28 C 182/2019-228

Rubrum

Okresní soud Plzeň-město rozhodl samosoudkyní Mgr. Kateřinou Auterskou Šaškovou ve věci žalobce: [osobní údaje žalobce] proti žalované: [osobní údaje žalované] pro: splnění povinnosti opravit kanalizační přípojku takto:

Výrok

I. Žaloba na uložení povinnosti žalované spočívající v zajištění opravy kanalizační přípojky na pozemku č. parc. [číslo] v katastrálním území [obec], které jsou připojena přilehlá nemovitost postavená na pozemku č. parc. [číslo] a nemovitost postavená na pozemku č. parc. [číslo] v katastrálním území [obec] a to v úseku 0,60 metrů od vstupní šachty umístěné na pozemku č. parc. [číslo] v katastrálním území [obec] až po napojení do kanalizační stoky vyfrézováním kořenů prorostlých do potrubí s následným vyčistěním a vložení krátkých sanačních vložek v místě spojů potrubí s následnou zkouškou vodotěsnosti, se zamítá.

II. Žalobce je povinen zaplatit žalovanému na náhradě nákladů řízení částku 4 200 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

Odůvodnění

1. Žalobce se žalobou podanou zdejšímu soudu dne 6. 5. 2019 domáhal vydání rozhodnutí, jímž by soud uložil žalované povinnost zajistit opravu kanalizační přípojky na pozemku č. parc. [číslo] katastrální území [obec], kterou je připojena přilehlá nemovitost postavená na pozemku č. parc. [číslo] v katastrálním území [obec], a to buď dodavatelsky, nebo vlastní kapacitou. Žalobu odůvodnil tím, že dne 25. 11. 2018 došlo k ucpání kanalizační přípojky a k zaplavení suterénu domu odpadní vodou. Žalovaná závadu odstranila, následně dne 25. 11. 2018 provedla inspekci přípojky a poté doporučila žalobci provedení celkové rekonstrukce s poukazem na ustanovení § 3 zákona [číslo] o vodovodech a kanalizacích pro veřejnou potřebu. Žalobce uvedl, že přípojka, které se týká oprava, je celá uložena na pozemku č. parc. [číslo] v katastrálním území [obec], na kterém je strom, jehož kořeny způsobují prorůstání do této přípojky. Žalobce proto vyvolal jednání mezi Správou veřejného statku města Plzně a žalovanou k vyřešení celé situace. Taktéž oslovil [právnická osoba] [anonymizována dvě slova] za účelem zjištění možnosti opravy přípojky, kdy po zhlédnutí kamerového záznamu touto společností bylo konstatováno, že je možné bezvýkopově kanalizační přípojku opravit. Žalobce se opakovaně pokoušel s žalovanou domluvit ohledně nastalé situace, avšak bezúspěšně.

2. Žalovaná s podanou žalobou nesouhlasila. Uvedla, že kanalizační přípojka je v současnosti zcela funkční a nevyžaduje žádnou akutní opravu, kdy případnou rekonstrukci přípojky je potřeba udělat v celé její délce, přičemž žalovaná není povinna hradit náklady na tuto rekonstrukci, a to ani v části kanalizace uložené na veřejném prostranství. Žalovaná uvedla, že po havarijním čištění kanalizační přípojky dne 25. 11. 2018 se kanalizační přípojka stala opět plně funkční a tento stav trvá i v současnosti. Žalovaná dále uvedla, že dne 28. 11. 2018 provedla podrobnou inspekci stavebně technického stavu přípojky průmyslovou kamerou a odhalila několik závad na přípojce a to v celé její délce. Tyto závady byly s největší pravděpodobností způsobeny prorůstáním kořenových systémů vegetace nacházejících se na pozemku žalobce a přilehlém veřejném prostranství, jejich důsledkem je celková netěsnost kanalizační přípojky. Žalovaná uvedla, že tyto závady nevyžadují okamžitou opravu, nicméně v horizontu jednotek let by bylo vhodné komplexně odstranit tyto závady za účelem předejití a zamezení průsaků odpadních vod v důsledku netěsnosti přípojky. Z tohoto důvodu žalovaná doporučila žalobci provedení celkové rekonstrukce kanalizační přípojky tak, aby byla zajištěna její stoprocentní vodotěsnost. Žalovaná poukázala na ustanovení zákona č. 274/2001, kdy vlastník přípojky je povinen zajistit, aby byla provedena jako vodotěsná a tak, aby nedošlo ke zmenšení průtočného profilu stoky, do kterého je zaústěna. Žalovaná upozornila na to, že s poukazem na ustanovení § 3 odst. 3 shora uvedeného zákona je zřejmé, že vlastníkem kanalizační přípojky je právě žalobce, který je toto povinen zajistit a nést vzniklé náklady. Žalovaná dále uvedla, že v rámci po pokusu o mimosoudní vyřešení věci navrhla žalobci, že provede bezvýkopové sanace potrubí prostřednictvím technologie tzv. hadicového reliningu v celé délce kanalizační přípojky mezi uliční stokou a revizní šachtou a jako případný kompromis nabídla, že by žalobce i žalovaná nesli náklady na provedení sanace poměrně. Žalobce však tento návrh odmítl s tím, že není přesvědčen o tom, že by bylo potřeba provést sanaci i na části nacházející se pod jeho pozemkem. Žalovaná dále poukázala na to, že petit žaloby je nevykonatelný a už s poukazem na tuto skutečnost navrhla zamítnutí žaloby.

