28 C 275/2022-53

Rubrum

Obvodní soud pro Prahu 10 rozhodl předsedou senátu JUDr. Mgr. Jakubem Schlitterem Ph.D. jako samosoudcem ve věci žalobkyň: ; a/ [jméno] [příjmení], narozená dne 10.5.1967 bytem [adresa žalobkyně], okr. [obec] b/ [celé jméno žalobkyně], narozená dne 21.3.1975 bytem [adresa žalobkyně], [příjmení] republika Německo zastoupené advokátem Mgr. [jméno] [příjmení] sídlem [adresa] proti; žalovanému: ; [celé jméno žalovaného], narozený dne 9.8.1986 bytem [adresa žalovaného] zastoupený advokátem JUDr. [jméno] [příjmení] sídlem [adresa] o určení neplatnosti závěti takto:

Výrok

I. Žaloba s tím, že se určuje, že závěť zůstavitele [jméno] [příjmení], [datum narození] ze dne 1. 1. 2018 je neplatná, se zamítá.

II. Žalobkyně jsou povinny společně a nerozdílně zaplatit žalovanému náhradu nákladů řízení ve výši 11.200 Kč k rukám JUDr. [jméno] [příjmení], advokáta, a to do 3 dnů od právní moci rozsudku.

Odůvodnění

1. Žalobkyně a/ a b/ se žalobou podanou u zdejšího soudu dne 7. 10. 2022 domáhaly určení neplatnosti závěti. Svůj nárok odůvodnily tím, že otec žalobkyň, [jméno] [příjmení] (zůstavitel), dne 1. 1. 2018 sepsal závěť, ve které určil žalovaného dědicem vybavení bytu [obec a číslo], [ulice a číslo] a rodinného domu [obec], [ulice a číslo] včetně parcel [číslo] a [číslo]. Zůstavitel v závěti uvedl, že kromě vnuka (žalovaného) se o něj nikdo nestaral a nepomáhal mu. Žalobkyně nesouhlasí, nejedná se podle nich o prohlášení o vydědění. Žalobkyně a/ se považuje za nepominutelného dědice. Nebyla splněna žádná z podmínek pro vydědění žalobkyň, obě o zůstavitele projevovaly zájem, poskytovaly mu pomoc, nebyly odsouzeny pro [anonymizováno] čin ani nevedly trvale nezřízený život. Žalobkyně a/ otce navštěvovala, i když to jeho manželce vadilo. Zůstavitel byl v telefonickém kontaktu s ní i jejím 4 dětmi, naposledy spolu hovořili dne 11. 4. 2021 a 24. 4. 2021. Žalobkyně b/ se zůstavitelem byla v telefonickém kontaktu, který byl ovlivněn negativním chování manželky zůstavitele. Žalobkyně b/ měla více kontaktu se zůstavitelem na [anonymizováno] od roku 2016, kdy se jí narodil syn, plánovali se zůstavitelem návštěvu v [obec] nebo [země]. Zůstavitel žalobkyni b/ slíbil, že po něm dostane červené sklo po jeho babičce a obrazy po dědovi žalobkyně b/. Žalobkyně komunikovali se zůstavitelem i přes e-mail. Žalobkyně a/ dne 11. 4. 2021 a dne 24. 4. 2021 nabízela zůstaviteli odvoz do nemocnice. Žalovaný se zůstavitelem nežil ve společné domácnosti, nemůže vědět, za jakých okolností byla závěť napsána. Žalovaný nijak neuvádí, jak přesně se o zůstavitele staral.

2. Žalovaný s žalobou nesouhlasil, což vyjádřil v písemném podání ze dne 27. 12. 2022. Žalobkyně zůstavitele nenavštívili po dobu minimálně 10 let. Žalobkyně b/ si měla se zůstavitelem dopisovat přes [anonymizováno], nikdy mu však neposlala fotky, jak si přál. Ani žalobkyně a/ zůstavitele 10 let nenavštívila, přestože bydlí v České republice. Žalovaný ví pouze o telefonickém kontaktu zůstavitele s vnučkou [jméno], ale ani vnoučata zůstavitele 10 let nenavštívila. Žalobkyně zůstaviteli 10 let neposlaly žádný dárek. Zůstavitel sepsal závět při plném vědomí po zralé úvaze, vydědil žalobkyně, protože mu nepomáhaly ani o něj neprojevovaly opravdový zájem. Žalovaný se staral o zůstavitele a jeho manželku [jméno] [příjmení], svou babičku, po celou dobu, co byl nevlastním vnukem zůstavitele.

3. Z vlastnoručně sepsané závěti ze dne 1. 1. 2018 soud zjistil, že se [jméno] [příjmení] při plném vědomí a bez nátlaku rozhodl ke dni 1. 1. 2018 společný movitý i nemovitý majetek, který bez cizí pomoci získali během manželství, a to vybavení bytu [obec a číslo], [ulice a číslo] a dům s vybavením [obec], [ulice a číslo] včetně parcel [číslo] a [číslo] po smrti odkázat manželce [jméno] [příjmení] a po její smrti bude dědit vnuk žalovaný [celé jméno žalovaného] s tím, že se tak rozhodl, protože kromě vnuka se o ně nikdo nestaral ani jim nepomáhal.

