28 C 259/2018-192

Rubrum

Obvodní soud pro Prahu 5 rozhodl předsedkyní senátu Mgr. Šárkou Malíkovou Petříčkovou jako samosoudkyní ve věci žalobců: a) [celé jméno žalobce], [datum narození] bytem [adresa žalobce, žalované a žalobkyně] b) [celé jméno žalobkyně], [datum narození] bytem [adresa žalobce, žalované a žalobkyně] oba zastoupeni advokátkou JUDr. [jméno] [příjmení], LL.M. sídlem [adresa] proti žalované: [osobní údaje žalované] zastoupena advokátem JUDr. [jméno] [příjmení] sídlem [adresa] o ochranu osobnosti takto:

Výrok

I. Řízení se v části, kde se žalobci a), b) po žalované domáhali uložení povinnosti zdržet se kontaktování žalobců, zastavuje.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci a) částku ve výši 100 000 Kč, do 30 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

III. Žalovaná je povinna zaplatiti žalobkyni b) částku ve výši 100 000 Kč, do 30 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

IV. V části, kde se žalobci a), b) domáhali po žalované zaplacení částky dalších 150 000 Kč pro každého s žalobců, se žaloba zamítá.

V. Žalovaná je povinna zaplatit žalobcům a), b) na náhradě nákladů řízení k rukám právní zástupkyně žalobců částku ve výši 71 824 Kč, do 30 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

Odůvodnění

1. Žalobci se žalobou podanou ke zdejšímu soudu dne 9. 10. 2018 domáhali toho, aby byla žalované uložena povinnost zdržet se kontaktování žalobců, zaslání písemné omluvy v navrhovaném znění a náhrady nemajetkové újmy ve výši 250 000 Kč pro každého z žalobců. K odůvodnění uvedli, že žalobce a) koupil v roce 2015 pozemek sousedící s pozemkem žalované. Žalovaná projevila zájem jej bezprostředně před započetím stavebních prací odkoupit, k dohodě s žalobcem a) však nedošlo. Stavební práce započali v roce 2016, v roce 2017 se žalobci do domu nastěhovali. Žalovaná začala projevovat svůj nesouhlas se stavbou domu žalobců hned první den při zahájení stavby domu, kdy obvinila lživě dělníky z odhazování nedopalků na střechu jejího altánu. Od té doby žalobci a) neustále volala a psala stížnosti, které byly ve většině přehnané či přímo lživé. Vyhrožovala žalobci a), že udělá jemu i jeho rodině ze života peklo. Uvedené chování žalobkyně trvalo téměř dva roky. K vygradování chování žalované došlo dne 12. 5. 2018, kdy žalobci seděli s přáteli na terase u rodinného domu a žalovaná na ně začala okolo [číslo] hod křičet, že jsou náplava, aby byli ticho. Následně pokračovala v nadávkách, a to více a více vulgárním způsobem. Následně žalovaná házela na pozemek žalobce kameny. Žalobkyně b) zavolala policii, následně žalovaná začala opět verbálně útočit, po příjezdu policie zašla do svého domu. V průběhu noci pak žalovaná zasílala žalobci a) výhružky a urážky prostřednictvím SMS, ve kterých urážela žalobcovu přítelkyni a rodinu. Incident pokračoval i následující měsíce, kdy žalovaná opakovaně házela předměty na pozemek žalobce, verbálně jej napadala, a zasílala mu vulgární a výhružné SMS, ve kterých žalobcům vyhrožovala ublížením na zdraví a smrtí. Žalovaná žalobce a) také mimo jiné lživě obvinila z osahávání a znásilnění jejího syna. Postupem času žalovaná začala zasílat výhružné zprávy také otci žalobce. Počínání žalované způsobilo škodu na domě v částce dosahující statisíce Kč. Žalobce a) se kvůli tomu opakovaně obrátil na policii, ve věci bylo vedeno trestní řízení, ve kterém byla žalovaná shledána vinnou, mimo jiné i za uvedené skutky, z přečinu nebezpečného vyhrožování a přečinu poškození cizí věci, za což byla pravomocně odsouzena. V důsledku chování žalobkyně se žalobce i celá jeho rodina cítí ohrožena na životě a zdraví, obávali se vstoupit na zahradu a terasu domu, z důvodu možného útoku žalované. Žalobce a) doprovázel svou těhotnou přítelkyni – žalobkyni b) do práce i z práce, protože ta se obávala procházet kolem domu žalované, což žalobce a) velmi časově omezovalo a zároveň snižovalo kvalitu života v jeho domě. Jednání žalované výrazným způsobem zasáhlo a zasahuje do rodinného a pracovního života žalobců. Žalovaná svým jednáním narušila jejich soukromí a rodinný život. Žalobci obdrželi od žalované desítky SMS zpráv, ve kterých jim vyhrožovala, že zemřou, že budou trpět, budou pronásledováni, že zařídí jejich likvidaci podsvětím, že žalobkyně potratí, že ji rozpáře na kusy a podobně. S ohledem na skutečnost, že žalovaná způsobila žalobcům majetkovou škodu, byli přesvědčeni, že žalovaná je schopna své výhružky naplnit. Žalobce a) se nemohl soustředit na práci, což řešil i se svým zaměstnavatelem. Zásah do osobnostních práv žalobců byl o to intenzivnější, že žalobkyně byla v době útoků žalované těhotná, což žalovaná rovněž využívala ve svých výhružkách. Zdravotní stav žalobkyně se v důsledku jednání žalované opakovaně zhoršil, dvakrát se jí udělalo tak zle, že byla nucena navštívit lékaře. Jednání žalované nakonec vedlo k tomu, že se žalobci odstěhovali do pronajatého bytu a dům prodali. Přišli tedy o dům, který měl pro žalobce zvláštní citovou hodnotu, neboť se podílel sám na jeho výstavbě. Podle žalobců je nepochybné, že bylo žalovanou naprosto zásadním a velmi hrubým způsobem neoprávněně zasaženo do jejich osobnostních práv, zejména pak do práva na soukromí, čímž jim byly způsobeny duševní útrapy, a to jednoznačně za okolností zvláštní zřetele hodných, když újmu působila úmyslně, opakovaně a dlouhodobě.

