28 C 164/2024 - 182

Rubrum

Obvodní soud pro Prahu 10 rozhodl předsedou senátu JUDr. Mgr. Jakubem Schlitterem Ph.D. jako samosoudcem ve věci žalobce:[Jméno žalobce], narozený dne [Datum narození žalobce] bytem [Anonymizováno] zastoupený advokátem [Jméno advokáta] sídlem [Adresa advokáta] proti žalované:[Jméno žalované], narozená dne [Datum narození žalované] bytem [Adresa žalované] o určení aktiv pozůstalosti takto:

Výrok

I. Určuje se, že pohledávky zůstavitelky [jméno FO] za žalovanou z titulu bezdůvodného obohacení ve výši [částka], z titulu smlouvy o zápůjčce, která byla uzavřená blíže neuvedeného dne v ústní formě ve výši [částka], z titulu bezdůvodného obohacení ve výši [částka], jsou součástí aktiv dědictví po zůstavitelce.

II. Žaloba s tím, že se určuje, že pohledávka zůstavitelky [jméno FO] za žalovanou z titulu bezdůvodného obohacení ve výši [částka] je součástí aktiv dědictví po zůstavitelce, se zamítá.

III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci náhradu nákladů řízení ve výši [částka] k rukám [Jméno advokáta], advokáta, a to do 3 dnů od právní moci rozhodnutí.

Odůvodnění

1. Žalobce se žalobou podanou u soudu dne [datum] domáhal, aby soud určil, že součástí aktiv pozůstalosti jsou pohledávky zůstavitelky za žalovanou. Svůj nárok odůvodnil tím, že u zdejšího soudu je pod sp. zn. [spisová značka] vedeno dědické řízení po zůstavitelce [jméno FO], nar. [datum], zemřelé [datum], posledně bytem [adresa]. Dědické řízení zatím nebylo pravomocně skončeno. Mezi žalobcem a žalovanou byl veden incidenční spor o [Anonymizováno] ze dne [datum], kterou předložila žalovaná. Soud pravomocně rozhodl, že závěť je absolutně neplatná, protože zůstavitelka nebyla kvůli [podezřelý výraz] takového právního úkonu schopná s plným vědomím jeho následků. Žalovaná dále zpochybnila pohledávky zůstavitelky za žalovanou z titulu bezdůvodného obohacení ve výši [částka], ve výši [částka] a ve výši [částka], a pohledávku z titulu smlouvy o zápůjčce ve výši [částka]. Žalobce vždy dbal o obecné blaho zůstavitelky. Když se v roce [Anonymizováno] přestěhovala z [adresa], tak ji nemohl moc navštěvovat. Žalobce zajistil zůstavitelce místo v [Anonymizováno] a zajišťoval pro zůstavitelku v [Anonymizováno] důchody, daňová přiznání a jiné úřední záležitosti. Kromě důchodu z [Anonymizováno] pobírala zůstavitelka i vdovský důchod v [Anonymizováno]. Rozsudkem Obvodního soudu pro [adresa] ze dne [datum], č.j. [spisová značka], ve znění rozsudku Městského soudu v Praze ze dne [datum], č.j. [spisová značka], byla zůstavitelce z důvodu jejího zdravotního stavu určena opatrovnicí žalovaná, protože bydlela blíže než žalobce. Žalobce s rozhodnutími nesouhlasil, měl námitky k hospodaření žalované s majetkem zůstavitelky, proto podal návrh na ustanovení zvláštního opatrovníka, který však pro úmrtí zůstavitelky nebyl projednán. Žalobce v reakci opakovaných a ničím nepodložených či vysvětlených transakcí žalované z účtu zůstavitelky nakonec fakticky spravoval část jejího jmění. Podle žalobce žalovaná čerpala z účtu zůstavitelky finanční prostředky, které představují její dluh vůči zůstavitelce. Žalovaná dne [datum] převedla z bankovního účtu zůstavitelky č. [č. účtu] na svůj účet č. [č. účtu] částku ve výši [částka] s poznámkou „Dočasná blokace“. Žalovaná v dědickém řízení nevysvětlila, za jakým účelem finanční prostředky z účtu zůstavitelky čerpala. Žalovaná dne [datum] převedla z bankovního účtu zůstavitelky č. [č. účtu] na svůj účet č. [č. účtu] částku ve výši [částka] s poznámkou “[Anonymizováno]“. V době obou čerpání již byla zůstavitelka v [Anonymizováno] a nebyla schopna spravovat své finance. Děti zůstavitelky byly dobře finančně zajištěny a půjčku nepotřebovaly. Zůstavitelka měla část svých celoživotních úspor uloženu ve [Anonymizováno] v bance [Anonymizováno] na čísle účtu/číslo klienta [Anonymizováno] ([částka]) byla převedena do banky [Anonymizováno]. Žalovaná převedla z účtu zůstavitelky vedeného u [Anonymizováno] č. [č. účtu] částka ve výši [částka]. Žalovaná přitom neprokázala, že by se v případě [Anonymizováno] banky [Anonymizováno] jednalo o společný účet žalované a zůstavitelky, a to vzhledem ke skutečnosti, že investiční účet byl veden v kanadských dolarech. V [Anonymizováno] žila zůstavitelka, nikoliv žalovaná. Dne [datum] vybrala žalovaná z účtu zůstavitelky č. [č. účtu] částku [částka] za účelem vypravení pohřbu zůstavitelky, přestože v rámci projednání dědictví žalovaná doložila doklady za vypravení pohřbu ve výši [částka], částka [částka] je tak bezdůvodným obohacením. Pohledávky nejsou promlčeny, podle rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR ze dne [datum] sp. zn. [spisová značka] se v dědickém řízení promlčení pohledávek posuzuje ke dni úmrtí zůstavitele.