4. Z komunikace žalobkyně b/ a zůstavitele z let 2017 až 2021 soud zjistil, že dne 15.4.2020 zůstavitel děkoval, pozdravoval [jméno] a žádal o poslání fotografií, dne 12.7.2020 zůstavitel přál všechno nejlepší a pozdravoval [jméno], dne 13.7.2020 žalobkyně b/ poděkovala, dne 8.9.2020 zůstavitel prosil žalobkyni b/ o pár fotek rodiny, dne 7.1.2019 zmeškaný hovor zůstavitele, dne 8.1.2019 zůstavitel žádal žalobkyni b/ o zaslání nových fotografií a žádal o zavolání, dne 8.1.2019 žalobkyně b/ psala, že z tržby nebrala peníze, pouze si brala cigarety, protože zůstavitel tvrdil, že musí vše odevzdat, dne 29.3.2018 zůstavitel psal, že co žalobkyně b/ dělá se dozví, když náhodně potká [jméno] a vyzýval žalobkyni b/ ať se ozve, dne 29.12.2017 zůstavitel vyzýval žalobkyni b/, aby se ozvala, dne 18.10.2017 se zůstavitel dotazoval, jak je vnuk křtěný a dne 23.10.2017 zůstavitel prosil o poslání fotek, dne 24.10.2017 žalobkyně b/ napsala, že se jmenuje [jméno], dne 11.7.2017 zmeškaný hovor zůstavitele, dne 25.4.2017 žalobkyně b/ přála zůstaviteli vše nejlepší ke včerejšímu svátku, dne 11.4.2021 zůstavitel prosil, aby se přestala zlobil a poslala více fotek, dne 25.4.2021 žalobkyně b/přála vše nejlepší ke včerejšímu svátku.

5. Z výpovědi svědkyně [jméno] [příjmení] bylo zjištěno, že byla asi 30 let manželkou zůstavitele [jméno] [příjmení], který měl 2 dcery, a to žalobkyně, které svědkyně 20 let neviděla. Žalobkyně se o svého otce, tj. zůstavitele, 20 let nestaraly, ani nevěděly, že nějakého otce mají. Žádné dárky ani pohledy z dovolené žalobkyně zůstaviteli nikdy neposlaly. Žalobkyně nikdy neposkytly zůstaviteli finanční pomoc ani pomoc v domácnosti. Žalobkyni b/ zůstavitel jako dítě viděl vyrůstat, měl k ní vztah, ale žalobkyně b/ jako dospělá nechtěla, aby zůstavitel věděl, kde žije a zůstaviteli ani nevolala. Žalobkyně a/ jako dítě vyrůstala v jiné rodině a zůstavitele téměř neznala, jako větší s ní chtěl zůstavitel navázat kontakt. Žalobkyně a/ zůstaviteli telefonovala, když měl svátek nebo narozeniny, ale 20 let se osobně neviděli. S vnučkou [jméno], dcerou žalobkyně a/, byl zůstavitel v kontaktu přes telefon, neboť [jméno] závodila na lyžích a zůstavitele jako bývalého sportovce to zajímalo. Svědkyně s manželem bydleli v [obec], v [obec] měli letní byt a provozovali tam restauraci. Někdy v roce 1996 žalobkyně b/po návratu z [země], kde hrála tenis, nějaký čas pracovala v restauraci v [obec] a bydlela se svědkyní a jejím manželem. Jelikož měl zůstavitel problémy s nohama, tak by nevyšel do bytu ve [anonymizováno] patře v [obec], a proto zůstali v [obec], kde jim pomáhal vnuk svědkyně, tj. žalovaný.

6. Z výpovědi svědkyně [jméno] [příjmení] bylo zjištěno, že zná obě žalobkyně a znala i [jméno] [příjmení], neboť dcera svědkyně a žalobkyně b/ jako děti chodily do stejné školy a třídy a bydlely ve [obec], jsou dosud kamarádky a volají si. Během posledních 10 let, někdy od roku 2010, se svědkyně s [jméno] [příjmení] potkávali, když chodil na pivo do [anonymizováno] ulici a povídali si o žalobkyních a svědkyně mu říkala novinky o žalobkyni b/, které věděla od své dcery, za což byl [jméno] [příjmení] rád. Žalobkyně b/ žila v [země], když měla čas, tak jezdila do [země] do [obec] za svou maminkou, než zemřela, za svou sestrou a též za dcerou svědkyně. Za otcem [jméno] [příjmení] žalobkyně b/ nejezdila. [jméno] [příjmení] byl znovu ženatý a ze strany jeho nové manželky byla nechuť ke styku s žalobkyněmi, což dle svědkyně vyznělo od [jméno] [příjmení]. [jméno] [příjmení] se s dcerami nevídal ani o [anonymizováno]. Svědkyně nevěděla, zda si [jméno] [příjmení] s dcerami psal. Je možné, že zde byla i trochu nechuť komunikovat ze strany [jméno] [příjmení] vůči dcerám. Když byl syn žalobkyně b/ v kočárku, tak se viděli venku na [anonymizováno] ulici.