2. Dne 18. 1. 2019 žalobci vzali žalobu částečně zpět ohledně nároku na zaslání písemné omluvy, neboť ta jim byla prostřednictvím právního zástupce doručena dne 7. 1. 2019. S ohledem na uvedené soud svým usnesením ze dne 17. 7. 2019, č. j. 28 C 259/2018-50 řízení v souladu s ustanovením § 96 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“) částečně zastavil.

3. Dne 23. 8. 2021 žalobci vzali žalobu částečně zpět i ohledně nároku na uložení povinnosti žalované zdržení se kontaktování žalobců, které odůvodnili tím, že s žalovanou nejsou již delší dobu v žádném kontaktu.

4. Žalobci se tak podanou žalobou domáhali po žalované zaplacení náhrady nemajetkové újmy v penězích ve výši 250 000 Kč pro každého z nich.

5. Žalovaná uvedla, že nesporuje své jednání spočívající v zasílání nemorálních SMS zpráv žalobcům, které se jich mohly dotýkat. Je však nutné brát v potaz skutečnost, že byla v rozhodném období psychicky nemocná, její psychické onemocnění přetrvává a aktivně podstupuje dlouhodobou léčbu. Žalovaná nebyla nikdy v minulosti trestána, nikdy nevystupovala proti žalobcům, zprávy nepsala ve střízlivém stavu. Za jednání, které je předmětem tohoto řízení, byl žalované již uložen trest v rámci trestního řízení, kde žalovaná opakovaně vyjadřovala svoji lítost nad svým jednáním. Požadovaná výše náhrady nemajetkové újmy v penězích je podle žalované nepřiměřeně vysoká a její výše je neodůvodněná, k jejímu přiznání absentují v tomto řízení konkrétní skutková tvrzení a důkazy. Žalovaná je nemajetná, již tři roky je v pracovní neschopnosti, v současné době nemá žádný příjem. Žalovaná sice žije v rodinném domě, ale platí na něj vysokou hypotéku. Dále pak žalovaná platí výživné na své dva syny. Z uvedeného je zřejmé, že žalovaná nemá dostatek finančních prostředků, aby požadovanou náhradu nemajetkové újmy uhradila.

6. S ohledem na shora uvedené žalovaná navrhla zamítnutí žaloby.

7. Soud provedl dokazování všemi listinami, které navrhli a předložili účastníci (ustanovení § 120 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, dále jen jako „o. s. ř.“ ve spojení s ustanovením § 129 odst. 1 o. s. ř.) a dále provedl účastnický výslech žalobce a) a žalobkyně b) (ustanovení § 131 o. s. ř.). Potřeba provedení důkazů dalších v řízení najevo nevyšla (ustanovení § 120 odst. 3 věta prvá o. s. ř.), na základě provedených důkazů měl soud dostatek podkladů pro rozhodnutí.

