28 C 11/2024 - 128

Rubrum

Obvodní soud pro Prahu 2 rozhodl soudkyní Mgr. Terezou Jachura Maříkovou ve věci žalobkyně: [Jméno žalobkyně], narozená [Datum narození žalobkyně] bytem [Adresa žalobkyně] zastoupená advokátkou [Jméno advokátky] sídlem [Adresa advokátky] proti žalované: Česká republika - Ministerstvo spravedlnosti, IČO 00025429 sídlem Vyšehradská 424/16, 128 10 Praha 2 - Nové Město za níž jedná Česká republika - [Jméno žalované] sídlem [Adresa žalované] o náhradu škody a nemajetkové újmy takto:

Výrok

I. Řízení se co do částky 89 250 Kč zastavuje.

II. Žaloba s návrhem, aby žalovaná byla povinna zaplatit žalobkyni částku 3 892 600,54 Kč s příslušenstvím, a příslušenství z částky 89 250 Kč, se zamítá.

III. Žalobkyně je povinna zaplatit žalované náklady řízení ve výši 2 100 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku, k rukám žalované.

Odůvodnění

1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhala po žalované zaplacení jednak částky ve výši 140 000 Kč, představující nemajetkovou újmu, částky ve výši 500 000 Kč představující další nemajetkovou újmu a naposledy pak částky ve výši 3 341 850,54 Kč, představující nárok na náhradu skutečné škody, to vše v souvislosti s nepřiměřenou délkou soudního řízení vedeného u Okresního soudu ve [adresa] pod sp. zn. 19 C 212/2013. Žalobkyně ve svých tvrzeních uvedla, že toto řízení zahájila u uvedeného soudu žalobou ze dne [datum], kterou se domáhala vypořádání zaniklého společného jmění manželů s bývalým manželem [tituly před jménem] [jméno FO]. Předmětem vypořádání bylo celkem [hodnota] položek zahrnující jak movité věci, tak věci nemovité. K vynesení rozsudku ve věci samé došlo až dne [datum], který nabyl právní moci dne [datum], přičemž v průběhu řízení namísto žalovaného vstoupil do řízení již insolvenční správce na základě insolvence vedené proti žalovanému u Krajského soudu v [adresa] pod sp. zn. [Anonymizováno] [Anonymizováno] [insolvenční spisová značka]. S ohledem na dlouhotrvající soudní řízení před soudem I. stupně byl vynesen rozsudek po deseti letech řízení, což je třeba považovat za nepřiměřeně dlouhou dobu, kdy v průběhu řízení došlo i ke značným časovým prodlevám zapříčiněné soudem, nikoliv žalobkyní. Tato tedy v průběhu celého řízení byla uvedena do nejistoty, navíc se dostala do velmi tíživých sociálních poměrů, kdy neměla možnost bydlení ve společném rodinném domě. Žalovaný, tedy bývalý manžel, žalobkyni několikrát fyzicky napadl a v této souvislosti proti němu probíhalo i trestní řízení a byl za dané jednání odsouzen Okresním soudem ve [adresa] (sp. zn. 80 T 142/2016 a sp. zn. 1 T 132/2013). Žalobkyně se tak ocitla v situaci, kdy byla bez jakékoliv možnosti bydlení, bez finančních prostředků a byla nucena požádat o pomoc příbuzné a známé. Žalobkyně připustila, že uvedenou tíživou sociální situaci způsobil její bývalý manžel, kdy v důsledku toho, že ji fyzicky napadl, byla nucena opustit rodinný dům a byla také ve velmi špatném zdravotním stavu a vyžadovala péči další osoby, avšak jedinou její nadějí na vyřešení těchto poměrů a zmírnění těchto následků, v podobě zajištění finančních prostředků, spatřovala právě v podkladovém soudním řízení. Za tuto její vzniklou nepříznivou majetkovou i osobní situaci v souvislosti s dlouhým trváním podkladového řízení žalobkyně nárokovala nemajetkovou újmu ve výši 500 000 Kč. Z důvodu nepřiměřené délky podkladového řízení pak žalobkyně žádala částku 140 000 Kč, přičemž za dobu soudního řízení přesahující tři roky, tj. od roku 2016 do roku 2023 požadovala žalobkyně částku 20 000 Kč za rok trvání řízení. Naposledy pak žalobkyně požadovala náhradu škody ve výši 3 341 850,54 Kč spočívající v nevymožení vypořádacího podílu ze zaniklého společného jmění manželů. Shora zmíněným rozsudkem byl žalobkyni přiznán vypořádací podíl v částce 4 357 556,50 Kč. Od této částky žalobkyně odečetla částku 1 015 705,96 Kč, která jí byla vyplacena v rámci insolvenčního řízení ve věci úpadce – bývalého manžela. Žalobkyně tak má za to, že vzhledem k nepřiměřeně dlouhému podkladovému řízení bývalý manžel v jeho průběhu rozsáhlý majetek ze společného jmění účastníků převedl, prodal a zcizil bez jakéhokoliv vědomí žalobkyně a takto získané finanční prostředky následně zcizil, přičemž dne 5.10.2021 podal návrh na zahájení insolvenčního řízení, kterému bylo vyhověno. Žalobkyně je přesvědčena, že z důvodu dlouhotrvajícího podkladového řízení bylo bývalému manželovi umožněno zbavit se veškerého společného majetku a tím neuspokojit nároky žalobkyně (vypořádací podíl) z podkladového řízení.

2. Žalovaná ve svém vyjádření nesporovala skutečnost, že u ní žalobkyně dne [datum] předběžně uplatnila nárok na poskytnutí náhrady škody ve výši 3 341 850,50 Kč, přiměřeného zadostiučinění ve výši 140 000 Kč a další nemajetkové újmy ve výši 500 000 Kč, to vše v souvislosti s nesprávným úředním postupem – nepřiměřenou délkou řízení vedeného u Okresního soudu [adresa] pod sp. zn. 19 C 212/2013. K projednání žádosti žalobkyně došlo dne [datum]. Žalovaná konstatovala, že v předmětném řízení došlo k nesprávnému úřednímu postupu v podobě dlouhotrvajícího řízení a žalobkyni z tohoto titulu poskytla zadostiučinění ve výši 89 250 Kč. Zbylé nároky pak žalovaná neshledala jako opodstatněné. Žalobkyně ve vyjádření stručně zkonstatovala průběh podkladového řízení a dospěla k závěru, že namítané řízení trvalo devět let a šest měsíců. Řízení shledala jako skutkově i procesně složité, neboť předmětem vypořádání byl rozsáhlý majetek sestávající z nemovitostí, automobilu, movitých věcí, obchodních podílů a finančních prostředků. Jenom přípravné řízení (přípravná jednání) trvalo několik let, přičemž žaloba byla postupně ohledně některých z přibližně 130 položek vzata zpět. Byly vypracovány tři znalecké posudky včetně jednoho dodatku a bylo vyslechnuto větší množství svědků, a to i prostřednictvím dožádaných soudů v České republice i na Slovensku. V řízení bylo rozhodováno o osvobození od soudních poplatků a o ustanovení právního zástupce pro oba účastníky řízení a soud z tohoto důvodu prošetřoval jejich majetkové poměry. Také v souvislosti s vypovězením plné moci žalovaným právnímu zástupci se soud potýkal s problémy s doručováním žalovanému. Žalovaná při stanovení výše přiměřeného zadostiučinění vyšla z částky 15 000 Kč za rok trvání řízení, za první dva roky pak z částky v poloviční výši. Tuto základní částku ponížila o 30 % z důvodu skutkové a procesní složitosti a dále o 10 % z důvodu částečného podílu žalobkyně na délce řízení, neboť tato zejména v roce 2017 až 2018 žádala o odročení jednání z důvodu svého zdravotního stavu. Naopak význam předmětu řízení žalovaná shledala jako zvýšený, neboť předmětem vypořádání byl rozsáhlý majetek, který žalobkyně nemohla užívat a bylo přihlédnuto i k jejímu zdravotnímu stavu a nepříznivé sociální situaci. Na tomto kritériu proto žalovaná navýšila základní částku o 10 %. Pokud jde o nárok na poskytnutí zadostiučinění ve výši 500 000 Kč, zde žalovaná poukázala na to, že žalobkyně se v tíživé sociální situaci ocitla především z důvodu jednání svého bývalého manžela. Její zdravotní problémy byly způsobeny jeho jednáním, což vyplynulo ze soudního spisu, nad to, jak žalovaná uvedla, tuto skutečnost zohlednila v hodnocení významu předmětu řízení. Pokud jde částku představující náhradu škody, zde žalovaná sdělila, že v postupu soudu nedocházelo k průtahům ve smyslu neodůvodněné nečinnosti a již v roce 2019 žádal žalovaný soud o přiznání osvobození od soudních poplatků a o přidělení právního zástupce, přičemž toto své tvrzení zopakoval v roce 2021. Již v této době tedy bylo na majetek žalovaného vedeno několik exekucí. Nelze tak postavit na jisto, že v případě, že by došlo k dřívějšímu pravomocnému skončení řízení o vypořádání společného jmění manželů, kdy žalobkyně neuvádí, kdy by namítané řízení mělo skončit, by žalovaný disponoval dostatečným majetkem k případnému uspokojení její pohledávky.

