021 částku [Anonymizováno] ([částka]), v lednu 2022 částku [Anonymizováno] ([částka]), v srpnu 2022 částku [Anonymizováno] ([částka]), v listopadu 2022 částku [Anonymizováno] [Anonymizováno] ([částka]) a v únoru 2023 částku [Anonymizováno][Anonymizováno][Anonymizováno] ([částka]). Od „Riley C D“ obdržel žalobce v březnu 2022 částku [Anonymizováno] [Anonymizováno] ([částka]) a v březnu 2023 částku [Anonymizováno] [Anonymizováno] ([částka]). Průměrně měsíčně obdržel žalobce za rok 2020 částku [Anonymizováno] ([částka]), za rok 2021 částku [Anonymizováno] ([částka]), za rok 2022 částku [Anonymizováno] [Anonymizováno] ([částka]) a za rok 2023 částku [Anonymizováno] ([částka]).

28. Průměrný celkový měsíční příjem žalobce dle předložených výplatních pásek a výpisů z účtu tedy činil v roce 2016 částku [Anonymizováno] ([částka]), v roce 2017 částku [Anonymizováno] ([částka]), v roce 2018 částku [Anonymizováno] ([částka]), v roce 2019 částku [Anonymizováno] ([částka]), v roce 2020 částku [Anonymizováno] ([částka]), v roce 2021 částku [Anonymizováno] ([částka]), v roce 2022 částku [Anonymizováno] ([částka]) a v roce 2023 částku [Anonymizováno] [Anonymizováno] ([částka]).

29. Z žalobcem předložených faktur za elektřinu od společnosti [právnická osoba]., za období od [datum] do [datum] soud zjistil, že žalobce zaplatil za elektřinu v období od [datum] do [datum] částku [částka], od [datum] do [datum] částku [částka], od [datum] do [datum] částku [částka], od [datum] do [datum] částku [částka], od [datum] do [datum] částku [částka], od [datum] do [datum] částku [částka] a od [datum] do [datum] částku [částka]. Průměrně tedy měsíčně za elektřinu zaplatil za rok 2016 částku [částka], za rok 2017 částku [částka], za rok 2018 částku [částka], za rok 2019 částku [částka], za rok 2020 částku [částka], za rok 2021 částku [částka], za rok 2022 částku [částka] a za rok 2023 částku [částka].

30. Z žalobcem předložených vyúčtování dodávky plynu za období od [datum] do [datum] a z plánu záloh a plateb na budoucí období od [datum] do [datum] od společnosti [právnická osoba], soud zjistil, že žalobce zaplatil za plyn od [datum] do [datum] částku [částka], od [datum] do [datum] částku [částka], od [datum] do [datum] částku [částka] a od [datum] do [datum] částku [částka]. Dále soud zjistil, že žalobcovy zálohy za plyn na období od [datum] do [datum] činily [částka] měsíčně. Průměrně tedy měsíčně za plyn žalobce zaplatil za rok 2019 částku [částka], za rok 2020 částku [částka], za rok 2021 částku [částka], za rok 2022 částku [částka], za rok 2023 částku [částka] a za rok 2024 částku [částka].

31. Z žalobcem předložených faktur za vodné a stočné za období od [datum] do [datum] od společnosti [právnická osoba]., soud zjistil, že žalobce zaplatil za vodné a stočné za období od [datum] do [datum] částku [částka], od [datum] do [datum] částku [částka], od [datum] do [datum] částku [částka], od [datum] do [datum] částku [částka], od [datum] do [datum] částku [částka], od [datum] do [datum] částku [částka] a od [datum] do [datum] částku [částka]. Průměrně tedy měsíčně za vodné a stočné žalobce zaplatil za rok 2016 částku [částka], za rok 2017 částku [částka], za rok 2018 částku [částka], za rok 2019 částku [částka], za rok 2020 částku [částka], za rok 2021 částku [částka], za rok 2022 částku [částka] a za rok 2023 částku [částka].

32. Z žalobcem předložených vyúčtování služeb za období od listopadu 2019 do května 2021 a od srpna 2022 do října 2022 od společnosti [právnická osoba]., soud zjistil, že žalobce zaplatil za poplatky za telefon a internet za období od listopadu 2019 do května 2021 částku [částka] měsíčně, od [datum] do [datum] částku [částka] měsíčně a od [datum] do [datum] částku [částka] měsíčně. Průměrně tedy měsíčně za telefon a internet žalobce zaplatil za rok 2019 částku [částka], za rok 2020 částku [částka], za rok 2021 částku [částka] a za rok 2022 částku [částka].

33. Z žalobcem předložených výpisů k úvěru č. 527811/1 za období od ledna 2016 do ledna 2022 od společnosti [právnická osoba]., soud zjistil, že žalobce zaplatil jako splátku jistiny dne [datum] částku [částka], dne [datum] částku [částka], dne [datum] částku [částka], dne [datum] částku [částka], dne [datum] částku [částka], dne [datum] částku [částka], dne [datum] částku [částka], dne [datum] částku [částka], dne [datum] částku [částka], dne [datum] částku [částka], dne [datum] částku [částka], dne [datum] částku [částka], dne [datum] částku [částka], dne [datum] částku [částka], dne [datum] částku [částka], dne [datum] částku [částka], dne [datum] částku [částka], dne [datum] částku [částka], dne [datum] částku [částka], dne [datum] částku [částka], dne [datum] částku [částka], dne [datum] částku [částka], dne [datum] částku [částka], dne [datum] částku [částka], dne [datum] částku [částka], dne [datum] částku [částka], dne [datum] částku [částka], dne [datum] částku [částka], dne [datum] částku [částka], dne [datum] částku [částka], dne [datum] částku [částka], dne [datum] částku [částka], dne [datum] částku [částka], dne [datum] částku [částka], dne [datum] částku [částka], dne [datum] částku [částka], dne [datum] částku [částka], dne [datum] částku [částka], dne [datum] částku [částka], dne [datum] částku [částka], dne [datum] částku [částka], dne [datum] částku [částka], dne [datum] částku [částka], dne [datum] částku [částka], dne [datum] částku [částka], dne [datum] částku [částka], dne [datum] částku [částka], dne [datum] částku [částka], dne [datum] částku [částka], dne [datum] částku [částka], dne [datum] částku [částka], dne [datum] částku [částka], dne [datum] částku [částka], dne [datum] částku [částka], dne [datum] částku [částka], dne [datum] částku [částka], dne [datum] částku [částka], dne [datum] částku [částka], dne [datum] částku [částka], dne [datum] částku [částka], dne [datum] částku [částka], dne [datum] částku [částka], dne [datum] částku [částka], dne [datum] částku [částka], dne [datum] částku [částka], dne [datum] částku [částka], dne [datum] částku [částka]. Dále žalobce platil úrok z úvěru, poplatek za správu úvěru a poplatek za pojištění úvěru. Celkem průměrně měsíčně zaplatil za rok 2016 částku [částka], za rok 2017 částku [částka], za rok 2018 částku [částka], za rok 2019 částku [částka], za rok 2020 částku [částka], za rok 2021 částku [částka] a za rok 2022 částku [částka].

34. Z žalovanou předložených potvrzení od zaměstnavatele, společnosti [právnická osoba], IČO [IČO], sídlem [adresa], za období od ledna 2019 do března 2024 a z výpisu z účtu č. [č. účtu] vedeného na jméno „[jméno FO]“ u společnosti [právnická osoba]., organizační složka, za období od [datum] do [datum], a z potvrzení o plné moci k účtu ze dne [datum] soud zjistil, že její měsíční příjem vyplácený zaměstnavatelem činil za leden 2019 částku [částka], za období od února 2019 do ledna 2020 částku [částka], za období od února 2020 do října 2020 částku [částka], za období od listopadu 2020 do června 2021 částku [částka], za období od července 2021 do prosince 2021 částku [částka], za rok 2022 částku [částka], za rok 2023 částku [částka] a za období od ledna 2024 do března 2024 částku [částka]. Průměrně tedy příjmy žalované od zaměstnavatele činily měsíčně za rok 2019 částku [částka], za rok 2020 částku [částka], za rok 2021 částku [částka], za rok 2022 částku [částka], za rok 2023 částku [částka] a za rok 2024 částku [částka]. Zaměstnavatel v roce 2020 a 2021 zasílal platbu žalované na účet paní [jméno FO], která žalované udělila všeobecné zmocnění nakládat s prostředky na účtu.