3. Podáním doručeným soudu dne 22. 7. 2019 žalobce změnil znění žalobního petitu tak, že nadále požadoval po žalované zajistit opravu kanalizační přípojky umístěné na pozemku č. parc. [číslo] v katastrálním území [obec], kterou jsou připojeny přilehlá nemovitost postavena na pozemku č. parc. [číslo] a nemovitost postavena na pozemku č. parc. [číslo] v katastrálním území [obec], a to v úseku 0,60 metrů od vstupní šachty, umístěné na pozemku č. parc. [číslo] (v průběhu řízení upřesněno, že se jedná o pozemek číslo parcelní [číslo]) v katastrálním území [obec] až po napojení do kanalizační stoky, vyfrézováním kořenů prorostlých do potrubí a s následným vyčištěním a vložením krátkých sanačních vložek v místě spojů potrubí s následnou zkouškou těsnosti.

4. Usnesením ze dne 17. 6. 2020 soud změnu žaloby připustil.

5. Soud ve věci rozhodl rozsudkem ze dne 22. 6. 2020 č. j. 28 C 182/2019-148 tak, že žalobu v plném rozsahu zamítl. Současně uložil žalobci uhradit žalované plnou náhradu nákladů řízení ve výši 3 000 Kč. Proti zamítavému rozsudku podal žalobce odvolání. Usnesením ze dne 12. 5. 2021, č. j. [číslo jednací] Krajský soud v Plzni rozsudek soudu I. stupně zrušil a věc vrátil k dalšímu řízení. Odvolací soud konstatoval, že před vydáním rozhodnutí ve věci je nutné si nejprve ujasnit, zda práce požadované žalobcem v navrhovaném petitu je možno považovat za opravy a údržbu kanalizačních přípojek, které je povinen zajistit provozovatel ze svých provozních nákladů, pouze však u přípojky uložené v pozemku, který tvoří veřejné prostranství. V kladném případě by pak bylo nutné posoudit, zda žalovaný byl ochoten tyto práce provést a pokud by tomu tak bylo a žalobce neumožnil pracovníkům žalovaného vstup na jeho pozemek, byla by úvaha prvoinstančního soudu o aplikaci § 1968 a 1975 občanského zákoníku správná. Odvolací soud konstatoval, že v tuto chvíli je však závěr soudu I. stupně o neposkytnutí součinnosti žalobcem předčasný. Současně odvolací soud uvedl, že i dle názoru odvolacího soudu žalobce dobře věděl, na jaký pozemek měl umožnit pracovníkům žalované vstup, dále uvedl, že tvrzení žalobce, dle kterého nemělo dojít k řádnému předání stanoviště, považuje za irelevantní.