3. V souvislosti s výzvou k doplnění skutkových tvrzení na základě usnesení soudu ze dne [datum] a poučením soudu při ústním jednání konaném dne [datum] podle § 118a odst. 1, 3 o. s. ř. (týkající se dobytnosti pohledávky), aby žalobkyně specifikovala a ohraničila jednotlivé průtahy v rámci podkladového řízení ze strany soudu spočívající v nečinnosti soudu, tyto odečetla od celkové délky řízení a stanovila tzv. ex post dobu, kdy mohlo být řízení, nebýt průtahů ukončeno a dále, aby prokázala skutečnost, že k tomuto datu bývalý manžel žalobkyně disponoval dostatečným majetkem, resp. částkou představující vypořádací podíl, který by žalobkyně obdržela, nebýt toho, že v důsledku nepřiměřené délky řízení bývalý manžel tento majetek prodal, či se jej jinak zbavil, žalobkyně doplnila svá tvrzení, a to jednak podáním ze dne [datum] a dále ze dne [datum]. Zde žalobkyně uvedla, že poté, co byla bývalým manželem fyzicky napadena, byla nucena dne [datum] opustil rodinný dům na adrese [adresa] zcela bez prostředků a uchýlit se ke svým známým. Její situace se ještě zhoršila po dalším napadení bývalým manželem dne [datum], kdy její zdravotní stav vyžadoval hospitalizaci a péči další osoby. Od počátku soudního řízení žalobkyně neměla možnost samostatného bydlení, byla nucena žádat poskytnutí domova s pečovatelskou službou a také byla zcela bez dostatečného finančního zajištění. Tuto tíživou situaci žalobkyně zhoršilo dlouhodobé soudní řízení, kdy jako evidovaný vlastník nemovitého a movitého majetku ve společném jmění manželů neměla nárok na přiměřené sociální dávky. Podkladový soud nedůvodně protahoval řízení, kdy od roku 2016 po dobu dvou let žádné úkony neprovedl. Svou tíživou sociální situaci bylo možno překonat pouze ukončením soudního řízení a získání vypořádacího podílu ze SJM. Toto však skončilo až v roce 2023, kdy již bývalý manžel zlikvidoval veškerý majetek žalobkyně. Pokud by tedy došlo k vypořádání společného jmění manželů v přiměřené lhůtě, tj. např. v období tří let od podání žaloby, žalobkyně by dosáhla uspokojení svého vypořádacího podílu z majetku patřícího do SJM ve výlučném držení a dispozici bývalého manžela, neboť rozsáhlý nemovitý majetek bývalý manžel zpronevěřil bez vědomí žalobkyně v roce 2017 a 2018. Žalobkyně dále specifikovala nedůvodné průtahy v řízení, a to v době od [datum] do [datum], v době od [datum] do [datum], v době od [datum] do [datum] a v době od [datum] do [datum]. Podle žalobkyně tak bylo reálné podkladové řízení ukončit ve lhůtě čtyř let a dvou měsíců od podání žaloby, tedy do listopadu 2017. Bývalý manžel proto mohl kupní smlouvou ze dne [datum] a ze dne [datum] a darovací smlouvou ze dne [datum] převést nemovitosti na třetí osoby a kupní ceny získané z prodeje těchto nemovitostí použít pro svou potřebu, přičemž uvedený majetek byl předmětem podkladového řízení.

4. Ze shodných tvrzení účastníků vzal soud za zjištěné, že žalobkyně předběžně u žalované uplatnila nárok na náhradu škody a nemajetkové újmy dne [datum], a to v celkové výši [částka], konkrétně ve výši [částka] z titulu nepřiměřené délky podkladového řízení, [částka] jakožto další nemajetkovou újmu z titulu nepřiměřené délky podkladového řízení a částku ve výši [částka] jakožto náhradu škody z titulu nepřiměřené délky podkladového řízení, resp. průtahů v tomto řízení. Žalovaná po projednání této žádosti dospěla k závěru, že v řízení došlo k nesprávnému úřednímu postupu, neboť délka podkladového řízení byla již nepřiměřená a žalobkyni poskytla odškodnění ve výši [částka] z titulu nepřiměřené délky soudního řízení, zbylé dva nároky žalovaná neshledala jako opodstatněné. Toto žalobkyni sdělila stanoviskem ze dne [datum]

5. Soud provedl dokazování spisem Okresního soudu ve [adresa], sp. zn. 19 C 212/2013. Z tohoto spisu se podává, že žaloba byla k Okresnímu soudu ve [adresa] podána dne [datum]. Žalobkyně v řízení vystupovala v procesním postavení žalobkyně a předmětem žaloby bylo vypořádání společného jmění manželů. Součástí této žaloby byla i žádost žalobkyně o osvobození od soudních poplatků a ustanovení zástupce pro řízení. Přípisem ze dne [datum] soud dotazy na úřady šetřil majetkové poměry žalobkyně. Přípisem ze dne [datum] byla žalobkyně vyzvána, aby doplnila neúplné údaje, které uvedla v potvrzení o osobních majetkových a výdělkových poměrech. Na to žalobkyně reagovala podáním ze dne [datum]. Usnesením ze dne [datum] bylo žalobkyni přiznáno osvobození od soudních poplatků v rozsahu 50 % a současně byla žalobkyni ustanovena právní zástupkyně k ochraně jejích zájmů. Usnesením ze dne [datum] byla žalobkyně vyzvána k doplnění žaloby. Podáním ze dne [datum] žádala žalobkyně o prodloužení lhůty k doplnění žaloby. Žaloba byla doplněna dne [datum]. V doplnění žaloby žalobkyně žádala vypořádat společné jmění manželů v rozsahu [částka] spočívající jednak v movitých věcech, v nemovitostech a vypořádání obchodního podílu ve společnostech. Usnesením ze dne [právnická osoba].2014 byl žalovaný vyzván, aby se vyjádřil ve věci samé. Žalovaný se vyjádřil podáním ze dne [datum]. Usnesením ze dne [datum] (správně má být 2014, pozn. soudu) byla žalobkyně vyzvána k zaplacení soudního poplatku za návrh (částečný poplatek). Přípisem ze dne [datum] byla žalobkyně vyzvána k doplnění žaloby. Z úředního záznamu ze dne [datum] se podává, že soud dále řešil ještě majetkové poměry žalobkyně a to z důvodů, že v rozsudku pod sp. zn. 18 C 68/2012 měl žalovaný vyplatit žalobkyni částku [částka]. Přípisem ze dne [datum] byla žalobkyně vyzvána, aby doplnila, resp. vyplnila nové potvrzení o majetkových a výdělkových poměrech. Žalovaná se ve věci vyjádřila podáním ze dne [datum]. Přípisem ze dne [datum] žalovaný žádal soud o poskytnutí delší lhůty k doplnění obranných tvrzení stran jednotlivých položek k vypořádání, a to do [datum]. Následně v květnu 2014 soud ještě šetřil majetkové poměry žalobkyně, rovněž tak v červnu 2014, zejména stran požadovaného příspěvku na péči a žádosti žalobkyně o zvýšení stupně invalidity. Žalovaný se ve věci vyjádřil podáním ze dne [datum]. Soud v srpnu 2014 činil další dotazy ohledně prošetření osobních, rodinných a finančních poměrů žalobkyně, a to dotazem na Úřad práce v Třinci, střední zdravotní školu a vyšší odbornou školu zdravotnickou (studium dcery žalobkyně), Dům dětí a mládeže, [právnická osoba]. Dotazy na sdělení soudu pak přicházely v srpnu a září 2014. Dále v listopadu 2014, a to k dalším dotazům soudu ze dne [datum]. Přípisem ze dne [datum] žádala žalobkyně o sdělení, kdy lze očekávat nařízení jednání. Další dotazy stran poměrů žalobkyně činil soud dne [datum]. Pokynem soudce ze dne [datum] bylo nařízeno ústní jednání na den [datum]. Dne [datum] se konalo ústní jednání, při kterém byla učiněna nesporná tvrzení stran některých položek, žalobkyně byla vyzvána, aby doplnila žalobu stran jednotlivých položek zde uvedených a účastníci řízení shodně vyloučili některé položky z projednání SJM a stran některých vzala žalobkyně svou žalobu zpět a řízení bylo stran těchto položek při tomto jednání zastaveno. Současně účastníci řízení učinili předmětem vypořádání společného jmění movité věci, nemovité věci, majetková práva a závazky zde uvedené. Uvedené přípravné jednání bylo přerušeno do dne [datum]. Podáním ze dne [datum] žalobkyně upřesňovala podle zadání soudu jednotlivé položky SJM. Další přípravné ústní jednání se konalo dne [datum], i zde bylo řízení stran některých položek zastaveno a dále došlo k projednání některých položek ze společného jmění manželů a rovněž stran obchodní firmy [právnická osoba]. a jednání bylo přerušeno do dne [datum]. Přípisem ze dne [datum] soud vyžadoval u jednotlivých úřadů a bank podklady potřebné pro rozhodnutí ve věci samé. Podáním ze dne [datum] žádala žalobkyně o odročení ústního jednání z důvodu její hospitalizace. Toto jednání bylo odročeno na den [datum]. Z úředního záznamu ze dne [datum] se podává, že žalobkyně si předvolání k ústnímu jednání dosud nevyzvedla, přičemž byla soudem kontaktována její právní zástupkyně, která sdělila, že žalobkyně je zřejmě dosud v nemocnici. Z úředního záznamu ze dne [datum] se podává, že žalobkyně je nadále v nemocnici po další operaci a nemůže se jednání dne [datum] účastnit. Z tohoto důvodu žalobkyně požádala o odročení jednání. Jednání bylo odročeno pokynem soudce na den [datum]. Dne [datum] se konalo ústní jednání, při kterém byla žalobkyně opětovně vyzvána k doplnění zde uvedených položek SJM, byly projednány další položky SJM a přípravné jednání bylo přerušeno do [datum]. Žalobkyně podala doplnění položek SJM podle pokynu soudu dne [datum] a současně s ohledem na zhoršení zdravotního stavu požádala o prodloužení lhůty pro konkretizaci dalších položek minimálně o další dva měsíce. Dne [datum] se konalo ústní jednání, při kterém byly projednávány další položky společného jmění manželů a jednání bylo přerušeno do [datum]. Žalobkyně upřesnila svůj návrh podáním ze dne [datum]. Podáním ze dne [datum] požádal žalovaný o odročení jednání z důvodu své pracovní neschopnosti. Toto jednání bylo odročeno na den [datum]. Dne [datum] se konalo přípravné jednání, při kterém bylo řízení částečně stran některých položek zastaveno, byly projednány další položky společného jmění manželů a přípravné jednání bylo přerušeno do [datum]. Žalobkyně dále upřesnila svůj žalobní návrh podáním ze dne [datum], následně podáním ze dne [datum]. Dne [datum] se konalo přípravné jednání, při kterém byly projednávány další sporné položky a přípravné jednání bylo přerušeno do [datum]. Při tomto přípravném jednání byly projednávány další položky s tím, že právní zástupkyně žalobkyně navrhla, že bez účasti žalobkyně není schopna věci vzhledem k obraně žalovaného a vzhledem k neúčasti žalobkyně identifikovat. Současně byl zmíněn zdravotní stav žalobkyně, která se nemohla podle doloženého potvrzení účastnit soudního jednání a toho bude schopna v říjnu 2016. Právní zástupkyně žalobkyně proto žádala, aby nebylo pokračováno v přípravném jednání s ohledem na nemožnost reagovat na obranu žalovaného. Přípravné jednání tak bylo přerušeno do [datum]. Podáním ze dne [datum] sdělovala právní zástupkyně žalobkyně, že žalovaná je hospitalizována na psychiatrické klinice pro těžkou posttraumatickou poruchu, došlo u ní k podstatnému zhoršení zdravotního stavu a není schopna se účastnit soudního řízení. Tato podle jejího sdělení je schopna toliko výslechu v místnosti v místě svého bydliště bez přítomnosti žalovaného. Z tohoto důvodu bylo jednání nařízené na den [datum] odvoláno, jak se podává z přípisu soudu ze dne [datum]. Přípisem ze dne [datum] právní zástupkyně žalobkyně k dotazu soudu sdělovala, že zdravotní stav žalobkyně je nezměněn, následky jsou zhoršovány kontaktem s žalovaným, tedy žádala o výslech v domácím prostředí bez přítomnosti žalovaného.