8. V řízení byl prokázán následující skutkový děj:

9. Žalovaná dne 12. 5. 2018 kolem 22:00 hodiny v [obec a číslo] v [ulice] [číslo] na svém pozemku počala slovně urážet žalobce, kteří se nacházeli na své pozemku, který sousedí s pozemkem žalobkyně, při verbálním napadání jim vyhrožovala tím že, uvedla:„ Každej z vašich parchantů tady bude trpět. Chápete to? Každý z vašich dětí tady, který porodíte, bude mít velkej problém“,„ Za to, že jste se sem nasrali, za to budete trpět. I ten parchant váš“,„ Vodserete to, že jste se tady vetřeli, i když jsem vás upozorňovala, že vás tu nechci“,„ Takže to vodserete, strašně moc, nazdar“ a„ [celé jméno žalobce], [celé jméno žalobce], už celý podsvětí ví, kdo je [celé jméno žalobce]“. Následně ve dnech 12. 5. 2018, 14. 7. 2018, 15. 7. 2018, 18. 7. 2018 a 25. 8. 2018 zaslala na telefonní číslo žalobce a) a dále jeho otci [jméno] [celé jméno žalobce] na jeho telefonní číslo [tel. číslo], přičemž zprávy směřovala vůči žalobci a) a vůči jeho těhotné partnerce žalobkyni b), která si SMS zprávy četla, jakož i vůči jejich nenarozenému dítěti a dceři z předchozího vztahu, kdy konkrétně žalobci a) zaslala dne 12. 5. 2018 ve 22.40 hodin SMS zprávy ve znění:„ Vemte si toho svyho parchanta a vypadnete z našeho území, narušilo jste nám s tou vaši kurbou soukromí a někdo to vyresi... ne hned a ted. Nebudete mít jedinou noc v klidu. V čas sem vas upozornila at sem nelezete. Budete pronásledováni. Pokaždé když zatahnere žaluzie. Zničili jste mi soukromí, následky vad neminou“. Dne 13. 5. 2018 v 19:15 hodin, v 19:16 hodin a v 19:21 hodin SMS zprávy ve znění:„ Priliz blízko jste to postsvilu... my tu byli driv... vy zaplatíte“,„ Moc blízko... zemřete“ a„ Chtěli jste tu zit... budou tu psi kteri vas vyprovgookoval“, dne 14.7.2018 v časech od 05:41 hodin do 18:46 hodin SMS zprávy ve znění:„ Vy jste prý osahával mě syny???v tom pripade vítejte ve válce.“,„ Prý večer na zahradě, jste Filipovi sahal na pindik? Jste ve válce, mate pravdu, vaše tehotna přítelkyně nebude mít klid“,„ A přežije jen ten, kdo na to má.... myslel jste ze díky exekuci to prodM, omyl.“,„ Nikdo nezabrání tomu, ze tu tvoji těhotnou sviní, co si zde bydlí zadarmo odvede.... do Francie, na loď, pak skončí rozparana na kusy.“,„ Já zaplatím klidně několik milionu, který měly být na pozemek, který jsi přes mě upozornění zničil“,„ Za smrt tebe, ze jsi opustil marusku, která ti v bolestech porodila dceru a ty jsi se vykutvil, ze přednáší na ekonomické fakultě, tvyho nenarozeného parchaznta nezachrání“,„ V září se vám narodí druhé dite, víte podsvětí funguje hlavně díky dětem“,„ A policie nikdy nepomůže“,„ Pokud i nadále mi budeš ubližovat, soulozim s vlivnými lidmi, ta tva cuchat potrati“ a„ Korbicku veme pan, pak opicha“, kdy této SMS zprávě předcházela MMS zpráva, v níž zaslala fotografii kočárku a s textem„ Je to kočárek ty tvy krávy??“. Dne 15. 7. 2018 v časech od 05:57 hodin do 06:00 hodin SMS zprávy ve znění:„ Ty to nechápeš, ten tvůj je příliš blízko, aby jsi byl šťastný“,„ Dite se ti nenarodil, o to se Postarám“,„ Ještě jednou mě budeš udávat, tak potrati a tvůj otec bude viset“,„ A co tva sestra.“„ Taky má rodinu“. Dne 25. 8. 2018 v 10:41 hodin SMS zprávu ve znění:„ Vy jste mojim detem ničil tou stavbou nad námi zivot, nikdy když psal stavební úřad, jsem vám nedělala problémy, ty miliony, které měly být na pozemek, který jste zkoupil nyní použiju na přerušení těhotenství Elišky... má sestra se taky jmenuje Eliška... to dite se nenarodi a nepimuze vám policie, vládnou peníze.“, dne 14. 7. 2018 zaslala poškozenému [jméno] [celé jméno žalobce] v čase od 17.41 hodin do 18.41 hodin SMS zprávy ve znění:„ Vaši stavební firmu znicimm“,„ Za chvíli budete v duchodu, vaši dceru někdo tvrdé znasilni“ a„ Najdu si vás“. Dne 18. 7. 2017 zaslala otci žalobce a) v 09:01 hodin a v 09:02 hodin SMS zprávy ve znění:„ Včera mi nejlepší pražský realitní makléř potvrdil, ze tím zkurvenym domem jste mi znedibnotili tento dům byla jsem tu první.... vás syn tu nebude šťastný.... dude umírat v bolestech, zaživa tu jeho devku někdo vykucha“ a„ To nenarozené dite bude rizkuchano na kusy a“. (prokázáno příslušnými zprávami SMS, trestním spisem a zejména rozsudkem Obvodního soudu pro Prahu 2, č.j. 8 T41/2018 ze dne 4. 10. 2019, bod I, 2). Dne 12. 5. 2018 žalovaná v době kolem 21:40 hodin v [obec a číslo] v ul. [ulice] u [adresa] opakovaně proti obložení obvodové zdi domu vhodila blíže nezjištěný počet kamenů a vajíček. Dne 15. 7. 2018, 16. 7. 2018 na 17. 7. poškodila žalovaná venkovní jednotku domovního zvonku na domě žalobce a) a opět vhodila žalobcům do zahrady předměty (kamení, solární lampu, kladivo) (prokázáno fotografiemi, rozsudkem Obvodního soudu pro Prahu 2, č.j. 8 T41/2018 ze dne 4. 10. 2019, bod III, 1) – 5), trestním spisem). Dne 10. 8. 2018 bylo zdejším soudem vydáno k návrhu žalobců předběžné opatření č. j. 26 Nc 903/2018-66, kterým byla žalované uložena mimo jiné povinnost zdržet se kontaktování žalobců. Usnesení se stalo vykonatelným dne 20. 8. 2018 a pravomocným dne 5. 9. 2018 (prokazováno spisem 26 Nc 903/2018). Dne 25. 8. 2018 a dne 27. 8. 2018 žalovaná jednak zaslala žalobci a) dvě SMS zprávy a dále dne 27. 8. 2018 opětovně telefonicky kontaktovala žalobce a) (prokázáno rozsudkem Obvodního soudu pro Prahu 2, č.j. 8 T41/2018 ze dne 4. 10. 2019, bod IV). Žalobkyně b) byla v době popisovaného jednání žalované těhotná, jednání žalované vyvolaly žalobkyni b) stresovou nevolnost, pro kterou byla nucena vyhledat lékařské vyšetření v nemocnici [obec] v gynekologické ambulanci ve dne 20. 7. 2018 a 23. 7. 2018 (prokázáno trestním spisem sp. zn. 8 T 41/2018, zejména těhotenským průkazem žalobkyně b), lékařskou zprávou ze dne 23. 7. 2018). Žalovaná nebyla v době uvedeného jednání stižena duševní poruchou a byla schopna rozpoznat protiprávnost svého jednání a toto jednání ovládat (prokázáno znaleckým posudkem ze dne 14. 10. 2018, bod V).