6. V rámci pokusu o mimosoudní vyřešení věci při jednání dne 18. 8. 2021 soud I. stupně rekapituloval své závěry a sdělil účastníkům svůj předběžný právní názor v souladu s výkladem Ministerstva zemědělství č. 25 ze dne 29. února 2012 tak, že žalobcem požadované vyfrézování kořenů a vyčistění kanalizační přípojky je možno považovat za opravy a údržbu kanalizačních přípojek, které je povinna zajistit žalovaná ze svých provozních nákladů, je nutno však zdůraznit, že se jedná pouze o část přípojky uložené v pozemku, který tvoří veřejné prostranství. Soud účastníkům sdělil, že provedení zkoušky vodotěsnosti taktéž spadá pod opravy a údržbu kanalizačních přípojek, ke kterým je povinna žalovaná. Mezi účastníky nebylo sporu o tom, že na kanalizační přípojce se závady vyskytují, a to i v části pod veřejným prostranstvím. Soud však upozornil účastníky na to, že závěr, zda oprava poškozených potrubních spojů v části pod veřejným prostranstvím je v daném případě povinností žalované jako provozovatele kanalizační přípojky s poukazem na ustanovení § 3 odst. 7 zákona č. 274/2001 Sb. (dále jen zákon o vodovodech a kanalizacích) či zda se jedná o povinnost žalobce jako vlastníka kanalizační přípojky s poukazem na ustanovení § 3 odst. 5 zákona o vodovodech a kanalizacích, lze učinit až po zjištění, zda předmětná kanalizační přípojka vykazuje znaky vodotěsnosti či nikoliv. Z provedeného dokazování bylo zřejmé, že v přípojce byly i po odstranění havarijního stavu v listopadu 2019 prorostlé kořeny stromu, soud tedy účastníkům doporučil, aby žalovaná řádně vyfrézovala v přípojce kořeny a přípojku vyčistila. Poté by žalovaná provedla zkoušku vodotěsnosti a pokud by bylo zjištěno, že kanalizační přípojka i poté, co některými spoji prorůstaly kořeny, splňuje technické normy vodotěsnosti, pak by nastupovala povinnost žalované jako provozovatele kanalizační přípojky opravu poškozených trubních spojů provést. Pokud by však bylo zjištěno, že spoje jsou natolik narušené, že vodotěsnost není zaručena, bylo by povinností žalobce jako jejího vlastníka učinit opatření k jejímu obnovení. K určení způsobu odstranění vady soud uvedl, že v rozsudku nelze uložit konkrétní způsob, jakým by měla být oprava provedena, když odpovědnost leží na tom, kdo opravu provedl (k tomu srovn. např. 32 Odo 1644/2005 ze dne 29. 3. 2007). Strany projevily vůli mimosoudně jednat.

7. Dne 15. 10. 2021 žalobce písemně soudu sdělil, že pokusy o mimosoudní vyřešení věci byly neúspěšné z důvodu na straně žalované. Uvedl, že poskytl součinnost žalované k provedení opravy jeho kanalizační přípojky dne 6. 10. 2020, což žalovaná z důvodu epidemie Covid 19 odmítla, následně byly sjednány termíny 10. 6. 2021 a 7. 9. 2021. Dne 30. 9. 2021 žalovaná žalobci sdělila, že plánuje provést frézování kořenů vzrostlých do potrubí kanalizačním robotem a zkoušku vodotěsnosti přípojky. Žalobce poukázal na to, že žalovaná nehodlala opravit poškozené spoje, tudíž mu nenabídla řádné plnění, ale pouze jeho část. Poukázal na to, že vzhledem k tomu, že přípojka byla v roce 1981 provedena jako vodotěsná, pak případné porušení její vodotěsnosti v pozemku, který tvoří veřejné prostranství vzrostlými kořeny stromu, je poškozením, který zavinila žalovaná zanedbáním povinnosti dle § 7 odst. 6 zákona 274/2001 Sb.