6. Usnesením ze dne [datum] byla žalobkyně vyzvána k vylíčení rozhodných skutečností, a to v návaznosti na poslední probíhající přípravné jednání stran některých položek. Na to žalobkyně reagovala doplněním žaloby podáním ze dne [datum]. Žalovanému bylo zasláno toto doplnění, aby se k němu vyjádřil ve lhůtě 1 měsíce. Současně soud apeloval na účastníky řízení ke smírnému vyřešení věci s ohledem na aktuální situaci v rámci řízení. Na to žalobkyně reagovala podáním ze dne [datum] s tím, že dne [datum] se má opětovně účastnit lékařského vyšetření. Přípisem ze dne [datum] soud žádal žalobkyni o sdělení jejího aktuálního zdravotního stavu. Přípisem ze dne [datum] žalobkyně prostřednictvím právní zástupkyně sdělovala, že zdravotní stav žalobkyně je stejný s tím, že tato bude soud informovat, zda je žalobkyně schopna se účastnit nařízeného jednání. Pokynem soudce ze dne [datum] bylo nařízeno ústní jednání na den [datum]. Z úředního záznamu ze dne [datum] se podává, že právní zástupkyně žalobkyně žádala soud o odročení jednání z důvodu přetrvávající zdravotní nezpůsobilosti žalobkyně se jednání účastnit. Toto jednání bylo odročeno za účelem vyčkání sdělení o zdravotním stavu žalobkyně. Přípisem ze dne [datum] žádal soud žalobkyni o sdělení, zda je schopna, pro dlouhodobé zdravotní problémy, se již účastnit ústního jednání. Obdobně pak z důvodu zdravotních obtíží byl k danému vyjádření vyzván i žalovaný. Na to reagoval žalovaný podáním ze dne [datum] s tím, že řízení snáší zdravotně a psychicky špatně, byl odsouzen na 200 hodin veřejných prací z důvodu napadené žalobkyně, přičemž trpí psychosomatickými obtížemi. Soud urgoval žalobkyni ke sdělení zdravotního stavu přípisem ze dne [datum] a obdobně pak žalovaného ke sdělení aktuálního zdravotního stavu. Na to žalobkyně reagovala přípisem ze dne [datum] tak, že její stav je dlouhodobý a neměnný a nedá se předpokládat, že dojde ke zlepšení. Žalobkyně žádala, aby návrh byl projednán v nepřítomnosti žalovaného v místě jejího pobytu. Z úředního záznamu ze dne [datum] se podává, že věc byla podle rozvrhu práce vrácena zpět k vyřízení [tituly před jménem] [jméno FO]. Usnesením ze dne [datum] byl žalovaný vyzván, aby se vyjádřil, zda souhlasí s částečným zpětvzetím žaloby. Usnesením ze dne [datum] bylo řízení částečně zastaveno. Pokynem soudce ze dne [datum] bylo nařízeno přípravné jednání na den [datum]. Z úředního záznamu ze dne [datum] se podává, že jednání nařízené na den [datum] bude zrušeno z důvodu, že se žalovanému nepodařilo doručit předvolání k jednání. Jednání tak bylo nařízeno na den [datum]. Dne [datum] se konalo jednání, při kterém bylo účastníkům řízení dáno poučení podle § 118b odst. 1 o.s.ř., žalobkyně i žalovaný byli vyzváni k doplnění tvrzení a označení důkazů ve zde stanovené lhůtě. Při tomto ústním jednání bylo ukončeno přípravné jednání. Usnesením ze dne [datum] byla ustanovené právní zástupkyně žalobkyně poskytnuta záloha. Žalobkyně upřesnila položky SJM podáním ze dne [datum]. Přípisem ze dne [datum] byla žalobkyně vyzvána k doplnění dalších skutečností, týkajících se některých položek. Na to žalobkyně reagovala podáním došlým soudu dne [datum]. Podáním ze dne [datum] žádal žalovaný o osvobození od soudních poplatků a ustanovení zástupce z řad advokátů. Následně byl žalovaný soudem dne [datum] vyzván k osvědčení jeho majetkových poměrů a za účelem zjištění majetkových a osobních poměrů žalovaného byly soudem činěny dotazy na různé státní orgány. Žalobkyně dále upřesnila svou žalobu na základě výzvy soudu dne [datum].

