28 C 276/2022-77

Rubrum

Okresní soud ve Zlíně rozhodl soudkyní JUDr. Evou Bučkovou ve věci žalobkyně: [osobní údaje žalobkyně] zastoupená advokátem [údaje o zástupci] proti žalované: [osobní údaje žalované] zastupování státu ve věcech majetkových, [IČO] sídlem [adresa státního zastupitelství] o určení vlastnického práva k pozemku takto:

Výrok

I. Určuje se, že pozemek p. [číslo] ostatní plocha o výměře 90 m2, zapsaný na [list vlastnictví], pro [územní celek], k. ú. [obec] [anonymizována dvě slova], u [stát. instituce], [stát. instituce], je vlastnictvím žalobkyně.

II. Žalovaná je povinna nahradit žalobkyni náklady řízení ve výši 12 028 Kč k rukám zástupce žalobkyně do tří dnů od právní moci rozsudku.

Odůvodnění

1. Žalobkyně se žalobou podanou dne [datum] domáhala určení, že pozemek [parcelní číslo] ostatní plocha o výměře 90 m2 zapsaný na LV [číslo] pro obec k. ú. [obec] nad [anonymizováno] u [stát. instituce], [stát. instituce], je v jejím vlastnictví.

2. Žalobkyně ve svých žalobních tvrzeních uvedla, že se stala na základě usnesení Okresního soudu ve [obec] ze dne 1. 3. 2022 č. j. [číslo jednací] vlastnicí pozemků p. [číslo] jehož součástí je stavba [adresa] rodinný dům a dále pozemků [parcelní číslo] zahrada v k.ú. [obec] nad [anonymizováno]. Žalovaný je dle katastru nemovitostí evidovaným vlastníkem pozemku p. [číslo] který bezprostředně sousedí s pozemkem [parcelní číslo]. Žalobkyně má za to, že tento pozemek historicky vydržela již její právním předchůdkyně [jméno] [celé jméno žalobkyně], a tedy řádně nabyla na základě poctivé držby od své právní předchůdkyně.

3. Žalobkyně odůvodnila žalobu na určení preventivním charakterem určovací žaloby, kdy vyřešení základu právního vztahu mezi účastníky o určení vlastnictví bezpochyby zabrání dalšímu množení sporů, neboť odstraní s konečnou platností nejistotu ohledně toho, kdo je skutečným vlastníkem předmětného pozemku. Naléhavý právní zájem na určení vlastnictví k nemovitosti je dán, není-li žalobce, který o sobě tvrdí, že je vlastníkem nemovitosti evidované v katastru nemovitostí v katastru zapsán jako jejich vlastník.

4. Právní předchůdkyně žalobkyně [jméno] [celé jméno žalobkyně] společně se svým manželem [jméno] [příjmení] uzavřeli dne [datum] kupní smlouvu s manželi [jméno] a [jméno] [příjmení] a Singulární společností v [obec], kdy na základě této smlouvy bylo pro ně vloženo do knihovní vložky [číslo] vlastnické právo k pozemku parc. [číslo] o dílčí výměře 777 m2 a část pozemku [číslo] o výměře 65 m2 za účelem výstavby rodinného domu. Z povolení k trvalému užívání ze dne [datum] vydaného Okresním národním výborem v Gottwaldově plyne, že výstavba rodinného domu byla povolena rozhodnutím ze dne [datum] a od tohoto dne začala předchůdkyně žalobkyně a její manžel užívat [parcelní číslo] v k. ú. [obec] nad [anonymizováno]. V polním náčrtu [číslo] z roku 1967 je vyznačeno zaměření stavby rodinného domu [adresa], který byl postaven na tehdejším pozemku parc. [číslo] vyznačení st. [anonymizováno], oddělení zastavěné plochy a nádvoří („ d“ dvůr) z pozemku parc. [číslo]. V polním náčrtu tedy parc. st. [anonymizováno] a parc. [číslo] společně tvoří parc. [číslo] o výměře 842 m2. Při porovnání evidence nemovitostí s terénem bylo zjištěno, že součástí dvora u rodinného domu [adresa] je též pozemek označený v náčrtu jako parcela [číslo] tato parcela byla oddělena z parcely [číslo]. Parcelu [číslo] dnes p. [číslo] užívala předchůdkyně žalobkyně v dobré víře, že se jedná o část parcely [číslo] kterou nabyla se svým manželem na základě kupní smlouvy ze dne [datum]. Od té doby o pozemek, v domnění že je její, řádně pečovala, starala se o něj a platila z něho domovní daň, což vyplývá ze sdělení Finančního úřadu pro [územní celek], kde bylo podáno dne [datum] přiznání k dani z nemovitostí a pro další období daň vyměřována. Předchůdkyně žalobkyně obdržela až dne [datum] výzvu k platbě od žalovaného za bezesmluvní užívání a následně tuto obdržela žalobkyně dne [datum].

