28 C 291/2022 - 414

Rubrum

Okresní soud v Českých Budějovicích rozhodl samosoudcem JUDr. Eduardem Levým v právní věci žalobců: a) [Jméno žalobce A], narozená dne [Datum narození žalobce A], trvale bytem [Adresa žalobce A], b) [Jméno žalobce B], narozený dne [Datum narození žalobce B], trvale bytem [Adresa žalobce A], právně zastoupených [Jméno žalobce C], advokátem, se sídlem [adresa] proti žalovaným:1. [Jméno žalované A], narozený dne [Datum narození žalované A], bytem [Adresa žalované A], 2. [Jméno žalované B], narozená dne [Datum narození žalované B], bytem [Adresa žalované A], právně zastoupeným [Jméno žalované C], advokátem, se sídlem [adresa] [Jméno advokáta], o zřízení služebností, takto:

Výrok

I. Žaloba se zcela zamítá.

II. Žalobci jsou povinni zaplatit žalovaným společně a nerozdílně na náhradě nákladů řízení částku 310 592,10 Kč, a to do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalovaných.

III. Žalobci jsou povinni zaplatit společně a nerozdílně České republice na náhradě nákladů tohoto řízení vzniklých státu částku 24 143,84 Kč, a to do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku na účet Okresního soudu v Českých Budějovicích.

Odůvodnění

1. Žalobci se žalobou došlou zdejšímu soudu dne 27. 8. 2022 domáhali vydání rozhodnutí, kterým by byla v jejich prospěch jakožto vlastníků pozemku parcelní č. st. [hodnota] (zastavěná plocha a nádvoří), jehož součástí je stavba [hodnota][Anonymizováno] a pozemku parcelní č. [hodnota] (zahrada), to vše v obci a katastrálním území [adresa], jakož i ve prospěch všech budoucích vlastníků uvedených nemovitých věcí, zřízena služebnost stezky a průhonu, tj. právo chodit a lidskou silou se dopravovat a jezdit jinými než motorovými prostředky přes pozemky žalovaných parcelní č. st. [hodnota] (zastavěná plocha a nádvoří) a parcelní č. [hodnota] (zahrada), to vše v obci a katastrálním území [adresa], dále služebnost vjezdu pro automobily na pozemek žalovaných parcelní č. st. [hodnota] (zastavěná plocha a nádvoří) v obci a katastrálním území [adresa], a to za účelem dopravy a složení otopu a vybavení sloužících potřebám žalobců, a dále služebnost přemísťování, manipulace a odstavení domácí, dílenské a zahradnické techniky a věcí sloužících osobní potřebě žalobců na pozemcích žalovaných parcelní č. st. [hodnota] (zastavěná plocha a nádvoří) a parcelní č. [hodnota] (zahrada), to vše v obci a katastrálním území [adresa], a to vše v rozsahu stanoveném geometrickým plánem zatím neuvedeného čísla, schváleným Katastrálním úřadem pro Jihočeský kraj, Katastrální pracoviště [Jméno advokáta] zatím neuvedeného dne a neuvedeného čísla a aby žalovaným byla uložena povinnost společně a nerozdílně uhradit k rukám právního zástupce žalobců náklady tohoto řízení. Žalobci návrh odůvodnili tím, že usnesením Okresního soudu v [adresa] ze dne 25. 5. 2022, č. j. [spisová značka], bylo žalobcům uloženo, aby ve lhůtě do 3 měsíců ode dne doručení tohoto usnesení podali k soudu proti odpůrci (žalovanému č. [hodnota]) návrh na zahájení řízení ve věci samé, tedy o zřízení služebnosti, o povolení nezbytné cesty, o určení existence věcného břemene či o zdržení se zásahu do vlastnického práva, popřípadě obdobný návrh, jehož cílem bude meritorně vyřešit výkon vlastnického práva žalobců k pozemku parcelní č. st. [hodnota] v katastrálním území [adresa], jehož součástí je stavba [hodnota]. Žalobci ve snaze splnit soudem uloženou povinnost proto podávají tento žalobní návrh s tím, že zároveň sdělují, že žalovaný č. [hodnota]) povinnost uloženou předmětným usnesením neplnil a i nadále neplní, a proto žalobci nemají ke dni podání žaloby zajištěn nutný a neomezený přístup k jejich nemovitostem. V důsledku jednání žalovaného č. [hodnota]) proto žalobci nemohli ke dni podání žaloby nechat vyhotovit geometrický plán, který by byl podkladem pro soudní rozhodnutí ve věci samé. V závislosti na průběhu soudního řízení a přístupu žalovaných tak bude žalobní návrh doplňován a stejně tak bude upraven a zpřesněn žalobní petit. Žalobkyně [Jméno žalobce A] uzavřela dne 1. 4. 1977 s právním předchůdcem žalovaného, [právnická osoba] (otcem žalovaného), kupní smlouvu, jejímž předmětem byly nemovité věci v katastrálním území a obci [adresa], zapsané na LV č. [hodnota], a to obytná část objektu [hodnota], postavená na nově vzniklém pozemku parcelní č. st. [hodnota] o výměře 186 m (zastavěná plocha a nádvoří), nově vzniklý pozemek parcelní č. st. [hodnota] o výměře 186 m (zastavěná plocha a nádvoří), nově vzniklý pozemek parcelní č. [hodnota] o výměře 384 m (zahrada), přičemž předmětem převodu podle citované smlouvy byla jak ideální jedna polovina studny, tak i ovocné stromoví. Kupní smlouva byla registrována Státním notářstvím v [adresa] dne 14. 9. 1977 pod registračním č. I 400/77 s účinky registrace ke dni 14. 9. 1977. Žalobkyně dále uzavřela v roce 1980 s Jednotným zemědělským družstvem „Družba“ se sídlem v Hůrách kupní smlouvu, jejímž předmětem bylo pokračování obytné části domu [hodnota], postavené na pozemku parcelní č. st. [hodnota], a to hospodářský objekt – stáj. Popsané nemovité věci následně přešly to společného jmění manželů, dříve bezpodílového spoluvlastnictví manželů. Ke dni sepisu žaloby jsou předmětné nemovité věci zapsány na LV č. [hodnota] pro obec a katastrální území [adresa] u [právnická osoba] pro Jihočeský kraj, Katastrální pracoviště [Jméno advokáta]. Žalovaný č. [hodnota]) nabyl nemovité věci uvedené na LV č. [hodnota] (dříve LV č. [hodnota]) pro obec a katastrální území [adresa], zapsané u [právnická osoba] pro Jihočeský kraj, Katastrální pracoviště [Jméno advokáta], do svého výlučného vlastnictví od svého otce, a to na základě darovací smlouvy ze dne 20. 5. 2019 s právními účinky vkladu ke dni 22. 5. 2019. Žalovaná č. [hodnota]) nabyla spoluvlastnický podíl v rozsahu ideální jedné poloviny k nemovitým věcem uvedeným na LV č. [hodnota] pro obec a katastrální území [adresa], zapsané u [právnická osoba] pro Jihočeský kraj, Katastrální pracoviště [Jméno advokáta], na základě darovací smlouvy ze dne 29. 6. 2022 s právními účinky vkladu ke dni 13. 7. 2022. Nemovité věci, které byly předmětem kupní smlouvy ze dne 1. 4. 1977, původně tvořily jeden funkční celek ve vlastnictví [právnická osoba] s tím, že hospodářský objekt – stáj nacházející se v pokračování obytné části domu [hodnota] byl ve vlastnictví JZD „Družba“. Za účelem prodeje nechal [právnická osoba] vypracovat oddělující geometrický plán, přičemž se při prvotním jednání se žalobci o možném prodeji oddělených nemovitých věcí vyjádřil v tom smyslu, že si žalobci budou muset udělat nové vstupy do budovy [hodnota], a to vstupy z pozemku parcelní č. [hodnota]. Stávající přístup do budovy [hodnota] byl totiž možný pouze a jenom přes pozemek parcelní č. st. [hodnota], který byl a měl i nadále zůstat ve vlastnictví [právnická osoba]. Žalobci však hned na počátku jednání o koupi [právnická osoba] sdělili, že mají o dotčené nemovité věci zájem ve stavu, v jakém se aktuálně nacházejí. Žalobce zaujal zejména přístup z uzavřeného dvora obklopeného ostatními budovami, oslunění západní strany budovy ze dvora a přístup průchodem na zahradu parcelní č. [hodnota] přímo ze dvora. Žalobci důrazně odmítli jakékoliv stavební úpravy měnící stávající vnitřní uspořádání budovy [hodnota] a jakékoliv stavební úpravy spočívající ve změně hlavního vstupu a dalších vstupů do budovy [hodnota]. Prodávající [právnická osoba] ze svého původního požadavku odstoupil a se žalobci se dohodl tak, že jim dotčené nemovité věci za sjednanou cenu prodá s tím, že bude zachováno stávající uspořádání a přístup k převáděným nemovitým věcem. Důkazem této dohody je i samotný text kupní smlouvy ze dne 1. 4. 1977, kde je uvedeno, že: „…Prodávající uvedené nemovitosti v části 1. této smlouvy s veškerým příslušenstvím v hranicích, jak on sám tyto nemovitosti užíval, prodává a touto smlouvou již prodal kupující za vzájemně ujednanou kupní cenu 19 099 Kčs…“. Ve smyslu uvedené dohody a kupní smlouvy žalobci nabyté nemovité věci pokojně a nerušeně užívali 44 let. Pro příjezd ke svým nemovitým věcem žalobci užívali pozemky ve vlastnictví žalobce, konkrétně pak pozemek parcelní č. [hodnota] (ostatní plocha, způsob využití – ostatní komunikace), parcelní č. [hodnota] (ostatní plocha, způsob využití – ostatní komunikace) a parcelní č. [hodnota] (ostatní plocha, způsob využití – jiná plocha), nyní v podílovém spoluvlastnictví žalovaných, dříve ve výlučném vlastnictví otce žalovaného č. [hodnota]). [adresa] [hodnota] je součástí pozemku parcelní č. st. [hodnota]. Jedna stěna této budovy tvoří hranici oddělující pozemky parcelní č. st. [hodnota] a parcelní č. st. [hodnota] (v podílovém spoluvlastnictví žalovaných). Přesah střechy budovy [hodnota] je nad pozemkem v podílovém spoluvlastnictví žalovaných, a to nad pozemkem parcelní č. st. [hodnota]. Vchod do budovy [hodnota] je přímo k pozemku parcelní č. st. [hodnota], nyní v podílovém spoluvlastnictví žalovaných. Pozemek žalovaných parcelní č. st. [hodnota] je obehnán stavbami a z jedné strany zdí, ve které jsou velká, cca 3 metry široká vrata, která slouží ke vstupu na pozemek parcelní č. st. [hodnota] a mimo jiné i přes tento pozemek do budovy žalobců [hodnota]. Mezi budovami [hodnota] a [hodnota] (součást pozemku parcelní č. st. [hodnota] v podílovém spoluvlastnictví žalovaných) je zastřešený uzamykatelný průchod, který byl po celou dobu jak žalobci, tak i žalovaným č. [hodnota]) a jeho právním předchůdcem využíván ke vstupu na další pozemky, a to k přístupu ke studni v podílovém spoluvlastnictví v rozsahu ideální jedné poloviny pro žalobce a žalovaného č. [hodnota]), dříve otce žalovaného a dále pak ke vstupu do zahrad parcelní č. [hodnota] ve vlastnictví žalobců a parcelní č. [hodnota] v podílovém spoluvlastnictví žalovaných. Průchodem procházeli v prvních letech po koupi všichni i k suchému WC na zahradě otce žalovaného č. [hodnota]) jako jedinému WC v celém objektu. Původně žalobci užívali pozemek parcelní č. st. [hodnota] v podílovém spoluvlastnictví žalovaných, respektive otce žalovaného č. [hodnota]), ve velmi širokém rozsahu. Na pozemku parcelní č. st. [hodnota], tedy v uzavřeném dvoře, parkovali svá auta. Stejně tak pozemek využívala i rodina otce žalovaného č. [hodnota]), když zde parkovala motorku a později i traktor. Otec žalovaného č. [hodnota]) nabídl žalobcům využití dřevníku k přípravě a skladování dřeva, překlad dřevníku nabídl žalobcům na vyspravení shnilé podlahy uvnitř zakoupené budovy [hodnota]. Žalobci se podíleli velkou měrou na údržbě dvora, dvůr i palouk před dvorem pravidelně sekali. Byť postupem času, zejména pak s ohledem na vnoučata otce žalovaného, bylo parkování přesunuto na zahradu žalobců, kteří za tímto účelem na své náklady vybudovali vjezdovou bránu do zahrady namísto původní úzké branky pro pěší, popřípadě krátkodobě parkovali na pozemku před dvorem, nikdy nebyli žalobci ze strany otce žalovaného č. [hodnota]) a zpočátku ani ze strany samotného žalovaného č. [hodnota]) jakkoliv omezováni v přístupu na dvůr, v jeho užívání, stejně tak jako v užívání průchodu ke studni a na zahradu. V pozdějších letech si otec žalovaného č. [hodnota]) vyhradil dřevník pro sebe a žalobci si začali skladovat dřevo pro bezprostřední spotřebu podél západní stěny budovy žalobců pod přesahem střechy na dvoře. Pokojné a ničím a nikým nerušené užívání nemovitých věcí žalobců bylo ukončeno v dubnu 2021 změnami, které začal činit žalovaný č. [hodnota]) společně se žalovanou č. [hodnota]) a které v konečném důsledku zcela znemožnily výkon vlastnického práva žalobců k předmětným nemovitým věcem. Žalovaný č. [hodnota]) za přispění žalované č. [hodnota]) nejdříve odstranil původní kamenné zápraží těsně naléhající na budovu [hodnota], lemované tújemi, které tvořilo jakýsi [podezřelý výraz] předěl pozemků parcelní č. st. [hodnota] a parcelní č. st. [hodnota]. Z původního kamenného zápraží žalovaný č. [hodnota]) ponechal pouze schody včetně menších kamenů pod nimi, které vedou ke vstupu do budovy [hodnota][Anonymizováno] Popsaného jednání se žalovaný č. [hodnota]) dopustil v době nepřítomnosti žalobců bez jakéhokoliv předchozího upozornění. Až následně žalovaná č. [hodnota]) telefonicky kontaktovala dceru žalobců s tím, že začali rekonstruovat dvůr a vytrhali túje. K dotazu, čím budou túje nahrazeny, pak žalovaná č. [hodnota]) odpověděla, že trávou. Na místě samém pak žalobci zjistili, že kromě vytrhání tújí došlo k odstranění původních pochozích kamenů ze zápraží. Žalovaný č. [hodnota]) za přispění žalované č. [hodnota]) následně v těsné blízkosti budovy [hodnota] zasadil ovocné stromy a keře, které postupně obklopil masivní skalkou ohraničenou obrubníkem ze šikmo položených žulových kostek. Touto úpravou se výrazně zúžil pás, respektive cesta vedoucí ke vchodům do budovy [hodnota] tak, že člověk s holí nebo o berlích tímto pásem již neprojde. Jakmile se zasazené ovocné stromy rozrostou, dojde k dalšímu podstatnému zúžení jediného možného vstupu do budovy [hodnota]. V květnu 2022 po opětovném uzamčení dvora a další ztrátě přístupu do budovy [hodnota] došlo ke zrušení zpevnění přístupové cesty ke vstupům do budovy [hodnota] tak, že tato cesta byla rozorána, byla na ni navezena zemina a hnůj a zasázeny brambory. Vše pod přesahem střechy budovy [hodnota]. Žalovaní sousedské vztahy dál vyostřovali, když žalobcům, respektive jejich dceři oznámili, že hodlají zazdít průchod mezi domy [hodnota] a [hodnota] a udělat si z průchodu technickou místnost, dále jim podstatným způsobem svým konáním ztěžovali opravy stěny budovy [hodnota] (stěna oddělující pozemek parcelní č. st. [hodnota] od pozemku parcelní č. st. [hodnota]). Poté, co se žalobci proti jejich chování ohradili, žalovaný č. [hodnota]) vyměnil vložku zámku u dveří v průchodu, čímž žalobcům zcela znemožnil užívání průchodu za účelem vstupu na jejich zahradu a ke studni. Na zahradu a ke studni tak byli žalobci nuceni chodit nikoli ze dvora, ale přes příjezdovou cestu, tedy přes pozemek parcelní č. [hodnota] v podílovém spoluvlastnictví žalovaných. Žalobci v zastoupení dcery a jejího manžela reagovali dopisem ze dne 28. 6. 2021, který žalovanému č. [hodnota]) odeslali prostřednictvím WhatsAppu a následně i poštou. Žalobci tak žalovanému č. [hodnota]) navrhli jako možné řešení nastalé situace odkoupení části jeho pozemku parcelní č. st. [hodnota] podél budovy [hodnota] s tím, že by se jednalo o cca 50 m s tím, že cena by byla stanovena dohodou. Současně žalovanému č. [hodnota]) navrhli zřízení úplatných služebností tak, aby měli i nadále zaručen nerušený výkon jejich vlastnických práv a do výkonu vlastnického práva žalovaného č. [hodnota]) zasahovali pouze a jenom v rozsahu nezbytně nutném. V době nepřítomnosti žalobců žalovaní vyměnili bez jakéhokoliv předchozího oznámení ploty ohraničující zahradu žalobců mezi pozemky parcelní č. [hodnota] a [hodnota] a mezi pozemky parcelní č. [hodnota] a [hodnota], přičemž současně odstranili kamenné sloupy nacházející se na pozemku parcelní č. [hodnota] ve vlastnictví žalobců. Odstraněné kamenné sloupy si pak přivlastnili. Původně plot mezi zahradami žalobců a žalovaného parcelní č. [hodnota] a [hodnota] neodděloval obě zahrady úplně, byl ukončen asi 5 metrů od průchodu tak, aby bylo možné z průchodu projít na obě zahrady a ke studni. Studna se nachází z převážné části na pozemku žalobců parcelní č. [hodnota] a uvnitř studny se nachází výpustný ventil, kterým se vypouští voda z nadzemního vodovodního potrubí do budovy [hodnota] ve vlastnictví žalobců, aby potrubí v zimě mrazem neprasklo. Přístup k výpustnému ventilu do budovy [hodnota] v podílovém spoluvlastnictví žalobců je však umístěn z pozemku, který je nyní v podílovém spoluvlastnictví žalovaných, a to parcelní č. [hodnota]. Od samého počátku měli žalobci zajištěný přístup ke studni z průchodu mezi budovami [hodnota] a [hodnota], kterým se přímo vstupuje na pozemek parcelní č. [hodnota]. Žalovaný č. [hodnota]) za přispění žalované č. [hodnota]) kromě výměny plotu provedl i jeho protažení instalací dvou nových plotových sloupků s pletivem od místa původního ukončení přes studnu až k průchodu, čímž znemožnil cestu z průchodu na zahradu žalobců. Následně ještě plot navýšil na 2 metry navařením trubek a potáhl zelenou stínící fólií. Zároveň zcela svévolně posunul celý plot o cca 5 cm na pozemek žalobců, o čemž svědčí mimo jiné i upevnění šroubu držícího pletivo do stěny budovy [hodnota]. O zásahu žalovaných do jejich budovy [hodnota] nebyli předem žalovaným jakkoli informováni, natož požádáni o udělení souhlasu. Žalovaní vše provedli bez jakéhokoliv upozornění a v době nepřítomnosti žalobců. Při montáži koncového dílu plotu odstranil žalovaný č. [hodnota]) tepelnou izolaci kolene vodovodního potrubí žalobců, které zde skrz zeď prochází do průchodu, čímž jsou žalobci nuceni vypouštět vodu z potrubí na podzim dříve než v minulosti. K výpustnému ventilu vody tak měli žalobci velmi ztížený přístup, kdy teprve po otevření dvou plotových dílů se dostali k uzávěru vody, avšak aktuálně mají přístup k výpustnému ventilu zcela znemožněn. Žalobci na jednání žalovaného č. [hodnota]) reagovali dopisem ze dne 8. 7. 2021 zaslaným taktéž prostřednictvím WhatsAppu a pošty, ve kterém se mimo jiné ohradili proti odstranění původního plotu, stavbě nového plotu a odstranění kamenných sloupů a zároveň žalovaného č. [hodnota]) vyzvali, aby se zdržel veškerého dalšího jednání a konání na společné hranici a neztěžoval jim tak výkon jejich vlastnického práva. Na dopisy žalobců žalovaný reagoval toliko výzvou k vyklizení dřeva žalobců, které bylo složeno podél budovy [hodnota], konkrétně pak pod přesahem střechy dotčené budovy. Takto složené dřevo nikterak neomezovalo a nebránilo žalovanému č. [hodnota]) v řádném užívání nemovitých věcí. Dne 12. 7. 2021 žalobci z obavy, aby žalovaný č. [hodnota]) složené dřevo nevyklidil, umístili na dřevo výzvu ke zdržení se závadného jednání. Dopisem ze dne 8. 7. 2021 žalovaný č. [hodnota]) žalobcům sdělil, že se k jejich předchozí korespondenci vyjádří do 16. 7. 2021, přičemž je opakovaně vyzval k vyklizení dřeva. Dopisem právního zástupce žalovaného č. [hodnota]) ze dne 20. 7. 2021 byli žalobci dotazováni, zda vydrželi právo odpovídající věcnému břemeni k pozemku parcelní č. st. [hodnota] jako celku, anebo jen k jeho části a rovněž tak ke specifikaci obsahu věcného břemene. Současně jim bylo sděleno, že žalovaný č. [hodnota]) se s tvrzením žalobců o vydržení práva odpovídajícího věcnému břemeni neztotožňuje. Žalobci reagovali dopisem ze dne 17. 8. 2021, ve kterém opakovaně zdůraznili, že by rádi celou záležitost vyřešili mimosoudní cestou vzájemnou dohodou. Dopisem právního zástupce žalovaného č. [hodnota]) ze dne 25. 8. 2021 byli žalobci upozorněni na existenci úředního odhadu, který tvořil přílohu žádosti o registraci kupní smlouvy ze dne 1. 4. 1977, ve kterém je uvedeno, že po uskutečnění převodu prozatím pouze geometricky oddělené části nemovitosti je nutné provést i stavební oddělení objektu i pozemků včetně zajištění samostatného vstupu do nově vzniklých nemovitých věcí. Žalovaný č. [hodnota]) tak z výše uvedeného dovozuje, že nikdy nemohla být dána dobrá víra žalobců při vydržení práva odpovídajícího věcnému břemeni. Současně byli žalobci tímto dopisem vyzváni, aby ve lhůtě do 31. 12. 2021 provedli stavební úpravy budovy [hodnota] tak, aby měli zajištěn vstup do této budovy z pozemku v jejich výlučném vlastnictví, a nikoliv z pozemku ve vlastnictví žalovaného č. [hodnota]) a dále pak, aby pozemek parcelní č. st. [hodnota] ve vlastnictví žalovaného č. [hodnota]) ve stejné lhůtě vyklidili s tím, že od 1. 1. 2022 jim bude znemožněn vstup do budovy [hodnota] z pozemku parcelní č. st. [hodnota]. Žalovaný č. [hodnota]) však nikterak nerozporoval právo chůze a jízdy po příjezdové cestě v jeho výlučném vlastnictví. V dopise ze dne 8. 10. 2021 žalobci opakovaně zdůraznili, že dotčené nemovité věci koupili a převzali od žalovaného č. [hodnota]), respektive od jeho právního předchůdce v hranicích, ve kterých je on sám užíval. V tomto užívání pak žalobci pokračovali 44 let, přičemž se nikdy nezavázali k předělání vstupu a vyklizení dvora. Opětovně tak žalovanému č. [hodnota]) navrhli zřízení úplatných věcných břemen dohodou, žalovaný č. [hodnota]) však bohužel setrval na svém původním stanovisku. Dne 2. 1. 2022 žalovaný č. [hodnota]) vyměnil vložku zámku u přístupových vrat do dvora, čímž zamezil žalobcům v jakémkoliv přístupu do jejich nemovitých věcí, resp. do stavby [hodnota]. Žalobci tedy shrnují, že nemovité věci dle kupní smlouvy ze dne 1. 4. 1977 byly nabyty do jejich vlastnictví v hranicích, ve kterých je užíval sám prodávající, tedy právní předchůdce žalovaného č. [hodnota]). Po dobu 44 let žalobci dotčené nemovité věci pokojně užívali tak, jak je nabyli, tedy bez jakékoli výzvy právního předchůdce žalovaného č. [hodnota]) a ani samotného žalovaného č. [hodnota]) k zajištění vstupu mimo pozemek parcelní č. st. [hodnota], žalovanému byly před uzavřením darovací smlouvy, na základě které nabyl do svého výlučného vlastnictví nemovité věci zapsané na LV č. [hodnota] v katastrálním území [adresa], velmi dobře známy veškeré skutečnosti týkající se užívání pozemku parcelní č. st. [hodnota] ze strany žalobců, a to za účelem vstupu do budovy [hodnota]. Z poznámky znalce v odhadu nemovitých věcí uvedené jako „[právnická osoba].“ nelze nikterak dovozovat povinnost žalobců provést stavební oddělení budovy [hodnota] a pozemků parcelní č. st. [hodnota] a parcelní č. st. [hodnota] a povinnost zajistit si samostatný vstup mimo pozemek parcelní č. st. [hodnota]. Pokojný a nerušený výkon vlastnických práv žalobců trvající 44 let začal zcela bezdůvodně narušovat žalovaný č. [hodnota]) za aktivního přispění žalované č. [hodnota]), která v tu dobu ještě podíl na pozemku parcelní č. st. [hodnota] nevlastnila. Žalobci se od dubna 2021 pokoušeli se žalovaným č. [hodnota]) dohodnout na smírném řešení nastalé situace, kdy opakovaně navrhovali odkup části jeho pozemku tak, aby měli zajištěn přístup do budovy [hodnota], stejně tak jako opakovaně navrhovali úplatné zřízení patřičných věcných břemen dohodou. Žalovaný č. [hodnota]) od samého počátku odmítal jakoukoli dohodu s cílem přimět žalobce pod narůstajícím tlakem k vybudování nového přístupu do budovy [hodnota] přes pozemek parcelní č. [hodnota]. Byť žalovaný č. [hodnota]) právo chůze a jízdy žalobců po pozemku parcelní č. [hodnota] v jeho výlučném vlastnictví nerozporoval, důrazně odmítl, že by toto právo žalobci vydrželi a k návrhu žalobců na zřízení věcného břemene dohodou se de facto nikdy výslovně nevyjádřil. Vybudování samostatného přístupu do budovy [hodnota] z pozemku parcelní č. [hodnota] žalobci důrazně odmítli již na samotném počátku při vyjednávání podmínek kupní smlouvy, důkazem čehož je text v samotné kupní smlouvě ze dne 1. 4. 1977, vypracované advokátem právního předchůdce žalovaného č. [hodnota]), ze kterého je zcela jasně zřejmé, že žalobci budou převáděné nemovité věci užívat tak, jak je užíval sám původní vlastník, tedy budou do nich vstupovat z pozemku parcelní č. st. [hodnota]. I kdyby snad žalobci chtěli vyhovět požadavku žalovaného č. [hodnota]) a přistoupili k předělení vstupu, jednalo by se o citelný stavební zásah do budovy [hodnota] (vystavěné převážně z kamene po roce 1873), který by zcela změnil její vnitřní funkční uspořádání (s ohledem na věk žalobců a finanční náklady, které by přestavba obnášela), je vyhovění požadavkům žalovaného č. [hodnota] ) pro žalobce zcela nemožné. Nad rámec toho žalobci zdůrazňují, že ve lhůtě, kterou žalovaný žalobcům k předělání vstupu stanovil, tedy 4 měsíců, by nešlo ani při sebevětší snaze dostát. Ke dni sepisu žaloby tak žalobci nemají žádný přístup k budově [hodnota], která je součástí pozemku parcelní č. st. [hodnota], a jediným možným přístupem je přístup přes pozemek parcelní č. st. [hodnota], nyní v podílovém spoluvlastnictví žalovaných. Jediná přístupová vrata nacházející se ve zdi, která je součástí pozemku parcelní č. st. [hodnota], jsou uzamčená a přes vložku zámku je petlice. Nutno zdůraznit, že do budovy [hodnota] ve vlastnictví žalobců vedou 3 zcela samostatné vstupy, a to do obytné části, na půdu a do chléva, přičemž všechny tyto vstupy je možné používat pouze a jenom přes pozemek parcelní č. st. [hodnota], nyní v podílovém spoluvlastnictví žalovaných. Žádný jiný možný přístup do budovy [hodnota] historicky nikdy nebyl a není. V důsledku jednání žalovaných nemají žalobci rovněž umožněn potřebný přístup ke studni, ke které vlastní spoluvlastnický podíl v rozsahu ideální jedné poloviny. Studna je z převážné části součástí pozemku parcelní č. [hodnota] ve vlastnictví žalobců. Ve studni je výpustný ventil vody do budovy [hodnota] ve vlastnictví žalobců, přístup k tomuto ventilu je však z pozemku parcelní č. [hodnota], nyní v podílovém spoluvlastnictví žalovaných a žalobci k němu nemají přístup. Jde-li o záměr žalovaných na zazdění průchodu mezi budovami [hodnota] a [hodnota], tak žalobci zdůrazňují, že průchodem a částí pozemku parcelní č. [hodnota] vede hlavní a jediný přívod vody do budovy [hodnota] ve vlastnictví žalobců. S ohledem na uvedené skutečnosti jsou žalobci přesvědčeni, že je nutné do budoucna zachovat stav, kdy žalobci užívali část pozemku parcelní č. st. [hodnota] pro přístup do všech vstupů budovy [hodnota], dále pak užívali průchod mezi budovami [hodnota] a [hodnota] pro přístup ke studni a na zahradu parcelní č. [hodnota]. V nezbytně nutném rozsahu je tento stav zakreslen v ortofoto katastrální mapě. Jakmile bude žalobcům umožněn přístup k jejich stavbě [hodnota], jsou připraveni nechat vypracovat geometrický plán, ve kterém bude stanoven rozsah služebností požadovaných tímto návrhem.