7. Z výpovědi svědkyně [jméno] [příjmení] bylo zjištěno, že od malička zná ze školy žalobkyni b/, jsou kamarádky a znala i [jméno] [příjmení]. Žalobkyně b/ žije asi od svých 18 let v [země] a v poslední době se žalobkyně b/ se svým otcem příliš nestýkala. Žalobkyně b/ říkala svědkyni, že manželka otce si nepřeje, aby se žalobkyně b/ se svým otcem vídala. Žalobkyně b/ říkala svědkyni, že ji mrzí, že otec nechce vidět ji ani jejího syna. Svědkyně nevěděla, zda se žalobkyně b/ snažila svého otce kontaktovat o [anonymizováno]. Svědkyně doprovázela žalobkyni b/ na schůzku s otcem na [anonymizováno] ulici ve [obec] někdy před 8 nebo 9 lety. Svědkyně byla přítomna, když žalobkyně b/ jednou telefonovala se svým otcem. Žalobkyně b/ jezdila tak 1x až 2x ročně do [obec] a tehdy se se svědkyní vídali.

8. Z úmrtního listu ze dne 3.5.2021 ze spisu [spisová značka] bylo zjištěno, že [jméno] [příjmení], [datum narození] zemřel dne 27.4.2021, vypravitel pohřbu [jméno] [příjmení], nevlastní dcera.

9. Z protokolu o předběžném šetření ze dne 1.6.2021, č. j. [číslo jednací], bylo zjištěno, že vyplňován s [jméno] [příjmení], snachou nevlastní dcery zůstavitele, zůstavitel pro případ smrti pořídil závěť, která v úschově u [celé jméno žalovaného], [datum narození], zůstavitel měl v [anonymizována dvě slova] v kat. území [obec], [list vlastnictví].

10. Z protokolu o zjištění stavu a obsahu listiny notářem, a to listiny o právním jednání pro případ smrti – závěti ze dne 8.6.2021 bylo zjištěno, že listina formát jeden list sepsána dne 1.1.2018 formou holografní, podepsána osobou [jméno] [příjmení], nebyla poškozena ani opravována a v listině nebyla zpozorována žádná jiná závada.

11. Z uplatnění práv [anonymizováno] dědice [jméno] [příjmení] ze dne 31.8.2021 bylo zjištěno, že žalobkyně a/ jako dcera zůstavitele [jméno] [příjmení] uplatňovala svůj povinný díl, námitky ohledně nepravosti závěti nepodávala.

12. Z uplatnění práv nepominutelného dědice [celé jméno žalobkyně] ze dne 21.9.2021 bylo zjištěno, že žalobkyně b/ jako dcera zůstavitele [jméno] [příjmení] uplatňovala svůj povinný díl, námitky ohledně nepravosti závěti nepodávala.

13. Z listiny nazvaná [anonymizováno] ve věci pozůstalosti sepsané [jméno] [příjmení] dne 17.1.2022 bylo zjištěno, že manžel [jméno] [příjmení] si nepřál vyplatit pozůstalost dcerám, tj. žalobkyním, protože se o otce nezajímaly, proto je v poslední vůli nezmiňuje, neboť se s otcem osobně nestýkaly. Žalobkyně b/ žijící snad v [země] se otci nepřihlásila více než 20 let, toto období bylo pro otce velice těžké. Z těchto důvodů chtěl dcery vyřadit, ale pro [anonymizováno] se už na notářství nemohl dostat. Po 30 letech manželství nejsou schopny se informovat, kde jsou [anonymizováno] manžela uloženy.

14. Z [anonymizováno] o jednání před [anonymizováno] komisařem ze dne 17.1.2022, č. j. [číslo jednací], bylo zjištěno, že přítomen žalovaný, který na základě plné moci ze dne 16.1.2022 za [jméno] [příjmení] uznal závěť ze dne 1.1.2018 za pravou a platnou a vzhledem k tomu, že [jméno] [příjmení] má v úmyslu dědictví odmítnout, prohlašoval pro případ, že by se stal dědicem i za sebe, že závěť uznával za pravou a platnou. Zůstaviteli bylo známo, že jeho dcery žalobkyně a/ a žalobkyně b/ jsou naživu, a přesto je v závěti opominul, avšak učinil tak nikoli omylem, ale naopak v úmyslu obě dcery vydědit, jelikož svým chováním vůči zůstaviteli se dopustily chování, které naplňuje zákonné důvody vydědění dle § 1646 odst. 1 písm. a) a b) o. z., když mu neposkytovaly potřebnou pomoci v nouzi a ani o zůstavitele neprojevovaly opravdový zájem, jaký by projevovat měly, což zůstavitel ve své závěti ze dne 1.1.2018 výslovně zmínil poslední větou, že kromě žalovaného se o něho nikdo (tedy ani dcery) nestará a nepomáhá mu a tímto tedy zůstavitel vydědil obě své dcery mlčky a po právu v souladu s § 1651 odst. 2 o. z.

