28 C 207/2019-395

Rubrum

Okresní soud ve Zlíně rozhodl soudkyní JUDr. Evou Bučkovou ve věci žalobkyně: [osobní údaje žalobkyně] zastoupená advokátem [údaje o zástupci] proti žalované: [osobní údaje žalované] zastoupená advokátem [anonymizováno] [jméno] [příjmení] sídlem [adresa] za účasti vedlejšího účastníka [pojišťovna], [IČO] sídlem [adresa vedlejší účastnice] o náhradu škody takto:

Výrok

I. Žaloba, kterou se žalobkyně domáhala, aby jí žalovaná byla povinna zaplatit na náhradě ztížení společenského uplatnění částku 283 766 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,75 % p.a. od 1. 6. 2019 do zaplacení a nahradit nemajetkovou újmu ve výši 500 000 Kč, se zamítá.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění

1. Žalobkyně se žalobou podanou dne 18. 6. 2019 domáhala náhrady ztížení společenského uplatnění ve výši 283 766 Kč s příslušenstvím. Ve svých žalobních tvrzeních uvedla, že v červnu 2019 se jí objevil hemoftalmus pravého oka a podstoupila léčbu u [titul]. [právnická osoba] (dále žalovaný). Dne 28. 6. 2016 byla odeslána do [anonymizována dvě slova] [právnická osoba] ve [obec] (dále [anonymizováno]) k provedení ultrazvukového vyšetření pravého oka a byla zjištěna prasklá pravá žilka, která vytvořila v oku kapičky krve bránící řádnému ostrému vidění. Žalobkyni se dne 14. 9. 2016 zhoršilo vidění na pravé oko a dne 15. 9. 2016 opětovně navštívila žalovaného, který konstatoval při zběžném vyšetření, že jde opět o krevní sraženiny, které se vstřebají. Zdravotní stav žalobkyně se nelepšil, přestala na pravé oko zcela vidět a z těchto důvodů dne 21. 9. 2016 navštívila žalovaného, který jí diagnostikoval utrženou sítnici a objednal ji na operaci na den 27. 9. 2016 na [anonymizována dvě slova] [anonymizováno]. Vzhledem k pochybnostem o postupu žalovaného dne 20. 9. 2016 navštívila [anonymizováno], kde jí byla potvrzena utržená sítnice pravého oka a byla okamžitě přijata k operaci. Žalobkyně má za to, že v důsledku nedostatečné odborné úrovně podle pravidel vědy a medicínských postupů žalovaný nevyhodnotil veškeré možnosti příčin krvácení do pravého oka a nepredikoval jí možné následky. Vyšetření bylo zcela formálního charakteru, když došlo ke kopírování obsahu nálezu z 11. 7. 2016, byl učiněn neodůvodněný závěr a nařízena kontrola až v lednu 2017. Pokud by žalovaný postupoval lege artis a vždy hodnotil tzv. ex ante na základě poznatků, které měl k dispozici v době rozhodování, nedošlo by k odtržení zbytku sítnice včetně centra vidění a byla-li by operace provedena dříve, byla by prognóza vidění výrazně lepší. Žalobkyně tak v příčinné souvislosti utrpěla těžkou poruchu zrakové ostrosti pravého oka, zhoršení úzkostné poruchy a podle znaleckého posudku [titul]. [jméno] [příjmení] činí její nárok na ztížení společenského uplatnění žalovanou částku.

2. Žalobkyně rozšířila žalobu následně o částku 500 000 Kč, kterou upřesnila jako nárok na jinou nemajetkovou újmu za dobu od 22. 9. 2016 až do 13. 4. 2017. V důsledku postupu žalovaného došlo k tomu, že žalobkyni muselo být oko operováno se závažnějším průběhem a došlo k hospitalizaci od 22. 9. 2016 do 24. 9. 2016. Následně nastaly ještě dvě ambulantní operace dne 13. 4. 2017, kdy došlo k vypuštění silikonového oleje a žalobkyně byla velice výrazně omezena ve svém životě, kdy měla zakázané se předklánět, vykonávat jakoukoliv fyzicky náročnou operaci, nemohla sportovat, vykonávat běžné domácí práce, nemohla se obout, zamést, absolvovat klasickou zimní dovolenou a půl roku ležela doma, nemohla nic v důsledku tohoto léčebného postupu dělat.

3. Žalovaný navrhla žalobu v celém rozsahu zamítnout, neboť neshledává nárok důvodný ani co do základu ani co do vyčíslené újmy. Veškerá lékařská péče byla žalované poskytnuta řádně a lege artis, žalovaný ničeho nezanedbal, vyšetření provedl úplná. Dne 28. 6. 2016 byla [anonymizováno] ve [obec] po ultrazvukovém vyšetření potvrzena diagnóza krvácení do sklivce pravého oka. Dne 11. 7. 2016 bylo zlepšeno vidění na pravé oko, úbytek krve ve sklivci a periferie sítnice byla již přehledná. Dne 15. 9. 2016 došlo k pocitu kolísání vidění na pravé oko, které bylo připsáno na úkor pohybu krve ve sklivci. Dne 21. 9. 2016 došlo k výraznému zhoršení vidění na pravé oko, kdy bylo zjištěno rozsáhlé odchlípení sítnice pravého oka. Žalovaný proto objednal žalobkyni telefonicky na nejbližší možný termín operace 27. 9. 2016. Žalobkyně si sama zařídila dřívější operaci [datum]. Rychlost odchlípení sítnice může být značně variabilní a délka odchlípení sítnice nemusí korelovat s jejím jizvením, a to ani včasné a řádné provedení operace nezajišťuje spolehlivé dobré pooperační vidění. Pooperační vidění u žalobkyně bylo dle zdravotní dokumentace relativně dobré, ze zhoršení došlo až později. K nároku na jinou nemajetkovou újmu má žalovaný za to, že žalobkyně uplatňuje stejný nárok dvakrát, navíc požadovaná částka 500 000 Kč je zcela nepřiměřená okolnostem. Žalobkyně pak především neprokázala základ svých nároků uplatněný v žalobě i v rozšířené žalobě.

