28 C 15/2024 - 353
Citované zákony (29)
- Občanský soudní řád, 99/1963 Sb. — § 120 odst. 1 § 120 odst. 3 § 129 odst. 1 § 131 § 132 § 142 odst. 1 § 149 odst. 1 § 267a § 267a odst. 1 § 337h
- Vyhláška Ministerstva spravedlnosti o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif), 177/1996 Sb. — § 11 odst. 1 § 13 § 14
- o advokacii, 85/1996 Sb. — § 16 § 16 odst. 1 § 24 § 24 odst. 1
- o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon), 182/2006 Sb. — § 174 odst. 3 § 217 § 217 odst. 1 § 217 odst. 2 § 222 § 222 odst. 1 § 225 § 226 § 226 odst. 1 § 229 § 229 odst. 1
- občanský zákoník, 89/2012 Sb. — § 2044
Rubrum
Obvodní soud pro Prahu 5 rozhodl předsedkyní senátu Mgr. Šárkou Malíkovou Petříčkovou jako samosoudkyní ve věci žalobkyně: [Jméno žalobkyně]., IČO [IČO žalobkyně] sídlem [Adresa žalobkyně] zastoupená advokátkou [Jméno advokátky] sídlem [Adresa advokátky] proti žalovanému: [Jméno žalovaného A], IČO [IČO žalovaného A] sídlem [Adresa žalovaného A] zastoupený advokátem [Jméno advokáta A] sídlem [Adresa advokáta A] za účasti vedlejšího účastníka na straně žalovaného [Jméno žalovaného B]., IČO [IČO žalovaného B] sídlem [Adresa žalovaného B] zastoupená advokátem [Jméno advokáta B] sídlem [Adresa advokáta B] o zaplacení 957 831,73 Kč s příslušenstvím takto:
Výrok
I. Žaloba, aby bylo žalovanému uloženo zaplatit žalobkyni částku ve výši 957 831,73 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z této částky od 21. 3. 2023 do zaplacení, se zamítá.
II. Žalobkyně je povinna zaplatit žalovanému na náhradě nákladů řízení k rukám právního zástupce žalovaného částku ve výši 81 160 Kč, do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
III. Žalobkyně je povinna zaplatit vedlejšímu účastníkovi na straně žalovaného na náhradě nákladů řízení k rukám jeho právního zástupce částku 82 005 Kč, do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
Odůvodnění
1. Žalobkyně se žalobou podanou ke zdejšímu soudu dne 25.1. 2024 domáhala po žalovaném zaplacení částky ve výši 957 831,73 Kč s příslušenstvím. K odůvodnění žaloby uvedla, že se žalovaným jako osobou poskytující služby dle zákona č. 85/1996 Sb., o advokacii, uzavřela smlouvu o poskytování právních služeb, na základě které následně dne 7.10. 2016 vystavila žalovanému písemné potvrzení o udělené plné moci k právnímu zastupování ve věci podání přihlášky pohledávky do insolvenčního řízení vedeného Krajským soudem v Českých Budějovicích pod sp. zn. KSCB 28 INS [č. účtu] za dlužnicí (úpadcem) [právnická osoba], a k zastupování žalobkyně jako zmocnitele před soudy všech stupňů. Dne 11. 10. 2016 žalovaný k pokynu žalobkyně podal přihlášku pohledávek do insolvenčního řízení dlužnice. V rámci přihlášky měly být uplatněny všechny pohledávky žalobkyně za dlužnicí, včetně všech zajišťovacích institutů, které k těmto pohledávkám mohly být uplatněny. Pohledávky za dlužnicí byly (vedle jiného) zajištěny zajišťovacím převodem práva k movitým věcem; konkrétně se jednalo o Harvestor John Deer 1070D ECO III, VIN [Anonymizováno]; vozidlo Volkswagen Transporter, SPZ [SPZ]; vozidlo Ford Transit, SPZ [SPZ]; vozík Agados, SPZ [SPZ]; vozík Agados, SPZ [SPZ]; vozidlo Volkswagen Transporter, SPZ [SPZ] (vše dále jen „Věci“). Věci byly zpeněženy v rámci exekučního řízení vedeného proti dlužnici [tituly před jménem] [jméno FO], Exekutorským úřadem Karlovy Vary, pod sp. zn. 181 EX 8127/15. Plnění z dražby soudní exekutor poskytl k rukám insolvenčního správce do majetkové podstaty dlužnice. V rámci insolvenčního řízení však insolvenční správce výtěžek nevyplatil žalobkyni, ale rozdělil jej mezi všechny nezajištěné věřitele. Žalovaný totiž v rámci zastupování žalobkyně v insolvenčním řízení dlužnice nenavrhl vynětí věcí z majetkové podstaty dlužnice, resp. vynětí výtěžku z dražebního prodeje věcí a jeho vydání žalobkyni jakožto zajištěnému věřiteli. Žalovaná tak nejenže nebyla uspokojena privilegovaně jako věřitel uplatňující zajištění k věcem, ale navíc nebyla ani uspokojována jako výlučný oprávněný z výtěžku prodeje věcí. Žalované tak vznikla škoda ve výši 957 831,73 Kč, k níž došla tak, že věci byly zpeněženy za částku ve výši 1 749 586,77 Kč, částka určená k rozdělení mezi nezajištěné věřitele k rozvrhu dle usnesení Krajského soudu v Českých Budějovicích ze dne 20. 7. 2022, č.j. KSCB [spisová značka]-B-129, činila 1 357 848,28 Kč, žalovaná z ní obdržela částku ve výši 791 755,04 Kč, o níž je třeba plnění, které by jinak náleželo zajištěnému věřiteli, snížit. Dle názoru žalobkyně žalovaný nepostupoval tak, aby byly řádným způsobem chráněny a prosazovány oprávněné zájmy žalobkyně, když jí právním poradenstvím poskytovaným žalovaným ve věci podání přihlášky, respektive jeho opomenutím, vznikla škoda ve výši 957 831,73 Kč. Žalovaný nepostupoval v souladu s povinnostmi advokáta a nenavrhl vynětí věcí z majetkové podstaty dlužnice, respektive vynětí výtěžku z dražebního prodeje, a jeho následné vydání žalobkyni jakožto zajištěnému věřiteli dlužnice, v důsledku čehož nebyl výtěžek z dražebního prodeje vydán jako celek žalobkyni a uspokojení žalobkyně na jejích nárocích se tak fakticky snížilo o 957 831,73 Kč. Mezi nesprávným postupem žalovaného a zmíněným snížením majetkového uspokojení žalobkyně bez dalšího existuje kauzální nexus. Jako advokátovi a odborníkovi v oboru insolvenčního práva přitom muselo být žalovanému známo, že žalobkyně nebude uspokojována přednostně jako zajištěný věřitel uplatňující zajištění k věcem, ale v rámci poměrného uspokojení jejích pohledávek spolu s ostatními věřiteli dlužnice v probíhajícím insolvenčním řízení. Nelze mít za to, že by se na vzniku uvedené škody, jakkoliv podílely pokyny žalobkyně nebo že by zde byly okolnosti nezávislé na vůli žalovaného, které by jej liberovaly. Žalobkyně vyzvala žalovaného k poskytnutí dobrovolného odškodnění jí uplatněného nároku předžalobní výzvou, avšak žalovaný vznesený nárok neuznal a žalobkyni do dnešního dne neposkytl ničeho.