15. Z usnesení ze dne 20.1.2022, č. j. [číslo jednací], bylo zjištěno, že soud ukončoval účast pozůstalých dcer žalobkyně a/ a žalobkyně b/ v řízení o pozůstalosti [jméno] [příjmení].

16. Z odvolání [jméno] [příjmení] ze dne 5.2.2022 bylo zjištěno, že navrhovala, aby usnesení ze dne 20.1.2022, č. j. [číslo jednací], bylo zrušeno.

17. Z odvolání [celé jméno žalobkyně] ze dne 8.2.2022 bylo zjištěno, že navrhovala, aby usnesení ze dne 20.1.2022, č. j. [číslo jednací], bylo zrušeno.

18. Z komunikace žalobkyně a/ a zůstavitele z aplikace [anonymizováno] na [číslo listu] spisu [spisová značka] bylo zjištěno, že dne 1. března 2021 [jméno] [příjmení] gratuluje [jméno] [příjmení], která děkuje, dne 10. listopadu 2018 [jméno] [příjmení] blahopřeje [jméno] [příjmení] k narozeninám, dne 21. ledna 2019 [jméno] [příjmení] gratuluje [jméno] [příjmení] k výsledkům, dne 10. března 2019 [jméno] [příjmení] gratuluje [jméno] [příjmení] k medaili.

19. Z komunikace žalobkyně b/ a zůstavitele na [číslo listu] spisu [spisová značka] bylo zjištěno, že dne 11.4.2017 přání k narozeninám zůstaviteli, dne 25.4.2017 přání k svátku zůstaviteli, dne 11.7.2017 zmeškaný hovor od zůstavitele; dne 18.10.2017 se zůstavitel dotazuje žalobkyně b/, jak je křtěný jeho vnuk a jaké má příjmení, dne 23.10.2017 zůstavitel prosí poslat fotky a nacionále, dne 24.10.2017 se žalobkyně ptá, proč chce vědět jeho příjemní, jmenuje se [jméno], zůstavitel odpovídá, protože neví žalobkyně b/; dne 29.12.2017 zůstavitel přeje žalobkyni b/ a [jméno] do nového roku a žádá ji, aby se ozvala, dne 21.3.2018 zůstavitel přeje všechno nejlepší a pozdravuje [jméno]; dne 29.3.2018 zůstavitel přeje krásné velikonoce s tím, že co žalobkyně b/ se dozví, když náhodně potká [jméno], dne 7.1.2019 zůstavitel vyzývá žalobkyni b/, aby se zamyslela a omluvila se [jméno], dne 8.1.2019 zůstavitel žádal žalobkyni b/ o zaslání nových fotografií a zavolání, dne 8.1.2019 žalobkyně b/ psala, že z tržby si nebrala peníze, pouze si brala cigarety; dne 15.4.2020 zůstavitel děkoval a pozdravoval [jméno], dne 12.7.2020 zůstavitel přál všechno nejlepší, dne 13.7.2020 žalobkyně b/ děkovala, dne 8.9.2020 zůstavitel prosil o pár fotek rodiny žalobkyně b/, dne 11.4.2021 zůstavitel prosil žalobkyni b/, aby se přestala zlobit a poslala víc fotek, dne 25.4.2021 žalobkyně b/ přála zůstaviteli ke včerejšímu svátku.

20. Z usnesení Městského soudu v Praze ze dne 21.7.2022, č. j. [číslo jednací], bylo zjištěno, že usnesení soudu I. stupně se mění tak, že se účast pozůstalých dcer [jméno] [příjmení] a [celé jméno žalobkyně] v řízení o pozůstalosti neukončuje.

21. Z emailu zůstavitele [jméno] [příjmení] synovi žalobkyně a/ [jméno] [příjmení] ze dne 19.1.2021 bylo zjištěno, že teď mají málo času, stěhují se, balí sami dva s babičkou, ale myslí na něho a drží mu palce.

22. Z fotografie ze dne 3.12.2013 bylo zjištěno, že se na ní nachází zůstavitel [jméno] [příjmení] s vnučkou [jméno] [příjmení], žalobkyně a/, vnuk zůstavitele [jméno] [příjmení] a manžel žalobkyně a/.

23. Z fotografie ze dne 3.12.2013 bylo zjištěno, že se na ní nachází zůstavitel [jméno] [příjmení] se svou vnučkou [jméno] [příjmení].