8. Žalovaná oproti tomu soudu sdělila, že po jednání konaném dne 18. 8. 2021 bylo mezi žalobcem, který byl tehdy ještě právně zastoupen a žalovanou dohodnut konkrétní termín vyfrézování kořenů, provedení kamerového záznamu a provedení zkoušky vodotěsnosti kanalizační přípojky, a to v období od 21. 9. do 24. 9. 2021. Následně byla žalovaná právním zástupcem informována, že v tomto termínu nelze z důvodu na straně žalobce tyto činnosti provést s tím, že žalobce dne 9. 9. 2021 navrhnul žalované nový termín od 11. 10. do 15. 10. 2021, kdy současně žádal žalovanou o sdělení rozsahu, soupisu činností a použité technologie, jejichž provedení je plánováno. Žalobce taktéž požadoval určení osoby, která bude za žalovanou přebírat jeho pozemek. Sdělením těchto údajů žalobce podmínil jeho souhlas, aby žalovaná mohla práce provést. Žalovaná veškeré informace, které žalobce požadoval, sdělila žalobci dne 30. 9. 2021. Dne 12. 10. 2021 však obdržela zprávu o ukončení právního zastoupení žalobce s tím, že žalobce se vyjádří k návrhu termínu a rozsahu provedených prací na kanalizační přípojce. Žalovaná uvedla, že následně však již žádná další vyjádření žalobce neobdržela.

9. Soud nad rámec důkazu provedených před vydáním prvého rozhodnutí ve věci provedl tyto důkazy, z nichž zjistil následující skutkový stav. -) Dopisem ze dne 6. 10. 2020 byla žalovaná informována ze strany tehdejšího nového právního zástupce žalobce o tom, že je žalobce připraven opětovně poskytnout součinnost nutnou k opravě kanalizační přípojky. Podmínil to tím, že ze strany žalované budou předány všechny informace týkajících se aktivit plánovaných na pozemcích žalobce. Žalobce tak žádal, aby žalovaná upřesnila, jaké činnosti bude žalovaná na jeho pozemcích provádět, kdo bude předmětné činnosti provádět, současně se sdělením, zda bude nutný vjezd techniky na pozemek žalobce. -) Dopisem ze dne 10. 6. 2021 se tehdejší zástupce žalobce opětovně obrátil na žalovanou s tím, že rekapituloval, že v říjnu roku 2020 požádal žalobce o provedení opravy kanalizační přípojky a deklaroval ochotu poskytnout k tomu potřebnou součinnost s tím, že žalovaná dne 19. 10. 2020 sdělila, že z důvodu nákazy Covid 19 je nutné prioritně provádět činnosti, jako je výroba vody a řešení havárií. Až se situace uklidní, bude možné stanovit náhradní termín. Žalobce nad rámec výzvy ze dne 6. 10. 2020 vyzval žalovanou, aby navrhla možné termíny provedení prací. -) Dne 7. 9. 2021 v návaznosti na ústní jednání ze dne 18. 8. 2021 tehdejší právní zástupce žalobce písemně sdělil žalované, že přístup na pozemek žalobce by byl možný v termínu od 11. 10. do 15. 10. 2021. Opětovně však uvedl, že souhlas žalobce s opravou přípojky je podmíněn tím, že bude specifikován rozsah činností, které budou vykonány, dále bude sdělena, jaká osoba bude přebírat pozemek žalobce a dále bude uveden soupis činností, které bude žalovaná realizovat na pozemku žalobce a popis technologie, která bude užita. -) Dne 7. 9. 2021 emailu sdělila žalovaná tehdejšímu právnímu zástupci žalobce, že bere na vědomí, že původní termín od 21. 9. do 24. 9. 2021 není z důvodu na straně žalobce vhodný s tím, že vyzvala žalobce, aby sdělil termín náhradní. -) Emailem ze dne 9. 9. 2021 žalobce navrhl nový termín s tím, že žádal o upřesnění plánovaných činností. -) Emailem ze dne 30. 9. 2021 žalovaná sdělila žalobcem požadované informace, současně požádala o potvrzení termínu, který navrhl žalobce. -) Dne 6. 10. 2021 písemně sdělil zástupce žalobce žalované, že bylo ukončeno jeho právní zastoupení žalobce s tím, že k návrhu termínu žalované a rozsahu prací se žalobce vyjádří.