2. Žalovaná s žalobou nesouhlasila. Žalovaná ve svých vyjádřeních uvedla, že pohledávky ve výši [částka], [částka] a [částka] byly projednány Policií ČR, případ byl uzavřen bez trestních důsledků pro žalovanou. Žalobce naopak vybral z účtu zůstavitelky částku [částka], řešila to policie a žalobce musel vydat účty do notářské úschovy, aktuální zůstatek úschovy u notáře činí částku [částka], není zřejmé, co žalobce učinil s částkou [částka]. Žalovaná a zůstavitelka měly velmi blízký vztah, žalovaná posílala zůstavitelce do [Anonymizováno] šeky pro zlepšení životní úrovně. Žalobce zůstavitelku finančně nepodporoval. Byla to žalovaná, kdo v roce [Anonymizováno] platil naprostou většinu ceny bytu, tj. částku [částka]. [tituly před jménem] [jméno FO], advokátka zůstavitelky, navrhla, aby byl byt darován žalované se současným zřízením věcného břemena pro zůstavitelku. V roce [Anonymizováno] byla také zřízena generální plná moc. Žalobce zůstavitelkou manipuloval, z účtu zůstavitelky mohl vybrat částku [částka] až [částka] týdně, což v roce [Anonymizováno] učinil. Žalobce v roce [Anonymizováno] ovlivnil zůstavitelku tak, aby zrušila účet u [Anonymizováno]. Žalobce dále v roce [Anonymizováno] připravil zůstavitelku o dědictví a vdovský důchod po jejím [Anonymizováno] manželovi. Žalovaná v roce [Anonymizováno] zjistila, že zůstavitelce byly odcizeny účty č. [hodnota] a č. [hodnota], [tituly před jménem] [jméno FO] jí tehdy poradila, ať požádá o opatrovnictví zůstavitelky. Závěť psala zůstavitelka v roce [Anonymizováno] při plném vědomí. Částka ve výši [částka] nepředstavuje bezdůvodné obohacení žalované, jedná se o dočasnou blokaci, kdy v dubnu [Anonymizováno] ředitel pobočky [Anonymizováno] sdělil žalované, že končí termínovaný vklad zůstavitelky, a než se najde vhodná investice, budou peníze převedeny na účet žalované jako disponentky. Žalobce poté z účtu odcizil veškeré úspory, žalovaná tak musela platit pobyt zůstavitelky v [Anonymizováno] [adresa] z důchodů zůstavitelky. Žalovaná proto částku [částka] nechala u sebe pro výdaje zůstavitelky, částku chránila žalovaná před žalobcem. Žalovaná vyřizovala důchody s [Anonymizováno] a [Anonymizováno], žalobce jí nepomáhal od té doby, co se stala opatrovnicí. Žalovaná za [Anonymizováno] let hradila za zůstavitelku elektřinu, poplatky za rozhlas a televizi a bytové poplatky v celkové výši [částka]. Žalovaná dále za zůstavitelku platila [Anonymizováno]. Žalovaná péčí o matku klesl příjem v roce [Anonymizováno] o [Anonymizováno] % a v letech [Anonymizováno] %, protože žalovaná nemohla často cestovat za prací. Pokud jde o částku [částka], jednalo se o podporu dětí žalované od jejich [Anonymizováno]. Pohledávka ve výši [částka] měla sloužit k zaplacení pohřbu, žalovaná nevěděla, kolik pohřeb v [Anonymizováno] republice stojí. Tato částka patří do dědictví, dokonce tam patří částka [částka], na pohřeb byla použita částka [částka]. Pokud jde o částku [částka], žalovaná uvádí, že v roce [Anonymizováno] založily zůstavitelka a žalovaná účet u banky UBS na jméno zůstavitelky, protože měla jako osoba starší [Anonymizováno] let výhodnější podmínky. Výpisy z účtu byly posílány na adresu žalované ve [Anonymizováno]. Žalovaná na tento účet pravidelně vkládala své úspory. Po dohodě s matkou převedla žalovaná na svůj účet částku [Anonymizováno] ([částka]), která představovala polovinu zůstatku, který jí patřil. Částka v [Anonymizováno] [Anonymizováno] představovala půjčku od žalované, kterou zůstavitelka splácela. Žalovaná do tohoto účtu v letech [Anonymizováno] CHF. Žalobce v e-mailu ze dne [datum] sám přiznal, že jde o peníze žalované.