7. V březnu 2019 soudu docházely sdělení ohledně majetkových poměrů žalovaného od příslušných státních úřadů a rovněž žalovaným vyplněný formulář o jeho majetkových poměrech. Usnesením ze dne [datum] nebylo žalovanému přiznáno osvobození od soudních poplatků a nebyl mu ustanoven zástupce z řad advokátů. Pokynem soudce ze dne [datum] bylo nařízeno ústní jednání na den [datum]. Při tomto ústním jednání bylo zkonkretizováno, které položky SJM jsou nesporné, které jsou sporné, a k těmto bylo provedeno dokazování. Jednání bylo za účelem pokračování v dokazování odročeno na den [datum]. Dne [datum] bylo provedeno dokazování listinami, byla vyslechnuta svědkyně a jednání bylo odročeno na den [datum] za účelem doplnění dokazování. Pokynem soudce ze dne [datum] byla realizována součinnost s Okresním soudem v [Anonymizováno] a v [Anonymizováno] s žádostí o provedení důkazů – výslechu svědků. Dne [datum] se konalo ústní jednání, při kterém byl vyslechnut svědek a jednání bylo odročeno na den [datum]. V mezidobí soud urgoval Okresní soud v [Anonymizováno] a v [Anonymizováno] o vyřízení dožádání a také žádal o připojení spisů k ústnímu jednání (sp. zn. 0 Nc 553/2012, sp. zn. 18 C 68/2011 a sp. zn. 16 C 167/2016). Přípisem ze dne [datum] žádal soud o doplnění zpráv od [právnická osoba] [Anonymizováno] a.s. Přípisem ze dne [datum] žádal soud Okresní súd v [Anonymizováno] o vyřízení dožádání ohledně určitých listinných podkladů. Na dotaz soudu pak podstatné skutečnosti pro řízení sdělovala [právnická osoba] spořitelna přípisem ze dne [datum] a přípisem ze dne [datum]. Z úředního záznamu ze dne [datum] se podává, že předvolaný svědek [jméno FO] soudu sděloval, že neví, zda se dostaví k jednání nařízeném na den [datum] z důvodu zdravotních obtíží a návštěvy u lékaře. Dne [datum] se konalo ústní jednání, při kterém byly probírány další položky stran masy SJM k vypořádání a toto bylo odročeno na den [datum] za účelem výslechu svědků. Při jednání konaném dne [datum] byly probírány další položky ze SJM, byl vyslechnut svědek a jednání bylo odročeno na den [datum] za účelem výslechu dalších svědků a vyčkání výslechu svědků dožádanými soudy. Spis byl dne [datum] s vyhověním dožádání vrácen Okresním soudem v [adresa]. Z Okresního súdu [Anonymizováno] bylo přípisem ze dne [datum] sděleno, že částečně bylo provedeno dožádání výslechem svědků a částečně nebyli některé výslechy z důvodu úmrtí, popř. neznámého pobytu svědků realizovány. Z přípisu Okresního súdu v [Anonymizováno] ze dne [datum] se podává, že nařízený výslech na den [datum] byl v souvislosti s opatřeními vyhlášenými na území Slovenské republiky z důvodu pandemie Covid 19 zrušen. Na základě pokynu soudce z [datum] bylo jednání nařízené na den [datum] z důvodu pandemie Covid 19 a přijatých opatření Vlády ČR odročeno. Dne [datum] bylo soudu vráceno provedené dožádání Okresním súdem v [Anonymizováno] II, které se konalo dne [datum]. Usnesením ze dne [datum] bylo řízení z důvodu částečného zpětvzetí žaloby zastaveno. Pokynem soudce ze dne [datum] bylo nařízeno ústní jednání na den [datum]. Dne [datum] se konalo ústní jednání, při kterém bylo provedeno dokazování listinami a jednání bylo odročeno za účelem výslechu dalších svědků příslušnými dožádanými soudy a dále za účelem urgence dožádání výslechu svědkyně [jméno FO] na neurčito. Podáním ze dne [datum] bylo vyřízeno Okresním súdem v [Anonymizováno] dožádání výslechu svědkyně [jméno FO]. V mezidobí bylo také zažádáno o provedení výslechu před dožádaným soudem – Okresním soudem v [Anonymizováno]. Výslech svědka se konal dne [datum] a spis byl dne [datum] vrácen s provedeným dožádáním Okresnímu soudu [adresa]. Přípisem ze dne [datum] sděloval Okresní súd [Anonymizováno], že výslech svědka [jméno FO] je nařízen na den [datum]. Věc byla Okresnímu soudu [adresa] vrácena s dožádáním od Okresního súdu [Anonymizováno] dne [datum] a dále byl dne [datum] proveden výslech svědka Tadeáše Szturce Okresním soudem v [adresa]. Pokynem soudce ze dne [datum] bylo nařízeno ústní jednání na den [datum]. Při tomto ústním jednání bylo provedeno dokazování listinami a jednání bylo za účelem ustanovení znalců k ocenění majetkových hodnot, které byly předmětem vypořádání, odročeno na neurčito. Usnesením ze dne [datum] byl ve věci ustanoven znalecký ústav [právnická osoba]. za účelem stanovení obvyklé ceny obchodních podílů manžela ve společnostech [právnická osoba]. (dvě společnosti). Dne [datum] byl znalci zaslán spis k vypracování znaleckého posudku. Dne [datum] byl soudu zaslán znalecký posudek společnosti [právnická osoba]. V mezidobí, před zpracováním tohoto znaleckého posudku, podáním ze dne [datum] žádal znalecký ústav o prodloužení lhůty k vypracování znaleckého posudku z důvodu nutnosti shromáždit podklady a informace. Opětovně bylo znaleckým ústavem žádáno o prodloužení lhůty dne [datum] z důvodu nedostatečných podkladů, a to do data [datum]. Přípisem ze dne [datum] byli účastníci vyzváni, aby se vyjádřili k závěrům znaleckého posudku. Usnesením ze dne [datum] byla znaleckému ústavu přiznána odměna. Žalovaný se ke znaleckému posudku vyjádřil podáním ze dne [datum]. Usnesením ze dne [datum] byla ve věci ustanovena znalkyně [tituly před jménem] [jméno FO] ke stanovení obvyklé tržní ceny budovy. Dále se z obsahu spisu podává, že usnesením ze dne [datum] byl zjištěn úpadem dlužníka tj. žalovaného a řešení úpadku jeho oddlužením. Znalecký posudek byl soudu zaslán dne [datum]. Usnesením ze dne [datum] byla znalkyni [tituly před jménem] [jméno FO] přiznána odměna a podáním ze dne [datum] žádala právní zástupkyně žalobkyně o přiznání odměny za zastupování. Přípisem ze dne [datum] žádala právní zástupkyně žalobkyně o sdělení, kdy lze očekávat nařízení jednání. Z úředního záznamu ze dne [datum] se podává, že samosoudkyně byla v pracovní neschopnosti od [datum] do [datum]. Na tento dotaz reagovala soudkyně přípisem ze dne [datum] s tím, že poté, co budou k dispozici všechna ocenění, bude nařízeno ústní jednání. Usnesením ze dne [datum] byla poskytnuta záloha na odměnu v souvislosti se zastoupením žalobkyně. Z úředního záznamu ze dne [datum] se podává, že bylo předjednáno se znalcem [tituly před jménem] [jméno FO] ustanovení v předmětné věci jako znalce z oboru ekonomika, ceny a odhady movitých věcí. Usnesením ze dne [datum] byl tento znalec ustanoven k vypracování znaleckého posudku za účelem ocenění movitých věcí. Podáním došlým soudu dne [datum] žádal tento znalec o zproštění povinnosti vypracovat znalecký posudek z důvodu aktuální pracovní neschopnosti pro utrpěný úraz. Usnesením ze dne [datum] byl tento znalec zproštěn a byla ustanovena znalkyně [tituly před jménem] [jméno FO]. Přípisem ze dne [datum] se žalobkyně dotazovala, kdy lze očekávat nařízení ústního jednání. Z úředního záznamu ze dne [datum] se podává, že znalkyně a samosoudkyně si upřesňovaly obsah zadaného znaleckého posudku. Znalecký posudek byl soudu předložen dne [datum]. Pokynem soudce ze dne [datum] bylo nařízeno ústní jednání na den [datum] a na den [datum]. Z pokynu soudce ze dne [datum] se podává, že jednání nařízené na den [datum] a [datum] bylo odvoláno a nově bylo nařízeno na den [datum] a [datum]. Usnesením ze dne [datum] byla znalkyní přiznána odměna. Usnesením ze dne [datum] bylo rozhodnuto, že po schválení oddlužení dlužníka (žalovaného) se insolvenční správkyně stala účastníkem řízení. Přípisem ze dne [datum] byla znalkyně [adresa] požádána o doplnění znaleckého posudku o dodatečné ocenění tří dalších položek – movitých věcí. Tento dodatek byl soudu předložen dne [datum]. Při ústním jednání konaném dne [datum] byl vyslechnut znalec, bylo provedeno dokazování listinami a v ústním jednání bylo pokračováno dne [datum], kdy byla vyslechnuta znalkyně a jednání bylo za účelem vyhlášení rozsudku odročeno na den [datum]. Při tomto ústním jednání byl vyhlášen rozsudek ve věci samé. Usnesením ze dne [datum] a ze dne [datum] bylo znalkyni přiznáno znalečné. Usnesením ze dne [datum] byla právní zástupkyni žalobkyně přiznána odměna za zastupování. Rozsudek soudu I. stupně nabyl právní moci dne [datum].

8. Soud provedl dokazování kupní smlouvou ze dne [datum], včetně prohlášení o pravosti podpisu z téhož data, kupní smlouvou ze dne [datum], rozsudkem Okresního soudu ve [adresa] ze dne [datum], čj. 80 T 142/2016-502, rozhodnutím [právnická osoba] ze dne [datum], ze dne [datum], ze dne [datum], oznámením ze dne [datum] a usnesením Krajského soudu v [adresa] ze dne [datum], čj. KSOS 22 [insolvenční spisová značka]-A-6. Z těchto listinných důkazů má soud za prokázané, že dne [datum] uzavřel [tituly před jménem] [jméno FO] (bývalý manžel žalobkyně) s manžely [jméno FO] a [jméno FO] kupní smlouvu, jejímž předmětem byl pozemek parc. č. [Anonymizováno][Anonymizováno][Anonymizováno] a č. [Anonymizováno]/[Anonymizováno], to vše zapsáno na LV [Anonymizováno] pro katastrální území [adresa], obec a část obec [adresa] a dále pak rozestavěná stavba – garáž, jako součást pozemku parc. č. [Anonymizováno]/[Anonymizováno]. Podle této kupní smlouvy prodávající [tituly před jménem] [jméno FO] prodal předmětné nemovitosti manželům [jméno FO] za částku [částka] (tato nemovitost byla předmětem vypořádání společného jmění manželů v řízení vedeném u Okresního soudu [adresa] pod sp. zn. 19 C 212/2013). Dne [datum] uzavřel [tituly před jménem] [jméno FO] jako prodávající s [právnická osoba], jako kupujícím kupní smlouvu, na základě které prodal pozemek p. č. [Anonymizováno]/[Anonymizováno] orná půda a p. č. [Anonymizováno]/[Anonymizováno] orná půda zapsaném u [právnická osoba] pro [Anonymizováno] [Anonymizováno], Katastrální pracoviště [adresa] na LV [Anonymizováno] pro katastrální území a obec [adresa] za kupní cenu ve výši [částka] (i tato nemovitost byla předmětem vypořádání společného jmění manželů). Rozsudkem Okresního soudu ve [adresa] ze dne [datum], který nabyl právní moci dne [datum] byl [tituly před jménem] [jméno FO] uznán vinným přečinem ublížení na zdraví podle § 146 odst. 1 trestního zákoníku a přečinem nebezpečného vyhrožování podle § 353 odst. 1 trestního zákoníku, kterého se měl dopustit dne [datum] vůči žalobkyni, které jednak před rodinným domem č. p. 149, v obci [adresa] vulgárně nadával a vyhrožoval jí a jednak tuto fyzicky napadl tak, že ji udeřil dřevěnou zásuvkou z obývací stěny do brady, čímž jí způsobil středně těžká zranění s průměrnou dobou léčení v trvání tří týdnů. Za toto jednání byl odsouzen k úhrnnému trestu obecně prospěšných prací ve výměře 200 hodin a dále byl povinen zaplatit Všeobecné zdravotní pojišťovně České republiky na náhradě škody poškozené částku [částka]. Žalobkyně jakožto poškozená byla odkázána se svým nárokem na náhradu škody na zdraví na řízení ve věcech občanskoprávních. Žalobkyni byl [právnická osoba] přiznán invalidní důchod pro invaliditu I. stupně od [datum] ve výši [částka] měsíčně, od [datum] pak byla žalobkyně uznána invaliditou II. stupně a byl jí přiznán invalidní důchod ve výši [částka] měsíčně a od [datum] invaliditou III. stupně s invalidním důchodem ve výši [částka] měsíčně a od ledna 2016 ve výši [částka] měsíčně. Usnesením Krajského soudu v [adresa] ze dne [datum] byl zjištěn úpadek [tituly před jménem] [jméno FO] a soud povolil řešení úpadku oddlužením. Současně byla ustanovena insolvenční správkyně [tituly před jménem] [jméno FO]. Toto rozhodnutí nabylo právní moci dne [datum].