35. Z žalovanou předložených výpisů z účtu č. [č. účtu] u společnosti [právnická osoba]., organizační složka, z [datum] soud zjistil, že žalovaná obdržela ošetřovné za období od [datum] do [datum] ve výši [částka], za období od [datum] do [datum] ve výši [částka], za období od [datum] do [datum] ve výši [částka] a za duben 2021 ve výši [částka]. Průměrně tedy žalovaná obdržela za rok 2020 ošetřovné ve výši [částka] měsíčně a za rok 2021 ve výši [částka] měsíčně.

36. Z žalovanou předložených výpisů z účtu za období od [datum] do [datum] vedeného u společnosti [právnická osoba]., IČO [IČO] (nyní nástupnická společnost v důsledku fúze sloučením společnost [právnická osoba]., IČO [IČO], sídlem [adresa]), soud zjistil, že žalovaná obdržela v měsíci únor 2018 a březen 2018 rodičovský příspěvek ve výši [částka] měsíčně.

37. Z ročního vyúčtování na následující pojistné období od společnosti [právnická osoba]., za rok 2018 a z výpisu z účtu č. [č. účtu] u společnosti [právnická osoba]., organizační složka, za období od [datum] do [datum] a z potvrzení o provedení transakce z [datum], [datum], [datum] a [datum] soud zjistil, že žalovaná zaplatila za pojištění bytu a pojištění odpovědnosti měsíčně v roce 2018 částku [částka], v roce 2020 částku [částka], v roce 2021 částku [částka] a v roce 2023 částku [částka].

38. Z žalovanou předložených faktur č. [hodnota], č. [hodnota], č. [hodnota], č. [hodnota], č. [hodnota] vystavených [tituly před jménem] [jméno FO], soud zjistil, že žalovaná zaplatila za psychologickou konzultaci/poradenství ze dne [datum] částku [částka], ze dne [datum] částku [částka], za období od ledna do září 2022 částku [částka], za období od ledna do července 2021 částku [částka] a za období od dubna do prosince 2020 částku [částka]. Průměrně tedy žalovaná zaplatila měsíčně za rok 2018 částku [částka], za rok 2020 částku [částka], za rok 2021 částku [částka] a za rok 2022 částku [částka].

39. Z žalovanou předloženého zjednodušeného daňového dokladu č. [hodnota], z faktury č. 2020/[č. účtu], z faktury č. 2022/[č. účtu], z faktury č. [hodnota] vydaných společností [právnická osoba], a z fotografie obrazovky dokončené objednávky na webové stránce www.pidlitacka.cz, soud zjistil, že žalovaná zaplatila za jízdné v roce 2018, 2020, 2021 a 2022 částku [částka], tedy v přepočtu [částka] měsíčně.

40. Z žalovanou předložených poštovních poukázek z roku 2020, 2021 a 2022 soud zjistil, že žalovaná zaplatila Finančnímu úřadu pro hlavní město Prahu daň z nemovitých věcí v roce 2020, 2021 a 2022 ve výši [částka] ročně, tedy v přepočtu [částka] měsíčně.

41. Z výpisu z katastru nemovitostí ke dni [datum] soud zjistil, že žalovaná byla ke dni [datum] zapsána jako vlastník jednotky č. 1435/10, bytu č. p. 1435, a podílu na společných částech o velikosti 391/8627, zapsaném na LV č. [hodnota], v katastrálním území [adresa], v územním obvodu, kde státní správu katastru nemovitostí vykonává [právnická osoba] pro hlavní město Prahu, Katastrální pracoviště [adresa].

42. Z platebních dokladů SIPO za rok 2018 a za období od roku 2020 do roku 2024, z faktury č. [hodnota] za období od [datum] do [datum] a z faktury č. [hodnota] za období od [datum] do [datum] vystavených společností [právnická osoba]., a z výpisu z účtu č. [č. účtu] vedeného u společnosti [právnická osoba]., organizační složka, za období od dubna 2020 do června 2023, soud zjistil, že žalovaná zaplatila v roce 2018 a v období od roku 2020 do roku 2024 rozhlasový poplatek [částka] měsíčně, televizní poplatek [částka] měsíčně, průměrný měsíční poplatek za plyn v roce 2018 ve výši [částka], v roce 2020 ve výši [částka], v roce 2021 ve výši [částka], v roce 2022 ve výši [částka], v roce 2023 ve výši [částka] a v roce 2024 ve výši [částka]. Dále zaplatila za služby týkající se domu průměrně měsíčně v roce 2018 a v letech 2020 až 2024 částku [částka]. Za internet a telefon zaplatila žalovaná měsíčně průměrně v roce 2018 částku [částka], v roce 2020 částku [částka], v roce 2021 částku [částka], v roce 2022 částku [částka] a v roce 2023 částku [částka]. Soud dále zjistil, že žalovaná zaplatila za elektřinu měsíčně průměrně za rok 2018 částku [částka], za rok 2020 částku [částka], za rok 2021 částku [částka], za rok 2022 částku [částka] a za rok 2023 částku [částka].

43. Ze smlouvy o půjčce ze dne [datum] soud zjistil, že žalovaná jako dlužník uzavřela s paní [jméno FO], narozenou [datum], jako věřitelem smlouvu, kterou se věřitel zavázal půjčit dne [datum] dlužníkovi částku [částka] a dlužník se zavázal částku vrátit splátkami ve výši [částka] měsíčně, počínaje dobou, kdy nastoupí do pracovního poměru.

44. Z potvrzení společnosti [právnická osoba], ze dne [datum] soud zjistil, že žalovaná měla u této společnosti vedený účet ke kreditní kartě č. [č. účtu] od [datum] do [datum].

45. Ze smlouvy o hypotečním úvěru č. [Anonymizováno]/[Anonymizováno]/[Anonymizováno] ze dne [datum] uzavřené mezi žalovanou a společností [právnická osoba]., soud zjistil, že žalovaná uzavřela s uvedenou společností smlouvu o hypotečním úvěru, ve které se společnost zavázala poskytnout žalované úvěr až do výše [částka] a žalovaná se zavázala úvěr splatit formou 360 měsíčních splátek zahrnujících splátku jistiny a úroku. Pro případ vyčerpání úvěru v plné výši byla výše splátek stanovena na [částka].

46. Z e-mailové komunikace mezi žalovanou a společností [právnická osoba]. ze dne [datum] soud zjistil, že došlo k ústní splátkové dohodě k úvěrové smlouvě č. [hodnota], kdy měsíční splátka bude činit [částka] počínaje srpnem 2019. Z přílohy k této komunikaci soud zjistil, že splátky žalované činily od srpna 2019 do prosince 2019 částku [částka] měsíčně a od ledna 2020 do září 2020 částku [částka] měsíčně.

47. Ze smlouvy o úvěru č. [č. účtu] ze dne [datum] uzavřené mezi žalovanou a společností [právnická osoba]., soud zjistil, že žalovaná se společností uzavřela smlouvu o úvěru, ve které se společnost zavázala poskytnout žalované překlenovací úvěr ve výši [částka]. Žalovaná se zavázala úvěr s úroky splatit v měsíčních splátkách po [částka].

48. Ze smlouvy o úvěru ze dne [datum] uzavřené mezi žalovanou a společností [právnická osoba], IČO [IČO], a formuláře pro standardní informace o spotřebitelském úvěru soud zjistil, že žalovaná uzavřela s uvedenou společností smlouvu o úvěru, ve které se společnost zavázala poskytnout žalované úvěr ve výši [částka] a žalovaná se zavázala úvěr spolu s úroky splatit měsíčními splátkami ve výši [částka], počínaje srpnem 2018, s poslední splátkou k červenci 2034.