10. Z výslechu žalobkyně b) bylo zjištěno, že o tom, že budou s žalovanou problémy, věděla od partnera již v době, kdy probíhala stavba, sama ale s žalovanou v žádném konfliktu nebyla. Jednalo se o pozemek jejího partnera, žalobce a), stavební činnost prováděla firma otce žalobce a), kterého žalobkyně b) osobně zná a nemá žádný důvod věřit tomu, že by se on, případně některý jeho zaměstnanec, měl chovat k žalované nějak nevhodně, což by mohlo být spouštěčem konfliktů s ní. Před květnem 2018 se ji osobně žalovaná nepokoušela nijak kontaktovat. Do domu se spolu s žalobcem a) nastěhovala někdy na podzim 2017. Žalovanou brala jako sousedku, osobně ji neznala. Žalovaná se chovala tak, jako že jí žalobci vadí. Od žalobce a) se dozvěděla, že žalované vadilo, že se na pozemku žalobců prováděla nějaká stavba. Žalobci nezavdali žalované žádnou příčinu k jejímu chování k nim. V jarním období se začali žalobci pohybovat na zahradě, v květnu si pozvali kamarády a bratra žalobce a) s rodinou, byli s nimi na zahradě. Bylo to v odpoledních hodinách, bylo to normální grilování, žádná party. Ve večerních hodinách bratr žalobce a) s rodinou odjel, zůstal tam kamarád. Seděli s kamarádem a ještě s dalším kamarádem na terase, jenom si povídali. Bylo to určitě před 22. hodinou večer. Žalovaná přišla k plotu a začala na ně vulgárně křičet, aby se odstěhovali, aby vypadli. Slyšeli nějaké rány, ale nenapadlo je, co to to bylo. Potom když kamarád odjížděl, zjistili, že na jejich pozemku jsou naházené kameny. Proto volali Policii. Žalovaná měla telefonní číslo na otce žalobce a) i žalobce a). Důvodem bylo, že řešili stavbu domu. Žalobkyni b) žádnou SMS zprávu žalovaná neposlala. Žalobkyně b) chtěla vědět, kdy žalobci a) žalovaná telefonovala, měla strach a chtěla o tom vědět. Zprávy potom žalobci a) chodily postupně, zpráv bylo hodně, určitě nejméně 30, možná i 50. Řešili hlavně ty zprávy, které týkaly její osoby. Na zprávy žalované nijak nereagovali, pouze je zadokumentovávali pro účely Policie. To platí i pro telefonní hovory. Žalovanou se nepokoušeli nijak kontaktovat, tak jim to bylo doporučeno Policií. Ataky žalované pokračovaly od května asi do srpna 2018, když pak byla žalovaná hospitalizována, tak útoky přestaly. Předběžné opatření podávali u soudu někdy na začátku srpna, ani na to nebylo žalovanou reagováno, kontakty neustaly. Když žalobci zjistili, že se má žalovaná vrátit z psychiatrické nemocnice, to bylo někdy v polovině října, urychlili odstěhování z domu. Žalobkyně b) to už potom dál neřešila, měla malé dítě. O žalovanou se už dál nestarala. Útoky žalované začaly někdy po nastěhování, eskalovaly v květnu 2018, trvaly asi do srpna roku 2018. Od té doby žádnou aktivitu žalované neeviduje. V květnu až srpnu 2018 byla žalobkyně b) těhotná, chodila ale ještě do zaměstnání. Situace byla pro ni dost náročná. Výhružky žalované nebrala jako plané, protože ji neznala, brala to vážně. Skutečně se domnívala, že jim chce fyzicky ublížit. V červenci se v důsledku stresu zhoršil její zdravotní stav, musela na vyšetření, byl jí doporučen klid. Jednání žalované na ni mělo velký dopad, bála se chodit do zaměstnání, protože musela chodit kolem jejího domu. Nevěděla, jestli žalovaná neudělá to, co psala. Proto s partnerem odcházeli do zaměstnání i přicházeli pokud možno společně, případně se nechávala vozit taxi až k brance domu. Vadilo jí, že si nemůže do domu pozvat návštěvy, bála se. Bylo to pro ni celkově stresující. Bála se chodit i na zahradu. Snažili se vyhýbat konfliktům, proto omezeně užívali i zahradu. Bylo to první těhotenství žalobkyně b), měla o něm jiné představy. Měla strach, co by se dělo, kdyby v domě zůstali i v době, kdy se narodí miminko. Musela chodit na Policii, musela chodit na výslechy. Bála se, aby to nemělo vliv na těhotenství.