2. V souvislosti s podanou žalobou zaplatili žalobci na výzvu soudu soudní poplatek ve výši 5 000 Kč.

3. Žalovaní na výzvu soudu k žalobě podáním ze dne 1. 11. 2022 uvedli, že činí nesporným mimo jiné to, že [právnická osoba] sdělil žalobcům, že si budou muset udělat nové vstupy do budovy [hodnota], a to z pozemku parcelní č. [hodnota]. Žalovaní však činí sporným mimo jiné to, že žalobci sdělili [právnická osoba], že mají o dotčené nemovitosti zájem ve stavu, v jakém se aktuálně nacházejí. Dále činí žalovaní sporným, že [právnická osoba] ze svého původního požadavku na vybudování nových vstupů do budovy s [hodnota] odstoupil a dohodl se se žalobci, že jim dotčené nemovité věci prodá s tím, že bude zachováno stávající uspořádání i přístup k nim. Dále žalovaní činí sporným, že žalobci nemovité věci pokojně a nerušeně užívali 44 let. Hned v úvodu žalovaní zároveň poukazují na nepravdivé tvrzení žalobců, že neplní svoji povinnost dle předběžného opatření usnesením zdejšího soudu č. j. [spisová značka] ze dne 25. 5. 2022, kterým bylo ve spojení s usnesením Krajského soudu v [adresa] ze dne 11. 7. 2022, č. j. [spisová značka], uložena žalovanému č. [hodnota] povinnost umožnit žalobcům přístup do budovy s [hodnota], která je součástí stavebního pozemku parcelní č. st. [hodnota]. Způsob, jakým žalovaný č. [hodnota] a nyní žalovaní umožní přístup, je výhradně na nich, což je koneckonců logické i z toho, že první návrh na vydání předběžného opatření, aby žalovaný č. [hodnota] předal žalobcům, popřípadě jimi zmocněným osobám, klíč od zámku zamykatelných dveří v průchodu mezi budovou [hodnota], která je součástí pozemku parcelní č. st. [hodnota], katastrální území [adresa], byl pravomocně zamítnut. Jedná se o usnesení zdejšího soudu č. j. [spisová značka] ze dne 24. 2. 2022. Žalobci proti zamítavému výroku odvolání nepodali, přesto se předání klíčů opakovaně dovolávají a s jejich nepředáním spojují svoji domněnku, že nemají umožněn přístup ke svým nemovitým věcem. V odůvodnění usnesení je však výslovně uvedeno, že pokud jde o povinnost žalovaného č. [hodnota] vrátit původní zámkové vložky nebo předat žalobcům klíče, překračuje taková povinnost rámec obecně vyhovující povinnosti umožnit žalobcům průchod přes tyto aktuálně neprůchodné vchody. Žalovanému č. [hodnota] by sice v daném případě náležela povinnost, aby žalobcům průchod umožnil, avšak způsob zajištění takové povinnosti by měl zůstat výhradně na něm. Při podání druhého návrhu na vydání předběžného opatření se žalobci této povinnosti již nedomáhali, avšak fakticky se jí opakovaně domáhají. Žalovaní rozumí tomu, že pro žalobce je příjemnější mít klíče od vrat do dvora, ale je výhradně na žalovaných, jakým způsobem umožní přístup. Z důvodu, že se žalobci v minulosti ve vztahu k majetku žalovaných chovali zcela nezodpovědně, klíče od vrat do dvora jim nebyly předány a přístup je umožněn tak, že jim žalovaní tato vrata na jejich žádost otevřou. V souvislosti s tvrzeními, která žalovaní činí spornými a nespornými, je třeba zmínit žádost žalobkyně a) ze dne 10. 4. 1977 o registraci kupní smlouvy, jejíž přílohou je mimo jiné úřední odhad hodnoty nemovité věci v částce 19 099 Kčs (v úředním odhadu je operováno s částkou 20 136 Kčs, ale po vyjádření JZD [adresa] nebyla převedena hospodářská část v hodnotě [hodnota] Kčs). V úředním odhadu je uvedeno, že po uskutečnění převodu této prozatím pouze geometricky oddělené části nemovitosti je nutné provést i stavební oddělení objektu a pozemků včetně zajištění samostatného vstupu do nově vzniklé nemovitosti. Kupní cena byla stanovena na základě odhadu, který tak přihlížel k nutným stavebním úpravám a odhadní cena byla tak o daný aspekt přestavby ponížena. Na straně žalobců tak nikdy nemohla být dána dobrá víra a současný stav je důsledkem jejich pochybení. Pochybení žalobců se žalovaní pokoušeli napravit návrhem smírného řešení tím, že žalobcům nabídli finanční spolupodílení na nákladech na vybudování vstupu do jejich nemovité věci, avšak toto smírné řešení žalovaných bylo ze strany žalobců odmítnuto. Žalovaní považují rovněž za důležité poukázat na to, jak se tvrzení žalobců vyvíjí. Dopisem ze dne 11. 7. 2021 žalobci sdělují žalovaným, že vydrželi právo z věcného břemene, neboť byli po více jak 40 let v dobré víře, přičemž na tomto svém tvrzení žalobci setrvali i poté, co je žalovaní pro nedostatek dobré víry dopisem ze dne 25. 8. 2021 odkázali na žádost žalobkyně č. [hodnota] ze dne 10. 4. 1977 o registraci kupní smlouvy, jejíž přílohou je právě zmíněný úřední odhad hodnoty nemovitostí. Podstatné je, že v úředním odhadu je uvedeno, že po uskutečnění převodu této prozatím pouze geometricky oddělené části nemovitosti je nutné provést i stavební oddělení objektu i pozemků včetně zajištění samostatného vstupu do nově vzniklé nemovitosti. Na straně žalobců tak nikdy nemohla být dána dobrá víra, o kterou opírají vydržení práva věcného břemene. Žaloba žalobců je proto vedena na zřízení služebnosti, neboť jsou si vědomi toho, že jejich dobrá víra není a nikdy nebyla a do této situace se dostali svoji hrubou nedbalostí. Žalobci poté, co nejsou schopni vzhledem k úřednímu odhadu prokázat svoji dobrou víru, a tudíž vydržení služebnosti, opírají svou žalobu najednou o to, že žalobkyně a) zakoupila nemovité věci tak, jak je otec žalovaného č. [hodnota] sám užíval. V tomto kontextu žalovaní však poukazují na skutečnost, že geometrické zaměření k rozdělení původního uceleného pozemku bylo provedeno dne 22. 4. 1976 a dne 26. 4. 1976 schváleno Geodézií v [adresa]. Od tohoto data se tak pozemky začaly využívat jinak, než tomu bylo před prodejem pozemků parcelní č. st. [hodnota] a zahrady č. [hodnota] žalobkyni a). Od 26. 4. 1976 do 1. 4. 1977 majitelé neužívali současně s objektem [hodnota] a zahradou pozemky k nim přilehlé, a tak pozemek parcelní č. st. [hodnota] již nebyl využíván ve prospěch pozemku parcelní č. st. [hodnota]. Po celou dobu 44 let se žilo na obou stranách s vědomím, že žalobci mají povinnost si udělat své vlastní vstupy. Otec žalovaného č. [hodnota]) vycházel žalobcům vstříc a dvůr jim na začátku po odprodeji zpřístupnil, neboť chlév, který byl součástí stavby [hodnota], byl v držení JZD [adresa]. [jméno FO] žalobců tak neměla možnost kde skladovat potřebné topivo a nářadí, a proto jim otec žalovaného č. [hodnota]) zapůjčil dřevník. Daný dřevník ale rodina žalobců po čase a ani po několika ústních výzvách otce žalovaného č. [hodnota]) nechtěla opustit. Až jednou otec žalovaného č. [hodnota]) jejich veškeré věci z dřevníku a topivo vyházel na dvůr a došlo k roztržce, kdy jim otec žalovaného č. [hodnota]) připomněl, že si mají co nejdříve vybudovat vlastní vchody. Další takovou rozepří bylo využívání starých kolen kolem obvodové zdi. Tyto staré přístřešky byly rozpadlé, ale přesto rodina žalobců po svolení otce žalovaného č. [hodnota]) a opětovném připomenutí vybudovat vlastní vchody parkovala na krátkou dobu své vozidlo. Otec žalovaného č. [hodnota]) se ale začal obávat, že přístřešek se může samovolně zhroutit, a v době, kdy rodina žalobců nebyla přítomna, dané přístřešky začal bourat, což opět vyvolalo v rodině žalobců nevoli, ale rozhořčení během připomenutí jejich závazku zbudování svých vlastních vchodů během chvíle pominulo. Začali pak parkovat auto na části dvora, než si prý zbudují vlastní vjezd na zahradu. Otec žalovaného č. [hodnota]) je musel několikrát vybízet, aby tak učinili, neboť plochu dvora začal z velké části využívat pro navezení stavebního dřeva a dalšího [právnická osoba]. [jméno FO] žalobců se snažila co nejdéle oddalovat vybudování si vlastní vjezdové brány do zahrady, až opakovaně došlo k roztržce. Míč při hře dětí dopadl na kapotu vozidla rodiny žalobců, což vedlo k hádce, kdy otec žalovaného č. [hodnota]) je s vozidly vykázal před jejich zahradu. Od té doby rodina žalobců parkovala své vozidlo mimo dvůr ve vlastnictví žalovaných. Další velkou roztržkou byl záměr zbourání venkovního záchodu ve vlastnictví otce žalovaného č. [hodnota]). Od nepaměti byl na celém dvoře jediný venkovní záchod, a to na zahradě ve vlastnictví žalovaných. Zděný venkovní záchod byl umístěn cca 1,5 metru od okna kuchyně žalovaných, navíc tak nešťastně, že vchod do něj byl přímo proti oknu do kuchyně, výhled z okna tak byl zastíněn a zároveň zápach tak byl směřován do nemovitostí žalovaných. Za celých 44 let tak postupně docházelo k minimalizování potřeb využívání dvora, zahrady a průchodu rodinou žalobců, takže po daných pozemcích jen chodili. Vždy jim otec žalovaného č. [hodnota]) několikrát při ústní roztržce připomněl, že si mají zbudovat vlastní vchody. Naposledy se tak stalo před jeho srdečním selháním s následkem prodělané klinické smrti. Otec žalovaného č. [hodnota]) následně byl velmi [podezřelý výraz] a nemovitosti daroval žalovanému č. [hodnota]), který povinnost žalobců vybudovat si vlastní vstupy začal řešit aktivněji. [jméno FO] žalobců se to logicky nezamlouvá. Krom tvrzení žalobců se vyvíjí i jejich požadavky, jak žalované v jejich spoluvlastnickém právu omezovat. Žalovaní předkládají soudu první návrh žalobců na uzavření dohody ze dne 28. 6. 2021, kde žalobci požadují odkoupit část pozemku parcelní č. st. [hodnota] v rozsahu cca 50 m, ale podanou žalobou žalobci žádají omezit žalované v jejich spoluvlastnickém právu v rozsahu cca 80 m. Co se zahrady žalovaných týká, tedy pozemku parcelní č. [hodnota], tak žalobci požadovali odkoupit část pozemku parcelní č. [hodnota] v rozsahu cca 5 m, avšak podanou žalobou žalobci žádají omezit žalované v jejich spoluvlastnickém právu v rozsahu 7,5 m. Žalovaní tímto deklarují, že ze strany žalobců vyvíjený tlak na jejich osoby se neustále stupňuje. Otec žalovaného č. [hodnota]) užíval své nemovitosti plně během celého roku, pravidelně je udržoval, sekal pravidelně zeleň a podobně, avšak rodina žalobců po odkoupení nemovitostí zde bývala pouze v době od května do září, a to pouze o víkendech nebo při dovolené. Zprvu tu na jejich nemovitosti přebývali v období letních měsíců denně rodiče žalobkyně a), pan [adresa] a paní [jméno FO]. V době, kdy rodina žalobců byla v důchodovém věku, jejich pobyt na nemovitosti byl v období od května do října. Jejich dcera přijížděla na víkendy. Od roku cca 2015 má dcera v této lokalitě nově postavenou nemovitost, a proto rodina žalobců již nemovitost [hodnota] k bydlení neužívá, pouze zřídka ji udržují a větrají. Větší část roku se tu ani neobjeví žádný zástupce. K návrhu na zřízení služebnosti k pozemku parcelní č. [hodnota] v katastrálním území [adresa] žalovaní uvádí, což žalobci i sami uvádějí v návrhu na předběžné opatření, sp. zn. [spisová značka], že na pozemek parcelní č. [hodnota] mají navrhovatelé zajištěn vstup a vjezd z pozemku parcelní č. [hodnota]. Za předpokladu, že žalobci mají tento přístup a příjezd zajištěn po veřejně přístupné účelové pozemní komunikaci, je požadavek na zřízení služebnosti toliko snahou o pohodlnější přístup na parcelní č. [hodnota][právnická osoba] tomu přikládají žalovaní fotografii, že užívání vstupu a vjezdu z pozemku parcelní č. [hodnota] na pozemek parcelní č. [hodnota] není nijak omezeno. Mimo jiné žalovaní rovněž nevstupují na svou zahradu přes zahradu ve vlastnictví žalobců a považují za nelogické, aby byli ve svém vlastnickém právu omezováni, ačkoliv být omezováni vůbec nemusí. Ve stejném duchu se ve svém rozhodnutí vyjádřil i Krajský soud v [adresa] v senátě 8 Co v odůvodnění pod odstavcem devět, kde uvedl, že pokud se týká přístupu na pozemek navrhovatelů č. [hodnota] (zahradu), tento zůstal (a je) zachován z veřejné komunikace na pozemku parcelní č. [hodnota] (naházené dřevo ve vlastnictví navrhovatelů není z hlediska nutnosti soudního zásahu formulovanými přezkoumávanými výroky překážkou v přístupu), tudíž není dle názoru odvolacího soudu splněna podmínka naléhavosti potřeby zatímní úpravy poměrů účastníků ve smyslu ust. § 74 odst. 1 o.s.ř. Jakkoli je nepochybně přístup přes pozemek odpůrce č. [hodnota] na zahradu navrhovatelů pohodlnější (přímější), nutno (při absenci doložení dohody účastníků – sami navrhovatelé se dovolávají vydržení svého práva průchodu) akcentovat skutečnost, že přístup ke své nemovitosti (pozemku parcelní č. [hodnota]) mají (byť jinak) zajištěn. Jak správně uvádí soud prvního stupně v odůvodnění svého rozhodnutí, k zásahu do vlastnického práva (v daném případě odpůrce) formou předběžného opatření lze přistoupit pouze výjimečně za specifických okolností takový neprodlený zásah vyžadujících. Z tohoto důvodu nelze vyhovět jejich požadavku pod bodem jedna, tedy uložit odpůrci povinnost umožnit jim vstup na tuto zahradu z pozemku parcelní č. [hodnota] (otevírání plotové brány). Žalovaní navíc mají v průchodu z pozemku parcelní č. [hodnota] na pozemek parcelní č. [hodnota] uskladněný materiál, nářadí a osobní věci a celou dobu tomu tak bylo i za vlastnictví otce žalovaného č. [hodnota]), který zde měl i skříně. Žalobci a jejich zedníci si toto nářadí a náčiní bez dovolení zapůjčovali ke své potřebě. Žalobci ve své žalobě sami výslovně uvádějí, že na zahradu a ke studni mohou chodit nikoliv ze dvora, ale přes příjezdovou cestu, tedy přes pozemek parcelní č. [hodnota], který je v podílovém spoluvlastnictví žalovaných. Žalovaní nijak nerozporují tuto přístupovou cestu žalobců na nemovitosti v jejich vlastnictví. Pokud by soud vůbec uvažoval o tom, že vyhoví podané žalobě, měl by co nejméně zasáhnout do vlastnických práv žalovaných v tom směru, že by měl zřídit služebnost přístupu toliko z jedné strany nemovitých věcí, tedy buď přes dvůr, anebo přes zahradu. Zřídit služebnost k oběma těmto přístupům je toliko pohodlností žalobců a není nutnou potřebou mít přístupy dva. Pokud totiž existuje možnost, aby byl přístup k pozemku realizován jiným způsobem, aniž by bylo zasaženo do vlastnického práva vlastníka sousedního pozemku (ačkoliv by se jednalo o přístup stavebně složitější či ekonomicky náročnější), nemůže být právo nezbytné cesty zřízeno a soud by neměl i s ohledem na ustálenou judikaturu takovou nezbytnou cestu povolit. Soud nezbytnou cestu dle ust. § 1032 odst. 1 písm. b) o.z. nepovolí ani v případě, že si žadatel o zřízení práva nezbytné cesty způsobil nedostatek přístupu z hrubé nedbalosti či úmyslně sám. Závěrem žalovaní činí spornou aktivní legitimaci žalobce b), když ten je sice v katastru nemovitostí veden společně se žalobkyní jako vlastník (SJM) nemovitých věcí v k. ú. [adresa], LV č. [hodnota], ale nemovité věci nabyla žalobkyně do svého výlučného vlastnictví a teprve poté se měly stát součástí SJM účastníků. Žalovaní navrhují, aby byla žaloba v plném rozsahu zamítnuta a aby jim bylo přiznáno právo na náhradu nákladů tohoto řízení za právní zastoupení.

4. Žalobci v replice ze dne 7. 12. 2022 k vyjádření žalovaných uvedli, že z obsahu exekučního spisu bude dle přesvědčení žalobců najisto postaveno, že žalovaní nejenže jednali zcela svévolně, když žalobcům zcela znemožnili přístup do jejich nemovitosti [hodnota] uzamčením zámku jediných přístupových vrat do dvora, ale že v tomto jednání i nadále pokračují, i nadále jednají v rozporu s dobrými mravy a ve vztahu k žalobcům, resp. jejich zmocněncům doslova šikanózním způsobem nerespektují již vydané pravomocné a vykonatelné soudní rozhodnutí. Žalobci však v rámci exekučního řízení opakovaně uvedli a doložili patřičnými důkazy, že byť předání klíčů považují za nejjednodušší a nejpohodlnější umožnění přístupu k jejich nemovitosti, nikterak se toho opakovaně nedomáhali a nedomáhají, ba právě naopak, byli nuceni přistoupit na zcela neoprávněné podmínky zpřístupnění, doslova na diktát žalovaných, kdy před vstupem do své nemovitosti obesílají prostřednictvím SMS žalovaného [adresa]. Žalovaní své podmínky pro umožnění přístupu již několikrát pozměnili. V konečném důsledku však vždy ale záleží na libovůli žalovaných, zda přístupová vrata žalobcům, resp. jejich zmocněncům otevřou či nikoli. Pokud již tak učiní, jejich následné chování nejenže přesahuje zákonné meze, ale rovněž tak se zcela vymyká základům elementární lidské slušnosti a vystupování v mezilidských vztazích. Právě s ohledem na uvedené jednání žalovaných žalobci v průběhu posledního roku nabyli přesvědčení, že zřízení služebnosti a ani případné, žalovanými tolik požadované předělání vstupu zřejmě nezajistí žalobcům neomezený a nerušený výkon jejich vlastnických práv k pozemku parcelní č. st. [hodnota], jehož součástí je stavba [hodnota], která je postavena přesně na hranici pozemku parcelní č. st. [hodnota] s pozemkem parcelní č. st. [hodnota]. Střecha budovy [hodnota] přesahuje na pozemek parcelní č. st. [hodnota]. Ve stěně budovy [hodnota] je okno do kuchyně, okno do vodárny a chléva, po stěně budovy je veden hlavní a jediný přívod vody ze studny, zemí podél horní části budovy vede přívod elektřiny atd., takže i v případě jakéhokoliv řešení dané situace a jakéhokoliv rozhodnutí soudu bude nutná jistá komunikace, součinnost a ústupky ze strany žalovaných, popřípadě při opravách zdi, střechy, přívodu vody a elektřiny, při řešení svodu dešťové vody a podobně. Žalobci se domnívají, že jediným možným řešením dané situace je úplné oddělení obou dotčených pozemků samostatným vstupem do dvora a nepropustnou zdí o výšce minimálně 2 metry tak, aby jak žalobci, tak žalovaní měli zachováno naprosté soukromí. Primárně tak žalobci namísto zdlouhavého soudního sporu budou v rámci tohoto řízení usilovat o uzavření soudního smíru, přičemž navrhují, jako tomu bylo i v minulosti, odkup části pozemku parcelní č. st. [hodnota] po celé délce budovy [hodnota], tedy včetně průchodu, dále pak i odkup ideální jedné poloviny studny a části pozemku parcelní č. [hodnota] s tím, že by po celé délce následně na své vlastní náklady vybudovali minimálně 2 metry vysokou nepropustnou zeď a samostatná vrata do dvora. Pro případ, že by snad ke smírnému řešení nedošlo, budou žalobci nuceni žalobu o zřízení služebnosti rozšířit o další služebnosti, například služebnost svodu dešťové vody, vodovodního vedení, vedení elektřiny a podobně. K opakovanému požadavku žalovaných na předělání vstupu žalobců do stavby [hodnota] na druhou stranu budovy, tedy aby byl vstup zajištěn z pozemku žalobců parcelní č. [hodnota], žalobci opakovaně namítají, že by se jednalo o předělání 3 samostatných vstupů, přičemž by se jednalo o citelný stavební zásah do budovy [hodnota]. V této souvislosti žalobci zdůrazňují, že se jedná o budovu kamennou, vystavenou po roce 1873. V důsledku případného předělávání vstupu by došlo ke změně vnitřního i funkčního uspořádání budovy [hodnota]. Žalovaní tyto skutečnosti zcela opomíjí, provedení případných stavebních úprav zužují toliko na zazdění stávajících vstupů a probourání 3 vstupů na protější straně budovy, osazení zárubní a montáže vstupních dveří. Jakýkoliv zásah do dotčené budovy však vzhledem k jejímu stáří a použitému stavebnímu materiálu může v konečném důsledku vyvolat nutnost dalších a dalších stavebních úprav. Zcela zásadní je však skutečnost, že žalobci dotčené nemovité věci již s přístupem do budovy [hodnota] přes pozemek parcelní č. st. [hodnota] ve vlastnictví žalovaných zakoupili a do jara 2021 nerušeně užívali. K tvrzení žalovaných, že právní předchůdce žalovaného [adresa], žalobcům před koupí nemovitosti ústně sdělil, že si budou muset předělat vstupy, přičemž tato povinnost žalobců dle tvrzení žalovaných výslovně vyplývá z úředního odhadu nemovitostí, žalobci předně odkazují na znění samotné kupní smlouvy ze dne 1. 4. 1977, ze kterého žádná taková povinnost žalobcům nesvědčí, ba právě naopak, z dané kupní smlouvy zcela jednoznačně vyplývá, že žalobci jsou oprávněni užívat převáděné nemovité věci v hranicích, jak je užíval prodávající. V okamžiku uzavírání kupní smlouvy byly do budovy [hodnota] tři samostatné vstupy, a to z nově vznikajícího pozemku parcelní č. st. [hodnota], jak tomu ostatně je do současné doby. K poznámce znalce uvedené pod „[právnická osoba].“ v úředním odhadu, na kterou žalovaní opakovaně odkazují, tak žalobci uvádí, že se jedná pouze a jenom o jisté vyjádření znalce, nikoli však osoby, která by byla jakkoli kompetentní vstupovat do právního vztahu prodávajícího a kupujícího a vymezovat jakákoliv práva a povinnosti. V této souvislosti, žalobci zdůrazňují, že předmětná kupní smlouva včetně nového geometrického plánu podléhala schválení příslušného státního orgánu, tedy [právnická osoba] v Rudolfově. Tento orgán předloženou kupní smlouvu bez výhrad schválil. Rovněž tak státní notářství po přezkoumání veškerých předložených listin, tedy i geometrického plánu a úředního odhadu, shledalo, že smlouva se nepříčí zákonu a ani jej nikterak neobchází. Žalobci jsou pevně přesvědčeni, že v případě zjištění jakýchkoliv nesrovnalostí by k oddělení pozemků dle geometrického plánu nedošlo, resp. toto oddělení by nebylo registrováno u příslušného státního notářství. Tvrzení žalovaných, že kupní cena byla stanovena na základě odhadu, který přihlížel k nutným stavebním úpravám, přičemž odhadní cena byla o daný aspekt přestavby ponížena, žalobci konstatují, že se jedná toliko o smyšlené tvrzení, nikterak nepodložené relevantním důkazem. Ve vyjádření příslušného [právnická osoba] v Rudolfově ze dne 28. 3. 1977 je zcela jednoznačně a nezpochybnitelně uvedeno, že dohodnutá cena je cenou v místě obvyklou, a to bez jakékoli poznámky. V poznámce žalovaných ohledně vývoje tvrzení žalobců v otázce vydržení práva odpovídajícího věcnému břemeni žalobci uvádí, že i nadále jsou přesvědčeni, že příslušná práva odpovídající věcným břemenům vydrželi tak, jak to uváděli v dopisech ze dne 11. 7. 2021 a 17. 8. 2021 a trvají na tom, že po celou dobu byli v dobré víře, že jim tato práva svědčí. Žalovaný [Jméno žalované A] ani jeho právní předchůdce za dobu více jak 44 let žalobce nikdy fakticky nevyzvali ke splnění žalovanými tvrzené povinnosti spočívající v předělání vstupu do budovy [hodnota]. Pakliže žalovaní nabízeli žalobcům určité finanční spolupodílení se na nákladech na vybudování, resp. předělání vstupů do budovy [hodnota], jednalo se pouze o návrh jakési dohody, nikoli však o výzvu ke splnění povinnosti. Takovýto návrh dohody zcela jistě nezpochybňuje přetrvávající dobrou víru žalobců. Nad rámec tohoto žalobci zdůrazňují, že žalovaní nabízeli spolupodílení se na nákladech, resp. předělání pouze a jenom jednoho vstupu, ačkoli by se musely předělávat 3 vstupy. S ohledem na stávající judikaturu, která v obdobných případech nepřipouští eventuální petit, žalobci z opatrnosti zvolili žalobní návrh o zřízení služebnosti za náhradu. Ostatně vůle žalobců poskytnout žalovaným finanční kompenzaci za narovnání stávajícího stavu uzavřením smlouvy o zřízení služebnosti je zřejmá již od samého počátku komunikace žalobců se žalovaným [adresa]. Žalobci se od samého počátku změny v chování žalovaného [adresa], tedy zhruba od jara 2021, snažili řešit věc smírnou cestou, tedy formou dohody s finanční kompenzací ve snaze zachovat dobré sousedské vztahy. K tvrzení žalovaných, že od dubna 1976, tedy od vyhotovení oddělujícího geometrického plánu a jeho schválení Geodézií v [adresa], začaly být pozemky fakticky využívány jinak, tedy pozemek parcelní č. st. [hodnota] nebyl využíván ve prospěch pozemku parcelní č. st. [hodnota], žalobci uvádí, že předně samotný geometrický plán a ani jeho schválení příslušnou geodézií s sebou nenese účinky právního oddělení dotčených pozemků, tyto účinky nastaly až s registrací u státního notářství, tedy až po uzavření kupní smlouvy. Pokud jde o další tvrzení žalovaných ohledně roztržek, neustálého upomínání k vybudování vlastního vstupu do budovy [hodnota] a podobně, tak k tomu žalobci uvádí, že jejich tvrzení by byla zcela protichůdná. Žalobci v tuto chvíli nepovažují za nutné se vyjadřovat ke každému tvrzení žalovaných, ale v případě nutnosti tak učiní v jejich dalším podání. Žalobci mají za to, že z fotodokumentace přiložené k žalobě vyplývá, že užívání nemovitostí ve vlastnictví žalobců a právního předchůdce žalovaného, [adresa], bylo pokojné a nerušené. Pokud by tomu tak nebylo, zcela jistě by právní předchůdce žalovaného [adresa] sám učinil určité právní kroky směřující k vybudování samostatných vstupů. Pokud žalovaní odkazují na vývoj, resp. stupňování požadavků žalobců, kteří nejdříve navrhovali odkup cca 50 m pozemku parcelní st. č. [hodnota], přičemž následně se žalobou domáhají omezení vlastnického práva v rozsahu 80 m, pak žalobci uvádějí, že jejich původní návrh byl pozměněn s ohledem na vývoj situace, na stupňující se šikanózní a omezující chování žalovaných. Současně žalobci zdůrazňují, že jejich návrh ze dne 28. 6. 2021 byl pouze a jenom návrhem na řešení nastalé situace, který byli samozřejmě s ohledem na námitky, připomínky a podobně připraveni modifikovat tak, aby obsah dohody vyhovoval oběma stranám. Žalobci se tak důrazně ohrazují proti tvrzení žalovaných, že by vyvíjeli na žalované jakýkoliv stupňující se nátlak. Žalobci se po celou dobu snažili a snaží řešit věc dohodou, neboť jsou si plně vědomi toho, že zdlouhavé soudní jednání povede pouze a jenom k dalšímu vyhrocení jejich osobních vztahů a dalšímu omezení žalobců ve výkonu jejich vlastnického práva. Žalovaní zcela ve všech svých podáních opomíjí, že k řešení věci soudní cestou byli žalobci žalovanými de facto donuceni, když jim žalovaní zcela svévolně znemožnili výkon jejich vlastnického práva uzamčením zámku přístupových vrat. Pakliže se žalovaní neustále odvolávají na neplnění domnělé povinnosti žalobců k předělání vstupů, žalobci nerozumí tomu, proč nevyužili veškeré možnosti, které jim v této souvislosti náš právní řád dává a nepodali například žalobu na splnění tvrzené povinnosti. Informace žalovaných o četnosti užívání nemovitostí ve vlastnictví žalobců je pro dané řízení zcela irelevantní, stejně tak jako informace, že dcera žalobců má v lokalitě postavenou novou nemovitost. Četnost užívání nemovitostí nikterak neopravňovala a ani neopravňuje žalované k jakémukoli omezování žalobců ve výkonu jejich vlastnického práva. Vlastnické právo je ve své podstatě souborem více práv, mimo jiné i práva s věcí jakkoli disponovat, stejně tak jako práva věc trvale či dlouhodobě využívat. K tvrzení žalovaných o spornosti aktivní legitimace žalobce [Jméno žalobce B] žalobci odkazují na znění samotné smlouvy, ze které nijak nevyplývá, že by se mělo jednat o vlastnictví výlučné. Dotčené nemovitosti byly nabity za trvání manželství žalobců, k žádosti o registraci u příslušného státního notářství byl doložen souhlas [Jméno žalobce B] s koupí nemovitostí ze dne 19. 5. 1977. Od samého počátku tedy byly nemovitosti registrovány na oba žalobce, tedy jako bezpodílové spoluvlastnictví žalobců. Tuto skutečnost do současné doby ani jeden ze žalobců nikterak nerozporoval a nerozporuje.