24. Z výpovědi žalobkyně a/ jako účastníka řízení bylo zjištěno, že komunikace mezi ní a jejím otcem [jméno] [příjmení] probíhala převážně po telefonu. Žalobkyně a/ navštěvovala otce tak 1x až 2x do roka. Naposledy byla v [příjmení] před covidem, někdy asi v roce 2015. Pak už tam nejezdili kvůli manželce otce [jméno] [příjmení], která je tam neviděla ráda. Žalobkyni a/ vadilo nepříjemné chování manželky otce [jméno] [příjmení]. Žalobkyně a/ s otcem neslavila narozeniny ani [anonymizováno] a nedávali si vzájemně dárky.

25. Z výpovědi žalobkyně b/ jako účastníka řízení bylo zjištěno, že se snažila o udržení kontaktu se svým otcem, byť jeho manželka [jméno] [příjmení] ji neměla ráda. Žalobkyně b/ jako mladá hrála tenis, v čemž ji otec podporoval. Poté, co žalobkyně b/ tenis hrát přestala, tak zájem otce o žalobkyni b/ opadl. Žalobkyně b/ bydlí v [země], u [obec] a do [země] jezdí tak 1x nebo 2x ročně. Syna žalobkyně b/ její otec viděl asi 1x. Od roku 2011 žalobkyně b/ viděla svého otce tak 5x nebo 10x. Vánoce netrávila žalobkyně b/ s otcem, ale se svou rodinou v [země]. U příležitosti narozenin žalobkyně b/ otci přála, dárky si však nedávali. Závěť dle názoru žalobkyně b/ sepsal otec na popud manželky [jméno] [příjmení].

26. Z komunikace mezi [jméno] [příjmení] a žalobkyní b/ [celé jméno žalobkyně], roz. [příjmení] bylo zjištěno, že dne 29.12.2017 [jméno] [příjmení] vyzývá žalobkyni b/, aby se ozvala, dne 21.3.2018 [jméno] [příjmení] přeje žalobkyni b/ všechno nejlepší a pozdravuje [jméno], dne 24.3.2018 žalobkyně b/ děkuje s tím, že nezájem [jméno] [příjmení] o ni je nezaměnitelný, dne 24.3.2018 [jméno] [příjmení] píše, že zájem má pořád, žalobkyně b/ mu nic neříká, na [příjmení] nemá spojení, pouze co žalobkyně b/ dělá atd. se dozví, když náhodně potká [jméno], tak hlavně zdraví a nechť se žalobkyně b/ ozve, dne 24.12.2018 [jméno] [příjmení] přeje hezké vánoce a šťastný nový rok, dne 5.1.2019 žalobkyně b/ děkuje, že ji [jméno] [příjmení] dává pod přátele, na něco osobního již nezbyl čas, žalobkyně b/ píše, že myslí, že bude lepší, když již žádný kontakt nebudou mít, dne 5.1.2019 [jméno] [příjmení] píše, že stejně jako žalobkyni b/ poslal přání [jméno] a vnoučatům [jméno] a nikdo se v tom nešťoural, protože vědí, že si přejeme upřímně, bylo by dobré, aby to tak brala i žalobkyně b/ a poslala raději fotky vnoučka, dne 8.9.2020 [jméno] [příjmení] prosil žalobkyni b/ o pár fotek její rodiny, dne 24.12.2020 [jméno] [příjmení] prosil žalobkyni b/ o nějaké fotky.

27. Z výpovědi žalovaného jako účastníka řízení bylo zjištěno, že žalobkyni a/ nezná a žalobkyni b/ viděl naposledy před 25 lety. Žalovaný jezdil do [anonymizováno] za babičkou a nevlastním dědou [jméno] [příjmení] od malička a trávil tam skoro veškerý svůj volný čas, staral se o ně a jezdí tam i v současnosti se svou rodinou. Vztah s dědou mohl být komplikovaný, ale děda se nikdy nezmínil o návštěvě žalobkyň nebo o kontaktu s nimi. O úmrtí [jméno] [příjmení] informovala žalobkyni a/ matka žalovaného, dotazovala se na kontakt na žalobkyni b/, ale žádný nedostala. Podle žalovaného je zvláštní, že se žalobkyně jako sestry neinformovaly o úmrtí svého otce. Děda se nikdy nikoho nebál, ani babičky, vždy si dělal, co chtěl.

28. Dle § 1533 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, ve znění pozdějších předpisů (dále jen o. z.), kdo chce pořizovat v písemné formě beze svědků, napíše celou závěť vlastní rukou a vlastní rukou ji podepíše.

29. Podle § 1642 o. z. nepominutelnému dědici náleží z pozůstalosti povinný díl.

30. Podle § 1643 odst. 2 o. z. je-li nepominutelný dědic nezletilý, musí se mu dostat alespoň tolik, kolik činí tři čtvrtiny jeho zákonného dědického podílu. Je-li nepominutelný dědic zletilý, musí se mu dostat alespoň tolik, kolik činí čtvrtina jeho zákonného dědického podílu.