5. Žalobkyně je aktivně legitimována k podání žaloby, neboť mimořádně vydržení započalo dne [datum], kdy byla uzavřena kupní smlouva s předchůdci žalobkyně a dobrá víra skončila dne [datum], kdy předchůdkyně žalobkyně obdržela výzvu k zaplacení bezdůvodného obohacení za užívání pozemku od žalované. Žalovaná neprokázala nepoctivý úmysl nabytí pozemku žalobkyní, neboť ani v rámci dědického řízení po zemřelém [jméno] [příjmení] nemohla žalobkyně zjistit zapsané vlastnictví žalované v katastru nemovitostí.

6. Žalovaná navrhla žalobu zamítnout, neboť předmětná parcela byla původně součástí p. [číslo] p. [číslo] z toho vznikla [parcelní číslo] o celkové výměře 842 m2, která již nezahrnovala [parcelní číslo]. V rámci řízení o dědictví po [jméno] [příjmení] si notářka [příjmení] [příjmení] vyžádala výpis z katastru nemovitostí, kde je poznámka nedořešený právní vztah, na základě čehož mohla žalobkyně zjistit, že není vlastnicí předmětného pozemku. Žalobkyni ani její předchůdkyni nelze považovat za oprávněné držitele, neboť se zřetelem ke všem okolnostem nemohly být v dobré víře o tom, že předmětný pozemek jim patří. Žalovaná odkazuje na výklad § 134 odst. 1 zákona č. 40/ 1964 Sb, kdy jednou z podmínek vydržení je oprávněná držba. Při výkladu nepoctivého úmyslu je třeba vycházet z principu poctivosti tak, jak je formulován v § 6 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., byť kvalifikace držby v nepoctivém úmyslu vychází z hodnocení poctivosti v obecném smyslu, má žalovaná za to, že konkrétní okolnosti majetkoprávního vývoje případu držbu v úmyslu nikoliv nepoctivém vylučují. Podle právní úpravy vydržení v době, na kterou odkazuje žalobkyně, nebylo možné vydržet bez titulu a není ani možné shledat naplnění podmínek držby na základě pouhé okupace věci. Žalovaná má za to, že nejpozději k datu [datum] dobrá víra předchůdkyně žalobkyně skončila.

7. Soud provedl dokazování listinnými důkazy předloženými žalobkyní k prokázání svých tvrzení, svědeckými výpověďmi a účastnickou výpovědí žalobkyně a zjistil tento skutkový stav:

8. Z kupní smlouvy uzavřené mezi manžely [jméno] a [jméno] [příjmení] a [anonymizováno] sdružením v [obec] jako prodávajícími a manžely [jméno] a [jméno] [příjmení] jako kupujícími ze dne [datum] bylo zjištěno, že předmětem prodeje od manželů [příjmení] byl nově utvořený pozemek parcela [parcelní číslo] – role, stavební pozemek o výměře 777 m2 a od [anonymizováno] společenství v [obec] z vložky [číslo] poz. knihy [katastrální uzemí], část pozemkové parcely č.. [číslo] pastva o výměře 65 m2. Výkaz výměr – geometrický polohopisný plán zaznamenal vytvořený rozdělení pozemku [parcelní číslo] na p. [číslo] na [parcelní číslo] s dílčí výměrou 777 m2, který se slučuje s parc. [číslo] o 95 m2 (Kupní smlouva ze dne [datum], Výkaz výměr [číslo]). Usnesením [název soudu] ze dne [datum] byl povolen v pozemkové knize v [katastrální uzemí] zápis podle kupní smlouvy ze dne [datum] ve prospěch nabyvatelů [jméno] a [jméno] [příjmení] (Usnesení ze dne [datum], Zápis pozemkové knihy). [jméno] [příjmení] žádal dne [datum] odbor výstavby rady ONV v Gottwaldově o čerpání přídělu stavebního materiálu na stavbu rodinného domu, neboť by chtěl se stavbou pokračovat, do konce roku 1961 ji pak obývat (Žádost o čerpání ze dne [datum]). Odbor výstavby a vodního hospodářství rady ONV v Gottwaldově vydal dne [datum] Územní rozhodnutí [číslo] o umístění novostavby rodinného domku pro [územní celek] na pozemku p. [číslo] v k. ú. [obec] o celkové výměře cca 800 m2, jak je to zakresleno v přiložené situaci ze dne [datum] (Územní rozhodnutí [číslo] z [datum]). Stavba byla povolena k trvalému užívání dne [datum] s výjimkou podkroví (Rozhodnutí ONV v Gottwaldové ze dne [datum]). 9. [jméno] [příjmení] uhradil Místnímu národnímu výbor [obec] dne [datum] daň domovní za rok 1964 a dne [datum] daň domovní za rok 1965 (stvrzenky o platbě). [jméno] [celé jméno žalobkyně] podala dne [datum] Přiznání k dani z nemovitostí za rok 1999, kde uvedla v oddíle II údaje k dani v k. ú. [obec] na [anonymizováno] pozemek [parcelní číslo] s výměrou 348 m2, p. [číslo] s výměrou 423 m2 a zastavěná plocha a nádvoří [parcelní číslo] s výměrou 50 m2, v oddíle staveb obytný dům [adresa] na parc. [parcelní číslo] s výměrou 96 m2. V následném zdaňovacím období byla pak až do roku 2022 daň z nemovitostí hrazena dle uvedené evidence (zpráva Finančního úřadu pro Zlínský kraj ze dne [datum], poštovní stvrzenky o platbě).

10. Neměřický náčrt ze dne [datum] zaznamenal výkaz výměr podle katastru nemovitostí dosavadní p. [číslo] výměra 509 m2 byla rozdělena na [číslo] o 419 m2 a [parcelní číslo] o 90 m2. Parcela [parcelní číslo] byla zapsána na základě neměřického záznamu [číslo] ze dne [datum] do katastru nemovitostí ve prospěch [jméno] [celé jméno žalobkyně] a parc. [číslo] o výměře 90 m2 na [list vlastnictví] pro vlastníka ČR – Okresní úřad ve Zlíně P. [číslo] je zapsáno o výměře 419 m2 na [list vlastnictví] (Záznam podrobného měření změn za rok 1999 číslo záznamu 506).

11. Zápis z pozemkové knihy byl do evidence nemovitostí převeden při komplexním zakládání evidence nemovitostí v k. ú. [obec] v roce 1979 a pod položkou výkazu změn [číslo] 1979 bylo na [list vlastnictví] pro k. ú. [obec] zapsáno vlastnického právo pro [jméno] [příjmení] ke spoluvlastnickému podílu a pro [jméno] [celé jméno žalobkyně] ke spoluvlastnickému podílu k nemovitostem parc. [číslo] o výměře 443 m2 a parc. č. st. 334 o výměře 399 m2, na které byl postaven dům [adresa] (Zápis z pozemkové knihy do evidence nemovitostí).

12. Opatřením ONV v [anonymizováno] ze dne [datum] přešly pozemky [anonymizováno] společnosti, která jako právní instituce neexistuje na Okresní národní výbor a to pozemek [parcelní číslo] a pozemek [parcelní číslo] dosud zapsán na [list vlastnictví] pro k. ú. [obec], kdy bude vyznačeno vlastnictví ve prospěch státu (Opatření ze dne [datum]).