5. Soud ve věci nařídil jednání na 2. 2. 2023, ke kterému předvolal právní zástupce obou účastníků. Při jednání se soud pokusil o smírné vyřešení sporu mezi účastníky. Právní zástupci účastníků soud požádali, aby jednání ve věci zatím zahajováno nebylo a aby soud ve věci prozatím nařídil termín místního šetření a jednání odročil s tím, že teprve poté by při případně bylo jednání zahájeno a provedeny listinné důkazy. Soud nařídil termín místního šetření na 20. 2. 2023 a zároveň jednání odročil na 24. 4. 2023.

6. Při místním šetření dne 20. 2. 2023 se soud znovu pokusil o smírné vyřešení sporu mezi účastníky, seznámil se se situací na pozemcích účastníků a zároveň i s dispozičním řešením stavby ve vlastnictví žalobců. O průběhu místního šetření byla pořízena podrobná fotodokumentace.

7. Podáním ze dne 6. 3. 2023 právní zástupce žalovaných soudu sdělil, že žalovaní kontaktovali žalobce e-mailem ze dne 27. 2. 2023, aby předložili smírné řešení sporu za současného sdělení představy žalovaných, jaký by měl být obsah smírného řešení. Na toto podání reagovali žalobci podáním ze dne 1. 3. 2023 s výzvou k vyklizení pozemku parcelní č. [hodnota] do 10. 3. 2023 pod pohrůžkou, že jinak bude věc předána k řešení příslušnému úřadu. Na výzvu ke smírnému řešení žalobci nereagovali a žalovaní tak mají za to, že smírné řešení není aktuální. Proto zdvořile žádají soud, aby na jednání dne 24. 4. 2023 meritorně rozhodl tak, že žalobu zamítne a přizná žalovaným náhradu nákladů tohoto řízení. Podle žalovaných si žalobci mohou vybudovat vstup do své nemovité věci ze své zahrady, což bylo dle žalovaných na místním šetření prokázáno.

8. Podáním ze dne 20. 4. 2023 požádali žalobci o odročení jednání, a to v souvislosti s ukončením jejich předchozího právního zastoupení a změnou právního zástupce, když jednání se má konat za dva pracovní dny, a proto právní zástupce žalobců není dostatečně připraven účastníky zastupovat. Podáním ze dne 21. 4. 2023 informovala předchozí právní zástupkyně žalobců o ukončení právního zastoupení klientů. Soud proto na žádost právního zástupce žalobců z důvodu prostudování obsahu spisu jednání odročil na 25. 5. 2023.

9. Při odročeném jednání dne 25. 5. 2023 se soud znovu pokusil o smírné vyřešení sporu, avšak opět neúspěšně, a proto bylo ve věci zahájeno jednání a provedeny předložené listinné důkazy. Žalobci při jednání upřesnili, že zřízení služebnosti se domáhají z titulu práva nezbytné cesty a že se nedomáhají zřízení služebnosti z důvodu jejího vydržení, neboť v takovém případě by žalovali na určení služebnosti. Účastníci byli poučeni o zákonné koncentraci řízení podle ust. § 118b odst. 1 věta druhá o. s. ř. a zároveň byli upozorněni na právní úpravu zakotvenou v ust. § 1029 o. z. a § 1032 o. z. s tím, že podle této právní úpravy bude nárok žalobců uplatněný žalobou v tomto řízení soudem posouzen. Zároveň byli účastníci upozorněni na to, že na základě místního šetření, kterého se na žádost zástupců žalobců zúčastnil i jimi přizvaný technik ve výstavbě, má soud za to, že při místním šetření bylo zjištěno, že lze vybudovat vstupy do stavení ve vlastnictví žalobců z druhé strany, tedy z pozemku ve vlastnictví žalobců, nicméně s ohledem na to, že tato okolnost nebyla konstatována odborníkem, který by byl schopen posoudit tuto odbornou otázku, byl učiněn dotaz směrem k právnímu zástupci žalobců, který však tuto okolnost nadále činí spornou s tím, že žalobci trvají na tom, aby tato otázka byla posouzena znalcem z oboru stavebnictví. Poté byli soudem vyzváni žalovaní, aby se vyjádřili, zda činí nesporným, že nemovitá věc, tedy stavba ve vlastnictví žalobců, není dostatečně spojená s veřejnou cestou, načež právní zástupce žalovaných soudu sdělil, že žalovaní tuto okolnost spornou činí. Žalovaní uvedli, že tvrdí, že stavba ve vlastnictví žalobců je dostatečně spojena s veřejnou cestou, a to po veřejné účelové komunikaci a dále po pozemku ve vlastnictví žalobců, tedy po zahradě. Žalobci dále uvedli, že tvrdí, že lze vybudovat vstupy do stavby ve vlastnictví žalobců právě ze zahrady ve vlastnictví žalobců. Po poučení ze strany soudu žalovaní navrhli opatřit znalecký posudek z oboru stavebnictví za účelem zjištění této okolnosti. Žalobci rovněž označili za spornou okolnost, že půda je přístupná z vikýřových dvířek ve štítu, který navazuje na veřejnou cestu, a to s tím, že navrhují, aby i tuto okolnost znalec zjistil. Zároveň byli účastníci upozorněni na to, že za situace, kdy nebyla žaloba rozšířena, jak bylo ze strany žalobců původně avizováno, tedy ohledně vodovodu a úžlabí pro odvod vody, bude znalci zadáno pouze určit, zda lze vybudovat vstupy z druhé strany ze zahrady a zda je půda přístupná po žebříku přes vikýř. Za účelem opatření znaleckého posudku bylo jednání odročeno na neurčito.

10. Soud ve věci ustanovil soudním znalcem z oboru stavebnictví, odvětví stavby obytné, [tituly před jménem] [jméno FO], IČO [IČO], se sídlem [adresa], přičemž mu zadal posoudit, zda lze všechny stávající vstupy (tedy do chodby, do chléva a na půdu) do stavby [hodnota] (ve vlastnictví žalobců), která je součástí pozemku parcelní č. st. [hodnota] v katastrálním území [adresa], v současné době přístupné z pozemku parcelní č. st. [hodnota] v katastrálním území [adresa] (ve vlastnictví žalovaných), nahradit vybudováním nových vstupů (do chodby a do chléva, eventuálně i na půdu) z pozemku parcelní č. [hodnota] v katastrálním území [adresa] (ve vlastnictví žalobců) a zda lze ke vstupu na půdu do stavby [hodnota] využít stávající zvýšený vstup ve štítu této stavby přístupný z veřejné účelové komunikace nacházející se na pozemku parcelní č. [hodnota] v katastrálním území [adresa] (ve vlastnictví žalovaných). Současně bylo znalci uloženo posoudit, zda si případné potřebné stavební úpravy vyžádají vyšší než obvyklé náklady, u kterých prací a z jakého důvodu, eventuálně, zda je s některými stavebními úpravami spojeno riziko související se stářím stavby a materiálem, ze kterého je vybudována, v čem toto riziko spočívá, jakým způsobem omezuje žalobce v provedení potřebných stavebních úprav a zda a jak lze toto riziko snížit či eliminovat. Znalci bylo zároveň uloženo, aby vyhotovil náčrtek, ze kterého bude názorně zřejmé, kde a jak lze podle jeho názoru případné nové vstupy vybudovat.

11. Žalovaní uhradili zálohu na opatření znaleckého posudku ve výši 10 000 Kč. Po opatření znaleckého posudku č. [hodnota]–016/2023 ze dne 21. 9. 2023 soud vyzval právní zástupce účastníků, aby se účastníci ve lhůtě 14 dnů vyjádřili, zda se závěry znalce souhlasí, případně s čím nikoliv a zda a jaké otázky navrhují znalci při jednání položit s tím, že pokud se účastníci v uvedené lhůtě nijak nevyjádří, bude mít soud za to, že se závěry znalce souhlasí a že na jeho výslechu netrvají (§ 101 odst. 4 o. s. ř.).

12. Podáním ze dne 9. 10. 2023 žalovaní ke znaleckému posudku č. [hodnota]–016/2023 vyhotovenému [tituly před jménem] [jméno FO] sdělují, že znalecký posudek má sice dále popsané nedostatky, ale ty podle jejich názoru nemají vliv na jeho závěry, tedy že všechny 3 vstupy do stavby [hodnota] ve vlastnictví žalobců z pozemku parcelní č. st. [hodnota] ve vlastnictví žalovaných lze nahradit zřízením nových vstupů z pozemku ve vlastnictví žalobců s tím, že hlavní vstup do chodby je možno vybudovat z pozemku parcelní č. [hodnota] do prostor chodby a vstup do stáje (chléva) kdekoli stěnou sousedící s pozemkem parcelní č. [hodnota] dle rozhodnutí žalobců a projektanta. Jde-li o vstup na půdu, znalec odmítá jakékoliv budování venkovního vstupu schodištěm ve štítu stavby z důvodů, které objasnil v části 2.2. tohoto posudku s tím, že jediná varianta přicházející v úvahu spočívá ve vybudování vnitřního schodiště z prostor stáje (chléva) přímo do půdního prostoru. Technické řešení a druh schodiště pak závisí na rozhodnutí žalobců a projektanta. Do doby vybudování tohoto schodiště je půda přístupná přistavením přenosného žebříku k otvoru ve štítu. Žalovaní poukazují na to, že znalec prohlásil, že uvažované stavební úpravy patří mezi běžně prováděné rekonstrukční práce a že nezná žádná rizika související se stářím a materiálem, ze kterého je stavba vybudována. Jde-li o nedostatky znaleckého posudku, tak žalovaní spatřují chybu v nákresu vstupu z hlavní chodby do špýcharu, když ve schématu je vstup ihned proti vstupu z chodby do kuchyně, ale správně měl být vyznačen vstup z chodby do špýcharu cca 1 m směrem k oknu, neboť vstupy ve skutečnosti nejsou proti sobě, jak jsou zakresleny. Další chybou je vyznačení vstupu ze špýcharu do stáje, když tento vstup je ve skutečnosti do koupelny, přes kterou se prochází dalšími protilehlými dveřmi do stáje. Další chyba spočívá v tom, že znalec prohodil šířky zdí ve štítech, neboť 8 metrů je ve štítu na jih, to znamená do zahrady žalobců, ale 8,20 metru je ve štítu na severní stranu, tedy tam, kde jsou dané dveře na půdu ve štítu. Dále je chybou uvedená plocha stáje a koupelny, když koupelna je zakreslena nesprávně, je zřejmě o zakreslený vstup zmenšená. Pokud znalci bylo uloženo, aby vyhotovil náčrtek, ze kterého bude názorně zřejmé, kde a jak lze podle jeho názoru případně nové vstupy vybudovat, tak tento náčrtek není součástí znaleckého posudku, ale znalec dostatečně a jasně namísto náčrtku vše srozumitelně popsal v textu znaleckého posudku. Z uvedených důvodů tedy žalovaní trvají na účasti soudního znalce na nařízeném jednání soudu.

13. Podáním ze dne 27. 11. 2023 žalobci soudu zaslali v příloze vyjádření znalce [tituly před jménem] [jméno FO] ze dne 23. 11. 2023 s tím, že se žalobcům ve stanovené lhůtě nepodařilo zajistit zpracování oponentního znaleckého posudku, a to jednak z časových důvodů, jednak také proto, že žalovaní neumožnili znalci v rozporu s vydaným předběžným opatřením přístup na vymezenou část svého pozemku, takže znalec nemohl nemovitost žalobců prohlédnout také z pozemku žalovaných, a především se nemohl dostat na půdu. Znalec je ze strany žalobců informován o termínu jednání v této věci dne 11. 12. 2023 a je připraven se tohoto jednání zúčastnit, proto žalobci navrhují, aby byl [tituly před jménem] [jméno FO] k tomuto jednání předvolán s tím, že jmenovaný znalec je připraven své odborné vyjádření dopracovat do podoby oponentního znaleckého posudku, pokud k tomu bude mít dostatek časového prostoru a bude mít možnost nemovitost žalobců celou prohlédnout.

14. Žalovaní podáním ze dne 11. 12. 2023 sdělili, že v příloze zasílají soudu vyjádření k odbornému vyjádření žalobců, a to jednak [tituly před jménem] [právnická osoba], soudního znalce z oboru ekonomika, odvětví ceny a odhady, specializace oceňování nemovitostí, dále pak z oboru stavebnictví, odvětví stavebnictví, specializace odvětví – stavby obytné, průmyslové a zemědělské, z jehož stanoviska, které je připraven obhájit osobně na jednání soudu, čímž ho žalovaní také navrhují vyslechnout, vyplývá, že vybudování vstupů z pozemku ve vlastnictví žalobců je možné, a dále pak, že náklady na tyto činnosti specifikované v odborném vyjádření [tituly před jménem] [jméno FO] jsou nadhodnoceny o práce obsahující více než nezbytné výdaje, zlepšující stav a komfort objektu. Dále pak žalovaní předkládají vyjádření [tituly před jménem] [adresa], autorizovaného inženýra pro pozemní stavby, z jehož vyjádření, které je připraven obhájit osobně na jednání soudu, čímž ho žalovaní také navrhují vyslechnout, vyplývá, že vybudování vstupů z pozemku ve vlastnictví žalobce je možné, přičemž zpracovatel nenašel překážky, které by bránily provedení nových vstupních dveří ze strany objektu navazujícího na pozemek parcelní č. [hodnota], když lze předpokládat, že náklady na realizaci nových dveřních vstupů v obvodovém zdivu nebudou neúměrně vysoké k technickému stavu stávajícího objektu. Žalovaní dále předkládají vyjádření [jméno FO], místopředsedy [právnická osoba], z jehož stanoviska, které je rovněž připraven obhájit osobně na jednání soudu, čímž ho žalovaní také navrhují vyslechnout, je vybudování nového vstupu běžnou jednoduchou stavební prací, nikterak složitou i z důvodu, že nad oknem chodby je již nyní nosný překlad.

15. Při nařízeném jednání dne 11. 12. 2023, ke kterému soud předvolal právní zástupce účastníků a soudního znalce [tituly před jménem] [jméno FO], byly provedeny k důkazu znalecký posudek, odborná vyjádření, stanoviska a podání žalovaných vůči exekučnímu soudu. Soud rovněž vyslechl předvolaného znalce a poté jednání odročil na 11. 3. 2023, a to za účelem provedení dalších důkazů, když účastníky v rámci předvídatelnosti soudního rozhodnutí s ohledem na námitky žalobců upozornil, co bude dále předmětem dalšího dokazování, zejména pak výše nákladů na vybudování nových vstupů z pozemků ve vlastnictví žalobců, neboť žalobci namítali, že cena stavebních úprav bude z důvodu stáří jejich stavby a použitému stavebnímu materiálu neúměrně vysoká.

16. Soud opatřil sdělení Odboru výstavby [právnická osoba] ze dne 20. 12. 2023, ze kterého vyplývá, že na uvedené stavební úpravy se vztahují příslušná ustanovení stavebního zákona, konkrétně § 104 – § 115 (ohlášení stavby, resp. stavební povolení), přičemž k povolení stavby jsou nutná jednak 3x pare projektové dokumentace dle vyhlášky č. 499/2006 Sb., o dokumentaci stavby, ve znění pozdějších předpisů, konkrétní přílohy č. [hodnota] nebo 12 (dle druhu řízení), kterou autorizuje oprávněná osoba, s tím, že součástí dokumentace, aby bylo PBŘ, statické posouzení a geologický průzkum stavby zpracované a autorizované oprávněnou osobou (statik), dále souhrnné stanovisko Magistrátu města [Jméno advokáta], Odboru ochrany životního prostředí a z něj vyplývající požadovaná stanoviska, dále vyjádření správců sítí o poloze sítí technické infrastruktury, v případě kolize souhlas se stavbou, případně s činností v ochranném pásmu (často ve zdech objektu bývají elektropilíře nebo pilíře sdělovacích kabelů), konkrétněji ČEVAK, CETIN a [právnická osoba]. Odbor výstavby sděluje, že je možné, že by se během řízení mohly vyskytnout požadavky na stanoviska, které nyní nelze předpokládat. Výše citovaná dokumentace bude zároveň řešit i pasport stavby. Dále odbor výstavby sděluje, že správcem pasportu komunikací je obec [adresa], příslušným silničním správním úřadem je pak [právnická osoba] [adresa], nicméně z veřejně přístupného pasportu komunikací, je patrné, že na pozemku parcelní č. [hodnota] v katastrálním území [adresa] se nachází účelová komunikace. Dále odbor výstavby sděluje, že s ohledem na stáří objektu (odhadované stáří cca 100 – 150 let), kdy není zřejmé, jaké základy má objekt, vzhledem ke stáří objektu předpokládá odbor výstavby základy z prostého kamene do hloubky cca 50 cm, ani není zřejmý druh nosné konstrukce stavby, odbor výstavby předpokládá smíšené zdivo tvořené kamenem a zřejmě sušenými cihlami, je bez podrobného statického posouzení velmi obtížné určit, zda a za jakých podmínek by bylo možné zřídit další vstup do budovy, aby nedošlo k narušení statiky objektu.

17. Podáním ze dne 5. 1. 2024 žalobci doplnili tvrzení k výzvě soudu, a to tak, že náklady na přemístění vstupů do jejich nemovitosti odhadují na částku přibližně 800 000 Kč s tím, že přesné vyčíslení částky vyplyne ze znaleckého posudku, jehož vypracování již žalobci soudu avizovali. Žalobci předpokládají, že vybudování nových vstupů si kromě stavebních prací na samotných vstupech (zednické práce, nové dveře, překlad nad novým stavebním otvorem) vyžádá dále terénní úpravy na přilehlém pozemku (žalobci se i vzhledem k hydrogeologickým poměrům v místě předběžně domnívají, že bude nutné provést terénní úpravy po celé délce stěny jejich nemovitosti), dále bude zapotřebí vynaložit náklady na zpracování projektové dokumentace, inženýring (tedy práce spojené s podáním a projednáním žádosti o stavební povolení, včetně opatření nezbytných stanovisek dotčených orgánů a správců sítí) a náklady na technický dozor investora během stavby. Lze předpokládat, že bude nutné provést terénní úpravy v místě vstupních vrat na pozemek související s terénními úpravami podél stěny a dále stavební úpravy související s přemístěním nebo zrušením septiku na pozemku žalobců. Přesný výčet jednotlivých nákladů, které si přemístění vstupů vyžádá, bude rovněž obsažen ve znaleckém posudku.