11. Z výslechu žalobce a) bylo zjištěno, že pozemek na stavbu domu koupil někdy v roce 2016 ještě s bývalou manželkou. Věděl, že žalovaná měla o koupi pozemku zájem. Žalovaná kontaktovala žalobce a) sama, na nabídku ceny však již nereagovala. V té době jí dal žalobce a) své telefonní číslo. Žalovaná kontaktovala žalobce a) po celou dobu stavby domu, vymýšlela si různé věci, stěžovala si na pracovníky, na prach ze stavby. Přestože se jí žalobce a) snažil vyhovět, nikdy nebyla spokojená. Už v té době měl pocit, že něco není v pořádku. Křičela na něho do telefonu, psala mu SMS zprávy, že v domě nikdy nebude šťastný. Obavy z ní však ještě neměl. Do domu se nastěhovali v roce 2017. Konflikt nastal v květnu 2017, kdy měli návštěvu, grilovali na zahradě, situace byla normální. Žalovaná na ně večer křičela, přišla k plotu, ale nebylo jí příliš rozumět, vyhazovala je ze zahrady. Když pak kamarád odcházel, objevili na pozemku naházené kameny. Byly na místě, kde předtím stáli, klidně mohlo dojít ke zranění. To bylo poprvé, co žalobci volali Policii. Od té doby měl obavy. Žalovaná mu opakovaně psala SMS, také volala. V té době bydlel s žalovanou její partner, který je navštívil a snažil se věci uklidnit, dokonce se za ní omlouval. Situace ale dál eskalovala. Žalobkyně byla agresívní, házela na fasádu vajíčka, další kameny, křičela na ně. Cítili se ohrožení. Další vlna potom nastala někdy v červenci 2018, kdy na ně opakovaně křičela, už ne pouze ze své zahrady, ale přicházela i k domu. V jednom případě zdemolovala zvonek. Psala také otci žalobce a). Žalobci a) psala, že otce najde oběšeného, že má styky s mafií. V jednom případě s ní byl před jejich domem její syn, kterému bylo v té době asi 5 let, ten měl v ruce cihlu. Žalobkyně b) byla v té době těhotná, byla už v 6. měsíci, žalobce a) se o ni velmi bál. Měl strach, že jí buď žalovaná napadne, nebo do ní třeba jen strčí. Nejednalo se pouze o slovní agresi, přicházela i k domu. Z SMS zpráv měl pocit ohrožení, psala o věcech, které se týkaly soukromí žalobců. Opakovaně dávali podněty policii. Policie k nim jezdila 1 až 2x denně, ale vždy pouze pořídili fotky a přislíbili, že věc sepíšou. Tvrdili, že nemohou nic dělat. Žalovaná psala, že má vlivné kontakty, proto měl obavy. Podávali i návrh na předběžné opatření k soudu, tomu bylo vyhověno. Žalobce a) měl obavy i z právního zástupce žalované. Jeho partnerka se žalované bála, musel ji doprovázet až domů, často jezdila taxi. V té době měli oba dost náročnou práci, mělo to proto vliv i na pracovní výkon. Museli chodit opakovaně na policii, byli ale pracovně vytíženi, bylo to nepříjemné. Předběžné opatření soudu žalovaná nerespektovala. Proto se rozhodli odstěhovat do bytu. Nějakou dobu trvalo, než se dům prodal, žalobce a) musel hradit poměrně vysokou hypotéku i výživné bývalé manželce a dítěti z předchozího manželství. Žalovaná se pak šla léčit. Žalovaná s nimi jednala pohrdavě, dávala na odiv to, že má drahý dům. V SMS zprávě uvedla, že utratí miliony Kč, aby je zlikvidovala. Vyhrožovala žalobcům opakovaně fyzickou likvidací. Dům prodali, což ho mrzí, protože ho stavěl jeho otec, chodila sem i jeho dcera z předchozího manželství. Nechtěl, aby se dcera zdržovala sama na zahradě, měl o ni strach.

12. Z ostatních předložených důkazů soud nezjistil žádné informace relevantní pro toto řízení.

13. Po zhodnocení všech provedených důkazů podle ustanovení § 132 o. s. ř., kdy soud hodnotil každý důkaz jednotlivě a všechny důkazy potom v jejich vzájemné souvislosti, dospěl k závěru, že žaloba je částečně důvodná.

14. Při posuzování merita věci soud postupoval podle ustanovení § 81 a násl. a § 2956 s násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.).