3. Žalobce je státním příslušníkem [Anonymizováno] a České republiky s bydlištěm v [Anonymizováno], žalovaná je státním příslušníkem České republiky s bydlištěm v České republice. Mezinárodní příslušnost je dána místem posledního bydliště zůstavitelky v souladu s čl. 4 Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 650/2012 ze dne [datum] o příslušnosti, rozhodném právu, uznávání a výkonu rozhodnutí a přijímání a výkonu veřejných listin v dědických věcech a o vytvoření evropského dědického osvědčení. Rozhodným právem je české právo v souladu s čl. 21 odst. 1 Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 650/2012.

4. Z výpisů z účtu na jméno zůstavitelky č. [č. účtu] vedeného u [právnická osoba]. za [Anonymizováno] soud zjistil, že žalovaná [datum] převedla z tohoto účtu částku [částka] na svůj účet č. [č. účtu], dne [datum] žalovaná převedla částku [částka] bezhotovostním převodem, dne [datum] došla platba [částka] (ekvivalent [Anonymizováno].

5. Z výpisů z účtu č. [hodnota]-[Anonymizováno], z výpisu z účtu č. [hodnota]-[Anonymizováno] a z dopisu zůstavitelky ze dne [datum] soud zjistil, že žalovaná měla oprávnění k tomuto účtu. Počáteční zůstatek k [datum] výše [Anonymizováno] [datum] vklad zůstavitelky [Anonymizováno], dne [datum] vklad žalované [Anonymizováno], konečný zůstatek k [datum] výše 32.435,40 CHF. Dne [datum] vklad žalované [Anonymizováno], konečný zůstatek k [datum] výše [Anonymizováno]. Dne [datum] vklad žalované [Anonymizováno], dne [datum] vklad žalované 5[Anonymizováno] dne [datum] vklad žalované [Anonymizováno], dne [datum] vklad žalované [Anonymizováno], konečný zůstatek k [datum] výše [Anonymizováno]. Dne [datum] výběr zůstavitelky [datum] č. [č. účtu]. Na účtu č. [hodnota]-[Anonymizováno] část hotovosti v [Anonymizováno].

6. Z čestného prohlášení [jméno FO] ze dne [datum] soud zjistil, že zůstavitelka podepsala prohlášení, ve kterém se píše, že pověřila žalovanou, aby za ni jednala ve všech právních úkonech. Zůstavitelka potvrdila, že na základě jejího souhlasu může žalovaná uložit své finanční prostředky na účtu zůstavitelky, a poté je může vyzvednout.

7. Z revizního ústavního znaleckého psychiatrického posudku ke znaleckému posudku č. [Anonymizováno] ze dne [datum], vyjádření právního zástupce žalované ze dne [datum], rozsudku Obvodního soudu pro [adresa] ze dne [datum], č. j. [spisová značka], a rozsudku Městského soudu v Praze ze dne [datum], č. j. [spisová značka], soud zjistil, že znalci došli k závěru, že zůstavitelka nebyla dne [datum] způsobilá sepsat závěť, soud proto rozhodl tak, že žalovaná není dědičkou z [Anonymizováno] závěti ze dne [datum].