18. Podáním ze dne 19. 1. 2024 se ve věci vyjádřili žalovaní. Žalovaní se vyjádřili, že nesouhlasí s právním názorem soudu předestřeným při posledním jednání, neboť se domnívají, že není naplněna hypotéza § 1029 o. z. a je tak bezpředmětné zabývat se ust. § 1032 o. z., tedy důvody, pro které soud nezbytnou cestu nepovolí. Žalovaní sdělují, že veřejnou cestou se především rozumí veřejně přístupné pozemní komunikace ve smyslu zákona o pozemních komunikacích. Žalovaní odkazují na judikaturu Nejvyššího soudu ČR. Uzavírají, že pozemek parcelní č. [hodnota] v katastrálním území [adresa], byť je ve vlastnictví žalovaných, je veřejnou cestou a žalobci ho jako veřejnou cestu mohou užívat. Žalovaní proto mají za to, že nemovitost žalobců je dostatečně spojena s veřejnou cestou, a to s účelovou komunikací nacházející se na pozemku parcelní č. [hodnota] v katastrálním území [adresa]. Žalovaní odkazují na rozsudek Krajského soudu v [adresa] ze dne 21. 10. 2014, č. j. [spisová značka], jehož anonymizovanou verzi si žalovaní opatřili na základě žádosti o svobodném přístupu k informacím a z jehož odůvodnění vyplývá, že základní podmínkou pro povolení nezbytné cesty je skutečnost, že vlastník stavby (v daném případě žalobce jako vlastník garáže) nemůže garáž řádně užívat, protože pozemek, na kterém garáž stojí, není spojen s veřejnou cestou, avšak tato podmínka v daném případě splněna není, neboť žalobce je vlastníkem nejen předmětné garáže, ale i pozemku, na kterém je postavena garáž, i vedlejšího pozemku, přičemž oba tyto pozemky bezprostředně sousedí z veřejnou komunikací. Už z těchto důvodů nemohlo být dle odvolacího soudu žalobě vyhověno. Otázka technického zajištění přístupu vlastníka stavby nacházející se na uvedené parcele, resp. technické zajištění vjezdu na ní vozidly, není z hlediska příslušných ustanovení občanského zákoníku významná. I kdyby byly splněny podmínky ust. § 1029 o. z., je i odvolací soud názoru, že by nebylo možno povolit právo nezbytné cesty s ohledem na ust. § 1030 odst. 1 písm. b) a c) o. z. Soud prvního stupně učinil zjištění, že právní předchůdce žalobce na základě původního stavebního povolení z roku 1983 postavil na místo hospodářského zařízení stavbu garáže, která byla dodatečně povolena, ale dosud nebyla zkolaudována. Tato stavba byla postavena, aniž by si právní předchůdci žalobce zajistili vjezd do této garáže z veřejné komunikace přes svoji parcelu. Do garáže jezdili přes sousední pozemek žalovaného. Právní předchůdci žalobce poté postavili ještě další stavby, bez ohledu na to, jaký bude mít dopad, že se potom již přes svůj pozemek nedostanou. Spoléhali totiž výlučně na to, že budou do garáže jezdit přes pozemek žalovaného, jak do té doby činili. Tento přístup do garáže neměli však nijak právně ošetřený, neboť přes pozemek žalovaného jezdili pouze s jeho souhlasem, resp. žalovaný po určitou dobu trpěl, že přes jeho pozemek jezdili právní předchůdci a poté i žalobce do své garáže. To, že po nějaké době žalovaný odmítl pouštět přes svůj pozemek žalobce, nemůže být důvodem pro povolení nezbytné cesty. To, že po určitou dobu jim žalovaný vstup umožňoval a žalobce spoléhal na to, že mu žalovaný i nadále umožní užívání pozemku z ochoty, není významné. Povolení nezbytné cesty je výrazným zásahem do vlastnického práva, které je jedním ze základních práv, proto by k němu mělo docházet jen skutečně ve výjimečných případech a základní podmínkou pro povolení nezbytné cesty je, že vlastník stavby není současně vlastníkem přilehlého pozemku. Jak již bylo shora uvedeno, žalobce je vlastníkem pozemku, na kterém je postavena garáž, je vlastníkem i přilehlého pozemku, přičemž oba pozemky bezprostředně souvisí s veřejnou komunikací, proto nebyla splněna základní podmínka pro povolení nezbytné cesty, žalobě žalobce nemůže být vyhověno, a proto pokud soud prvního stupně napadeným rozsudkem žalobu zamítl, byl rozsudek soudu prvního stupně dle § 219 o. s. ř. potvrzen včetně výroku o nákladech řízení. Žalovaný tvrdí, že nemovitost žalobců je dostatečně spojena s veřejnou cestou, a to s účelovou komunikací nacházející se na pozemku parcelní č. [hodnota] v katastrálním území [adresa]. Žalovaní žádným způsobem nezakazují žalobcům užívat veřejně přístupnou účelovou komunikaci nacházející se na pozemku parcelní č. [hodnota] v katastrálním území [adresa]. To koneckonců vyplývá i z žalobního petitu žaloby a nařízeného předběžného opatření, které se dotýkají toliko pozemku parcelní č. st. [hodnota] v katastrálním území [adresa]. Žalobci jsou vlastníky jak pozemku parcelní č. st. [hodnota], tak i pozemku parcelní č. [hodnota], to vše v katastrálním území [adresa], přičemž oba tyto pozemky bezprostředně sousedí s veřejnou komunikací nacházející se na pozemku parcelní č. [hodnota] v katastrálním území [adresa], proto není splněna základní podmínka pro povolení nezbytné cesty a není hospodárné provádět dokazování ve smyslu ust. § 1032 o.z. Žalovaní dále odkazují na rozhodnutí Nejvyššího soudu, sp. zn. [spisová značka], podle kterého nemůže soud věcné břemeno nezbytné cesty zřídit, může-li žalobce k přístupu využít pozemky ve svém vlastnictví, přičemž nelze zřídit služebnost nezbytné cesty, pouze pokud by přístup zřízený přes cizí pozemek na základě práva odpovídajícího věcnému břemeni byl pro žalobce pohodlnější, resp. výhodnější nebo by se obešel bez stavebních úprav, tedy bez určitých nákladů. Z rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR, sp. zn. [spisová značka] žalovaní citují, že věcné břemeno nezbytné cesty nemůže soud zřídit, má-li žalobce zajištěn přístup na základě obligačního práva nebo může-li k přístupu využít jiné pozemky ve svém vlastnictví, přičemž skutečnost, že přístup zřízený přes cizí pozemek na základě práva odpovídajícího věcnému břemeni by byl pro žalobce pohodlnější, resp. výhodnější, nebo že by se obešel bez stavebních úprav, což není významné. Žalovaní jsou názoru, že je nadbytečné a nehospodárné provádět dokazování ve smyslu ust. § 1032 o.z., přesto předkládají soudu tvrzení ve smyslu toho, jaký zásah by pro ně byl v případě, že by soud nezbytnou cestu povolil. Podle žalovaných je nyní dvůr soukromým prostorem, avšak pokud dojde ke zřízení nezbytné cesty, daný prostor ztrácí z pohledu žalovaných status soukromého a stane se z pohledu žalovaných prostorem veřejným. K tomu žalovaní zdůrazňují, že ještě v době, kdy žalobci měli přístup přes dvůr, a tedy klíče od přístupových vrat, často se stávalo, že nechávali vrata otevřená či odemčená, předávali klíče od nich v podstatě komukoliv. Žalovaní toto nepovažovali za vůbec ohleduplné, neboť jejich věci by byly případně zničeny či odcizeny, pokud by se do dvora dostala třetí osoba s úmyslem odcizit či poškodit movité věci. Dále z této změny soukromého dvora na veřejný prostor vyvstává povinnost žalovaných k zajištění řady opatření s ohledem na pojistné podmínky pojišťoven, bude se jednat o nutné vynaložení nemalé finanční částky na zbudování kamerového systému celého dvora. Žalovaní zatím nemají k dispozici cenovou kalkulaci, ale navrhují ji k důkazu. Pojišťovny vyžadují jako předpoklad pro pojistná plnění kamerový systém pro prostory, které jsou sice uzavřeny, ale přístupny nejen majitelům, ale i většímu okruhu lidí s právem přístupu, tedy bezpečnostní opatření, tzv. plnohodnotný PZTS (poplachové, zabezpečovací a tísňové systémy). Dále je předpokladem pro případná pojistná plnění, že cokoliv se bude nacházet na nyní soukromém dvoře, musí být zajištěno proti zcizení, tedy uzamčeno, například i silniční kolo si žalovaní budou muset na dvoře zamykat. Z toho vyplývá, že nyní soukromý dvůr tak žalovaní nebudou moci využívat pro jejich potřeby jakožto vlastníků soukromého dvora, na soukromém dvoře si nebudou moci nic uložit, uskladnit, ponechat a tak dále, aniž by musely být takové věci nezabezpečeny proti odcizení či poškození. Pokud by se tak nestalo a dojde k odcizení či poškození majetku žalovaných, nedosáhnou na pojistná plnění a pojistná smlouva jim bude vypovězena. Smyslem soukromých dvorů a uzavřených prostranství je chování vlastníka jako doma, nikoliv zajišťování majetku proti odcizení či poškození i poté, co mají tuto funkci plnit vstupní mechanismy do uzavřeného prostoru. Žalovaní upozorňují také na to, že krom nákladů na pořízení kamerového systému si opatření vyžádá rovněž náklady na provoz kamerového systému. I tuto kalkulaci, kterou žalovaní zajišťují, navrhují k provedení k důkazu. Dále žalovaní navrhují k důkazu vyjádření pojišťoven ke změnám pojistné smlouvy v případně, pokud by byla soudem nezbytná cesta povolena, i tato vyjádření žalovaní zajišťují, když aktuálně mají k dispozici vyjádření společnosti [právnická osoba]., ze kterého vyplývá, že v případě povolení nezbytné cesty nebudou věci nacházející se na dvoře kryté pojistným plněním. To opět znamená, že žalovaní budou muset zpřísnit bezpečnostní opatření stran dvora, aby byli schopni identifikovat případného viníka způsobené škody a škodu po něm vymáhat v civilním, [podezřelý výraz] či přestupkovém řízení, neboť nebude kryta pojistným plněním. Ať už budou žalovaní škodu vymáhat v jakémkoli řízení, jsou s vymáháním škody opět spojeny náklady na právní pomoc s tím, že další otázkou je vymahatelnost škody v případě, že viník bude nemajetný. Tyto starosti žalovaným by při řádném pojištění jejich majetku nepřicházely v úvahu. Dále žalovaní uvádějí, že by byli nuceni zakoupit v případě zřízení nezbytné cesty samootevírací dveře pro drůbež, a to do dřevníku a stodoly, neboť jejich drůbež má dnes volný pohyb po dvoře a volný přístup do stodoly a do dřevníku. Dále žalovaní tvrdí, že dnešní šířka 1,5 m křídla dveří vrat směřujících na pozemní komunikaci na pozemku parcelní č. [hodnota] v k. ú. [adresa] je pro drůbež žalovaných velkým ohrožením z důvodu velmi snadného prostoru pro jejich únik mimo dvůr, neboť osoba vstupující na dvůr těžko na 1,5 m dané zvíře zastaví, přičemž tímto průchodem snadno vběhne nečekaně i cizí pes a dojde tak ke škodám na chovu drůbeže. S ohledem na pojistné podmínky by bylo nutné vynaložit nemalé finanční prostředky na nová vrata. Žalovaní upozorňují, že v současné době mají vstupní dvoukřídlá vrata zajištěna proti vniknutí bezpečnostní zamykací vložkou Mul-T-Lock, v jejím případě se jedná o zámek s kombinací několika technologických prvků s vysokým stupněm zamykání a bezpečnosti. Proto při udělení práva nezbytné cesty, kdy dvůr z pohledu pojišťovny již nebude soukromým prostorem, ale stane se veřejným, je nutná investice do nových vrat s bezpečnostními prvky, vícebodový závorový zámek a Euro cylindrická zámková vložka s ozubeným kolem značky Mul-T-Lock, kdy jeho instalace není dnes možná z důvodu nedostačujícího profilu vrat, je nutná tak kompletní dodávka celých nových vrat. Žalovaní zjišťují kalkulaci těchto nákladů a navrhují tuto provést jako důkaz, když podle jejich odhadu se jedná o částku cca 81 000 Kč. Od roku 2027 je podle žalovaných zakázán klecový chov slepic, i proto koníček žalovaných, a to především odchov mladých kuřiček od kuřátek, provádí na volném prostranství a k tomu využívají chráněný uzavřený prostor dvora, aktuálně chov zahrnuje 15 kusů drůbeže, z toho 4 kohouti plemene brahmánka, 3 slepice plemene brahmánka, 2 slepice českého plemene, 3 kohouti Dominant GreenShell a 1 kohout a 3 slepice zakrslé drůbeže, 60 kusů kura domácího, 120 kusů kuřat plemene leghornka a hybridu typu GreenShell. Zde je zázemí jak volného pohybu, tak má drůbež řadu úkrytů jak před predátory, tak nepříznivým počasím, tak i pro odpočinek k jejich zdravému vývinu. Chov proto žalovaní pravidelně musí obměňovat vlastnoručně odchovanými kuřátky až do stáří nosnice 14 měsíců. Žalovaní využívají dvůr k jejich odchovu do období jejich 10 týdnů než se jejich pohybový aparát dostatečně osvalí. Velmi často jsou náchylné na poškození pohybového aparátu – nohou. Pro klidné, a především ničím neočekávané podněty vedoucí k jejich stresu bude nutné vybudovat oddělující zástěnu podél nemovitosti, resp. podél soudem povolené nezbytné cesty. Zástěna by tak měla být minimálně do výšky 2 m a do 1,2 m z pevného neprůhledného materiálu, aby vydržela nápor větru, aby se lehající a odpočívající drůbež vedle zástěny nelekala pohybu za zástěnou. Od 1,2 m do výšky 2 m pokračující zástěna může být z materiálu průsvitného a matného. Žalovaní zajišťují kalkulaci těchto nákladů a navrhují tuto provést jako důkaz. Dvůr využívají žalovaní nejen pro odchov drůbeže, ale také pro jejich odpočinek a regeneraci. Žalovaní zde mimo jiné mají svůj relaxační wellness kout, který budou muset v případě povolení nezbytné cesty zajistit pro své soukromí, a to zbudováním další zástěny s roletami, to samé pak vybudovat v prostoru venkovního grilu, což představuje další nucené vynaložené investice na zajištění soukromí. Žalovaní by tak byli nuceni buď strpět mimořádné zásahy imisí pohledem, které by výrazně zasahovaly do jejich práv na soukromí, anebo se těmto imisím bránit zřízením bariéry, čímž by mimo jiné výhled z wellness koutku nesměřoval do otevřeného prostoru dvora, ale do zřízené bariéry. Dvůr je pro žalované velkým pracovním prostorem, v období stáčení medu žalovaní dvůr z celé jeho části využívají k uložení odebraných rámků z včelstev, než dojde k jejich vytyčení, následně je žalovaní zase skladují venku na dvoře, kdy si je včelstvo dovybere, dočistí, než jsou rámky přebrány, následně zčásti vráceny nazpět do úlu nebo vystaveny na vosk. V tomto období je na dvoře obrovské množství včel a pohyb je možný pouze v ochranném obleku. Tyto práce probíhají každý rok třikrát v období, každé v rozsahu jednoho týdne, mezi květnem až srpnem. Změna využití prostoru pro tyto velmi náročné práce není vzhledem k prostorové situaci nemovitosti žalovaných vůbec možná. Žalobci a zejména jejich příbuzní, manželé [jméno FO], i po výzvách žalovaných neustále nechávali úmyslně otevřená vrata směřující na pozemní komunikaci na pozemku parcelní č. 3873/2 v k. ú. [adresa], několikrát docházelo ke slovním potyčkám, nerespektování ze strany rodiny [jméno FO] uzavíráním vstupních vrat do dvora i před několika svědky, přičemž žalovaní navrhují k výslechu svědka [jméno FO]. Žalobci úmyslně, zejména tedy rodina [jméno FO], nechává otevřená vrata, kdy pes žalovaných neočekávaně vybíhá ven ze dvora a stejně tak může do dvora přiběhnout jiný pes. Při upozornění bylo žalovaným řečeno, že si mají psa uvázat, neboť si ani nepřejí, aby se k nim pes přibližoval. Navíc jej svými prudkými pohyby rukama vyprovokovávají k ostražitosti a žalovaní tak musí svého psa v jeho volném prostoru kárat a v nutných případech i trestat, aby nedošlo ke škodě, na zdraví. Bohužel nikoliv z důvodu jeho špatného vychování, ale z důvodu nevhodného chování žalobců a jejich příbuzných Policie ČR byla přizvána k vyřešení schválností ze strany manželů [jméno FO] (dcera a zeť žalobců), kdy úmyslně ponechávali otevřené dveře do vstupní chodby jejich domu. Na toto byli i písemně upozorněni, aby tak nečinili a dveře nechávali uzavřeny. Žalovaní jsou přesvědčeni, že jde o úmyslné jednání žalobců a jejich rodiny, neboť tak docházelo k vnikání psů či dětí do jejich objektu a vyvolávání konfliktů ze strany žalobců a jejich příbuzných. Přesvědčení, že jde o úmyslné jednání žalobců, vychází z toho, že podle tvrzení žalobců a jejich příbuzných je důvodem otevřených dveří do chodby větrání v nemovitosti, ale přitom veškerá okna žalobců jsou v tu dobu zavřená. Při zanechání současných vstupů si tak žalovaní nemohou nerušeně užívat svých potřeb a relaxace na uzavřeném dvoře, ale být pořád v postřehu, kde se děti či psi pohybují. Další schválností ze strany žalobců je, že než vstoupili do svého domu, úmyslně docházelo k čištění jejich zablácených bot z jejich zahrady od bot žalovaných. Žalobci a jejich příbuzní si boty mohli očistit o svůj trávník na své zahradě či přinejhorším o trávník na pozemku parcelní č. [hodnota] v k. ú. [adresa], přes který částečně vede pozemní komunikace a který je rovněž ve vlastnictví žalovaných, což je logické, když cesta do společného dvora vede přes tyto pozemky, ale činili tak pokaždé až na dvoře žalovaných. Docházelo tak k postupnému ničení travního porostu na dvoře a dále k nehezkému pohledu na nečistoty. K tomu navrhují žalovaní svědka [adresa]. Žalovaní poukazují na přestupkové řízení vedené u [právnická osoba] v [adresa] pod sp. zn. [Anonymizováno] kde je zeť žalobců, pan [jméno FO], obviněn ze spáchání přestupku schválnosti tím, že uzamkl otevírací plotová vrata zámkem a zamezil žalovaným přístup ke studni, jakožto k jedinému zdroji vody. [právnická osoba] otce žalovaného do (předchozího vlastníka) se nikdy nestalo, aby bez jeho vědomí se po dvoře a dalších částech jeho nemovitosti pohybovala jakákoli třetí osoba. V případě potřeby umožnění vstupu například zedníků vždy rodina [jméno FO] dopředu s jejich potřebou a úmyslem vpuštění za jejich dohledu otce žalovaného informovala. Klíč od vrat jim byl vždy svěřen s důvěrou, že jej budou používat pro vstup jen oni. Bohužel paní [jméno FO] tuto dohodu mezi otcem žalovaného a paní [jméno FO] zneužívala a začala nerespektovat. [adresa] zapůjčovala nekontrolovaně třetím osobám, kdy tak docházelo k nekontrolovanému pohybu zedníků. Zedníci byli několikrát načapáni například uvnitř dřevníků a podobně. [jméno FO] se svým mužem zároveň nerespektuje vlastnické právo žalovaných, neboť si několikrát přivlastnila bez vědomí žalovaných jejich věci, manipulovali s jejich předměty a jejich nezletilý syn dokonce lezl do uzavřených skříní v průchodu. U zedníků nešlo jen o nekontrolovaný pohyb v místech, kde neměli co dělat. I oni si zapůjčovali nářadí a náčiní, které žalovaní mají na dvoře a v průchodu uloženo. Pokud jde o klíče, dokonce paní [jméno FO] přiznala, že klíče má v případě potřeby k dispozici i rodina Kubíčků, což jsou sousedé. Tyto klíče jim bez vědomí a souhlasu otce žalovaného a bez vědomí a souhlasu žalovaných nechala udělat paní [jméno FO]. Žalované nikdy o tom nikdo neinformoval a o skutečnosti držení klíčů třetí osobou od jejich nemovitosti se žalovaní dozvěděli až ze zápisu komise projednávající přestupky. Žalovaní navrhují k výslechu svědkyni [jméno FO]. Ať žalovaní dělají, co dělají, pan [jméno FO] se zastaví a žalované pozoruje a fotografuje si je s dovysvětlením, že si dokumentuje, co se u žalovaných děje. Několikrát se žalovaní dotazovali, zdali něco potřebuje, ale pan [jméno FO] se jen zastaví, neslušně žalované pozoruje a fotí s uvedeným dovysvětlením. Neslušně žalované ruší při práci, rozhovoru, prakticky při všem. Při návštěvě kamarádky, paní [jméno FO], kterou navrhují žalovaní jako svědka, se žalovaná a paní [jméno FO] regenerovaly na dvoře ve vířivce bez horní části plavek, přičemž když procházeli paní a pan [jméno FO], paní [jméno FO] pokračovala do obydlí svých rodičů, ale pan [jméno FO] ne, ten zůstal stát a pozoroval. Na napomenutí své ženy vstupující do chodby jejich domu se rozešel a pokračoval za svou ženou, ale po chvíli se objevil mezi jejich dveřmi a začal pozorovat znovu. Neustále vylézal ze dveří chodby a nazpět se vracel, dělal jako by něco zapomněl, ale přitom po celou dobu nepříjemně pozoroval žalovanou a paní [jméno FO]. Na jejich výzvy k odchodu a k zavření dveří nereagoval. Jednou si pan [jméno FO] přinesl žebřík a přes vrata si žalovanou ve vířivce fotil. [jméno FO] se bojí drůbeže. Stalo se, že přes děravý plot žalobců žalovaným nečekaně vnikla na jejich zahradu slepice, přičemž hysterická reakce pana [jméno FO] vyústila výpomocí od souseda s odchytem slepice žalovaných. To mělo za následek, že si žalovaní mají své slepice vychovat a zavřít do klece. Žalobci ani rodina [jméno FO] si jejich děravý plot neopravili a raději na žalované poslali kontrolu z veterinární správy. K tomu se mimo jiné pan [jméno FO] doznal při ústním konfliktu, kdy svědkem byl [jméno FO], kdy začal hystericky plašit a rozhánět hejno hus, které žalovaní vedli z koupání z vodní plochy rybníku. Do toho se přimotalo pár slepic, které svým kvokáním přilákaly sousedovic psa, který jednu ze slepic zardousil. [jméno FO] místo omluvy nad svým jednáním pronesl, že veterinární správa se žalovanými zatočí. Veterinární správa se dostavila za týden. Podle žalovaných je potřeba minimalizovat kontakt žalobců a jejich rodiny a žalovaných a jejich rodiny. V současné době jsou sousedské vztahy předmětem opakovaných podnětů vůči orgánům státní správy či vůči soudům. Žalovaní jsou toho názoru, minimální za sebe, že skončení tohoto řízení, které jde podle nich ruku v ruce se základem vzájemného sporu mezi žalovanými a žalobci, dojde ke zklidnění situace toliko v případě, kdy bude žaloba žalobců zamítnuta. Žalovaní dále poukazují na jednotlivá řízení, která v minulosti byla či aktuálně jsou vedena zdejším soudem, Exekutorským úřadem [adresa], Městským úřadem v [adresa], Policií ČR, Obvodním oddělením [adresa], Magistrátem města [Jméno advokáta], Odborem dopravy a silničního hospodářství, Odborem výstavby [právnická osoba] a [právnická osoba] pro Jihočeský kraj. Žalovaní navrhují tyto správní a soudní spisy Okresním soudem v [adresa] do tohoto řízení vyžádat. Žalovaní aktuálně nemohou provést plánovanou rekonstrukci svých nemovitých věcí v k. ú. [adresa], a to vzhledem k faktu, že dům je pod jedním parcelním č. st. [hodnota] spolu s obytnou částí a stodolou, a proto bylo ze strany banky žalovaným sděleno, že dokud nebudou mít celou záležitost vyřešenou, banka nemůže vzít nemovitosti do zástavy k zajištění úvěru na rekonstrukci. Dojde-li ke zřízení práva nezbytné cesty, je tato skutečnost důvodem k zamítnutí vzít danou nemovitost do zástavy a zajištění úhrady hypotečního úvěru. Teoreticky by mohli žalovaní vynaložit nemalé náklady a čas, aby došlo ke geodetickému oddělení části dvora, na kterém se bude nalézat právo cesty, ale geodetické oddělení dvora žalovaným nikdo garantovat nebude. Žalovaní navrhují k důkazu soudu, aby ten si u bank vyžádal vyjádření, zda lze jako zástavu k zajištění úvěru použít nemovitou věc zatíženou právem nezbytné cesty a pokud ano, zda má tato skutečnost vliv na podmínky poskytnutí úvěru a jaké. Žalovaní dále poukazují na to, že podle občanského zákoníku soud nepovolí nezbytnou cestu, pokud převýší škoda na nemovité věci souseda zřejmě výhodu nezbytné cesty, způsobí-li si nedostatek přístupu z hrubé nedbalosti či úmyslně ten, kdo o nezbytnou cestu žádá, nebo žádá-li se nezbytná cesta jen za účelem pohodlnějšího spojení. Dále žalovaní poukazují na to, že nelze povolit nezbytnou cestu přes prostor uzavřený za tím účelem, aby do něj cizí osoby neměly přístup (může se třeba jednat o uzavřený dvůr), ani přes pozemek, kde veřejný zájem brání takovou cestu zřídit (například zájem na ochraně zemědělského půdního fondu či na ochraně přírody). K hrubé nedbalosti žalovaní poukazují na rozhodnutí Nejvyššího soudu, sp. zn. [spisová značka]. Podle tohoto soudu nabytí nemovité věci bez spojení veřejnou cestou automaticky neznamená, že nabyvatel nemá právo na povolení nezbytné cesty. K zamítnutí žaloby na povolení nezbytné cesty lze proto přistoupit až na základě posouzení veškerých konkrétních okolností případu, z nichž vyplyne jednoznačný závěr, že nabyvatel nemovitosti v daném případě postupoval hrubě nedbale či dokonce úmyslně, v důsledku čehož zabránil zřízení či existenci přístupu ke své nemovitosti. Při posuzování je třeba mít na paměti, že podmínkou obsaženou v § 1032 odst. 1 písm. b) o. z. nemá být sankcionována sama o sobě skutečnost, že někdo nabyl nemovitou věc bez přístupu, nýbrž především ta okolnost, že nabyvatel se lehkovážně spoléhal na to, že mu bude přístup k pozemku po jeho nabytí umožněn sousedy či povolen soudem. Zde žalovaní odkazují na text žaloby a jejich vyjádření k žalobě, když v žalobě je uvedeno tvrzení, že [právnická osoba] se při prvotním jednání se žalobci o možném prodeji oddělených nemovitostí vyjádřil v tom smyslu, že si žalobci budou muset udělat nové vstupy do budovy [hodnota], a to vstupy z pozemku parcelní č. [hodnota], když toto tvrzení žalovaní ve svém vyjádření k žalobě učinili nesporným, a dále, že prodávající [právnická osoba] ze svého původního požadavku odstoupil a se žalobci se dohodl, že jim dotčené nemovitosti za sjednanou cenu prodá s tím, že bude zachováno stávající uspořádání a přístup k převáděným nemovitostem, když toto tvrzení žalovaní ve vyjádření k žalobě učinili sporným. Nejvyšší soud v usnesení sp. zn. [spisová značka] ze dne 15. 11. 2016 učinil obecné závěry, ze kterých je nutné při zřizování nezbytné cesty vycházet. Podle Nejvyššího soudu při posouzení jednání nabyvatele nemovité věci lze vyjít ze základní premise obsažené v ust. § 4 o. z., podle níž se má za to, že každá svéprávná osoba má rozum průměrného člověka i schopnost užívat jej s běžnou péčí a opatrností a že to každý od ní může v právním styku důvodně očekávat. Taková osoba se v rámci běžné opatrnosti při nabytí nemovité věci zajímá o to, jak je k nabývané nemovité věci zajištěn přístup, a v případě, že k nemovité věci přístup není zajištěn, se již před koupí pokusí přístup k nemovité věci zařídit a bez dalšího se nespoléhá jen na to, že mu soused umožní přes svůj pozemek přístup, popřípadě, že mu bude přístup povolen soudním rozhodnutím. Nejvyšší soud v tomto kontextu uvedl, že vědomost stěžovatele o chybějícím přístupu k nemovitosti sama o sobě sice nepostačuje k závěru o patrné nedbalosti, ovšem má vést k tomu, aby se nabyvatel pozemku pokusil zajistit si přístup k pozemku ještě před jeho samotným nabytím. Nabyvatel má zejména oslovit vlastníky pozemků, přes něž by přístup k nabývané nemovitosti přicházel do úvahy, s nabídkou na povolení nezbytné cesty. Jestliže ovšem nabyvatel zakoupí nemovitou věc za sníženou cenu s vědomím, že není spojena s veřejnou sítí komunikací, přičemž pro její zajištění před koupí ničeho neučinil, bylo by zneužitím práva, kdyby nabyvatel dosáhl zvýšení ceny pozemku povolením nezbytné cesty. V závěru napadeného usnesení odkázal Nejvyšší soud na ust. § 4 nového občanského zákoníku a dodal, že osoba s rozumem průměrného člověka se v rámci běžné opatrnosti při nabytí nemovité věci zajímá o to, jak je k nabývané nemovité věci zajištěn přístup, a v případě, že k nemovité věci přístup není zajištěn, se již před koupí pokusí přístup k nemovité věci zařídit a bez dalšího se nespoléhá jen na to, že mu soused umožní přes svůj pozemek přístup, popřípadě, že mu bude přístup povolen soudním rozhodnutím. Stěžovatelovo chování však bylo s touto běžnou opatrností ve zřejmém rozporu. Při řešení otázky, zda nabyvatel jednal hrubě nedbale či dokonce úmyslně, bude třeba zvážit veškeré okolnosti případu. Zejména bude nezbytné posoudit chování nabyvatele, zcizitele a dalších osob, obsah listin dostupných před nabytím nemovité věci a konkrétní místní podmínky. Zohlednit bude nezbytné především, jak se nabyvatel zajímal o existenci přístupu k nemovité věci, zda nabyvatel věděl o absenci přístupu či zda vědět o absenci přístupu měl, jak nabyvatel naložil s informací o absenci přístupu, zda se nabyvatel pokusil přístup zpravidla již před nabytím nemovitosti získat, zda bylo reálné docílit povolení cesty jednáním nabyvatele. Rovněž bude nezbytné přihlédnout k dobré víře nabyvatele v existenci přístupové komunikace vyvolané například vyjádřením zcizitele či stavem v terénu, který pochybnosti o absenci přístupu nevyvolával. Ústavní soud pak v tomto směru ve svém rozhodnutí kritizoval dosavadní rozhodovací praxi obecných soudů v otázce hrubé nedbalosti a dovodil, že obecné soudy při snaze o nalezení spravedlivé rovnováhy vycházely z příliš extenzivního výkladu ust. § 1032 odst. 1 písm. b) o. z., když podle Ústavního soudu je třeba rozlišovat mezi dvěma skupinami případů, kdy na straně jedné stojí případy, v nichž vlastník nemovitosti úmyslně či hrubě nedbale zapříčiní situaci, v níž nebude mít ke své nemovitosti přístup, na straně druhé však stojí případy, v nichž je absence přístupu objektivní skutečností a nabyvatel nemovitosti do ní toliko vstoupí. Zatímco v prvním případě je zásadně na místě k aplikaci ust. § 1032 odst. 1 písm. b) o. z. přistoupit, u druhé skupiny případů naopak zásadně takový přístup nebude souladný s ústavními garancemi práva vlastnit majetek (nález Ústavního soudu, sp. zn. II. ÚS 1587/20 ze dne 12. 1. 2022). Žalovaní v souvislosti s očekáváním žalobců, že by jim měl právní předchůdce žalovaných umožnit přístup přes pozemek parcelní číslo stavební [hodnota] v k. ú. [adresa], musí odkázat na žádost o registraci kupní smlouvy ze dne 10. 4. 1977 u Státního notářství v [adresa], ze které včetně příloh vyplývá, že kromě dohodnuté ceny nebylo a ani v budoucnu nebude nic jiného plněno. Po uskutečnění převodu této prozatím pouze geometricky oddělené části nemovitosti je nutné provést i stavební oddělení objektů i pozemků včetně zajištění samostatného vstupu do nově vzniklé nemovitosti. Podle navrhovaného geometrického reálného oddělení tohoto objektu bude nutné provést zřízení dveří do vstupní chodby z druhé strany a zazdění dosavadního vstupu ze dvora a zpřístupnění půdy objektu též přímo ze vstupní chodby. Poslední dva texty jsou přitom součástí ocenění žalobci nabývaných nemovitostí, a proto bylo při kupní ceně 20 136 Kčs, která vyplývá právě a toliko z ocenění přiloženého jako příloha k žádosti o registraci kupní smlouvy, zohledněno, že si žalobci musí vybudovat vstupy z druhé strany. Zde žalovaní odkazují na text shora uvedeného rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR, podle kterého jestliže nabyvatel zakoupí nemovitou věc za sníženou cenu s vědomím, že není spojena s veřejnou sítí komunikací, přičemž pro její zajištění před koupí ničeho neučiní, bylo by zneužitím práva, kdyby nabyvatel dosáhl zvýšení ceny pozemku povolením nezbytné cesty. Dále žalovaní odkazují na shora uvedená tvrzení žalobců, z nichž jedno učinili žalovaní nesporným a jedno sporným. Žalovaní rovněž odkazují na další judikaturu, a to sp. zn. III. ÚS 2408/18, sp. zn. [spisová značka], sp. zn. [spisová značka], sp. zn. III. ÚS 201/2017 a sp. zn. IV. ÚS 3956/18. Z rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 23. 6. 2010, sp. zn. [spisová značka] (uveřejněného pod číslem C 8623 Souboru civilních rozhodnutí a stanovisek Nejvyššího soudu) se podává, že zřízení nezbytné cesty představuje vážný zásah do práva vlastníka pozemku, a proto je třeba vždy poměřovat výhodu, kterou cesta poskytuje, s újmou, která by vznikla zřízením cesty pro vlastníka zatížené nemovitosti. Soud musí zajistit, aby bylo možno stavbu řádně užívat, především však musí dbát, aby vlastník pozemků byl omezen co nejméně. Občanský zákoník proto stanoví, že ke zřízení věčného břemene může soud přistoupit pouze v případě, kdy přístup ke stavbě nelze zajistit jinak. Žalovaní k prokázání svých tvrzení navrhují vyslechnout svědky [jméno FO] [adresa] Bicence, [jméno FO], [jméno FO], [jméno FO], [adresa], [jméno FO], [tituly před jménem] [jméno FO], dále navrhují provést výslechy všech účastníků a rovněž provedení listinných důkazů, a to čestným prohlášením [právnická osoba], čestným prohlášením [jméno FO] Bicence, žádostí o registraci kupní smlouvy u státního notářství včetně příloh a znaleckým posudkem o ocenění snížení hodnoty nemovitých věcí žalovaných v případě zřízení práva nezbytné cesty a o ocenění práva nezbytné cesty. Žalovaní dále navrhují místní šetření na pozemku parcelní číslo stavební [hodnota] v k.ú. [adresa]. Závěrem žalovaní doplňují, že si vyhrazují právo zadat revizní znalecký posudek ke znaleckému posudku předloženému žalobci, neboť žalovaní již prezentovali své pochybnosti o správnosti žalobci předloženou listinou – vyjádřením znalce, znaleckým úkonem č. [hodnota]-30-2023, kde [tituly před jménem] [jméno FO] v rozpočtu operuje s terénním úpravami v nadbytečném rozsahu. Žalovaní jsou toho názoru, že z uvedené částky 512 248,47 Kč bez DPH jsou náklady na nesouvisející práce v částce cca 276 000 Kč.