2. Žalobkyně pochybení žalovaného spatřuje v tom, že sice žádný právní předpis žalovanému nepřikazoval dát správci konkurzní podstaty nebo soudu konkrétní podnět, ale žalovaný, jako odborník, při řádném plnění povinností advokáta, měl činit ve prospěch klienta všechny dostupné právní kroky, a to v době, kdy došlo ke zveřejnění soupisu majetkové podstaty dlužníka. Žalovaný měl konat, podat podnět správci konkurzní podstaty k vynětí finančních prostředků vyplývajících ze zpeněžení, nebo eventuálně podat návrh v režimu ustanovení § 217 IZ, a to kdykoliv, až do doby, než nabylo právní moci rozvrhové usnesení, případně zvolit jiné i méně formální způsoby hájení zájmů klienta. Pochybení žalovaného dle žalobkyně lze spatřovat i v nedostatečné komunikaci se žalobkyní, a to v průběhu trvání konkurzního řízení. Žalovaný podle žalobkyně pochybil tím, že nechránil ani neprosazoval práva a oprávněné zájmy žalobkyně, nevyužil všechny zákonné prostředky a v jejich rámci neuplatnil vše žalobkyni prospěšné a zůstal zcela pasivní.
3. Žalobkyně se tak podanou žalobou domáhala po žalovaném zaplacení částky ve výši 957 831,73 Kč s příslušenstvím.
4. Žalovaný nárok žalobkyně neuznával. Ve vyjádření ze dne 14.3.2024 uvedl, že nesporuje, že se žalobkyní uzavřel dne 7. 1. 2014 Smlouvu o poskytování právní pomoci, na jejímž základě zastupoval na základě udělené plné moci ze dne 7. 10. 2016 žalobkyni v rámci insolvenčního řízení dlužnice [právnická osoba], vedeného u Krajského soudu v Českých Budějovicích pod sp. zn. KSCB [spisová značka]. Samotné insolvenční řízení dlužnice bylo zahájeno na základě věřitelského insolvenčního návrhu dne 28. 4. 2016. Insolvenční soud vyzval dlužnici usnesením č. j. KSCB [spisová značka]-A-4 ze dne 3. 5. 2016, aby ve stanovené lhůtě předložila seznam svého majetku, seznam závazků atd. Na výzvu dlužnice nijak nereagovala, insolvenčnímu návrhu se nijak nebránila, a proto insolvenční soud usnesením č. j. KSCB [spisová značka]-A-10 ze dne 11. 8. 2016 zjistil úpadek dlužnice. Žalovaný do uvedeného insolvenčního řízení přihlásil přihláškou pohledávek ze dne 10. 10. 2016 celkem 11 pohledávek žalobkyně v celkové výši 17 348 888,08 Kč, přičemž všechny pohledávky byly přihlášeny jako zajištěné. Dílčí pohledávky č. 7 až č. 11 vzniklé z titulu úvěrové smlouvy č. 385/2015 ze dne 2. 4. 2015 byly přihlášené jako zajištěné nejen majetkem dlužníka, přičemž jako majetek tvořící předmět zajištění byly v přihlášce pohledávky označeny u uvedených dílčích pohledávek mj. i žalobkyně označené movité věci v žalobě, tj. harvestor John Deere 1070D ECO III (VIN: [Anonymizováno]), vozidlo Volkswagen Transporter (VIN: [VIN kód], RZ: [SPZ]), vozidlo Ford Transit (VIN: [VIN kód], RZ: [SPZ]), nákladní přívěs Agados (VIN: [VIN kód], RZ: [SPZ]), nákladní přívěs Agados (VIN: [VIN kód], RZ: [SPZ]) a vozidlo Volkswagen Transporter (VIN: [VIN kód], RZ: [SPZ]). Jako důvod vzniku zajištění k uvedeným movitým věcem žalovaný do přihlášky pohledávek uvedl: „Sada uzavřených smluv o zajišťovacím převodu práva k jednotlivým movitým věcem vztahující se k ÚS 385 ze dne 2. 4. 2015 uzavřených mezi úpadcem a Původním věřitelem (dále jako „SZPP 385“), přičemž zajištění přešlo na Postupníka uzavřením SPP 385. Ačkoliv se dle názoru Věřitele stalo, vzhledem k porušení smluvních ujednání ze strany úpadce a Zesplatnění 385, toto zajištění zajištěním nepodmíněným ve smyslu § 2044 OZ a to dle článku 5.2.1 jednotlivých smluv, tedy výlučným vlastníkem specifikovaných movitých věcí se stal Původní věřitel, resp. Věřitel, z důvodu opatrnosti tímto Věřitel přihlašuje svou pohledávku v této přihlášce jako zajištěnou majetkem dlužníka pro případ, že by z nyní nepředvídatelných důvodům měl insolvenční správce movité věci zahrnout do majetkové podstaty“. Je tak zřejmé, že žalovaný v přihlášce pohledávek řádně uvedl důvod a okamžik vzniku zajištění a majetek tvořící předmět zajištění přihlášených pohledávek ve smyslu § 174 odst. 3 zák. č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (dále jen „i. z.“). V rámci insolvenčního řízení předložil insolvenční správce [právnická osoba]. zprávu o činnosti insolvenčního správce, zprávu o hospodářské situaci dlužníka ze dne 17. 10. 2016, ve které mj. ke stavu majetkové podstaty dlužníka uvedl, že dlužník poskytl součinnost pouze v omezené míře s tím, že účetnictví nebylo za rok 2015 vedeno a že byl vyzván PČR ze dne 23. 9. 2016 k vydání účetnictví v souvislosti s vedeným trestním řízením. Dále insolvenční správce konstatoval, že do majetkové podstaty náleží soubor movitých věcí úpadce (dopravní a těžební technika), když k tomuto majetku uplatnili právo na zajištění věřitelé [právnická osoba] a [právnická osoba]. Přihlášené pohledávky žalobkyně byly na přezkumném jednání konaném v rámci insolvenčního řízení dlužníka zjištěny jako zajištěné v plné výši, avšak ze seznamu přihlášených pohledávek (resp. jednotlivých přezkumných listů) se podává, že tam uvedený důvod a způsob zajištění nekoresponduje s důvodem a způsobem zajištění uvedeným v přihlášce pohledávky žalobkyně, přesto insolvenční správce k pohledávkám přijal stanovisko, že nepopírá pravost, výši ani pořadí přihlášených pohledávek. Žalovaný je toho názoru, že insolvenční soud jako jediný oprávněný subjekt nepostupoval v souladu s § 10 písm. a) i. z., když mohl a měl využít své dohlédací činnosti a vyzvat insolvenčního správce k odstranění nesouladu mezi přihláškou pohledávek a seznamem přihlášených pohledávek. Přihlášenému věřiteli takové oprávnění insolvenční zákon nesvěřuje. Po celou dobu insolvenčního řízení dlužnice nebyly v soupisu majetkové podstaty nijak konkretizovány finanční prostředky pojaté do soupisu majetkové podstaty ve výši 1 551 123,07 Kč. V každém jednotlivém soupisu majetkové podstaty u nich byl zapsán toliko důvod jejich zapsání, a sice vlastnické právo dlužníka. Žalobkyně klade žalovanému za vinu, že během insolvenčního řízení nenavrhl vynětí dotčených věcí z majetkové podstaty dlužnice a jeho následné vydání žalobkyni jakožto zajištěnému věřiteli dlužnice, z čehož žalobkyně usuzuje, že žalovaný způsobil žalobkyni škodu ve výši 957 831,73 Kč. Žalovaný se domnívá, že z důvodů výše uvedených nemohl navrhovat vyloučení dotčených movitých věcí a jeho vydání žalobkyni jakožto zajištěnému věřiteli, když takové věci nebyly pojaty do soupisu majetkové podstaty a žalobce nebyl vyzván k podání vylučovací žaloby podle § 225 i. z. V exekučním řízení vedeném pod sp. zn. 181 EXE 8127/15 soudním exekutorem Mgr. [jméno FO] sice došlo k vydražení dotčených věcí a na základě rozvrhového usnesení soudního exekutora č.j. 181 EXE 8127/15-255 ze dne 26. 1. 2016 měl být vydán právnímu předchůdci žalobkyně výtěžek ve výši 1 406 006,18 Kč, dlužnice podala proti zmíněnému usnesení odvolání, které však odvolací soud posoudil jako námitku co do pravosti přihlášené pohledávky žalobkyně a v takovém případě bylo potřeba vyzvat dlužnici, aby podala tzv. odporovou žalobu podle § 267a odst. 1 o.s.ř. a odvolací soud usnesení soudního exekutora zrušil. Rozvrhové usnesení soudního exekutora nikdy nenabylo právní moci, protože dlužnice odporovou žalobu podala dne 8. 4. 2016 a jak je již výše uvedeno, insolvenční řízení bylo zahájeno již 28. 4. 2016. V exekučním řízení tak nikdy nebylo pravomocně rozhodnuto o rozvržení vymožené částky mezi oprávněné věřitele. Z procesní opatrnosti pak žalovaný uvedl, že i kdyby byl vydán výtěžek z dražebního prodeje do insolvenčního řízení dlužnice, pak by činil částku v již uvedené výši 1 406 006,18 Kč. Je tak patrné, že žalobkyní tvrzená domnělá škoda je vyčíslená v nesprávné výši, když vycházela z nesprávného základu a rovněž nereflektovala další rozvrhové usnesení insolvenčního soudu č. j. KSCB [spisová značka]-B-143 ze dne 13. 3. 2023, na jehož základě žalobkyně obdržela ještě částku ve výši 88 179,78 Kč. Hypotetický nárok žalobkyně by tak byl maximálně ve výši 526 071,36 Kč. Žalovaný má za to, že zastupoval žalobkyni řádně a neporušil žádnou mu uloženou povinnost.