8. Z usnesení [právnická osoba] ze dne [datum], č.j. [Anonymizováno], soud zjistil, že trestní věc podezření ze spáchání trestného činu krádeže, kterého se měla dopustit žalovaná, se odkládá, neboť nejde o podezření z trestného činu.

9. Z rozsudku Obvodního soudu pro [adresa] ze dne [datum], č. j. [spisová značka], a rozsudku Městského soudu v Praze ze dne [datum], č. j. [spisová značka] soud zjistil, že zůstavitelka byla [Anonymizováno] a žalovaná byla ustanovena její [Anonymizováno].

10. Z protokolu o jednání před soudním komisařem ze dne [datum] ve sp. zn. [spisová značka] a [Anonymizováno] soud zjistil, že pohledávky zůstavitelky za žalovanou z titulu bezdůvodného obohacení ve výši [částka], ve výši [částka] a ve výši [částka], a pohledávku z titulu smlouvy o zápůjčce ve výši [částka] byly prohlášeny za sporné.

11. Z e-mailu ze dne [datum] soud zjistil, že v tomto e-mailu žalovaná píše žalobci, že by bylo vhodné, aby oba účastníci měli od zůstavitelky podpisové právo.

12. Z potvrzení ze dne [datum] a potvrzení o dispozičním oprávnění ze dne [datum] soud zjistil, že žalovaná měla dispoziční oprávnění pro účty zůstavitelky vedené u [Anonymizováno] č. [hodnota] – Investice, č. [č. účtu] – [Anonymizováno] a č. [č. účtu] ode dne [datum] do dne [datum] a ode dne [datum] měla dispoziční oprávnění k účtům č. [hodnota] – Investice, č. [č. účtu] – [Anonymizováno] č. [č. účtu] - [Anonymizováno]. Obě dispozice byly s disponováním po úmrtí.

13. Z dohody o aktivaci služeb [Anonymizováno] elektronického bankovnictví ze dne [datum] soud zjistil, že tuto smlouvu uzavřely zůstavitelka a společnost [Anonymizováno], e-mail pro komunikaci patřil žalobci, telefonní čísla pro komunikaci byla z [Anonymizováno], pro transakce byl stanoven denní limit [částka] a týdenní limit [částka].

14. Ze závěti ze dne [datum] a čestného prohlášení ze dne [datum] soud zjistil, že zůstavitelka sepsala dne [datum] závěť, jako svědek byl přítomen [tituly před jménem] [jméno FO].

15. Z generální plné moci ze dne [datum] soud zjistil, že zůstavitelka jako zmocnitelka podepsala generální plnou moc, kde byla žalovaná jako zmocněnec zmocněna k zastupování zůstavitelky ve všech věcech a při všech právních úkonech.

16. Z čestného prohlášení ze dne [datum] soud zjistil, že zůstavitelka v tomto prohlášení potvrdila, že za ni žalovaná jedná ve všech právních úkonech, včetně provádění finančních transakcí na účtech zůstavitelky, kde má žalovaná spolupodpisové právo.

17. Z darovací smlouvy ze dne [datum] a smlouvy o zřízení věcného břemene bydlení a užívání [Anonymizováno], to vše v k. ú. [adresa], v domě č. p. [Anonymizováno], [adresa] ze dne [datum] soud zjistil, že tuto smlouvu uzavřela zůstavitelka jako oprávněná a žalovaná jako povinná, ve smlouvě je uvedeno, že strany uzavřely dne [datum] darovací smlouvu, ve které byly výše zmíněné bytové jednotky darovány žalované. Zůstavitelce bylo zřízeno bezplatné břemeno doživotního užívání a bydlení k výše zmíněným bytovým jednotkám.

18. Z letenek soud zjistil, že žalovaná v letech [Anonymizováno].

19. Z pracovního kalendáře žalované soud zjistil, že žalovaná v letech [Anonymizováno] několik měsíců v roce aspoň 1 týden v [Anonymizováno].

20. Z čestného prohlášení ze dne [datum] soud zjistil, že v tomto prohlášení děti žalované prohlašují, že zůstavitelka poskytla každému z nich částku [částka] v roce [Anonymizováno] jako pomoc s jejich profesionálním vstupem do života.

21. Z potvrzení [Anonymizováno] ze dne [datum] soud zjistil, že žalovaná platila v období od [Anonymizováno] měsíčně částku [částka].