15. Podle článku 10 odst. 1 Listiny základních práv a svobod (dále jen„ Listina“) má každý právo, aby byla zachována jeho lidská důstojnost, osobní čest, dobrá pověst a chráněno jeho jméno.

16. Podle ustanovení § 81 odst. 1 o. z. je chráněna osobnost člověka včetně všech jeho přirozených práv. Každý je povinen ctít svobodné rozhodnutí člověka žít podle svého.

17. Podle ustanovení § 81 odst. 2 o. z. ochrany požívají zejména život a důstojnost člověka, jeho zdraví a právo žít v příznivém životním prostředí, jeho vážnost, čest, soukromí a jeho projevy osobní povahy.

18. Podle ustanovení § 82 odst. 1 o. z. člověk, jehož osobnost byla dotčena, má právo domáhat se toho, aby bylo od neoprávněného zásahu upuštěno nebo aby byl odstraněn jeho následek.

19. Podle ustanovení § 2951 odst. 2 o.z. se nemajetková újma odčiní přiměřeným zadostiučiněním. Zadostiučinění musí být poskytnuto v penězích, nezajistí-li jeho jiný způsob skutečné a dostatečně účinné odčinění způsobené újmy 20. Podle ustanovení § 2956 o.z. vznikne-li škůdci povinnost odčinit člověku újmu na jeho přirozeném právu chráněném ustanoveními první části tohoto zákona, nahradí škodu i nemajetkovou újmu, kterou tím způsobil; jako nemajetkovou újmu odčiní i způsobené duševní útrapy.

21. Předpokladem úspěšného uplatnění práva na ochranu osobnosti ve smyslu ustanovení § 81 a násl. občanského zákoníku je jednak to, že došlo k neoprávněnému zásahu, a jednak to, že tento zásah byl objektivně způsobilý přivodit újmu na právech chráněných zmíněnými zákonnými ustanoveními. Oba předpoklady musí být splněny zároveň, aby vznikl právní vztah, jehož obsahem je právo domáhat se ochrany podle ustanovení § 81 občanského zákoníku a povinnost soudem uložené sankce snášet. Přitom nikoliv každý zásah (zejména do práva na ochranu občanské či profesní cti) je objektivně způsobilý újmu vyvolat. Záleží mimo jiné na prostředí, v němž k zásahu došlo, na subjektu a objektu zásahu, na jeho obsahu, pokud spočíval ve skutkových tvrzeních, na intenzitě a na ostatních okolnostech, za nichž byl proveden.

22. U újmy, která nemá majetkový charakter, je z povahy věci vyloučena náhrada, která by znamenala uvedení do předešlého stavu. Nastupuje proto princip kompenzační (satisfakční), kdy poskytnuté plnění má přinést odčinění nemajetkové újmy v podobě zadostiučinění, které má alespoň zmírnit (odčinit) nepříznivé stavy vzniklé škodlivým zásahem do osobnostní sféry poškozeného, případně poskytnout poškozenému možnost, aby si těžko měřitelné a na peníze ne zcela spolehlivě a exaktně převoditelné potíže nemajetkového charakteru vykompenzoval tím, že si pomocí prostředků či předmětů, pořízených za poskytnutou náhradu, zpříjemní či usnadní život. Peněžitá náhrada je uváděna jako subsidiární způsob, který nastupuje teprve v případě, že jiná forma není dostačující. Při určení přiměřenosti satisfakce je třeba vycházet z celkové povahy i z jednotlivých okolností případu (k intenzitě, povaze a způsobu neoprávněného zásahu, k charakteru a rozsahu zasažené hodnoty osobnosti, k trvání i šíři vzniklé nemajetkové újmy apod.). Je nezbytné zkoumat míru tvrzeného porušení základního práva na ochranu osobnosti (osobní cti a dobré pověsti), a to v kontextu se svobodou projevu a s právem na informace a se zřetelem na požadavek proporcionality uplatňování těchto práv a jejich ochrany (srov. NS 30 Cdo 332/2007)

23. Jde-li o požadavek na přisouzení náhrady nemajetkové újmy v penězích, je na soudech zjistit v prvé řadě míru závažnosti zásahu do práva na ochranu osobnosti fyzické osoby, tj. ověření toho, zda k němu došlo ve značné míře, což předpokládá zhodnocení jak podle celkové povahy případu, tak podle jeho jednotlivých okolností. Současně je třeba přihlížet i k tomu, že tato forma zadostiučinění je právním institutem do jisté míry výjimečného charakteru, který se uplatní právě jen za splnění zákonem stanovených předpokladů. Přiznání zadostiučinění v penězích soudem tedy předpokládá naplnění řady zákonných podmínek, které současně musí být soudem skutečně seznány a pro daný případ individualizovány. Určujícím je mimo jiné především zjištění, že v konkrétním případě jde o nemajetkovou újmu vzniklou v osobnostní sféře fyzické osoby, kterou tato fyzická osoba objektivně zejména vzhledem k povaze, intenzitě, trvání a rozsahu působení nepříznivého následku může pociťovat a prožívat jako závažnou. Soud současně musí uvážit, že právo na náhradu nemajetné újmy v penězích je („ pouze“) jedním z dílčích a relativně samostatných prostředků ochrany jednotného práva na ochranu osobnosti fyzické osoby, které vzniká tehdy, kdy ostatní potencionální satisfakční instrumenty k vyvážení a zmírnění nepříznivých následků protiprávního zásahu do osobnostních práv nedostačují. Je proto na soudu, aby při úvahách o uplatněném nároku na náhradu nemajetkové újmy v penězích se těmito okolnostmi zabýval a do svého rozhodnutí je také promítl (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 29. listopadu 2012, sp. zn. 30 Cdo 1092/2011)

