28 C 200/2020-158

Rubrum

Okresní soud ve [obec] rozhodl samosoudkyní JUDr. Evou Bučkovou ve věci žalobců: a) [celé jméno žalobce], [datum narození] bytem [adresa žalobce a žalovaného] b) [jméno] Bučková, [datum narození] bytem [adresa žalobkyně] oba zastoupeni advokátkou Mgr. [jméno] [příjmení] sídlem [adresa] proti žalovanému: [osobní údaje žalovaného] zastoupený advokátem [údaje o zástupci] pro určení dědiců zůstavitelky takto:

Výrok

I. Žaloba, kterou se žalobce a) a žalobkyně b) domáhali určení, že žalovaný [celé jméno žalovaného] není účastníkem dědického řízení po zůstavitelce [jméno] [příjmení], narozené dne [datum], zemřelé dne [datum], ze závěti ze dne [datum], se zamítá.

II. Žalobce a) a žalobkyně b) jsou povinni společně a nerozdílně nahradit žalovanému náklady řízení ve výši 34 635 Kč k rukám zástupce žalovaného do tří dnů od právní moci rozsudku.

Odůvodnění

1. Žalobce a) a žalobkyně b) se domáhali žalobou podanou dne [datum] určení, že žalovaný [celé jméno žalovaného] není účastníkem dědického řízení po zůstavitelce [jméno] [příjmení], zemřelé dne [datum] ze závěti ze dne [datum]. Žalobce a) je pozůstalým manželem zůstavitelky, žalobkyně b) je dcerou zůstavitelky a žalovaný je synem zůstavitelky. Zůstavitelka zemřela dne [datum] v Paraguay, přičemž zanechala Listinu o vydědění [spisová značka], NZ [číslo] ze dne [datum], kterou vydědila svého syna [jméno] [celé jméno žalobce] a závěť [spisová značka], NZ [anonymizováno] 2018 ze dne [datum], kterou ustanovila svým dědicem žalovaného. V průběhu pozůstalostního řízení vedeného soudní komisařkou Mgr. [jméno] [příjmení] pod sp. zn. [spisová značka] vznesli žalobce a) a žalobkyně b) námitky proti závěti, kterými namítají její neplatnost. Usnesením ze dne [datum rozhodnutí] č. j. [číslo jednací] byli odkázáni uplatnit své právo žalobou proti závětnímu dědici.

2. Žalobci ve svých žalobních tvrzení uvedli, že zůstavitelka byla v posledních letech ve špatném fyzickém a zejména psychickém stavu, kdy s největší pravděpodobností trpěla stařeckou demencí či obdobnou chorobou. Zůstavitelka byla zmatená, velice často zapomínala a nepamatovala si věci, týkající se aktuálního dění kolem ní. Zůstavitelka byla v lednu 2017 hospitalizována v Krajské nemocnici [právnická osoba] ve [obec] z důvodu erysipelu levého bérce a rovněž prolapsu dělohy. Byla nalezena v kolapsovém stavu a následně po propuštění odmítla podstoupit další léčbu, nedocházela k pravidelným kontrolám. Stejně tak obvodní lékařka MUDr. [příjmení] opakovaně urgovala zůstavitelku k návštěvě její ordinace, poslala ji k psychiatrickému vyšetření kvůli podezření na demenci či Alzheimerovu chorobu, avšak zůstavitelka se na vyšetření nedostavila. Zůstavitelka byla v posledních letech svého života pod velkým tlakem a vlivem žalovaného, který ji neustále hlídal, omezoval jí svobodu a pohyb a ovlivňoval její rozhodnutí. Zůstavitelka byla ve stavu, kdy se tomu nebyla schopna bránit, respektive si to nebyla schopna uvědomit. Žalobci z důvodu špatného psychického stavu zůstavitelky podali návrh na omezení svéprávnosti dne 25. 9. 2018 sp. zn. 47 Nc 4009/2018. Zůstavitelka však s žalovaným odcestovala do Paraguaye, o čemž nikoho nevyrozuměla. Několik dnů před odletem učinila závěť, ačkoliv s největší pravděpodobností nebyla schopna chápat smysl a účel závěti. Žalobci nerozumí tomu, z jakého důvodu by zůstavitelka měla potřebu upřednostňovat žalovaného před žalobci a mají pochybnosti, zda závět byla skutečnou a pravou vůlí zůstavitelky.

3. Žalovaný navrhl žalobu zamítnout. Závět je platná, při jejím sepisu formou notářského zápisu byly dodrženy všechny postupy, které je notář povinen pro vedení takového úkonu dodržet. Zůstavitelka byla v dobrém zdravotním stavu úměrně svému věku. Dostavovala se na pravidelné lékařské kontroly, podstoupila plánované operace. Nedostavila se k vyšetření psychiatra, jelikož bylo na popud žalobce. Následně odcestovala od [datum] do [datum] do Paraguaye, a poté od [datum] do [datum], když příčinou její smrti byla srdeční zástava. Zůstavitelka měla nedobré vztahy se žalobcem a), který se na ní dopouštěl domácího násilí. Se žalobkyní b) se stýkala výjimečně, trvala na její léčbě závislosti na alkoholu. [příjmení] [jméno] [celé jméno žalobce] z důvodu závislosti na alkoholu a dluhům vůči rodičům vydědila. Žalovaný má za to, že zůstavitelka byla v době sepisu své závěti ve formě notářského zápisu dne [datum] zcela způsobilá učinit tento úkon a tento úkon je platný.