4. Vedlejší účastník navrhl nárok žalobkyně v celém rozsahu zamítnout. Žalovaný poskytl žalobkyni medicínskou péči, která vykazovala náležitou odbornou úroveň zdravotnické služby odpovídající pravidlům vědy a uznávaným medicínským postupům, respektovala individualitu pacienta a byla v kontextu s objektivními podmínkami a možnostmi žalovaného. Tvrzený non lege artis postup žalovaného je nedostatečně konkretizován. Další nemajetková újma je primárně směřována k sekundárním obětem, a pokud se týká postiženého, který má nárok na bolestné a ztížení společenského uplatnění, musí existovat skutečně nějaký jiný důvod, jenž v daném případě není tvrzen.

5. Mezi žalobkyní a žalovaným byla nesporná tvrzení, že dne 28. 6. 2016, dne 11. 7. 2016, dne 15. 9. 2016 a dne 21. 9. 2016 došlo v ordinaci žalovaného k lékařským kontrolám žalobkyně. Průběh lékařských kontrol a způsob vyšetření žalobkyně žalovaným zůstává při všech kontrolách sporným.

6. Soud nařídil účastníkům usnesením ze dne 19. 11. 2019 první setkání se zvoleným mediátorem [celé jméno mediátora], které však nevedlo k mimosoudní dohodě, a proto bylo pokračování v dokazování listinnými důkazy, účastnickými výpověďmi, svědeckými výpověďmi, z nichž byl zjištěn následující skutkový stav:

7. Žalobkyně byla vyšetřena u [titul]. [jméno] [příjmení] dne 28. 6. 2016, neboť přichází s náhle vzniklým zhoršením vidění, podle lékařské zprávy se jednalo asi o 50 % snížení zrakové ostrosti. Bylo provedeno oční standardní vyšetření, vyšetření vidění, změření nitroočního tlaku, střední segment byl naprosto v pořádku. Vzhledem k tomu, že byl prokrvácený sklivec, nebylo vidění na oční pozadí úplně exaktní, žalobkyně byla proto odeslána na ultrazvukové vyšetření do [anonymizováno]. Při ultrazvukovém vyšetření žádné známky odchlípení sítnice zjištěny nebyly, což bylo dopsáno do stávajícího dekurzu z 28. 6.2019. Další doporučení byla běžná jako kontrola krevního tlaku, krevní obraz, diferenciálu v krevním obraze, erytrocyty, která dělá obvodní lékař. Žalobkyně následně přišla na kontrolu 11. 7. 2016, vidění se zlepšilo na slabých 80 %, nitrooční tlak zůstal stejný. Ve sklivci byl výrazný úbytek krevních elementů. Nález na sítnici byl negativní, žádná odchlípená sítnice, žádná trhlina, z těchto důvodu byla kontrola nařízena až na leden 2017, při potížích však ihned. Žalobkyně přišla dne 15. 9. 2016 z důvodu kolísání visus. Nitrooční tlak měří sestra, následně je přepsán do dekurzu, byl víceméně stejný, pohled na sítnici byl volný, proto tělo zprávy zůstalo stejné. Kontrola byla doporučena opět v lednu, při potížích ihned. Žalobkyně přichází dne 21. 9. 2016, neboť se jí v posledním týdnu výrazně zhoršilo vidění, které bylo na 1/50, což znamená že nepřečetla ani větší písmeno. Přední segment a čočka zůstávaly stejné, sítnice byla odchlípená i bez nějakých větších vyšetření a rozkapání, protože optická média byla čirá, sklivec téměř také, přes zbytky krve bylo vidět odchlíplou sítnici včetně centra ostrého vidění. Žalobkyně byla objednána na nejbližší volný termín na oční klinice v [anonymizováno] dne [datum]. Z vidění [číslo] excentricky bylo zřejmé, že je odchlípené i centrum ostrého vidění, kde časový údaj operace tak velkou roli nehraje. Žalobkyně si však termín operace domluvila v [anonymizováno]. [titul]. [jméno] [příjmení] neprováděl rozkapávání oka dne 11. 7. 2016, protože na sítnici viděl bez problémů, krev byla z větší části vstřebána. Rozkapávání neprováděl ani 15. 9. 2016, protože byla dobrá viditelnost na sítnici. Dne [datum] zřejmě oko rozkapával, i když do zápisu nepoznamenal (lékařské zprávy [titul]. [jméno] [příjmení] a jeho účastnická výpověď).

8. Žalobkyně byla vyšetřena dne 28. 6. 2016 v [anonymizováno] ultrazvukem pro hemoftalmus pravého oka a vyloučení amoce pravého oka. Žalobkyně uvedla pouze užívání [anonymizováno], hypertenzi a cukrovku vyloučila. [titul]. [jméno] [příjmení] provedl vyšetření, jenž umožnilo prohlédnout sítnici, která byla podle ultrazvuku v celém rozsahu přiložená. Neviděl úplně centrum, jelikož zde bylo maximum krve. Žalobkyně dostala ampuli [anonymizováno], který pomáhá zastavit krvácení a [anonymizováno] tablety, který by mě posilovat stěnu cév (svědecká výpověď [titul]. [jméno] [příjmení], lékařská zpráva ze dne 28. 6. 2016).