5. Žalovaný dále namítal, že soupis majetkové podstaty byl zveřejněn v insolvenčním rejstříku dne 4. 8.2017 a pokud žalobkyně tvrdí, že žalovaný měl podat pokyn (podnět) návrh k vyloučení těchto finančních prostředků z majetkové podstaty, je třeba nahlížet na zveřejnění soupisu jako na počátek lhůty k učinění takového návrhu, byť povinnost jej provést žalovaný sporuje, vznesl žalovaný námitku promlčení nároku žalobkyně. Žádný právní předpis neukládal žalovanému podání podnětu insolvenčnímu správci či soudu, neboť o případném vyloučení věcí z majetkové podstaty dle § 217 odst. 2 i. z. rozhoduje výhradně insolvenční správce. Pokud žalobkyně spatřuje pochybení žalovaného v nedostatečné komunikaci žalovaného se žalobkyní, když podle žalobkyně se žalovaný v rámci insolvenčního řízení omezil jen na podání přihlášky, žalovaný namítal, že zastupoval žalobkyni v předmětném insolvenčním řízení rovněž na přezkumném jednání a první schůzi věřitelů, kdy byla žalobkyně zvolena zástupcem věřitelů, v této pozici byla zastoupena žalovaným. Žalovaný nejenže podal přihlášku pohledávek, ale také dále aktivně zastupoval žalobkyni v insolvenčním řízení jako zástupce věřitelů. Žalobkyně byla přitom žalovaným informována o důležitých skutečnostech, jež pravidelně vyvstaly v insolvenčním řízení, a činil všechna potřební právní jednání, ke kterým dostal od žalobkyně pokyn.
6. Ze všech shora uvedených důvodů navrhl žalovaný zamítnutí žaloby.
7. Vedlejší účastník na straně žalovaného, který vstoupil do řízení podáním ze dne 14.3.2024, rovněž nároky uplatněné žalobkyní vůči žalovanému neuznával, a to ani z části. Podle jeho přesvědčení žalovaný žalobkyni ničeho nedluží a žaloba proto není po právu. Odpovědnost advokáta je objektivní odpovědností a je založena na současném splnění tří předpokladů, porušením povinnosti při výkonu advokacie jako příčina vzniku újmy, samotný vznik újmy a příčinná souvislost mezi porušením povinnosti a vznikem újmy. Důkazní břemeno pro prokázání všech tří znaků nese poškozený, žalobkyně by měla prokázat, že žalovaný porušil svoji povinnost advokáta vůči klientovi a v důsledku porušení této povinnosti nebyla žalobkyně v původním řízení úspěšná. Žaloby nemůže být důvodná co do částky 88 179,78 Kč, neboť nad rámec částky žalobou zohledněné ve výši 791 755,04 Kč, kterou žalobkyně obdržela podle usnesení Krajského soudu v Českých Budějovicích ze dne 20. 7. 2022, č. j. KSCB [spisová značka]-B-129, obdržela žalobkyně z insolvenčního řízení i částku 88 179,78 Kč, a to podle usnesení Krajského soudu v Českých Budějovicích ze dne 13. 3. 2023, č. j. KSCB [spisová značka]-B-143, když tato částka žalobou nebyla zohledněna. Dle vedlejšího účastníka žalovaný neporušil svoji povinnost advokáta vůči klientovi. Žalovaný neobdržel žádnou informaci o tom, že by snad plnění vymožené v rámci exekučního řízení vedeného [tituly před jménem] [jméno FO], soudním exekutorem Exekutorský úřad Karlovy Vary, pod sp. zn. [spisová značka], bylo exekutorem poukázáno do majetkové podstaty v insolvenčním řízení úpadce, dlužnice, vedeného Krajským soudem v Českých Budějovicích pod sp. zn. KSCB [spisová značka]. Pokud žalovaný tuto informaci neobdržel a tato informace nevyplývá ani z informací zveřejněných v rámci insolvenčního rejstříku, je logické, že žalovaný nemohl podat případný návrh na vyškrtnutí odpovídající částky z majetkové podstaty úpadce. U Okresního soudu v Písku pak navíc v řízení 12 C 90/2016 probíhalo až do 14. 8. 2023 řízení o odporové žalobě úpadce podle § 267a o. s. ř. Pokud žalobkyně k důkazu navrhuje usnesení soudního exekutora ze dne 26. 1. 2026, č. j. 181 EX 8127/15-255, je třeba podotknout, že toto usnesení bylo zrušeno usnesením Krajského soudu v Českých Budějovicích ze dne 23. 2. 2016, č. j. 24 Co 414/2016, aby následně úpadce brojil proti pohledávce žalobkyně právě odporovou žalobou podanou k Okresnímu soudu v Písku.
8. Pokud předmětná částka nebyla insolvenčním správcem vydána žalobkyni jako zajištěné věřitelce, mohlo by se jednat o porušení zákonné povinnosti insolvenčního správce, na kterou ostatně sama žalobkyně výslovně poukazuje. Insolvenční zákon však nestanovuje, že předmětná povinnost insolvenčního správce je vázána na návrh či podnět věřitele, insolvenční správce by měl uvedenou povinnost splnit bez ohledu na podání či nepodání návrhu nebo podnětu věřitele.
9. Shodně jako žalovaný tedy i vedlejší účastník navrhl zamítnutí žaloby v plném rozsahu.
10. Soud provedl dokazování všemi listinami, které navrhli a předložili účastníci (ustanovení § 120 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, dále jen jako „o. s. ř.“ ve spojení s ustanovením § 129 odst. 1 o. s. ř.) a dále provedl účastnický výslech jednatele žalobkyně jako účastníků řízení (ustanovení § 131 o. s. ř.). Potřeba provedení důkazů dalších v řízení najevo nevyšla (ustanovení § 120 odst. 3 věta prvá o. s. ř.), na základě provedených důkazů měl soud dostatek podkladů pro rozhodnutí.