4. Ze spisu Okresního soudu ve [obec] sp. zn. [spisová značka] bylo zjištěno z úmrtního listu, že [jméno] [příjmení], [datum narození] zemřela dne [datum] v [anonymizováno] v [země]. Usnesením ze dne [datum] pověřil soud notářku Mgr. [jméno] [příjmení] k provedení úkonů soudního komisaře v řízení o pozůstalosti vedeném pod sp. zn. [spisová značka]. V řízení byl zjištěn stav a obsah listiny pořízené pro případ smrti, a to notářského zápisu sepsaného notářem JUDr. [jméno] [příjmení], sp. zn. [spisová značka], NZ [číslo], v němž dne [datum] [jméno] [příjmení] sepsala Listinu o vydědění svého syna [jméno] [celé jméno žalobce] z důvodu, že o ni trvale neprojevuje opravdový zájem, který by jako potomek projevovat měl a dále vede nezřízený život, což se projevuje v tom, že dělá dluhy, a to i přes to, že za něho některé zaplatila. Stanovuje, aby se důsledky vydědění vztahovaly i na jeho potomky. Další listina, která byla v pozůstalostním řízení zjištěna a ověřena byl Notářský zápis ze dne [datum] sepsaný notářem JUDr. [jméno] [příjmení] v jeho notářské kanceláři ve [obec] jeho zástupcem ustanoveným podle § 24 notářského řádu Mgr. [jméno] [příjmení]. [jméno] [příjmení] po ověření totožnosti z předloženého občanského průkazu prohlásila, že je způsobilá samostatně právně jednat v rozsahu právního jednání, o kterém je sepsán následující notářský zápis a požádala o sepsání závěti. Dědicem veškerého svého majetku ustanovila svého syna [celé jméno žalovaného], narozeného [datum], bytem [adresa žalobce a žalovaného], který se o ni stará, pomáhá jí a každodenně o ni pečuje. Zároveň touto závěti ruší veškeré své dřívější závěti mimo Listinu o vydědění sepsanou dne [datum], jelikož důvody vydědění syna [jméno] stále trvají. Podepsáno s otiskem razítka Mgr. [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení]. Usnesením ze dne 24. 7. 2020 č. j. [číslo jednací] bylo uloženo [celé jméno žalobce], [jméno] Bučkové a [jméno] [celé jméno žalobce], aby do dvou měsíců od právní moci usnesení podali u Okresního soudu ve [obec] žalobu proti [celé jméno žalovaného] na určení, že žalobci jsou dědici zůstavitelky ze zákonné dědické posloupnosti.

5. Soud po zjištění, že žaloba byla podána v souladu s § 170 odst. 1 zákona č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních, v dané lhůtě dvou měsíců žalobcem a) a žalobkyní b), kterou je namítána neplatnost závěti po zůstavitelce ze dne [datum] pro duševní poruchu zůstavitelky, v jejímž důsledku byly sníženy její ovládací a rozpoznávací schopnosti, provedl dokazování listinnými důkazy, účastnickými výpověďmi, svědeckými výpověďmi, znaleckým posudkem a zjistil tento skutkový stav: Zůstavitelka a žalobce a) mají ve společném jmění manželů parcelu [parcelní číslo], jejíž součástí je stavba [adresa], bydlení a zahradu p. [číslo] p. [číslo] vše v k. ú. [obec] (výpis z katastru nemovitostí [list vlastnictví]).

6. Zůstavitelka sdílela společnou domácnost se svým manželem žalobcem a) a synem žalovaným. Soužití mezi žalobcem a) jako otcem a žalovaným bylo narušeno, když v důsledku neshod opakovaně zasahovala Policie ČR. Zůstavitelka dne [datum] podávala na Policii ČR vysvětlení z důvodu pokusu žalobce a) o napadení žalovaného a manželky a poškození voliér, kde uvedla, že manžel vůči ní po celou dobu 50 let vystupuje důrazně, někdy až agresivně, ale návaly agrese nemívá často. Z manželových výstupů má mírný strach, naštěstí s nimi bydlí i syn, který se jí zastává. Dne [datum] slyšela velké rány, kdy otec rozbořil synovi jeho drátěné voliéry. Když sešla dolů, manžel do ní úmyslně strčil rukama, upadla na záda. Zranění však nemá, bolí jí dolní část zad (Úřední záznam o podání vysvětlení ze dne [datum]). Řízení o přestupku vůči [celé jméno žalobce] tím, že měl úmyslně narušit občanské soužití vůči synovi [jméno] [celé jméno žalobce], že se po něm nejméně 5x ohnal smetákem a vůči manželce tím, že ji měl strčit rukama, v důsledku čeho upadla na schody, bylo zastaveno, neboť spáchání skutku, o nichž se řízení vedlo, nebylo obviněnému z přestupku prokázáno (Rozhodnutí odboru právně-přestupkového oddělení MMZ ze dne [datum]).