49. Z výpisu z účtu č. [č. účtu] a potvrzení o provedených transakcích za období od ledna 2020 do dubna 2023 vedeného u společnosti [právnická osoba]., organizační složka, soud zjistil, že žalovaná zaplatila jako splátku úvěru č. [Anonymizováno]/[Anonymizováno]/[Anonymizováno] společnosti [právnická osoba]. měsíčně od ledna 2020 do dubna 2020 částku [částka], od listopadu 2020 do května 2021 částku [částka], od července 2021 do srpna 2021 částku [částka], od září 2021 do října 2022 částku [částka] a od listopadu 2022 do dubna 2023 částku [částka]. Průměrně tedy na tento úvěr měsíčně zaplatila v roce 2020 částku [částka], v roce 2021 částku [částka], v roce 2022 částku [částka] a v roce 2023 částku [částka]. Do roku 2022 rovněž žalovaná zaplatila měsíčně [částka] za splátku karty. Dále soud zjistil, že žalovaná zaplatila jako splátku úvěru uzavřeného se společností [právnická osoba], od srpna 2021 do dubna 2022 částku ve výši [částka] měsíčně. Soud dále zjistil, že žalovaná zaplatila jako splátku úvěru č. [č. účtu] společnosti [právnická osoba]., IČO [IČO], sídlem [adresa], od června 2022 do června 2023 částku [částka] měsíčně.

50. Z účastnického výslechu žalobce soud zjistil, že vlastní vozidlo BMW z roku 2003, které je nepojízdné, proto používá vůz BMW půjčený od jeho otce. Horské kolo zn. Specialized si koupil před svatbou. Žalobce při výslechu potvrdil, že výživné pro manželku a syna v období od [datum] do rozvodu platil nepravidelně, zpoždění s úhradou výživného se několikrát opakovala. Neměl dostatek finančních prostředků, proto výživné hradil z půjček od rodičů a přátel, musel omezit své výdaje a přizpůsobit omezeným finančním prostředkům svůj životní styl. Omezení stravování v restauracích a pořizování jen základních nezbytných věcí. Z půjček hradil i běžné výdaje, zejm. služby související s bydlením (dodávky vody, plynu, elektřiny apod), pohybovaly se v řádu [částka] měsíčně. Půjčky rodině a přátelům ([jméno FO], [jméno FO], Roger Railey, Christin Railey - matka, [jméno FO], [jméno FO], [jméno FO], [jméno FO]) zatím nevracel. V souvislosti s exekučním řízením málem přišel o dům. K trávení volného času uvedl, že se věnuje sportu, jízdě na kole, plavání, lyžování, procházkám. Se synem jel do zahraničí za rodinou do Velké Británie, na dovolenou k moři do Chorvatska (v roce 2021, 2023, 2024), na výlet do Německa a rovněž byl se synem na dovolené v ČR v Českém Švýcarsku.

51. Žalovaná při své výpovědi uvedla, že je původně vyučená prodavačka obuvi, vzdělání si rozšířila v Austrálii, kde pracovala ve školce jako asistent učitele. Následně pracovala ve směnárně a v tomto sektoru pracuje dodnes. Řidičské oprávnění nemá. Po rodičovské dovolené se vracela na shodné pracoviště na letišti, jen pro jiného zaměstnavatele. U ní ani u syna se nevyskytly žádné zdravotní či jiné problémy, které by jí omezovaly v návratu do zaměstnání. Pracovní harmonogram měla přizpůsobený synovým potřebám, tak aby v době, kdy byl v její péči měla krátkou směnu a mohla syna vyzvednout ze školky, ve školce byl déle pokud měla školka nějaký zvláštní program apod., žádné problémy s aklimatizací či kolektivem neměl, syn nastoupil do předškolního vzdělávání v září 2018, žalovaná nastoupila do práce v lednu 2019. Od září si hledala nové zaměstnání, zejm. v sektoru bankovnictví, ale v této oblasti byl problém s úpravou pracovní doby a syn by musel být dlouho ve školce. Nakonec nastoupila do směnárny na letiště, s touto prací již měla zkušenost. V roce 2020 v důsledku covidu došlo k nucenému snížení pracovních úvazků pro zachování pracovních míst. Letecký provoz téměř ustal a provoz na letišti byl minimální. Během covidu dostala od státu ošetřovné v době, kdy byly zavřeny školky. Jinou práci v době covidu nesehnala. Od července 2021 má úvazek tak, aby se mohla věnovat synovi, podporovat ho v učení, v zájmových kroužcích apod.

52. Žalovaná uvedla, že v rodinném domě v [adresa] bydlela s manželem jen několik měsíců v roce 2016, po incidentu s manželem se vrátila bydlet do svého bytu, který musela zařídit pro potřeby syna a dovybavit byt novým nábytkem. Část jejího nábytku zůstala v RD v [adresa]. Její životní úroveň po přestěhování klesla, denní program i výdaje musela přizpůsobit nižším příjmům, nemohla se stravovat v restauraci. Vybavení v [adresa] bylo na nesrovnatelně vyšší úrovni, po přestěhování pořizovalo věci z druhé ruky apod. [právnická osoba] bylo pouze až v posledních 2 letech v ČR na Šumavě, a to za finančního přispění její matky. Z důvodu nuceného opuštění domácnosti a následného nepravidelného hrazení výživného žalobcem se ocitla ve finanční tísni a byla nucena vzít si půjčku ve výši [částka] od nebankovní instituce, poplatek za půjčku činil [částka]. Půjčku refinancovala u [právnická osoba], opakovaně si půjčila finanční prostředky od kamarádky, a to částky ve výši [částka], [částka] i [částka]. K těmto půjčkám docházelo před covidem a zejména v průběhu covidové pandemie s ohledem na výrazný pokles jejích příjmů. Kč. Příjem z půjček čerpala na úhradu běžných výdajů, splátky hypotéky.

53. Z rozsudku Obvodního soudu pro [adresa] ze dne [datum], č. j. [spisová značka], ve spojení s rozsudkem Městského soudu v Praze ze dne [datum], č. j. [spisová značka], jehož předmětem byla úprava poměrů a styku s nezletilým synem účastníků, soud zjistil, že žalobci byla uložena povinnost přispívat na výživu nezletilého syna počínaje dnem [datum] částkou [částka] měsíčně, počínaje dnem [datum] částkou [částka] měsíčně a počínaje dnem [datum] částkou [částka] měsíčně s tím, že úprava platí i pro dobu po rozvodu manželství rodičů nezletilého. Ohledně poměrů rodičů vzal opatrovnický soud za prokázané, že matka bydlí v bytě ve svém výlučném vlastnictví, splácí hypoteční úvěr cca [částka] měsíčně, (po dobu pandemie Covid [částka] měsíčně), pobírala rodičovský příspěvek od [datum] do [datum] ve výši [částka] měsíčně, od [datum] do [datum] ve výši [částka] měsíčně, v únoru 2020 obdržela jednorázový rodičovský příspěvek [částka], od ledna 2019 je zaměstnaná na zkrácený pracovní úvazek jako pokladnice ve směnárně s průměrným čistým příjmem cca [částka] až [částka] měsíčně, v měsících, kdy pobírá ošetřovné, je její příjem nižší. Otec matce od září 2016 poskytuje výživné manželky, zpočátku ve výši [částka] měsíčně, nyní je otec dle soudem schváleného smíru povinen platit matce výživné manželky [částka] měsíčně, pro toto výživné byla též vedena exekuce. Otec bydlí ve svém rodinném domě v [adresa], na nějž splácí hypotéční úvěr cca [částka] měsíčně, dále vlastní vozidlo BMW rok výroby [adresa] Británii žádný majetek nevlastní, tvrzené výdaje vztahující se k Velké Británii otec nedoložil. Otec je zaměstnán u DHL Air Ltd. jako kopilot, jeho průměrný čistý příjem činil v r. 2016 (při kurzu [částka]/) [částka] měsíčně; v roce 2017 (při kurzu [částka]/) [částka] měsíčně; v roce 2018 částku [částka] měsíčně; v roce 2019 částku102 958,99 Kč měsíčně, v roce 2020 činil otcův průměrný čistý příjem [částka] měsíčně, v roce 2021 činí otcův průměrný čistý příjem [částka] měsíčně. Od května 2017 poklesly příjmy otce z důvodu, že začal platit daně, od dubna 2020 otci poklesl příjem proto, že byl postaven mimo službu z důvodu probíhajícího opatrovnického sporu, který zaměstnavatel vyhodnotil jako rizikový pro psychickou zátěž pilotů a otci byla odebrána licence na létání (otec tak od dubna 2020 pobírá náhradu mzdy průměrně [Anonymizováno] [Anonymizováno] čistého měsíčně a v r. 2021 průměrně [Anonymizováno][Anonymizováno][Anonymizováno],[Anonymizováno] /[částka]/ čistého měsíčně.

