Soudní rozhodnutí (různé) · Rozsudek

28 C 127/2019- 295

Rozhodnuto 2020-06-04

Citované zákony (11)

Rubrum

Okresní soud v Českých Budějovicích rozhodl samosoudcem JUDr. Eduardem Levým v právní věci žalobce: ; [celé jméno žalobce], [IČO], se sídlem [adresa žalobce], právně zastoupeného Mgr. [jméno] [příjmení], advokátem, se sídlem [adresa], proti; žalované: za účasti vedlejšího účastníka na straně žalované: ; [právnická osoba], [IČO], se sídlem [adresa žalované], právně zastoupené Mgr. [jméno] [příjmení], advokátem, se sídlem [adresa], [právnická osoba], [IČO], se sídlem [adresa], o zaplacení částky 120 868 Kč s příslušenstvím, takto:

Výrok

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci částku 106 993 Kč se zákonným úrokem z prodlení z částky 89 000 Kč ve výši 8,05 % ročně za období od 15. 6. 2018 do zaplacení, a to do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Ve zbývajícím rozsahu se žaloba zamítá.

III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci na náhradu nákladů tohoto řízení částku 87 772 Kč, a to do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobce.

IV. Žalovaná je povinna zaplatit České republice na náhradu nákladů tohoto řízení částku 38 408,32 Kč, a to do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku na účet Okresního soudu v Českých Budějovicích.

Odůvodnění

1. Žalobce se žalobou došlou zdejšímu soudu dne 31. 5. 2019 domáhal vydání rozhodnutí, kterým by bylo žalované uloženo zaplatit mu částku 120 868 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 102 875 Kč za období od 15. 6. 2018 do zaplacení a náhradu nákladů tohoto řízení, a to s odůvodněním, že žalobce jakožto vlastník a provozovatel vozidla – nákladního automobilu značky [anonymizováno 7 slov] s hydraulickou rukou, [registrační značka], [VIN kód], 1. registrace [číslo] a žalovaná, jejímž předmětem podnikání jsou výroba, obchod a služby neuvedené v přílohách 1 – 3 živnostenského zákona, spolu uzavřeli smlouvu o dílo, na jejímž základě měla žalovaná provést tryskání povrchu (tzv. pískování) a lakování základní barvou plošinové nástavby zn. [příjmení] tohoto vozidla, avšak při provádění této opravy došlo k poškození předmětného vozidla v oblasti hydraulických pístnic nástavby plošiny, když pístnice byly poškozeny následkem abrazivního tryskání (pískování) povrchu plošinové nástavby, ačkoliv žalovaná jakožto odborník jednající s náležitou péčí měla vědět, že pískováním pístnic dojde k jejich poškození. Žalobce oznámil žalované, že došlo k poškození předmětného vozidla při provádění díla žalovanou a žádal ji o odstranění vady provedeného díla opravou věci, jelikož žalovaná tím způsobila nepojízdnost předmětného vozidla, tedy řádně a včas vadu vytkl a následně uplatnil svá práva z vadného plnění v souladu s ustanovením § 2106 o.z., kdy jako právo z vadného plnění zvolil opravu věci. Žalovaná odkázala žalobce na [právnická osoba], kde také oznámila celou záležet jako pojistnou událost, u které měla žalovaná sjednané pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou třetí osobě provozní činností nebo vadou výrobku. Žalobce z jednání žalované usuzoval, že žalovaná své zavinění ve vztahu k vadnému plnění, tedy nesprávnému provedení nástřiku pístnic vozidla uznala, když odkázala žalobce na svoji pojišťovnu. Žalobce se tedy obrátil s požadovaným nárokem na [právnická osoba], která však v této věci vydala 22. 12. 2016 zamítavé stanovisko a odmítla hradit jakékoliv plnění z důvodu neprokázané odpovědnosti žalované za vzniklou škodu. Žalobce se s vyjádřením neztotožnil, reklamoval vyjádření [právnická osoba], avšak ta na základě opatřeného nového znaleckého posudku dne 16. 5. 2018 potvrdila své zamítavé stanovisko a žalobci sdělila, že s ním není v žádném právním vztahu. Žalobce tedy nechal provést opravu věci, a to společností [právnická osoba] Tato společnost následně vyfakturovala žalobci daňovým dokladem [číslo] ze dne 27. 4. 2017 částku 135 654,92 Kč včetně DPH, přičemž mezi účelně vynaložené náklady za provedenou opravu patří položky 1 – 7 z této faktury čítající celkem částku 124 479 Kč včetně DPH s tím, že bez DPH se jedná o částku ve výši 102 875 Kč. Žalobce vynaložil v souvislosti s vymáháním svého nároku rovněž částky 9 782 Kč, 4 533 Kč a 3 678 Kč, a to za zpracování znaleckého posudku, přičemž tyto náklady mu byly vyfakturovány ze strany soudního znalce a žalobcem účelně vynaloženy. Dne 27. 4. 2017 vyčíslil žalobce svůj nárok na přiměřenou slevu z ceny díla. V té době ještě běželo na základě nesouhlasu žalobce s původním stanoviskem pojišťovny revizní řízení ve vztahu k uplatněnému nároku žalobce, které bylo skončeno až dne 16. 5. 2018. Dne 13. 6. 2018 proto žalobce uplatnil u žalované nárok z vadného plnění spočívající ve slevě z předmětu plnění, tedy slevě z ceny díla. Toto uplatnění bylo zároveň i předžalobní upomínkou ve smyslu ustanovení § 142a o.s.ř. Tato byla žalované doručena do datové schránky dne 14. 6. 2018 a od následujícího dne je žalovaná v prodlení s úhradou předmětné částky.

2. Žalovaná ve vyjádření ze dne 26. 6. 2019 v žalobě uvedla, že nárok žalobce neuznává, a to v celém rozsahu. Podle názoru žalované nárok žalobce není po právu, neboť i za situace, pokud by došlo k žalobcem tvrzenému poškození pístnic tryskáním, nemohlo by toto mít vliv na funkčnost hydraulických pístnic. Skutečnost, že pístnice nebyly funkční v okamžiku, kdy žalobce přistavil žalované vozidlo k otryskání barvy, lze prokázat svědeckými výpověďmi zaměstnanců žalované, kteří práce na vozidle prováděli. Celkový stav vozidla v okamžiku započetí prací byl naprosto špatný. Jak bylo prokázáno i znaleckým posudkem Ing. [jméno] [příjmení] [číslo] ve kterém znalec dospěl k závěru, že pístnice musely být poškozeny již před započetím prací žalovanou. Znalec také uvedl, že pískováním již dříve korozí a namáháním poškozených pístnic nelze jejich funkčnost obnovit. Obecným pravidlem pro určení výše slevy z ceny díla je, že sleva se určí jako rozdíl mezi hodnotou díla bez vad a hodnotou díla s vadami ke dni dodání díla, přičemž žalovaná odkazuje na rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. [spisová značka] ze dne [datum rozhodnutí]. Pokud tedy měl žalobce před provedením díla zrezivělé vozidlo s nefunkčními pístnicemi a po provedení díla měl vozidlo částečně nově natřené, jak požadoval po žalované, a i nadále s nefunkčními pístnicemi, není zde podle názoru žalované dán nárok na slevu z ceny díla, neboť hodnota vozidla se nemohla provedením díla snížit. Žalovaná závěrem navrhla, aby soud po provedeném dokazování žalobu zamítl a přiznal žalované právo na náhradu nákladů tohoto řízení.