19. Žalobci ve vyjádření ze dne 1. 3. 2024 uvedli, že přes pozemek žalovaných chodili do své nemovitosti od roku 1977 po dobu 44 let. Povolení nezbytné cesty tedy není žádným novým zásahem do vlastnických práv žalovaných nebo do jejich soukromí, ale šlo by o zakonzervování dosavadního stavu. Tímto úhlem pohledu je třeba posuzovat tvrzení žalovaných a stejně tak i jimi citovanou judikaturu. Žalobci opakovaně žalovaným nabízeli řešení, podle kterého by pruh pozemku přiléhající k jejich nemovitosti odkoupili a oplotili, respektive obehnali zdí. Žalovaní sice zpočátku byli ochotni takové řešení připustit, jakékoli pokusy o dojednání konkrétního řešení však ztroskotaly na neochotě žalovaných o podrobnostech takového řešení jednat. Nyní již výslovně jakékoliv smírné řešení kategoricky vylučují. Žalobci mají za to, že tento kategoricky odmítavý přístup žalovaných by měl při posuzování otázek podstatných pro rozhodnutí rovněž hrát roli. Oddělení pruhu potřebného pro přístup do nemovitostí žalobců je ostatně nejjednodušším řešením pro všechny žalovanými zmiňované problémy s pohybem chované drůbeže či psa. Je evidentní, že žalovanými zmiňované problémy lze vyřešit jinak a s daleko menšími náklady, než žalovaní uvádějí. Žalobci na tomto místě znovu poukazují na to, že jsou ochotni takové oddělení přístupové cesty k jejich domu financovat. K různým nesmyslným osočením uvedeným v podání (nařčení z krádeží či [podezřelý výraz] obtěžování) se žalobci vůbec nehodlají vyjadřovat. Závěrem žalobci uvádí, že nadále setrvávají na podané žalobě v celém rozsahu.

20. V replice ze dne 21. 3. 2024 žalovaní uvádí, že aktuální situaci si žalobci způsobili sami, neboť žalovaní poskytli žalobcům dostatečný prostor k tomu, aby si vybudovali vstupy do své stavby ze své zahrady. Přitom nejde o žádné novum, neboť s touto povinností vybudovat si vlastní vstupy žalobci své nemovitosti kupovali a tomu odpovídá i kupní cena dle úředního odhadu při registraci kupní smlouvy u státního notářství. Dopisem žalovaných ze dne 25. 8. 2021 byla dána žalobcům možnost si vlastní vstupy vybudovat do 31. 1. 2022 s tím, že neučiní-li tak žalobci, bude od 1. 1. 2023 přístup přes společný dvůr zamezen. Žalobci zůstali nečinní a pár dní před skončením lhůty požádali o její prodloužení, čemuž žalovaní nevyhověli a žalovaní podali návrh na vydání předběžného opatření a meritorní žalobu, v rámci které ale bylo znaleckým posudkem [tituly před jménem] [jméno FO] dáno za pravdu žalovaným, že žalobci si mají přístup do svých nemovitých věcí vybudovat ze své zahrady. Aktuální situace je tak v příčinné souvislosti s nečinností žalobců trvající přes 40 let a pravdou skutečně je, že žalovaní nemají zájem na smírné vyřešení. O smírné řešení se žalovaní pokoušeli před podáním žaloby žalobců a koneckonců i po ní mimo jiné návrhem na odkup jejich nemovité věci, avšak žalobci svoji nemovitou věc nechtějí žalovaným prodat a žalovaní naopak nechtějí prodat část své nemovité věci žalobcům. Pokud žalovaní použijí logiku žalobců, tak je nutno učinit závěr, že odmítavý přístup žalobců k prodeji jejich nemovitých věcí žalovaným by měl při posuzování otázek podstatných pro rozhodnutí hrát roli. Faktem však je, že ani žalobci a ani žalovaní nemohou být nuceni k prodeji svých nemovitostí, aby pro ně bylo soudní rozhodnutí příznivé. Žalovaní jsou toho názoru, že by se jednalo o zdánlivé právní jednání dle § 551 o. z. pro absenci vůle jednající osoby. Žalovaní stejně jako žalobci nemají žádnou vůli své nemovité věci zcizit, což je skutečnost, která nemůže mít vliv na rozhodnutí soudu. Soud je vázán toliko zákonem a nikoliv tím, který z účastníků je smírnému řešení více či méně nakloněn, jak se žalobci domnívají. Proto ani žalovaní v plném rozsahu nesumarizují soudu smírčí jednání z minulosti, ale neodpustí si zmínku o jednání žalobců, respektive jejich rodiny poté, co žalovaní smírné řešení odmítli. Dcera žalobců se svým manželem začali na žalované vyvíjet tlak mimo jiné tím způsobem, že uzamkli branku na hranici pozemku a znemožnili tak v letních měsících (srpen 2023) přístup žalovaných ke studni jakožto jedinému zdroji vody pro celé hospodářství a pan [jméno FO], zeť žalobců, je u přestupkové komise [adresa] obviněn z přestupku proti občanskému soužití. Dále měli žalovaní několik kontrol z [právnická osoba] pro Jihočeský kraj na podnět, že v rámci chovu hospodářských zvířat dochází k jejich [podezřelý výraz], což je závažné obvinění vzhledem k tomu, že [podezřelý výraz] zvířat je [podezřelý výraz] činem podle § 302 [podezřelý výraz] zákoníku. Při těchto kontrolách nebyla správním orgánem shledána žádná pochybení. Dále rodina žalobců podala podnět na příslušný silniční správní úřad. A kdo ví, kam své podněty ještě směřovala, ale adresovaný správní orgán se jimi nezabýval. Pokud žalobci poukazují na podle nich levnější variantu spočívající v odkoupení částí pozemků žalovaných a postavení zdi na hranici pozemků, tak s tímto nelze souhlasit, neboť krom toho, že žalobci by museli žalovaným uhradit kupní cenu za převod části pozemků, uhradit náklady na kupní smlouvu a advokátní úschovu, správní poplatek spojený s vkladem kupní smlouvy do katastru nemovitostí a zaměření částí pozemků oprávněným geodetem, tak co se týká plotu (zdi), tak bude nutný pevný základ a další související práce a materiál. Dále samozřejmě souvisí vybudování nového vstupu do dvora (vrat), což znamená demolici stávající obvodové zdi mezi nemovitostí žalobců a ukotvením vrat žalovaných, protože je tato část obvodové zdi i současně nosníkem pro stříšku nad vraty žalovaných, tak bude muset dojít i k demolici této konstrukce, tj. demolice a likvidace stavební sutě. Následně bude muset dojít ke zbudování nového nosníku pro novou (posunutou) bránu do dvora a položení nové střešní konstrukce nad nově posunutými vraty. Dále bude nutné začištění vzniklého otvoru pro vstup žalobců a případně zbudování nových vrat žalobců. Vzhledem k tomu, že aktuální vrata se otevírají do prostoru před nemovitost, bude třeba výroba nových vrat, neboť tato aktuální by zasahovala při otevření do nového vstupu žalobců. Dále je třeba podotknout, že v části dvora mají žalovaní zcela nové elektrické vedení do své nemovitosti a muselo by tak dojít k jeho přeložení. Žalovaní se totiž obávají, že k dnešnímu dni položené elektrické vedení nebude možno již použít, neboť elektrický kabel nebude dostatečně dlouhý přes nové místo přeložení. Dále vzhledem k faktu změny vzhledu stávající stavby u účelové komunikace se jedná o stavební zásah, který z hlediska stavebního zákona podléhá stavebnímu povolení a také povolení z hlediska obce jako zřizovatele pasportu komunikací. Proto bude dále nutné vynaložit náklady na projekt a stavební dozor. Žalovaní zasílají soudu cenové nabídky řemeslníků v souvislosti s výše uvedeným v částce 587 747 Kč bez DPH. Pokud jde o užívání dvora žalovaných, tak po celou dobu 44 let se žilo na obou stranách s vědomím, že žalobci mají povinnost si udělat své vlastní vstupy. Otec žalovaného č. [hodnota] žalobcům vycházel vstříc a dvůr jim na začátku odprodeje zpřístupnil, neboť chlév, který byl součástí nemovitosti [hodnota], byl v držení JZD [adresa]. [jméno FO] žalobců tak neměla možnost kde skladovat potřebné topivo a nářadí, a proto jim otec žalovaného č. [hodnota]) zapůjčil dřevník. V dalších částech vyjádření pak žalovaní opakují již svá předchozí tvrzení z vyjádření k žalobě. Závěrem pak dodávají, že žalovaní trvají na tom, aby soud žalobu zamítl a přiznal jim náhradu nákladů tohoto řízení v plné výši.

21. Přípisem ze dne 20. 4. 2024 zaslal soudu znalecký posudek soudní znalec [tituly před jménem] [jméno FO]. Znalecký posudek byl založen do přílohové obálky na čísle listu 298. V příloze přípisu ze dne 10. 5. 2024 zaslali žalovaní soudu znalecký posudek č. [RČ] vypracovaný soudním znalcem [tituly před jménem] [právnická osoba] ze dne 6. 5. 2024, který byl založen do spisu na čísle listu 310 – 324. Přípisem ze dne 21. 5. 2024 žalobci soudu sdělili, že obdrželi posudek [tituly před jménem] [právnická osoba], avšak v poskytnuté lhůtě 7 dnů nejsou schopni se k tomuto znaleckému posudku vyjádřit, a proto žádají, aby jim byla prodloužena lhůta k možnému vyjádření. S ohledem na blížící se termín nařízeného jednání předpokládají, že jejich žádost bude vyřízena při tomto jednání dne 23. 5. 2024. Přípisem ze dne 21. 5. 2024 žalobci zaslali soudu dodatek ke znaleckému posudku [tituly před jménem] [jméno FO] ze dne 20. 5. 2024. Tento dodatek byl založen do spisu na čísle listu 330 – 353.

22. Při jednání dne 23. 5. 2024 byly soudem provedeny jednak listinný důkaz sdělením [právnická osoba], dále znaleckým posudkem [tituly před jménem] [jméno FO] včetně dodatku k tomuto znaleckému posudku a rovněž znaleckým posudkem [tituly před jménem] [právnická osoba]. Soud rovněž provedl výslechy předvolaných znalců, a to [tituly před jménem] [jméno FO] a [tituly před jménem] [právnická osoba]. Poté bylo jednání odročeno za účelem přednesu závěrečných návrhů a rozhodnutí ve věci a současně byla žalobcům poskytnuta, resp. prodloužena lhůta k vyjádření ke znaleckému posudku do 14. 6. 2024.

23. Ve vyjádření ke znaleckému posudku ze dne 13. 6. 2024 žalobci uvedli, že mají i po výslechu znalce u ústního jednání za to, že znalec [tituly před jménem] [jméno FO] přesvědčivě nevysvětlil, jakým způsobem dospěl k částce, na niž ocenil hodnotu nemovitých věcí žalovaných, především pak mají za to, že znalec použil chybné hodnoty u porovnávaných srovnatelných nemovitých věcí. Znalec při ústním jednání tvrdil, že jím použité koeficienty mají představovat zohlednění nárůstu ceny nemovitých věcí v čase a že přitom vycházel z tzv. HB indexu. Z veřejně dostupných zdrojů ovšem žalobci zjistili, že hodnoty HB indexu neodpovídají koeficientům, které pro nárůst hodnoty nemovitých věcí v čase použil znalec. Zatímco znalec pracoval u prodeje z roku 2019 s koeficientem 1,9, žalobci zjistili, že nárůst znalcem zmiňovaného indexu ke dni zpracování posudku je pouze 1,51 a u nemovitosti prodané v roce 2021 znalec uvažoval s koeficientem 1,5, ačkoliv skutečný nárůst byl jen 1,14. Kromě toho u chaty č. [hodnota] je uvedena na straně 12 posudku zastavěná plocha 65 m, ale na straně 13 je ve výpočtu uvažováno s výměrou 70 m. Vzhledem k tomu, že ve znaleckém posudku je následně pracováno s přepočtem hodnoty nemovitosti na 1 m její zastavěné plochy, je zřejmé, že rozdíl v hodnotě zastavěné plochy může hrát podstatnou roli ve výsledcích provedených výpočtů. V poskytnuté lhůtě žalobci pochopitelně nemají dostatečný časový prostor, aby mohli nechat prověřit i další závěry uvedené v tomto znaleckém posudku, je však zjevné, že pokud obsahuje podobné zjevné početní chyby, pak nelze důvěřovat ani ostatním odborným závěrům znalce tam, kde laik nemá možnost jako v tomto případě odhalit chybu jen na základě veřejně dostupných dat. Znalecký posudek [tituly před jménem] [jméno FO] tak v zásadě nelze jako důkaz použít. Žalobci se tedy domnívají, že za dané situace nelze mít za prokázané, jak vysoké znehodnocení by pro nemovitost žalovaných představovalo zřízení služebnosti podle žalobního návrhu. Žalobci mají za to, že žalovaní by v tomto směru měli být soudem poučeni a vyzvání k tomu, aby své důkazní břemeno splnili. V příloze tohoto podání pak žalobci zasílají tabulku, v níž je patrná odchylka znaleckého posudku od reality, včetně dat z otevřených zdrojů, kde lze nesprávný postup znalce ověřit.

24. Žalovaní ve vyjádření ze dne 4. 7. 2024 uvedli, že po konzultaci s [tituly před jménem] [právnická osoba] žalovaní sdělují, že v dané věci bylo prokázáno, že žalobci si mohou své vlastní vstupy vybudovat ze svého vlastního pozemku, a to za zcela nižší náklady, než které se žalobci snaží prokázat znaleckým posudkem [tituly před jménem] [jméno FO] č. [č. účtu]/1101–03–2024. Znalec při svém výslechu uvedl, že měl jasné zadání, co se umístění a počtu vstupů do stavby žalobců týká, tím pádem je jím určená částka cca 500 000 Kč, nicméně z jeho výpovědi mimo jiné vyplynulo, že vybudování vstupu přes dílnu by bylo každopádně jednodušší a levnější už jenom z toho důvodu, že by se nemuselo sahat do základů. Dále uvedl, že pokud by měl porovnat náklady na odkopání okolního terénu kolem stavby žalobců oproti nákladům na zajištění odvodnění těch snížených vstupů, tak pokud bude uvažovat o variantě jednoduchého odvodnění do vsakovacího tělesa, tak by náklady na takové jednoduché odvodnění do vsakovacího tělesa byly samozřejmě daleko nižší než náklady na odkopání okolního terénu kolem stavby. Dále znalec uvedl, že pokud jde o odkopání, tak nezvažoval možnost levnějšího vsakování z toho důvodu, že se držel takového svého zadání, aby ten komfort toho nového vstupu z té zahrady žalobců byl na stejné úrovni jako ten stávající, tedy aby byl z té úrovně toho přilehlého terénu. Pokud by se držel jiného hlediska, tedy aby náklady byly co nejnižší, tak potom by zvažoval i variantu třeba zvýšení podlahy ve stáji, odvodnění sníženého vstupu pomocí vsakování a podobně. Dále uvedl, že nevidí žádný zásadní rozdíl z hlediska statiky stavby, jestliže ta stavba bude mít pouze jeden vstup, anebo jestli by měla dva vstupy, tedy třeba do dílny a do té stáje. Z výpovědi znalce vyplynulo, že některé jeho položky mohou být duplicitně uvedeny a mohou ovlivnit i jiné položky (cenou směrem dolů), některé jsou toliko z důvodu pohodlnosti žalobců (například chodník podél stavby, ale v současné variantě vstupu nemají žalobci chodník podél stavby či zpevněná plocha na zahradě), některé jsou zcela zbytečné a nemusí se dělat (například přemístění jímky). Dále z jeho výpovědi vyplynulo, že položky rozpočtu stanovil vždy podle RTS a že pokud jde o položku 42, tak nezjišťoval, jaká je možnost v blízkém okolí skládkování a za jakou cenu. Žalobci přikládají ceník z LUMOSU, s.r.o., adresa [adresa] a uvádí, že znalec dospěl k ceně 2 725 Kč x 20,44 tun v celkové výši 55 699 Kč, a to dle kódu odpadu 170504 nebo 170904, ale je mnohem nižší, neboť dle ceníku firmy [právnická osoba]. zabývající se likvidací daného odpadu, nacházející se 1,5 km od místa, je cena 20,44 tun x 250 Kč, tedy v celkové výši 5 110 Kč při ceně 250 Kč na jednu tunu, nebo ve výši 7 154 Kč při ceně 350 Kč na jednu tunu s tím, že rozdíl ceny uvedené ve znaleckém posudku od skutečné ceny je v částce o 48 545 Kč až dokonce 50 589 Kč bez DPH.

25. Soud vyžádal stanovisko soudního znalce [tituly před jménem] [právnická osoba] k námitkám žalobců, přičemž soudní znalec ve stanovisku z dne 11. 7. 2024 uvedl, že hodnotami HB indexu obecně znalec není vázán, jedná se o pomůcku, celková data se aplikují na konkrétní nemovitost, což logicky neplatí univerzálně. Každá nemovitost má svá specifika, mimo jiné i jiný poměr ceny pozemku a stavby. Svoji roli tedy může při aplikaci cenového vývoje hrát úsudek a zkušenost znalce. Tzv. HB index rozlišuje rodinné domy, pozemky a byty. Jak je uvedeno, vzorek je chatou, jejich ceny rostly podstatně rychleji, to se všeobecně ví, viz například COVID, popularita home office a podobně. Pro chaty se ale index neurčuje, neboť nelze vyloučit, že tato nemovitost vyrostla (z více důvodů) i o více než 90 %. Logické tedy například je, že pokud tvoří cena pozemku větší než obvyklou část ceny, pak cenová indexace teoreticky více sleduje vývoj ceny pozemků než domu, resp. je jejich kombinací. Podstatnou (výrazně převažující) složkou ceny je pozemek. Pozemky (jejich ceny) rostly rychleji než rodinné domy. HB index za druhý kvartál 2019 až první kvartál 2024 je 1,92, to znamená +92 %. U vzorku č. [hodnota] byl podán návrh na vklad 4. 7., je tedy prakticky jisté, že cena byla sjednána nejpozději ve druhém kvartálu 2019, proto přísluší nárůst od konce druhého kvartálu, popřípadě i teoreticky dříve. Dále v namítaném přepočtovém měřítku (zastavěná plocha) je zohledněno, že chata má částečný sklep a relativně cennější garáž. Pokud by se uvažovala jen zastavěná plocha dle katastru nemovitostí, jak zřejmě navrhuje žalobce, pak cena vyjde ještě vyšší. Jak je ve znaleckém posudku uvedeno, cena je stanovena orientačně, neboť jen orientačně se z ní vychází při odhadu ceny služebnosti, nejde o jedinou hodnotu a jediné měřítko. Jak je rovněž ve znaleckém posudku uvedeno, dílčím závěrem o ceně není přesná částka, ale rozpětí ceny v řádech stovek tisíců korun. Jde o smysl úvahy o ceně, kohezní a přesvědčivou argumentaci, na níž je vystavěn závěr o ceně, nikoliv o přesné matematické výpočty se zákonitě nepřesnými čísly, respektive jejich neexaktivním vlivem na cenu.

26. Při odročeném jednání dne 22. 7. 2024 soud provedl listinný důkaz stanoviskem soudního znalce, vyslechl závěrečné návrhy a ve věci rozhodl.

27. Z výpisů z katastru nemovitostí na č. l. 8 – 12 vyplývá, že ke dni 21. 9. 2021 byl výlučným vlastníkem nemovitých věcí zapsaných v katastru nemovitostí u [právnická osoba] pro Jihočeský kraj, Katastrální pracoviště [Jméno advokáta], na LV č. [hodnota] pro katastrální území a obec [adresa], žalovaný č. [hodnota]) [Jméno žalované A], dále že ke dni 2. 9. 2021 jsou ve společném jmění manželů vlastníky nemovitých věcí zapsaných v katastru nemovitostí u [právnická osoba] pro Jihočeský kraj, Katastrální pracoviště [Jméno advokáta], na LV č. [hodnota] pro katastrální území a obec [adresa], žalobce a) [Jméno žalobce B] a žalobkyně b) [Jméno žalobce A] a dále že ke dni 8. 8. 2022 již byli podílovými spoluvlastníky, a to každý s podílem jedné ideální poloviny, žalovaný č. [hodnota]) [Jméno žalované A] a žalovaná č. [hodnota]) [Jméno žalované B].

28. Z kupní smlouvy sp. zn. [spisová značka] uzavřené nečitelného dne na č. l. 13 – 15 včetně příloh soud zjistil, že na základě této smlouvy prodávající JZD Družba prodala žalobkyni B) [Jméno žalobce A] hospodářský objekt – stáje, která je pokračováním obytné části domu [hodnota] v [adresa] postavené na stavební parcele č. [hodnota] tamtéž s tím, že vlastníkem domu [hodnota] se stavební parcelou č. [hodnota] a zahradou v [adresa] jsou v bezpodílovém spoluvlastnictví manželů [Jméno žalobce A] a [Jméno žalobce B].

29. Z kupní smlouvy sp. zn. [spisová značka] ze dne 1. 4. 1977 na č. l. 15 – 17 včetně přílohy vyplývá, že na základě této smlouvy prodávající [právnická osoba] prodal kupující [Jméno žalobce A] obytnou část objektu [hodnota] a nově vznikající stavební parcelu č. [hodnota] o výměře 186 m2 a nově vznikající pozemkovou parcelu č. [hodnota] o výměře 384 m2, dále jednu ideální polovinu studny, ovocné stromoví podle LV č. [hodnota] pořízeného Střediskem geodézie v Č. Budějovicích ze dne 19. 11. 1975 a geometrického plánu, pořízeného týmž úřadem ze dne 22. 4. 1976, a to s veškerým základním příslušenstvím v hranicích, jak on sám tyto nemovitosti dosud užíval.

30. Z korespondence účastníků na č. l. 18 – 23 vyplývá, že dopisem ze dne 28. 6. 2021 se [tituly před jménem] [právnická osoba] a [tituly před jménem] [jméno FO], [tituly za jménem] obrátili na žalovaného č. [hodnota]) [adresa] s návrhem na úpravu užívacího práva pozemku žalovaných za účelem užívání nemovitých věcí ve vlastnictví žalobců a že dopisem ze dne 8. 7. 2021 oslovili [tituly před jménem] [právnická osoba] a [tituly před jménem] [jméno FO], [tituly za jménem] žalovaného č. [hodnota]) [adresa] se žádostí o vrácení jím odstraněných částí plotu ve vlastnictví žalobců a zdržení se dalších stavebních prací. Dopisem ze dne 11. 7. 2021 se právní zástupkyně žalobců obrátila na právního zástupce žalovaného č. [hodnota]) se sdělením, že žalobci po dobu 40 let v dobré víře užívali k přístupu do své stavby [hodnota] pozemek žalovaného č. [hodnota]) parc. č. [hodnota], a proto mají za to, že takto vydrželi právo odpovídající věcnému břemeni, resp. služebnosti užívání nezbytné části tohoto pozemku. Zároveň vyzývá žalovaného č. [hodnota]) ke zdržené se jednání směřujícího k vyklizení předmětné části jeho pozemku parc. č. [hodnota], a to do doby soudního rozhodnutí o vydržení práv odpovídajících příslušným služebnostem, popř. do doby uzavření dohody o úplatném zřízení příslušných služebností. Dopisem ze dne 17. 8. 2021 se právní zástupkyně žalobců obrátila na právního zástupce žalovaného č. [hodnota]) se sdělením, že pokud dotčené nemovité věci byly žalobcům prodány s veškerým příslušenstvím v hranicích, jak je sám prodávající doposud užíval, a jestliže žalobci po celou dobu od roku 1977 do dubna roku 2021 pokojně užívali, jsou přesvědčeni, že v dobré víře vydrželi právo odpovídající služebnostem, a to právo chůze a jízdy po příjezdové cestě, práva chůze a jízdy v části dvora v rozsahu pásu o šíři průchodu mezi budovami v délce od průchodu až po vnější část hlavních vstupních dveří, tj. po celé délce stěny jejich domu, včetně práva chůze průchodem a práva chůze okolo studny s tím, že po celou dobu je průchodem veden přívod vody do nemovitosti [hodnota], přičemž od roku 2005 je v poli pod zahradou ve vlastnictví žalovaného č. [hodnota]) umístěna kanalizační trubka. Právní zástupce žalobců dále sděluje, že žalobci jsou nadále připraveni část pozemku žalovaného č. [hodnota]) odkoupit, anebo s ním jednat o možnosti úplatného zřízení patřičných služebností, včetně zajištění příslušné dokumentace apod. A úhrady veškerých výdajů souvisejících se zřízením a zápisem služebností do příslušného katastru nemovitostí s tím, že v opačném případě jsou žalobci připraveni se domáhat svých práv soudní cestou. Dopisem ze dne 8. 10. 2021 se právní zástupkyně žalobců obrátila na právního zástupce žalovaného č. [hodnota]) se sdělením, že žalobci mají nadále za to, že vydrželi práva odpovídající věcnému břemeni, přičemž navrhují mimosoudní dohodu o úplatném zřízení věcných břemen s tím, že v opačném případě jsou v případě zamezení vstupu připraveni věc neprodleně řešit soudně. Zároveň žádá o zpřístupnění studny.

31. Z map na č. l. 24 – 26 je patrné vzájemné situování nemovitých věcí žalobců a žalovaných.

32. Z fotografií na č. l. 27 – 30 a rovněž na č. l. 33 – 38 je zřejmé umístění vstupních otvorů v západní obvodové stěně stavby [hodnota] jakož i průchod mezi stavbami žalobců a žalovaných směrem na zahradu, kde se nachází společná studna.