11. V řízení byl prokázán následující skutkový děj:
12. Žalovaný je advokátem, který jako advokát zastupoval žalobkyni ve věci podání přihlášky pohledávky do insolvenčního řízení vedeného Krajským soudem v Českých Budějovicích pod sp. zn. KSCB [spisová značka] za dlužnicí [právnická osoba] a byl zmocněn k zastupování zmocnitele před soudy všech stupňů (prokázáno výpisem z evidence advokátů, plnou mocí ze dne 7. 10. 2016). Plná moc byla za žalobkyni udělena jednatelem žalobkyně, panem [jméno FO] (prokázáno plnou mocí ze dne 7. 10. 2016, výpisem z obchodního rejstříku žalobkyně).
13. Krajským soudem v Českých Budějovicích byl zjištěn úpadek dlužnice [právnická osoba] ustanoven insolvenční správce (prokázáno usnesením Krajského soudu v Českých Budějovicích ze dne 11. 8. 2016, č. j. KSCB [spisová značka]-A-10).
14. Žalovaný jako právní zástupce žalobkyně přihlásil dne 11. 10. 2016 pohledávky žalobkyně do insolvenčního řízení, tyto pohledávky přihlásil jako pohledávky zajištěné nejen majetkem dlužníka, přičemž jako majetek tvořící předmět zajištění byly v přihlášce pohledávky označeny u uvedených dílčích pohledávek mimo jiné i harvestor John Deere 1070D ECO III (VIN: [Anonymizováno]), vozidlo Volkswagen Transporter (VIN: [VIN kód], RZ: [SPZ]), vozidlo Ford Transit (VIN: [VIN kód], RZ: [SPZ]), nákladní přívěs Agados (VIN: [VIN kód], RZ: [SPZ]), nákladní přívěs Agados (VIN: [VIN kód], RZ: [SPZ]) a vozidlo Volkswagen Transporter (VIN: [VIN kód], RZ: [SPZ]). Jako důvod vzniku zajištění k uvedeným movitým věcem žalovaný do přihlášky pohledávek uvedl: „Sada uzavřených smluv o zajišťovacím převodu práva k jednotlivým movitým věcem vztahující se k ÚS 385 ze dne 2. 4. 2015 uzavřených mezi úpadcem a Původním věřitelem (dále jako „SZPP 385“), přičemž zajištění přešlo na Postupníka uzavřením SPP 385. Ačkoliv se dle názoru Věřitele stalo, vzhledem k porušení smluvních ujednání ze strany úpadce a Zesplatnění 385, toto zajištění zajištěním nepodmíněným ve smyslu § 2044 OZ a to dle článku 5.2.1 jednotlivých smluv, tedy výlučným vlastníkem specifikovaných movitých věcí se stal Původní věřitel, resp. Věřitel, z důvodu opatrnosti tímto Věřitel přihlašuje svou pohledávku v této přihlášce jako zajištěnou majetkem dlužníka pro případ, že by z nyní nepředvídatelných důvodům měl insolvenční správce movité věci zahrnout do majetkové podstaty“. (prokázáno přihláškou pohledávek ze dne 11. 10. 2016).
15. Pohledávky žalobkyně za dlužnicí vznikly z titulu úvěrové smlouvy číslo 377/2015 ze dne 18. 3. 2015 a úvěrové smlouvy číslo 385/2015 ze dne 2. 4. 2015, které uzavřela právní předchůdkyně žalobkyně, [právnická osoba]. IČO [IČO], a dlužnice, vedle smluv o úvěru byly uzavřeny také smlouvy o zajišťovacím převodu vlastnického práva. Právní předchůdkyně žalobkyně a dlužnice uzavřely formou notářských zápisů dohody se svolením k přímé vykonatelnosti těchto notářských zápisů. Úvěry byly právní předchůdkyní žalobkyně zesplatněny a dlužnice byla vyzvána k úhradě dlužného plnění. (prokázáno úvěrovou smlouvou číslo 377/2015 ze dne 18. 3. 2015, úvěrovou smlouvou číslo 377/2015 ze dne 18. 3. 2015, notářským zápisem NZ 408/2015, notářským zápisem NZ 498/2015, oznámeními o zesplatnění úvěru ze dne 17. 9. 2015, smlouvami o zajišťovacím převodu práva k movitým věcem). Pohledávky za dlužnicí byly právní předchůdkyně žalobkyně postoupeny na žalobkyni (prokázáno smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 11. 3. 2016 a smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 26. 2. 2016).
16. Insolvenčnímu řízení dlužnice předcházelo exekuční řízení vedené Exekutorským úřadem Karlovy Vary, [tituly před jménem] [jméno FO], vedené pod sp. zn. [spisová značka], v němž žalovaný podal přihlášku pohledávky žalobkyně do exekučního řízení, celkem ve výši 11 760 125 Kč, s tím, že v rámci exekuce budou draženy v návrhu uvedené movité věci zahrnuté do soupisu movitých věcí (vozidla a stroje), které jsou zajištěné zajišťovacím převodem vlastnického práva ve prospěch žalobkyně (prokázáno přihláškou pohledávky ze dne 27. 11. 2015). V exekučním řízení byl dražební rok vyhlášený usnesením soudního exekutora ze dne 14. 12. 2015, č. j. [spisová značka], předmětem dražebního roku měly být movité věci, a to Harvestor John Deer 1070D ECO III, VIN [Anonymizováno], vozidlo Volkswagen Transporter, SPZ [SPZ]; vozidlo Ford Transit, SPZ [SPZ], vozík Agados, SPZ [SPZ], vozík Agados, SPZ [SPZ] a vozidlo Volkswagen Transporter, SPZ [SPZ] (prokázáno usnesením exekutora ze dne 14. 12. 2015, č. j. [spisová značka]). V průběhu dražby movitých věcí dne 19. 1. 2016 byla učiněna nejvyšší podání v souhrnné výši 2 117 000 Kč, na základě těchto nejvyšších podání byly uděleny příslušným vydražitelům příklepy. Od částek nejvyšších podání bylo odečteno DPH ve výši 367 413,23 Kč. Z rozdělované podstaty ve výši 1 749 586,77 Kč měla být pohledávka žalobkyně uspokojena ve výši 1 406 006,18 Kč (zjištěno z usnesení exekutora ze dne 26. 1. 2016, č. j. [spisová značka]). Proti tomuto usnesení bylo podáno odvolání, o kterém rozhodoval Krajský soud v [adresa] v řízení č.j. [spisová značka], který usnesením ze dne 23.2.2016 usnesení soudního exekutora zrušil a věc vrátil k dalšímu řízení. (prokázáno usnesením KS [právnická osoba], čl. 265)