3. Žalobce v replice ze dne 22. 7. 2019 uvedl, že tvrzení žalované, byť k jeho prokázání navrhuje výslech 2 svědků, že pístnice na nástavbě vozidla byly poškozeny již před provedením díla, není pravdivé a je tedy mezi účastníky sporné. Podle žalobce byly hydraulické pístnice nástavby vozidla nepoškozené, což je potvrzováno i v žalobě přiloženým čestným prohlášením [jméno] [příjmení] ze dne 15. 5. 2018. Žalobce navrhuje jmenovaného vyslechnout jako svědka. K této otázce navrhuje vyslechnout rovněž k obhajobě jeho znaleckého posudku znalce [celé jméno znalce]. S ohledem na zpochybnění nároku žalobce na slevu z ceny díla z pohledu její výše navrhuje žalobce, aby soud nechal zpracovat znalecký posudek za zjištění hodnoty vozidla před opravou a hodnoty po vadně provedené opravě. S ohledem na to, že se stavem vozidla je podrobně seznámen zpracovatel posudku [celé jméno znalce] že v jeho odbornosti je rovněž oceňování motorových vozidel, navrhuje žalobce, aby znalecké zkoumání bylo uloženo právě jemu. Závěrem žalobce uvedl, že na podané žalobě a její důvodnosti trvá.

4. Okresní soud v Českých Budějovicích usnesením č.j. [číslo jednací] ze dne [datum rozhodnutí], které nabylo právní moci dne 31. 7. 2019, ustanovil znalce [celé jméno znalce], z oboru ekonomika, cenové odhady, kterému uložil určit obvyklou hodnotu předmětného vozidla značky [anonymizováno] [registrační značka] před započetím opravy provedené žalovanou a po skončení této opravy a zjistit případný rozdíl v hodnotě vozidla v důsledku provedené opravy.

5. Soud ve věci nařídil jednání na 17. 10. 2019, ke kterému předvolal oba účastníky řízení, přičemž před zahájením tohoto jednání zaslal účastníkům s předstihem zpracovaný znalecký posudek [číslo] zaměřený k ocenění a změně obecné ceny nákladního vozidla před a po opravě.

6. Při jednání soud provedl listinné důkazy, a to předžalobní upomínkou, emailovou korespondencí účastníků, fakturou, výpisem z obchodního rejstříku na žalovanou, čestným prohlášením, osvědčením o registraci vozidla, fakturou, kupní smlouvou, emailem, vyjádřením [anonymizována dvě slova], znaleckým posudkem [číslo] 2017, znaleckým posudkem [číslo] znaleckým posudkem [číslo] 2019. Při jednání soud vyslechl předvolané svědky, a to [jméno] [příjmení] a [příjmení] [příjmení], zaměstnance žalované. Při jednání soud rovněž vyslechl znalce [příjmení] [jméno] [příjmení], který zpracoval znalecký posudek pro [právnická osoba], a také soudního znalce [celé jméno znalce], který před zahájením řízení zpracoval znalecký posudek pro žalobce a na základě ustanovení soudem také znalecký posudek k ocenění obecné hodnoty vozidla před a po provedené opravě.

7. V závěru jednání soud oba účastníky poučil o zákonné koncentraci řízení podle ustanovení § 118b odst. 1 věta druhá o.s.ř. a současně upozornil žalobce ve smyslu ustanovení § 118a odst. 1, 3 o.s.ř., aby ve lhůtě 30 dnů od skončení jednání doplnil tvrzení a označil důkazy k prokázání toho, zda žalovaná poškodila pístnice v důsledku vadného plnění z uzavřené smlouvy o dílo, anebo zda měly být pístnice žalovanou poškozeny v důsledku jednání, které nebylo předmětem uzavřené smlouvy o dílo, aby bylo zřejmé, zda žalobce svůj nárok na zaplacení částky opírá o odpovědnost žalované z titulu vady provedené opravy, případně zda opírá svůj nárok o mimosoudní odpovědnost žalované za způsobení škody na součástce, která neměla být předmětem sjednané opravy. Podle ustanovení § 118a odst. 3 o.s.ř. bylo žalobci zároveň dáno upozornění, že soud na základě dosud provedených důkazů nemá za prokázané, že pístnice byly poškozeny právě v důsledku pískování provedeného žalovanou, a proto žalobce vyzval, aby v dodatečné lhůtě 30 dnů odznačil další důkazy k prokázání tohoto tvrzení. Podle ustanovení § 118a odst. 1, 3 o.s.ř. bylo žalované dáno poučení a upozornění, aby v dodatečné lhůtě 30 dnů od skončení jednání doplnila tvrzení a označila důkazy k prokázání toho, kdy nejprve měl žalobce povědomí o tom, že mu vznikla škoda a kdo škod u způsobil, aby v souvislosti se vznesenou námitkou promlčení bylo zřejmé, od kdy začala plynout promlčecí lhůta nároku žalobce. Soud jednání odročil na 2. 12. 2019 za účelem provedení dalšího dokazování.

8. Podáním ze dne 18. 11. 2019 žalobce doplnil skutková tvrzení a označil další důkazy. Žalobce uvedl, že je pravdou, že žalovaná provedla pískování i na částech vozidla, kde provedeno být nemělo, tedy se jednalo o pískování mimo rámec sjednaného smluvního vztahu a nárok uplatněný žalobcem tedy není nárokem z vadného plnění, jakožto smluvní odpovědnosti žalované, nýbrž nárokem na náhradu škody, neboť ve vztahu k pístnicím se jedná o mimosmluvní odpovědnost žalované. Ve vztahu k námitce promlčení vznesené žalovanou při jednání dne 17. 10. 2019 žalobce uvedl, že k pískování vozidla došlo 17. 2. 2016, přičemž žaloba byla podána ze strany žalobce 30. 5. 2019. Žalobce nesouhlasí s tvrzením žalované, že jeho nárok je promlčený, a to jednak z důvodu zakotveného ustanovení § 647 o.z., podle kterého mezi účastníky existovala překážka běhu promlčecí lhůty, když žalovaná poté, co jí žalobce sdělil, že došlo k poškození pístnic, uplatnila škodu u své pojišťovny, [právnická osoba] Žalovaná tedy neodmítla bez dalšího poté, co jí byla škoda žalobcem sdělena, plnit, nýbrž v rámci pojištění za způsobenou škodu toto uplatnila, přičemž až 22. 12. 2016 bylo ze strany pojišťovny sděleno, že neposkytne pojistné plnění. Žalobci není známo, který konkrétní den žalovaná nahlásila škodnou událost u pojišťovny, nicméně je nesporné, že minimálně od 2. 5. 2016, kdy bylo jednatelem žalované sděleno, že je pojistná událost nahlášena u pojišťovny, kdy 22. 2. 2016 byla škoda jako pojistná událost [číslo] řešena pojišťovnou a po tuto dobu byl podle názoru žalobce běh promlčecí lhůty přerušen. Podle názoru žalobce byl běh promlčecí lhůty přerušen také v období od 12. 2. 2018, kdy podal žalobce stížnost na postup pojišťovny, do 4. 5. 2018, kdy bylo po stížnosti rozhodnuto. Celkem se tak jedná o časový úsek v délce minimálně 10 měsíců, po který byl podle názoru žalobce běh promlčecí lhůty z uvedených důvodů přerušen, a proto i kdyby počala promlčecí lhůta běžet již dnem 17. 2. 2016, žalobcův nárok nemůže být promlčen. Komunikace mezi účastníky, ve které se žalovaná vyjádřila v tom smyslu, že doufá, že škodní událost bude ze strany pojišťovny vyhodnocena jako likvidní, je obsažena ve znaleckém posudku vyhotoveném [celé jméno znalce] [číslo] 2017, přičemž tato komunikace podporuje žalobcovu subsunci jednání mezi účastníky a pojišťovnou pod ustanovením § 647 o.z. K prokázání příčiny vzniku škody na vozidle [anonymizováno 7 slov] byly vypracovány 2 znalecké posudky, přičemž pouze znalec [celé jméno znalce] měl možnost se s předmětným vozidlem osobně seznámit a ve znaleckém posudku uvedl, že je patrno, že pístnice byly dokonce nalakovány. Žalobce navrhl opatřit revizní znalecký posudek, který by tuto otázku dále zodpověděl, případně navrhl provedení místního šetření v prostorách žalované, kdy by za přítomnosti znalce [celé jméno znalce] a obou účastníků byl opískován materiál, jehož fyzikální vlastnosti budou shodné s pístnicí na vozidle žalobce, a to na pískovačce žalované tak, že bude na různé části materiálu působenou různou silou tryskání, aby mělo toto šetření co největší výpovědní hodnotu. Žalobce navrhl, aby takto opatřený vzorek pískování byl následně předložen znalci [celé jméno znalce] pro porovnání s pístnicí vozidla žalobce, aby mohl tento postavit na jisto, zda mechanismus vzniku poškození je u obou totožný.