54. Odvolací soud částečně změnil rozhodnutí soudu I. stupně, pročež bod body [33] - [35], [37] vypořádal podstatné odvolací důvody účastníků řízení, které plně odpovídají jejich argumentaci v řízení o snížení výživného nerozvedené manželky. Konkrétně odvolací soud uvedl:

33. Soud I. stupně však pochybil, když nepřihlédl ke změně poměrů, jež nastala na straně otce na počátku dubna 2020, kdy byla otci odebrána pilotní licence, a v důsledku toho došlo k jeho postavení mimo službu a významnému snížení příjmů. Nejde o situaci, kdy by se otec (ve smyslu § 913 odst. 2 o.z.) bez důležitého důvodu vzdal výhodnějšího zaměstnání či výdělečné činnosti. Jak bylo v řízení před soudem I. stupně prokázáno, k dočasnému odnětí licence došlo nezávisle na vůli otce, v souvislosti s probíhajícím soudním řízením. Otci přitom nelze klást k tíži, že v soudním řízení realizuje své právo na soudní ochranu (jež mu zaručuje čl. 36 Listiny základních práv a svobod) tím, že podává návrhy a opravné prostředky, byť tyto přispívají k prodloužení celkové doby řízení. Po otci rovněž nelze požadovat, aby kvůli dočasné překážce opustil zaměstnání, pro něž je kvalifikován, může-li očekávat, že po skončení soudního řízení plnou způsobilost k výkonu svého zaměstnání opět získá, a bude vyššího příjmu opět dosahovat.

34. Odvolací soud proto dospěl k závěru, že počínaje měsícem dubnem 2020 je namístě stanovit otci výživné v nižší výši, tak, aby odpovídala jeho novým příjmovým poměrům (čistému měsíčnímu příjmu přibližně [částka] měsíčně). S ohledem na věk nezletilého i další rozhodné okolnosti (jež zůstaly stejné jako v období předchozím, včetně výše vyživovací povinnosti otce k matce nezletilého), shledává odvolací soud pro období od dubna 2020 jako přiměřenou výši výživného na nezletilého částku [částka] měsíčně (odpovídající přibližně 13 % čistého příjmu otce, tedy stále se pohybující v doporučeném rozmezí dle tabulek MPSV). K námitce otce, že celková výše výživného a jeho dalších závazků je pro něj likvidační, je třeba uvést, že nelze upřednostnit další závazky otce (např. ke splacení hypotečního úvěru) před jeho vyživovací povinností k nezletilému dítěti. Není-li otec z aktuálního příjmu schopen stávající vysoké splátky hypotečního úvěru splácet, je na něm, aby s bankou dojednal snížení měsíční splátky.

35. Námitku otce, že matka se nesnaží finanční prostředky zajistit vlastní výdělečnou činností, když pracuje na částečný úvazek, odvolací soud neshledal důvodnou – zkrácený pracovní úvazek matky (dříve 30 hodin týdně, nyní 7,5 hodiny denně, tj. 37,5 hodiny týdně) je přiměřený nízkému věku nezletilého a potřebě péče o něj, ostatně pracovní úvazek si dle vlastního tvrzení z důvodu péče o nezletilého zkrátil i otec (od [datum] na 75 %). I při postupném zvyšování příjmu matky (aktuálně ve výši cca [částka] čistého měsíčně) potom zůstává skutečností, že příjem, jejž matka dosahuje, je výrazně nižší než dosavadní příjem otce (byť postaveného mimo službu). 55.

37. Uvedl-li otec při jednání odvolacího soudu, že od 04-2022 nemá žádný příjem (neboť doba, po níž mu byly při pozastavené pilotní licenci vypláceny pojistné dávky, již uplynula), tak tuto skutečnost odvolací soud považuje za záležitost přechodnou, nikoli ještě za změnu poměrů ve smyslu § 923 odst. 1 o. Z., jež by odůvodnila další změnu výše výživného. S ohledem na ukončení opatrovnického řízení (nabytím právní moci tohoto rozhodnutí) může otec učinit kroky k obnovení své pilotní licence. Ukáže-li se, že to není možné, případně že půjde o proceduru časově náročnou a otec nebude s to tento dlouhodobý výpadek příjmu pokrýt z úspor, potom nejen za účelem výživy nezletilého, ale i za účelem vlastní obživy bude muset otec situaci řešit a učinit kroky k tomu, aby si zajistil jiný dočasný nebo trvalý zdroj příjmů.

56. Rozhodná právní úprava:

1. Dle § 697 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“) manželé mají vzájemnou vyživovací povinnost v rozsahu, který oběma zajišťuje zásadně stejnou hmotnou a kulturní úroveň. Vyživovací povinnost mezi manžely předchází vyživovací povinnosti dítěte i rodičů.

2. Dle § 697 odst. 2 o. z. pro vyživovací povinnost mezi manžely jinak platí obecná ustanovení o výživném.

3. Dle § 913 odst. 1 o. z. pro určení rozsahu výživného jsou rozhodné odůvodněné potřeby oprávněného a jeho majetkové poměry, jakož i schopnosti, možnosti a majetkové poměry povinného.

4. Dle § 913 odst. 2 o. z. při hodnocení schopností, možností a majetkových poměrů povinného je třeba také zkoumat, zda se povinný nevzdal bez důležitého důvodu výhodnějšího zaměstnání či výdělečné činnosti nebo majetkového prospěchu, popřípadě zda nepodstupuje nepřiměřená majetková rizika. Dále je třeba přihlédnout k tomu, že povinný o oprávněného osobně pečuje, a k míře, v jaké tak činí; přihlédne se popřípadě i k péči o rodinnou domácnost.

5. Dle § 163 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o.s.ř.“) rozsudek odsuzující k plnění v budoucnu splatných dávek nebo k plnění ve splátkách je možno na návrh změnit, jestliže se podstatně změnily okolnosti, které jsou rozhodující pro výši a další trvání dávek nebo splátek; nestanoví-li zákon jinak, je změna rozsudku přípustná od doby, kdy došlo ke změně poměrů 57. V komentářové literatuře k § 697 o. z. (Občanský zákoník [jméno FO]. Rodinné právo (§ 655-975), 2. vydání, 2020, s. 91 - 95: L. Westphalová, T. Kyselovská) se uvádí, že předpokladem pro uplatnění vyživovací povinnosti mezi manžely nemusí být situace, že jeden z manželů není schopen zajišťovat své potřeby (neschopnost sám se živit, tzv. stav odkázanosti na výživu, blíže viz komentář k § 910), ale spíše případ, že oba jsou schopni zajišťovat své potřeby, ale v rozdílné míře (sdílení benefitů).

58. V judikatuře Ústavní soudu, na kterou poukazoval žalobce, se v usnesení sp. zn. I. ÚS 2822/16 podává, že na požadavek stejného životního standardu obou manželů je nutno pohlížet s určitými korekcemi, když životní úroveň nelze posuzovat toliko ve vztahu k dosahovaným měsíčním příjmům, ale je třeba vzít v úvahu všechny majetkové a osobní poměry. Institut výživného mezi manžely pak plní určitou ,dorovnávací funkci v případě, že by životní standard jednoho z manželů byl zřetelně odlišný.“ .

59. V usnesení sp. zn. III. ÚS 2097/19, že výživné mezi manželi má dle § 697 odst. 1 zajišťovat oběma manželům stejnou hmotnou a kulturní úroveň. Plně v souladu se zásadou spravedlnosti je podmínit vyrovnání hmotné a kulturní úrovně mezi manželi tím, že oprávněný manžel se reálně snaží dosáhnout příjmu, který odpovídá jeho schopnostem a možnostem, je-li to po něm možno s ohledem na okolnosti požadovat. Výživné manžela v takovém případě vyrovnává hmotnou a kulturní úroveň, jíž oprávněný manžel svými schopnostmi a možnostmi nedosáhne. Výživné manžela však nemá sloužit k tomu, aby oprávněný manžel v rámci výživného na povinném manželu bezpracně získal tu část plnění, jíž by mohl dosáhnout svým úsilím, které je po něm možno s ohledem na okolnosti případu požadovat“. (Rozhodnutí Ústavního soudu jsou dostupná v databázi NALUS na www.usoud.cz.)