9. Vzhledem k tomu, že žalobkyně podáním ze dne [datum] vzala svou žalobu co do částky [částka] zpět z důvodu úhrady této částky žalovanou dne [datum] (představující odškodnění za nemajetkovou újmu z titulu nepřiměřené délky soudního řízení), postupoval soud podle § 96 odst. 2 o.s.ř. a řízení stran této částky výrokem I. zastavil.

10. Podle ust. § 1 zák. č. 82/1998 Sb. zákona o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem a o změně zákona České národní rady č. 358/1992 Sb., o notářích a jejich činnosti (dále jen zákon) stát odpovídá za podmínek zákonem stanovených za škodu způsobenou při výkonu státní moci. Podle ust. § 5 písm. a), b) zákona stát odpovídá za podmínek zákonem stanovených za škodu, která byla způsobena rozhodnutím, jež bylo vydáno v občanském soudním řízení, ve správním řízení, v řízení podle soudního řádu správního nebo v řízení trestním, a za škodu, která byla způsobena nesprávným úředním postupem. Podle ust. § 13 odst. 1 zák. stát odpoví za škodu způsobenou nesprávným úředním postupem. Nesprávným úředním postupem je také porušení povinnosti učinit úkon nebo vydat rozhodnutí v zákonem stanovené lhůtě. Nestanoví-li zákon pro provedení úkonu nebo vydání rozhodnutí žádnou lhůtu, považuje se za nesprávný úřední postup rovněž porušení povinnosti učinit úkon nebo vydat rozhodnutí v přiměřené lhůtě. Podle ust. § 31a odst. 1 zákona bez ohledu na to, zda byla nezákonným rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem způsobena škoda, poskytuje se podle tohoto zákona též přiměřené zadostiučinění za vzniklou nemajetkovou újmu. Podle odst. 2 cit. ust. se zadostiučinění poskytne v penězích, jestliže nemajetkovou újmu nebylo možno nahradit jinak a samotné konstatování porušení práva by se nejevilo jako dostačující. Při stanovení výše přiměřeného zadostiučinění se přihlédne k závažnosti vzniklé újmy a k okolnostem, za nichž k nemajetkové újmě došlo. Podle odst. 3 cit. ust. v případech, kdy nemajetková újma vznikla nesprávným úředním postupem podle § 13 odst. 1 věty druhé a třetí nebo § 22 odst. 1 věty druhé a třetí, přihlédne se při stanovení výše přiměřeného zadostiučinění rovněž ke konkrétním okolnostem případu, zejména k celkové délce řízení, složitosti řízení, jednání poškozeného, kterým přispěl k průtahům v řízení, a k tomu, zda využil dostupných prostředků způsobilých odstranit průtahy v řízení, postupu orgánů veřejné moci během řízení a významu předmětu řízení pro poškozeného.

11. Na základě provedeného dokazování a s odkazem na citovaná zákonná ustanovení, posoudil soud věc po právní stránce následovně: pokud jde o nárok na nemajetkovou újmu z titulu nepřiměřené délky soudního řízení, odkazuje soud zejména na stanovisko Nejvyššího soudu ze dne 13.4.2011, Cpjn 206/2009, judikaturu Nejvyššího soudu ČR (jež bude citována níže) a judikaturu ESLP, (jež bude citována níže). Zákonná úprava zakotvuje odpovědnost státu za škodu, způsobenou nesprávným úředním postupem, spočívající v tom, že nebylo rozhodnuto v přiměřené lhůtě. Úprava postihuje případy, kdy poškození jsou vystaveni frustraci z nepřiměřeně dlouhého průběhu řízení. Přiměřenost délky řízení závisí na okolnostech jednotlivých případů. Rozhodující je přitom celková délka řízení, za kterou je náhrada poskytována. Nejedná se o odškodňování poškozeného za jednotlivý průtah v řízení (viz stanovisko Nejvyššího soudu ČR ze dne [datum], Cpjn 206/2010). V tomto smyslu Nejvyšší soud ve svém usnesení ze dne 19. 12. 2012, sp. zn. 30Cdo 1355/2012 také dovodil, že jednotlivé průtahy v řízení (například nečinnost soudu I. stupně způsobena připojením jiného spisu, délka řízení před Nejvyšším soudem apod.), nemusí vždy znamenat, že došlo k porušení práva na přiměřenou délku řízení, jestliže řízení, jako celek odpovídá dobou svého trvání, v němž je možné skončení řízení v obdobné věci zpravidla očekávat. Není proto myslitelné stanovit nějakou abstraktní lhůtu, kterou by bylo možné pokládat za přiměřenou dobu řízení, ale je třeba vždy přihlédnout ke konkrétním okolnostem individuálního případu. Proto již pro posuzování přiměřenosti délky řízení (tedy nejenom při určení výše zadostiučinění), je třeba vycházet z kritérií stanovených v ustanovení § 31a odst. 3 zákona č. 82/1998 Sb. Za porušení práva na projednání věci v přiměřené lhůtě, které je ve svém důsledku nesprávným úředním postupem ve smyslu výše citovaného ustanovení § 13 zákona, lze považovat jen takový postup soudu v řízení, kdy doba jeho průběhu neodpovídá složitosti, skutkové a právní náročnosti projednávané věci a kdy délka řízení tkví v příčinách vycházejících z působení soudu v projednávané věci; oproti tomu stát nemůže odpovídat za průtahy, které jsou způsobeny nedostatkem součinnosti, či dokonce záměrným působením ze strany účastníků, či jsou vyvolány jinými okolnostmi, které nemají původ v povaze soudu a jejich institucionálním a organizačním vybavení (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne 8. 2. 2011, sp. zn. 25Cdo 508/2008).

12. Soud stanovil délku podkladového řízení pro žalobkyni od data, kdy podala k podkladovému soudu žalobní návrh, jehož předmětem byla žaloba na vypořádání společného jmění manželů, tj. od [datum] do doby [datum], kdy nabyl právní moci rozsudek soudu I. stupně, kterým došlo k vypořádání společného jmění manželů. Celkem tedy řízení trvalo 9 let a 6 měsíců. Následně se soud zaměřil na hodnocení, zda celková délka podkladového řízení byla přiměřená či nikoliv a v případě, že tuto dobu řízení shledá jako nepřiměřenou, zda žalovanou poskytnuté zadostiučinění ve výši [částka] je dostatečné. K jednotlivým kritériím, ke kterým soud podle § 31a odst. 3 zákona přihlíží, uvádí následující:

13. Kritérium postupu orgánů státu v rámci řízení Po provedeném dokazování soud v řízení zjistil průtah od [datum] do [datum] a od [datum] do [datum]. Jinak soud průtahy či neodůvodněnou nečinnost postupů soudů neshledal, tyto postupovaly vyjma uvedeného, plynule, jednotlivé procesní úkony na sebe navazovaly s cílem ukončení řízení ve věci samé. V této souvislosti je třeba vnímat, že samotná délka průtahů se jednak odráží ve zjištění stran nepřiměřené délky řízení a zároveň má z podstaty věci pro poškozeného (pozitivní) vliv na výši odškodnění, již ve vztahu k výpočtu základu přiměřeného zadostiučinění. Toto kritérium proto soud s ohledem na dva zjištěné průtahy, které se nijak výrazným způsobem nepodílely na celkové délce řízení, ponechal bez procentuálního ohodnocení.

14. Počet stupňů soudní soustavy, před kterými se věc nacházela Věc byla projednávána toliko před soudem I. stupně, tudíž toto kritérium soud rovněž ponechal bez procentuálního povšimnutí.