24. Žalobci svůj nárok na náhrad nemajetkové újmy opírali o skutečnost, že žalovaná žalobce minimálně v období od 12. 5. 2018, žalobce a) ještě v době předtím, stejně tak jako otce žalobce a) až do dne podání žaloby dne 8. 10. 2018 opakovaně napadala verbálně i prostřednictvím SMS zpráv a telefonů, přičemž žalobce vulgárně urážela a vyhrožovala jim ublížením na zdraví i usmrcením jak žalobcům, tak jejich rodiny, konkrétně nenarozenému dítěti a otci žalobce a). Dále pak žalovaná opakovaně fyzicky útočila a poškozovala majetek žalobců tím, že vhazovala předměty na dům a pozemek žalobce a). Uvedeným jednáním žalované došlo podle žalobců k neoprávněnému zásahu do jejich osobnostních práv, konkrétně práva na rodinný život, soukromí a pracovního života.

25. Shora popsané jednání žalované bylo předmětem samostatného trestního řízení, kde byla žalovaná rozsudkem Obvodního soudu pro Prahu 2 ze dne 4. 10. 2019, č. j. 8 T 42/2019 ve spojení s usnesením Městského soudu v Praze ze dne 17. 12. 2019, č. j. 61 To 471/2019 shledána vinnou, a to ve vztahu k žalobcům z přečinu nebezpečného vyhrožování, poškození cizí věci a přečinu maření výkonu úředního rozhodnutí vykázání. Chování a jednání žalované bylo předmětem i návrhu na vydání předběžného opatření podaného žalobci zdejšímu soudu, jímž se žalobci domáhali uložení povinností žalované, aby je nekontaktovala. I tento nárok žalobců byl shledán důvodným.

26. S ohledem na skutečnost, že civilní soudy jsou vázány rozhodnutím trestního soudu v otázce naplnění všech znaků skutkové podstaty trestného činu, soud vycházel z prokázaného, že se se žalovaná dopustila popsaných skutků (srovnej rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 28. 4. 2021, sp. zn. 25 Cdo 3688/2020). To ostatně sama žalovaná v řízení nijak nepopírala.

27. Soud se proto v této projednávané věci zabýval především intenzitou újmy na straně žalobců.

28. Z provedeného dokazování je zřejmé, že jednání žalobkyně bylo protiprávní, a to jak v trestněprávní rovině, tak v rovině občanskoprávní. Je jasné, že újmu by v takové situaci pociťovala jakákoli osoba ve stejném postavení. Žalovaná dlouhodobě útočila na žalobce, zejména na žalobce a), a to jak verbálně, formou urážek a výhrůžek, tak fyzicky, ohrožováním a poškozováním jejich majetku, přičemž intenzita těchto útoků byla vysoká. Žalobce a) obdržel od žalované desítky SMS zpráv, jejichž obsah směřoval jak vůči jeho osobě, tak vůči žalobkyni b). Uvedené SMS zprávy navíc obsahovaly četné vulgarismy a explicitně popsané výhružky, které se týkaly poškození zdraví a dokonce usmrcení žalobců a jejich nenarozeného potomka. Stupeň užité vulgarity se zřetelně a evidentně vymyká tolerovatelné míře v běžné komunikaci a je zcela zřejmé, že žalovaná měla v úmyslu žalobce hrubě a citelně zasáhnout. Pokud jde o výhružky žalované fyzickým násilím proti žalobcům, z objektivního hlediska žalobci nemohli mít jistotu, že se jedná pouze o plané výhružky, neboť žalovaná svým jednáním vykazovala zvýšenou míru agresivity. Jednání žalované vyústilo v rozhodnutí, že se žalobci ze svého domu odstěhovali, právě s cílem minimalizovat kontakty a potencionální ohrožování ze strany žalované.

29. Pro posouzení míry zásahu pak mají význam i další okolnosti, zejména pak skutečnost, že žalobkyně b) byla v rozhodné době těhotná a s žalobcem a) očekávali prvního společného potomka. To, že v tomto období musela čelit agresivním útokům žalované, která těhotenství žalobkyně b) naopak ještě využívala ke konkrétním výhrůžkám, citelně zasáhlo do práv obou žalobců. Žalobkyně b) navíc také v řízení prokázala, že chování žalované způsobilo obavy o zdraví žalobkyně b) i a o zdraví nenarozeného dítěte a vyústilo ve stresovou situaci, pro kterou byla nucena navštívit lékaře. Důležitým aspektem je také skutečnost, že útoky na žalobce se odehrávali přímo v jejich bydlišti, došlo k narušení jejich rodinného zázemí, bezpečí i soukromí. Obavy žalobců vyústily v jejich rozhodnutí dům prodat a odstěhovat se do nájemního bytu, což představovalo další narušení jejich rodinného soužití.