9. Žalovaná v doplnění vyjádření ze dne 15. 11. 2019 namítla, že pokud žalobcem tvrzený nárok byl uplatňován z titulu smlouvy o dílo, nebyl uplatněn v souladu s ustanovením § 2618 o.z., tedy bez zbytečného odkladu poté, kdy žalobce vady díla zjistil nebo při náležité pozornosti zjistit měl, žalovaná tudíž namítá, že právo žalobce z titulu nároku z vad bylo uplatněno opožděně. Dílo bylo žalobci odevzdáno 22. 2. 2016, avšak ze spisového materiálu vyplývá, že žalobce věc řešil dne 23. 3. 2016, kdy byl vyhotoven rozpočet opravy pístnic od firmy [obec], a dne 29. 3. 2016, kdy bylo pořízeno 11 barevných fotografií žalobcem. Znalec [celé jméno znalce] provedl ohledání nástavby dne 13. 4. 2016, škodní událost byla nahlášena pojišťovně [anonymizováno] dne 2. 5. 2016 a technikem pojišťovny [anonymizováno] byla prohlídka provedena dne 10. 5. 2016. Žalovaná má proto za to, že k uplatnění nároku z vad došlo nejpozději dne 2. 5. 2016, kdy škodní událost byla nahlášena pojišťovně [anonymizováno], přičemž s ohledem na podání žaloby 31. 5. 2019 je případný nárok žalobce z titulu vad díla uplatněno opožděně. Žalovaná se však domnívá, že případný nárok žalobce by se měl posuzovat spíše z titulu nároku na náhradu škody. Žalovaná je přesvědčena, že v případě, pokud došlo k otryskání a lakování něčeho jiného, než bylo předmětem díla, toto případné poškození nelze považovat za vadu díla. Žalovaná se rovněž domnívá, že znaleckým posudkem [číslo] 2019 vypracovaný [celé jméno znalce] bylo oceňováno snížení hodnoty jiné věci, než byla předmětem díla, neboť jak vyplývá ze svědeckých výpovědí obou vyslechnutých svědků i obsahu znaleckého posudku [číslo] 2019, nástavba, která byla předmětem díla, nebyla součástí oceňovaného vozidla, ale byla přivezena volně ložená, byla dokonce i koupená naprosto samostatně, a proto je podle názoru žalované samostatnou věcí. Opatřený znalecký posudek je tak podle názoru žalované nepoužitelný, a to jak pro účely stanovení výše škody, tak i pro účely určení slevy z ceny díla. Žalovaná navrhla vyslechnout jako svědka [jméno] [příjmení], od které měla být nástavba žalobcem na základě kupní smlouvy ze dne 17. 10. 2015 koupena. Z hlediska případného nároku na náhradu škody je žalovaná přesvědčena, že i tento je promlčen, neboť žalobce si nechal vyhotovit rozpočet opravy pístnic od firmy [obec] 23. 3. 2016, dne 29. 3. 2016 pořídil 11 barevných fotografií pístnic a dne 13. 4. 2016 znalec [celé jméno znalce] se žalobcem provedl ohledání nástavby, když důvodem k provedení tohoto ohledání bylo sdělení žalobce znalci, že žalovaná poškodila žalobci pístnice na nástavbě, jak znalec uvedl v rámci svého výslechu do protokolu z jednání ze dne 17. 10. 2019. Pokud tedy žalobce již nejpozději 13. 4. 2016 věděl, kdo mu škodu způsobil a měl dokonce i rozpočet opravy pístnic od firmy [obec] ze dne 23. 3. 2016, počala v souladu s ustanovením § 619 a 620 o.z. promlčecí doba plynout nejpozději ode dne 13. 4. 2016, kdy žalobce měl zcela evidentně vědomost o škodě a osobě povinné k její náhradě. S ohledem na tuto skutečnost a dále na to, že žaloba byla podána 31. 5. 2019, má žalovaná za to, že případný nárok žalobce z titulu nároku na náhradu škody je promlčen, a proto trvá na vznesené námitce promlčení. Žalovaná popírá, že by mohlo dojít k uznání nároku žalobce nahlášením toho, že třetí osoba po pojištěné osobě uplatňuje nárok, ze kterého by mohla pojišťovna plnit, neboť za uznání nároku žalobce dle názoru žalované nelze považovat vyjádření žalované v rámci řešení pojistné události, které zaslala pojišťovně. Žalovaná se domnívá, že další zkoumání poškozených pístních tyčí pískování nebo korozí by mělo být provedeno na původních pístních tyčích demontovaných z předmětné nástavby. Závěrem žalovaná navrhuje, aby soud žalobu zamítl a přiznal žalované právo na náhradu nákladů tohoto řízení.

10. Usnesením č.j. [číslo jednací] ze dne [datum rozhodnutí] byl ustanoven znalec [celé jméno znalce], z oboru strojírenství, posuzování technického stavu motorových vozidel a autoopravárenství, kterému bylo uloženo, aby na základě osobního pozorování výsledku opakovaných pokusů abrazivního tryskání (pískování) srovnávacích pístnic opatřených účastníky, provedeného zaměstnancem žalované při místním šetření podaném dne 17. 1. 2020 od 13 hodin v sídle žalované opětovně posoudil příčiny a technickou přijatelnost poškozených hydraulických pístnic odtahové nástavby [příjmení] předmětného vozidla zn. [anonymizováno], [registrační značka], a to dodatkem ke znaleckému posudku [číslo] 2017 ze dne 14. 11. 2017.

11. Při jednání dne 2. 12. 2019 soud provedl listinné důkazy, a to vyjádřením k odpovědnosti za škodu, zakázkovým listem, sdělením soudního znalce, rozpočtem opravy a fotografiemi a dále vyslechl předvolaného svědka [jméno] [příjmení].

12. Dne 17. 1. 2020 soud provedl místní šetření v sídle žalované za účasti právních zástupců účastníků a soudního znalce [celé jméno znalce].

13. Dne 22. 1. 2020 soud obdržel návrh žalované na vstup vedlejšího účastníka do řízení, a to společnosti [právnická osoba], přičemž žalovaná navrhla, aby pojišťovna byla prostřednictvím soudu vyzvána k účasti na řízení jakožto vedlejší účastník na straně žalované.