9. Žalobkyně byla hospitalizována v [anonymizováno] od [datum] [anonymizováno] hod do [datum] [údaj o čase] hod. Přijímacím lékařem byl [titul]. [příjmení] a přijata byla pro akutní amoci pravého oka. Žalobkyně udávala, že několik dnů na oko nevidí a zhoršení vidění předcházelo nošení vody z bazénu. Standardně při příjmu je rozkapávána a zkontrolována sítnice. Po vyšetření štěrbinovou lampou a indirektní čočkou bylo zjištěno, že sítnice je zvednutá. Sítnice se odchlipuje z důvodu, že je to jemná tkáň, která má 0,2 mm a v okamžiku, kdy se pro nějakou netěsnost, trhlinu, dostane tekutina pod sítnici, zvedne se. Následně dochází k tomu, že není vyživována a fotoreceptory, které zpracovávají světlo, nemají dostatek zásobení, aby vysílaly signály do mozku, tím pádem pacient nevidí. Trhlina byla u pomyslného čísla 12, avšak odchlípnutá byla celá sítnice (výpověď svědka [titul]. [jméno] [příjmení], lékařská zpráva [anonymizováno]). 10. [titul]. [jméno] [příjmení] provedla operaci sítnice v den přijetí [datum] po předoperačním vyšetření [titul]. [ulice], jelikož už tam byly nastartované procesy jizvení sítnice. V takových případech se používá silikonový olej, sítnice se tamponuje vzduchem u operace, když se odsekává sklivec a podle toho se pozná, zda sítnice lehne, anebo musí přijít silikonový olej. Operace i pooperační stav byl u žalované bez komplikací. [příjmení] se však udělat více otvorů, protože sítnice nechtěla v místě lehnout, proto se to muselo odsekávat z větší části. Operace žalobkyně se povedla napoprvé, poněvadž se sítnice nezvedla pod olejem a nenastal ani sekundární glaukom. Sítnice se poté zalaseruje, což se dělá v lokálním umrtvení kapkami a došlo k tomu 23. 9. a 24. 9. na oddělení. Následně byla žalobkyně dne [datum] propuštěna a docházela na kontroly. I přes jizvené na sítnici byl u žalobkyně pooperační průběh zdárný, chodila na kontroly k [titul] [příjmení], dne 19. 12. 2016 měla 50 % - 60 % vidění. Dne [datum] došlo k vypuštění silikonového oleje, poté 21. 6. 2017 k operace šedého zákalu, kdy se vidění trochu zlepšilo, ale nikdy se již nevrátilo na těch 50 %. Žalobkyně má - 3/4 dioptrie na operované oko a vidění s korekcí je 20 %, bez korekce může vidět 8 %. Není zřejmé, proč vidění kleslo. Je to standardní postup, že se vypustí olej a potom se operuje šedý zákal. Trhlina na sítnici může vzniknout i bez hemoftalmu. Zdravotní stav žalobkyně je poslední dva tři roky již stabilizován (svědecká výpověď [titul]. [jméno] [příjmení], lékařské zprávy [anonymizováno]).

11. Ze svědecké výpovědi [jméno] [příjmení], zdravotní sestry v oční ordinaci [titul]. [jméno] [příjmení], bylo zjištěno, že při příchodu pacienta oční tlak tonometrem v obou očích, výsledek napíše na lístek a pacienta pošle k doktorovi. Doktor určí, jestli se má oko rozkapat. Urgentní pacienti chodí před začátkem ordinace kolem 7.30 hod. Do dekurzu lékaře se ten samý den dají dopsat údaje, což ona učinila dne 21. 9., kdy zřejmě žalobkyně volala, že operaci ruší. Oční tlak měří při všech kontrolách, předpokládá, že tak dělala i u žalobkyně. S odstupem času si podrobnosti nepamatuje.

12. Z účastnické výpovědi žalované bylo zjištěno, že se s ničím se neléčila. Nenosila žádné brýle, později měla 1,5 dioptrie na pravé i levé oko. Pracovala v [anonymizována dvě slova] [obec] od roku 2010 do roku 2015, kde pracovní poměr ukončila na základě své žádosti a byla zaregistrována jako uchazečka o zaměstnání na úřadu práce. V rámci výběrových řízení chtěla nastoupit před operací do jiné mateřské školy týden, avšak zůstala na úřadu práce a nepobírala žádné sociální dávky. Dne 28. 6. 2016 měla pocit, že jí něco spadlo do oka, proto se hned jela nechat vyšetřit k [titul]. [jméno] [příjmení]. Provedl jí rozkapání oka a sdělil, že má krevní sraženinu. Doporučil ultrazvuk a byla tak vystrašená, že jela ten samý den do [anonymizováno]. U [titul]. [příjmení] jí následně odebrali krev, jestli nemá cukrovku a udělali vyšetření. Sestřička jí měřila oční tlak jenom při první návštěvě. [titul]. [příjmení] jí řekl, že nesmí jenom stěhovat nábytek, sjíždění Vltavy na kánoích jí nezakázal. Objednal ji na 11. 7. 2016, kdy dole cítila ještě krevní sraženinu. Nepamatuje si, že by jí sestřička měřila oční tlak, ani nečetla na tabuli. Vyšetření proběhlo rychle podíváním se štěrbinovou lampou do oka a [titul]. [příjmení] řekl, že může dělat cokoliv bez omezení. Dne 15. 9. 2016 měla pocit, že jí v oku stoupá hladina vody a vybíhaly takové zlaté fazole. [titul]. [příjmení] se jí tam podíval tím dalekohledem a řekl, že tam má nějaký bordel a kontrolu řekl v lednu. Dne 21. 9. 2016 na oko prakticky neviděla, stav se zhoršoval. Sestřička jí oko rozkapala, doktor se tam podíval a řekl, že se to tam odchlíplo. Zkoušel volat [anonymizováno], neměli termín, musela vzít, co bylo. Následně jí manžel zařídil operaci u [titul]. [příjmení]. V tu dobu vlastně neviděla, nezaostřila vůbec nic. V [anonymizováno] jí následně rozkapali obě oči, na pravém oku bylo zjištěno odchlípení sítnice, levé oko bylo v pořádku. Ihned jí dali na lůžkovou část a připravovala se na operaci. Byla to velmi nepříjemná a bolestivá operace, při které pacient musí spolupracovat. Na závěr napustili olej a oko jí zalepili. Několikrát jí pak ještě dolaserovávali, aby se sítnice přilepila. Po operaci nic neviděla, oko bylo zakrvácené. Oko měla nejprve zalepené a jak jí vypustili olej, tak se to ještě podstatně zhoršilo. Nic nedělala, musela ležet v posteli. Manžel ji potom napsal jako spolupracující osobu a byla vedena u něho ve firmě. Od září 2018 je zaměstnaná v [anonymizována dvě slova] na [anonymizována dvě slova]. Dlouho se s tím nemohla srovnat, že špatně vidí, a navíc nemohla sportovat. Užívala [anonymizováno] od ošetřujícího lékaře na uklidnění, bere úplně minimální dávku. Nesměla hrát golf, nemohla běhat, jezdit na kolečkových bruslích, chodit na aerobik, nemohla chodit na jógu. Ještě po operaci šedého zákalu měla klidový režim. Je přesvědčená, že pokud by jí 15. 9. 2016 poslal [titul]. [příjmení] do nemocnice, nemusela mít olej v oku, nemusela mít šedý zákal a nestrávila by půl roku v nemocnici. Viděla by o 80 % lépe. Pravá strana je problém při řízení vozidla, ale i při jakékoliv prostorové orientaci.