17. Z veřejně přístupného elektronického insolvenčního spisu na www.justice.cz bylo zjištěno, že insolvenční řízení proti dlužnici (úpadci) [právnická osoba] bylo vedeno před Krajským soudem České Budějovice, pod sp. zn. KSCB [spisová značka]. Z elektronického spisu bylo dále zjištěno, že dlužnice byla v rámci insolvenčního řízení vyzvána, aby se vyjádřila k insolvenčnímu návrhu, aby předložila seznam svého majetku, seznam závazků s uvedením svých věřitelů s údaji o výši a splatnosti jednotlivých závazků, zajištěné závazky uvedla zvlášť, a zároveň uvedla, co je předmětem zajištění a zda a v jakém rozsahu právo na uspokojení popírá a proč, a dále předložila seznam svých zaměstnanců a účetní či jiné doklady (prokázáno usnesením Krajského soudu v Českých Budějovicích ze dne 3. 5. 2016, č. j. KSCB [spisová značka]-A-4). Krajským soudem v [adresa] byl usnesením ze dne 11.8.2016 zjištěn úpadek dlužnice [právnická osoba], zároveň byla insolvenčním správcem ustanovena AP Insolvence v.o.s., dále byli vyzváni věřitelé dlužnice, aby přihlásili své pohledávky do dvou měsíců, a aby insolvenčnímu správci sdělili, jaká zajišťovací práva uplatní na dlužníkových věcech, právech, pohledávkách nebo jiných majetkových hodnotách, bylo nařízeno přezkumné jednání k přezkoumání přihlášených pohledávek a byla svolána schůze věřitelů na den 1. 11. 2016, insolvenčnímu správci bylo uloženo, aby předložil soudu zpracovaný seznam přihlášených pohledávek, byl proveden soupis majetkové podstaty (prokázáno usnesením Krajského soudu v Českých Budějovicích ze dne 11. 8. 2016, č. j. KSCB [spisová značka]-A-10, soupisem majetkové podstaty, čl. 259). Žalovaný přihlásil pohledávky žalobkyně, jak shora vyloženo, s uvedením, že se jedná o pohledávky zajištěné nejen majetkem dlužníka s uvedením majetku tvořící předmět zajištění (prokázáno přihláškou pohledávky ze dne 10. 10. 2016). Insolvenční správce přezkoumal pohledávky přihlášených věřitelů, přihlášené pohledávky uznal co do pravosti a výše s tím, že mimo další, uznal pohledávku žalobkyně, pro pohledávku ve výši 17 348 888,08 Kč, jako zajištěnou. Žalobkyně uplatnila právo na uspokojení ze zajištění nemovitostí dlužnice zjištěných insolvenčním správcem v katastru nemovitostí (prokázáno zprávou o činnosti insolvenčního správce ze dne 17. 10. 2016). Pohledávka žalobkyně byla uvedena insolvenčním správcem ve zpracovaném seznamu přihlášených pohledávek, s tím, že žalobkyně je věřitelem číslo 25, její přihláška byla doručena 12. 10. 2016 pod č. přihlášky P 27. Pohledávka žalobkyně byla rozdělena na 11 dílčích pohledávek, u jednotlivých dílčích pohledávek v seznamu přihlášených pohledávek je uvedeno, že jsou zajištěny a důvodem a způsobem zajištění, jednotlivými ručitelskými prohlášeními, dále jsou uvedeny věci, práva nebo pohledávky zajišťující pohledávku. Celková výše přihlášených pohledávek žalobkyně činila 17 348 888,08 Kč (prokázáno seznamem přihlášených pohledávek ze dne 1. 11. 2016, seznamem platných věřitelů řazených podle čísla). Dlužnice celou pohledávku žalobkyně popřela co do její pravosti, výše a pořadí (zjištěno ze seznamu přihlášených pohledávek).
18. Usnesením Krajského soudu v Českých Budějovicích ze dne 20. 7. 2022, č. j. KSCB [spisová značka]-B-129 bylo rozhodnuto o částečném rozvrhu majetkové podstaty tak, že veškeré pohledávky jednotlivých věřitelů zařazených k rozvrhu budou uspokojeny poměrně v rozsahu cca 5,146765 % jejich výše, pohledávka žalobkyně bude uspokojena ve výši 791 755,04 Kč (zjištěno z usnesení Krajského soudu v Českých Budějovicích ze dne 20. 7. 2022, č. j. KSCB [spisová značka]-B-129). Usnesením Krajského soudu v Českých Budějovicích ze dne 13. 3. 2023, č. j. KSCB [spisová značka]-B-143 bylo rozhodnuto o konečném rozvrhu majetkové podstaty a to tak, že veškeré pohledávky jednotlivých věřitelů zařazených k rozvrhu budou uspokojeny poměrně v rozsahu cca 0,604311 % jejich výše, pohledávka žalobkyně bude uspokojena ve výši 88 179,78 Kč (zjištěno z usnesení Krajského soudu v Českých Budějovicích ze dne 20. 7. 2022, č. j. KSCB [spisová značka]-B-129).
19. Na přezkumném jednání a první schůzi věřitelů dne 1. 11. 2016 navrhl žalovaný v právním zastoupení žalobkyně odvolání stávajícího insolvenčního správce z funkce a navrhl ustanovení nového insolvenčního správce, JUDr. [jméno FO], [adresa], což bylo soudem potvrzeno. Soud zároveň potvrdil volbu věřitelského orgánu, s tím, že žalobkyně byla zvolena zástupcem věřitelů. (prokázáno protokolem o přezkumném jednání a opravou zápisu z první schůze věřitelů ze dne 1. 11. 2016).
20. Žalovaný informoval prostřednictvím e-mailové korespondence (čl. 308 a násl.) jednatele žalobkyně o průběhu insolvenčního řízení, a obracel se na něho také opakovaně se žádostmi o dílčí stanoviska k podnětům soudu příp. insolvenčního správce, které následně v zastoupení žalobkyně postupoval žadatelům. (prokazováno emaily)
21. Žalobkyně žalovaného vyzvala k poskytnutí náhrady škody ve výši 957 831,73 Kč před podáním žaloby dne 10.2.2023, na kterou žalovaný reagoval podáním ze dne 7.3.2023, vznesený nárok neuznal. Žalobkyně a žalovaný uzavřeli dohodu o odlišné místní příslušnosti soudu prvního stupně. (prokázáno předžalobní výzvou ze dne 10. 2. 2023, reakcí na předžalobní výzvu ze dne 7. 3. 2023 a dohodou o odlišné místní příslušnosti soudu prvního stupně).