14. Usnesením č.j. [číslo jednací] ze dne [datum rozhodnutí] byl ustanoven znalec [celé jméno znalce], kterému bylo uloženo, aby dodatkem ke znaleckému posudku [číslo] 2019 ze dne 23. 8. 2019 určil obvyklou cenu předmětné odtahové nástavby [příjmení] jako zcela samostatné věci, a to jednak v době před započetím opravy provedené žalovanou a jednak v době po skončení této opravy a zjistit případný rozdíl její obvyklé hodnotě vzniklý v důsledku provedené opravy. Podáním ze dne 6. 2. 2020 oznámila [právnická osoba] vstup do řízení jako vedlejší účastník na straně žalované.

15. Při jednání dne 4. 6. 2020 soud provedl další dokazování, a to vyjádřením [jméno] [příjmení] spolu s přiloženou kupní smlouvou, protokolem o místním šetření a opatřenými fotografiemi, dodatkem znaleckého posudku [číslo] 2019 a druhým dodatkem znaleckého posudku [číslo] 2017.

16. Z předžalobní upomínky ze dne 13. 6. 2018, z detailu odeslané zprávy ze dne 14. 6. 2018 a z doručenky datové zprávy ze dne 14. 6. 2018 vyplývá, že právní zástupce žalobce vyzval žalovanou k zaplacení částky 102 875 Kč bez DPH, kterou jako plátce DPH vynaložil na odstranění vady díla provedeného žalovanou.

17. Z emailové korespondence žalobce a vedlejšího účastníka na straně žalované ze dne 4. 5. 2016 vyplývá, že si vedlejší účastník na základě podkladů vyžádaných od žalobce, a to znaleckého posudku, dokladu o pořízení nástavby, čísla účtu a faktury za opravu, nechal vypracovat nový znalecký posudek, který měl potvrdit jeho předchozí názor, že pístnice byly poškozeny ještě před pískováním, tedy nevznikly žádné nové okolnosti, které by opravňovaly změnit závěr, který vedlejší účastník sdělil žalobci dopisem ze dne 22. 12. 2016.

18. Z faktury [číslo] ze dne 27. 4. 2017 vystavené na celkovou částku 135 654,92 Kč včetně DPH splatnou dne 27. 4. 2017 vyplývá, že součet prvních sedm vyúčtovaných položek čítá celkem částku 124 479 Kč včetně DPH, resp. 102 875 Kč bez DPH.

19. Z výpisu z obchodního rejstříku vyplývá, že žalovaná je obchodní společností vzniklou dne 7. 1. 2003 s předmětem podnikání výroba, obchod a služby neuvedené v přílohách 1 až 3 živnostenského zákona.

20. Z čestného prohlášení ze dne 15. 5. 2018 vyplývá, že jednatel společnosti [právnická osoba], [jméno] [příjmení], že byl na podzim roku 2015 požádán žalobcem o pomoc při koupi odtahové nástavby [příjmení], o její kontrolu a následnou montáž na vozidlo [anonymizováno], [příjmení]: [anonymizováno] s tím, že při kontrole nezjistil žádný viditelný problém s její plnou funkčností či stavem hzdraulických pístnic, ale po jejím opískování zjistil poškození hydraulických pístnic, které byly otryskány a zároveň nalakovány červenou základní barvou. Dle jeho názoru došlo k trvalému a nevratnému poškození těchto pístnic a hydraulických válců. Na základě požadavku žalobce o jejich opravu nechal u svého dodavatele pístnice vyrobit a následně je namontoval na vozidlo.

21. Z osvědčení o registraci vozidla č. UH [číslo] vyplývá, že dne 29. 5. 2017 byl sepsán záznam o schválení technické způsobilosti vozidla [značka automobilu], [příjmení]: [anonymizováno], [registrační značka], a to včetně hydraulické ruky HIAB [číslo], *0.1: [číslo] pro A50-X, *19: třída S – čep 40 [příjmení] [příjmení] 351, třída A50-X AL-KO 269 334.

22. Z faktury [číslo] ze dne 3. 5. 2016 vystavené na částku 3 678 Kč splatnou dne 30. 5. 2016 vyplývá, že soudní znalec [celé jméno znalce] tímto účtuje žalobci za znalecké služby, a to v souvislosti s prohlídkou shora uvedeného vozidla, pořízením dokumentace, zpracováním popisu fotodokumentace a jednáním se žalovanou.

23. Z faktury č. 2017 ze dne 14. 11. 2017 vystavené na částku 4 533 Kč splatnou dne 10. 12. 2017 vyplývá, že soudní znalec [celé jméno znalce] tímto účtuje žalobci za znalecké služby, a to za zpracování znaleckého posudku [číslo] K – 2017.

24. Z faktury č. 2019 ze dne 3. 4. 2019 vystavené na částku 9 782 Kč splatnou dne 30. 4. 2019 vyplývá, že soudní znalec [celé jméno znalce] tímto účtuje žalobci za znalecké služby, a to za zpracování dodatku znaleckého posudku [číslo] K – 2017.

25. Z kupní smlouvy ze dne 17. 10. 2015 vyplývá, že žalobce koupil od [jméno] [příjmení] odtahovou nástavbu [příjmení] červené barvy.

26. Z e-mailu vedlejšího účastníka na straně žalované a jeho přílohy ze dne 22. 12. 2016 vyplývá, že [právnická osoba] ukončila likvidaci pojistné události s tím, že nárok žalobce odkládá bez náhrady, neboť odpovědnost žalované za vzniklou újmu nebyla prokázána.

27. Ze znaleckého posudku [číslo] K – 2017 vyplývá, že povrchově matné abrazivně celoplošně poškozené povrchy nezasunutých částí pístních tyčí hydr. pístnic nástavby byly jednoznačně poškozeny následkem abrazivního tryskání (pískováním) povrchu plošinové nástavby a některé plochy pístních tyčí byly následně přelakovány spolu s díly nástavby a dalšího příslušenství základní protikorozní barvou. Znalec jednoznačně vyloučil příčinný vznik poškození povrchu tyčí např. korozivním, chemickým, klimatickým či jiným vlivem, a to s ohledem na vizuální charakter a rozsah poškození. Příčinou poškození bylo nezakrytí (nezalepení, neobalení apod.) dílů a součástí nástavby, které měly být při tryskání/pískování zhotovitelem prací jednoznačně chráněny zakrytím, což podle znalce prokazatelně učiněno nebylo.

28. Z dodatku ke znaleckému posudku [číslo] K – 2017 vyplývá, že poškozené díly a nutnost jejich opravy, resp. výměny lze z technického hlediska považovat jednoznačně za nezbytné, nutné a technicky i ekonomicky účelně vynaložené s tím, že se jedná o jediný technicky možný a ekonomicky nejpřijatelnější způsob opravy následků poškození dílů hydraulické soustavy nástavby. Znalec posouzením předložené faktury za opravu při cenovém porovnání s předloženým rozpočtem opravy povrchu hydraulických pístnic považuje vyúčtované náklady opravy včetně časové náročnosti za technicky i ekonomicky přijatelné, tržně obvyklé a rovněž hodinovou sazbu účtovanou ve fakturaci opravy ve výši á 500 Kč bez DPH/1 hodinu práce za ekonomicky přijatelnou, tržně obvyklou a běžně účtovanou.