31. Dle § 1646 odst. 1 písm. a) a b) o. z. ze zákonných důvodů lze nepominutelného dědice vyděděním z jeho práva na povinný díl vyloučit, anebo jej v jeho právu zkrátit. Zůstavitel může vydědit nepominutelného dědice, který a) mu neposkytl potřebnou pomoc v nouzi, b) o zůstavitele neprojevuje opravdový zájem, jaký by projevovat měl.

32. Podle § 1649 odst. 1 o. z. prohlášení o vydědění lze učinit nebo je lze změnit či zrušit stejným způsobem, jakým se pořizuje nebo ruší závěť.

33. Dle § 1651 odst. 2 o. z. dopustil-li se ten, kdo byl opominut nikoli omylem, něčeho, co naplňuje zákonný důvod vydědění, hledí se na toto opominutí jako na vydědění učiněné mlčky a po právu.

34. Existuje-li listina o vydědění, jejíž platnost vyděděný potomek nezpochybňuje, pouze tvrdí, že nejsou dány důvody jeho vydědění, pak, dokud o tomto jeho tvrzení není soudem rozhodnuto (přičemž se tak nemůže stát prostřednictvím odkazu podle § 170 z. ř. s. na podání žaloby ve sporném soudní řízení, když nejde o dědické právo, srov. názor vyslovený Nejvyšším soudem České republiky v rozsudku ze dne 30.7.2018, sp. zn. 21 Cdo 4392/2017), je třeba na něho hledět jako na potomka vyděděného, tj. podle ustanovení § 1646 odst. 1 o. z. vyloučeného z práva na povinný díl.„ Nepominutelný dědic“ bez práva na povinný díl pak zcela logicky nemůže být účastníkem řízení o pozůstalosti ani podle ustanovení § 113 z. ř. s., neboť není důvod provádět výpočet povinného dílu ani povinný díl vypořádávat, k čemuž jinak nepochybně směřuje tímto ustanovením založené účastenství skutečného nepominutelného dědice (tj. nevyděděného, ale platným pořízením pro případ smrti opomenutého potomka) při projednání pozůstalosti. Pokud pozůstalý potomek svůj nárok na povinný díl dovozuje z toho, že důvody, pro které byl zůstavitelem vyděděn, nejsou dány, má možnost se svého práva domáhat mimo řízení o pozůstalosti – žalobou ve sporném soudním řízení, v němž se soud neobejde bez vyřešení otázky důvodnosti vydědění. (usnesení Nejvyššího soudu ze dne 20. ledna 2021, sp. zn. 24 Cdo 2236/2020)

35. O. z. smysl a důvod vydědění potomka, který neposkytl zůstaviteli potřebnou pomoc, nijak nezměnil, pouze jej oproti předchozí právní úpravě (ust. § 469a odst. 1 písm. a) zákona č. 40/1964 Sb., dále jen „obč. zák.“) formuloval abstraktněji a méně kazuisticky. I nadále tedy bude použitelná dosavadní judikatura, podle níž pro platnost vydědění z důvodu neposkytnutí potřebné pomoci v nouzi je nezbytné, aby se zůstavitel ocitl v situaci, kdy pro [anonymizováno] či jiné potíže nastalé v důsledku [anonymizováno] či věku, případně pro potíže způsobené jinými okolnostmi (například přírodní katastrofou, požárem, povodní) potřebuje pomoc, nebo kdy není schopen sám si, bez cizí pomoci, obstarat své základní životní potřeby (zdravotní, hygienické aj.). Současně musí jít o situaci, kdy o uvedené potřeby zůstavitele není postaráno jinak, kdy potomek má reálnou možnost zůstaviteli potřebnou pomoc poskytnout a kdy zůstavitel potomkem nabídnutou pomoc neodmítne. Neposkytnutí pomoci zůstaviteli ze strany potomka přitom musí odporovat dobrým mravům (srov. například usnesení Nejvyššího soudu ČR ze dne 16.7.2008, sp. zn. 21 Cdo 3772/2007, nebo usnesení Nejvyššího soudu ČR ze dne 6.9.2012, sp. zn. 21 Cdo 3329/2010).

36. Pod pojmem„ nouze“ přitom nelze rozumět jen nuzotu, chudobu, strádání nebo bídu v materiálním slova smyslu. Zůstavitel se může ocitnout v nouzi i tehdy, kdy pro zdravotní či jiné obtíže nastalé v důsledku [anonymizováno] (dlouhodobé [anonymizováno] či [anonymizováno]), psychického stavu (např. po úmrtí někoho velmi blízkého, na kterého byl zůstavitel citově vázán) či svého věku, eventuálně pro nesnáze (těžkosti) způsobené jinými situacemi (např. přírodní katastrofou, povodní, požárem, zemětřesením) potřebuje pomoc, neboť není sto si sám, bez cizí pomoci obstarat své základní životní potřeby vlastními silami. Podmínkou je, že potomek je jednak informován (má povědomost) o tom, že zůstavitel je v nouzi a potřebuje pomoc, jednak je objektivně schopen poskytnout či zajistit svému předku adekvátní pomoc. Těžko lze vyžadovat např. po potomku, který bydlí a pracuje několik tisíc kilometrů daleko od svého předka, aby s ním pravidelně jezdil za lékařem, na nákupy apod. Takový potomek ale může tyto potřeby zajistit jiným způsobem a jde právě o posouzení toho, zda potomek měl objektivně možnost poskytnout či zajistit potřebnou pomoc svému předku, a přesto tak neučinil, byť jeho předek takovou pomoc (objektivně) potřeboval. Stejně tak po potomku, který je sám např. vážně [anonymizováno] a potřebuje nezbytnou pomoc, nelze vyžadovat, aby takovou pomoc poskytl ještě svému předku (k tomu srov. [příjmení], L., [příjmení], R. a kol. Občanský zákoník IV. Dědické právo (§ 1475-1720). Komentář. 1. vydání. Praha: C. H. Beck, 2015, s. 417, 418).