60. Dle usnesení Nejvyššího soudu ze dne 28. 05 .2010, sp. zn. [spisová značka], při změně soudního rozhodnutí o rozsahu vyživovací povinnosti mezi manželi je třeba rozlišovat mezi tím, zda má dojít ke zvýšení výživného nebo zda je požadováno jeho snížení, popřípadě zrušení vyživovací povinnosti. O výživném soud rozhoduje deklaratorně a přiznáním výživného (§ 98 odst.1 věta druhá zákona o rodině) se rozumí nejen samotné určení výživného, ale i každé jeho zvýšení (další určení výživného v rozsahu převyšujícím určení předchozí). Omezení vyplývající z ustanovení § 98 odst.1 věty druhé zákona o rodině platí jen u přiznání (určení) výživného, nikoliv však také ve vztahu k jeho snížení, popřípadě ke zrušení vyživovací povinnosti vůbec; ke snížení nebo zrušení vyživovací povinnosti lze přistoupit vždy s účinností od okamžiku, kdy se změnily poměry. Změna soudního rozhodnutí odsuzujícího k plnění v budoucnu splatných dávek, spočívající ve snížení či zrušení výživného, je tedy i ve věci výživného mezi manžely podle ustanovení § 91 zákona o rodině přípustná od doby, kdy došlo ke změně poměrů, a tedy i za dobu před podáním návrhu u soudu (srov. též stanovisko Nejvyššího soudu Cpj 167/64, publikované ve Sborníku III, NS ČSSR. [adresa], s. 335, bod 51, a stanovisko Nejvyššího soudu Cpj 169/64 publikované ve Sborníku III, NS ČSSR. [adresa], s. 309, bod 16). Je proto správný právní názor odvolacího soudu, podle kterého lze snížit nebo zrušit vyživovací povinnost mezi manžely vždy od doby, kdy došlo ke změně poměrů.

61. Z recentní judikatury soud poukazuje na nález Ústavního soudu ze dne [datum], sp. zn. IV. ÚS 2691/24, z něhož cituje bod 28 a násl. odůvodnění:

28. Občanský zákoník předpokládá, že se oba manželé budou současně podílet na zajištění vlastních potřeb a jejich společného života. Schopnost zajišťovat své potřeby se nicméně může mezi manžely lišit, rozdíly mohou pramenit například z jejich příjmových schopností či majetkových poměrů. Smyslem a účelem výživného mezi manžely je tento rozdíl odstranit, resp. jej zmírnit tak, aby hmotná a kulturní úroveň manželů byla zásadně stejná. Proto mají manželé vůči sobě navzájem vyživovací povinnost. Výživné mezi manžely tak nastupuje již v situaci, kdy jeden manžel je sice schopen uspokojovat své potřeby, avšak v nižší míře než druhý manžel. Není nutné, aby jeden manžel byl odkázán na manžela druhého [Westphalová, L. - Kyselovská, T. Komentář k § 697, in: Králíčková, Z. - Hrušáková, M. - Westphalová, L. a kol. Občanský zákoník [jméno FO]. Rodinné právo (§ 655-975). Komentář. 2. vyd. [adresa]: [právnická osoba]. Beck, 2020, s. 91, nebo Elischer, D. - Mocek, O. Komentář k § 697, in: Zuklínová, M. - Elischer, D. - Nová, H. - Frintová, D. - Frinta, O. a kol. Občanský zákoník. Komentář. [jméno FO]. (§ 655 až 975). 2. vyd. [adresa]: Wolters Kluwer, 2023, s. 81; podobně též usnesení ze dne [datum] sp. zn. I. ÚS 2822/16, část IV, podle něhož výživné mezi manžely "plní určitou "dorovnávací" funkci v případě, že by životní standard jednoho z manželů byl zřetelně odlišný"].

29. Občanský zákoník neříká, co se rozumí pod pojmem hmotná a kulturní úroveň. Do určité míry inspirativní mohou být závěry Ústavního soudu k § 915 odst. 1 větě první občanského zákoníku, byť s vědomím odlišností vyživovací povinnosti rodičů k dětem a mezi manžely navzájem [k § 915 viz nález ze dne [datum] sp. zn. IV. ÚS 650/15 (N 217/79 SbNU 489)]. Pojem životní úroveň v sobě zahrnuje celou řadu kvalitativních hledisek (např. výživu, oblékání, bydlení, vzdělávání a kulturu, zdravotní či sociální péči atp.). Pokud civilní soudy chtějí zjistit, jaká je životní úroveň, musí zohlednit nejen příjmovou stránku a celkovou hodnotu majetku, ale také způsob života, který povinný v posuzované době vedl (tamtéž, bod 29).

30. Právní úprava výživného mezi manžely je stručná. Proto se použijí též obecná ustanovení o výživném (srov. § 697 odst. 2 občanského zákoníku). Pro nynější věc má význam rovněž § 913 občanského zákoníku (srov. též Slováček, M. Komentář k § 697, in: [adresa], J. - Výtisk, M. - Beran, V. a kol. Občanský zákoník. 2. vydání (3. aktualizace). [adresa]: [právnická osoba]. Beck, 2024, marg. č. [hodnota]), který stanovuje vícero kritérií, které civilní soudy musí zvážit při stanovení výše výživného. U oprávněného se zohledňují jeho odůvodněné potřeby (které se projeví ve zkoumání oprávněnosti požadavku na vyrovnání hmotné a kulturní úrovně mezi oběma manžely) a majetkové poměry, u povinného jeho schopnosti, možnosti a majetkové poměry (odst. 1). Kromě toho musí civilní soudy u povinného zkoumat nejen faktické příjmy, ale také příjmy potenciální (odst. 2 věta první; komplexně stanovisko občanskoprávního a obchodního kolegia Nejvyššího soudu ze dne [datum] sp. zn. Cpjn 204/2012, č. 110/2016 Sb. rozh. civ., část IV).

31. Ač zákon výslovně nepředpokládá, že se u oprávněného budou zkoumat též jeho schopnosti či možnosti vytvářet majetkové hodnoty, u výživného mezi manžely je žádoucí tuto okolnost zohlednit. Ústavní soud již v minulosti vysvětlil, že je v souladu se zásadou spravedlnosti podmínit vyrovnání hmotné a kulturní úrovně mezi manžely přihlédnutím k potencionálním příjmům oprávněného manžela. Soud by měl zkoumat, zda se oprávněný manžel reálně snaží dosáhnout příjmu, který odpovídá jeho schopnostem a možnostem, je-li to po něm možno s ohledem na okolnosti požadovat. Výživné manžela vyrovnává hmotnou a kulturní úroveň, které oprávněný manžel svými schopnostmi a možnostmi nedosáhne. Výživné manžela nemá sloužit k tomu, aby oprávněný manžel v rámci výživného na povinném manželu bezpracně získal tu část plnění, jíž by mohl dosáhnout svým úsilím, které po něm s ohledem na okolnosti případu požadovat lze (usnesení ze dne [datum] sp. zn. III. ÚS 2097/19, bod 11; shodně Westphalová, Kyselovská, cit. dílo v bodě 28 shora, s. 93). Jen tak lze dosáhnout spravedlivého výsledku, který zohledňuje veškeré okolnosti a zvláštnosti případu.

62. Soud je povinen zkoumat, zda nastala alespoň relativně trvalá změna poměrů od doby rozhodnutí (schválení smíru), která změnu dohodnutého výživného odůvodňuje. Není však úkolem soudu hodnotit, zda naposledy stanovené výživné na základě dohody manželů bylo přiměřené. Podstatně je pouze zhodnocení, zda nastala taková změna poměrů, která odůvodňuje změnu jeho výše. Důvody, pro které žalobce dohodu o výši výživného nerozvedené manželky s manželkou uzavřel, jsou pro toto řízení zcela irelevantní (tvrzení žalobce, že se chtěl urychleně rozvést, jeho předpoklad, že výživné nerozvedené manželky bude hradit pouze po výrazně kratší dobu, tvrzení o nátlaku ze strany soudu).