29. Ze znaleckého posudku [číslo] vyplývá, že příčinou vzniku poškození hydraulického zařízení nástavby odtahového vozidla [anonymizováno] bylo nadměrné přetěžování hydraulického mechanismu. Z rozsahu poškození pístnic znalec předpokládá, že vozidlo nebylo před pískováním značnou dobu v provozu a že bylo odstaveno v místě, kde byly velmi špatné klimatické podmínky. Vozidlo bylo před pískováním zkorodované a ve velmi špatném stavu. Pístnice tedy byly podle znalce poškozeny již před pískováním. Na jejich zdvihu brýlí byly zjištěny znatelné stopy poškození, které vznikají nadměrným přetěžováním, nevznikají při pískování. Na vnějším obvodu pístnic zdvihu nástavby byl zjištěn hrubý, nehomogenní povrch, jsou zde viditelné prohlubně o různé velikosti, hloubce a tvarů, které nemohou při pískování vzniknout, a to při použití jakékoliv běžně dodávané frakce tryskacího materiálu. Podle znalce se pro výrobu statických i pohyblivých částí hydraulických válců používají vysokojakostní oceli třídy 42CrMo4, které se povrchově kalí do hloubky 1,7 +/-0,5 mm a difuzně chromují (tvrdochrom) do hloubky min. 20 µm, čímž se podstatně zvýší odolnost povrchu pístnice proti otěru a opotřebovávání, zároveň se zlepšuje i odolnost proti korozi. Pokud je neporušená a funkční pístnice z tohoto materiálu pískována, potom podle znalce na jejím vnějším povrchu nemohou vzniknout prohlubně o různé velikosti, jak je zachyceno ve fotodokumentaci poškozených pístnic. Pískování se provádí při pracovním tlaku 7 bar a provádí se vždy tryskacím materiálem stejné frakce, a proto jsou zde zanedbatelné rozdíly v zrnitosti tryskacího materiálu. Pískovací pistole je vždy nastavena na jeden druh frakce, vyšší frakce tryskacího materiálu nemůže pískovací pistolí projít. Změna vzdálenosti tryskací pistole od tryskaného dílu má jen nepatrný vliv na strukturu tryskacího povrchu a nevedla by ke vzniku nepravidelně rozmístěných a různě hlubokých prohlubní. Podle znalce v případě, že by byly pístnice před pískováním v dobrém a funkčním stavu, mělo by pravděpodobně pískování na případnou funkci záporný vliv, ale v tomto případě byly podle znalce pístnice poškozené již před pískováním, byly tedy nefunkční ještě před pískováním. Podle znalce funkčnost pístnic ovlivňuje frakce tryskaného materiálu, která by při velikosti 0,1 až 0,5 mm nemusela mít na funkci žádný vliv, až frakce o vyšší hrubosti by mohla mít na funkci pístnic vliv, vnější povrch pístnic by zhrubnul a těsnící kroužky by propouštěly hydraulický olej. Pokud by byl vnější povrch pístnic před pískováním napaden korozí nebo jinak poškozen, byly by hydraulické pístnice poškozeny již před pískováním. Pískování by sice odstranilo korozi, ale pístnice by byly nepoužitelné i nadále.

30. Ze znaleckého posudku [číslo] [anonymizováno] – [rok] vyplývá, že rozdíl v hodnotě vozidla [anonymizováno] s odtahovou plošinou v důsledku provedené opravy (tryskáním plošinové nástavby) činí 103 000 Kč bez DPH.

31. Z výpovědi svědka [jméno] [příjmení] vyplývá, že byl osobně přítomen při přijetí zakázky, nástavba byla tehdy naložena na jiném vozidle, chromované pístnice byly při pískování chráněné, obalené. Nástavba byla orezlá a pístnice byly ve stavu, v jakém byla nástavba, ale jinak se k jejich stavu nedokáže vyjádřit, ale měly lesklý povrch. Nezkoumal je, ale nezaznamenal, že by měly poškozený povrch, nějaký dírkatý apod. Nevšiml si, že by pístnice byly orezlé. Jak byly pístnice po pískování poškozené, to neviděl, nijak je neprohlížel a nemůže se vyjádřit ani k tomu, zda byly pístnice poškozeny ještě před přijetím nástavby k opravě tryskáním a lakováním.

32. Z výpovědi svědka [příjmení] [příjmení] vyplývá, že nástavbu tryskal, ale nestříkal. Netryskal ji sám, ale nevzpomíná si, kdo na tom sním dělal. Všechny pístnice, které byly na nástavbě, tak byly ochráněny. Stav pístnic před obalením si nepamatuje. Po odstranění ochrany již neměl možnost ty pístnice vidět. Kdo nástavbu lakoval, si nepamatuje. Má za to, že tehdy už byly náznaky, že se na těch pístnicích odlupuje chrom. Zda byly pístnice poškozeny i pod odlupujícím se chromem, to si nepamatuje. Stav nástavby byl takový, že její polovina byla ještě v barvě a druhá polovina byla v rezu. Nemůže vyloučit, že došlo k poškození pístnic tryskáním.

33. Znalec [příjmení] [jméno] [příjmení] uvedl, že předmětné pístnice nikdy in natura neviděl, ale že jejich poškození bylo způsobeno jinou příčinou než tryskáním a s největší pravděpodobností asi korozí. Vylučuje, aby došlo k jejich poškození pískováním a není možné, aby na nich tryskáním vznikly takové prohlubně. Na obrázcích [číslo] ve svém znaleckém posudku dokumentuje, že toto poškození vzniklo v důsledku nadměrného namáhání pístnic. Tlak 7 bar, který se používá při pískování, není nijak enormní, aby dokázal poškodit galvanizovanou ocel. Přesto by se ale povrch pístnic před pískováním chránit měl, aby se nestrhl lesk a nevznikly na něm vlásečnicové rýhy. Pro pískování se používá křemičitý písek, který se pro tyto účely vyrábí ve čtyřech různých frakcích. Koroze na chromovaném povrchu pístnic vznikla podle znalce buď tím, že v pouzdrech byl špatný olej, anebo byly pístnice dlouhodobě vysunuté. O kvalitě oleje spekuluje, neboť to nemůže vědět, ale koroze pístnic je podle jeho názoru jednoznačná. Má za to, že pístnice pískovány nebyly, ale i kdyby ano, tak by na nich pískováním nevznikly ťupky, které jsou patrné na obrázcích [číslo] neboť ty nevznikly pískováním. Pokud by byly pístnice poškozeny pískováním, tak by musely být pískováním poškozeny také plech a jekl konstrukce plošiny, což na fotografiích vidět není. [příjmení] bylo postaveno najisto, že tryskáním může dojít k poškození pístnic, tak navrhuje, aby byly opatřeny pístnice a aby bylo provedeno jejich tryskání. Zásadně však odmítá, že by povrch pístnic byl poškozený v důsledku tryskání.

34. Znalec [celé jméno znalce] uvedl, že měl možnost předmětné pístnice fyzicky vidět a neshledal na nich žádnou korozi. Příčinou jejich poškození bylo tryskání. Znalec předložil vzorky tryskacího materiálu, a to před pískováním a po pískování, čemuž odpovídá jemnější frakce. Frakce vzorku materiálu před pískováním je různorodá, čemuž odpovídá také různorodé poškození povrchu. Pokud jde o fotografie, na kterých předchozí znalec dokumentoval korozi, tak konzultací s firmami, které se nástavbami s pístnicemi zabývají, zjistil, že se jednoznačně jedná o následek po tryskání. Znalec zjistil, že byly přelakovány i pouzdra pístnic, i simerinky a hadice. Všech ř firem, které oslovil, mu potvrdilo, že pístnice poškozené pískováním jsou nepoužitelné a na vyhození. Znalec poukázal na logický rozpor ve výpovědi předchozího znalce, který sice uvedl, že tvrdostně chromovaný povrch pístnic je odolný proti pískování, ale na druhé straně připustil, že pístnice nesou stopy po přetěžování, což žádným způsobem nevysvětlil. Znalec na předloženém nákresu pístnice vysvětlil následky nadměrného přetěžování pístnice a zmínil se o tzv. bodové korozi, která však neodpovídá tomu, co je zachyceno na fotografiích. Jednoznačně odmítá, že by pro dokumentované poškození předmětných pístnic existovalo jiné vysvětlení než tryskání. Pístnice byly starší a jevily dílčí stopy bodové koroze a dílčí stopy otěru, jejich stav byl úměrný stáří a opotřebení vozidla. [příjmení] po tryskání překryly drobné stopy otěru na řadě míst. Nejekonomičtější variantou jejich opravy byla jejich výměna. Co šlo opravit, tak se opravilo, co nešlo, tak se vyměnilo. Ačkoliv neměl možnost vidět ty pístnice před tryskáním, tak podle jeho názoru i za předpokladu, že by se nechaly ležet 200 let v kopřivách, tak by jejich stav nebyl takový jako po tom tryskání.