13. Ze svědecké výpovědi svědka [jméno] [příjmení], manžela žalobkyně, bylo zjištěno, že v průběhu léčby u [titul]. [příjmení] žalobkyně neměla zásadní omezení, neměla jen zvedat těžké předměty, když tam byly krevní sraženiny, na vodě moc nepádlovala. Ke zhoršení došlo po dovolené v Maďarsku, kdy žalobkyně říkala, že nic nevidí, že má půlku oka zalitého nějakou tekutinou. [titul]. [příjmení] mluvil o pokračování krevního výronu bez nějakých omezení. Dne 15. 9. 2016 si stěžovala, že jí oko nerozkapal, že se nemohl podívat dovnitř. Jakmile zjistila, že má utrženou sítnici, volal do KNTB na okamžitou operaci. Oko bylo ve velmi vážném stavu a velmi zanedbané. Poté nastalo pro žalobkyni složité období, měla zákaz vykonávat jakoukoliv fyzickou činnost, do toho měla nepříjemné psychické problémy, všechno musel doma dělat on. Rekonvalescence probíhala asi měsíc. Dříve byla žalobkyně velmi sportovně aktivní, 3x týdně chodila plavat, lyžovala, což po operaci vůbec nemohla. Až po covidu se k aktivitám vrátili, ale kvůli špatnému 3D vidění nemůže jezdit na kole, ani hrávat tenis. Měla problémy i s řízením auta. Trápí se, na vidění si nezvykla. Sebevědomí, psychika byla u žalobkyně úplně na nule. V roce 2016 měla nastoupit do školky, díky operaci tam nenastoupila. Aby nebyla sama doma, bral ji s sebou do práce. Vyrábí keramické kachle, ze kterých se staví kamna. Žalobkyně dělala pomocné práce, různé retušování a překlepávání. Vozil ji autem do [obec] asi na 6 hodin denně.

14. Žalobkyně nedal souhlas k zapůjčení její kompletní lékařské dokumentace, pouze dala souhlas k vyžádání zprávy o zdravotním stavu od ošetřujícího lékaře [titul]. [jméno] [příjmení] [titul]. [právnická osoba] sdělil, že žalobkyně se v ambulanci dosud pravidelně neléčí s cukrovkou, vysokým tlakem či jiným srdečně-cévním onemocněním. Celkový zdravotní stav je kompenzován.

15. Žalobkyně byla vedena jako uchazečka o zaměstnání v době od 1. 8. 2015 do 30. 9. 2016. Důvod vyřazení bylo zahájení OSVČ bez příspěvku ÚP (zpráva [anonymizováno 5 slov] [obec]). Žalobkyně byla u svého manžela [jméno] [příjmení] vedena jako osoba spolupracující od 1. 10. 2016 do 31. 12. 2017 dle § 13 z.č. 586/1992 Sb. a byly jí dle tohoto ustanovení rozděleny příjmy a výdaje ze samostatné výdělečné činnosti jejího manžela. Odměnu či jiné výhody žalobkyně nepobírala, tyto příjmy z podnikatelské činnosti jejího manžela mohou být rozděleny mezi poplatníka a spolupracující osoby a jsou součástí společného jmění manželů (zpráva účetního [jméno] [příjmení]).

16. Soud ustanovil znalce [titul] [celé jméno znalce], [anonymizováno] z oboru zdravotnictví, specializace oftalmologie za účelem zjištění, jaké konkrétní medicínské okolnosti byly příčinou krvácení do sklivce a odchlípení sítnice žalobkyně. Úkolem znalce bylo odpovědět, jak časté oční kontroly, případně doplňující oční vyšetření, měly být v souladu se stavem lékařského poznání zvoleny k vyloučení možností počínajícího odchlípení sítnice, zda existuje nějaká časová korelace mezi stanovením diagnózy natržení odchlípení sítnice a jejím řešením s ohledem na úspěšný výsledek stran zrakové ostrosti. Znalci bylo uloženo uvést, ke kterému datu lze s jistotou konstatovat, že nastalo odchlípení sítnice žalobkyně, případně ke kterému datu s jistotou existovala trhlina v sítnici. Znalec měl odpovědět, zda lze hodnotit postup poskytování zdravotní péče ze strany žalovaného jako postup lege artis a v případě non lege artis postupu, nechť je uveden postup lékaře, v jehož důsledku došlo k poškození vidění žalobkyně. Kdy nejdřív mohlo být při současných znalostech medicíny zjištěno a diagnostikováno natržení sítnice pravého oka žalobkyně a následně proveden operační zákrok a co bylo konkrétní medicínskou příčinou zhoršení vizu po operativním řešení šedého zákalu. Znalec se měl vyjádřit, zda existuje příčinná souvislost mezi případným non lege artis postupem žalovaného a současným stavem visu pravého oka žalobkyně.

17. Znalec ve svém znaleckém posudku po prostudování lékařské dokumentace a obsahu spisu učinil závěr, že příčinu krvácení do sklivce nelze jednoznačně určit, mohla jí být trhlina v sítnici, která potom následně vedla k jejímu odchlípení. Dokud není krev v sítnici dobře viditelná, jsou vhodné kontroly po 1 až 2 týdnech, nejvýše vhodné je ultrazvukové vyšetření oka, které je schopno odchlípení sítnice zjistit. Čím dříve se odchlipující sítnice zoperuje, tím jsou vyhlídky na obnovu zrakových funkcí lepší. Obvyklá prodleva mezi stanovením diagnózy a operací je do 48 hodin. Nejpříznivější prognóza je tedy, pokud se sítnice ošetří ještě před ochlípením, nebo v samotném začátku odchlípení laserem. Nelze určit, kdy se objevila v sítnici trhlina. Sítnice byla s jistotu odchlípená 21. 9. 2016, kdy byl tento stav žalovaným diagnostikován. Kdy se však začala odchlipovat, s jistotu zpětně nelze určit, mohlo to být již 15. 9., kdy popisovala žalobkyně příznaky. Postup žalovaného jako lege artis nelze zcela hodnotit. Jako zásadní opomenutí hodnotí znalec vyšetření bez rozkapání a nedostatečnou četnost kontrol, také se nepokusil žalobkyni zajistit dřívější termín operace než za 6 dnů. Následkem bylo totální odchlípení sítnice včetně makuly, což si vyžádalo náročnější chirurgický zákrok, přičemž ani ten nedokázal obnovit zrakové funkce na hodnoty blízké zdravému oku. Pro žalobkyni to znamenalo další dvě chirurgické operace, vypuštění silikonového oleje a odstranění katartu. Pokud byla trhlina v sítnici příčinou krvácení tedy již 28. 6. 2016, pak bylo reálné ji diagnostikovat nejdřív za 1 až 2 týdny, až se krev aspoň částečně vstřebala. Ultrazvuk sice zachytí odchlípení sítnice, ale trhlina bez odchlípení nikoliv. Příčinu trhliny však nelze zpětně určit, tudíž odpověď na otázku, kdy mohla být trhlina zjištěna, je spíše spekulativní. Co bylo konkrétní příčinou výraznějšího zhoršení visu po operačním řešení šedého zákalu, se bohužel nepodařilo určit. Na otázku, nechť se znalec vyjádří, zda existuje příčinná souvislost mezi případným non lege artis postupem žalovaného a současným stavem visus pravého oka žalobkyně, zněla odpověď„ velmi pravděpodobně ano“.