13. Z usnesení Okresního soudu ve Zlíně ze dne 22. 4. 1999, č.j. [spisová značka] bylo zjištěno, že v řízení o dědictví po [jméno] [příjmení] nabyla veškeré dědictví smlouvou o vypořádání pozůstalá manželka [jméno] [celé jméno žalobkyně], a to polovinu domu [adresa] na [parcelní číslo], [parcelní číslo] na [list vlastnictví] pro k. ú. [obec] nad [anonymizováno]. Na [list vlastnictví] ze dne [datum] je zapsáno bezpodílové spoluvlastnictví manželů [jméno] [příjmení] a [jméno] [celé jméno žalobkyně] k [parcelní číslo] o výměře 509 m2 a [parcelní číslo] o výměře 423 m2 s poznámkou„ nedořešený právní vztah“. JUDr. [příjmení] [příjmení] přijala tento výpis z katastru nemovitostí dne [datum]. [příjmení] zápis je na [list vlastnictví] ze dne [datum], kde je zapsáno vlastnictví pro [celé jméno žalobkyně] [anonymizováno] se shodnou poznámkou„ nedořešený právní vztah“. Dle výpisu z katastru nemovitostí [list vlastnictví] ve prospěch vlastnictví České republiky s příslušností hospodařit s majetkem [název státního zastupitelství] zapsán [parcelní číslo] o výměře 90 m2 jako jiná plocha s poznámkou D Změna číslování parcel dle ZPMZ [číslo] z parcely PK [číslo] (výpisy z katastru nemovitostí [list vlastnictví] a [list vlastnictví]).

14. Z usnesení Okresního soudu ve [obec] ze dne 1. 3. 2022, č.j. [číslo jednací] bylo zjištěno, že po zůstavitelce [jméno] [celé jméno žalobkyně] nabyla na základě schválené dohody dědiců celou pozůstalost [celé jméno žalobkyně], a to [parcelní číslo], jehož součástí je [adresa] a dále [parcelní číslo] na [list vlastnictví] v k. ú. [obec] nad Dřevnicí. Katastrální úřad ji vyrozuměl o provedení vkladu do katastru nemovitostí ve věci sp. zn. V [číslo] 2022 [číslo] (Vyrozumění KÚ).

15. Žalobkyně byla vyzvána k platbě za bezesmluvní užívání od [datum] do [datum] v částce 29 703 Kč výzvou žalované ze dne [datum] (Výzva k úhradě ze dne [datum]). Zápis z pracovního jednání ze dne [datum] následná e-mailová komunikace dokládá jednání mezi žalobkyní a žalovanou (Zápis z pracovního jednání ze dne [datum], e-mailová komunikace).