63. Změna rozhodnutí spočívající ve snížení výživného mezi manžely je možná od doby, kdy došlo ke změně poměrů, je proto možné domáhat se změny od data předcházejícího podání žaloby. Shora citované usnesení Nejvyššího soudu je plně použitelné i v rámci nové právní úpravy založené zákonem č. 89/2012 Sb., občanským zákoníkem.

64. V řízení bylo prokázáno, že se žalobce bez důležitého důvodu nevzdal výhodnějšího zaměstnání či výdělečné činnosti ve smyslu § 913 odst. 2 o. z. K dočasnému odnětí licence došlo nezávisle na vůli žalobce. Zaměstnavatel žalobce, na základě zprávy lékaře, vyhodnotil probíhající soudní řízení jako rizikový faktor a žalobce postavil mimo službu z důvodu bezpečnosti letového provozu. Žalobce pracuje jako pilot, s ohledem na pozastavení licence z důvodu existence stresových faktorů coby nepřípustného rizika z hlediska bezpečnosti letového provozu neměl možnost tuto profesi vykonávat ani pro jiného zaměstnavatele. Postavení pilota v dané životní situaci mimo službu není na úvaze zaměstnavatele, ale je věcí kontroly [právnická osoba]. Zaměstnavatel žalobce podmiňuje možnost výkonu jiné práce zaměstnancem předchozím písemný souhlasem zaměstnavatele, pilotům však neumožňuje jiný výkon práce než funkci pilota, přičemž v době pracovní neschopnosti/překážek v práci na straně zaměstnance je primární povinností zaměstnance usilovat o vyřešení konfliktů, které způsobily jeho postavení mimo službu. Výkon jiné práce je z těchto důvodů vyloučen. Odchod ze společnosti DHL Air ltd. by pro žalobce znamenal výraznou finanční ztrátu, v případě jeho opětovného zaměstnání u téže společnosti by přišel o část dosavadního příjmu z důvodu nezapočítání odpracovaných let u této společnosti. Při opětovném nástupu by měl postavení „nového“ zaměstnance bez zohlednění již odpracovaných let.

65. Soud proto shledal oprávněnost úvahy žalobce setrvat u zaměstnavatele v době, kdy byl postaven mimo službu a kdy mu plynulo plnění pojistného/snížený příjem cca [částka] měsíčně, neboť po odpadnutí dané překážky by mohl pokračovat v pracovním poměru bez krácení praxe, výsluh a příslušného služebního zařazení a mohl by plně využít své kvalifikace, současně byl dostatečně finančně zajištěn.

66. Po uplynutí dvou let postavení mimo službu, kdy došlo k ukončení pojistného plnění a žalobce tak byl zcela bez příjmu, již bylo od žalobce možno očekávat hledání nového zaměstnání pro zajištění základních životních potřeb. Bylo věcí žalobce, jak zváží riziko dalšího trvání překážek oproti možnosti zachování stávajícího zaměstnání a výhod z něj plynoucích. Za situace, že se žalobce rozhodl setrvat v zaměstnání v postavení mimo službu v době, kdy byl bez příjmu, neboť měl za to, že se z dlouhodobého hlediska jedná o výhodnější řešení, však z pohledu soudu nelze absenci příjmu ve vztahu k požadavku na snížení výživného zohlednit. Rozhodné nejsou jen příjmy faktické, ale i potenciální, přičemž je zřejmé, že žalobce mohl získat příjem i z méně kvalifikované práce, než je práce pilota. Podstatná je i skutečnost, že výpadek, z hlediska rozhodného období byl krátkodobý (od května 2022 do [datum]).

67. K námitkám žalované soud uvádí, že žalobci nelze vyčítat, že v soudních řízeních hájil své zájmy všemi dostupnými prostředky a že využil právních služeb advokáta. Odbornou právní pomoc ostatně vyhledala v soudních řízeních i žalovaná.

68. Soud rovněž nepřisvědčil, že by snížení výživného bylo v rozporu s dobrými mravy pro chování žalobce, neboť žalovanou tvrzené incidenty nebyly v rámci přestupkového řízení prokázány. Napětí mezi manžely je přitom oboustranné, jak ostatně vyplynulo v rámci opatrovnického řízení. K zásadnímu incidentu mezi manželi, který vedl k opuštění společné domácnosti žalovanou, jejímu vyloučení z domu žalobce, došlo před stanovením výživného na základě schválení smíru mezi účastníky, jehož změny se žalobce domáhá, tj. před rozhodným obdobím, pro které je snížení výživného požadováno. Správní řízení, jehož předmětem byl incident mezi manželi, ke kterému mělo dojít dne [datum], bylo zastaveno z důvodu neprokázání spáchání skutku žalobcem.

69. Soud nepřisvědčil námitce žalobce, že se žalovaná snaží bezpracně získat na žalobci plnění, kterého by mohla dosáhnout svým úsilím. V řízení bylo prokázáno, že žalovaná využívá svých znalostí a dovedností, pracuje v oboru, ve kterém působila před nástupem na mateřskou, resp. rodičovskou dovolenou. Žalobkyně se snažila finanční prostředky zajistit vlastní výdělečnou činností, je zaměstnána, má pravidelný příjem. Zkrácený úvazek odpovídá potřebě péče o nezletilé dítě; i ve vyšším věku dítěte jde o úpravu pro dítě vhodnou, byť ne nezbytnou; sám žalobce z důvodu péče o syna využil možnosti zkrácení pracovního úvazku na 75 %. Období, ve kterém klesl její pracovní úvazek na minimum souvisel s pandemií Covid 19, s utlumením letového provozu a celého cestovního ruchu, na které je oblast směnárenství, v němž žalovaná pracuje, vázána. Omezení počtu směn nebylo projevem vůle žalované, ale důsledkem omezení pracovních úvazků ze strany zaměstnavatele. V době tohoto omezení činil průměrný měsíční příjem žalované cca [Anonymizováno] [Anonymizováno] – [částka] měsíčně. V následujícím období, od července 2021 činil příjem žalované ze zaměstnání [částka] měsíčně v roce 2022 pak [částka] měsíčně.

70. V řízení bylo prokázáno, že na straně žalobce došlo oproti době, kdy byl schválen smír, v němž se žalobce zavázal platit žalované výživné ve výši [částka] měsíčně k postupnému poklesu příjmu, od roku 2018 zhruba o 1/3, od května 2020 zhruba o 60 %. I přes toto snížení byl příjem žalobce do dubna 2022 (cca [částka] měsíčně) z obecného hlediska nadprůměrný a výrazně převyšoval příjem žalobkyně ze závislé činnosti. Žalobce byl zcela bez příjmu v období od května 2022 po dobu 9 měsíců, nicméně rozhodné období je ukončeno dnem [datum], právní mocí rozvodu.

71. Dále bylo prokázáno, že v rozhodné době měli oba manželé zajištěné bydlení ve svých nemovitostech; žalobce v rodinném domě a žalovaná v bytě. Byť standard bydlení není u účastníků srovnatelný, měl soud za podstatné, že v tomto směru se poměry účastníků oproti době, v níž uzavírali smír, nezměnily. Žalobce splácel pravidelnými měsíčními platbami hypotéku, žalobkyně splácela půjčku v souvislosti s vybavením bytu a s náklady na jeho úpravu. Výše splátky žalobce na rodinný dům činila od roku 2020 více než [částka] měsíčně, výše splátky žalované na byt činila cca [částka] měsíčně (během pandemie covid došlo u obou k poklesu splátek, popř. k jejich dočasnému pozastavení). Náklady žalovaného na služby spojené s užíváním domu narostly od roku 2020 na dvojnásobek, kdy došlo k výrazné změně ceny elektřiny a plynu, jednalo se o zátěž, která postihla prakticky celou společnost, u žalobce se projevila výrazněji s ohledem na bydlení v rodinném domě. U žalované náklady na služby spojené s bydlením výrazně nestouply, čelila však výrazně nižšímu příjmu, a to za situace, že jí žalobce opakovaně v několika obdobích neplatil výživné.