18. Znalec k námitkám žalované a vedlejšího účastníka písemně doplnil, že celou situaci posuzoval ex ante, pracoval s informacemi, které měl žalovaný v té době k dispozici. Dobu vzniku trhliny nelze určit právě proto, že některá vyšetření nebyla provedena lege artis, tedy oko nebylo rozkapáno. Není obvyklé, aby u člověka z pohledu medicíny poměrně mladého a zdravého jako je žalobkyně, přetrvávala krev ve sklivci po dobu tří měsíců. Navíc si žalobkyně stěžovala na to, že dolní část zorného pole vidí jakoby přes vodu, což bývá často příznakem odchlipující se sítnice. Obojí by tedy mělo vzbudit podezření na chorobný proces na sítnici, která měla být vyšetřena v celém rozsahu, což lze jen v rozkapání. Vyšetření při úzké zornici bez rozkapání lze přirovnat k pohledu do pokoje klíčovou dírkou. Protože trhliny a díry v sítnici stejně jako její odchlípení obvykle vznikají v její periferní části, nelze trhlinu či díru v sítnici anebo dokonce počínající odchlípení bez rozkapání většinou vidět. Bez rozkapání je odchlípení sítnice patrné až tehdy, když postihne i makulu, přičemž v této fázi jsou výsledky operace výrazně horší. Znalec na otázku, zda existuje předpis či stanovisko [obec] oftalmologické společnosti nebo jiné odborné společnosti, které stanoví postup lékaře při vyšetření oka, odpověděl, že takový předpis neexistuje. Závěr znalce se opírá o obvyklou klinickou praxi, kdy lze uvést citaci z doporučeného postupu [obec] [anonymizována dvě slova], čím je doba od odchlípení sítnice k operaci delší, tím je menší naděj na návrat zrakové ostrosti. Závěrem těchto studií se doporučené načasování operace u odchlípení sítnice s makulou ležící, pokud možno v nejkratším termínu, nejpozději však do 24 hodin od stanovení indikace.

19. Znalec při ústním podání vysvětlení svého znaleckého posudku uvedl, že lékař vychází ze subjektivních dojmů pacienta, pokud řekne, že tam má fazole, je se třeba zaměřit na oční pozadí. Pokud se pacient, že něco není se zrakem v pořádku, je třeba vyšetřit oční pozadí, což se stalo 11. 7. 2016. Žalobkyně se vrátila dřív než po dvou měsících s tím, že jí kolísá zrak, určitě to vede k tomu, aby bylo opět vyšetřeno oční pozadí. Při rozkapání se rozšíří zornice v určitém intervalu a určitém množství. Pokud pacient přijde se širokou zornicí, je to třeba zapsat do zprávy, není to však časté. Ve zprávě není poznámka, že by bylo při vyšetřování oko rozkapané. S lékem [anonymizováno] nemá znalec osobní zkušenosti, zda rozšíření zornice způsobuje.

20. Vedlejší účastník zadal vypracování revizního znaleckého posudku znalce [titul]. [celé jméno znalce], [anonymizováno], pro jeho nepřesvědčivé a nejednoznačné závěry znaleckému ústavu [anonymizováno] fakultní nemocnice [obec a číslo], kdy znalecký posudek byl vypracován za účelem posouzení, zda jsou závěry [titul]. [celé jméno znalce] správné a logicky provázané, zda žalovaný postupoval při poskytování lékařské péče s náležitou odbornou úrovní lege artis. Znalecký ústav se měl vyjádřit k problematice rozkapání oka a v případě shledaného non lege artis postupu, zda lze postavit najisto příčinnou souvislost mezi současným zdravotním stavem pacientky a tímto postupem, zejména s ohledem na zjištění, kdy s jistotou došlo k odchlípení sítnice. Znalecký ústav odpověděl, že závěry posudku [titul]. [celé jméno znalce], [anonymizováno] jsou správné a logicky provázané, není výhrady k tomuto znaleckému postupu. Z pohledu lex ante lze konstatovat naprosto správný postup při kontrole dne 28. 6. 2016 včetně odeslání na ultrazvukové vyšetření při špatné přehlednosti periferie sítnice. Správně byl také stanoven interval další kontroly za dva týdny. Při vyšetření 11. 7. 2016 bylo sice patrné vstřebávání krve a zlepšení vidění, avšak v těchto případech je vždy nutné vyšetřit alespoň sledované oko v rozkapání. Nelze jednoznačně říct, že by bylo při dobré přehledné periferii sítnice a fyziologického nálezu nutné stanovit termín kontroly dříve než za půl roku. Při akutním vyšetření 15. 9. 2016 zvláště vzhledem k předchozím dvěma vyšetřením mělo být alespoň postižené oko rozkapáno a pečlivě vyšetřena taky periferie sítnice. Při dalším akutním vyšetření 21. 9. 2016 byl již značný pokles vidění a odchlípení sítnice bylo patrné i při pohledu přes úzkou zornici, což bylo následně potvrzeno i při vyšetření v rozkapání. Objednání operace za 6 dnů nelze považovat za zcela správné, pokud ovšem okolnosti dovolí jinak. Postup [titul]. [příjmení] tedy ne zcela odpovídá poskytování lékařské péče s náležitou odbornou úrovní. Sítnice byla najisto odchlípená dne 21. 9. 2016. Nelze zcela jednoznačně určit, zda byla částečně odchlípená již 15. 9. 2016. Příčinnou souvislost mezi současným zdravotním stavem pacientky a postupem [titul]. [příjmení] tedy nelze postavit najisto.