22. Z plné moci ze dne [datum] soud zjistil, že zůstavitelka jako zmocnitelka podepsala plnou moc, kde byla žalovaná jako zmocněnec zmocněna k disponování s veškerými aktivy a cennými papíry, a to i po smrti zůstavitelky.

23. Z e-mailu ze dne [datum] soud zjistil, že účastníci se pokoušeli prostřednictvím svých právních zástupců o smírné vyřešení sporu.

24. Z potvrzení [Anonymizováno] ze dne [datum] soud zjistil, že žalobce převedl z účtu zůstavitelky na svůj účet za období od [datum] do [datum] částku [částka].

25. Z nákladů pohřbu soud zjistil, že žalovaná za pohřeb zaplatila celkovou částku [částka].

26. Z provedených důkazů soud zjistil následující skutkový stav: U zdejšího soudu je pod sp. zn. [spisová značka] vedeno dědické řízení po zůstavitelce [jméno FO], nar. [datum], zemřelé [datum], posledně bytem [adresa]. Pohledávky zůstavitelky za žalovanou z titulu bezdůvodného obohacení ve výši [částka], ve výši [částka] a ve výši [částka], a pohledávku z titulu smlouvy o zápůjčce ve výši [částka] byly prohlášeny za sporné. Pokud jde o částku [částka], tuto žalovaná převedla na svůj účet dne [datum]. Pokud jde o částku [částka], jedná se o částku odpovídající polovině švýcarských franků, která byla převedena ze společného účtu zůstavitelky a žalované ve Švýcarsku na účet zůstavitelky v [právnická osoba]. Pokud jde o částku [částka], tuto žalovaná převedla na svůj účet dne [datum]. Pokud jde o částku [částka], jedná se o nevyužitou částku, kterou žalovaná vybrala na pohřeb své matky.

27. Takto zjištěný skutkový stav posoudil soud dle následujících právních ustanovení.

28. Podle § 80 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, v platném znění (dále jen „o. s. ř.“), určení, zda tu právní poměr nebo právo je či není, se lze žalobou domáhat jen tehdy, je-li na tom naléhavý právní zájem.

29. Podle ustanovení § 193 odst. 1 zákona č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních, v platném znění (dále jen „z. ř. s.“), objeví-li se po právní moci rozhodnutí o pozůstalosti majetek, který tvoří aktivum pozůstalosti, popřípadě též pasivum pozůstalosti, soud o ně doplní v dosavadním řízení vyhotovený soupis nebo seznam o aktivech a pasivech pozůstalosti; to neplatí, jde-li o aktiva nebo pasiva, k nimž se v důsledku postupu podle § 162 odst. 2 věty druhé, § 172 odst. 2 věty druhé nebo § 173 věty druhé nepřihlíží.

30. Podle ustanovení § 189 odst. 1 z. ř. s. nepřihlíží-li se v řízení a při rozhodování o pozůstalosti k majetku nebo dluhům zůstavitele v důsledku postupu podle § 162 odst. 2 věty druhé, § 172 odst. 2 věty druhé nebo § 173 věty druhé, mohou se účastníci domáhat svých práv žalobou.

31. Podle ustanovení § 172 odst. 2 z. ř. s. nebyla-li zjištěna podle odstavce 1, soud aktiva pozůstalosti objasní z údajů dědiců a uvede je v seznamu aktiv. Neshodnou-li se dědici na rozhodných skutečnostech o tom, co vše patří do aktiv pozůstalosti, ke spornému majetku se v řízení a při projednání pozůstalosti nepřihlíží.

32. Podle ustanovení § 1684 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, v platném znění (dále jen o. z.“), účelem soupisu pozůstalosti je zjistit pozůstalostní jmění a určit čistou hodnotu majetku v době smrti zůstavitele.