7. Žalobce a) měl za to, že žalovaná zůstavitelka trpí duševní poruchou a kvůli svému zdravotnímu omezení není schopna samostatně vyřídit jednoduché správní i občanskoprávní záležitosti. Nerozlišuje hodnotu peněz, nemá pojem o běžných záležitostech v domácnosti. Z těchto důvodů podal návrh na omezení svéprávnosti dne [datum], v němž uvedl, že i praktická lékařka doporučila psychiatrické vyšetření u MUDr. [příjmení], zůstavitelka toto vyšetření odmítá, jelikož je zcela podřízena vlivu syna [celé jméno žalovaného]. S [celé jméno žalovaného] přes zhoršující se zdravotní stav absolvovala cestu do Paraguaye a momentálně tam s ním opět odcestovala na dobu neurčitou. O chod domácnosti ani o stravování se není schopna postarat, starobní důchod odevzdává synovi. Žije pod vlivem syna, z něhož má strach, a odmítá stravu i pomoc celé rodiny. Syn jí zakazuje styk s nejbližší rodinou a ona to akceptuje. Zůstavitelka není schopna zvládat základní životní potřeby, ztrácí orientaci v čase a prostoru, velmi špatně komunikuje. Z těchto důvodů navrhl, aby byla omezena ve svéprávnosti, a on ustanoven jejím opatrovníkem (spis Okresního soudu ve [obec] sp. zn. 47 Nc 4009/2018). V řízení byly doloženy žádanky a poukazy o vyšetření žalované na psychiatrii pro demenci. MUDr. [jméno] [příjmení], obvodní lékařka, ve zprávě ze dne [datum] uvedla, že se pacientka ani přes písemné vyzvání k vyšetření k obvodnímu lékaři nedostavila, ani na vyšetření na psychiatrii k žádosti jejího manžela [celé jméno žalobce] Magistrát města Zlína Bc. [jméno] [příjmení] provedla k žádosti soudu šetření, kdy rodina [příjmení] je vedena od [datum] odborem sociálních věcí. Dne [datum] bylo nahlášeno sociální šetření, avšak klientka nebyla zastižena, byla odvedena z domu synem [celé jméno žalovaného]. Dne [datum] bylo provedeno neohlášené šetření. Klientka byla se synem zastižena doma, otec byl synem vykázán z místnosti. Matka na otázky neodpovídala, reagoval za ni syn, nebyla orientována v čase. Usnesením ze dne [datum] bylo řízení zastaveno z důvodu zpětvzetí návrhu dne 10. 6. 2019 (usnesení č. j. 47 Nc 4009/2018-14).

8. Bc. [jméno] [příjmení] ve svědecké výpovědi potvrdila, že na základě oznámení [jméno] [příjmení] byla telefonicky dohodnuto dne [datum] šetření v místě bydliště, avšak žalovaný se zůstavitelkou odešel. Dne [datum] bylo provedeno neohlášené šetření, žalovaný byl návštěvou překvapen a vyloženě si nepřál, aby toto šetření prováděli. Zůstavitelka mlčela, žalovaný nedovolil, abychom s ní byli sami, chtěl být u toho. Zůstavitelka nebyla orientovaná v čase a prostoru, neodpověděla který je den. Pouze se podívala na syna a hledala, co jí napoví. Maximálně řekla ano nebo ne, nic konkrétního. Žalovanému sdělili, že by měla navštívit odborného lékaře. Žalovaný však tvrdil, že matce pomáhá, vaří jí, nakupuje, všude ji doprovází, vůbec nevychází sama ven, protože by se ztratila, o důchodu se odmítl bavit.

9. Ke zjištění aktuálního zdravotního a psychického stavu zůstavitelky v září 2018 byly provedeny účastnické a svědecké výpovědi. Z účastnické výpovědi žalobce a) bylo zjištěno, že zůstavitelka byla již ve špatném stavu, kdy se vrátila poprvé z Paraguaye, nebyla ani schopna odpovědět, kde byla a co tam dělala. Celý den bývala pod dohledem syna [jméno], ráno vykonala očistu, posnídala, co jí nachystal, odešla do ložnice, kde seděla nebo si četla. Žalovaný jí chystal oběd. Zůstavitelka odpovídala jen ano nebo ne, případně se dívala na žalovaného. Nebyla s nikým z rodiny v kontaktu, telefon jí byl žalovaným zabaven. Nepřispívala na domácnost, neplatila inkaso, její důchod měl k dispozici žalovaný. Žalobci a) nebylo nic známo o závěti, zůstavitelka by nebyla schopna notářce zavolat, objednat se u ní, nebyla by schopná tam dojít, nepohybovala se, nechodila sama z domu. Nevěděl o jejím odjezdu v roce 2017 ani v září 2018, proto jí nechal hledat policií.

10. Z účastnické výpovědi žalobkyně b) bylo zjištěno, že v létě 2018 po prvním návratu je zůstavitelka moc nepoznávala, nezajímala se o ni jako dceru ani o vnuky. Žalovaný ji držel stranou. Zůstavitelka před ním nemluvila, kývala rameny nebo řekla jedno slovo. O jejím odjezdu do Paraguay v září 2018 vůbec nevěděla.

11. Ze svědecké výpovědi [jméno] [celé jméno žalobce], syna zůstavitelky, bylo zjištěno, že v létě po návratu z Paraguaye přišla zmatená, nedokázala říct, kde byla, co tam dělala. Téměř nekomunikovala, odpovídala„ nevím“, krčila rameny. Když tam přišel žalovaný, hned zmlkla. Nezajímala se o něho jako syna, o jeho rodinu, neptala se na vnuky.

12. Svědkyně [jméno] [příjmení], sestra zůstavitelky, ve své svědecké výpovědi poukazovala na to, že od roku 2017 s ní zůstavitelka přestávala komunikovat, neměla k dispozici telefon, neboť žalovaný jí ho zabavil. Mohla ji navštěvovat jenom, když nebyl žalovaný doma. Při jedné návštěvě na ni žalovaný zavolal policii, zůstavitelka jen seděla, nemluvila, nevnímala, nereagovala ani na policii. O její cestě do Paraguaye nikdo nevěděl. Měly spolu jako sestry velmi blízký vztah, kdyby byla schopná, určitě by jí řekla, že má odcestovat, nebo že chce sepsat závěť.