16. Z výpovědi svědkyně [příjmení] [jméno] [příjmení], vedoucí oddělení dokumentace Katastrálního úřadu [obec], bylo zjištěno, že na základě Kupní smlouvy ze dne [datum] a Výkazu výměr – geometrický polohopisný plán došlo k zaměření nového pozemku p. [číslo] který byl předmětem převodu. Tento pozemek měl výměru 842 m2 a skládal se ze dvou pozemků – z [parcelní číslo] bylo odděleno 65 m2 (díl a) a z [parcelní číslo] bylo odděleno 777 m2, což bylo zaneseno v [příjmení] knize v knihovní vložce 811. Zápisy pozemkové knihy přecházely v roce 1979 do evidence nemovitostí pro k. ú. [obec]. [příjmení] [jméno] a [jméno] [příjmení] byl založen nový list vlastnický [list vlastnictví]. Manželé [příjmení] mezitím postavili dům, proto na list vlastnictví bylo zapsáno vlastnické právo pro [jméno] [příjmení] k id. a pro [jméno] [příjmení] k id. k parcele [parcelní číslo] o výměře 443 m2 zahrada a parcela p. č. stavební 334, na níž stál dům [adresa] o výměře 399 m2, což dohromady dává 842 m2. Tento zápis do evidence nemovitostí byl podepsán vlastníky do výkazu změn. V terénu v rámci jednotné evidence půdy bylo zjištěno, že navíc je součástí dvora domu parcela bez listu vlastnictví označená jako [parcelní číslo]. Tento polní náčrt vlastníky nedostali a ani s ním nemuseli být seznámeni. V 80. letech 20. století bylo prováděno technickohospodářské mapování všech pozemků v k. ú. [obec] a s tím souvisí přečíslování parcel. Na [list vlastnictví] byl jako výsledek mapování pod pol. výkazu změn [číslo] proveden zápis parcel – [parcelní číslo] s domem 211 (namísto [parcelní číslo]) o výměře 509 m2 i s pozemkem, tak jak byl užívaný a oplocený – původně označovaný jako [číslo]. [příjmení] [list vlastnictví] byla zapsána poznámka„ nedořešený právní vztah – přisloučena část cizí parcely do parc. [číslo] – zvětšena z PP [číslo]“. Byla uvedena změna číslování z původní p.č.st. 334 se stala p.č.st. 325 a původní [parcelní číslo] se změnila na [parcelní číslo] o výměře 423 m2. Důvodem bylo to, že v roce 2001 se zaváděl nový informační systém KN, kde bylo třeba, aby parcely byly evidovány skutečně vlastnicky. Nebylo možné už evidovat informace o nedořešeném právním vztahu, proto byl vyhotoven Neměřický záznam ze dne [datum], což znamená, že se neměří v terénu a využívá se záznamů z předchozích let. Dne [datum] bylo založeno řízení, v jehož rámci došlo k zapsání na [list vlastnictví] [parcelní číslo] o výměře 90 m2 ve prospěch ČR - Okresní úřad. Na [název státního zastupitelství] přešlo právo hospodaření v roce 2001 a došlo k přepsání na [list vlastnictví].

17. Ze svědecké výpovědi [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení], synů žalobkyně, bylo zjištěno, že od narození bydlí v domě [adresa]. Tento dům je stále stejně oplocený drátěným plotem, s hranicemi plotu se nikdy nehýbalo. Část pozemku před domem [parcelní číslo] je zatravněná, je tam záhon, stál tam smrk a o tuto část pozemku se odjakživa starali prarodiče i rodiče.

18. Žalobkyně ve své účastnické výpovědi uvedla, že minimálně od roku 1964 jsou hranice k pozemku, na němž stojí jejich rodinný dům, neměnné. Oplocení je tam od roku 1964 na stejných betonových zídkách, měnilo s pouze drátění plotu. Kolem domu bylo dřív pole, za plotem byla kanalizace a později se tam dělala nová cesta. Rodiče nikdy neměli žádné informace, že by bylo oplocení uděláno chybně, i když několikrát to tam byli geodeti zaměřit.