37. Právní úprava„ nouze“ vychází z tradiční úpravy obsažené již v [anonymizováno] zákoníku občanském (dále jen„ OZO“), vyhlášeném císařským patentem ze dne [číslo], [číslo] Sb. z.s., který byl pro území [anonymizováno] československé recipován zákonem č. 11/1918 Sb., ve znění pozdějších předpisů. V rámci této právní úpravy právní teorie dovozovala, že„ nouzí“ nerozumí se snad jen nouze peněžitá. Patří sem zejména, jestliže nepominutelný dědic nesplní úmyslně svoji zákonnou povinnost vydržovací (§§ 139, 141, 154 OZ; pozn.: lze přirovnat k neposkytnutí slušné výživy rodiči dítětem ve smyslu ust. § 915 odst. 2 o.z.), ale i když podle zásad lidskosti by bylo spravedlivo, aby pomohl a ač věděl o nouzi a mohl pomoci, neučinil tak (k tomu srov. [příjmení], F., [příjmení], J. Komentář k [anonymizováno] obecnému zákoníku občanskému. Díl III., svazek 1. [obec]: [právnická osoba], 2013, s. 440, nebo [anonymizováno], J., [příjmení], J., [příjmení], J. a kol. Občanský zákoník. Komentář. Svazek IV. Dědické právo (§ [číslo] až [číslo]) včetně výkladu řízení o pozůstalosti. 2. vydání [obec]: [anonymizována dvě slova] ČR, 2019, s. 732)). (rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 24. listopadu 2021, sp. zn. 24 Cdo 2440/2021)

38. Dle rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 27. 9. 2019, sp. zn. 24 Cdo 1777/2019, k platnému vydědění je nutné prokázat existenci zákonného důvodu vydědění až ke dni smrti zůstavitele. Soud se proto v řízení o pozůstalosti (resp. ve sporném řízení vyvolaném postupem podle § 170 ZŘS) musí zabývat i jinými než zůstavitelem uvedenými zákonnými důvody vydědění.

39. Dle rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 20. 11. 2009, sp. zn. 21 Cdo 3992/2008, zájem, který by potomek měl o zůstavitele projevovat, je třeba posuzovat s přihlédnutím k okolnostem konkrétního případu; je-li skutečnost, že potomek trvale neprojevuje o zůstavitele opravdový zájem, důsledkem toho, že zůstavitel neprojevuje zájem o potomka, nelze bez dalšího dovodit, že by neprojevení tohoto zájmu potomkem mohlo být důvodem k jeho vydědění. Skutečnosti odůvodňující závěr, že potomek o zůstavitele trvale neprojevuje opravdový zájem, který by jako potomek projevovat měl, mohou spočívat jak v pasivitě (nezájmu) potomka ve vztahu k zůstaviteli, tak také v chování, kterým potomek sice o zůstavitele zájem projevuje, ovšem způsobem neodpovídajícím řádnému chování potomka k rodiči (prarodiči atd.), tj. například způsobem trvale překračujícím zásady společenské slušnosti.

40. Dle usnesení Nejvyššího soudu ze dne 26. 2. 2014, sp. zn. 21 Cdo 1211/2013, je-li skutečnost, že potomek trvale neprojevuje o zůstavitele opravdový zájem, důsledkem toho, že zůstavitel neprojevuje zájem o potomka, nelze bez dalšího dovodit, že by neprojevení tohoto zájmu potomkem mohlo být důvodem k jeho vydědění podle ustanovení § 469a odst. 1 písm. b) obč. zák.

41. Dle rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 8. 10. 2014, sp. zn. 21 Cdo 2088/2013, neprojevovala-li dcera o své rodiče opravdový zájem, který by jako jejich dcera měla projevovat, poté, co se vztahy mezi dcerou a jejími rodiči narušily tím, že její rodiče nesouhlasili s její známostí a že jí proto„ zapověděli navštěvovat jejich dům“, k projevování opravdového zájmu neměla reálnou možnost, neboť její rodiče neměli zájem se s ní stýkat a udržovat s ní běžné příbuzenské vztahy.