33. V usnesení Nejvyššího soudu ze dne [datum], sp. zn. [spisová značka], dovolací soud uvedl, že podle ustálené judikatury soudů naléhavý právní zájem o určení, zda tu právní vztah nebo právo je či není, je dán zejména tam, kde by bez tohoto určení bylo ohroženo právo žalobce nebo kde by se bez tohoto určení jeho právní postavení stalo nejistým. Žaloba domáhající se určení podle ustanovení § 80 písm. c) o.s.ř. (ve znění před novelou provedenou zákonem č. 293/2013 Sb., resp. nyní podle § 80 o. s. ř.) nemůže být zpravidla opodstatněna tam, kde lze žalovat na splnění povinnosti (srov. například rozsudek býv. Nejvyššího soudu ČSR ze dne [datum], sp. zn. [spisová značka], uveřejněný pod č. [hodnota] ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek, roč. 1972). Vyslovený předpoklad však nelze chápat všeobecně. Prokáže-li žalobce, že má právní zájem na tom, aby bylo určeno určité právo nebo právní poměr, přestože by mohl žalovat přímo na splnění povinnosti, nelze mu určovací žalobu odepřít. Za nedovolenou – při možnosti žaloby na plnění – lze považovat určovací žalobu jen tam, kde by nesloužila potřebám praktického života, nýbrž jen ke zbytečnému rozmnožování sporů. Jestliže se určením, že tu právní vztah nebo práce je či není, vytvoří pevný právní základ pro právní vztahy účastníků sporu (a předejde se tak žalobě o plnění), je určovací žaloba přípustná i přesto, že je možná také žaloba na splnění povinnosti (srov. například rozsudek Nejvyššího soudu ze dne [datum], sp. zn. [spisová značka], uveřejněný pod č. [hodnota] v časopise Soudní judikatura, roč. 1997).

34. Již za předchozí právní úpravy účinné do [datum] dospěla ustálená rozhodovací praxe dovolacího soudu k závěru, že na základě žaloby podané podle § 175y odst. 1 o. s. ř. může být - v závislosti na obsahu žaloby a žalobním petitu - soudním rozhodnutím nejen odstraněna spornost aktiv nebo pasiv dědictví nebo spornost skutečnosti významné pro vypořádání společného jmění manželů podle § 175l o. s. ř. [např. na základě žaloby o určení podle § 80 písm. c) o. s. ř.], ale může dojít také ke konečnému řešení vztahu mezi dědici (mezi dědici a pozůstalým manželem) na základě žaloby na plnění [§ 80 písm. b) o. s. ř.], při níž vyřešení otázky sporných aktiv nebo pasív dědictví nebo skutečností významných pro vypořádání společného jmění manželů podle § 175l o. s. ř., bude představovat posouzení předběžné otázky (viz rozsudek Nejvyššího soudu ze dne [datum], sp. zn. [spisová značka], uveřejněný pod číslem 70/2008 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, část občanskoprávní a obchodní).

35. Stejný závěr vyslovil Nejvyšší soud již i ve vztahu k právní úpravě účinné od [datum] v rozsudku ze dne [datum], sp. zn. [spisová značka], v němž konstatoval, že ustanovení § 189 odst. 2 zákona č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních (dále jen „z. ř. s.“), výslovně stanoví, že nepřihlíží-li se v řízení a při rozhodování o pozůstalosti k majetku nebo dluhům zůstavitele v důsledku postupu podle § 162 odst. 2 věty druhé, § 172 odst. 2 věty druhé nebo § 173 věty druhé, mohou se účastníci domáhat svých práv žalobou. Takovou žalobu soud projedná a rozhodne o ní ve sporném řízení. Žalobu lze podat (s výjimkou vlastnického práva, které se nepromlčuje) ve lhůtě tří let od právní moci usnesení soudu, kterým bylo skončeno dědické řízení, v němž bylo uplatňováno zařazení majetku do aktiv dědictví a v němž nedošlo k zařazení majetku do aktiv dědictví v důsledku postupu podle ustanovení 172 odst. 2 z. ř. s. (srov. ve vztahu k obsahově totožné předešlé právní úpravě rozsudek Nejvyššího soudu ze dne [datum] sp. zn. [spisová značka]). Na základě žaloby podané podle ustanovení § 189 odst. 2 z. ř. s. pak může být – v závislosti na obsahu žaloby a žalobním petitu – soudním rozhodnutím nejen odstraněna spornost aktiv (nebo pasiv) dědictví (především na základě žaloby na určení podle ustanovení § 80 o.s.ř.), ale může dojít také ke konečnému řešení vztahu mezi dědici na základě žaloby na plnění, při níž vyřešení otázky sporných aktiv (nebo pasiv) dědictví bude představovat posouzení předběžné otázky. Řízení o této žalobě se musí účastnit (buď jako žalobci, nebo jako žalovaní) všichni dědici, jinak je dán nedostatek věcné legitimace. Postavení jednotlivých dědiců ve sporu pak bude vyplývat z jejich postoje k tomu, zda pohledávka (nebo dluh) zůstavitele patří nebo nepatří do aktiv (nebo pasiv) dědictví.