33. Z korespondence účastníků na č. l. 55 – 57 vyplývá, že dopisem ze dne 4. 1. 2023 právní zástupce žalovaných navrhuje právnímu zástupci žalobců odkup nemovitých věcí žalobců žalovanými. Dopisem ze dne 16. 1. 2023 právní zástupce žalobců sděluje, že klienti své nemovitosti prodat nehodlají, a navrhuje právnímu zástupci žalovaných odkup části pozemku parc. č. [hodnota] po celé délce budovy [hodnota] včetně průchodu, dále odkup ideální jedné poloviny studny a části pozemku parc. č. [hodnota] s tím, že po celé délce následně na své náklady vybudují minimálně 2 metry vysokou nepropustnou zeď a samostatná vrata do dvora. Dopisem ze dne 23. 1. 2023 právní zástupce žalovaných sděluje právnímu zástupci žalobců, že návrh žalobců ze dne 16. 1. 2023 není pro žalované akceptovatelný. Nesouhlasné stanovisko žalovaných odůvodňuje tím, že studna je v této lokalitě jediným zdrojem vody, a proto žalovaní nemají v plánu její polovinu prodat. Žalovaní nemají zájem prodat ani průchod směrem na svou zahradu, jejíž část také nehodlají prodat. Právní zástupce žalovaných navrhuje žalobcům odprodání 137 cm podél zdi stavby žalobců v délce maximálně 15 metrů za předpokladu zazdění okna do dvora a zbudování 2 metry vysoké zdi na takto odkoupeném pozemku, a to za cenu 2 500 Kč/m2, to vše s tím, že žalovaní by upravili nosnou obvodovou zeď a vytvořili vstupní otvor, kudy by žalobci mohli samostatně vcházet na odprodaný pozemek podél zdi stavby.

34. Z usnesení Okresního soudu v [adresa] ze dne 25. 5. 2022, č. j. [spisová značka], na č. l. 58 – 60 bylo zjištěno, že na návrh žalobců bylo nařízeno předběžné opatření, kterým byla žalovanému [adresa] jako odpůrci uložena povinnost umožnit žalobcům a) [Jméno žalobce A], b) [Jméno žalobce B] jako navrhovatelům přístup do budovy [hodnota] přes pozemek parc. č. [hodnota] a dále povinnost odpůrci zdržet se provádění stavebních a terénních úprav, včetně zahradnických a pěstebních prací na části pozemku parc. č. [hodnota] s tím, že navrhovatelům bylo uloženo, aby do 3 měsíců ode dne doručení tohoto usnesení podali k soudu proti odpůrci návrh na zahájení řízení ve věci samé. Z usnesení Krajského soudu v [adresa] ze dne 11. 7. 2022, č. j. [spisová značka], na č. l. 61 – 63 bylo zjištěno, že návrh, aby byla odpůrci uložena povinnost zdržet se provádění stavebních a terénních úprav včetně zahradnických a pěstebních prací na předmětné části pozemku, byl zamítnut, ve zbývajícím rozsahu bylo usnesení soudu prvního stupně potvrzena.

35. Z náčrtku předloženého žalovanými a fotografie předložené žalobci, založených v přílohové obálce na č. l. 64, vyplývá jednak vnitřní dispozice stavby [hodnota] a jednak situování dveřních otvorů a průchodu mezi stavbami směrem na zahradu ke studni.

36. Z protokolu o místním šetření na č. l. 69 – 69a) a přílohy v podobě fotografií na č. l. 70 – 116 vyplývá vnitřní dispozice stavby [hodnota] a rovněž situování okenních otvorů ve východní obvodové zdi této stavby jakož i umístění vodovodního potrubí a umístění a přístup ke studni ze zahrad účastníků.

37. Ze znaleckého posudku soudního znalce [tituly před jménem] [jméno FO] [adresa] – 016/2023 ze dne 21. 9. 2023 na č. l. 150 – 177 vyplývá, že všechny tři vstupy do stavby [hodnota] ve vlastnictví žalobců z pozemku parc. č. st. [hodnota] ve vlastnictví žalovaných lze nahradit zřízením nových vstupů z pozemku ve vlastnictví žalobců s tím, že hlavní vstup do stavby je možno vybudovat z pozemku parc. č. [hodnota] do prostor chodby a vstup do stáje (chléva) kdekoliv stěnou sousedící s pozemkem parc. č. [hodnota] dle rozhodnutí žalobců a projektanta. Dále bylo ze znaleckého posudku zjištěno, že u vstupu na půdu znalec odmítá jakékoliv budování venkovního vstupu schodištěm ve štítu stavby s tím, že jediná varianta přicházející v úvahu spočívá ve vybudování vnitřního schodiště z prostor stáje (chléva) přímo do půdního prostoru, přičemž technické řešení a druh schodiště závisí na rozhodnutí žalobců a projektanta, nicméně do doby vybudování tohoto schodiště je půda přístupná přistavením přenosného žebříku k otvoru ve štítu. Znalec uvedl, že nemůže stanovit obvyklé náklady a že navrženou cenu obvyklou ve výši 231 892 Kč bez DPH je nutné považovat za orientační, neboť znalec nezná projektové řešení včetně kvality použitých materiálů a komponentů. Znalec poukázal na to, že i kdyby byl projekt vypracován a ve stejné podobě zadán deseti zájemcům o realizaci k vypracování cenové nabídky, dostane 10 různých cen, mnohdy výrazně se lišících. Závěrem znalec uvedl, že uvažované stavební úpravy patří mezi běžně prováděné rekonstrukční práce a že nezná žádná rizika související se stářím a materiálem, ze kterého je vybudována. Znalec upozornil, že uvažované stavební úpravy podléhají vydání stavebního povolení, a proto i vypracování projektové dokumentace autorizovanou osobou. Ze stavebního povolení pak vyplynou další podmínky pro provádění stavby, veškerá rizika omezující.

38. Z vyjádření soudního znalce [tituly před jménem] [jméno FO] č. [hodnota] – 30 – 2023 ze dne 23. 11. 2023 na č. l. 205 – 216 vyplývá, že podle jeho cenové kalkulace lze důvodně předpokládat náklady na provedení stavebních úprav ve výši minimálně ve výši 600 000 Kč včetně DPH s tím, že s ohledem na vnitřní dispozici domu žalobců není možné na jeho zahradní straně vybudovat stejný počet 3 ks dveřních otvorů, které jsou na dvorní straně (do chodby, na půdu a do stáje), ale pouze 2 dveřní otvory (do chodby a do stáje), přičemž dveře ke schodům na půdu by se musely provést v prostoru stáje, k čemž dospěl i [tituly před jménem] [jméno FO], avšak takové řešení je z uživatelského hlediska horší než stávající řešení, přičemž schody a nezbytný přístupový koridor k nim by kromě toho zmenšily užitnou plochu stáje.

39. Ze dvou podání žalovaných vůči exekučnímu soudu na č. l. 187 – 188 vyplývá, že jedním jako povinní informují o závěrech znaleckého posudku [tituly před jménem] [jméno FO] a o chování žalobců jako oprávněných na pozemku žalovaných v době jejich nepřítomnosti a druhým navrhují přerušení exekučního řízení z důvodu podání návrhu na zrušení předběžného opatření.

40. Z odborného vyjádření [tituly před jménem] [adresa] na č. l. 223 – 224 vyplývá, že lze předpokládat využití zcela obvyklého řešení provedení případných dodatečných otvorů ve stávající obvodové stěně, že nebyly nalezeny žádné překážky, které by bránily provedení nových vstupních dveří ze strany objektu navazující na pozemek parc. č. [hodnota] a že lze předpokládat, že náklady na realizaci nových dveřních otvorů v obvodovém zdivu nebudou neúměrně vysoké k technickému stavu stávajícího objektu.

41. Ze stanoviska [tituly před jménem] [právnická osoba] ze dne 8. 12. 2023 na č. l. 225 – 226 vyplývá, že kromě řešení navrženého znalcem [tituly před jménem] [jméno FO] se nabízí další alternativy v podobě vybudování vstupu do objektu přes místnost špýcharu, ze kterého by bylo možné vybudovat komfortnější předsíň než ze stávající úzké chodby, přičemž ze zbývající plochy špýcharu by bylo možné využít pro vytvoření spíže a schodiště na půdu. Další alternativou je pak možnost vybudování vstupu do objektu z jižního štítu, a to do místnosti současné ložnice, která jinak nesplňuje parametry obytné místnosti. Vstup na půdu by kromě již naznačené možnosti mohl být zajištěn kdekoliv v prostoru stájí, jak potvrzuje i [tituly před jménem] [jméno FO]. Na půdu a stejně tak do přízemí by také bylo možné se dostat z jakékoliv přístavby k východní straně objektu. Znalec neočekává nijak neobvykle vysoké náklady na potřebné související stavební úpravy ve srovnání s podobnou úpravou podobného objektu. Znalec má za to, že obavy [tituly před jménem] [jméno FO] ohledně zatížení základů jsou lichá, neboť ubouráním parapetu pod oknem by naopak došlo k odlehčení základům, navíc v místě, kde je sklep, je zřejmé, že základy jsou dostatečně hluboko založené. Znalec se domnívá, že náklady na vybudování nového hlavního vstupu ze zahrady budou nižší, než předpokládal [tituly před jménem] [jméno FO]. Snížení terénu podél stavby je úpravou, kterou se zlepšuje stav domu nad rámec stavebních úprav nezbytně nutných. Pro vybudování vstupu by postačovalo snížení terénu jen v místě vstupu, zapřené z obou stran nízkou opěrnou zídkou. Úroveň terénu u jižního štítu je však výrazně nižší. Pokud by se vstup na půdu realizoval jinak než ze zahrady, tzn. z interiéru – chodby, pak by úprava byla technicky velmi jednoduchá a výrazně by se zlevnila. Náklady odhadované [tituly před jménem] [jméno FO] považuje [tituly před jménem] [jméno FO] za spíše horní hranici. Náklady odhadované [tituly před jménem] [jméno FO] v sobě obsahují více než nezbytné výdaje, zlepšující stav a komfort objektu a předjímající náklady, které nemusí nastat.

42. Ze stanoviska [tituly před jménem] [jméno FO] ze dne 1. 12. 2023 na č. l. 229 vyplývá, že náklady na vybourání tří původních vstupů a likvidaci dřevěných dveří a futer, které jsou dávno za svou životností, včetně zazdění takto vzniklých otvorů a omítnutí odhaduje i s prací na částku 20 000 Kč. Vybudování nového vstupu ze zahrady ve vlastnictví žalobců považuje znalec za běžnou jednoduchou stavební práci, nikterak složitou i z důvodu, že nad oknem chodby je již nyní nosný překlad. Náklady na vybudování nového vstupu včetně materiálu a práce odhaduje na celkovou částku 30 000 Kč. Náklady na vybudování nového schodiště na půdu např. z buku odhaduje na částku cca 110 000 Kč. Náklady na vybudování nového otvoru pro schodiště odhaduje na částku 15 000 Kč. Jmenovaný upozorňuje, že po provedení stavebních úprav by významně narostla hodnota nemovitosti a významně by se změnil i komfort užívání nemovitosti.

43. Ze sdělení [právnická osoba] ze dne 20. 12. 2023 na č. l. 240 vyplývá, že na předmětné stavební úpravy se vztahují příslušná ustanovení stavebního zákona, konkrétně §§ 104 až 115 (ohlášení stavby, resp. stavební povolení), přičemž k povolení stavby jsou nutné 3 ks paré projektové dokumentace, jejíž součástí je PBŘ, statické posouzení a geologický průzkum stavby zpracované a autorizované oprávněnou osobou, dále souhrnné stanovisko Magistrátu města [Jméno advokáta], Odboru ochrany životního prostředí a vyjádření správců sítí o poloze sítí technické infrastruktury. Projektová dokumentace musí zároveň řešit pasport stavby. Správcem pasportu komunikací je obec [adresa] a příslušným silničním správním úřadem je [právnická osoba] [adresa], nicméně z veřejně přístupného pasportu komunikací je patrné, že na pozemku parc. č. [hodnota] v kat. území [adresa] se nachází účelová komunikace. Vzhledem ke stáří objektu, kdy není zřejmé, jaké základy má objekt, ani není zřejmý druh nosné konstrukce stavby, je bez podrobného statického posouzení velmi obtížné určit, zda a za jakých podmínek by bylo možné zřídit další vstup do budovy, aby nedošlo k narušení statiky objektu.

44. Ze znaleckého posudku [tituly před jménem] [jméno FO] č. [č. účtu]/1101-03-2024 ze dne 20. 3. 2024 v přílohové obálce na č. l. 298 soud zjistil, že z technického hlediska lze stávající vstupy do objektu žalobců situované ze západní strany zrušit a že lze z východní strany zřídit nové vstupy s tím, že za optimální považuje znalec zřízení hlavního vstupu v místě okna do stávající chodby a zřízení nového vstupu do stáje přibližně v místě stávajícího okna. Třetí vstup (na půdu) by bylo možné řešit vnitřním schodištěm situovaným ve stáji. Aby bylo možné dostatečně přesně odhadnout nutný rozsah prací, je nutné vzhledem k charakteru objektu, nedostatečné hloubce založení, problematickým základovým poměrům a nízké kvalitě materiálu základových pasů zpracovat hodnocení konstrukcí a návrh odborníkem v oboru statika. Znalec uvažoval se dvěma variantami prohloubení základového pasu stěny s novými vstupy, a to ve variantě 1 o 0,20 m a ve variantě 2 do hloubky 0,89 m, tj. do nezámrzné hloubky. Náklady na provedení úprav pro přemístění vstupů ve variantě 1 znalec předpokládá na základě zpracovaného položkového rozpočtu ve výši 454 843 Kč včetně 21 % DPH. Náklady ve variantě 2 předpokládá na základě zpracovaného znaleckého rozpočtu ve výši 532 914 Kč včetně 21 % DPH. Náklady na průzkumné a projektové práce odhaduje ve výši 80 000 Kč včetně 21 % DPH pro obě varianty. Znalec upozorňuje, že v posudku předpokládaný rozsah prací a jejich cena vychází z dostupných podkladů, a to bez podrobného hodnocení stávajících konstrukcí s tím, že při stavebně technickém průzkumu a hodnocení konstrukcí mohou být zjištěny skutečnosti, které by realizaci významně zkomplikovaly a prodloužily, anebo dokonce vyloučily. Ke znaleckému posudku [tituly před jménem] [jméno FO] znalec uvedl, že v otázce možností realizace a umístění nových vstupů se v zásadě shodují, avšak na rozdíl od [tituly před jménem] [jméno FO] nepokládá provedení nových otvorů ve starých konstrukcích za jednoduché, což potvrdila i zpráva o inženýrskogeologickém a hydrogeologickém posudku, kterou však [tituly před jménem] [jméno FO] k dispozici neměl. V ceně stavebních úprav dospěl k vyšší ceně než [tituly před jménem] [jméno FO], přičemž tento rozdíl vyplývá zejména z toho, že uvažoval s některými pracemi, které v rozpočtu posudku [tituly před jménem] [jméno FO] nejsou, a to např. podchycení základů a úpravy terénu. Na str. 9 znalec mimo jiné uvádí, že na obvodových stěnách objektu nejsou viditelné žádné významné trhliny, ani v exteriéru a ani v interiéru. Významné poruchy nejsou patrné ani na vnitřních nosných stěnách a stropech. Na zahradní straně chodby je v obvodové stěně menší okno a že obvodová stěna zde má tloušťku pouze 30 cm, jinak v celém domě je to 60 cm, tzn. že nad oknem je pravděpodobně překlad na celou šířku chodby a zároveň pravděpodobně na plnou tloušťku obvodové stěny (60 cm). Měřením výšek parapetů oken nad podlahou a nad terénem znalec zjistil, že terén na zahradní straně je nad úrovní podlah v interiéru, a to u okna do stáje je terén o cca 28 cm nad podlahou v ose okna, u okna do dílny je terén cca 23 cm nad podlahou v ose okna a u okna do chodby je terén cca 14 cm nad podlahou v ose okna. Na str. 11 znalec uvádí, že v místě pod oknem chodby na zahradní straně byla provedena sonda, kterou bylo zjištěno, že hloubka založení staré stavby na základové spáře tvořené jíly byla ověřena 0,6 metru pod terénem s tím, že očištěný základový pás byl tvořen většími kameny vytlačenými drobnějším kamenivem nasucho, bez maltového nebo betonového pojiva. Původní hloubka založení staré stavby je nedostatečná i jako nezámrzná a zcela nedostatečná pro objemově nestálou základovou půdu s hrozícím vysycháním a smršťováním s tím, že vhodná hloubka založení nových stavebních prvků a při podchycování staré stavby by byla minimálně 1,2 metru pod terénem. Podle znalce lze při podchycování starých základů očekávat problémy s nesoudržnou výplní starých základových pasů. V případě nových zásahů do obvodového zdiva staré stavby doporučuje novou hloubku založení okolo 0,8 metru pod terénem, i když je v této lokalitě nedostatečná a bude přibližně odpovídat pohybům staré původní stavby. Na str. 15 znalec uvádí, že ohledně optimálního umístění nových vstupů se ztotožňuje s posudkem znalce [tituly před jménem] [jméno FO] s tím, že umístění hlavního vstupu do objektu má jediné jednoduché řešení, a to vybourání otvoru pro nové dveře v protilehlé stěně chodby s oknem 75/90 cm a že stejně jednoduché řešení má také vstup do stáje s tím, že protilehlá stěna je dost široká na několik variantních řešení nového vstupu, přičemž při obou těchto zásazích je nutno počítat s pečlivým podepřením a zajištěním konstrukce stávajících stropů. U nového vstupu na půdu považuje znalec jediné možné řešení vybudování schodiště z prostor stájí, což má mnoho variant řešení, které znalec není schopen bez projektového řešení seriózně posuzovat. Toto umístění nových vstupů do domu je optimální jak z hlediska využití objektu, protože nemění jeho stávající dispoziční členění, tak i z hlediska rozsahu bouracích a stavebních prací, když pro nový hlavní vchod se využije překlad nad stávajícím okenním otvorem. Znalec se však neztotožňuje s [tituly před jménem] [jméno FO] v tom, že stavební úpravy pro změnu všech 3 nových vstupů nevybočují z rámce běžných stavebních úprav a jsou technicky i technologicky bez větších problémů realizovatelné. Podle znalce [tituly před jménem] [jméno FO] nezohlednil úroveň stávajícího terénu na zahradě domu ve vztahu k úrovni podlahy v interiéru domu a nezohlednil ani kvalitu podloží, způsob založení stávajícího objektu a kvalitu provedení jeho základových konstrukcí a kvalitu zdiva obvodových stěn. Znalec na str. 17 konstatuje, že nejjednodušší by bylo provést snížení terénu u nových vstupů lokálně, a to ve formě zářezu před každými dveřmi, avšak tyto zářezy by vzhledem ke spádovým poměrům terénu na zahradní straně domu nebylo možné přirozeně odvodnit a zajistit jejich odvodnění odkanalizováním by bylo zbytečně komplikované a z provozního hlediska problematické, a to např. kvůli zamrzání, a proto jako vhodné řešení doporučuje úpravu terénu podél stěny domu v úseku od oplocení na severní straně domu k novým vstupním dveřím do chodby tak, aby se terén u nových vstupů snížil na příslušnou úroveň a zůstal zachován převládající sklon terénu na zahradě, tj. od severu k jihu.

45. Ze znaleckého posudku [tituly před jménem] [právnická osoba] č. [RČ] ze dne 6. 5. 2024 na č. l. 310 – 324 vyplývá, že věcné břemeno lze obecně zřídit jednak za jednorázovou úplatu, anebo za pravidelnou platbu. Výše pravidelné platby se obtížněji stanovuje a je doporučitelná pouze v případech, kdy existuje předpoklad změny stavu, tzn. že by nebylo nutné povinného zatěžovat břemenem trvale, a proto by pro posuzování konkrétní situace věcného břemene měla být řešena jednorázová úplata s tím, že pro určení případné ztráty hodnoty věci je potřeba zjistit její hodnotu, což v daném případě nejlépe odpovídá porovnávací metodě. Porovnávací metodou dospěl znalec k závěru o reálné ceně mezi 3,8 až 4,0 mil. Kč. Alternativou pro případného oprávněného je náhradní řešení, avšak kalkulovat cenu alternativy, tedy stavebních nákladů a případného znehodnocení věci (nebo zhodnocení) je obtížné. Podle názoru znalce lze nový vstup realizovat v místě stávajícího okna a poté za cenu mírné úpravy dispozice se lze vzdát i samostatného vstupu do bývalých chlévů, které zjevně svůj účel již neplní. Z tohoto pohledu by šlo tedy především o stavební úpravy stavebního otvoru, odvodnění návaznosti na podlahy a nové dveře, popř. I úpravy dispozice, což podle znalce v souhrnu lze odhadnout v nákladu kolem 200 000 Kč až 300 000 Kč, což je v souladu se závěry [tituly před jménem] [jméno FO]. S těmito stavebními úpravami jsou spojeny sekundární zhodnocení stavby, tj. zlepšení základových poměrů, rizika vlhkosti a za určitou výhodu lze považovat i dispoziční změny s možností východu na zahradu. Vynaložení těchto nákladů by znamenalo zvýšení kvality objektu, a proto není důvod, aby byly započítány do ceny, kterou by byl potenciální oprávněný ochotný zaplatit za zřízení břemene/služebnosti. Oba znalci ve svých posudcích odhadují, v závislosti na rozsahu úprav, náklady přibližně mezi 200 až 500 tisíci Kč bez DPH. Znalec se domnívá, že řešení je víc než ta představená a že u některých nelze náklady považovat za nezbytné, resp. jde o náklady, kterými se nemovitost zhodnotí. Reálně tak podle znalce lze náklady odhadovat na 200 až 300 000 Kč, příp. [jméno FO] by bylo vyžadováno zachycovat některé vlastnosti (jako např. 3 vchody), pak i více a lze připustit nárůst i na dvojnásobek v závislosti na požadavcích na řešení a zjištění v rámci předprojekční přípravy, jakož i při provádění díla samotného. Skutečností je, že obvyklé náklady nelze přesně kalkulovat, když od kalkulovaných cen se soutěžní ceny odchylují a v rámci soutěží se mezi sebou liší i o desítky procent, tím spíše u stavebních úprav s nepředvídatelnými riziky staré stavby. Podle znalce jsou náklady na nezbytné stavební úpravy objektu a ocenění hodnoty služebnosti spojité nádoby, neboť ochota uzavřít dohodu o zřízení služebnosti se logicky odvozuje od úrovně nákladů, které by jinak musely být vynaloženy na jiné, ale rovnocenné řešení. U věcných břemen se dále zkoumají dopady ztráty hodnoty zatíženého (služebného pozemku), neboť ochrana vlastnického práva požívá ústavní ochrany a je tedy podstatným aspektem pro určování ceny náhrady za zřízení zatížení na pozemku. Lze konstatovat, že část pozemku parc. č. st. [hodnota], která by byla vyčleněna pro služebnost nezbytné cesty, ztratí užitečnost pro jeho vlastníka, který bude zatížen daňově a není jasné, zda a jakou měrou se bude podílet oprávněný na údržbě a zachování věci, přičemž ztráta soukromí bude mít nepochybně přesah do větší plochy, než je plocha nezbytné cesty. Tento zásah lze omezit výstavbou ohradní zdi. Soukromí je však omezeno již dnes, kdy cesta přes dvůr není zřízena, a to přes okenní a dveřní otvory ve stěně domu [hodnota], která je orientována do dvora. V prodejnosti pozemku žalovaných se rozdíl v situaci bez zřízení nezbytné cesty oproti s nezbytnou cestou projeví podstatným, tedy nikoliv nepatrným způsobem. Znalec se domnívá, že cenový rozdíl bude vyjádřen v řádu větším než jednotky procent, tzn. např. kolem 10 %, což odpovídá při aktuální ceně nemovitostí dopadu do hodnoty kolem 300 až 400 000 Kč, s přihlédnutím k potenciálu pozemku patrně i více. Protože se neprodávají stejné nebo porovnatelné věci, u nichž by bylo možné porovnat změnu prodejnosti v důsledku zřízení nezbytné cesty, nelze vědecky cenový rozdíl prokázat a vypočítat. [adresa] na ocenění by podle znalce mohla zajistit náhradní úvaha, a to projekce řešení, kterým je zmenšení pozemku, tj. vzdání se pozemku, resp. jeho hodnoty na dlouhou časovou perspektivu, což je prakticky shodné s prodejem, přičemž hranice pozemku by byla racionální, tj. např. zajistila 2 samostatné vjezdy, přiměřenou šíři pozemku k domu [hodnota] (šířka cca 3 metry) a racionální – pravoúhlý tvar, což vede k výměře 100 m2, nutnosti zřídit druhý vjezd a oddělující bariéru, např. oplocení. Nevýhodou zůstává stávající umístění domu [hodnota], který v této hypotetické variantě neodpovídá odstupovým vzdálenostem, a tak se fakticky vzájemně ruší soukromí na pozemku vyčleněném pro přístup a z něj vůči rodinnému domu. Se započítáním nákladů dělení by takto určená cena dosahovala zhruba 300 až 400 000 tisíc Kč. Z pohledu zájemce o zřízení věcného břemene je ekonomicky racionální přijmout nejvýše částku, která je limitována jeho potencionálními náklady na alternativní řešení. Z pohledu zájemce o zřízení věcného břemene v pozici potenciálního budoucího povinného je ekonomicky racionální přijmout nejméně částku, která kompenzuje negativní dopady do hodnoty jeho nemovitých věcí, popř. I do kvality užívání a hodnoty jiné újmy. Několika pohledy se dospělo k tomu, že pro případného povinného jde o částku pravděpodobně v horizontu 300 až 400 000 Kč, potenciálně i mírně více (měl by započítat riziko), pro případného oprávněného jde o částku minimálně 200 000 Kč s tím, že některé předběžné rozpočty ukazují až na částku kolem 600 tisíc Kč. Definičně pro nalezení bodu rovnováhy platí, že nabídka i poptávka je ochotná a informovaná, tedy mj. že zná ceny alternativ. Z toho pak vyplývá, že adekvátní náhrada za zřízení práva nezbytné cesty navrženým způsobem, tj. přes uzavřený dvůr domu [hodnota], se bude pohybovat nejpravděpodobněji v pásmu mezi 300 až 500 tisíc Kč, střední hodnota 400 000 Kč. Znalec se závěry předloženého znaleckého posudku a odborného vyjádření souhlasí v tom smyslu, že náhradní řešení vstupu existuje, je relativně stavebně technicky jednoduché a pokud jde o náklady, lze náhradní vstup realizovat již od částky kolem 200 tisíc Kč, popř. Více, a to v závislosti na požadovaných parametrech, když některé navržené nepředstavují nezbytné náklady, ale náklady, které společně s řešením vstupu řeší i některé stávající nedostatky domu [hodnota]. Navrhovaná kompenzace za zřízení nezbytné cesty odpovídá přibližně 10% z ceny věci zatížení služebností, což lze rovněž považovat za poměr přiměřený okolnostem. Podle znalce výše náhrady za právo služebnosti nezbytné cesty zatěžující služebný pozemek KN parc. č. st. [hodnota] v katastrálním území [adresa] v rozsahu podle zadání v daném místě a čase činí 300 000 Kč až 400 000 Kč s tím, že střední hodnota činí 350 000 Kč.