72. V době covidové pandemie žalovaná dosahovala prakticky shodného příjmu jako v době uzavření smíru, kdy byla na rodičovské dovolené, od června 2021 její příjem ze zaměstnání vzrostl na částku necelých [částka], příjem žalobce z „nemocenské“ činil v tu dobu cca [částka] (v závislosti na kurzu britské libry). Příjem žalované ze zaměstnání představoval zhruba 40 % příjmu žalobce z jeho nemocenské. Od května 2022 byl žalobce bez stálého příjmu, výdaje na životní náklady řešil prostřednictvím půjček od rodiny a přátel. Tvrzení žalobce ohledně půjček od rodičů neměl soud za věrohodné s ohledem na skutečnost, že žalobce i přes tvrzené finanční potíže nezrušil trvalý příkaz, pravidelnou měsíční platbu ve prospěch jeho matky. Splatnost půjček nebyla sjednána, resp. žalobce se s věřiteli dohodl na splacení zápůjček až na dobu, kdy dojde ke zlepšení jeho finanční situace. Dle tvrzení žalobce doposud žádný z dluhů neuhradil.

73. Žalobce z důvodu poklesu příjmu musel omezit některé výdaje, změnit životní styl a omezit stravování v restauracích, nadále si zachoval sportovní aktivity – cyklistiku, plavání, turistiku, lyžování a se synem cestoval za rodinou do Velké Británie a rovněž jel v roce 2021 na dovolenou k moři do Chorvatska. Na zahraniční dovolenou jel opakovaně i po rozvodu manželství. Žalovaná na žádné dovolené mimo domov v rozhodném období nebyla, nemá žádné finančně náročné koníčky, volný čas tráví péčí o syna.

74. V řízení nebylo zjištěno, že by měl žalobce jiný majetek vyšší hodnoty, z výslechu žalobce soud zjistil, že jeho vůz je přes 20 let starý a nepojízdný, z toho důvodu má zapůjčený vůz od svého otce. Automobil je pro žalobce nezbytný pro dopravu na/ z letiště k výkonu zaměstnání. Žalovaná nevlastní žádný vůz, ovšem nemá ani řidičské oprávnění, bydlí v Praze a využívá městskou hromadnou dopravu. K této disproporci proto soud nepřihlédl.

75. Z judikatury citované shora se podává, že pro rozhodnutí o výživném mezi manžely je třeba vzít v úvahy všechny majetkové a osobní poměry s tím, že manželé mají právo na stejnou životní úroveň s určitými korekcemi. Soud tedy zhodnotil poměry manželů, v rozsahu, v jakém byly v řízení tvrzeny a prokázány, s ohledem na skutečnost, že řízení o snížení výživného mezi manžely je řízením sporným, které je ovládané zásadou projednací.

76. Důvodem ke změně vyživovací povinnosti je jen taková změna okolností, za nichž bylo dosud výživné určeno, jež se výraznějším způsobem projeví v poměrech účastníků. Důvodem pro snížení výživného není jakýkoliv pokles příjmů, ale pouze takový, jež ovlivní celkovou majetkovou situaci povinného, a to ještě nikoli krátkodobě. Z uvedeného tedy vyplývá, že při posuzování návrhu na snížení výživného je třeba zvážit, zda pokles v příjmech představuje výraznou změnu v celkové majetkové situaci povinného a zda má tato změna dlouhodobý charakter. Nemělo by se tedy jednat o krátkodobý výpadek příjmů v řádech několika málo měsíců.

77. V daném případě pokles příjmu žalobce představoval relativně trvalou změnu poměrů, neboť trval po dobu více než 2 let, souvisel s jeho postavením mimo službu po dobu existence stresových faktorů, které tvořily překážku pro výkon jeho profese. Ačkoli řízení o stanovení výživného, popř. jeho změně není účetním sporem a soud si byl vědom, že při hodnocení poměrů musí zohledňovat celkovou životní úroveň manželů, vyšel při rozhodnutí primárně z posouzení příjmů a měsíčních výdajů, neboť celkové majetkové poměry a způsob života manželů se oproti době uzavření dohody o výši výživného výrazně nezměnily.

78. Žalobce se domáhal snížení výživného od dubna 2020 s tvrzením, že na straně jeho příjmů došlo ke zhoršení, oproti tomu na straně manželky došlo ke zvýšení jejích příjmů. V řízení bylo prokázáno, že v důsledku pandemie covid 19 došlo na straně žalované k výraznému poklesu příjmů, který nebyl jen krátkodobý, a to na úroveň příjmu v době uzavření dohody o výši výživného, kdy pobírala rodičovský příspěvek. Ke zlepšení jejích výdělkových poměrů a celkové majetkové situace tedy nedošlo. Její výdělková situace se změnila až od června 2021, kdy se obnovil standardní provoz v rámci jejího zaměstnání a nově dosahovala měsíčních příjmů [částka], v roce 2022 pak průměrných měsíčních příjmů ve výši [částka]. U obou účastníků nedošlo z hlediska měsíčních výdajů k žádné dramatické změně, struktura a výše výdajů zůstala v podstatě nezměněna, u žalobce došlo v roce 2020 k nárůstu výdajů na služby spojené s bydlením, které byly vyšší s ohledem na jeho bydlení ve velkém rodinném domě, u žalované došlo rokem 2022 ke zvýšení výdajů v souvislosti s úhradou spotřebitelské půjčky, v tu dobu se však již zlepšily její výdělkové poměry.

79. Z výše uvedených důvodů spočívající primárně ve zlepšení příjmových poměrů žalované snížil soud od [datum] vyživovací povinnost žalobce z částky [částka] na částku [částka] měsíčně, cca o 30 %.

80. Životní úroveň žalobce oproti stavu v době uzavření dohody o výživném poklesla, byť soud neměl za to, že v tak dramatickém rozsahu, jak tvrdil žalobce. Nedávalo by ani smyslu, aby s podáním žaloby o snížení výživného otálel po tak dlouhou dobu, kdyby byl zcela finančně vyčerpán, jak uváděl v žalobě. V podání žaloby mu ničeho nebránilo, tím spíše, že nebyl pracovně nijak vytížen. Žalobce se po dobu dvou let mohl plně soustředit na vyřešení všech konfliktních situací, tak aby po odpadnutí překážek nadále mohl vykonávat kvalifikovanou práci pilota; po uvedenou dobu byl finančně dostatečně zajištěn. Skutečnost, že stresové faktory bránící výkonu povolání nebyly po tuto dobu odstraněny, však nelze připsat výlučně žalované. V řízení bylo prokázáno, že vztahy mezi účastníky jsou narušeny oboustranně. Příjem žalobce z nemocenského pojištění do dubna 2022 ve výši cca [částka] měsíčně), výrazně přesahoval příjmy žalované z její pracovní činnosti. Ostatně pokles příjmu žalobce byl již zohledněn v řízení o výživném na nezletilého syna, od dubna 2020, s přihlédnutím k výši výživného na nerozvedenou manželku. Na této úvaze ničeho nemění ani skutečnost, že k podané ústavní stížnosti žalobce byla rozhodnutí obecných soudů zrušena z důvodu neústavnosti rozhodnutí o úpravě styku žalobce se synem 81. Žalovaná uváděla, že by soud měl přihlédnout i k životní úrovni účastníků po rozvodu manželství, tj. ke dni rozhodnutí soudu o snížení výživného. Poukazovala na rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne [datum], sp. zn. [spisová značka], dle kterého „I když je změna soudního rozhodnutí o výživném, spočívající ve snížení nebo zrušení vyživovací povinnosti, přípustná od doby změny poměrů, musí být současně přihlédnuto také k tomu, že pro rozhodnutí soudu o výživném je rozhodující stav v době vyhlášení (vydání) rozhodnutí (srov. § 154 odst.1 o.s.ř.) a že tedy v soudním rozhodnutí o výživném se zohledňují všechny okolnosti, které nastaly v době do vyhlášení (vydání) rozhodnutí o výživném, a tedy také do té doby případně nastalá změna poměrů; materiální účinky právní moci soudního rozhodnutí (spočívající v jeho závaznosti a nezměnitelnosti) tedy brání tomu, aby soud v jiném (novém) řízení přihlížel též k okolnostem, k nimž došlo do vyhlášení (vydání) předchozího rozhodnutí o výživném a které byly (měly a musely být) uvažovány při tomto rozhodování.“ 82. Soud má toto rozhodnutí za nepřípadné, neboť o výživném není rozhodováno do budoucna, ale za přesně vymezené období ohraničené právní mocí rozhodnutí o rozvodu manželství. Z uvedeného důvodu ke změně poměrů nastalé po rozvodu manželství nepřihlížel.