10. Soud tedy shrnuje celkový zjištěný skutkový stav takto: -) Dne 25. 11. 2018 došlo k havárii na kanalizační přípojce žalobce, kterou žalovaná téhož dne odstranila. Po zásahu žalované se stala kanalizační přípojka opětovně funkční, do současné doby nebyla na kanalizační přípojce nahlášena žádná další havárie. Soud má dále za zjištěné, že dne 28. 11. 2018 provedla žalovaná kamerový monitoring předmětné přípojky, ze kterého je patrné prorůstání kořenových systémů, a to od 1,7 m délky přípojky ze vstupní šachty. Lze tak učinit jednoznačný závěr o tom, že v rámci odstranění havarijního stavu dne 25. 11. 2018 nebyly prorůstající kořeny řádně odstraněny. V průběhu řízení žalovaná opakovaně projevila vůli provést žalobcem požadované vyfrézování kořenů, vyčištění přípojky, taktéž byla připravena po provedení těchto prací provést zkoušku vodotěsnosti. Soud rekapituluje pokusy o provedení těchto prací takto: dne 13. 3. 2020 žalobce vyzván k poskytnutí součinnosti, dne 26. 3. 2020 žalobce informován, že žalovaná zajišťuje potřebnou techniku, žalovaná navrhuje termín od 30.3 - 3. 4. 2020, dne 30. 3. 2020 žalovaná opětovně žádá o poskytnutí součinnosti s tím, že práce budou provedeny dne 1. 4. 2020. Tohoto dne však žalobce žalovanou na jeho pozemek nepustil a byl zcela nekontaktní V říjnu 2020 žalobce požádal žalovanou o opravu přípojky, žalovaná však s ohledem na situaci s epidemií Covid 19 sdělila, že práce bude možné provést, až budou prioritně provedeny činnosti, jako je výroba vody a řešení havárií. Dne 10. 6. 2021 žalobce opětovně žádal žalovanou o provedení opravy přípojky a deklaroval vůli poskytnout součinnost pod podmínkou sdělení detailních informací o plánovaném zákroku. Po jednání konaném u zdejšího soudu dne 18. 8. 2021 se strany dohodly na provedení prací v rozsahu vyfrézování kořenů, vyčištění přípojky, provedení zkoušky vodotěsnosti a monitoring přípojky před provedením prací a po jejich provedení, v termínu od 21. 9. do 24. 9. 2021, termín však nebyl vhodný pro žalobce, další termín byl stanoven od 11. 10. 2021 do 15. 10. 2021. Dne 30. 9. 2021 žalovaná sdělila žalobci jím požadované informace ohledně plánovaných prací, současně požádala o potvrzení termínu, který navrhl žalobce. Dne 6. 10. 2021 byla žalovaná informována o skončení právního zastoupení žalobce, žádná další komunikace mezi žalobcem a žalovanou již neproběhla. Žalobce dopisem ze dne 25. 11. 2021 sdělil soudu, že z vyjádření žalované ze dne 30. 9. 2021 zřejmé, že tato neprojevila ochotu provést veškeré práce, která žalobce požadoval (oprava poškozených spojů). Soud má taktéž za zjištěné, že před sanací kanalizační přípojky je nezbytné potrubí řádně vyčistit a prohlédnout kamerou (webové stránky [právnická osoba] systémy).

11. Podle ustanovení § 3 odst. 5 zákona o vodovodech a kanalizací, vlastník kanalizační přípojky je povinen zajistit, aby kanalizační přípojka byla provedena jako vodotěsná a tak, aby nedošlo ke zmenšení průtočného profilu stoky, do které je zaústěna.

12. Podle § 3 odst. 7 zákona o vodovodech a kanalizací, opravy a údržbu vodovodních přípojek a kanalizačních přípojek uložených v pozemcích, které tvoří veřejné prostranství, zajišťuje provozovatel ze svých provozních nákladů.

13. Podle § 1968 občanského zákoníku, dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele.

14. Podle § 1975 občanského zákoníku, věřitel je v prodlení, nepřijal-li řádně nabídnuté plnění nebo neposkytl-li dlužníku součinnost potřebnou ke splnění dluhu.