46. Z dodatku znaleckého posudku [tituly před jménem] [jméno FO] č. [č. účtu] ze dne 20. 5. 2024 na č. l. 330 – 335 a na č. l. 336 – 346 vyplývá, že statický posudek konzultanta [tituly před jménem] [jméno FO] hodnotí zřízení nových vstupů na východní straně stavby žalobců vzhledem k nutnosti prohloubení základů jako velmi pracné, komplikované a s rizikem porušení nadzákladového zdiva. Provedení nových vstupů ve východní obvodové stěně proto znalec nedoporučuje. Z připojeného posudku statika [tituly před jménem] [jméno FO] vyplývá, že varianta A, tedy prohloubení základů o 0,2 metru, je téměř nereálný, a to z důvodu rizik, extrémní pracnosti i z důvodu bezpečnosti a ochrany zdraví při práci. Reálněji statik vidí takový postup, kdy by z provedeného výkopu bylo postupně nahrazováno základové zdivo v celé výšce a šířce, přičemž k nutnosti náhrady obvodového nadzákladového zdiva se nelze vyjádřit bez znalosti materiálových charakteristik. Výjimkou je pouze prohloubení základu v půdorysu nově probouraných dveřních otvorů (v délce pouze 1,2 m), kde by bylo možné náhradu zdiva (a prohloubení základu) provádět na celou výšku základového zdiva, ale ani tento postup není bez rizika následného porušení zdiva a nelze ho doporučit. K variantě B, tedy prohloubení základové spáry o 0,89 metru, statik uvedl, že má všechny nevýhody varianty A, navíc díky hlubšímu výkopu předpokládá větší objem výkopů, ale i jejich pažení. Hloubkou výkopu se blíží k hladině spodní vody, což zvyšuje riziko průsaku vody do výkopu. Základová spára prohloubeného základu se blíží k méně únosné zemině (slabě písčitý jíl tuhé až měkké konzistence) a v blízkosti hladiny spodní vody, což je další komplikace. Závěrem tedy podle statika platí pro variantu B v celém rozsahu, ale ve větší míře, popis varianty A, což znamená, že pracovní postup by byl obdobný jako v případě varianty A, ale za cenu většího objemu prací (výkopů, bourání, dozdívek a pažení, a to za cenu rizika naražení na spodní vodu). Z posudku statika na str. 3 (č. l. 349) vyplývá, že statik zjistil na budově [hodnota] porušení nadzákladového obvodového zdiva několika převážně svislými trhlinami, o čemž se žádný z podkladů nezmínil, přičemž toto může postup dále komplikovat, neboť lze očekávat, že by v průběhu prací došlo v důsledku redistribuce zatížení k dalším deformacím (sedání) a k rozvoji stávajících nebo vzniku nových trhlin ve zdivu.

47. Ze stanoviska č. [hodnota] soudního znalce [tituly před jménem] [právnická osoba] ze dne 11. 7. 2024 na č. l. 386 vyplývá, že znalec není HB indexem vázán, jedná se o pouhou pomůcku s tím, že celková data se aplikují na konkrétní nemovitost, ale to neplatí univerzálně, neboť každá nemovitost má svá specifika, a to mj. i jiný poměr ceny pozemku a stavby, a proto svoji roli může hrát při aplikaci cenového vývoje úsudek a zkušenost znalce. Tzv. HB index rozlišuje rodinné domy, pozemky a byty. Předmětná stavba je chatou, jejichž ceny rostly podstatně rychleji, což se všeobecně ví, avšak pro chaty se index neurčuje. Podle znalce nelze vyloučit, že tato nemovitost vyrostla (z více důvodů) i o více než 90 % a je logické, že pokud tvoří cena pozemku větší než obvyklou část ceny, pak cenová indexace teoreticky více sleduje vývoj ceny pozemků než domů, resp. je jejich kombinací. Podstatnou a výrazně převažující složkou ceny je cena pozemku, přičemž ceny pozemků rostly rychleji než ceny rodinných domů. HB index 2Q 2019/1Q 2024 je 1,92, tzn. +92 %. Jde-li o vzorek č. [hodnota], tak návrh na vklad byl podán 4.7., je tedy prakticky jisté, že cena byla sjednána nejpozději ve druhém kvartále roku 2019, a proto přísluší nárůst od konce 2Q2019, popř. teoreticky i dříve. V namítaném přepočtovém měřítku (zastavěná plocha) je zohledněno, že chata má částečný sklep a relativně cennější garáž, takže pokud by se uvažovala zastavěná plocha jen podle KN, jak zřejmě navrhují žalobci, pak cena vyjde ještě vyšší. Ve znaleckém posudku je však uvedeno, že cena je stanovena orientačně, neboť jen orientačně se z ní vychází při odhadu ceny služebnosti, když nejde o jedinou hodnotu a jediné měřítko. Ve znaleckém posudku je uvedeno, že dílčím závěrem o ceně není přesná částka, ale rozpětí ceny v řádech stovek tisíc korun, neboť jde o smysl úvahy o ceně, kohezní a přesvědčivou argumentaci, na níž je vystavěn závěr o ceně, nikoliv o přesné matematické výpočty se zákonitě nepřesnými čísly, resp. jejich neexaktním vlivem na cenu.

48. Z výpovědi soudního znalce [tituly před jménem] [jméno FO] bylo zjištěno, že v plném rozsahu odkazuje na obsah jím písemně vypracovaného znaleckého posudku a jeho závěry. Souhlasí s tím, že se při pořizování schématu dopustil určitých nepřesností, ale jedná se o drobné vady, které nic nemění na závěrech znaleckého posudku. Neobdržel žádnou projektovou dokumentaci, od žalovaných dostal pouze jakousi dokumentaci původního stavení, které však ani svojí délkou neodpovídalo skutečnosti, a proto provedl své měření délky stavby, šířky stavby, laserem změřil také plochu místností a ty plochy místností ve schématu odpovídají skutečnosti. Pokud ve schématu posunul vstup z chodby do špýcharu a nezakreslil přesně koupelnu, případně zda prohodil šíři štítu, tak to nic nemění na tom, k čemu dospěl v závěru znaleckého posudku. Pokud kolega znalec dospěl v odborném vyjádření k částce 600 000 Kč, tak je to podle jeho názoru nesmysl a to odborné vyjádření je naprosto neakceptovatelné. Sám dospěl k nákladům ve výši 250 000 Kč, a to jako nákladům na přemístění 3 dveří. Pokud jde o námitku, že z jedné strany, a to tam, kde v současné době jsou vstupy, je střecha s přesahem, že je tam zápraží, tak není podle názoru znalce třeba, aby bylo zápraží i z druhé strany, pokud by se tam budovaly vstupy. Pokud by na přesahu žalobci trvali a chtěli tam mít také zápraží, nechť si ho tam vybudují, ale nutné to k přemístění vstupů není. Pokud bylo ze strany žalobců, resp. v tom odborném vyjádření namítáno, že by to mohlo změnit ráz chalupy, tak znalec má za to, že se jedná o stavení z poloviny 19. století, není to stavení v Holašovicích, nejedná se o žádné baroko [jméno FO], nic cenného to není, není to žádné architektonické dílo. Znalec však odmítá, aby se vstup na půdu budoval z pozemku, který je před štítem stavby, neboť by se zase jednalo o vstup z cizího pozemku, navíc ve štítu, zadělávalo by se na další vlastnické problémy, z toho důvodu dospěl k závěru, že jediným možným způsobem vyřešení toho vstupu na půdu je pomocí schodiště uvnitř stavby, a to z místnosti toho chléva. Pokud jde o otázku nějakého odvodnění, zpevnění, terénních úprav, tak to podle znalce nijak nesouviselo se znaleckým úkolem. Stavební úpravy stejně budou podléhat stavebnímu povolení a aby bylo možné dosáhnout vydání stavebního povolení, tak bude nutné nechat vypracovat projektovou dokumentaci. Bude úkolem projektanta, aby si poradil i s těmito navazujícími věcmi. Znalec není projektantem, nebylo to jeho úkolem, a proto to také neposuzoval. Pokud jde o výškové poměry, a to poměr výšky terénu u zadní stěny stavení, ve které by se budovaly vstupy, vůči výšce vnitřních podlah ve stavbě, tak to nijak nezaměřoval, ale pokud mu je nyní soudem předložena fotodokumentace, zejména na č. l. 114 až 115, tak znalec nedokáže z toho odhadnout, jestli je podlaha uvnitř níž než terénní úpravy stávající, nicméně přesto nevidí žádný důvod k tomu, aby se drenážovalo podél celé stavby, pokud by se budovaly nové vstupy. Pokud by skutečně bylo zjištěno, že vnitřní podlahy jsou níže než okolní terén, tak se to může vyřešit vstupem pomocí schodiště. Pokud by se to schodiště skutečně muselo dělat, tak stačí, aby se podbetonovalo, aby se tam umístil 1 nebo 2 schody směrem dolů. To si u každého vstupu může vyžádat náklad odhadem 5 000 Kč. Pokud jde o tu výšku podlahy v té chodbě, kde by se měl budovat hlavní vstup, tak tam ta podlaha uvnitř evidentně není níž než ten terén za chalupou. Něco jiného by mohlo být tam, kde by se budoval vstup do té místnosti, která je nyní označena jako stáj, nicméně podlaha v té stáji nyní není zpevněná, je hliněná. Buď je tedy možností udělat sestup z toho terénu pomocí 1 nebo 2 schodů na tu výškovou úroveň stávající podlahy ve stáji, anebo, a to právě s ohledem na to, že i z koupelny se sestupuje do té stáje směrem dolů, tak by se mohla udělat čistá podlaha v té stáji tak, že by se ten terén dosypal štěrkem a betonem by se vyrovnala ta podlaha s tou koupelnou a tím by se docílilo i zvýšení oproti venkovnímu terénu. To je právě úkolem projektanta a projektové dokumentace. Pokud jde o jiný způsob řešení vstupu, tak problém je se schodištěm na půdu, které je možné z prostor stáje, do které se dá vstoupit pouze přes koupelnu, z toho důvodu uvažoval právě ještě o vybudování jednoho vstupu do těch prostor stáje z pozemku ve vlastnictví žalobců, a to kromě hlavního vstupu do té chodby. Je otázkou, zda by žalobci byli ochotni vstupovat do toho prostoru stáje přes koupelnu. Pokud jde o jinou alternativu vybudování vstupu do chalupy a vybudování schodiště na půdu, a to například vybudování hlavního vstupu do té místnosti špýcharu, případně vybudování schodiště v chodbě, anebo v jiné místnosti, aby se nemuselo chodit přes koupelnu, tak znalec uvádí, že to řešení, které navrhl v posudku, tak nejlépe odpovídalo zadání soudu. Znalec ještě pomocí svého schématu, který je součástí jeho znaleckého posudku, uvedl, že i takové řešení se nabízí, že by se vstup do chalupy vybudoval právě v té místnosti, která je nyní nazývána jako špýchar. Také se podle znalce nabízí, aby se vybourala příčka mezi stávajícím špýcharem a chodbou, že by se propojila místnost, která nyní slouží k uložení vodárny, s prostorem v chodbě. Také by se tam mohlo přemístit schodiště, ale tak, aby nepřekážel krov. Znalec také uvažoval, že by se z prostoru stáje mohla udělat obytná místnost, udělaly by se tam čisté podlahy a podobně, nicméně znalec při vypracování znaleckého posudku vycházel z toho, aby náklady na přemístění dveří byly pokud možno co nejmenší. Pokud by se uvažovalo o jiném způsobu řešení, vyloučeno to není, ale pak by se částka mohla navýšit, může jít i o zásah do instalací a podobně, celková rekonstrukce vnitřku a podobně, částka by mohla dosáhnout sedmimístné cifry, zatímco znalec dospěl k nákladům ve výši asi 250 000 Kč. Pokud by připustil, že bude nutné budovat ten 1 nebo 2 schody u vstupu, tak předesílá, že u té chodby to nebude nutné, že tam určitě vnitřní podlaha není pod úrovní okolního terénu. Pokud by to ale bylo nutné u stáje, kde je v současné době podlaha odkopána a je v úrovni zeminy, tak tam by to odhadoval na částku asi 5 000 Kč. Podle názoru znalce se to bez stavebního povolení neobjede. Pokud jde o náklady na inženýring, na vypracování dokumentace a opatření stavebního povolení, tak to do nákladů nezahrnoval. Do nákladů zahrnul pouze náklady na stavební úpravy, nicméně bez stavebního povolení a bez dokumentace to řešit nepůjde. Znalce nenapadají žádné důvody, kvůli kterým by stavební úřad v tomto případě stavební povolení nevydal. Pokud jde o památkovou zónu, tak nic takového tam není. Případná památková ochrana by byla zapsána v katastru, ale nic takového tam zapsáno není. Nenapadá ho ani to, proč by měl něco takového řešit územní plán. Nikdy se nesetkal s tím, aby územní plán řešil vstup do objektů, zvlášť za situace, kdy objekt už stojí. Pokud jde o nějaká další ochranná pásma, tak nic v katastru nemovitostí zapsáno není. Pokud by tam takové ochranné pásmo zasahovalo, tak by to tam muselo být zapsáno. Pokud jde o kanalizaci nebo vodovod, případně vysoké napětí, tak nic takového nezjišťoval. Neumí si ani představit, jaké náklady by si vyžádalo vypracování znaleckého posudku, pokud by měl zjišťovat i to, jestli tam vede nějaký vodovod nebo kanalizace. Pokud stavba stojí 150 let, tak tam nic takového není. Pokud se zachová půdorys stavby, nic se nepřistavuje, tak má za to, že není třeba vyžadovat vyjádření správce sítě, nicméně neživí se projektováním, takže úplně jistý si tím není. Pokud by měl odhadnout cenu projektové dokumentace, tak není na to odborníkem, ale odhaduje, že pasport stávající stavby by vyšel asi tak přibližně na 50 000 Kč. Tím má na mysli zaměření celé stavby a zakreslení. Pokud potom jde o samotný projekt na vybudování, tedy přemístění těch vstupů, tak to odhaduje přibližně na 20 000 Kč, možná 30 000 Kč, znalec přesně neví. Z toho důvodu, že na toto stavení asi projektová dokumentace neexistuje, resp. nikde nebyla dochována a není na stavebním úřadu uložena, tak asi nezbude než pasport vyhotovit. Neví, kolik by stálo vyřízení stavebního povolení, tak to odhaduje asi na 5 000 Kč. Pokud jde o náklady na dozorování, tak sám také dozoruje stavby, odhaduje, že pokud by se tady se jednalo o zakázku třeba za půl milionu Kč, tak by si za dozorování takové stavby asi řekl tak o částku 10 000 Kč. Obecně se k tomu přistupuje tak, že každý, kdo dělá TDI, tak dělá dozor za nějaké procento z té celkové ceny stavby. Pokud pak ta cena stavby stoupá, tak to procento se snižuje, zatímco když cena stavby je naopak nižší, tak to procento za dozorování stavby se zvyšuje. Znalec upřesňuje, že takto to funguje u něj samotného. Nutnost stavebního povolení je dána zákonem. Pokud dojde ke změně v užívání stavby, zásahu do statiky, změně vzhledu stavby, tak naplnění kteréhokoliv, byť jen jednoho z uvedených předpokladů vyžaduje stavební povolení. Pokud jde o výměnu okna a nahrazení dveřmi, tak pokud se bude muset bourat nosná zeď, dávat jiný, širší překlad, tak to zcela jistě je zásah do statiky. Pokud by se uvažovalo o vybudování vstupu do chalupy tam, kde je široké okno v místnosti nazývané jako špýchar, tak tam by to sice zásah do statiky domu být nemusel, pokud by překlad byl zachován, nicméně už se jedná zase o změnu vzhledu, takže zase stavební povolení z tohoto důvodu by nejspíše nutné bylo. Pokud by se stejné stavební úpravy prováděly na jiné chalupě, tak jakmile by se jednalo o některou z těch tří věcí, které právě podmiňují stavební úpravy stavebním povolením, tak bude nutné vyžádat stavební povolení.

49. Z výpovědi soudního znalce [tituly před jménem] [jméno FO] bylo zjištěno, že v plném rozsahu odkazuje na obsah jím vypracovaného znaleckého posudku a dodatku k tomuto znaleckému posudku. Pokud se jedná o chybu v záhlaví v označení čísla znaleckého posudku ze dne 20. 3. 2024, tak nedokáže vysvětlit, jak se mohlo stát, že na vyhotovení č. [hodnota], které obdržel soud, je uvedeno jiné číslo, než jaké je uvedeno na vyhotovení znaleckého posudku č. [hodnota], které má k dispozici právní zástupce žalobců. Pokud měl nyní možnost zkontrolovat narychlo a porovnat obsah obou těchto vyhotovení, tak by měl obsah jinak souhlasit a být totožný. V každém případě dodatek znaleckého posudku č. [č. účtu] se vztahuje ke znaleckému posudku, který má k dispozici soud a který soudní znalec soudu zaslal. K dotazu k půdorysu nakreslenému v příloze P5 znalec uvedl, že si je vědom, že v interiéru nemovité věci žalobců jsou rozdílné úrovně podlah. Znalec po přistoupení ke znaleckému posudku ukazuje, že se jedná o podlahy v koupelně a ve vodárně. Uvádí, že to je asi o 30 až 40 cm výš, než je podlaha v dílně a v chodbě, ale přesně to neví. Pokud jde o důvody, tak u té vodárny spatřuje důvod v tom, že pod vodárnou je sklep. U koupelny nevidí důvody v tom, že se asi dělala nějaká tepelná izolace, neví, nedělal sondy, ale asi žádné tepelné izolace jinak v těch dalších místnostech udělané nejsou. Pokud jde o nutnost odkopání a snížení terénu, kdyby se budovaly vstupy ze zahrady žalobců, tak důvodem podle jeho názoru je to, aby se zabránilo pronikání srážkové vody do objektu, tedy aby se dostala úroveň okolního terénu pod úroveň vnitřních podlah v tom objektu. Pokud jde o současné projevy prolínání srážkové vody, resp. vlhkosti do objektu žalobců, tak zaznamenal projevy v chodbě, avšak na straně směrem do dvora sousedů – žalovaných, nikoliv směrem do zahrady žalobců. Jinak také zaznamenal ještě projevy vlhkosti v obytných místnostech, které jsou ve štítu objektu žalobců. Jinak žádné další projevy promítání vlhkosti či srážkové vody nezaznamenal. Dotazoval se žalobců, jestli mají nějaké plány s objektem, ale ti mu řekli, že s ohledem na stávající probíhající spor jsou na mrtvém bodě a těžko mohou plánovat nějaké stavební úpravy. Pokud by to měl jako stavař řešit, tak by napřed musel udělat průzkum pronikání vlhkosti do té stavby, musel by napřed vyřešit hydroizolaci té stavby, aby zabránil průniku vlhkosti, potom teprve by se od toho mohl odrazit a řešit tu stavbu komplexně. Potom by patrně musel řešit úroveň těch podlah, neboť je to nestandardní, aby třeba v koupelně byla podlaha výš než v ostatních místnostech, nicméně nemyslí si, že by bylo možné dorovnat v celém stavení ve všech místnostech podlahu na úroveň koupelny. Znalec nezjišťoval, z jakého důvodu je právě v koupelně takové navýšení podlahy, jestli tam jsou schované rozvody tak, aby se nemuselo kopat, znalec neví. Znalec neví, jaká je výška stropu v přízemí v místnostech. Ani po nahlédnutí do posudku znalec nezjistil, jestli to v něm má uvedeno. Nevybavuje si, že by někdy viděl na nějaké stavbě, že by někdo měl vstup do 1. nadzemního podlaží pod úrovní okolního terénu, nicméně do suterénu ano. Pokud jde o technické řešení takového vstupu pod úrovní okolního terénu, tak technicky se to vyřešit dá, musí se udělat to, aby úroveň takového vstupu byla pod úrovní té podlahy v interiéru, to znamená, že je tam nějaký sestup pod úroveň podlahy interiéru, současně musí být vybudováno odvodnění té snížené plochy, musí být zajištěno, aby ta plocha mohla být odvodněná i v zimním období. Ideálním řešením potom je, když snížená plocha je zároveň zakrytá nějakým přístřeškem, aby tam nepronikalo zbytečně moc srážkové vody. Pokud jde o rozdílné úrovně okolního terénu od štítu stavení žalobců směrem k plánovanému vstupu do chodby, tak to asi má někde zaměřené, má to asi v poznámkách, ale nemá to ve znaleckém posudku, neví, o kolik je tam převýšení, resp. o kolik se ten terén snižuje směrem ke štítu. Jestli by šlo odvodnit snížený vstup směrem ke štítu, to znalec neví, to nezjišťoval, ale pokud by to šlo, tak by to bylo samozřejmě levnější řešení než odkopávat celý terén kolem stavení. Pokud jde o sklep, který je pod stavením žalobců, tak ten nezkoumal, pouze se na to dotazoval [jméno FO]. Nemá ani techniku, aby se mohl podívat skrz větrací mřížku do sklepa, i když by nebyl problém si ji půjčit, nicméně ten sklep není přístupný. Bylo mu řečeno, že sklep je pod vodárnou a pod dílnou a že byl používán v minulosti na skladování brambor. Je poměrně nízký, takže se v něm nedá vzpřímeně chodit. Znalec odhaduje, že jeho výška může být kolem 150 nebo 120 cm, neví. V minulosti se stávalo, že byl také třeba zaplaven vodou. Pokud jde o nutnost vybudování těch nových základů pod tím plánovaným vstupem do chodby, tak to zdůvodňuje tím, že pokud by se odstranilo okno a pokud by se odstranilo smíšené zdivo pod oknem a vybudoval by se tam vstup dveřmi, tak by se tam váha toho zdiva a vůbec té střechy přenášela do těch základů úplně jiným způsobem, než je tomu teď, kdy se tam přenáší plošně v celé délce, ale pak by se přenášela bodově, po obou stranách těch dveří, z toho důvodu právě bylo navrhováno vykopání a vybudování nového základu. K otázce soudu znalec uvádí, že pokud jde o tu stranu, kde je sklep, tak tam je samozřejmě předpoklad, že tam je to zdivo hlubší, že tam ty základy jsou hlubší a tam by se nemuselo posunovat nic. Znalec neví, odkud kam přesně sahá sklep. [jméno FO] jde o to schéma na straně 17 jeho znaleckého posudku, kde je vyobrazení sklepa, ale to vychází jenom z jeho předpokladu na základě ústního sdělení [jméno FO], jinak není podloženo žádným měřením. Pokud by se měl vyjádřit k možnosti vybudování hlavního vstupu do stavení žalobců tam, kde je teď větrací mřížka pro sklep, tedy v místě, kde je okno do dílny, tak pokud by se zvyšovala podlaha dílny, tak by se musel asi i zvýšit překlad nad tím oknem, který je tam teď nově daný, nicméně neměřil výšku stropu v té dílně, neměřil, v jaké výšce je teď momentálně překlad, resp. má to možná někde v poznámkách, ale není schopen to nyní zodpovědět. Znalec upřesnil, že to měřil, má to v poznámkách, ale poznámky s sebou nemá, takže není schopen odpovědět, v jaké výšce od stávající podlahy v dílně je překlad, ani v jaké výšce je v dílně strop. [jméno FO] by byla v dílně vyhovující výška, tak by určitě bylo jednodušším řešením vybudovat hlavní vstup do stavení přes dílnu, kde je teď větrací mřížka a okno. Touto možností se nezabýval, neboť se zabýval navrhováním vstupu tam, kde to z hlediska dispozice toho stavení a fungování té stavby dává největší smysl. Z toho důvodu právě zvažoval možnost vybudování vstupu do stávající chodby a pokud jde o vstup do stáje, tak tam by v podstatě mohlo být jedno, kde vstup bude, ale s ohledem na to, jak tam stoupá terén, tak co nejblíže k nejnižšímu bodu. Pokud jde o možnost vybudování vstupu přes dílnu, tak z hlediska dispozic mu to přijde jako horší řešení, neboť to neodpovídá stávajícímu řešení vstupu přes chodbu, nicméně je to možné řešení. Případné vybudování vstupu přes dílnu by bylo každopádně jednodušší a levnější, a to už jenom z toho důvodu, že by se nemuselo sahat do základů. Pokud jde o vstup do dílny, tak možnost snížení vstupu a jeho odvodnění by byla stejná jako u varianty vstupu do chodby. Pokud jde o podlahu ve stáji, tak tam je asi hlína, je to asi o 30 cm níž oproti podlaze v koupelně. Pokud jde o možnosti řešení vnitřní podlahy ve stáji, tak pokud by se navazovalo na vstup na pozemek [jméno FO], tak by musel kopat, aby se tam vešel s čistou podlahou ve stáji. Pokud by se naopak budoval nový vstup směrem do zahrady žalobců, tak by stačilo na stávající hliněnou úroveň podlahy ve stáji udělat čistou podlahu. Pokud jde o mocnost takové vrstvy včetně betonu, tak by stačilo 15 cm. V okraji stáje, kde je nejnižší úroveň okolního terénu, tak tam je převýšení oproti stávající hliněné interiérové podlaze ve stáji 28 cm. S ohledem na to, že nyní není schopen uvést, jaká je výška stropu ve stáji, tak není schopen ani odpovědět na otázku, jakou mocnost té podkladní vrstvy v té podlaze by bylo možné ve stáji vybudovat. Tuhle variantu vůbec nezvažoval. Pokud by se uvažovalo o variantě vstupu do stáje s tím, že by nebylo s ohledem na výšku stropu možno vybudovat větší mocnost skladby podlahy než těch 15 cm, tak by přicházela v úvahu varianta se sníženým vstupem do stáje. V takovém případě by se mohlo vystačit s jedním schodem. Toto řešení by omezovalo využití skladovacích prostor v té stáji tak, protože by tam byl ten jeden schod. Jinak ta možnost toho odvodnění toho sníženého vstupu s ohledem na ten klesající okolní terén směrem ke štítu stavení by možný byl i tady v tom případě. Pokud jde o variantu vybudování hlavního vstupu do stavby přes dílnu, tak když uvedl, že by to bylo horší řešení, tak nic v zásadě horšího by to neznamenalo pro tu stavbu, pouze by se jednalo o jisté omezení u jedné místnosti, tedy u té dílny, neboť by se z větší části jednalo o komunikační prostor. Pokud jde o případné snížení hodnoty stavby žalobců v důsledků vybudování vstupů do té dílny, tak si znalec nemyslí, že by se to nějakým způsobem významně projevilo na hodnotě stavby. V dílně je teď umístěn nějaký stůl, nicméně je pravdou, že i přes stávající řešení ta dílna slouží jako komunikační prostor, přes kterou se vstupuje do dalších 2 místností. Pokud jde o případný projev snížení hodnoty té stavby v důsledku toho, že do té stáje bude ze zahrady žalobců jeden schod, oproti variantě, že bude vstup do stáje ze zahrady [jméno FO], tak to se pravděpodobně na té hodnotě stavby žádným způsobem neprojeví, neboť ani jedna z těch variant není úplně ideální. Potencionální kupec bude vidět, že si do toho sklepa nezajede třeba rovnou traktůrkem. Pokud by se měl vyjádřit ke znaleckému posudku [tituly před jménem] [jméno FO], tak na straně 19 jeho znaleckého posudku vidí, že v odpovědi bod 6.2 je uvedeno, že odhaduje výši náhrady za právo služebnosti nezbytné cesty v rozmezí 300 – 400 000 Kč se střední hodnotou 350 000 Kč, zatímco u předchozí kapitoly v odůvodnění 5.1 je uvedeno, že se jedná o pásmo mezi 300 až 500 000 Kč, přičemž střední hodnotu uvádí 400 000 Kč. Tomuto tedy nerozumí, má za to, že by tam měla být uvedena ta střední hodnota 350 000 Kč, jak je uvedena v závěru. Pokud by se jinak měl vyjádřit k posouzení hodnoty nemovité věci a náhrady za tu služebnost, jak provedl [tituly před jménem] [jméno FO], tak zjistil, že kolega použil metody a postupy, které se běžně používají. Stanovil obvyklou cenu nemovitosti [jméno FO]. Užil porovnávací metodu, aby zjistil obvyklou cenu. Použil tam porovnávací vzorky, ačkoliv docela odlišné, nicméně v té malé lokalitě asi je nereálné očekávat, že by měl znalec k dispozici dostatečný počet porovnávacích nemovitostí, v tomto byl tedy asi limitován. V každém případě zjistil sjednané ceny z katastru nemovitostí, takže vycházel z reálných cen. Pokud jde o popis nemovitosti [jméno FO], tak znalci připadá vágní, neměl možnost tu nemovitost projít, seznámit se s ní. Znalec tam použil koeficienty, které vzájemně mají vyrovnávat odlišné vlastnosti porovnávaných nemovitostí a oceňované nemovitosti. Pokud jde o koeficient K1, tak znalec přesto nerozumí tomu, co má tento koeficient znamenat, jestli je to koeficient redukce pramene ceny, když u prvního objektu je 1,9, u druhého 1,5 a u třetího 1. S ohledem na to, že kolega vycházel právě ze sjednaných cen z katastru nemovitostí, tak mu nepřipadá jako vysvětlení, že se jedná o koeficient redukce pramene ceny uspokojující, spíše mu připadá, že se může jednat o časový koeficient, který zohledňuje to, že porovnávané nemovité věci se prodávaly v různém časovém období, když první se prodávala v roce 2019, druhá stavba v roce 2021 a třetí až v roce 2023, tedy v současné době. Pokud jde o případný výškový rozdíl mezi prahem vstupu do stáje ze dvora [jméno FO] oproti podlaze ve stáji, tak neví, jaký je tam výškový rozdíl, domnívá se, že malý. Po nahlédnutí do znaleckého posudku to nezjišťuje ani z fotografií. Pokud jde o případný rozdíl mezi úrovní okolního terénu na dvoře [jméno FO] oproti terénu na zahradě žalobců, tak má za to, že úroveň zahrady žalobců je výš oproti úrovni terénu dvora [jméno FO]. Znalec k tomu dodal, že např. u stávajícího hlavního vstupu do chodby ze dvora [jméno FO] jsou 2 schody směrem nahoru, zatímco ze zahrady žalobců je právě nutno vybudovat snížení. Pokud jde o základy stavby žalobců, tak s ohledem na to, jak je ta stavba usazena do terénu, tak se může domnívat, že na té straně směrem do dvora [jméno FO] jsou ty základy možná udělané bytelnější oproti té straně směrem do zahrady žalobců, ale nezkoumal je, jinak ta skladba je asi podobná. Není podle znalce důvod si myslet, že se ty základy nějak významně liší. Neví, kolik norma udává bezpečné klesání pro případ, že by se ten schod při vybudováním těch vstupů ze zahrady žalobců měl nahradit sjezdy, pokud by to bylo nutné například pro nějakou handicapovanou osobu na vozíčku. Není schopen spočítat ani úroveň případného klesání, pokud by bylo třeba překlenout snížení o jeden schod na délce pouze jednoho metru. Pokud jde o možnost odvodnění sníženého vstupu, tak technicky se to řeší buď tím způsobem, že se to odvodní dálkově, tedy že se ta voda odvede buď nějakým potrubím anebo po povrchu podle toho, jestli to ten terén, resp. jeho sklon umožňují. Druhá varianta potom je taková, že se ta voda v tom místě nějakým způsobem svede do nějakého vsakovacího místa, případně do nějaké jímky. Pokud jde o úroveň výšky terénu v tom nejspodnějším konci zahrady žalobců, tak to nezkoumal, neví, na jaké délce a jak moc ten terén podél té stavby a potom dál na konec zahrady žalobců klesá. Když se dělal hydrogeologický posudek, tak bylo hydrogeologem zjištěno, že hladina spodní vody je poměrně vysoká v okolním terénu. Bylo tehdy zjištěno, že hladina vody ve studni je asi 10 cm nad úrovní okolního terénu kolem studny. Pokud jde tedy o hladinu spodní vody, tak ta je podle hydrogeologa poměrně vysoko. Znalec nyní nedokáže přesně určit, v jaké úrovni je ta hladina spodní vody. Pokud jde o úroveň okolního terénu kolem studny oproti úrovni okolního terénu v místě plánovaných vstupů do chodby, do dílny a do stáje, tak znalec nedokáže přesně určit, jaké je tam převýšení, to neměřil. Znalec po nahlédnutí do hydrogeologického posudku, který je přílohou jeho původního posudku, uvádí, že tehdy v době místního šetření hydrogeologa byla hladina spodní vody na úrovni 10 cm nad úrovní okolního terénu kolem studny. Znalec hydrogeolog to tehdy zdůvodňoval tím, že tam je jílovitá půda, která má tendenci izolovat, že tam je v důsledku toho tzv. napjatá hladina spodní vody, takže v důsledku toho, že tam je právě ta studna, kdy dojde vlastně k porušení té izolace tím jílem, tak ta hladina spodní vody může vystoupat až nad úroveň okolního terénu, tehdy tedy 10 cm nad úroveň. Hydrogeolog tehdy dělal sondu, zjistil, že 30 cm je ornice, pak do 60 cm je jíl a pak do hloubky 1 metru je písčitý jíl šedý, tuhé konzistence. Do větší hloubky se ta sonda nedělala. Když nahlédne na č. l. 89, kde je vyfocena studna, tak podle znalce není možné, aby byla hladina spodní vody 10 cm nad úrovní okolního terénu, neboť z fotografie je patrné, že potom by voda vytékala z té studny, když nad terénem je vlastně umístěn rovnou poklop. Podle znalce je podstatný ten údaj, o kterém hovořil dříve, tedy že hydrogeolog dělal tu sondu hlubokou 1 metr a na spodní vodu nenarazil. Minimálně požadovaný sklon případného odvodnění trubkou v terénu by bylo 0,5 cm klesání na 1 metr délky té trubky. Je vyhovující, aby ta voda byla tímhle způsobem odvedená někam mimo stavení. Nemá změřené, jak daleko sahá konec zahrady žalobců od toho jejich stavení. Pokud by přicházela v úvahu jímka, tak je to otázka nákladů. Jinak by se muselo řešit využití té vody, včetně odvodnění té jímky, muselo by se také vyřešit vsakování. Podle jeho názoru dělat jímku jenom kvůli odvodnění těch vstupů je nesmysl. Pokud by měl porovnat náklady na odkopání okolního terénu kolem stavby žalobců oproti nákladům na zajištění odvodnění těch snížených vstupů, tak pokud se bude uvažovat o variantě jednoduchého odvodnění do nějakého vsakovacího tělesa, tak ty náklady na takové jednoduché odvodnění do vsakovacího tělesa jsou daleko nižší než náklady na odkopání okolního terénu kolem stavby. Znalec neví, jakým způsobem je odvodněn sklep. [jméno FO] jde o systém naceňování pomocí údajů RTS, tak účelem údajů z RTS je maximálně se blížit reálným cenám ve stavebnictví, jak se v daném čase pohybují. Pokud jde potom o reálnou cenu, za kterou stavebník dílo provede, tak záleží, jakým způsobem přistoupí stavitel k nacenění zakázky. Ta cena může být vyšší, než kolik je cena vycházející ze systému RTS, může být také nižší, záleží na té konkrétní situaci, kdo tu nabídku činí a v jakém čase tu nabídku činí. Nedokáže odpovědět na otázku, jestli do nákladů zahrnoval i nějaké práce, které bezprostředně nesouvisí a nepodmiňují vybudování nových vstupů, jestli pouze nějakým způsobem zvyšují hodnotu nemovité věci žalobců. Nic takového ho v této chvíli nenapadá. Pokud jde o to odkopání, tak nezvažoval možnost levnějšího vsakování z toho důvodu, že se držel takového svého zadání, aby ten komfort toho nového vstupu z té zahrady žalobců byl na stejné úrovni jako ten stávající, tedy aby byl z té úrovně toho přilehlého terénu. Pokud by se držel jiného hlediska, tedy aby ty náklady byly co nejnižší, tak potom by zvažoval i tu variantu třeba zvýšení podlahy ve stáji, odvodnění toho sníženého vstupu pomocí vsakování apod. Nevidí žádný zásadní rozdíl z hlediska statiky stavby, jestli ta stavba bude mít pouze 1 vstup, anebo jestli by měla 2 vstupy, tedy třeba do dílny a do stáje. Nemůže odpovědět na otázku, jestli statika domu byla lepší třeba před 30 lety, že k tomu nemá žádné podklady, ze kterých by mohl vycházet. Pokud jde o možnost použití stávajících dveří s vybudováním těch nových vstupů, tak ty dveře do těch stájí byly asi v dost špatném stavu, takže ty by asi použít nešly, ale ty dveře do chodby možná ano, v každém případě by nepoužíval už ani jedny z těch dveří. Jedná se o typické dveře, takže pokud by se nepodařilo vyndat v pořádku ty staré zárubně, tak by se musely nechat udělat nové zárubně, a to by už vyšly levněji celkově nové dveře. Pokud jde o navrhovaný cenový rozpočet, tak u oddílu 5 – komunikace navrhoval jakýsi chodník podél stěny domu, aby se tam člověk nebrodil v hlíně a v trávě. Pokud jde o díl 97, položky 38 a 39, tak nedokáže nyní přesně odpovědět na otázku, jestli se nejedná zčásti o duplicitní položky. Neví, z jakého důvodu je tam u položky 39 pouze zeď v chodbě. Pokud jde o položku 42, tak nezjišťoval, jaká je možnost v blízkém okolí skládkování a za jakou cenu. Nezjišťoval a ani neuvažoval možnost zpětného využití vybouraného materiálu třeba na podklad pro podlahu ve stáji. Znalec k tomu doplňuje, že ta položka se týká pouze poplatku za uložení suti. Pokud by položky 38 a 39 byly duplicitní, tak to ještě ovlivní položky týkající se skládkování vybouraného materiálu. Pokud jde o velikosti ploch uvedené na straně 17 posudku, tedy 16 x 2,5 metru a 7,5 x 1,5 metru, tak ty zvolil svojí úvahou, přišly mu jako vyhovující. Pokud jde o tu jímku, tak to má někde změřené, ale neví, jak daleko je ta jímka od stavby žalobců. Pokud jde o nutnost přemístění té jímky, tak tu zvažoval z toho důvodu, že by do půdorysu té jímky už zasahovaly plochy, které uvažoval jako zpevněné. Kdyby zvolil plochy těch zpevněných ploch menší, tak by to sice půdorysem nezasahovalo do jímky, nicméně by se stalo v důsledku odkopání toho terénu, že by ta jímka již nebyla krytá terénem, nyní je zakopaná asi necelý metr pod úrovní terénu. Pokud by se stávající terén nechal v té úrovni, v jaké je nyní, pokud by se ty zpevněné plochy nerealizovaly v té podobě, jak navrhoval, tak by to nevyvolalo nutnost přemístění jímky. Neví, jestli ta jímka je vyvážecí, anebo je někam odkanalizovaná. Při místním šetření byla zaplavená vodou. Na otázku, jestli se nějakým způsobem projeví na hodnotě stavby žalobců to, že by měla vybudovány nové vstupy ze zahrady ve vlastnictví žalobců, oproti hodnotě stavby, pokud by měla zachovány vstupy stávající se zřízením služebnosti, znalec uvedl, že pro potencionálního kupce by zcela jistě větší hodnotu mělo už z hlediska zachování soukromí to, že by ty vstupy byly vybudovány nové ze zahrady ve vlastnictví žalobců, pokud by ty vstupy vypadaly dobře a pokud by neměly žádné omezení.