13. Svědek [jméno] [příjmení], synovec zůstavitelky, ve své výpovědi potvrdil, že ji žalovaný od rodiny separoval, zamykal ji v pokoji, a opakovaně volal policii. Vyvolal i mezinárodní pátraní, protože nevěřil tomu, že je v [příjmení] [jméno], jak psal v SMS. Po návratu z Paraguay v létě 2018 se celé rodině podařilo zůstavitelku navštívit. Ta však vůbec nevěděla, že byla odcestovaná a slovo Paraguay by ani neřekla. Mluvila jen jednoduše, zřejmě je ani nepoznávala. Dne [datum] provedl další záznam na Policii ČR, neboť měl obavu o život zůstavitelky a její psychický stav. Nebyla orientovaná v čase a prostoru a byla pod přímým vlivem žalovaného.

14. Svědkyně [jméno] [příjmení] ve své svědecké výpovědi potvrdila, že jako bývalá švagrová měla se zůstavitelkou blízký vztah, ta však po návratu z Paraguay s ní vůbec nekomunikovala. V létě 2018 ji viděla naposledy v kostele, tam nebyla vůbec schopna odpovědět na otázku, kde byla. Trpěla zřejmě demencí, v přítomnosti žalovaného však vůbec nemluvila.

15. Ze svědecké výpovědi [jméno] [příjmení], bývalé snachy zůstavitelky, bylo zjištěno, že již v roce 2016 byla zůstavitelka popletená, oslovovala ji [jméno]. V roce 2017 telefonovala, že má teplotu. Zajistila jí lékařské ošetření, byla ve velmi zanedbaném a špatném stavu. Hodně mluvila o žalovaném, ani ne v dobrém, ani ne ve špatném. Vůbec nevěděla, že někam odjede.

16. Ze svědecké výpovědi [jméno] [příjmení], pátera v [anonymizováno] sv. [jméno] a [jméno] ve [obec], bylo zjištěno, že znal rodinu z dění v kostele. Žalobce a) tam dělal kostelníka. Se zůstavitelkou nemluvil o její cestě do Paraguaye, byla taková zakřiknutá, měla obavy vyjádřit svůj názor. Žalovaný ji vodil do kostela, její chůze byla špatná.

17. Ze svědecké výpovědi MUDr. [jméno] [příjmení], praktické lékařky, bylo zjištěno, že jako ošetřující lékařka zůstavitelky působí od roku 2005. Zůstavitelka nestonala, v roce 2016 měla růži na bércech. Dne [datum] při preventivní prohlídce nezjistila, že by nebyla orientovaná v čase a v prostoru. Dne [datum] se dostavil manžel žalobce a) a žádal její vyšetření na psychiatrii. Syn však dne [datum] uvedl, že psychiatrické vyšetření nepotřebuje, že to potřebuje spíše otec. Následně dne [datum] intervenoval žalobce a) na psychiatrické vyšetření. Dne [datum] byla zůstavitelka přijata na interní kliniku a přeložena na infekční oddělení KNTB s kožní infekcí erysipel. Byl zjištěn prolaps dělohy a doporučeny gynekologické kontroly. Dne [datum] se dostavil [jméno] [celé jméno žalobce] a žádal o psychiatrické vyšetření matky. Ačkoliv vždy dala doporučení, nikdy se zůstavitelka nedostavila, pro recepty na tlak chodil žalovaný. Dne [datum] byla zůstavitelka objednána na gynekologickou operaci prolapsu dělohy, předoperační vyšetření jí dělala MUDr. [příjmení]. Následovala v srpnu 2018 intervence MMZ pro opakované psychiatrické vyšetření. Svědkyně však nemohla zasahovat do rodinných sporů jako ošetřující lékař. Na pozvánky na vyšetření k MUDr. [příjmení] zůstavitelka nereagovala. Naposledy zůstavitelku viděla na konci roku 2016 Zdravotní stav u osoby kolem 80. roku věku z psychického hlediska se během dvou let však může změnit. Při hospitalizaci v KNTB by poznali změnu jejího chování, kdyby byla zmatená nebo jevila známky ztráty orientace. Z propouštění zprávy [právnická osoba] [obec] bylo zjištěno, že od [datum] do [datum] byla přivezena v kolapsovém stavu a při vyšetření dne 2. 1. je poznamenáno, že je orientována jenom částečně, ležící, hydratace v normě, výrazné zarudnutí levé dolní končetiny až ke kolenu, erysipel. Od [datum] do [datum] přeložena na infekční oddělení interní kliniky s diagnózou erysipel levého bérce a prolaps dělohy. Lékařská zpráva neobsahuje žádnou poznámku o změně psychického stavu.

18. Svědkyně [jméno] [příjmení], zdravotní sestra v KNTB, ve své výpovědi potvrdila, že [datum] sloužila na interním oddělení, když přivezli zůstavitelku. Byla zanedbaná, nekomunikovala, byla ve špatném zdravotním stavu. Nevěděla, kdo je její lékař, byla zmatená.

19. Ze svědecké výpovědi Mgr. [jméno] [příjmení], kandidátky notáře, bylo zjištěno, že zůstavitelka se objednávala u tajemnice buď na základě telefonátu či e-mailu. Se staršími osobami ve věku 80 let většinou přichází osoba blízká, která bývá jednání přítomna, avšak do zápisu nezasahuje. Vždy se ptá konkrétní osoby, s čím přichází, aby to svými slovy řekla. Toto zřejmě paní odpověděla, z čehož usoudila, že ví, co chce. Osobní údaje si opíše z občanského průkazu, stejně tak si opíše údaje o osobě, které se zápis týká, v tomto případě o žalovaném. Osoba řekne obsah závěti, většinou se ptá, zda je vdaná a poučí je o zákonných dědicích. V tomto případě je zde odkaz na notářský zápis o vydědění. Pokud není jisté, jak tomu bylo v tomto případě, zda byla již sepsána závěť, uvede, že touto závětí se ruší veškeré dřívější závěti. Asi se zůstavitelky ptala, proč ustanovuje jenom syna [jméno], a ona zřejmě odpověděla něco v tom smyslu, že se o ni stará, pomáhá jí a pečuje o ni. [příjmení] říct takové minimum, aby byla přesvědčená, že je to její vůle a ví, co činí. Minimálně musela říct, že chce dát vše synovi [jméno], že se o ni stará a pomáhá jí. [příjmení] také uvést, že důvody vydědění syna [jméno] trvají. Pokladní doklad ze dne [datum] svědčí o platbě poplatku 2 178 Kč v hotovosti.