22. Z výslechu jednatele žalobkyně soud zjistil, že pokud jde o spolupráci mezi žalobkyní a žalovaným, jednalo se o dlouhodobější spolupráci na více věcech, žalovaný žalobkyni zastupoval ve více soudních sporech, zejména pokud jde o vymáhání pohledávek, a to včetně insolvenčních řízení. Jednatel žalobkyně si nevzpomíná, zda byla mezi účastníky uzavřena nějaká rámcová smlouva, ale byla širší dohoda o tom, že žalovaný bude žalobkyni zastupovat v soudních a dalších řízeních, za tím účelem byla dohodnuta nějaká hodinová odměna. Dohodnutá hodinová odměna platila pro všechny spory. Vyúčtování právních služeb se dělo pravidelně, na základě měsíčního přehledu, a to ve všech věcech, kde žalovaný poskytoval žalobkyni právní služby. Pro účely zastupování v jednotlivých věcech žalobkyně pověřovala žalovaného plnými mocemi, které byly podepisovány dle potřeby. S úpadcem [právnická osoba] žalobkyně uzavírala úvěrovou smlouvu, kterou standardním způsobem zajišťuje movitými věcmi. Úpadce se zabýval lesní výrobou, proto byly předmětem zajištění převážně lesní stroje a zařízení. Přihláška do insolvenčního řízení představovala částku v řádu jednotek milionů Kč, včetně příslušenství. Pohledávky se vymáhaly ještě před prohlášením konkurzu, ve vykonávacím řízení, byly vedeny nějaké exekuce, v těch rovněž žalobkyni zastupoval žalovaný. Proto vymáhání pohledávek v insolvenčním řízení řešil žalovaný. Komunikace mezi žalobkyní a žalovaným probíhala podle potřeby, v podstatě neformálně, stejně i v dalších soudních řízeních. Problémy v komunikaci nebyly. Pokud jde o výši pohledávek, kterou za žalobkyni žalovaný uplatnil v rámci insolvenčního řízení, bylo vycházeno z předaných podkladů, žalovaný konkrétní výši stanovil podle předaných dokladů o platbách. Převážnou část komunikace mezi žalobkyní a žalovaným zajišťoval za žalobkyni jednatel, případné doplnění podkladů někdo z kanceláře žalobkyně. Pokud jde o přihlášku pohledávky, jednatel žalobkyně byl informován o tom, že byla vypracována přihláška pohledávky do insolvenčního řízení, a byl informován i o tom, v jaké výši byla pohledávka přihlášena. V průběhu řízení ze strany žalovaného byl informován o průběhu insolvenčního řízení, byl také informován o tom, že ze strany správce konkurzní podstaty jsou konkrétní požadavky na to, aby se jako zástupce věřitelů vyjádřil, případně sdělil své stanovisko. Toto bylo mezi žalobkyní a žalovaným jako jejich právním zástupcem průběžně komunikováno. Jednatel žalobkyně byl informován o tom, že do konkurzní podstaty byly exekutorem vydány finanční prostředky jako výtěžek z dražby jedné z movitých věcí ve vlastnictví úpadce. Dotazoval se, z jakého důvodu tyto finanční prostředky nedostala přímo žalobkyně, a žalovaným mu bylo řečeno, že to je z důvodu, že to nebylo uvedeno v přihlášce pohledávky. Žalovaný tvrdil, že je to možné učinit pouze v rámci přihlášky pohledávky a poté už to není možné zhojit. Finanční prostředky z dražby byly vyplaceny do konkurzní podstaty, která proběhla ještě před zahájením insolvenčního řízení, v exekučním řízení žalovaný žalobkyni rovněž zastupoval jako advokát. Po celou dobu insolvenčního řízení bylo jasné, že po jeho ukončení bude žalobkyně po žalovaném uplatňovat náhradu. Žalobkyně ale neuvažovala o ukončení právního zastoupení. Mezi účastníky nebyla uzavřena dohoda o narovnání. V té době měla žalobkyně i další právní zástupce pro jiné spory. Využívala služeb JUDr. [jméno FO] a JUDr. [Anonymizováno], ti ale dle jejich sdělení neposkytovali právní služby v agendě insolvenčních řízení. Žalovaný svoje pochybení nesporoval, navrhoval řešení, písemně svůj závazek neuznal. Žalobkyně nepožadovala po žalovaném žádné písemné ujištění, že budou postupovat podle předběžné dohody. Jednatel žalobkyně se sám nezajímal o průběh insolvence, sám nenahlížel do elektronického spisu.
23. Po zhodnocení všech provedených důkazů podle ustanovení § 132 o. s. ř., kdy soud hodnotil každý důkaz jednotlivě a všechny důkazy potom v jejich vzájemné souvislosti, dospěl k závěru, že žaloba není důvodná.
24. Při posuzování merita věci soud postupoval dle ust. § 16 a § 24 zákona č. 85/1996 Sb., o advokacii (dále jen „zákon o advokacii“) a dále dle ust. §§ 217,222, 226 a 229 zák. č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (dále jen „insolvenční zákon“)
25. Dle ust. § 16 odst. 1 zákona o advokacii je advokát povinen chránit a prosazovat práva a oprávněné zájmy klienta a řídit se jeho pokyny. Pokyny klienta však není vázán, jsou-li v rozporu s právním nebo stavovským předpisem; o tom je advokát povinen klienta přiměřeně poučit. Dle odst. 2 citovaného ustanovení je při výkonu advokacie advokát povinen jednat čestně a svědomitě; je povinen využívat důsledně všechny zákonné prostředky a v jejich rámci uplatnit v zájmu klienta vše, co podle svého přesvědčení pokládá za prospěšné.
26. Dle ust. § 24 odst. 1 zákona o advokacii advokát odpovídá klientovi za újmu, kterou mu způsobil v souvislosti s výkonem advokacie. Podle odst. 4 citovaného ustanovení se advokát nebo společnost odpovědnosti podle odst. 1 až 3 zprostí, prokáží-li, že újmě nemohlo být zabráněno ani při vynaložení veškerého úsilí, které lze na nich požadovat.
27. Dle ust. § 217 odst. 1 insolvenčního zákona je soupis majetkové podstaty (dále jen "soupis") listinou, do níž se zapisuje majetek náležející do majetkové podstaty. Jakmile dojde k zápisu do soupisu, lze se zapsanými majetkovými hodnotami nakládat jen způsobem stanoveným tímto zákonem; učinit tak může jen osoba s dispozičními oprávněními. Soupis provádí a soustavně doplňuje insolvenční správce v průběhu insolvenčního řízení, a to podle pokynů insolvenčního soudu a za součinnosti věřitelského výboru.
28. Dle ust. § 222 odst. 1 insolvenčního zákona se soupis se předkládá pouze na elektronickém formuláři, jehož náležitosti a formát stanoví prováděcí právní předpis. Dle odst. 2 soupis a doplněný soupis zveřejní insolvenční soud v insolvenčním rejstříku neprodleně po jeho sestavení nebo doplnění.
29. Dle ust. § 226 odst. 1 insolvenčního zákona může dlužník uplatnit vynětí majetku z majetkové podstaty jen tehdy, jde-li o věc, právo, pohledávku nebo jinou majetkovou hodnotu, která do majetkové podstaty nepatří podle § 207 a 208; učiní tak vůči insolvenčnímu správci bez zbytečného odkladu poté, co se dozvěděl nebo při náležité pečlivosti měl dozvědět, že došlo k zahrnutí takové věci, práva, pohledávky nebo jiné majetkové hodnoty do soupisu. Dle odst. 2 v návrhu podle odstavce 1 musí dlužník kromě obecných náležitostí podání20) označit věc, právo, pohledávku nebo jinou majetkovou hodnotu, o jejíž vynětí ze soupisu žádá, a uvést skutečnosti, ze kterých vyplývá, že tento majetek neměl být sepsán. Je-li návrh neúplný nebo vadný a nelze-li jej pro tyto nedostatky projednat a rozhodnout o něm, vyzve insolvenční správce dlužníka, aby jej opravil nebo doplnil. K opravě nebo doplnění návrhu určí přiměřenou lhůtu a dlužníka poučí, jak je nutné opravu nebo doplnění provést. Poučí jej rovněž, že návrh, který nebude přes výzvu řádně opraven nebo doplněn, insolvenční soud odmítne. Dle odst. 5 o návrhu podle odstavce 1 rozhoduje insolvenční soud v rámci své dohlédací činnosti. Rozhodnutí, proti kterému je odvolání přípustné, se doručuje dlužníku, insolvenčnímu správci a věřitelskému výboru. V době od podání tohoto návrhu do rozhodnutí o něm nesmí insolvenční správce zpeněžit majetek, jehož se návrh týká; § 225 odst. 4 a 5 platí obdobně.
30. Dle ust. § 229 odst. 1 insolvenčního zákona zákon stanoví v závislosti na průběhu řízení, způsobech řešení úpadku a vlastnictví majetku náležejícího do majetkové podstaty, kdo je ve vztahu k majetkové podstatě osobou s dispozičními oprávněními, případně komu přísluší právo nakládat s majetkovou podstatou ohledně části těchto oprávnění nebo pouze ohledně některých z nich. Dle odst. 2 je-li majetek náležející do majetkové podstaty ve vlastnictví jiné osoby než dlužníka, lze právo této osoby s takovým majetkem nakládat omezit jen zákonem nebo rozhodnutím insolvenčního soudu. Dle odst. 3 nestanoví-li tento zákon jinak, je ve vztahu k majetkové podstatě osobou s dispozičními oprávněními a) dlužník v době do rozhodnutí o úpadku, b) dlužník v době od rozhodnutí o úpadku do rozhodnutí o způsobu řešení úpadku, c) insolvenční správce v době od prohlášení konkursu, d) dlužník v době od povolení reorganizace a e) dlužník v době od povolení oddlužení. Dle odst. 4 ustanovením odstavce 3 nejsou dotčena omezení uložená dlužníku s dispozičními oprávněními insolvenčním zákonem nebo rozhodnutím insolvenčního soudu v průběhu insolvenčního řízení. Má-li dispoziční oprávnění jiná osoba než dlužník, nejsou tím dotčeny povinnosti uložené dlužníku tímto zákonem.