35. Z vyjádření žalované k odpovědnosti za škodu vyplývá, že 17. 2. 2016 provedla pískování nástavby nákladního automobilu žalobce a připouští možnost, že k poškození pístnice došlo pískováním, ale že nástavba byla přivezena v hrozném stavu a pístnice mohly být poškozeny (opotřebovány) ještě před pískováním. Žalovaná nemá pořízenou fotodokumentaci před a po pískování, a proto není schopna uvedené vyvrátit nebo potvrdit. K poškození pískováním však podle žalované mohlo dojít.

36. Ze sdělení soudního znalce [celé jméno znalce], rozpočtu opravy povrchu hydraulických pístnic ze dne 23. 3. 2016 a přiložených fotografií vyplývá, že cena opravy byla [právnická osoba] [anonymizováno] s r.o. vyčíslena na 83 230 Kč.

37. Z následujících dvou sdělení soudního znalce [celé jméno znalce] vyplývá, že zajistil srovnávací pístnice pro účely pokusného tryskání při místním šetření, a to od firmy [anonymizována tři slova] [obec] a [anonymizována tři slova] [anonymizováno], přičemž zástupci obou společností se měli znovu vyjádřit tak, že předmětné pístnice byly poškozeny pískováním.

38. Ze zakázkového listu vyplývá, že dne 15. 2. 2016 byla přijata zakázka [číslo]„ nástavba [anonymizováno]“ vedoucím provozu [jméno] [příjmení] s tím, že předmětem zakázky bylo tryskání Si pískem a opatření základního nátěru Remoplastem Speed Dry. Zakázka byla odevzdána dne 22. 2. 2016. Kontrolu tryskání provedl 17. 2. 2016 [jméno] [příjmení], který dne 19. 2. 2016 kontroloval i základní nátěr. Zakázku realizovali [příjmení] [příjmení] (tryskání) a [jméno] [příjmení] (nástřik barvy).

39. Předvolaná svědkyně [jméno] [příjmení] se omluvila za neúčast při výslechu, a to ze zdravotních důvodů, které v příloze doložila lékařskou zprávou. Poté na základě výzvy soudu sdělila, že předmětnou nástavbu nikdy nevlastnila, že se žalobcem měla partnerský vztah a z toho důvodu souhlasila s vytvořením kupní smlouvy, která měla žalobci posloužit jako formální podklad pro zaúčtování nástavby, kterou tehdy měl, do jeho podnikatelského majetku. Kupní smlouva byla pouze formální a žádné peníze za takový prodej neobdržela. Kupní smlouvu podepisovala ve stavu, kdy v ní nebyla vyplněna kupní cena. Nástavba se do podnikatelského majetku nezařadila a kupní smlouva se měla skartovat. Nástavbu nikdy neužívala a o jejím technickém stavu nic neví. V příloze jmenovaná soudu zaslala kopii předmětné kupní smlouvy, a to shodného znění, ve kterém již byla obsažena ve spise.

40. Z výpovědi svědka [jméno] [příjmení] vyplývá, že přijímal od žalobce do opravy opískovanou nástavbu. Uvedl, že nástavbu před pískováním neviděl. Při opravě pístnic se musely vyměnit tyče a zřejmě i těsnění. Svědek si nevzpomněl, že by pro účely soudního řízení pro žalobce sepsal a podepsal čestné prohlášení. Po předestření si vybavil, že se jedná o jím podepsané čestné prohlášení. Poté připustil, že nástavbu mohl vidět ještě před pískováním v areálu žalobce, ale že ve [obec] nikoliv. Nevzpomněl si, že by se zkoušela funkčnost pístnic ještě před pískováním. Text svého prohlášení vysvětluje tak, že měl na mysli, že nezjistil žádné viditelné poškození, prasklinu ani tekoucí olej. Neví, jestli viděl před pískováním tu nástavbu se zvedat a skládat. Když zkoušeli funkčnost po pískování, tak zjistili, že kolem pístních tyčí teče olej. Poškození v důsledku pískování poznal podle toho, že pochromování povrchu těch pístnic bylo celé pryč. Na nástavbě bylo celkem 5 pístnic a všechny bylo nutné opravit.

41. Při místním šetření dne 17. 1. 2020 v sídle žalované bylo provedeno za účasti právních zástupců účastníků, žalobce, statutárního zástupce žalované a soudního znalce [celé jméno znalce] pokusné tryskání srovnávacích pístních tyčí, a to zaměstnancem žalované. Výsledkem bylo poškození chromovaného povrchu pístních tyčí, tzv. stržení lesku a vytvoření drobných trhlin v povrchu pístních tyčí.

42. Z dodatku znaleckého posudku [číslo] [anonymizováno] – [rok] vyplývá, že rozdíl v hodnotě samostatné odtahové plošinové nástavby zn. [příjmení] 14 před a po„ opravě“ (tryskáním plošinové nástavby) a jejího poškození hydraulických pístnic abrazivním tryskáním (pískováním) vyžadující opravu, resp. výměnu poškozených dílů činí 89 000 Kč bez DPH.

43. Z II. dodatku znaleckého posudku [číslo] [anonymizováno] – [rok] vyplývá, že i přes jemný abrazivní písek a nižší provozní tlak tryskání bylo při zkušebním tryskání dovozeno strukturálně i vizuálně totožného nebo blízce totožného stavu na povrchu zkušebních vzorků pístních tyčí hydraulických pístnic a sice zmatnění a celopovrchové abrazivní narušení a poškození charakteru nepravidelných„ bodových“ otlaků a kráterkových prohlubní jako posuzované pístní tyče hydraulických pístnic nástavby žalobce. Povrchově matné abrazivně celoplošně poškozené povrchy byly jednoznačně poškozeny následkem abrazivního tryskání povrchu plošinové nástavby. Z technického hlediska je podle znalce nade vší pochybnost jednoznačně zřejmé, že k poškození povrchu pístních tyčí došlo mechanickým způsobem a sice plošným tryskáním povrchů tyčí abrazivem. Příčinný charakter poškození pístních tyčí byl způsoben nezakrytím dílů a součástí nástavby, které měly být při tryskání zhotovitelem prací jednoznačně chráněny zakrytím, což prokazatelně učiněno nebylo.