20. Ze zprávy Policie ČR, Krajského ředitelství policie Zlínského kraje bylo zjištěno, že bylo řešeno oznámení [jméno] [příjmení], na základě něhož byla [jméno] [příjmení] vypátrána dne [datum] v KNTB ve [obec]. Z úředního záznamu ze dne [datum] vyplývá, že byla ve společnosti svého syna [celé jméno žalovaného], který s ní navštívil úrazovou ambulanci v KNTB ve [obec], neboť měla problémy s nohama způsobené pravděpodobně letem z Paraguaye, kde byli oba společně na katolické misi. Byla zde dobrovolně se synem, který u městečka Areguá prováděl v katolické misi dobročinné aktivity. Před odletem tuto skutečnost syn ohlásil na policii ve [obec] a následně po zjištění, že je v pátraní opakovaně, paraguayskému konzul. Domnívá se, že pátrání učinil synovec [jméno] [příjmení] naschvál, neboť z částí rodiny ona ani syn nevychází. Cestu bude se synem v brzké době opakovat. Svědek prap. [jméno] [příjmení] při své svědecké výpovědi uvedl, že si vybavuje ze sepsání zprávy na úrazovce jen to, že vyjadřování zůstavitelky bylo slabé, jevila se u ní počínající stařecká demence. Nedokázala říci souvislou větu, podívala se na syna, co má odpovědět. I při všech předešlých návštěvách, kdy zasahoval v rodině, si spolu jako maminka a syn přitakávali. Většinou mluvil on, ona přikyvovala. I v tomto případě byli při sepsání zápisu ve shodě.

21. Dne [datum] bylo na OOP [obec] přijato od [jméno] [příjmení] oznámení o jejím opětovném vycestování se synem [celé jméno žalovaného] do Paraguaye. Úřední záznam sepsal Bc. [jméno] [příjmení] dne [datum] a je v něm uvedeno prohlásila zůstavitelky, že odlétá v úterý dne [datum] se svým synem [celé jméno žalovaného] do Paraguaye. Toto prohlášení učinila dobrovolně, nikdo na ni nečiní žádný nátlak. K tomuto se rozhodla, protože při jejich cestě do Brazílie po ní rodina vyhlásila pátraní. Svědek [příjmení] [jméno] [příjmení] ve své svědecké výpovědi uvedl, že při sepsání zápisu v místnosti nikdo nebyl než oznamovatelka. Obecně se přítomnost třetí osobu nepovoluje. Totožnost zůstavitelkou byla ověřena již dozorčí službou a bližší údaje o zápisu si nepamatuje.

22. Policie ČR potvrdila, že dne [datum] bylo evidováno oznámení o fyzickém a slovním napadení [celé jméno žalovaného] [příjmení] [příjmení], jež bylo kvalifikováno jako přestupek proti občanskému soužití. Dne [datum] bylo oznámení [celé jméno žalobce] o tom, že syn [celé jméno žalovaného] v rodině dělá schválnosti, kvalifikováno jako přestupek proti občanskému soužití.

23. Z účastnické výpovědi [celé jméno žalovaného] bylo zjištěno, že mu matka několikrát říkala, že mu chce ten dům darovat, protože s bratrem byly stále problémy a dcera [jméno] má problémy s alkoholem. Odmítal darování. Matka mu řekla, že chce sepsat závěť tam, kde sepisovali vydědění. Mluvila s ním celými větami. Přišli do kanceláře JUDr. [příjmení], ale nebyl tam nikdo, kdo by mohl závět sepsat. Objednali se na konkrétní termín. Seděl po celou dobu v přijímací místnosti. Mgr. [příjmení] přišla za sekretářkou, že zůstavitelka mluví o listině o vydědění. Když ji našli, vrátila se zpět k mamince. Jeho jméno, datum narození a adresu nahlásila matka, občanský průkaz neukazoval. Zůstavitelka měla strach, že jí otec z domu vyhodí. Říkal jí, že je to jeho dům, že ji omezí ve svéprávnosti, začal si sám i nakupovat jídlo. Nechápala, proč se sestra [jméno] dala dohromady s otcem. Matka měla před zde slyšenými svědky strach. Když jí řekl, že pojede na delší dobu do Jižní Ameriky, žádala, ať bez ní neodjíždí, že se na [příjmení] bojí být sama. Chtěl matce zajistit bydlení jinde, ale nebylo to možné, proto jí vzal do Paraguaye, kde s ním bydlela v Centru božího milosrdenství. Jezdila s ním na výlety, chodila na mši svatou, v areálu byly řádové sestry, co mluvily česky. Letenku do Paraguaye platil on, pobyt byl hrazen. Matka se nechtěla po návratu z Paraguaye na [příjmení] ani vrátit. Nechtěla se jít nikam vyšetřit, protože jí otec ukazoval žádanky o vyšetření, bála se, že by ji zbavil svéprávnosti. Nechodila k lékaři celý život, jen když byla vážně nemocná. Z videozáznamů pořízených žalovaným v Paraguay dne [datum] byla zachycena zůstavitelka ve společnosti ostatních, dne [datum] jde o holi, dne [datum] sedí u stolu a jí, dne [datum] leží a usmívá se a říká, jak je jí dobře, že tam jí bylo zle a děkuje žalovanému za všechno, dne [datum] zůstavitelce přejí k narozeninám místní lidé.