31. Žalobkyně se v projednávané věci domáhala po žalovaném zaplacení částky ve výši celkem 957 831,73 Kč s příslušenstvím, která byla vyčíslena jako rozdíl částky představující výtěžek prodeje z dražby movitých věcí po odpočtu DPH a částkou určenou v insolvenčním řízení k rozdělení mezi nezajištěné věřitele, která připadla na žalobkyni. Dle přesvědčení žalobkyně měl žalovaný navrhnout vynětí výtěžku prodeje movitých věcí v dražbě a jeho vydání žalobkyni k uspokojení nároků žalobkyně v rámci insolvenčního řízení. Tím, že to neučinil, došlo ke snížení majetkového uspokojení žalobkyně o žalovanou částku. Žalovanému mělo být jasné, že pohledávka žalobkyně nebude uspokojena přednostně jako zajištěného věřitele, ale v rámci poměrného uspokojení spolu s ostatními věřiteli úpadce.
32. Soud při posouzení věci postupoval podle již ustálené judikatury Nejvyššího soudu ČR, která se týká úpravy odpovědnosti za újmu způsobenou advokátem v souvislosti s výkonem advokacie.
33. Z relevantní judikatury soud uvádí následující:
34. Odpovědnost advokáta v souvislosti s výkonem advokacie dle zák. č. 85/1996 Sb. je odpovědností objektivní, tedy bez zřetele na zavinění, a je založena na současném splnění předpokladů, jimiž jsou pochybení při výkonu advokacie, vznik újmy (škody) a příčinná souvislost mezi nimi, přičemž jejichž existenci je povinen tvrdit a prokázat žalobce (poškozený klient). Škodou je pak míněna újma, která nastala v majetkové sféře poškozeného a je objektivně vyjádřitelná všeobecným ekvivalentem, tj. penězi. O vztah příčinné souvislosti se jedná, vznikla-li škoda následkem výkonu advokacie. (k tomu srov. např. sp.zn. 33 Cdo 1682/2013) Jinými slovy řečeno, jestliže by nebylo pochybení advokáta, nedošlo by ani ke vzniku újmy v majetkové sféře poškozeného klienta (k tomu srov. např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 26. 2. 2003, sp. zn. 25 Cdo 1862/2001, nebo sp.zn. 25 Cdo 886/2004). Prokazování liberačních (zprošťujících) důvodů žalovaným advokátem přichází v úvahu, teprve prokázal-li žalobce předpoklady odpovědnosti (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 23. 9. 2010, sp. zn. 25 Cdo 2007/2009). Nesprávný výkon advokacie spočívající např. v nesprávném nebo nevhodně zvoleném způsobu uplatňování práv klienta v soudním řízení je přitom třeba posuzovat vždy s přihlédnutím k okolnostem daného případu a charakteru pochybení; je rozdíl mezi tím, kdy advokát zastává určitý relevantně vyargumentovaný právní názor (který je později soudy odmítnut) a kdy například podá za svého klienta opravný prostředek opožděně, s formálními (technickými) nedostatky, apod. (srov. rozsudek Nejvyššího soudu sp.zn. 25 Cdo 2038/2018)
35. V případě, že škoda způsobená klientovi advokáta spočívá právě v tom, že v příčinné souvislosti s pochybením advokáta při výkonu advokátní činnosti ztratil klient reálnou možnost domoci se uspokojení své pohledávky, dospěla rozhodovací praxe Nejvyššího soudu k závěru, že žalobce je v takovém případě povinen tvrdit a prokázat, že nebýt vadného výkonu advokátní činnosti, uspokojení své pohledávky by se domohl (srov. např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 26. 2. 2003, sp. zn. 25 Cdo 1862/2001). Soud pak jako předběžnou otázku řeší, zda by při řádném postupu advokáta s žalobou u soudu opravdu uspěl (srov. např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 26. 1. 2005, sp. zn. 25 Cdo 886/2004, či rozsudek ze dne 29. 9. 2009, sp. zn. 25 Cdo 2533/2007 nebo ze dne 31. 8. 2021, sp. zn. 25 Cdo 3471/2020).
36. V projednávané věci se soud tedy v prvé řadě zabýval otázkou, zda žalovaný pochybil při výkonu advokacie při zastupování klienta (žalobkyně) v rámci cit. insolvenčního řízení vedeného před Krajským soudem v Českých Budějovicích, a dospěl k závěru, že nikoli. Soud vycházel z prokázaného, že žalovaný byl zmocněn k podání přihlášky do shora cit. insolvenčního řízení a rovněž pro případná soudní řízení s tím související plnou mocí ze dne 7.10.2016. Přihlášku pohledávky, k níž připojil vystavenou plnou moc, v zastoupení žalobkyně podal ke správnému soudu, pod správně označeným č.j., elektronicky, dne 11.10.2016. V přihlášce pohledávky jsou uvedeny správné výše jednotlivých pohledávek i důvod jejich vzniku, včetně údaje o tom, že se jedná o pohledávky zajištěné; uvedena byla i relevantní skutková tvrzení, tj. právní titul vzniku pohledávek (úvěrové smlouvy) a způsoby zajištění. Podaná přihláška obsahovala rovněž přílohy, na které právní zástupce odkazoval, včetně příloh osvědčujících způsob zajištění jednotlivých pohledávek. Soud podanou přihlášku akceptoval a žalobkyni v insolvenčním řízení evidoval v seznamu přihlášených pohledávek jako věřitele č. 25, včetně způsobu zajištění přihlášených pohledávek. V průběhu insolvenčního řízení byla žalobkyně navíc soudem potvrzena jako zvolený zástupce věřitelů. Žalobkyně byla o obsahu podané přihlášky i o volbě zástupce věřitelů informována, kompletní přihláška je po celou dobu přístupná ve veřejně dostupném elektronickém insolvenčním rejstříku.
37. Soud se dále zabýval žalobkyní vytýkaným jednáním žalovaného při výkonu advokacie, které mělo spočívat v nedostatečném hájení zájmů žalobkyně v průběhu insolvenčního řízení, konkrétně v nepodání podnětu k vynětí movitých věcí z majetkové podstaty dlužníka, resp. vynětí výtěžku jejich prodeje v dražbě z majetkové podstaty dlužníka a vydání tohoto výtěžku žalobkyni. Sama žalobkyně přitom uváděla, že podání takového podnětu není povinností vycházející z konkrétního právního předpisu, přesto měl podle ní žalovaný takový úkon při řádném plnění právních služeb provést. Návrh na vynětí majetku z majetkové podstaty je přitom dle ust. § 226 insolv. zákona oprávněním dlužníka, nikoli věřitele.
38. Soud při svém posouzení vycházel z obecně platného, že v případě prohlášení konkursu na majetek dlužníka se sepsáním majetku do soupisu majetkové podstaty stává insolvenční správce jedinou osobou s dispozičním právem k takto zjištěnému a sepsanému majetku, s tím, že rovněž okolnosti zjišťování a soupisu majetkové podstaty jsou zcela a výlučně v kompetenci insolvenčního správce, který je oprávněn posoudit, zda konkrétní majetek, pohledávky nevyjímaje, do majetkové podstaty náleží či nikoli; k takovému posouzení, včetně toho, zda je účelné danou pohledávku vymáhat, správce nepotřebuje souhlas insolvenčního soudu ani věřitelského orgánu či dlužníka, avšak musí být připraven v rámci projednání konečné zprávy obhájit, proč určitý majetek do soupisu majetkové podstaty nezahrnul. Uvedené bez dalšího platí i pro majetek pocházející z výkonu rozhodnutí postoupený exekutorem. Bylo tedy pouze na rozhodnutí a odpovědnosti insolvenčního správce, jakým způsobem naloží s výtěžkem prodeje v dražbě v rámci exekuce.