15. Kritérium podílu poškozené na délce řízení V řízení bylo prokázáno a v tomto směru soud dává za pravdu žalované, že sama žalobkyně se na délce řízení částečně podílela. Tato byla opakovaně vyzývána soudem k odstranění vad žaloby, doplnění žaloby (zejm. v souvislosti s masou společného jmění, která měla být vypořádána), doplnění tvrzení ohledně majetkových poměrů (celkem 7x), s čímž v některém případě souviselo, že žalobkyně žádala soud o prodloužení lhůty k doplnění svých podání. Také žalobkyně opakovaně žádala soud o odročení nařízeného jednání (celkem třikrát) z důvodu svého nepříznivého zdravotního stavu, kdy na své účasti na ústním jednání trvala. Žalobkyně se v období od června 2015 do října 2015 a následně v období od září 2016 do [datum] z důvodu svého zdravotního stavu (hospitalizace a zejm. psychických obtíží) nemohla účastnit ústního jednání (ještě ke dni [datum] soud urgoval žalobkyni o sdělení jejího aktuálního zdravotního stavu, na což žalobkyně reagovala přípisem ze dne [datum] tím, že její zdravotní stav je dlouhodobě špatný a neměnný a nelze předpokládat, že dojde ke zlepšení). V této souvislosti samozřejmě soud nechce dávat podíl žalobkyně na celkové délce řízení do spojitosti s jejím zdravotním stavem, nicméně dané kritérium je třeba hodnotit objektivně, tudíž je třeba vycházet z toho, že na žádost žalobkyně bylo jednání odročováno (nebo se nemohlo konat), a to až do roku 2018, tudíž objektivní podíl žalobkyně na celkové délce řízení zde je. Soud proto základní částku na tomto kritériu navýšil oproti žalované jen o 5 %, neboť podle přesvědčení soudu se nejedná o podíl žalobkyně na délce řízení až tak zásadní, které by bylo nutné ohodnotit 10 %.

16. Kritérium složitosti věci Z obecné povahy daného sporu, tj. vypořádání společného jmění manželů lze uzavřít, že tyto spory bývají jak po právní, tak po skutkové stránce obtížné. Nejinak tomu bylo i v podkladovém řízení, kdy předmětem vypořádání byla velká masa majetku zahrnující jak movité věci, tak nemovitosti a obchodní podíly ve společnostech. Bylo provedeno rozsáhlé dokazování v podobě výslechu svědků, a to i prostřednictvím dožádání na soudech v České republice a i na Slovensku, dále byly zpracovány tři znalecké posudky, týkající se posouzení ceny nemovitostí, obchodního podílu a movitých věcí, k němuž byl následně dopracován i dodatek. Dále u kritéria složitosti věci soud dospěl k závěru, že tato byla částečně složitá i stran procesní stránky, neboť bylo rozhodováno o osvobození od soudních poplatků jak žalobkyně, tak žalovaného, kdy v tomto směru bylo soudem I. stupně provedeno rozsáhlé šetření, týkající se osobních a majetkových poměrů účastníků. Účastníci řízení, zejména žalobkyně, také v podstatě v průběhu celého řízení upřesňovali a doplňovali či brali částečně zpět to, co mělo být předmětem vypořádání, tedy masu movitých a nemovitých věcí. V tomto směru si tedy soud neustále musel ujasňovat, co vlastně má být předmětem vypořádání, tedy i předmětem dokazování. Částečnou obtížnost soud shledal i stran právního posouzení. Z tohoto důvodu, tedy pro vyšší skutkovou, procesní i právní náročnost věci, ponížil základní částku na tomto kritériu o 35 %.

17. Význam předmětu řízení pro poškozenou obecně ve smyslu judikatury Evropského soudu pro lidská práva a judikatury Nejvyššího soudu není s tímto typem řízení – žaloba na peněžité plnění spojen vyšší význam předmětu řízení pro jeho účastníky, oproti řízení typu opatrovnických sporů (srov. rozsudek ESLP ve věci Kříž proti České republice ze dne [datum], č. 26634/03, § 72), pracovně právních sporů (srov. rozsudek ESLP ve věci Jírů proti České republice ze dne [datum], č. 65195/01, § 47), věci osobního stavu (rozsudek ESLP ve věci Kniat proti Polsku ze dne [datum], č. 71731/01, § 41), věci sociálního zabezpečení (rozsudek ESLP ve věci Salomonsson proti Švédsku ze dne [datum], č. 38978/97, § 38), trestní věci (srov. např. nález Ústavního soudu ze dne [datum], sp. zn. I. ÚS 554/04, publikovaný ve Sbírce nálezů a usnesení Ústavního soudu pod č. 67/2005) a věci týkající se zdraví nebo života (rozsudek ESLP ve věci [jméno FO] proti Portugalsku ze dne [datum], č. 14940/89, č. 14940/89, § 39). Tyto druhy řízení v obecné rovině více negativně ovlivňují a zatěžují osobní život poškozeného a mají tak pro poškozeného vyšší význam než řízení jiná (viz rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne [datum], sp.zn. 30 Cdo 4761/2010). I když soud dospěl k závěru, tak jak bylo popsáno výše, že z objektivního hlediska je s tímto typem řízení spojován standardní význam pro jeho účastníky, přihlédl, ostatně jako žalovaná, zejména k majetkovým i osobním poměrům žalobkyně, jež vyšly najevo na základě provedeného dokazování. Žalobkyně v průběhu vedeného řízení byla nucena pro chování jejího bývalého manžela opustit rodinný dům, kde do té doby společně s manželem bydlela. Také byla opakovaně bývalým manželem jak verbálně, tak dokonce fyzicky napadena, za což byl bývalý manžel i trestněprávně postihnut (odsouzen) a v důsledku uvedeného se dostala do špatné osobní i materiální situace a byla jí pro nepříznivý zdravotní stav přiznána invalidita I. stupně od [datum] (která byla následně od [datum] zvýšena na invaliditu II. stupně a od [datum] na invaliditu III. stupně). Z rozsudku trestního soudu ze dne [datum] vyplynulo, že bývalý manžel žalobkyně byl již předtím na základě rozsudku Okresního soudu ve [adresa] ze dne [datum], sp. zn. 1 T 132/2013, který nabyl právní moci dne [datum] odsouzen za zvlášť závažný zločin ublížení na zdraví, kterého se měl dopustit vůči žalobkyni. Žalobkyně také v důsledku druhého trestního jednání bývalého manžela byla hospitalizována na psychiatrii od [datum] do [datum] pro výrazný neklid a stres a byla jí diagnostikována posttraumatická stresová porucha, předepsány léky a doporučena intenzivní psychoterapie. Všechny tyto okolnosti (byť nebyly zaviněny délkou řízení) nicméně probíhaly v době podkladového řízení, svědčí pro to, aby soud význam předmětu řízení pro žalobkyni hodnotil jako vyšší a na tomto kritériu základní částku tudíž navýšil o 10 %.

18. Celkově shrnuto s odkazem na shora popsaný průběh podkladového řízení dospěl soud k závěru v souladu s názorem účastníků řízení, že v řízení došlo k nesprávnému úřednímu postupu ve smyslu § 13 odst. 1 zákona, neboť délka posuzovaného řízení byla nepřiměřená. V důsledku porušení tohoto práva vznikla žalobkyni nemajetková újma, jejíž vznik se předpokládá, kdy porušení práva na přiměřeně dlouhé řízení, je bez dalšího spojeno se vznikem nemajetkové, morální újmy na straně žalobce/stěžovatele (srov. rozsudek ESLP ve věci Appicella proti Itálii, § 93), a to minimálně v důsledku jeho právní nejistoty resultující z nepřiměřeně dlouhé doby řízení a s tím spojené nejistoty, jakým způsobem spor dopadne. V rozsudku ze dne 4.11.2020 sp. zn. 30 Cdo 763/2009, Nejvyšší soud uvedl, že dospěje-li soud k závěru o porušení práva účastníka na projednání věci v přiměřené lhůtě, a tím tedy k závěru o nesprávném úředním postupu ve smyslu § 13 odst. 1 zákona, je na místě, aby s přihlédnutím ke kritériím uvedeným v § 31a odst. 3 zákona stanovil odpovídající odškodnění v penězích. Pouze ve výjimečných případech, kdy je újma způsobena poškozenému zanedbatelná, lze uvažovat o jejím nahrazení formou konstatování porušení daného práva. Rovněž ve stanovisku (část V.) Nejvyšší soud konstatoval, že ESLP „jen zcela výjimečně nepřiznává zadostiučinění v penězích“ V tomto ohledu je tedy na místě přistupovat k případnému zadostiučinění ve formě konstatace porušení práva jen za zcela výjimečných okolností (například tehdy, byl-li význam předmětu řízení pro poškozeného nepatrný“. K uvedenému závěru se Nejvyšší soud ve svých rozhodnutím opakovaně přihlásil (srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 26.6.2014, sp. zn. 30 Cdo 3683/2013 nebo rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 17.6.2015 sp. zn. 30 Cdo 722/2015).

19. Ze zkonsolidované judikatury vyšších soudu (srov. stanovisko či nález Ústavního soudu ze dne 28.3.2011, sp. zn. I. ÚS 192/2011) plyne, že výše odškodnění je v odůvodnění rozsudku nutno stanovit s pomocí podrobně rozebraného aritmetického výpočtu (srov. právní věta pod bodem 9 stanoviska). V posuzované věci proto výpočet soudu vypadá následovně: základní částka za devět let a šest měsíců trvání řízení činí 15 000 Kč za rok, za první dva roky trvání řízení částka v poloviční výši. Soud zvolil základní částku [částka] za rok trvání řízení, neboť uvedené řízení netrvalo přes deset let, kdy doba deseti let je určitým mezníkem pro navýšení základní částky nad částku [částka] za rok trvání řízení. Základní částka proto činí [částka]. Od této částky soud odečetl 30 %, což činí částku [částka] (tj. význam předmětu řízení pro žalobkyni + 10 %, obtížnost věci – 35 % a podíl žalobkyně na délce řízení – 5 %). Žalobkyni proto na přiměřeném zadostiučinění náleží částka [částka], která je shodná s částkou, jež žalobkyně obdržela od žalované v rámci mimosoudního projednání nároku; soud proto na tomto nároku žalobkyni již ničeho nepřiznal.