24. Soud ustanovil k odbornému posouzení zdravotního stavu zůstavitelky [celé jméno znalkyně], znalkyni z oboru zdravotnictví, odvětví psychiatrie, specializace gerontologie. Úkolem znalkyně bylo odborně vyhodnotit zdravotní stav zůstavitelky v době pořízení závěti dne [datum] a učinit závěr, zda zůstavitelka byla ve stavu způsobilém k takovému právnímu jednání, zda byla schopna ovlivnit své jednání a posoudit jeho důsledky, přičemž nechť znalkyně vychází z doložené zdravotní dokumentace a psychopatologie soudem zjištěné z účastnických a svědeckých výpovědí. Znalkyně se ve svém posudku zabývala rodinnou a osobní anamnézou, sociální a psychiatrickou anamnézou. Znalkyně dospěla závěru, že zůstavitelka tři měsíce po jejím posledním kontaktu s lékařem a den po kontaktu s policistou, který sepsal záznam o zamýšlené cestě do zahraničí, učinila závěť formou notářského záznamu, s notářkou komunikovala samostatně, obsažně, srozumitelné, správně odpovídala na cílené otázky. Zájem o aktivní vypořádání svého majetku pro případ své smrti deklarovala již o deset let dříve, kdy ve stejné notářské kanceláři sepsala listinu o vydědění. Část jejích blízkých rodinných příslušníků poukazuje na psychické anomálie, ve sledované době či o rok dříve udávají omezení jejích komunikačních dovedností, redukci spontánní řeči na„ ano“„ ne“, opakování již zodpovězených otázek a výroků, chybné odpovědi na jednoduché otázky, poruchy paměti, chorobnou ovlivnitelnost a strach ze žalovaného, který ji všude doprovázel. Všechny tyto projevy zůstavitelky však mohou být logicky vysvětleny konfliktními vztahy v rodině, pro něž minimalizovala komunikaci, špatnými zkušenostmi z minulosti, fixací na spřízněnou osobu proti kriticky a hostilně nastaveným osobám. Jednalo se tedy o adaptační strategii chování zůstavitelky, kterou využila v zátěžových situacích na ochranu své psychické rovnováhy. I přes vytýkanou mentální slabost a nadměrnou ovlivnitelnost zůstavitelky při její dlouhodobé přizpůsobivé a nekonfliktní povahové struktuře se nepovedlo realizovat ani kontakt s její praktickou lékařkou, ani objednané psychiatrické vyšetření. Svědci popisují nadměrnou ovlivnitelnost zůstavitelky žalovaným, který měl dávat instrukce pro komunikaci s nimi. To znamená, že je zůstavitelka pochopila, pamatovala si je, převedla je do svého jednání, což nasvědčuje její kognitivní funkčnosti a flexibilitě. Úzkostnou reakci v přítomnosti žalovaného nebyla pozorována. Zůstavitelka měla zjevně pozitivní citovou vazbu ke svému nemovitému majetku, který je předmětem závěti. Využívala ho k bydlení dlouhodobě a opakovaně se zabývala otázkou o vypořádání po její smrti. Ve zdravotní dokumentaci není ve sledované době žádný záznam. V delším časovém období se bez potíží adaptovala jak v nemocničním prostředí, tak ve svém přirozeném sociálním prostředí, které bylo náročné pro letitou vztahovou patologii mezi rodinnými příslušníky. Správně vnímala okolní dění, správně chápala vnímané podněty, rozpoznávala své potřeby a zájmy. K osobám měla stálé a předvídatelné citové nastavení. Při plánování svého jednání se řídila svým úsudkem a svou životní zkušeností. Ze zadokumentovaných projevů v komunikaci a v jednání vyplývají plná zakotvenost v reálném dění, kontinuita jejích hodnotových priorit, celkově pozitivní vztah k lidskému světu. Ze zdravotní dokumentace vyplývá, že vnímání posuzované bylo přesné ze všech smyslových vstupů chápání vnímaného, bylo adekvátní bez významových posunů, myšlení bylo koherentní, strukturované na konkrétní a abstraktní úrovni. Osobnost posuzované ve sledované době jevila známky postupujícího poklesu vlastní autonomie, což bylo podmíněno omezenou mobilitou, ale její mentální funkce byly dostatečně výkonné pro vytvoření náhledu na osobní situaci i zdravotní stav. Rozpoznávací a ovládací schopnosti posuzované oscilovaly v intervalu širší normy. Zdravotní stav v období blízkém datu [datum] odpovídal běžnému stárnutí vlivem cévních rizikových faktorů bez kvalitní změny osobnostního formátu, bez nápadných psychopatologických projevů. Znalkyně učinila závěr, že z dostupné zdravotní dokumentace i dalšího spisového materiálu lze učinit ve sledované době ke dni [datum] závěr o plně funkční psychické způsobilosti posuzované pro rozpoznávání smyslu zkoumaného právního úkonu a pro posouzení následku jejího jednání v celé jeho komplexnosti. Nejsou identifikovatelné známky žádné definované psychické poruchy. Psychická kapacita zůstavitelky pro vytvoření vlastního úsudku a pro vyjádření svého volního postoje byla dostatečně využitelná pro realizaci samotných právních jednání. Zůstavitelka měla ve sledované době dostatečně využitelné intelektové schopnosti i stenické osobnostní vlastnosti pro formulování svých samostatných úsudků a osobních projevů a to v souhlasné i odmítavé polaritě.