15. Po právním zhodnocení zjištěného skutkového stavu soud opětovně dospěl k závěru o tom, že žalobě nelze vyhovět. Soud se v prvé řadě v souladu s pokyny odvolacího soudu zabýval tím, zda práce, jejichž provedení žalobce po žalované požadoval, spočívající ve vyfrézování kořenů a vyčištění kanalizační přípojky, vložení krátkých sanačních vložek v místě spojů potrubí a provedení zkoušky vodotěsnosti, spadají pod opravy a údržbu kanalizační přípojky dle ust. § 3 odst. 7 zákona č. 274/2001 Sb. o vodovodech a kanalizacích. Soud uvádí, že obecně v praxi přináší aplikace § 3 odst. 7 zákona [číslo] o vodovodech a kanalizacích problémy. Důvodem je, že dle tohoto zákonného ustanovení má zajišťovat opravy a údržbu vodovodních přípojek a kanalizačních přípojek uložených v pozemcích, které tvoří veřejné prostranství, provozovatel ze svých provozních nákladů, tedy žalovaná. Jedná se tedy o určitý průlom do obecné zásady, dle které povinnost udržovat stavbu v dobrém stavebním stavu přísluší zásadně vlastníkovi takové stavby. Pak dochází ke vzniku sporu o to, kdo vlastně by měl dobrý stavební stav vodovodní či kanalizační přípojky zajistit, respektive za jakých okolností by tak měl učinit provozovatel sítě a kdy se naopak jedná o povinnost vlastníka přípojky. Ačkoliv zákon používá pojmy údržba a oprava, pojem údržba v zákoně definován není. Pojem údržba stavby je však vymezen v § 3 odst. 4 zák. č. 183/2006 Sb., stavebního zákona tak, že se jí rozumějí práce, jimiž se zabezpečuje její dobrý stavební stav tak, aby nedocházelo ke znehodnocení stavby a co nejvíce se prodloužila její uživatelnost. Opravou se pak odstraňují účinky částečného fyzického opotřebení nebo poškození za účelem uvedení do předchozího nebo provozuschopného stavu. Uvedením do provozuschopného stavu se rozumí provedení opravy i s použitím jiných než původních materiálů, dílů, součástí nebo technologií, pokud tím nedojde k technickému zhodnocení. Na rozdíl od pojmu údržba se však oprava v zákonu č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), nedefinuje. Ačkoliv je pojem oprava užíván v zákonu č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, v mnoha ustanoveních, oprava zde rovněž není definována. Nezbývá tedy než vyjít z definice účetních vyhlášek. [příjmení] je rozlišení, zda se má technickým zásahem řešit nahodile vzniklá bodová závada jinak dobře zachovalé přípojky, nebo zda se má již napravovat celkový zchátralý stav přípojky, byť se zatím projevil jen lokálně. Prospěšným pro tuto problematiku je výklad Ministerstva zemědělství č. 25 ze dne 29. února 2012, ve kterém jsou pojmy oprava a údržba přípojek definovány, a to včetně uvedení příkladů činností, které pod tyto 2 kategorie spadají. Dle tohoto výkladu lze pod údržbu kanalizační přípojky ve smyslu ust. § 3 odst. 7 zákona o vodovodech a kanalizacích zařadit např. kamerové zkoušky, proplach tlakovou vodou, optickou kontrolu technického stavu přípojky a v případě pochybností taktéž kontrolu vodotěsnosti. Za opravu jsou považovány např. oprava bodového porušení kanalizační přípojky, její zprůchodnění v případě prorůstání kořenů stromů apod. Pokud se jedná o přípojku v nevhodném technickém stavu, náklady na její opravu či celou výměnu hradí její vlastník. Soud tak, vycházeje z tohoto výkladu s ohledem na nedostatek právní úpravy, dospěl k závěru, že žalobcem požadované vyfrézování kořenů a vyčištění kanalizační přípojky představuje činnosti, jejichž provedení je s odkazem na ust. § 3 odst. 7 zákona o vodovodech a kanalizacích povinností žalované, jako provozovatele přípojky, a to z jejích provozních nákladů. [příjmení] závěr soud učinil i ve vtahu k požadované zkoušce vodotěsnosti, neboť pokud bylo zjištěno, že spoji