21. Ústní objasnění posudku znaleckého ústavu [anonymizována dvě slova] nemocnice provedl [titul]. [jméno] [příjmení], který byl jedním z vypracovatelů znaleckého posudku. K námitkám žalobkyně o rozporu mezi odpovědí na 1. a 4. otázku zadání znaleckého posudku se vyjádřil tak, že znalecký posudek [titul]. [celé jméno znalce] zásadně rozporovali v bodě 4, kde je námitka, a kde se rozchází. Exaktní vyjádření příčinné souvislosti„ velmi pravděpodobně ano“, chápali, že tato příčinná souvislost není jistá. To znamená s jistotou ji prostě určit nelze. Zpětně nelze posoudit, zda existuje příčinná souvislost, protože jistota je pouze jedna a to, že odchlípená sítnice byla při tom posledním vyšetření. Zda byla dříve, nelze zpětně již retrospektivně posoudit. Standardní postup vyšetření je rozkapání, tedy arteficiální mydriáza. Na jedné straně standard pro vyšetření je tvrzené rozkapání, na druhou stranu nelze zpětně posoudit, jaký byl stav žalobkyně, jaké byly její zornice, jestli oční pozadí bylo či nebylo vidět. Tudíž postup je to do určité míry nestandardní, avšak nejde jednoznačně říct, že pacientka nebyla vyšetřena. Medikament [anonymizováno] lze nazvat jako antidepresiva rozšiřují zorničky. Avšak nelze říct, že tomu tak bylo i v tomto případě. Lze považovat za správný a rozumný názor, aby to bylo uvedeno přímo v dokumentaci. Na druhou stranu, pokud to v dokumentaci není, neznamená to, že nebylo. Nelze ani zpětně říct, kolik dnů před operací byly 100% příznaky trhliny na sítnici. Toto onemocnění je poměrně závažné, chová se nevyzpytatelným způsobem. Zhruba 20 % může recidivovat a reoperace nejsou výjimečné. Může být přiložena centrální sítnice a v dalším průběhu dojde z nějakého důvodu k poškození tkáně, anebo to vede k tomu, že odchlípení zrecidivuje. Neexistuje přímá úměra mezi tím, jak dlouho byly první příznaky a jaký bude konečný efekt operace. Jediná jistota je ta, že pokud nebude pacient ošetřen, dojde k úplné ztrátě funkce zraku. Obecně platí, že by se operace neměla odkládat, avšak stává se to z důvodu celkového onemocnění pacienta. Obecně lze říct, že při natržení sítnice je porušeno celé zásobování nervové vrstvy a obecně platí čím dříve, tím lépe. Avšak ani to neznamená, že operace musí dopadnout dobře. Záleží na operatérovi, jaký postup zvolí, zda bude sítnice přiložena tzv. vnitřní tamponádou, anebo bude zvolen silikonový olej. To většinou rozhoduje chirurg až během výkonu. Zvolený postup byl standardní, stejně to, že došlo k rozvoji šedého zákalu. Pooperačního vlastně nelze považovat za nějakou zásadní komplikaci. Je to nežádoucí vedlejší účinek, kterému nelze žádným způsobem předcházet. Nitrooční běloba je bezbarvá tkáň, která se vyživuje z nitrooční tekutiny. V okamžiku, kdy se použije vnitřní tamponáda, vlastně zadní plocha té čočky je oddělena od nitrooční tekutiny, a ten kontakt, ať už je to plynová bublina nebo ať už je to silikonový olej, často reaguje tak, že dochází k rozvoji šedého zákalu.

22. Ze znaleckého posudku znalce z oboru zdravotnictví, odvětví stanovení nemateriální újmy na zdraví [titul]. [jméno] [příjmení] bylo zjištěno, že prostřednictvím posouzení ustáleného zdravotní stavu žalobkyně zjištěné znaleckým vyšetřením dne 7. 2. 2019 bylo shledáno onemocnění H431 krvácení do sklivce a H330 odchlípení sítnice trhlinou, co způsobilo těžkou poruchu zrakové ostrosti pravého oka a zhoršení úzkostných stavů. Podle kvalifikace Mezinárodní klasifikace funkčních schopností byla zasažena struktura s 2203.351 sítnice a zasažení tělesné funkce b 1263.1 psychická stabilita, b 134.1 funkce spánku, b 21001.3 monokulární ostrost vidění do dálky, b 21003.3 monokulární ostrost vidění do blízka, b 2101.3 funkce zorného pole, b 2102.3 kvalita vidění. Znalec prostřednictvím metodiky provedl výpočet ztížení společenského uplatnění částkou 283 766 Kč. Poškození zraku pravého oka došlo ve věku 54 let, modifikace částky s ohledem na věk se tedy neuplatnila.

23. Při právním hodnocení zjištěného skutkového stavu aplikoval soud § 2636, § 2643, § 2645 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále o. z.), § 4 odst. 5 zákona č. 372/2011 Sb., o zdravotních službách a článek 4 Úmluvy o lidských právech a biomedicíně při zohlednění judikaturních rozhodnutí Nejvyššího soud sp. zn. 25 Cdo 695/2012, sp. zn. 25 Cdo 2221/2011, sp. zn. 31 Cdo 2376/2021, sp. zn. 25 Cdo 1778/2009 a nálezu Ústavního soudu sp. zn. IV.US 3416/20.

24. Podle § 2636 odst. 1 o. z. smlouvou o péči o zdraví se poskytovatel vůči příkazci zavazuje pečovat v rámci svého povolání nebo předmětu činnosti o zdraví ošetřovaného, ať již její příkazce nebo třetí osoba.

25. Podle § 2643 odst. 1 a 2 o. z. poskytovatel postupuje podle smlouvy s péči řádného odborníka, a to i v souladu s pravidly svého oboru. Ošetřovaný sdělí poskytovateli podle svého nejlepšího vědomí potřebné údaje a poskytne mu součinnost nutnou podle rozumného očekávání k tomu, aby mohl splnit povinnosti podle smlouvy.

26. Podle § 2645 o. z. poskytovatel odpovídá za to, že splní své povinnosti s péčí řádného odborníka k ujednáním, která tu vylučují nebo omezují, se nepřihlíží.

27. Obecná odpovědnost poskytovatele zdravotní péče za škodu na zdraví způsobenou pacientovi se posuzuje podle citovaného ustanovení (dříve § 420 odst. 1 obč. zák), pokud právě chybný způsob provedení zákroku či jiné činnosti při poskytování zdravotní péče byl vyvolán činitelem (příčinou) poškození zdraví pacienta (rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 31. 8. 2004 sp. zn. 25 Cdo 2542/2003).