25. Znalkyně byla slyšena ústně ke svým závěrům, v nichž potvrdila, že vycházela nejen ze svědeckých výpovědí, ale i záznamů policie a magistrátu. Zůstavitelka se snažila vyhnout konfliktům, proto nemluvila s osobami, kterým nedůvěřovala. Bylo jí vyhrožováno, že patří na psychiatrii, proto nezavdávala podněty a zvolila jako obranný mechanismus mluvit minimálně, aby se vyhnula konfliktům a dezinterpretaci, že je zmatená. Chybí zde známky jiné demence. Znak pseudodemence by mohl u zůstavitelky být rozpoznán začátkem ledna 2017, kdy byla zmatená v nemocnici, avšak poté v cizím prostředí nepůsobila zmateně. Dle závěrečné lékařské zprávy byla propuštěna jako normální. Bylo to zůstavitelčino rozhodnutí, že preferovala jednoho člověka, s nímž sdílela hodnoty. Pokud by se cítila ohrožena, mohla si vybrat jiného. Chodili do kostela, dostala se i do nechráněného sociálního prostředí. Žalovaný se k ní choval dle faráře pěkně, ostatní děti měly rizikový způsob života. Znalkyně vycházela především z úředních záznamů policie, neboť policista jako školená osoba, by poznal patologické rysy, stejně tak notářka. Není zaznamenáno, že by zůstavitelka jevila známky neklidu v jejím jednání a chování, z lékařské zprávy [datum] je zjevné, že reagovala na podněty lékaře, který ji vyšetřoval.

26. Z jiných provedených důkazů soud neučinil žádné podstatné závěry pro svá skutková zjištění.

27. Soud po provedeném dokazování učinil skutkový závěr, že zůstavitelka žila ve společné domácnosti se svým manželem žalobcem a) a synem žalovaným. Vůči dalším dětem žalobkyni b) a synovi [jméno] [celé jméno žalobce] měla výhrady týkající se způsobu jejich života, což se projevilo Listinou o vydědění sepsanou formou notářského zápisu JUDr. [jméno] [příjmení] dne [datum], kterou následně ani v závěti neodvolala. Zůstavitelka v posledních letech svého života, zejména od roku 2017, omezeně komunikovala se svojí sestrou a širší rodinou a byla fixována na svého syna žalovaného. V lednu 2017 byla do KNTB odvezena ve špatném zdravotním stavu a následně operována s bércem. V dubnu 2017 byl na policii sepsán zápis ohledně napadení mezi manželem a synem. V květnu 2017 byla v KNTB operována s prolapsem dělohy. Od [datum] do [datum] odcestovala s žalovaným do Paraguaye a dne [datum] na základě mezinárodního šetření podávala na velvyslanectví Asunción zprávu o svém pobytu. Dne [datum] proběhlo neohlášené sociální šetření MMZ, v důsledku něhož byla omezena komunikace zůstavitelky se sociální pracovnicí. Dne [datum] a následně [datum] komunikovala s Policií ČR a informovala je o svém příjezdu a opakovaném odjezdu do Paraguaye. Dne [datum] formou notářského zápisu v notářské kanceláři JUDr. [příjmení] sepsala závěť. Dne [datum] opustila [obec] a [datum] odletěla do Paraguaye. Žalobce a) podává dne [datum] návrh na omezení způsobilosti, který je však vzat zpět, neboť dne [datum] zůstavitelka v Paraguay zemřela.

28. Podle § 24 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále o. z.), každá osoba odpovídá za své jednání, je-li s to posoudit je a ovládnout. Kdo se vlastní vinou přivede do stavu, v němž by jinak za své jednání odpovědný nebyl, odpovídá za jednání v tomto stavu učiněné.

29. Podle § 1494 odst. 1 o. z. závět je odvolatelný projev vůle, který zůstavitel pro případ své smrti osobně zůstavuje jedné či více osobám alespoň podíl na pozůstalosti, případně i odkaz. Není-li zřejmé, který den a měsíc a rok byla závěť pořízena, a pořídil-li zůstavitel více závětí, které si odporují, nebo závisí-li jinak právní účinky závěti na určení doby jejího pořízení, je závěť neplatná.

30. Podle § [číslo] odst. 2 o. z je závěť třeba vyložit tak, aby bylo co nejvíce vyhověno vůli zůstavitele. Slova použitá v závěti se vykonávají podle jejich obvyklého významu, ledaže se prokáže, že si zůstavitel navykl spojovat s určitými výrazy zvláštní, sobě vlastní smysl.

31. Podle § 568 odst. 1 o. z., je-li nějaká skutečnost potvrzena ve veřejné listině, zakládá to vůči každému platný důkaz o původu listiny od orgánu nebo osoby, které ji zřídily, o době pořízení listiny, jakož i o skutečnosti, o nichž původce veřejné listiny potvrdil, že se za jeho přítomnosti udála nebo byla provedena, dokud není prokázán opak.

32. Podle § 568 odst. 2 o. z. zachycuje-li veřejná listina projev vůle osoby při právním jednání a je-li jednajícím podepsána, zakládá to vůči každému plný důkaz o takovém projevu vůle. To platí i v případě, že byl podpis jednajícího nahrazen způsobem, který stanovuje zákon.

33. Podle § 1538 o. z. kdo sepisuje veřejnou listinu o závěti, přesvědčí se, zda se projev poslední vůle děje s rozvahou, vážně a bez donucení.

34. Nikoliv každá duševní porucha fyzické osoby, která činí právní úkon, vede k jeho absolutní neplatnosti, nýbrž pouze ta duševní porucha, která jednající osoba činí k tomuto právnímu úkonu neschopnou z důvodu, že nemůže posoudit následky svého úkonu nebo své jednání ovládnout (rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 30 Cdo 1560/2011).