prorůstají kořenové systémy, pochybnosti, zda tímto došlo k narušení funkce vodotěsnosti, jsou zcela namístě. Kanalizační přípojka byla zřizována v době, kdy neexistovaly materiály, které by byly schopny v tomto prorůstání a narušení přípojky zabránit. Rizikem prorůstání kořenů je to, že může dojít k narušení vodotěsnosti kanalizační přípojky. Vodotěsnost se posuzuje podle technických norem provedením zkoušky vodotěsnosti. Ustanovení § 3 odst. 5 zákona č. 274/2001 Sb. stanoví, že vlastník kanalizační přípojky je povinen zajistit, aby kanalizační přípojka byla provedena jako vodotěsná a tak, aby nedošlo ke zmenšení průtočného profilu stoky, do které je zaústěna. Je pravdou, že odst. 5 stanoví požadavky na technické provedení kanalizační přípojky, avšak byť není výslovně uvedeno, že se požadavky vztahují i na její užívání, je zřejmé, že stanovené požadavky se vztahují i na dobu po uvedení přípojky do provozu a musejí být splněny po celou dobu užívání. V případě, že by byla provozována přípojka nesplňující požadavky na vodotěsnost, docházelo by k nepovolenému vypouštění odpadních vod do vod podzemních, kdy požadavek vodotěsnosti kanalizační přípojky je ve veřejném zájmu na plynulém a bezpečném provozování vodovodu a kanalizace. Zjištění, zda kanalizační přípojka stále splňuje technické normy vodotěsnosti, bylo významným pro posouzení, zda oprava spojů, kterými kořeny prorůstají, je povinností žalované či povinností žalobce. Soud má za to, že pokud by bylo zjištěno, že přípojka vykazuje stále znaky vodotěsnosti, bylo by povinností žalované v souladu s ust. § 3 odst. 7 zákona o vodovodech a kanalizacích bodové závady opravit ze svých provozních nákladů, a naopak, pokud by bylo poškození spojů v takové míře, že vedlo k narušení vodotěsnosti, pak by nastupovala povinnost žalobce jako jejího vlastníka učinit taková opatření, aby nedocházelo k nežádoucímu průsaku do podzemních vod. Vzhledem k tomu, že bylo zjištěno, že do přípojky prorůstají kořenové systémy, kdy navíc monitoring byl proveden v listopadu roku 2019 a lze předpokládat, že došlo v průběhu let ke zhoršení stavu, bylo nezbytné nejprve vyfrézovat prorůstající kořeny a přípojku vyčistit, tedy provést údržbu a opravu dle ust. § 3 odst. 7 zákona a následně zkoušku vodotěsnosti provést. Bez této zkoušky nelze určit, zda je přípojka vodotěsná, kdy žalobce byl přesvědčen o tom, že přípojka vodotěsná je, žalovaná oproti tomu tvrdila, že prorůstáním kořenových systémů došlo k narušení vodotěsnosti. Na tyto skutečnosti byly obě strany v průběhu řízení ze strany soudu upozorňovány, a proto byly soudem vedeny k tomu, aby činnosti, které dle názoru soudu jsou zákonnou povinností žalované, byly v průběhu řízení provedeny tak, aby bylo možno učinit jednoznačný závěr o tom, zda je požadavek žalobce týkající se opravy spojů potrubí oprávněný či nikoliv. Jak bylo uvedeno shora, žalovaná projevila opakovaně vůli učinit veškeré potřebné kroky, oproti tomu žalobce součinnost spočívající v umožnění přístupu ke kanalizační šachtě umístěné na jeho pozemku neposkytl. Tento závěr soud učinil i přesto, že žalobce v průběhu řízení avizoval, že je připraven součinnost poskytnout, avšak z jeho vyjádření následně vyšlo najevo, že byl ochoten přístup na svůj pozemek umožnit pouze pod podmínkou, že bude vyhověno všem jeho požadavkům uvedeným v žalobě. Dle názoru soudu chování žalobce vykazuje znaky obstrukčního chování, kdy jako příklad lze uvést tvrzení žalobce, že nevěděl, z důvodu písařské chyby žalované, na jaký pozemek měl vstup umožnit, dále požadavek na formálním předání staveniště či jeho nepodložená tvrzení, že při shora uvedených činnostech by došlo ke zničení přípojky, neboť by musela být rozřezána.