42. Dle nálezu Ústavního soudu ze dne 7. 11. 2012, sp. zn. I. ÚS 295/10-1, i u jednostranných právních úkonů, jakým je vydědění, je potřeba respektovat na prvním místě projev vůle a poskytnout mu principiální ochranu. Na posuzování platnosti jednostranných právních úkonů je potřeba vztáhnout zásadu, podle které jsou-li možné dva opačné výklady, je potřeba upřednostnit ten, který neplatnost úkonu nezakládá. Nevedou-li důkazy k jednoznačným závěrům o neplatnosti úkonu, jímž došlo k vydědění, je potřeba poskytnout ochranu zůstavitelově vůli. V opačném případě dojde k zásahu do práva ostatních dědiců na spravedlivý proces garantovaného čl. 36 odst. 1 Listiny a na dědění majetku garantovaného čl. 11 odst. 1 Listiny.

43. Po provedeném řízení a dokazování dospěl soud k závěru, že žaloba není důvodná. Zůstavitel závětí ze dne 1.1.2018 odkázal majetek, který měl ve společném jmění manželů, žalovanému, čímž žalobkyně jako své dcery, o jejichž existenci věděl, záměrně opominul, a tedy mlčky vydědil, a to s odůvodněním, že se kromě vnuka (žalovaného) o ně (zůstavitele a jeho manželku) nikdo nestaral ani jim nepomáhal. Žalobkyně jako dcery zůstavitele se podanou žalobou domáhaly určení neplatnosti závěti, kterou zůstavitel, jejich otec, [jméno] [příjmení], určil dědicem majetku, který měl ve společném jmění se svou manželkou, žalovaného, svého nevlastního vnuka. Soud má z provedeného dokazování, a to z emailové komunikace mezi žalobkyněmi a zůstavitelem a z výpovědí svědkyň a účastníků, za to, že kontakt a styk žalobkyň se svým otcem (zůstavitelem) byl v posledních letech před jeho smrtí sporadický a omezoval se pouze na přání k vánocům, narozeninám a svátkům, když iniciativa vycházela většinou ze strany zůstavitele, který se dotazoval na to, jak se jeho dcery a jejich rodiny mají a žádal o zaslání fotografií svých vnoučat nebo blahopřál ke sportovním úspěchům svým vnoučatům, zejména vnučce [jméno]. Žalobkyně jako dcery zůstavitele v posledních letech v místě jeho bydliště nenavštěvovaly a ani mu neposkytovaly pomoc, když zůstaviteli bylo již přes 80 let. Soud má za to, že by měla být s ohledem na shora cit. judikaturu Ústavního soudu respektován projev vůle zůstavitele vtělený do závěti ze dne 1.1.2018, kterou odkázal majetek, který měl v SJM, žalovanému. Soud tedy podanou žalobu zamítl.

44. Výrok o nákladech řízení je odůvodněn ust. § 142 odst. 1 o. s. ř., podle kterého účastníku, který měl ve věci plný úspěch – tj. žalovanému, přizná soud náhradu nákladů potřebných k účelnému bránění práva proti účastníku, který ve věci úspěch neměl – tj. žalobkyním. S ohledem na nález Ústavního soudu ČR ze dne 17. dubna 2013, sp. zn. Pl. ÚS 25/12, který byl vyhlášen dnem 7. 5. 2013 pod [číslo] 2013 Sb. soud náklady řízení určoval dle vyhlášky č. 177/1996 Sb., v platném znění. Soud přiznal žalovanému odměnu za 4 úkony právní služby podle § 6 odst. 1, § 7 bod 5., § 9 odst. 3 písm. a) vyhlášky č. 177/1996 Sb., v platném znění, z tarifní hodnoty 35 000 Kč po 2 500 Kč, za převzetí a přípravu zastoupení ze dne 5. 12. 2022 (§ 11 odst. 1 písm. a) AT), sepis vyjádření k žalobě ze dne 27. 12. 2022 (§ 11 odst. 1 písm. d) AT), účast na jednání před soudem dne 20. 6. 2023 každé započaté dvě hodiny (§ 11 odst. 1 písm. g) AT), tj. 10 000 Kč. Režijní paušál ve smyslu § 13 odst. 1, 4 vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif), v platném znění, za čtyři úkony právní služby po 300 Kč, a to za převzetí a přípravu zastoupení ze dne 5. 12. 2022 (§ 11 odst. 1 písm. a) AT), sepis vyjádření k žalobě ze dne 27. 12. 2022 (§ 11 odst. 1 písm. d) AT), účast na jednání před soudem dne 20. 6. 2023 každé započaté dvě hodiny (§ 11 odst. 1 písm. g) AT), tj. 1 200 Kč. Celkové náklady řízení žalovaného ve výši 11 200 Kč soud s ohledem na ust. § 149 odst. 1 o. s. ř. přiznal na zákonné platební místo k rukám zástupce žalovaného a lhůtu k plnění stanovil jako obecnou pariční v souladu s ust. § 160 odst. 1 věta před středníkem o. s. ř.