28. Soud posoudil vztah mezi žalobkyní a žalovanou v souladu s § 2636 o. z., dle něhož je založena smluvní odpovědnost na základě konkludentní smlouvy o péči o zdraví, která se posuzuje bez ohledu na zavinění. Porušení povinnosti ze smlouvy má jako důsledek povinnost nahradit škodu z toho vzniklou druhé straně dle § 2913 o. z., zejména pak náhradu za vytrpěnou bolest, ztížení společenského uplatnění, náhradu za ztrátu na výdělku či náklady léčení (§ 2956 a násl. o. z.)

29. Pro vznik obecné odpovědnosti za škodu tak musí být kumulativně splněny všechny předpoklady, které jsou porušení právní povinnosti, a to vznik škody a vztah příčinné souvislosti mezi nimi zavinění odpovědné osoby se předpokládá. (rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 9. 2. 2022, sp. zn. 31 Cdo 2376/2021).

30. Právní povinností žalované bylo poskytnout zdravotní péči na úrovni lege artis, což lze chápat jako odborně správný postup lékaře v souladu s poznatky a pravidly lékařské vědy a uznávanými postupy v medicíně. Povinnost poskytnout zdravotní péči na úrovni současných poznatků lékařské vědy je dána § 4 odst. 5 zákona č. 372/2011 Sb., o zdravotnických službách a článkem 4 Úmluvy o lidských právech a biomedicíně.

31. Podle § 4 odst. 5 zákona č. 372/2011 Sb., o zdravotních službách, se náležitou odbornou úrovní rozumí poskytování zdravotních služeb podle pravidel vědy a uznávaných medicínských postupů při respektování individuality pacienta s ohledem na konkrétní podmínky a objektivní možnosti.

32. Při posouzení, zda postup lékařů byl lege artis jde primárně o to, zda byla porušena přímá povinnost. Byl-li postup lékařů při operaci shledán lege artis, bylo by možno usuzovat na porušení povinnosti vyplývající z § 415 obč. zák., pokud v daném případě existovaly konkrétní okolnosti, které vyžadoval provedení dalších úkonů či zvláštních opatření nad rámec předepsaného či obvyklého postupu a byly způsobilé k zamezení či snížení možnosti způsobení újmy na zdraví, za níž je náhrada požadována, a provedeny nebyly (rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 28. 8. 2013 sp. zn. 25 Cdo 695/2012). Za non lege artis lze považoval leda bezdůvodné nevyužití základních diagnostických metod, které byly v daném místě a čase dostupné, a které lékař bezdůvodně nevyužil, ač využít měl a mohl. Pouhá chyba v diagnóze sama o sobě neznamená postup non lege artis (usnesení Nejvyššího soudu ze dne 22. 3. 2005, sp. zn. 7 Tdo 219/2005).

33. Soud při hodnocení závěru, zda žalovaný postupoval či nepostupovaa v souladu se současnými dostupnými poznatky lékařské vědy, vycházel z nálezu Ústavního soudu sp. zn. I. ÚS 4457/12, že se jedná o závěr právní, a tudíž v kompetenci nezávislého soudu a znalecký posudek může být jen skutkovým podkladem pro právní závěr o postupu (non) lege artis. Soud vycházel ze všech důkazů jednotlivě i ve vzájemných souvislostech a dospěl k závěru, že vyšetření žalované dne 28. 6. 2016 bylo v souladu s poznatky očního lékařství, když slyšenými lékaři i znalci bylo rozkapání oka dne 28. 6. 2016, zjištění krvácení do sklivce, odeslání na ultrazvuk do [anonymizováno], hodnoceno jako postup správný. Správně byla stanovena kontrola za dva týdny. Při vyšetření dne 11. 7. 2016 bylo sice patrné vstřebání krve a zlepšení vidění, avšak v těchto případech je vždy nutné vyšetřit sledované oko v rozkapání. Nelze jednoznačně říci, že by bylo při dobře přehledné periférii sítnice a fyziologickém nálezu nutné stanovovat termín kontroly dříve než za půl roku. Při ošetření dne 15. 9. 2016 byl shledán posudkem znalce [titul]. [celé jméno znalce], [anonymizováno] postup žalovaného non lege artis, neboť nedošlo k rozkapání oka a již tohoto dne mohla být natržena sítnice. Tento úsudek však nebyl nikterak znalcem vyargumentován a znalec nedokázal ani při svém ústním podání své závěry objasnit. Posudek znaleckého ústavu [anonymizována tři slova] rovněž shledal postup žalovaného do určité míry nestandardní, kdy dne 15. 9. 2016 by za standardní postup považoval [titul]. [jméno] [příjmení] rozkapání, tedy arteficiální mydriázu, avšak nelze jednoznačně ex ante říct, zda byl přítomen patologický nález již tohoto dne. Nelze také vyloučit, že zornice žalobkyně umožnily vyšetření očního pozadí, a to s ohledem na užívání antidepresiv [anonymizováno], které způsobují rozšíření zornice. Nelze proto dovodit, že vyšetření pozadí bylo provedeno nedostatečně, ani to, že bylo možné oční pozadí vyšetřit bez aplikace mydriázy. Prokázaným a nesporným zůstává, že odchlíplá sítnice byla žalovaným zjištěna při vyšetření dne 21. 9. 2016. Zda došlo k odchlípení sítnice již předtím, nelze zpětně posoudit. Pokud jde o objednání žalobkyně k operačnímu zákroku na den 27. 9. 2016, ačkoliv zdravotní stav žalobkyně vyžadoval zákrok okamžitý, pak nelze k tomuto postupu přihlížet, jelikož žalobkyně si zajistila operační výkon již dne 22. 9. 2016 v [anonymizováno]. Ačkoliv lze mít výhrady k postupu žalovaného, že se nesnažil zajistit operační zákrok dříve, nelze v této souvislosti shledávat následek postupem non lege artis, pokud k němu vůbec nedošlo.

34. Soud tedy uzavřel, že prostřednictvím provedených důkazů se nepodařilo zjistit, jaký patologický stav existoval v době vyšetření žalobkyně dne 15. 9. 2016, proto nemůže být shledáno protiprávní jednání žalovaného, zda měl nebo mohl natržení sítnice tento den již zjistit. Nelze ani učinit závěr, že krvácení do sklivce mohlo být příčinou později projevené natržení sítnice (totální amoce). Žalovaný provedl řádně ultrazvukové vyšetření prostřednictvím [anonymizováno], které odchlípení sítnice vyloučilo.