16. S ohledem na chování žalobce tak soud opětovně dospěl k závěru, že žalobce v případě požadavku na vyfrézování kořenů, pročištění přípojky a provedení zkoušky vodotěsnosti, neposkytl nutnou součinnost žalované, spočívající v umožnění stupu na jeho pozemek, kdy současně bylo prokázáno, že žalovaná projevila jednoznačnou vůli toto plnění poskytnout. S poukazem na ust. § 1968 obč. zák. se žalovaná vůči žalobci ve vztahu k těmto plněním nemohla dostat do prodlení a žalobce tak nemá vůči žalované právo uplatněné žalobou.

17. K požadavku žalobce ohledně provedení opravy vložením krátkých sanačních vložek soud uvádí, že ustanovení § 3 zák. o vodovodech a kanalizacích obsahuje jednak povinnost vlastníka přípojky zajistit její vodotěsnost (a to po celou dobu jeho užívání, jak soud konstatoval výše), tak povinnost provozovatele přípojky zajistit opravy a údržbu přípojky uložené v pozemcích tvořící veřejné prostranství. Jak bylo uvedeno shora, rozdělení povinností mezi vlastníka a provozovatele není zcela žádoucí a v praxi přináší nemalé problémy. V daném případě soud dospěl k závěru, že bez učinění zjištění, zda kanalizační přípojka splňuje normu vodotěsnosti nelze určit, zda povinnost k opravě spojů, kterými prorůstají kořeny stromu má žalobce jako vlastník s poukazem na ust. § 3 odst. 5 zákona o vodovodech a kanalizacích, či zda tuto povinnost má žalovaná jako provozovatel s poukazem na ustanovení § 3 odst. 7 zákona. Pokud to byl žalobce, který svým odmítavým přístupem znemožnil soudu učinit potřebná zjištění, musí být tato skutečnost dána k jeho tíži. S ohledem na shora uvedené závěry soud žalobu jako nedůvodnou zamítl.

18. S ohledem na shora uvedené závěry pak soud jako nadbytečným shledal požadavek žalobce na provedení důkazů záznamem provozu vozidla, které bylo na zásahu dne 25. 11. 2018 včetně pracovního deníku osádky a výslechu osádky, záznamu o provozu vozidla, které bylo na zásahu 30. 11. 2018 včetně pracovního deníku osádky a výslechu osádky, výslechu pana [příjmení], výslechu Ing. [příjmení], znaleckým posudkem a důkazem o provozu vozidla, které mělo z Německa přivést požadovanou techniku včetně vyslechnutí jeho osádky.

19. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”) tak, že přiznal žalované, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 4 200 Kč Tyto náklady sestávají z nákladů řízení uplatněných v souladu s § 151 odst. 3 o. s. ř. za použití vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 254/2015 Sb., dle které žalované jako účastníkovi řízení, jenž nebyl zastoupen právním zástupcem podle § 151 odst. 3 o. s. ř. a nedoložil výši hotových výdajů, náleží částka 300 Kč za každý z úkonů dle § 1 odst. 3 a § 2 odst. 3 uvedené vyhlášky. Žalovaná má právo celkem na částku 4 200 Kč za tyto úkony: 1) vyjádření k žalobě ze dne 4. 7. 2019, 2) účast na jednání dne 9. 10. 2019, 3+4) účast na jednání dne 20. 1. 2020 přesahujícím 2 hodiny, 5) písemné podání ze dne 20. 2. 2020, 6) písemné podání ze dne 9. 4. 2020, 7) písemné podání ze dne 22. 4. 2020, 8+9) účast na ústním jednání dne 17. 6. 2020 přesahujícím 2 hodiny, 10) účast na jednání dne 22. 6. 2020, 11) účast při jednání u odvolacího soudu dne 12. 5. 2021, 12) účast při jednání dne 18. 8. 2021, 13) vyjádření k věci ze dne 15. 11. 2021 a 14) účast při jednání dne 2911.2021.

1. O veškerých lhůtách k plnění soud rozhodoval dle ust. § 160 odst.1 o.s.ř.

Poučení