19. Po provedeném dokazování učinil soud následující závěr o skutkovém stavu: Právní předchůdci žalobkyně [jméno] a [jméno] [příjmení] nabyli kupní smlouvou ze dne [datum] část parcely [číslo] o výměře 777 m2 oddělenou od pozemkové parcely [číslo] část parcely o výměře 65 m2 oddělenou od pozemkové parcely [číslo] v k. ú. [obec] nad [anonymizováno]. V části B knihovní vložky [číslo] byl proveden pod č. d. [číslo] v roce 1961 zápis vlastnického práva pro manžele [příjmení] parc. [číslo] dle geometrického plánu zak. [číslo] ze dne [datum] o výměře 842 m2. Zápisy z pozemkové knihy byly následně převedeny do evidence nemovitostí v roce 1979 pro [katastrální uzemí], když pod položkou výkazu změn [číslo] 1979 bylo na [list vlastnictví] pro k. ú. [obec] zapsáno vlastnické právo pro [jméno] a [jméno] [příjmení] ke spoluvlastnickému podílu id. 1/2 parc. [parcelní číslo] o výměře 443 m2 a parc. č. st. 334 o výměře 399 m2, na které byl postaven dům [adresa]. Tento dům byl řádně zkolaudován a užívání bylo povoleno ke dni [datum]. V 80. letech proběhlo v [katastrální uzemí] technickohospodářské mapování, při kterém byly pozemky nově zaměřeny, na základě čehož byly pak přečíslovány a na [list vlastnictví] byl pod položku výkazu změn [číslo] proveden zápis parcela [číslo] s domem [adresa] o výměře 509 m2 s informací o nedořešeném právním vztahu ohledně přisloučené části cizí parcely [číslo] (původní evidenční parcela [číslo] [parcelní číslo] výměře 423 m2). S přechodem na nový informační systém katastru nemovitostí v roce 2001 bylo třeba dořešit informace o přisloučených částech cizích parcel vedených na listu vlastnictví, na základě čehož došlo k vyhotovení Neměřického záznamu [číslo] ze dne [datum] a parc. [číslo] byla zapsána ve prospěch vlastníka [jméno] [celé jméno žalobkyně] a parc. [číslo] o výměře 90 m2 byla zapsána ve prospěch vlastníka ČR – Okresní úřad ve [obec]. Právní předchůdkyně žalobkyně se o vyznačení vlastnictví parcely [číslo] do katastru nemovitostí mohla dozvědět při vyhlášení platnosti obnoveného katastrálního operátu, kdy byla v [katastrální uzemí] převedena tehdejší analogová katastrální mapa do systému digitální katastrální mapy a platnost obnoveného katastrálního operátu byla vyhlášena ke dni [datum]. Právní předchůdci žalobkyně, její rodiče [jméno] a [jméno] [příjmení], oplotili p. č. st. 251, na kterém postavili rodinný dům [adresa] společně s [parcelní číslo] v roce 1964 a plot, který stojí na betonových zídkách zůstává na stejném místě stát dosud. Žalobkyně a slyšení svědkové potvrdili, že právní předchůdkyně žalobkyně stejně jako žalobkyně o tuto část pozemku pečovali jako o vlastní a nikdy nebyla nikým zpochybněno jejich vlastnictví k této části pozemku. K tomu došlo až následně dne [datum] výzvou doručenou [jméno] [celé jméno žalobkyně] o úhradě platby za bezesmluvní užívání.

20. Soud se nejprve zabýval zjištěním, zda je dán naléhavý právní zájem na podání žaloby na určení dle § 80 zákona č. 99/1963 Sb. občanský soudní řád (dále o. s. ř.). Naléhavý právní zájem na určení vlastnictví k nemovitosti je dán už proto, že žalobkyně, která o sobě tvrdí, že je vlastníkem nemovitosti evidované v katastru nemovitostí, v katastru nemovitostí jako její vlastník zapsána není (rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 30 Cdo 4593/2010). Tato žaloba má rovněž preventivní charakter, neboť jako určovací žaloba může vyřešit základ právního vztahu mezi účastníky a zabránit dalšího množení sporů a předejít žalobám na plnění.

21. Při právním hodnocení aplikoval soud institut mimořádného vydržení jako způsob nabytí vlastnického práva vedle řádného vydržení, který byl zaveden zákonem č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále o. z.).

22. Podle § 1095 o. z. uplyne-li doba dvojnásobně dlouhá, než jaké by bylo jinak zapotřebí, vydrží držitel vlastnické právo, i když neprokáže právní důvod, na kterém se jeho držba zakládá. To neplatí, pokud se mu prokáže nepoctivý úmysl.

23. Podle § 1091 odst. 2 o. z. vydržení vlastnického práva k nemovité věci je potřebná nepřerušená držba trvající 10 let.

24. Podle přechodných ustanovení § 3066 o. z. se do doby stanovené v § 1095 započte i doba, po kterou měl držitel, popřípadě jeho právní předchůdce, věc nepřetržitě v držbě přede dnem nabytí účinnosti toho zákona. Tato doba však neskončí dříve, než uplynutím 2 let ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, jde-li o věc movitou a 5 let, jde-li o věc nemovitou.

25. Hledisko omluvitelnosti omylu spočívající v poměru plochy koupeného a skutečně drženého pozemku se neuplatní absolutně. [jméno] víru držitele lze přes vzájemný nepoměr ploch pozemku dovodit tehdy, pokud držitel nabyl pozemek ve výměře, která nebyla v převodní smlouvě nějak specifikována od osob mu blízkých, s nimiž jej předtím dlouhodobě užíval, a sporný pozemek byl k němu od nepaměti připlocen a užívání jako jeho součást, přičemž přístup na něj byl po celou vydržecí dobu pouze z usedlosti držitele (rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 3. 6. 2004, sp. zn. 22 Cdo 496/2004).