20. K nároku na náhradu škody v podobě ztráty dobytnosti pohledávky ve výši [částka], soud uvádí, že judikatura Nejvyššího soudu, potažmo Ústavního soudu (např. rozhodnutí pod sp. zn. II. ÚS 3553/15, sp. zn. II. ÚS 570/2030, sp. zn. 31 Cdo 1791/2011, sp. zn. 30 Cdo 1549/2013, sp. zn. 30 Cdo 4420/2015, sp. zn. 30 Cdo 1943/2013, sp. zn. 30 Cdo 3728/2016, sp. zn. 30 Cdo 2208/201630, sp. zn. Cdo 1726/2021) je dlouhodobě ustálena v závěru, že odpovědnost státu za škodu spočívající ve ztrátě pohledávky (nebo její reálné nevymahatelnosti) způsobenou průtahy v řízení je dána tehdy, pokud nečinnost soudu v tomto řízení byla rozhodující příčinou, pro kterou oprávněná osoba přišla o možnost uspokojení svého nároku, tedy, že nebýt takového porušení povinnosti, ke škodě by podle obvyklého chodu věcí nedošlo (oprávněná osoba by svou pohledávku vůči povinné osobě úspěšně vymohla). Odpovědnost státu je přitom v této situaci nutno odlišit od odpovědnosti za porušení povinnosti vydat rozhodnutí v přiměřené lhůtě ve smyslu § 13 odst. 1 zák. č. 82/1998 Sb. o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem a o změně zákona České národní rady č. 358/1992 Sb., o notářích a jejich činnosti (dále také jen „OdpŠk“). Pro účely posuzování nároku na náhradu nemajetkové újmy způsobené porušením povinnosti vydat rozhodnutí v přiměřené lhůtě se totiž na řízení hledí jako na celek, tj. relevantní je celková délka řízení (§ 31a odst. 3 písm. a/ OdpŠk), která se posuzuje optikou kritérií uvedených v § 31a odst. 3 písm. b) až e) OdpŠk se závěrem o její přiměřenosti či nepřiměřenosti, aniž by se určovalo, do jaké doby byla ještě délka řízení přiměřená. Naproti tomu v případě tvrzené škody spočívající ve ztrátě pohledávky (nebo její reálné vymahatelnosti) jako důsledku nepřiměřené délky řízení je však dobu, ve které řízení mohlo a mělo proběhnout, třeba určit. Bez tohoto určení totiž není možné stanovit okamžik, který je rozhodný pro vznik povinnosti státu nahradit škodu způsobenou nesprávným úředním postupem. Pro tyto účely se tudíž nevychází z délky řízení jako celku, nýbrž z jakési – ex post určené – délky řízení bez průtahů. V případě nároku na náhradu proto nesprávný úřední postup spočívá nikoli v nepřiměřené délce řízení jako celku, kterou by soud hodnotil mj. i z pohledu kritéria postupu orgánů veřejné moci v jeho průběhu [§ 31a odst. 3 písm. d) zákona č. 82/1998 Sb.], ale v průtazích v řízení ve smyslu nečinnosti na straně soudu. Přitom nelze mechanicky (bez dalšího) přihlížet ke každému období, v němž soud nekonal, ale zohledňují se jen taková období nečinnosti soudu, která neodpovídají běžnému průběhu soudního řízení a péči, jíž je soud povinen za účelem rychlé a účinné ochrany práv věci věnovat. (srov. rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 31 Cdo 1791/2011 a Ústavního soudu sp. zn. II. ÚS 3631/13, sp. zn. II. ÚS 3085/21).

21. S odkazem na výše uvedené proto soud žalobkyni vyzýval k doplnění skutkových tvrzení, týkající se jednotlivých průtahů v řízení, a to konkrétně při ústním jednání konaném dne [datum], na což žalobkyně reagovala podáním ze dne [datum]. Soud se proto ve smyslu sděleného, zaměřoval na jednotlivé průtahy v řízení, tedy období nečinnosti. Tyto shledal, ostatně jak již uvedl při posouzení nároku na nemajetkovou újmu z titulu nepřiměřené délky soudního řízení, a to u postupu orgánů státu v rámci řízení, v období od [datum] do [datum] a dále v období od [datum] do [datum]. Pokud jde o žalobkyní označené průtahy v období od [datum] do [datum], tj. v podstatě od podání žalobního návrhu ve věci do nařízení prvního jednání musí soud konstatovat, zde k průtahům nedošlo, neboť v tomto období se jednak soud zabýval žádostí žalobkyně o osvobození od soudních poplatků a za tímto účelem činil potřebná šetření a dotazy u příslušných orgánů státní správy, dále vyzýval žalovaného k vyjádření a vyzýval žalobkyni k doplnění žaloby (opakovaně). Další žalobkyní označený průtah od [datum] do [datum], nelze podle přesvědčení soudu opětovně hodnotit jako nečinnost orgánů státu, neboť v tomto období v podstatě pro nepříznivý zdravotní stav žalobkyně, která soudu opakovaně sdělovala, že se nemůže účastnit soudního jednání, byla nařízená ústní jednání odročena. Ani toto období nelze hodnotit jako průtah v podobě nečinnosti soudu, nýbrž popsaná situace byla zapříčiněna objektivním nepříznivým zdravotním stavem žalobkyně (nikoli nečinností soudu). K dalšímu průtahu v řízení, který žalobkyně označila od [datum] do [datum] a od [datum] do [datum], soud sděluje, že prvém případě byla v té době věc předložena znalci za účelem vypracování znaleckého posudku. Je pravdou, že znaleckým ústavem bylo žádáno opakovaně o prodloužení lhůty k vypracování znaleckého posudku (s čímž soud vyslovil souhlas), nicméně to bylo činěno z důvodu nedostatečných podkladů předložených účastníky řízení a tito museli být soudem vyzýváni k jejich doložení. Anit v tomto období, resp. do období [datum], kdy byl zjištěn úpadek dlužníka, tj. bývalého manžela žalobkyně, který byl řešen formou oddlužení, nedošlo v řízení k průtahům. Od data [datum] se již soud žalobkyní tvrzenými průtahy nezabýval, neboť i kdyby byly zjištěny, tyto by byly již bez zjevné příčinné souvislosti, neboť v té době byl již bývalý manžel žalobkyně v úpadku. Tedy jinak řečeno, tyto případně zjištěné průtahy v řízení nemohly mít vliv na délku řízení (vzhledem k prohlášenému úpadku na bývalého manžela žalobkyně), neboť nastaly až po tomto úpadku.

22. V uvedeném období byl podkladový soud v prodlení s povinností učinit procesní úkon po dobu kratší, než bylo reálně v jednotlivých úsecích řízení soudem zjištěno, neboť doba dvou měsíců je ještě dobou odpovídající, tj. přiměřenou (tedy o průtah se nejedná) a nad tuto dobu je již možné hovořit o průtahu v řízení. Pokud tedy soud zjistil průtah v období od [datum] do [datum], tedy v rozsahu čtyř měsíců, jde reálně toliko o průtah v rozsahu jen dvou měsíců (4 měs. mínus 2 měs.). Obdobně pak v období od [datum] do [datum], kdy se jedná o dobu osmi měsíců, resp. reálně o průtah v rozsahu šesti měsíců (8 měs. mínus 2 měs.), neboť určitou objektivní dobou musí soud k učinění svého úkonu disponovat. Na podkladě uvedeného je proto zřejmé, že celkové období průtahů v rozhodné době, tj. do [datum], kdy byl na bývalého manžela prohlášen úpadek s jeho řešením oddlužením, je doba osmi měsíců. Tedy od celkové délky podkladového řízení, devět let a šest měsíců odečetl soud dobu čistých průtahů v délce osmi měsíců a dospěl k závěru, že nebýt popsané nečinnosti soudu, mohlo podkladové řízení trvat celkem osm let a deset měsíců a mohlo být ukončeno k datu [datum]. Z uvedeného proto jednoznačně vyplývá, že žalobkyní požadovaná škoda, není v příčinné souvislosti s nesprávným úředním postupem žalované v podobě nepřiměřené délky podkladového řízení, protože reálně podkladové řízení nemohlo být ukončeno předtím, než byl na bývalého manžela žalobkyně prohlášen úpadek. Je tudíž evidentní, že důvodem, proč se žalobkyně na bývalém manželovi nemůže domoci částky, která jí byla přiznána, jako vypořádací podíl z titulu vypořádání společného jmění manželů je jednoznačně chování bývalého manžela žalobkyně, který předmětné majetkové transakce (kupní a darovací smlouva), kterých se zbavil společného majetku (nemovitostí), jež žalobkyně zmiňovala, učinil již v roce 2017 a 2018. Žalobkyní vytýčená doba skončení řízení v roce 2017 je pak podle přesvědčení soudu a s odkazem na popsaný průběh řízení, a to především pro rozsáhlost masy majetku, jež měla být předmětem vypořádání a obtížnější procesní průběh řízení (zejm. zdravotní stav žalobkyně, zjištění, co vlastně mělo být předmětem vypořádání SJM, výslechy svědků a zpracování znaleckých posudků), nereálná.