83. Soud v daném případě dospěl k závěru, že v období od dubna 2020 do konce června 2021 nedošlo na straně žalobce a žalované k takové změně jejich poměrů a životní úrovně, která by odůvodňovala změnu/snížení výživného; od [datum] pak shledal, že na straně žalované došlo ke zlepšení jejích výdělkových poměrů tak, že žalobnímu návrhu zčásti vyhověl. Vzhledem k tomu že změnu neshledal jako výraznou, byť nebyla zanedbatelná, snížil výživné o 30 %, o částku, kterou s ohledem na všechna zmíněná kritéria (výše příjmů, výdělků, celkové majetkové poměry, celkový životní standard obou účastníků) seznal adekvátní. K výpadku příjmů na straně žalobce od května 2022 nepřihlédl, jednak pro relativně dočasný výpadek (4 a půl měsíce), a proto, že bylo věcí žalobce, zda upřednostní možnost setrvání u stávajícího zaměstnavatele, byť dočasně do vyřešení stresových situací se ztrátou příjmu, či zda bude vykonávat jinou výdělečnou činnost. Návrhu žalobce na výrazné snížení výživného po dobu od května 2022 do [datum] proto nevyhověl. V rozsahu, ve kterém soud zčásti vyhověl návrhu na snížení vyživovací povinnosti změnil usnesení Okresního soudu [adresa] - západ ze dne [datum], č. j. [spisová značka], o schválení smíru, ve zbylém rozsahu žalobu zamítl.

84. O nákladech řízení rozhodl soud dle § 142 odst. 2 o.s.ř., při zohlednění původně i nově požadovaného snížení výživného, podle poměru úspěchu ve věci. Náklady řízení sestávají z odměny advokáta stanovené dle vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (dále jen „AT“). Tarifní hodnotu soud určil jako celkovou částku, o kterou žalobce žádal snížit výživné. Žalobce se domáhal snížení výživného o [částka] měsíčně zpětně od [datum] do právní moci rozsudku o rozvodu manželství, tedy do [datum]. Za měsíc duben 2020 tedy žalobce požadoval snížení o částku [částka] ([částka]/30 dní x 29 dní), od května 2020 do srpna 2022 požadoval snížení o částku [částka] za měsíc, tedy celkem o [částka] ([částka] x 28 měsíců). S ohledem na to, že rozsudek o rozvodu manželství nabyl právní moci dne [datum], za měsíc září 2022 požadoval žalobce snížení o částku [částka] ([částka]/30 dní x 14 dní). Celková tarifní hodnota před částečným zpětvzetím tedy činila [částka] ([částka] + [částka] + [částka]). Výše odměny právního zástupce z tarifní hodnoty [částka] činí dle § 7 bodu 6. AT ve spojení s § 8 odst. 1 AT [částka] za úkon.

85. Dne [datum] vzal žalobce žalobu částečně zpět a požadoval snížení výživného od dubna 2020 do dubna 2022 o [částka] měsíčně a od května 2022 do právní moci rozsudku o rozvodu manželství o [částka] měsíčně. Za měsíc duben 2020 tedy žalobce nově požadoval snížení o částku [částka] ([částka]/30 dní x 29 dní), od května 2020 do dubna 2022 nově požadoval snížení o celkovou částku [částka] ([částka] x 24 měsíců), od května 2022 do srpna 2022 částku [částka] ([částka] x 4 měsíce) a od [datum] do [datum] částku [částka] ([částka]/30 dní x 14 dní). Celková tarifní hodnota po částečném zpětvzetí tedy činí [částka] ([částka] + [částka] + [částka] + [částka]). Výše odměny právního zástupce z tarifní hodnoty [částka] činí dle § 7 bodu 6. AT ve spojení s § 8 odst. 1 AT [částka] za úkon.

86. Do částečného zpětvzetí náleží žalované odměna za právní zastoupení za následující úkony právní služby: 1) přípravu a převzetí věci dle § 11 odst. 1 písm. a) AT, 2) vyjádření k žalobě ze dne [datum] (č. l. 42) dle § 11 odst. 1 písm. d) AT, 3) vyjádření na výzvu soudu ze dne [datum] (č. l. 77) dle § 11 odst. 1 písm. d) AT, 4) účast při jednání dne [datum] delší 2 hodin dle § 11 odst. 1 písm. g) AT – 2 úkony, 5) vyjádření k odvolání ze dne [datum] (č. l. 125) dle § 11 odst. 1 písm. d) AT, 6) účast na jednání dne [datum] dle § 11 odst. 1 písm. g) AT, 7) písemné vyjádření ve věci ze dne [datum] (č. l. 166) dle § 11 odst. 1 písm. d) AT. Za celkem [hodnota] úkonů právní služby činí odměna [částka]. Dle § 13 odst. 1 a odst. 4 AT, účinného do [datum], náleží žalované rovněž náhrada hotových výdajů ve výši [částka] za úkon. Náhrada hotových výdajů za 8 úkonů činí [částka].

87. Po částečném zpětvzetí náleží žalované odměna za právní zastoupení za následující úkony právní služby: 1) účast na jednání dne [datum] dle § 11 odst. 1 písm. g) AT, 2) účast na jednání dne [datum] dle § 11 odst. 1 písm. g) AT, 3) účast na jednání dne [datum] dle § 11 odst. 1 písm. g) AT, 4) vyjádření ze dne [datum] (č. l. 205) dle § 11 odst. 1 písm. d) AT, 5) účast na jednání dne [datum] dle § 11 odst. 1 písm. g) AT, 6) účast na jednání dne [datum] dle § 11 odst. 1 písm. g) AT, 7) účast na jednání dne [datum] dle § 11 odst. 1 písm. g) AT, 8) účast na jednání dne [datum] dle § 11 odst. 1 písm. g) AT. Za 8 úkonů právní služby činí odměna [částka]. Dle § 13 odst. 1 a odst. 4 AT, účinného do [datum], náleží žalované náhrada hotových výdajů ve výši [částka] za úkon za 4 úkony učiněné do [datum]. Dle § 13 odst. 4 AT, účinného od [datum], náleží žalované náhrada hotových výdajů ve výši [částka] za úkon za 4 úkony učiněné po [datum]. Celkem náhrada hotových výdajů činí [částka].

88. Soud žalobci vyhověl co do snížení výživného od [datum] z částky [částka] měsíčně na částku [částka] měsíčně, jinak žalobu zamítl. Žalobce byl tak celkem úspěšný v částce [částka] [od [datum] do [datum] sníženo o [částka] měsíčně x 14 měsíců + 14 dní x [částka]/30 dní (za období [datum] – [datum])]. 89. [adresa] 100 Kč činí 18,4 % z tarifní hodnoty řízení před částečným zpětvzetím, tedy z částky [částka] [65 100/(353 200/100)]. Před částečným zpětvzetím byl tedy žalobce úspěšný ve výši 18,4 % a neúspěšný ve výši 81,6 %. Žalovaná má proto za tuto fázi řízení nárok na náhradu 63,2 % nákladů řízení (81,6 % - 18,4 %), což je [částka] [([částka] + [částka]) x 0,632]. [adresa] 100 Kč činí 27 % z tarifní hodnoty po částečném zpětvzetí, tedy z částky [částka] [65 100/(240 850/100)]. Po částečném zpětvzetí byl tedy žalobce úspěšný ve výši 27 % a neúspěšný ve výši 73 %. Žalovaná má proto za tuto fázi řízení nárok na náhradu 46 % nákladů řízení (73 % - 27 %), což je [částka] [([částka] + [částka]) x 0,46].

90. Jelikož je právní zástupce plátcem DPH, náleží žalované rovněž náhrada 21 % DPH ve výši [částka] [([částka] + [částka]) x 0,21].

91. Celkem tak žalované náleží náhrada nákladů ve výši [částka]. O lhůtě k plnění rozhodl soud dle § 160 odst. 1 o. s. ř., místo plnění stanovil dle § 149 o. s. ř.

Poučení