36. Nejvyšší soud v rozsudku ze dne [datum], sp. zn. [spisová značka], uveřejněném pod číslem 84/2023 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, formuloval a odůvodnil právní závěr, že dědic se může podle § 189 odst. 1 z. ř. s. domáhat vůči jinému dědici při splnění podmínky naléhavého právního zájmu (§ 80 o. s. ř.) určení, že věc, právo nebo jiná majetková hodnota náležela ke dni smrti zůstaviteli, jen do doby, než nabude právní moci rozhodnutí o dědictví podle § 185 z. ř. s, a to za současného předpokladu, že jde o právo k majetku, k němuž soud v řízení o pozůstalosti v důsledku neshody dědiců o rozhodných skutečnostech nepřihlížel (§ 172 odst. 2 věty druhé nebo § 173 věty druhé z. ř. s.). V období po právní moci rozhodnutí o dědickém právu (§ 185 z. ř. s.) se může dědic podáním žaloby ve sporném řízení domáhat vůči ostatním dědicům ohledně sporných aktiv (popř. pasiv) pozůstalosti ve svůj prospěch zpravidla již jen vydání věci, bezdůvodného obohacení nebo určení práva nebo právního vztahu. Uvedené platí i tehdy, byla-li spornost aktiv (popř. pasiv) pozůstalosti zjištěna až v řízení o dodatečném projednání pozůstalosti (§ 193 odst. 1, část věty za středníkem z. ř. s.).

37. V citovaném rozsudku Nejvyšší soud podrobně vysvětlil, že naléhavý právní zájem na určení, že určitá mezi dědici sporná věc, právo nebo jiná majetková hodnota náležela ke dni smrti zůstaviteli, může být dán z logiky věci jen do doby, než soud v řízení o pozůstalosti pravomocně rozhodne o dědictví (§ 185 z. ř. s.), neboť jen do té doby lze případný rozsudek o podané žalobě odstraňující spornost aktiv (či pasiv) ještě zohlednit v rámci pozůstalostního řízení, a to změnou usnesení o obvyklé ceně majetku zůstavitele, jak to ostatně plyne i z § 180 odst. 2 z. ř. s. Nicméně od okamžiku, kdy nabude usnesení o dědickém právu právní moci, zákon vylučuje, aby následně odstraněná spornost aktiv (či pasiv) byla ve smyslu § 189 odst. 1 ve spojení s § 193 odst. 1 část věty za středníkem z. ř. s. jakkoliv zohledněna v rámci pozůstalostního řízení (řízení o dodatečném projednání pozůstalosti). Zákon naopak výslovně stanoví, že po právní moci usnesení o dědictví se spor o aktiva (či pasiva) pozůstalosti může definitivně vyřešit jen v řízení sporném, přičemž – z hlediska zvažovaného naléhavého právního zájmu – je vyloučeno, aby se rozhodovalo o rozsahu aktiv (či pasiv) náležejících ke dni smrti zůstaviteli.

38. Ve výše citovaném rozsudku ze dne [datum], sp. zn. [spisová značka], uveřejněném pod číslem [Anonymizováno] Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, Nejvyšší soud s ohledem na výše uvedené argumenty uzavřel, že po právní moci usnesení o dědickém právu se může dědic domáhat ve svůj prospěch vůči ostatním dědicům zpravidla již jen vydání věci, bezdůvodného obohacení nebo určení práva nebo právního vztahu.

39. Jakmile je o dědictví pravomocně rozhodnuto, žaloba o určení, že aktivum náleželo zůstaviteli ke dni jeho smrti, ztrácí nezbytný naléhavý právní zájem (na základě pozdějšího určení už nelze aktivum v pozůstalostním řízení dodatečně projednat) a žalobce buď musí v probíhajícím sporném řízení určovací žalobu změnit (např. na plnění, nebo sice na určení, ale nikoliv práva zůstavitele, ale již samotného dědice), nebo bude jeho podaná určovací žaloba pro nedostatek naléhavého právního zájmu zamítnuta. (rozsudek Nejvyššího soudu ze dne [datum], sp. zn. [spisová značka]).

40. Soud nejdříve zkoumal, zda má žalobce naléhavý právní zájem na určení dle § 80 o. s. ř. a v souladu s výše citovanou judikaturou došel k tomu, že žalobce naléhavý právní zájem má, protože dědické řízení nebylo pravomocně skončeno.