44. Z doplňující výpovědi soudního znalce [celé jméno znalce] vyplývá, že nebyla zjištěna katalogová cena nástavby, neboť tato se již nevyrábí, a proto určil její výchozí cenu porovnáním, a to ve výši 900 000 Kč bez DPH za nově vyrobenou nástavbu srovnatelných parametrů. Znalec poukázal na to, že žalovaná nezaznamenala špatný stav nástavby v zakázkovém listu. Na nástavbě nezjistil žádné znaky zkorodování ani zdeformování. Ocenění nástavby provedl na nejspodnější možné hranici 20 % redukované technické hodnoty. K ocenění na hranici 10 % neshledal důvod, neboť nástavba byla opravitelná, neměla hodnotu jen v ceně náhradních dílů a ani nebyla určena do šrotu. Pokud stanovil hodnotu předpokládanou hodnotu nástavby na 200 000 Kč bez DPH, tak jednak bylo pro něj vodítkem 20 THRW, které stanovil při spodní hranici, ale hlavně se držel toho, jak byla zjištěna na základě konzultací se zástupcem firmy [příjmení]. Takto stanovená předpokládaná hodnota nástavby není úplně přesná na korunu, může být plus minus třeba 190 000 Kč, ale také 220 000 Kč. Pokud by pístnice byly řádně zabaleny, tak se nemohlo stát, že by byly pístní tyče poškozeny pískováním.

45. Na základě provedeného dokazování zjistil následující skutkový stav: Žalobce s žalovanou uzavřel smlouvu o dílo, jejímž předmětem bylo tryskání a lakování plošinové odtahové nástavby zn. [příjmení] určené pro vozidlo žalobce zn. [anonymizováno]. Zaměstnanec žalované při pískování nedostatečně zakryl vysunuté pístní tyče hydraulického zařízení nástavby, v důsledku čehož došlo k poškození jejich chromovaného povrchu, tzv. stržení lesku a vytvoření pórovitého povrchu, a to v místech, ve kterých se pístní tyče zasouvají do pístních válců, čímž se narušila těsnost a docházelo k úniku hydraulického oleje při používání nástavby. Jako nejekonomičtější způsob opravy poškození byla zvolena a provedena výměna takto poškozených dílů. [právnická osoba] jako smluvní partner žalované odmítla plnit pojistné, a to s odkazem na znalecký posudek zpracovaný Ing. [jméno] [příjmení]. Žalobce posléze vyzval žalovanou k úhradě škody, a to částky 102 875 Kč bez DPH odpovídající nákladům vynaložených na opravu poškozených pístnic. Předžalobní upomínka ze dne 14. 6. 2018 byla žalované doručena téhož dne, od následujícího dne 15. 6. 2018 je tak žalovaná v prodlení s plněním peněžité náhrady škody. V rámci žaloby pak žalobce uplatnil také nárok na úhradu nákladů souvisejících s uplatněním vzniklé škody, a to částek 9 782 Kč, 4 533 Kč a 3 678 Kč, vynaložených na znaleckou činnost poskytnutou znalcem [celé jméno znalce] před zahájením tohoto řízení.

46. Soud se neztotožnil se znaleckým posudkem a výpovědí znalce [příjmení] [jméno] [příjmení], neboť jeho závěry ve světle znaleckého posudku a výpovědi znalce [celé jméno znalce] neobstojí, a to zejména s ohledem na výsledek místního šetření provedeného za účelem zkušebního tryskání srovnávacích pístních tyčí, které spolu s dodatkem znaleckého posudku zpracovaného znalcem [celé jméno znalce] prokázaly, že závěry znalce [příjmení] [příjmení] o pískování jako vyloučené příčině poškození povrchu předmětných pístních tyčí na nástavbě žalobce nejsou správné. Znalec [celé jméno znalce] přesvědčivým způsobem a logicky své závěry ve svých výpovědích zdůvodnil, a proto soud z jeho odborných zjištění při rozhodnutí vycházel. Ostatně sama žalovaná ve svém písemném vyjádření pro pojišťovnu připustila, že pískování mohlo být příčinou poškození pístních tyčí, přičemž tuto možnou příčinu poškození nevyloučili ve svých svědeckých výpovědích ani zaměstnanci žalované.

47. Žalobce tedy tím, že po poučení o zákonné koncentraci řízení a po upozornění a výzvě ze strany soudu podle ustanovení § 118a odst. 3 o.s.ř., provedeném při jednání dne 17. 10. 2019 navrhl doplnit dokazování, na základě kterého bylo bez pochybností zjištěno, že tvrdostně chromovaný povrch pístnic lze pískováním tryskacím zařízením žalované v prostorách jeho sídla poškodit tak, že jejich povrch poté vykazoval obdobné stopy poškození, jaké jsou patrné na fotografiích ve znaleckém posudku [celé jméno znalce], kterými dokumentoval poškození pístnic v důsledku tryskání, splnil svoji procesní povinnost a unesl břemeno důkazní o svém tvrzení ohledně příčiny poškození předmětných pístnic právě v důsledku pískování. Na základě další výzvy podle ust. § 118a odst. 1, 3 o.s.ř. učiněné při tomto jednání pak žalobce doplnil svá tvrzení v tom směru, že žalovaná poškodila pístnice v důsledku jednání, které nebylo předmětem uzavřené smlouvy o dílo, tedy nikoliv v důsledku do té doby žalobcem tvrzeného a prokazovaného vadného plnění. Z výše uvedeného je zřejmé, že předpoklady pro vznik odpovědnosti žalované za takto způsobenou škodu byly naplněny, neboť bylo prokázáno, že jedinou příčinou poškození nástavby bylo právě nedbalé jednání zaměstnance žalované při zakrývání chromovaných částí pístních tyčí před tryskáním, tak vzniklá škoda ve výši 89 000 Kč bez DPH odpovídající rozdílu v hodnotě odtahové plošiny nástavby před a po provedeném pískování, přičemž mezi touto příčinou a uvedeným následkem je dána příčinná souvislost. Zavinění ve formě nedbalosti je zákonem předpokládáno, přičemž žalovaná netvrdila, že by učinila vše, aby vzniku škody bylo zabráněno, naopak bylo zjištěno, že ke vzniku škody došlo nedbalým jednáním zaměstnance žalované. Související náklady vynaložené žalobcem před zahájením tohoto řízení na znaleckou činnost lze rovněž pokládat za součást takto vzniklé škody, neboť žalovaná i vedlejší účastník odmítli nárok žalobce uznat jako oprávněný a vzniklou škodu mu byť i jen částečně nahradit, ačkoliv provedenými důkazy bylo zjištěno, že žalobce se náhrady škody domáhal důvodně a po právu. Jak vyplývá z výpovědi znalce [celé jméno znalce] učiněné při posledním jednání, vzniklou škodu na nástavbě nelze s ohledem na to, že tato se již nevyrábí, určit zcela přesně, a proto byla znalcem stanovena při spodní hranici. Pokud tedy žalovaná namítala, že předchozí znalecké posudky zpracované jmenovaným znalcem za účelem posouzení objektivních nákladů na opravu nástavby či později na zjištění rozdílu v hodnotě vozidla [značka automobilu] před a po provedené opravě nástavby nebyly účelné, nelze s takovou námitkou souhlasit, neboť jak znalec ve výpovědi uvedl, hodnota nástavby mohla být určena v rozpětí 190 000 Kč až 220 000 Kč bez DPH, a proto ani výši vzniklé škody poškozením pístních tyčí nebylo možné určit zcela přesně, přičemž účelem institutu náhrady škody je uvedení poškozené věci do předešlého stavu, resp. separace nákladů na takové uvedení v předešlý stav žalobcem vynaložených. Výše škody, ke které znalec dospěl na základě předchozích posudků, nijak nevybočuje z rozpětí hodnoty nástavby, o kterém znalec vypovídal dne 4. 6. 2020. Za předpokladu, že by žalovaná či vedlejší účastník skutečně projevily vůli způsobenou škodu žalobci nahradit, tak bylo možné učinit i na podkladě předchozích znaleckých posudků, nicméně soud s ohledem na námitku žalované přistoupil k zadání upřesňujícího znaleckého posudku zaměřeného právě na zjištění poklesu hodnoty odtahové nástavby jako samostatné věci. Ačkoliv bylo zjištěno, že kupní smlouva předložená žalobcem o koupi nástavby je fiktivní, na zjištěný skutkový stav právně významný pro posouzení nároku žalobce na náhradu škody to nemá žádný vliv, a to obdobně jako okolnost, za jakou částku žalobce nástavbu nabyl, za jakou částku ji později případně prodal a za jakých okolností před tím zajistil její schválení a uvedení do provozu jako součásti vozidla [značka automobilu].