35. K úvaze o příčinné souvislosti poukazuje soud na otázku ztráty šance na uzdravení, které se věnoval Ústavní soud v nálezu ze dne 25. 5. 2021 sp. zn. IV. ÚS 3416/20, na jehož základě rozhodl Nejvyšší soud ve Velkém senátě dne 9. 2. 2022, sp. zn. 31 Cdo 2376/2021. Judikatura Nejvyššího soudu setrvale vychází ze závěru, že o vztah příčinné souvislosti jde, vznikla-li škoda následkem protiprávního úkonu škůdce, tedy je-li jeho jednání a škoda ve vzájemném poměru příčiny a následku, tudíž je-li doloženo, že nebýt protiprávního úkonu, ke škodě by nedošlo. Příčinná souvislost jako jeden z nezbytných předpokladů odpovědnosti za škodu je tedy dána tehdy, je-li škoda podle obvyklého (přirozeného) chodu věci i obecné zkušenosti, respektive poznatku adekvátním následkem protiprávního úkonu či škodní události (viz rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 15. 8. 2017, sp. zn. 25 Cdo 3285/2015). Základní kritériem, ze kterého vychází teorie adekvátnosti je objektivní předvídatelnost škodního následku (nález Ústavního soudu ze dne 1. 11. 2007, sp. zn. I. ÚS 312/05). Tato tzv. teorie adekvátnosti kauzálního nexu vychází z toho, že smyslem subjektivní odpovědnosti za škodu je nařídit její náhradu tam, kde škůdce škodu způsobil, ačkoliv mu lze vytknout, že ji způsobit nemusel, že mohl jednat jinak. Tato odpovědnost tedy předpokládá, že vůbec bylo v lidských silám předvídat, že předmětné jednání bude mít za následek danou újmu. Nejvyšší soud uzavřel, že na zavázání poskytovatele zdravotní péče k náhradě škody bez dostatečně zřejmé příčinné souvislosti jednání se škodlivým následkem, co by jedné z podmínek obecné odpovědnosti, by bylo možné pohlížet jako na ukládání povinnosti bez náležitého zákonného podkladu, vymykající se systémové koncepci institutu náhrady škody a přesouvající jej bez náležitého opodstatnění do roviny zcela hypotetické a spekulativní.

36. Znalecký ústav znalcem [titul]. [jméno] [příjmení] výslovně odmítl příčinnou souvislost mezi poskytováním lékařské péče žalovaným a následky, který nastaly v důsledku operace žalobkyně. Nelze totiž stanovit žádné obecné pravidlo, na jehož základě by se dalo zpětně dopočítat podle procentuální ztráty zraku, kdy k utržení sítnice došlo. Neexistuje přímá úměra mezi tím, jak dlouho trvají první příznaky a jaký bude konečný efekt, to nelze ani žádným způsobem předpovědět. Podle [titul]. [jméno] [příjmení] není možné stanovit podle rychlosti operace od zjištěných příznaků, jaká bude funkce a jaký bude konečný pooperační výsledek visu. Sítnice je složitý neurologický útvar, při jejímž odchlípení nebo trhlině dochází k narušení vyživování, a tím ztrátě vyvolaného obrazu.

37. Jak bylo zjištěno svědeckými výpověďmi lékařů [anonymizováno] [titul]. [jméno] [příjmení], [titul]. [jméno] [příjmení] i znaleckým ústavem [anonymizována tři slova], průběh operace totální amoce u žalobkyně nebyl hodnocen jako komplikovaný, ale měl standardní průběh. Stejně tak napouštění silikonového oleje při amoci je standardní postup a šedý zákal při jeho přítomnosti je častým jevem jako vedlejší účinek.

38. Soud proto uzavřel, že u žalovaného bylo při všech vyšetřeních provedených žalobkyni shledáno dodržování pravidel vědy a uznávaných medicínských postupů, s výhradou nevyužití arteficiální mydriáze oka dne 15. 9. 2016 jako nestandartního postupu. Přesto nebylo možno vyloučit, že při respektování individuality pacienta s ohledem na konkrétní podmínky vyšetření (§ 4 odst. 5 zákona č. 372/2011 Sb., o zdravotních službách), byla žalobkyně vyšetřena řádně lege artis. Tudíž nelze ani po provedeném dokazování učinit závěr, že i při poskytnutí řádné péče žalovaným s odbornou způsobilosti dne 15. 9. 2016, by došlo ke zjištění patologického nálezu amoce sítnice, a v příčinné souvislosti s tím by nedošlo ke snížení visus žalobkyně na ustálených 10% - 20% vidění pravého oka. Žalobkyně tedy neprokázala porušení právní povinnosti žalovaného poskytnout lékařské služby na náležité odborné úrovni, v jejíž příčinné souvislosti by na její straně došlo k výrazně lepší prognóze vidění. Soud se proto již nezabýval žalovanou výši nemajetkové újmy, ani jinou nemajetkovou újmou, v kontextu s učiněnými právními závěry. Je-li porušení právní povinnost a příčinná souvislost na bázi hypotetické a spekulativní, nelze v souladu s rozhodnutím Velkého senátu Nejvyššího soudu zavázat poskytovatele zdravotní péče k náhradě škody. Soudu z těchto důvodů nezbylo než žalobu v celém rozsahu vůči žalované společnosti [právnická osoba] zamítnout.

39. Podle § 150 o.s.ř. bylo rozhodnuto o náhradě nákladů řízení, přičemž soud vycházel z posouzení všech okolností konkrétní věci při pečlivém zvážení všech rozhodných hledisek. Soud shledal důvody zvláštního zřetele hodné na straně žalobkyně pro výjimečné nepřiznání náhrady nákladů řízení úspěšné žalované, neboť odborné posouzení lege artis postupu [titul]. [jméno] [příjmení] bylo odvislé od složitého znaleckého zkoumání, ačkoliv na straně žalobkyně došlo k subjektivnímu pocitu zásahu do osobnostních práv, které značně ovlivnily její další průběh života. Nepřiznání náhrady nákladů řízení žalované společnosti při zohlednění majetkových poměrů pak nebylo shledáno porušováním rovnosti účastníků.

Poučení