35. Duševní poruchou je nejenom duševní porucha, ale i krátkodobá porucha psychických funkcí, hluboká porucha vědomí, slabomyslnost a jakýkoliv jiná těžká duševní odchylka, jestliže měla za následek ztrátu nebo zmenšení rozpoznávací či ovládací schopnosti (např. jednorázový stav opilosti, drogové opojení, hypnóza). Má-li být učiněn právní závěr, že právní úkon je podle § 38 odst. 2 obč. zák. neplatný, musí být bez pochybnosti prokázáno (učiněno jistým v procesním smyslu), že předmětná osoba jednala v duševní poruše alespoň přechodné povahy, která by jí činila k tomuto předmětnému právnímu úkonu neschopnou. Neplatnost právního úkonu podle § 38 odst. 2 obč. zák. vyžaduje bezpečné zjištění, že účastník právního úkonu v době, kdy učinil právní úkon, nedokázal posoudil následky svého jednání nebo své jednání ovládnout (rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 30 Cdo 821/2015).

36. Při právním posouzení zjištěného skutkového stavu vycházel soud z citované právní úpravy a ustálené judikatury. Zůstavitelka učinila závěť jakou projev své poslední vůle pro případ smrti formou notářského zápisu. Notářský zápis jako veřejná listina prokazuje, že závěť byla sepsána v notářské kanceláři JUDr. [jméno] [příjmení] dne [datum] a zachytila zůstavitelčinu vůli ustanovit výlučného dědice své pozůstalosti žalovaného. Veřejná listina v souladu s § 568 odst. 1 o. z. prokazuje zachycení této skutečnosti, dokud není prokázán opak. V této veřejné listině Mgr. [jméno] [příjmení], notářské kandidátka sepisující závěť, potvrdila, že zůstavitelka byla způsobilá samostatně právně jednat v rozsahu právního jednání, o kterém je sepsán notářský zápis a za její přítomnosti se věc udála, jak je ve veřejné listině sepsáno, tedy zůstavitelka projevila vůli odkázat všechen svůj majetek výlučně žalovanému. Žalobci vyvraceli platnost závěti tím, že zůstavitelka trpěla duševní poruchou, v jejímž důsledku byly sníženy její ovládací a rozpoznávací schopnosti, tedy nebyla schopna v době sepsání závěti posoudit následky svého jednání. Ačkoliv soud provedl rozsáhlé dokazování, z něhož je nepochybné, že chování a jednání zůstavitelky v době sepisu závěti se jevilo ve srovnání s chováním a jednáním v předcházejících letech odlišně, nelze dospět k závěru, že zůstavitelka trpěla duševní poruchou. Izolovanost zůstavitelky, neprojevování zájmu o rodinné příslušníky, nekomunikativnost, závislost fyzická i psychická na žalovaném byly znalkyní posouzeny jako obranný mechanismus zůstavitelky. Jednání zůstavitelky postrádá jakékoliv jiné znaky duševní poruchy či duševní choroby. Zůstavitelčino chování je v souladu s jejím celoživotním obavami vůči žalobci a) i výtkám vůči žalobkyni b) a synovi [jméno] [celé jméno žalobce]. Zůstavitelka odkázala svůj majetek žalovanému, k němuž chovala důvěru. I když se změna chování zůstavitelky může jevit rozporuplnou, nelze však z žádného důkazu učinit jednoznačný závěr, že zůstavitelka jednala v duševní poruše alespoň přechodné povahy, která by jí činila k tomuto předmětnému právnímu úkonu neschopnou. Pro vyvrácení platnosti veřejné listiny vyžaduje zákon bezpečné zjištění, že účastník právního úkonu v době, kdy učinil právní úkon, nedokázal posoudit následky svého jednání nebo své jednání ovládnout. K takovým závěrům však soud nedospěl, proto nezbylo, než žalobu na určení, že žalovaný není účastníkem dědického řízení po zůstavitelce [jméno] [příjmení] ze závěti ze dne [datum], zamítnout.

37. Podle § 142 odst. 1 o. s. ř. vzniklo žalovanému právo na náhradu nákladů důvodně vynaložených v souvislosti s obranou svého práva. Náklady spočívají v nákladech právního zastoupení dle § 9 odst. 3 ve spojení s § 7 vyhl. č. 177/1996 Sb., advokátní tarif, v odměně úkonu 2 500 Kč za 10 úkonů (převzetí zastoupení, písemné vyjádření, účast při jednání dne [datum] v rozsahu 4 úkonů, účast při jednání dne [datum] v rozsahu dvou úkonů, účast při jednání dne [datum] a [datum]), dále dle § 13 odst. 3 advokátního tarifu náhrada hotových výdajů za 10 úkonů po 300 Kč a jízdné k jednání dne [datum] [obec] [obec] a zpět ve výši 112 Kč (vzdálenost 17,6 km, při spotřebě 7,3 l [číslo], cena pohonných hmot dle vyhl. č. 589/2020 Sb.), jízdné k jednání dne [datum] [obec] [obec] a zpět ve výši 112 Kč (vzdálenost 17,6 km, při spotřebě 7,3 l [číslo] km, cena pohonných hmot dle vyhl. č. 375/2021 Sb.), náhrada za promeškaný čas dle § 14 odst. 3 advokátního tarifu za čtyři půlhodiny ve výši 4x 100 Kč a 21 % DPH dle § 137 odst. 3 o. s. ř. ve výši 6 011 Kč, celkem 34 635 Kč.

38. Žalobce a) a žalobkyně b) jsou povinni nahradit žalovanému jako nerozluční společníci společně a nerozdílně náklady řízení v celkové výši 34 635 Kč k rukám zástupce žalovaného dle § 149 odst. 1 o. s. ř. v zákonné lhůtě tří dnů dle § 160 odst. 1 o. s. ř.