41. Pokud jde o jednotlivé žalobcem určené částky, tak částku [částka] převedla žalovaná na [spisová značka] 42. [adresa] [Anonymizováno] Kč byla ve vlastnictví žalované, když se jednalo o polovinu peněz nacházejících se na společném účtu žalované a zůstavitelky u banky [Anonymizováno], které byly převedeny do [právnická osoba]. v [Anonymizováno] a na který žalovaná pravidelně přispívala vlastními penězi, když naposledy dne [datum] na daný účet vložila [Anonymizováno], resp. [datum], byla zůstavitelka schopna projevit svou vůli, jednalo se o dohodu zůstavitelky a žalované a dne [datum] zůstavitelka podepisuje čestné prohlášení. Nejedná se tak o pohledávku zůstavitelky ani o pohledávku náležející do aktiv pozůstalosti, a proto soud ohledně částky [částka] žalobu zamítl. 43. [adresa].[Anonymizováno] Kč byla vybrána z účtu zůstavitelky za účelem zaplacení pohřbu, kdy žalovaná ve skutečnosti zaplatila částku nižší než [částka], kterou pro zaplacení pohřbu z účtu vybrala. Jedná se tak o pohledávku zůstavitelky náležející do aktiv pozůstalosti, protože jde o částku, o kterou se žalovaná bezdůvodně obohatila dle § 2991 a násl. o. z., když byla žalovanou vybrána bez právního důvodu. Jedná se tak o pohledávku zůstavitelky a o pohledávku náležející do aktiv pozůstalosti, a proto soud žalobě ohledně částky [částka] vyhověl.

44. Výrok o nákladech řízení je odůvodněn ust. § 142 odst. 2 o. s. ř., podle kterého měl-li účastník ve věci úspěch jen částečný, soud náhradu nákladů poměrně rozdělí, popřípadě vysloví, že žádný z účastníků nemá na náhradu nákladů právo. S ohledem na nález Ústavního soudu ČR ze dne [datum], sp. zn. Pl. ÚS 25/12, který byl vyhlášen dnem [datum] pod č. 116/2013 Sb. soud náklady řízení určoval dle vyhlášky č. 177/1996 Sb., v platném znění. Soud přiznal žalobci odměnu za 4 úkony právní služby po [částka] podle § 6 odst. 1, § 7 bod 6., § 8 odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb., v platném znění, z tarifní hodnoty [částka] (předmětem řízení bylo určení pohledávky zůstavitelky ve výši [částka]), za převzetí a přípravu zastoupení ze dne [datum] (§ 11 odst. 1 písm. a) AT), žaloba ze dne [datum] (§ 11 odst. 1 písm. d) AT), replika žalobce ze dne [datum] (§ 11 odst. 1 písm. d) AT), účast na jednání před soudem dne [datum] (§ 11 odst. 1 písm. g) AT), tj. [částka]. Režijní paušál ve smyslu § 13 odst. 1, 4 vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif), v platném znění, za 3 úkony právní služby po [částka], a to za převzetí a přípravu zastoupení ze dne [datum] (§ 11 odst. 1 písm. a) AT), žaloba ze dne [datum] (§ 11 odst. 1 písm. d) AT), replika žalobce ze dne [datum] (§ 11 odst. 1 písm. d) AT) a 1 úkon právní služby po [částka] za účast na jednání před soudem dne [datum] (§ 11 odst. 1 písm. g) AT), tj. [částka]. Daň z přidané hodnoty 21 % dle § 137 odst. 3 o. s. ř. a § 14a vyhlášky č. 177/1996 Sb., v platném znění, z částky [částka] ve výši [částka]. Soudní poplatek z návrhu na zahájení řízení ve výši [právnická osoba] Kč dle položky 4 bod 1 písm. c) Sazebníku poplatků, který přílohou zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, v platném znění. Celkové náklady řízení žalobce ve výši [částka]. Jelikož žalobce byl ve sporu úspěšný z 59,7 % a neúspěšný z 40,3 %, tak soud přiznal žalobci 19,4 % jeho účelně vynaložených nákladů, což činí částku [částka]. Tuto částku soud s ohledem na ust. § 149 odst. 1 o. s. ř. přiznal na zákonné platební místo k rukám zástupce žalobce a lhůtu k plnění stanovil jako obecnou pariční v souladu s ust. § 160 odst. 1 věta před středníkem o. s. ř.

Poučení