26. Pro naplnění podmínek oprávněné držby není nezbytně nutné, aby se osoba, která se ujala držby pozemku, seznámila s obsahem katastrální mapy, přeměřovala jeho výměru, nebo požadovala vytýčení jeho hranic (rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 28. 1. 2015, sp. zn. 22 Cdo 3079/2014).

27. Dlouhodobá držba zejména pokud trvá více než 50 let nasvědčuje dobré víře držitele, protože při obvyklé péči o majetek byl skutečný vlastník pozemku nepochybně přistoupil k řešení věci, pokud by sám měl již dříve za to, že držitel užívá jeho pozemek (rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 28. 11. 2012, sp. zn. 22 Cdo 2520/2011).

28. Podmínkou mimořádného vydržení (§ 1095 o. z.) není poctivá držba (§ 992 odst. 1 o. z.), ani - pro dobu držby před 1. 1. 2014 - držba oprávněná (§ 130 odst. 1 o. z. 1964), ale nedostatek nepoctivého úmyslu držitele. Hodnocení poctivosti úmyslu držitele je vždy individuální; žalující vlastník vyloučí mimořádné vydržení, pokud prokáže, že jednání držitele při nabytí a výkonu držby bylo úmyslně nepoctivé (nemorální) v obecném smyslu. Posouzení této otázky je v zásadě na úvaze soudů v nalézacím řízení, která musí být řádně odůvodněna a nesmí být zjevně nepřiměřená. V § 1091 až 1094 je upravena vydržecí doba potřebná k řádnému vydržení; na mimořádné vydržení se tato ustanovení neaplikují. Ustanovení § 1096 a násl. se týkají jak vydržení řádného, tak i mimořádného. Držiteli, který se dovolává mimořádného vydržení, se započte vydržecí doba předchůdce, který držel věc„ nikoliv v nepoctivém úmyslu“; není třeba, aby byl předchůdce držitelem poctivým (§ 992 odst. 1 o. z.), anebo oprávněným (§ 130 odst. 1 o. z. 1964). Do vydržecí doby jak pro řádné, tak mimořádné vydržení (§ 1092, § 1096 o. z.) se ve prospěch vydržitele započte i doba držby jeho předchůdce, jen pokud předchůdce sám nesplnil podmínky vydržení a nestal se tak vlastníkem věci. Ustanovení § 995 věty první o. z. lze analogicky aplikovat i na držbu směřující k mimořádnému vydržení (rozsudek Nejvyššího soudu České republiky ze dne 19. 4. 2022, sp. zn. 22 Cdo 3387/2021)

29. Při právním hodnocení učiněného skutkového závěru vycházel soud z citovaných ustanovení a zejména judikatury Nejvyššího soudu, zabývající se podrobně výkladem mimořádného vydržení a podmínkami jeho naplnění. Předpokladem mimořádného vydržení je uplynutí vydržecí doby a neprokázání nepoctivého úmyslu držiteli (1095 o.z.). Nejvyšší soud ve svém rozhodnutí sp. zn. 22 Cdo 3387/2021 dospěl k závěru, že nepoctivý úmysl neznačí nepoctivou držbu, a tudíž k mimořádnému vydržení není vyžadována poctivá držba. Mimořádné vydržení se neopírá o dobrou víru, ale o poctivost držitele, respektive o nedostatek nepoctivého úmyslu. Nepoctivý může být i držitel, který jen z nedbalosti někdy i nevědomě neví, že mu právo, které vykonává, nenáleží; takový držitel nejedná v nepoctivém úmyslu. Naproti tomu v nepoctivém úmyslu jedná především ten, který ví, že tím, že se ujal držby působí jinému bezdůvodnou újmu (viz Spáčil J., Králík M., a kol. Občanský zákoník III. Věcná práva § 979-1474, Komentář, 2. vyd. Praha; C. H. BECK 2021 s. 96). Důkaz nepoctivého úmyslu leží na protistraně držitele, který se mimořádného vydržení domáhá. Lze tedy uzavřít, že podmínkou mimořádného vydržení není poctivá držba (§992 o.z.), ale nedostatek nepoctivého úmyslu držitele; ten drží věc v přesvědčení, že jeho držba nepůsobí nikomu újmu. Důkazní břemeno ohledně nepoctivého úmyslu držitele tíží toho, kdo vydržení popírá. Kritéria uvedená v § 992 odst. 1 o.z., respektive dříve § 130 zákona č. 40/1964 Sb. se tu neuplatní.