30. Soud přihlédl i k tomu, že žalobci se legálními způsoby snažili žalované zabránit v poškozování jejich práv, avšak bez konkrétního výsledku, a to jak opakovanými podněty na Policii, tak návrhem na vydání předběžného opatření, jemuž bylo zdejším soudem vyhověno a žalované uloženo zdržet se kontaktování žalobců. Přestože usnesení o nařízení předběžného opatření žalovaná osobně převzala, i poté žalobce a) několikrát telefonicky kontaktovala a zasílala mu další zprávy. Útoky na žalobce ustaly teprve v důsledku hospitalizace žalované. Podávání podnětů Policii, opakované výslechy na policejní služebně i soudní řízení představovaly další prohloubení újmy žalobců, formou zásahů do jejich rodinného života.

31. S ohledem na vše výše uvedené soud uzavřel, že míra zásahu do práv žalobců jednáním žalované byla objektivně vysoká. Intenzitě i rozsahu nepříznivého následku odpovídá závěr soudu, že je na místě přiznat žalobcům náhradu nemajetkové újmy v penězích. Je sice pravdou, že žalovaná zaslala žalobcům omluvný dopis, s ohledem na okolnosti, intenzitu a délku trvání neoprávněného zásahu do práv žalobců považuje soud tuto formu satisfakce za zcela nedostačující.

32. Žalobci vzali dne 23. 8. 2021 žalobu částečně zpět ohledně nároku na uložení povinnosti žalované zdržet se kontaktování žalobců, proto soud v souladu s ustanovením §96 odst. 2 o. s. ř. ohledně tohoto nároku řízení zastavil (výrok I.)

33. S ohledem na shora uvedené soud rozhodl tak, že uložil žalované zaplatit každému z žalobců náhradu nemajetkové újmy v penězích ve výši 100 000 Kč. Tuto částku považuje soud za přiměřenou. Soud při úvaze o výši náhrady nemajetkové újmy v penězích přihlédl kromě míry zásahu do osobnostních práv žalobců také k majetkovým poměrům žalované, s tím, že je třeba zkoumat, zda uplatnění nároku na náhradu škody nebude mít pro žalovanou důsledky z ekonomických hledisek zcela likvidační (k tomu srov. I. ÚS 3456/15). Soud přihlédl k věku žalované, žalovaná je v produktivním věku, k jejímu zdravotnímu stavu, kdy sice zohlednil psychický stav žalované, avšak nebylo tvrzeno a ani prokázáno, že by jí trvale bránil ve výdělečné činnosti, k majetkovým poměrům, kdy žalovaná je vlastníkem lukrativní nemovitosti značné hodnoty, a dospěl k závěru, že přiznaná částka v celkové výši 200 000 Kč nemůže mít pro žalovanou likvidační důsledky. (výrok II. + III.).

34. Ve zbývající části nároku na náhradu nemajetkové újmy v penězích soud žalobu zamítl (výrok IV.)

35. O lhůtě k plnění soud rozhodl podle ustanovení § 160 odst. 1 věta prvá za před středníkem o.s.ř., přičemž prodloužená lhůta má žalované poskytnout časový prostor a seriózní možnost splnit uloženou povinnost dobrovolně, bez nutnosti exekučního vymáhání.

36. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. (za splnění podmínek ustanovení § 142a odst. 1 o. s. ř.) tak, že přiznal žalobcům, kteří byli v řízení zcela úspěšní, nárok na náhradu nákladů řízení, které sestávají z uhrazeného soudního poplatku ve výši 5 000 Kč a 1 000 Kč (návrh na vydání předběžného opatření) a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1, § 7 bod 5. ve spojení s ustanovením § 9 odst. 4 písm. a) a § 11 odst. 1 a 2 a § 12 odst. 3 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 50 000 Kč sestávající z částky 3 100 Kč za každý z 10 úkonů právní služby (ustanovené § 11 odst. 1 písm. a) - převzetí a příprava zastoupení, d) písemné podání ve věci samé – předžalobní výzva, návrh na vydání předběžného opatření, žaloba, vyjádření ze dne 20. 1. 2019, g) účast na jednání dne 3. 6. 2019, 20. 4. 2021 (přesahující 2h), 23. 8. 2021, 11. 10. 2021 a. t.) včetně 10 paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 1 a 4 a. t. Tato odměna je v souladu s ustanovením § 12 odst. 4 a. t. snížena o 20% za každého z žalobců.

37. Pro úplnost soud uvádí, že nebyla přiznána odměna za požadované úkony právní služby – porada s klientem, neboť nebyly soudu osvědčeny a současně požadovaná jistota za podání předběžného opatření, o níž bude rozhodnuto samostatně.

38. Celkové náklady žalobců ve výši 71 824 Kč byly přisouzeny v prodloužené pariční lhůtě (ustanovení § 160 odst. 1 věta prvá za středníkem o. s. ř.) na zákonné platební místo (ustanovení § 149 odst. 1 o. s. ř.) (výrok V).

Poučení