39. Tyto závěry plně odpovídají i následující judikatuře:
40. Je-li prohlášen konkurs na majetek povinného poté, co v řízení o výkon rozhodnutí byla jeho nemovitost pravomocným usnesením o příklepu prodána, soud po zaplacení nejvyššího podání vydražitelem usnesením rozhodne o uspokojení pohledávky nákladů řízení vzniklých státu v souvislosti s prováděním dražby a o vydání zbytku rozdělované podstaty správci konkursní podstaty; toto usnesení má účinky rozvrhového usnesení podle § 337h o. s. ř. (blíže k tomu viz rozhodnutí Krajského soudu v Praze, sp. zn. 20 Co 471/2004, publikované pod zn. R 86/2005 ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek). Převedeno na tuto věc to znamená, že v této fázi řízení sdělí exekutor ustanovenému předběžnému správci výši rozdělované podstaty a na výzvu ji insolvenčnímu správci vyplatí poté, kdy na něj přešlo dispoziční právo k majetkové podstatě [§ 229 odst. 2 písm. b) insolvenčního zákona].(k tomu srov. VS Praha 1 VSPH 443/2010-A-59 ve věci MSPH 94 INS 3902/2010)
41. Lze tak uzavřít, že nebyla naplněna podmínka vzniku odpovědnosti advokáta za škodu způsobenou výkonem advokacie, neboť nedošlo k jeho pochybení v souvislosti s poskytováním právních služeb v rámci insolvenčního řízení, k nimž byl žalobkyní zmocněn.
42. Pochybení žalovaného nelze dle soudu spatřovat ani v tvrzené nedostatečné komunikaci s klientem. V řízení nebylo prokázáno, že by žalovaný v průběhu zastoupení žalobkyni nepředal nebo zamlčel důležité skutečnosti o průběhu insolvenčního řízení, naopak bylo listinnými důkazy, zejména emailovou korespondencí, ale i výpovědí jednatele žalobkyně prokázáno, že žalobkyně byla o průběhu insolvenčního řízení pravidelně a v dostatečném rozsahu informována a v průběhu insolvenčního řízení žalovaným dotazována na konkrétní kroky, k nimž měla z titulu zástupce věřitelů dát své stanovisko. Tvrzená dohoda mezi žalobkyní a žalovaným o odpovědnosti žalovaného za způsob uspokojení žalobkyně, kterou v rámci své účastnické výpovědi zmiňoval jednatel žalobkyně, v řízení prokázána nebyla, a na její existenci nelze usuzovat ani z jiných v řízení provedených důkazů.
43. Pouze pro úplnost soud uvádí, že mezi jednáním žalovaného a údajným vznikem škody na straně žalobkyně není dle přesvědčení soudu dána ani příčinná souvislost, neboť nebylo prokázáno, že pokud by žalovaný podnět insolvenčnímu správci podal, došlo by k vyšší míře uspokojení žalované v rámci insolvenčního řízení.
44. Ze všech shora uvedených důvodů tedy soudu nezbylo než žalobu jako nedůvodnou zamítnout. (výrok I.).
45. O nákladech řízení bylo rozhodnuto podle ust. § 142 odst. 1 o.s.ř., kdy procesně zcela úspěšnému žalovanému byla přiznána náhrada nákladů spojených se zastoupením advokátem, které jsou tvořeny 6 úkony právní služby po 12 140 Kč (§ 11 odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátní tarif, dále jen „vyhláška“, jejíž aplikace vyplývá z § 151 odst. 1 a 2 věta druhá za středníkem o.s.ř., a to písm. a) převzetí a příprava zastoupení, písm. d) vyjádření ze dne 14. 3. 2024, ze dne 9. 10. 2024 a závěrečný návrh a g) účast na jednání ve dnech 24. 9. 2024 a 19. 11. 2024, jejichž výše je dána § 7 bod. 6 ve spojení s § 8 odst. 1 této vyhlášky z tarifní hodnoty 957 831,73 Kč) a 1 úkonem právní služby po 6 070 Kč (§ 11 odst. 2 vyhlášky, jejíž aplikace vyplývá z § 151 odst. 1 a 2 věta druhá za středníkem o. s. ř., a to písm. f) za účast při jednání dne 7. 1. 2025, při kterém došlo pouze k vyhlášení rozhodnutí, jehož výše je dána § 7 bod. 6 ve spoj. s § 8 odst. 1 vyhl. z tarifní hodnoty 957 831,73 Kč) a dále 6 náhradami hotových výdajů po 300 Kč a 1 náhradou hotových výdajů ve výši 450 Kč (§ 13 odst. 4 ve spojení s § 15 vyhlášky).
46. Celkové náklady žalovaného ve výši 81 160 Kč byly přisouzeny v obecné pariční lhůtě (§ 160 odst. 1 věta prvá před středníkem o. s. ř.) a na zákonné platební místo (§ 149 odst. 1 o. s. ř.) (výrok II.).
47. O nákladech řízení mezi žalobcem a vedlejším účastníkem soud rozhodl podle ustanovení § 142 odst. 1 o. s. ř., kdy procesně zcela úspěšnému vedlejšímu účastníku byla přiznána náhrada nákladů řízení spočívajících v nákladech spojených se zastoupením advokátem, které jsou tvořeny 5 úkony právní služby po 12 140 Kč (§ 11 odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb., jejíž aplikace vyplývá z § 151 odst. 1 a 2 věta druhá za středníkem o. s. ř., a to písm. a) převzetí právního zastoupení, písm. d) za vstup účastníka do řízení a vyjádření ze dne 14. 3. 2024 a ze dne 18. 10. 2024 a g) účast na jednání dne 24. 9. 2024 a 19. 11. 2024, když jejich výše je dána § 7 bod 6 ve spojení s § 8 odst. 1 této vyhlášky z tarifní hodnoty 957 831,73 Kč), a 5 náhradami hotových výdajů po 300 Kč (§ 13 odst. 4 uvedené vyhlášky), dále náhradou za cestovné právního zástupce žalovaného ze sídla ([adresa]) do sídla soudu ([adresa]) a zpět na jednání soudu dle § 13 advokátního tarifu, tedy dne 24. 9. 2024 a 19. 11. 2024, celkem za ujetí 544 km dle předloženého technického průkazu vozidla 7P63007 a dle vyhl. č. 398/2023 ve výši 3 973 Kč (při prům. spotř. pal. 4,4 l/100 km, ceně PH 34,70 Kč/l, sazbě zákl. náhr. 5,60 Kč/km), dále náhradou za čas promeškaný těmito cestami k jednání soudu a zpět dle § 14 advokátního tarifu za 16 půlhodin ve výši po 100 Kč za jednu půlhodinu, tedy v celkové výši 1 600 Kč; a dále 21 % DPH z odměn a náhrad.
48. Celkové náklady vedlejšího účastníka ve výši 82 005 Kč byly přisouzeny v obecné pariční lhůtě (§ 160 odst. 1 věta prvá před středníkem o. s. ř.) a na zákonné platební místo (§ 149 odst. 1 o.s.ř.) (výrok III.).
Citovaná rozhodnutí (2)
Tento rozsudek je citován v (0)
Doposud nikdo necituje.