30. Na základě právního hodnocení soud učinil závěr, že předchůdkyně žalobkyně se ujala [parcelní číslo] v k. ú. [obec] nad [anonymizováno] v nikoliv nepoctivém úmyslu. Tento pozemek užívala společně s pozemkem [parcelní číslo] v rozsahu a šíři jako je užíván doposud od doby, kdy ho nabyla kupní smlouvou ze dne [datum]. Žalovaná nepoctivý úmysl předchůdkyně žalobkyně ani netvrdila ani neprokazovala a v řízení dokazování nebyl zjištěn.

31. Soud se zabýval otázkou splnění vydržecí doby potřebné k mimořádnému vydržení. Držiteli, který se dovolává mimořádného vydržení se započte vydržecí doba předchůdce, který držel věc nikoliv v nepoctivém úmyslu, není třeba, aby byl předchůdce držitelem poctivým (§ 992 odst. 1 o.z.) anebo oprávněným (§ 130 odst. 1 zák. č. 40/1964 Sb.). V daném případě započala řádná držba [datum], která skončila dne [datum], kdy předchůdkyní žalobkyně byla doručena výzva k plnění za bezesmluvní užívání ze strany žalované. Žalobkyně za aplikace § 1095 o.z. ve spojení s § 3066 o. z. splnila podmínku trvání dvacetileté vydržecí doby přesahující nejméně 5 let po [datum].

32. Soud se nezabýval podrobně námitkami žalované, jelikož vůči danému právnímu hodnocení se jeví lichými, neboť v daném případě soud neposuzuje ani poctivou držbu, tedy dobrý úmysl, ani skutečnost, zda žalobkyně či její právní předchůdkyně měla či mohla svůj omyl v držbě zjistit. Zabývá se toliko nepoctivým úmyslem, jehož prokázání leží k tíži strany žalované.

33. Soud z uvedených důvodu výrokem I. rozsudku určil, že žalobkyně je vlastnicí p. [číslo] ostatní plocha o výměře 90 m2 zapsané na [list vlastnictví] pro [územní celek] v k. ú. [obec] nad [anonymizováno] u [stát. instituce], [stát. instituce] na základě mimořádného vydržení.

34. Podle § 142 odst. 1 o.s.ř. náleží žalobkyni právo na náhradu nákladů řízení, které jí vznikly uplatněním svého práva u soudu. Náklady řízení spočívají v soudním poplatku 2 000 Kč a nákladech právního zastoupení advokátem dle § 9 odst. 1 vyhl. č. 177/1996 Sb., advokátní tarif, ve výši 1 500 Kč za 4 úkony právní služby (převzetí a přípravu zastoupení, podání žaloby, účast při jednání za každé dvě započaté hodiny dle § 11 odst. 1 písm. a), d), g), advokátního tarifu), náhradě hotových výdajů dle § 13 odst. 4 advokátního tarifu za 4 úkony po 300 Kč, náhradě za zmeškaný čas při cestě k soudnímu jednání dle § 14 odst. 1 písm. a) advokátního tarifu za 8 půlhodin po 100 Kč a cestovném vlakem Českých drah z [obec] do [obec] a zpět 2x 288 Kč a dle § 137 odst. 3 o.s.ř. 21 % DPH ve výši 1 740 Kč.

35. Náklady řízení v celkovém výši 12 028 Kč je žalovaná povinna nahradit žalobkyni k rukám zástupce žalobkyně dle § 149 odst. 1 o.s.ř. ve lhůtě tří dnů od právní moci rozsudku dle § 160 odst. 1 o.s.ř.

Poučení