23. Naposledy se soud zabýval další nemajetkovou újmou ve výši [částka] spočívající ve velmi tíživé sociální a životní situaci, do které se žalobkyně podle svých tvrzení v souvislosti s dlouhým soudním řízením dostala. V této souvislosti soud upozorňuje na to, že u existence odpovědnostního předpokladu představované vznikem nemajetkové, morální újmy je situace složitější, neboť újma na straně poškozeného se nepresumuje (na rozdíl od nepřiměřené délky řízení), ale musí být prokázána, není-li zjevné, že by stejnou újmu utrpěla jakákoliv osoba, která by byla danou skutečností postižena a šlo by tedy o notorietu, kterou dokazovat netřeba (srov. např. rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne [datum], sp. zn. 30 Cdo 255/2009 nebo ze dne [datum] sp. zn. 30 Cdo 428/2011). Jak ze samotných tvrzení žalobkyně, tak z listinných důkazů a rovněž i z obsahu podkladového spisu vyplývá, že nepříznivá tíživá sociální a životní situace nastala u žalobkyně již v roce 2013 a tato pokračovala i nadále (tj. v průběhu podkladového řízení) a byla zapříčiněna samotným jednáním bývalého manžela žalobkyně, který žalobkyni dvakrát fyzicky napadl, za což byl dvakrát odsouzen Okresním soudem ve [adresa] (konkrétně v souvislosti s napadením v roce 2013 a následně v roce 2015). V důsledku uvedeného se jednak zhoršil zdravotní a psychický stav žalobkyně a jednak žalobkyně odešla z rodinného domu, který do té doby s bývalým manželem sdílela a byla nucena se uchylovat ke svým příbuzným, jak sama sdělila. Ostatně skutečnost, že u žalobkyně byla nepříznivá finanční i zdravotní situace vyplývá i z toho, že již v samotných počátcích soudního řízení, tj. v roce 2013 žalobkyně žádala soud o osvobození od soudních poplatků. Obdobně pak rozhodnutí [právnická osoba] prokazují, že již od září 2013 byl žalobkyní přiznán invalidní důchod pro invaliditu I. stupně z důvodu jejího dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu, který se v běhu času zhoršoval, o čemž svědčí následné přiznání invalidity II. a III. stupně.

24. V této souvislosti soud připomíná, že o vztah příčinné souvislosti se jedná, vznikla-li škoda následkem určité právem reprobované události, tedy je-li doloženo, že nebýt protiprávního úkonu, ke škodě by nedošlo. Nemusí jít přitom o příčinu jedinou, nýbrž i o jednu z příčin, která se podílí na nepříznivém následku, o jehož odškodnění jde, avšak musí jít o příčinu podstatnou (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 25.5.2004, sp. zn. 25 Cdo 1462/2013, rozs. Nejvyššího soudu ze dne 27.5.2009, sp. zn. 25 Cdo 1455/2007). O odškodnitelnou majetkovou újmu (toto platí i v případě újmy nemajetkové, pozn. soudu), se přitom jedná, jestliže nesprávný úřední postup měl dopad do sféry poškozeného, tedy jestliže nebýt jeho, nedošlo by k újmě. Nezbytným předpokladem objektivní odpovědnosti státu za škodu je pak příčinná souvislost (vztah příčiny a následku) mezi právní skutečností, za níž se odpovídá, a vznikem škody, tedy je-li nesprávný úřední postup se vznikem škody ve vztahu příčiny a následku. Příčinná souvislost je přitom obecně dána tehdy, jestliže je škoda podle obecné povahy obvyklého chodu věcí a zkušeností adekvátním důsledkem protiprávního úkonu nebo škodní události a škoda by nebyla nastala bez této příčiny (rozh. Nejvyššího soudu sp. zn. 28 Cdo 2596/2012). Jedním z nezbytných atributů vzniku odpovědnosti státu za škodu je příčinná souvislost mezi právní skutečností, za níž se odpovídá a vznikem škody, tedy je-li nesprávný úřední postup se vznikem újmu ve vztahu příčiny a následku; samotná existence nesprávného úředního postupu škodu nepředstavuje. V tomto směru pak leží důkazní břemeno na žalobci, neboť konstrukce odpovědnostního vztahu je z hlediska břemene tvrzení a břemene důkazního jednoznačná; poškozený (žalobce) nese břemeno tvrzení a důkazní břemeno o tom, že mu vznikla újma a že je dána příčinná souvislost mezi vznikem újmy a nesprávným úředním postupem. Z hlediska naplnění příčinné souvislosti pak jako jedno z předpokladů odpovědnosti státu za škodu nemůže stačit obecná úvaha o možných následcích nesprávného úředního postupu či pouhé připuštění možnosti vzniku újmy v důsledku protiprávního aktu, nýbrž musí být příčinná souvislost najisto postavena. O stav příčinné souvislosti se jedná, vznikla-li konkrétní újma následkem konkrétního protiprávního úkonu orgánů státu, tedy je-li jeho jednání a škoda ve vzájemném poměru příčiny a následku (rozh. Nejvyššího soudu sp. zn. 28 Cdo 4906/2009). Příčinou škody může být jen takové protiprávní jednání, bez něhož by škodný následek nevznikl. Nemusí sice jít o příčinu jedinou, nýbrž i jen o jednu z příčin, která se podílí na nepříznivém následku, o jehož odškodnění jde, avšak musí mít příčinu podstatnou. Je-li více příčin, které působí souběžně anebo následně, je pro existenci příčinné souvislosti nezbytné, aby řetězec postupně nastupujících příčin a následků byl ve vztahu ke vzniku škody natolik propojen (prvotní příčina bezprostředně vyvolala jako následek příčinu jinou a ta postupně případně příčinu další), tj. že již z působení prvotní příčiny lze důvodně dovozovat věcnou souvislost se vznikem škodlivého následku (rozh. Nejvyššího sodu sp. zn. 28 Cdo 1635/2012). Při rozboru otázky příčinné souvislosti jde o zjištění, jaká skutečnost byla bezprostřední příčinou daného následku. Z celého řetězce všeobecné příčinné souvislosti je třeba sledovat jen ty příčiny a následky, které jsou důležité pro odpovědnost za škodu. Musí jít o příčinu důležitou, podstatnou a značnou, bez níž by ke vzniku škody nedošlo. Z hlediska naplnění příčinné souvislosti nemůže stačit obecná úvaha o možných následcích jednání škůdce, či pouhé připuštění možnosti vzniku škody v důsledku jeho protiprávního jednání, nýbrž musí být příčinná souvislost najisto postavena (rozh. Nejvyššího soudu sp. zn. 28 Cdo 2490/2012). V této souvislosti soud ještě doplňuje, že zjištění existence příčinné souvislosti mezi určitou událostí a vznikem škody je otázkou skutkovou, právním posouzením je otázka, mezi kterými právními skutečnostmi je vztah v příčinné souvislosti třeba zjišťovat (srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 25.1.2006, sp. zn. 25 Cdo 818/2006, sp. zn. 25 Cdo 818/2005, nález Ústavního soudu ze dne 27.10.2009, sp. zn. I. ÚS 3109/2008, rozh. Nejvyššího soudu ze dne 19.10.2010, sp. zn. 25 Cdo 2008/2008).

25. S ohledem na výše sdělené a zjištěný skutkový stav, dospěl soud k jednoznačnému závěru, že zde není dána existence příčinné souvislosti mezi nepřiměřenou délkou soudního řízení a žalobkyní tvrzenou nemajetkovou újmou v podobě její zhoršené zdravotní a životní situace, neboť tato byla dána již na počátku předmětného soudního řízení v důsledku chování jejího bývalého manžela.

26. Protože žalovaná mimosoudně žalobkyni již poskytla nárok na odškodnění ve výši [částka] z titulu nepřiměřené délky soudního řízení a zbylé dva nároky v podobě náhrady škody a další nemajetkové újmy soud neshledal z důvodů výše popsaných jako opodstatněné, zamítl soud žalobu co do zbývající žalobkyní požadované částky [částka] výrokem II. rozsudku.

27. Obdobně soud zamítl i příslušenství z mimosoudně přiznané částky [částka], neboť žalobkyně svůj nárok předběžně u žalované uplatnila dne [datum], přičemž žalovaná přiznanou částku ve výši [částka] žalobkyni uhradila dne [datum], jak vyplývá z likvidní doložky žalované (podle tvrzení žalobkyně dne [datum]), nicméně v zákonem stanovené šestiměsíční lhůtě pro projednání nároku žalovanou podle § 15 odst. 2, protože tato skončila k datu [datum]. Žalovaná se tudíž s výplatou mimosoudně přiznané částky nemohla ocitnout v prodlení.

28. Výrok o nákladech řízení je odůvodněn § 146 odst. 2 věta prvá o. s. ř. ve spojení s § 142 odst. 1 o. s. ř., podle něhož účastníku, který měl ve věci plný úspěch, přizná soud náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva proti účastníku, který ve věci úspěch neměl. Vzhledem k tomu, že byla žalovaná ve sporu plně úspěšná, přiznal jí soud náklady tohoto řízení, které se skládají z náhrady hotových výdajů ve výši [částka] podle ust. § 151 odst. 3 o. s. ř. ve spojení s ust. § 1 odst. 1 písm. a) a ust. § 2 odst. 3 vyhl. č. 254/2015 o stanovení výše paušální náhrady pro účely rozhodování o náhradě nákladů řízení podle ust. § 151 odst. 3 o. s. ř. a podle § 89a exekučního řádu (7 úkonů po [částka] – vyjádření ve věci samé, 3x účast na jednání dne [datum], dne [datum], dne [datum] a 3x příprava na jednání).

Poučení