48. Po právní stránce soud věc posoudil podle ustanovení § 2924 o.z., podle kterého kdo provozuje závod nebo jiné zařízení sloužící k výdělečné činnosti, nahradí škodu vzniklou z provozu, ať již byla způsobena vlastní provozní činností, věcí při ní použitou nebo vlivem činnosti na okolí. Povinnosti se zprostí, prokáže-li, že vynaložil veškerou péči, kterou lze rozumně požadovat, aby ke škodě nedošlo. Rozsah náhrady škody vyplývá z ustanovení § 2952 o.z., podle kterého se hradí skutečná škoda, a to, co poškozenému ušlo (ušlý zisk). Záleží-li skutečná škoda ve vzniku dluhu, má poškozený právo, aby ho škůdce dluhu zprostil nebo mu vyskytl náhradu. Nárok žalobce na přiznání zákonného úroku z prodlení vyplývá z ustanovení § 1970 o.z. ve spojení s ustanovením § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., v platném znění. Námitku promlčení nároku žalobce vznesenou žalovanou soud posoudil podle ustanovení § 647 o.z., podle kterého v případě uzavření dohody o mimosoudním jednání věřitele a dlužníka o právu nebo o okolnosti, která právo zakládá, počne promlčecí lhůta plynout poté, co věřitel nebo dlužník výslovně odmítne v takovém jednání pokračovat; počala-li promlčecí lhůta plynout již dříve, po dobu jednání neběží.

49. Soud se neztotožnil s námitkou promlčení nároku žalobce vznesenou žalovanou, neboť dospěl k závěru, že mezi účastníky byla uzavřena dohoda o mimosoudním jednání, a to právě o pískování jako možné příčině poškození pístních tyčí na nástavbě žalobce. Bylo prokázáno, že žalovaná dříve svoji případnou možnou odpovědnost uznala a odkázala žalobce na vedlejšího účastníka, se kterým měla pro ten případ sjednáno pojištění. Dne 2. 5. 2016 žalovaná oznámila vedlejšímu účastníku pojistnou událost a teprve dne 22. 12. 2016 vedlejší účastník oznámil své zamítavé stanovisko, přičemž [právnická osoba] potvrdila své zamítavé stanovisko dne 16. 5. 2018. Žaloba byla soudu doručena dne 31. 5. 2019, a proto je zřejmé, že nemohlo dojít k promlčení nároku žalobce.

50. Vzhledem k tomu, že po provedeném dokazování soud shledal nárok žalobce důvodným co do celkové částky ve výši 106 993 Kč, z toho 89 000 Kč odpovídající rozdílu v hodnotě samotné odtahové plošinové nástavby značky [příjmení] 14 před a po opravě (tryskáním plošinové nástavby) a jejího poškození hydraulických pístnic abrazivním tryskáním (pískováním) vyžadující opravu, respektive výměnu poškozených dílů (bez DPH), 9 782 Kč vynaložených na znaleckou činnost znalce [celé jméno znalce] na základě faktury č. 2019, částky 4 533 Kč vynaložených rovněž na znaleckou činnost jmenovaného znalce na základě faktury č. 2017 a částky ve výši 3 678 Kč vynaložených stejným způsobem na základě faktury [číslo] žalobě v tomto rozsahu vyhověl, a to rovněž co do zákonného úroku z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 89 000 Kč za období od 15. 6. 2018 do zaplacení.

51. Ve zbývajícím rozsahu do celkově žalované částky 120 868 spolu s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 102 875 Kč za období od 15. 6. 2018 do zaplacení soud žalobu zamítl, neboť v tomto rozsahu shledal nárok žalobce nedůvodným.

52. Návrhy žalované a vedlejšího účastníka na provedení dalších důkazů byly pro nadbytečnost zamítnuty, neboť provedené dokazování skýtalo dostatečný podklad pro rozhodnutí ve věci.

53. Výrok o náhradě nákladů tohoto řízení je pak odůvodněn ustanovením § 142 odst. 3 o.s.ř. ve spojení s ustanovením § 142a odst. 1 o.s.ř., neboť i když měl žalobce ve věci úspěch jen částečný, přiznal mu soud plnou náhradu nákladů řízení, když měl neúspěch v poměrně nepatrné části a rozhodnutí o výši plnění záviselo na znaleckém posudku (viz např. nález ÚS ČR sp. zn. II. ÚS 793/12). Žalobci tak bylo vůči žalované přiznáno právo na náhradu nákladů tohoto řízení, a to ve výši zaplaceného soudního poplatku v částce 6 044 Kč, dále ve výši odměny za právní zastoupení advokátem podle ustanovení § 7 bodu 5 vyhlášky č. 177/1996 Sb., v platném znění, po 5 380 Kč za 1 úkon právní služby, celkem ve výši 53 800 Kč za 10 úkonů právní služby (příprava a převzetí zastoupení, sepis předžalobní upomínky, sepis žaloby, sepis doplnění tvrzení a označení důkazů na výzvu soudu, účast na jednání soudu dne 17. 10. 2019 přesahující 2 hodiny, účast na jednání soudu dne 2. 12. 2019, účast na místním šetření dne 17. 1. 2020 a účast na jednání dne 4. 6. 2020 v délce přesahující 2 hodiny), dále paušální náhrady hotových výdajů podle ustanovení § 13 odst. 3 o.s.ř. po 300 Kč za 1 úkon, celkem ve výši 3 000 Kč za 10 úkonů právní služby, dále záloh na opatření důkazů znaleckými posudky a výpověďmi znalců v celkové výši 13 000 Kč, podle ustanovení § 137 odst. 3 o.s.ř. bylo z určené odměny a náhrady hotových výdajů přiznáno žalobci vůči žalované 21 % DPH, celkem tak bylo žalobci vůči žalované přiznáno na náhradě nákladů tohoto řízení 87 772 Kč včetně zaplaceného soudního poplatku, záloh na provedení důkazů a 21 % DPH. Podle ustanovení § 149 odst. 1 o.s.ř. bylo žalované uloženo zaplatit náhradu nákladů řízení k rukám právního zástupce žalobce.

54. Výrok o náhradě nákladů tohoto řízení vůči státu je odůvodněn ustanovením § 148 odst. 1 o.s.ř., neboť to byl žalobce, kdo byl v převážné míře ve věci úspěšný, když rozhodnutí o výši plnění záviselo na znaleckém posudku. Stát zaplatil na nákladech řízení za opatření znaleckých posudků celkem částku 38 408,32 Kč, resp. náklady na znalecké posudky opatřené soudem včetně nákladů na výpovědi znalců při jednání činily celkem 51 408,32 Kč, avšak žalobce složil zálohy na opatření znaleckých posudků celkem ve výši 13 000 Kč. Vzhledem k tomu bylo žalované uloženo zaplatit uvedenou částku na účet Okresního soudu v Českých Budějovicích.

55. Lhůta k plnění byla určena v souladu s ustanovením § 160 odst. 1 o.s.ř.

Citovaná rozhodnutí (1)

Tento rozsudek je citován v (0)

Doposud nikdo necituje.