50. Z výpovědi soudního znalce [tituly před jménem] [právnická osoba] bylo zjištěno, že v plném rozsahu odkazuje na jím vypracovaný písemný znalecký posudek a současně i na své odborné vyjádření – stanovisko, které v této věci také vypracoval. Jde-li o závěr, kde uvedl, že stanovuje tu výši náhrady za služebnost v rozmezí 300 – 400 000 Kč se střední hodnotou ve výši 350 000 Kč, oproti odůvodnění závěru, kde v odst. 5.1 uvádí, že stanovuje hodnotu v pásmu mezi 300 – 500 000 Kč se střední hodnotou 400 000 Kč, tak znalec poukazuje na to, že tak sice v odstavci 5.1 učinil, nicméně ta částka 400 000 Kč odráží pouze část jeho úvah, když v dalších odstavcích se potom ještě zmiňuje i o dalších hlediscích, které poté vzal v úvahu. Podle znalce je možné se na tu věc dívat vícero způsoby. Pokud zvažujeme případnou ztrátu hodnoty nemovitých věcí ve vlastnictví žalovaných, tak musíme zvažovat i to, jaké části zahrady – pozemku se může týkat právě ta ztráta hodnoty, jestli uvažovat o ztrátě hodnoty celého pozemku, anebo pouze části, když třeba té zadní zahrady se to úplně netýká. Stejně tak je nutné vzít v úvahu, že v důsledku stávajícího omezení není plně využitý potenciál toho pozemku ve vlastnictví žalovaných, takže z toho důvodu to ovlivňuje výši té náhrady za zřízení služebnosti. Nakonec tedy z toho důvodu po zvážení všech těch hledisek dospěl k té částce 300 – 400 000 Kč se střední hodnotou 350 000 Kč. Pokud by měl porovnat to, jestli by se nějakým způsobem projevilo na hodnotě nemovitých věcí ve vlastnictví žalobců, pokud by měla stavba vybudovány nové vstupy ze zahrady ve vlastnictví žalobců, oproti stávajícímu řešení se zřízením služebnosti, tak souhlasí s tím, že je to poměrně těžká otázka, nicméně je za jedno s tím názorem, že pokud by ta stavba ve vlastnictví žalobců měla vybudovány své nové vstupy z východní strany, tak by ta cena nemovitých věcí ve vlastnictví žalobců byla vyšší, než jaká je stávající, a to i při zohlednění případné služebnosti. Také prodejnost té nemovité věci ve vlastnictví žalobců je ve stávajícím stavu nižší, a to právě v důsledku té služebnosti. Investice do služebnosti s sebou nese právě toto hledisko. Pokud by někdo kupoval tu nemovitou věc ve vlastnictví žalobců s tou služebností, tak by musel pořád počítat s tou investicí do té služebnosti. Pokud by se ta služebnost rušila, tak by se právě ta nemovitost ve vlastnictví žalovaných zhodnotila o cenu té služebnosti. Tím by se ta hodnota vykompenzovala oproti současnému stavu s tou služebností. Pokud jde o nezbytně nutné práce, které je třeba provést v souvislosti s vybudováním těch vstupů ze zahrady ve vlastnictví žalobců, tak již navrhoval v posudku, aby se to řešilo opěrnými zídkami podél vstupů. Má za to, že by to bylo dostatečné řešení. Zároveň by se řešil i to odvodnění snížených vstupů. Znalec má za to, že by se jednalo o lepší stav, než jaký panuje u stavby nyní. Opěrné zídky by vlastně tu vodu odváděly od té stavby a pak tím odvodněním, které by se řešilo třeba drenážním potrubím za současného užití nějaké propustné vrstvy na konec pozemku vzdálený od té stavby, kde by se to buď zaústilo do nějakého jednoduchého vsakovacího zařízení anebo by se ta voda vypustila volně na terén. Pokud jde o to odvodnění, tak by se jednalo o malé prostory o půdorysu 2–3 m, kde skutečně není třeba zřizovat nějaká nákladná nebo složitá opatření. Mohlo by se to možná řešit i bez nějakého odvodnění nějakým vsakem do nějaké propustné vrstvy, případně tedy i tou drenáží. Pokud by skutečně vyvstala jako kruciální otázka výška toho terénu v té zahradě žalobců, tak z toho důvodu právě znalec navrhoval v posudku i další možné řešení, a to otevřít pro vstup ten jižní štít té jejich stavby, kde by se vybudoval vstup do toho přístěnku, ze kterého by se poté vstupovalo do světnice. [adresa] možných řešení je vícero. Znalec má za to, že kolega se striktně držel zadání, aby se zachovaly všechny stávající parametry těch vstupů. Z toho důvodu se možná poté odklonil od té otázky nezbytnosti těch všech prací s tím spojených. Kolega se držel zadání, aby byly zachovány dva samostatné vstupy, nicméně zároveň tam také navrhuje některá řešení a zhodnocení stavby, která sice by té stavbě prospěla, byla by vhodná, zajišťovala by větší bezpečnost té stavby, komfortní užívání, zlepšovala by statiku té stavby, avšak nejsou to opatření nezbytně nutná a související s vybudováním těch nových vstupů. Pokud by se měl vyjádřit k možnosti rozšíření vjezdové brány na pozemek ve vlastnictví žalobců, tak případné náklady na rozšíření té stávající vjezdové brány by čítaly položku asi cca 20 000 Kč. Zároveň se nabízí i náhradní řešení, tedy rozšíření té stávající cesty, tedy nějaké služebnosti, aby tam byl zajištěn komfort otočení a vjezdu do té stávající brány. Pokud jde o interiér té stavby ve vlastnictví žalobců, tak neměl možnost nahlédnout do vnitřních prostor té stavby, vycházel pouze z těch údajů, které měl k dispozici z těch znaleckých posudků a z toho, co bylo řečeno. Pokud jde o celkové náklady, které by určil jako horní hranici pro vybudování nových vstupů, tak to vidí na maximálně částku 300 000 Kč, možná 350 000 Kč. Znalec souhlasí s tím, co bylo řečeno [tituly před jménem] [jméno FO], tedy že lze u takto staré stavby předem těžko predikovat výši těch nákladů, že se mohou objevit i nečekané výdaje, nicméně ten odhad ze strany [tituly před jménem] [jméno FO] v sobě skrývá i jakýsi polštář v tom, že [tituly před jménem] [jméno FO] původně počítal s tím, že se bude muset rozšířit ten překlad pro ten vstup, nakonec se ale ukázalo, že ten překlad je dostatečně široký, aby se tam ten vstup mohl do té chodby vybudovat, takže v důsledku toho by se i něco ušetřilo. Pokud jde o nutnost opatření stavebního povolení, tak tím hlediskem je jednak zásah do statických částí budovy, což by v daném případě, pokud by se budoval jenom ten jeden vstup pod tím stávajícím překladem pro to okno v té chodbě, nebylo třeba, nicméně, pokud by se budovaly vstupy dva, tedy by se zasahovalo do statiky domu a musel by se dávat nový překlad, tak by nepochybně bylo nutné stavební řízení. Dalším hlediskem je potom pro nutnost případného stavebního povolení i to, jestli se zasahuje do vzhledu domu. Pokud by stavební úřad řekl, že vybudováním toho vstupu už se rozumí zásah do vzhledu stavby, tak by se muselo opatřit stavební povolení. Podle znalce je otázkou, jestli by třeba v důsledku napojení zahrady na tu komunikaci bylo nutné i nějaké dopravní povolení. Pokud jde tedy o náklady na projektové práce pro případné stavební řízení, tak to lze vyčíslit buď jako náklady na nějakou hodinovou sazbu, případně jako náklady na pořízení projektové dokumentace pro nějakou investici v určité výši s tím, že potom se náklady na projekční práce pohybují asi v úrovni 10 % z ceny investice. Pokud bychom uvažovali o horní hranici 300 000 Kč, tak by to představovala částka cca 30 000 Kč za projekční práce. Pokud jde o případný pasport a zaměření celé stavby, tak znalec má za to, že s ohledem na to, čeho by se ty stavební práce týkaly, tak by patrně asi bylo možné vyjít i z těch podkladů, které jsou již nyní k dispozici, přičemž projektant by se pak zaměřil v detailu na to místo, které by bylo předmětem stavební úpravy. Znalec k tomu dodal, že s ohledem na to, co bude předmětem stavebních úprav, tak by odpadly náklady i na projekční práce za řemesla, a to vodu, odpady a další. Pokud jde o úroveň interiérových podlah oproti úrovni okolního terénu, tak ten požadavek tady je, aby se pokud možno úroveň interiérové podlahy nacházela výš, než kde je úroveň okolního terénu, nicméně se konkrétní situace dá vyřešit. Znalec v posudku uvažoval to řešení s tím snížením vstupu se současným odvodněním. Nachází se různě spousta takových příkladů, kde je vstup do objektu v nižší úrovni, než v jaké je okolní terén. Pokud jde o úroveň té podlahy ve stáji, tak je pravdou, že pokud je tam nyní bláto, tak jestliže by se ta podlaha ve stáji měla upravovat, tak že by se to řešilo zvýšením úrovně té podlahy ve stáji, neboť ta se jako stáj již nepoužívá, takže ztratila svůj původní účel. Musela by se řešit izolace proti vodě a nějaká tepelná izolace podlah, pokud je ta stavba nemá žádným způsobem řešené. V důsledku toho lze očekávat, že by se výška čistých podlah ve stavbě zvýšila ještě nad úroveň současného okolního terénu. Pokud jde o úroveň interiérových podlah, směřuje se k tomu, aby podlaha byla v celém domě v jedné úrovni, aby byl dům bezbariérový, nicméně u starších staveb se setkáváme s tím, že tam je vícero úrovní podlah, což souvisí se světlou výškou místností. Norma udává, aby v přízemí byla výška stropu minimálně 2,5 metru od podlahy, nicméně u starých staveb to může být i nižší, třeba i kolem 2 m, případně mírně nad. Pokud jde o odstavec 4.[právnická osoba] nazvaný jako pohled nákladový, tak pokud by se měl vyjádřit k těm nepředvídatelným rizikům u staré stavby, tak to myslel tím způsobem, že jde-li skutečně o starou stavbu, jako je tomu v tomto případě, tak se můžou objevit nějaké předem nepředvídatelné položky a náklady za neočekávané práce, z toho důvodu si musí stavebník dát pro jistotu nějaký polštář, aby z toho pokryl případné náklady vyplývající z tohoto rizika. Oproti tomu potom stojí právě náklady na zřízení služebnosti, které stavebník zná předem, respektive výši těch nákladů na zřízení té služebnosti, zatímco u těch nákladů na vybudování těch vstupů ty náklady úplně přesně předem neví. Pokud jde o případná rizika, tak se zmiňoval o nákladových rizicích, tedy z hlediska výše investic. Jde-lio to, zda případné stavební úpravy v sobě mohou skrývat nějaká rizika pro tu stavbu jako takovou, tedy že by mohlo dojít v důsledku těch stavebních úprav k poškození, tak znalec uvádí, že může samozřejmě nastat situace, že v průběhu těch stavebních prací se zjistí, že stavba nemá věnec, že překlad je užší, než je zapotřebí nebo se předpokládalo, že ta stavba neunese to zatížení do těch základů, ale jinak pokud se jedná o vybudování nových stavebních otvorů, tak to s sebou nenese riziko technicky neřešitelného nějakého poškození stavby, jedná se o elementární stavební úpravu, která tu stavbu nějak nezatěžuje, jedná se o relativně bezrizikovou stavební úpravu. Pokud jde o koeficienty K1, tak to kolega řekl dobře, jednalo se o časový index. Pokud použil ten koeficient K1 1,9, tak to bylo z toho důvodu, že tam chtěl zohlednit historii vývoje ceny na realitním trhu, když se jednalo právě o prodej již v roce 2019. Podařilo se mu shodou okolností jako porovnávaný vzorek najít prodej přímo v té lokalitě, avšak právě z roku 2019, z toho důvodu musel kvůli vývoji indexu růstu cen nemovitostí na realitním trhu použít ten koeficient 1,9, aby tam zohlednil právě ten nárůst cen nemovitostí v mezidobí o 90 % mezi roky 2019–2024. U dalšího vzorku pak použil koeficient pouze 1,5 a u toho posledního koeficient 1, neboť se jednalo o prodej čerstvý z roku 2023, kdy se ceny na nemovitostním trhu stabilizovaly a v podstatě odpovídají současným cenám. Pokud jde o odpověď v části 6, tak ačkoliv se může zdát, že zde odpovídá pouze na 1 z položených otázek, tak ve skutečnosti tím odpovídá na obě otázky. Jde o to, že ty částky spolu navzájem korelují. Pokud jde právě o výši náhrady za právo služebnosti, tak ta výše odpovídá právě částce, o kterou by se v důsledku zřízení té služebnosti nezbytné cesty snížila hodnota nemovitých věcí ve vlastnictví žalovaných. Je pravdou, že sice u odborné veřejnosti existuje určitá odborná polemika, že ne vždy spolu ty částky korespondují, respektive korelují, jedná se hlavně o výkupní ceny, kde se zřizuje nějaké věcné břemeno, zejména se jedná o položení nějaké infrastruktury, kde úplně, zejména v případě vyvlastnění, právě spolu nekoreluje výše náhrady s částkou, o kterou se sníží hodnota dotčené nemovité věci, nicméně to je jiný případ. V části 6 znaleckého posudku je tedy ve skutečnosti odpověď na obě zadané otázky. Pokud se má vyjádřit k tomu, zda spolu nějak souvisí výše nákladů na vybudování vstupů s výší náhrady za zřízení služebnosti, případně s výší hodnoty, o kterou se sníží cena nemovitých věcí ve vlastnictví žalovaných, tak to spolu žádným způsobem nesouvisí. U povinných se musí zvažovat právě hledisko šetření vlastnických práv k nemovitým věcem, zatímco u oprávněných se musí brát v úvahu různé alternativy možností, které oprávněná osoba může zvolit. Pokud by se potom řešila situace zřízením služebnosti, tak by se účastníci měli potkat někde na půli cesty, neboť ve svém důsledku je to tak, že oprávněná osoba v důsledku zřízení služebnosti vlastně šetří vyšší částku, než která odpovídá snížení hodnoty těch nemovitých věcí povinné osoby, respektive, než která odpovídá hodnotě ke služebnosti, neboť právě odpadají náklady na vybudování nového stavebního řešení. Pokud jde o posouzení, co vše hraje roli při snížení hodnoty povinné nemovité věci v důsledku zřízení služebnosti, tak existují jak objektivní hlediska, tak i subjektivní hlediska. Z objektivních hledisek se mohou projevit například poloha nemovité věci, může se tam projevit i způsob užívání, odvodnění a podobně. Na ocenění se může projevit i míra soukromí, může se tam projevit i míra možného využití stavebního potenciálu pozemku, který je jako povinný dotčen. To se projeví poměrně významně, nikoliv jen v jednotkách procent. Může dojít k tomu, že v důsledku zřízení služebnosti se zúží prostor pro stavební využití dotčeného povinného pozemku. V současné době lze tvrdit, jak znalec uváděl i v posudku, že dominantní hodnota nemovitých věcí žalovaných leží právě v hodnotě těch pozemků, která představuje více než polovinu celkové hodnoty. Pozemky mají nějaký stavební potenciál, který zatím není plně využitý, ale mohl by být. V důsledku zřízení služebnosti se však stavební potenciál pozemků může omezit a stejně tak se může projevit i případně požárně technické hledisko, i když to se nechá řešit požadovanými odstupy a bylo by to řešitelné. Pokud se zmiňoval o snížení potenciálu k prostému využití, tak to myslel tak, že pokud by tam byla zřízena služebnost, tak už směrem k tomu pozemku, kde bude služebnost zřizována, třeba nemá smysl stavět ložnici, kde budou okna, která budou směrovat na prostory, kde budou procházet cizí osoby. Pokud jde o odstupy, tak u nich se to žádným způsobem neprojeví, neboť požadované odstupy sousedních staveb se budou měřit od okraje obvodové zdi stavby. Když oceňoval stavbu ve vlastnictví žalovaných, tak bral v úvahu, že případným zřízením služebnosti se zasáhne do soukromí žalovaných jako povinných. Je to právě ta subjektivní stránka hlediska při oceňování. Ten rozdíl mezi hodnotou nemovité věci po zřízení takové služebnosti je nebo musí být znatelný, nikoliv však dramatický ve smyslu nějakého propadu ceny, ale ani ne v jednotkách procent. Je rozdíl v tom, pokud vlastník nemovité věci musí připustit pohyb cizích osob na svém pozemku, na dvoře, než když se pouze musí smířit s tím, že na jeho pozemek je výhled z cizí stavby oknem, což může řešit třeba nějakou výsadbou a podobně. Již bral v úvahu, že tam je právě snížen komfort, a to soukromí v důsledku toho výhledu těmi okny, takže to případné zřízení služebnosti potom ocenil tou částkou 350 000 Kč v tom středním pásmu. Tam už tedy měl zohledněno to, že ten pozemek ve vlastnictví žalovaných je právě dotčen těmi výhledy a ještě by byl dále dotčen právě zřízením služebnosti, kterou potom v té náhradě takto ocenil. Nedá se to řešit koeficientem. Jedná se o hledisko, které lze těžko vědecky zdůvodnit a prokázat. Je to prostě ztráta soukromí, je to i nutnost třeba vybudovat nějakou alternativní bránu, zajistit si nějakou bezpečnost třeba kamerovým systémem, je v tom skryt i potenciál budoucích sporů sousedů, je tam skryto i to, že se v důsledku té služebnosti a třeba vybudování nějaké neprůhledné zdi zase dále sníží využitelnost toho pozemku, neboť vedle zdi nic neporoste a podobně. Pokud jde o použité koeficienty, tak to jsou koeficienty, které odráží ceny prodejů v určitém čase, jedná se o koeficienty, které jsou tvořeny na základě prodejních cen nemovitých věcích za určité období. Ty ceny jsou sledovány jednak hypoteční bankami a jednak i [právnická osoba] je zveřejňuje. HB index je shromažďován i společností Valuo. Jinak se jedná o volně dostupný statistický údaj. Pokud znalec použil v posudku index 1,9, tak právě vycházel z toho HB indexu za časové období od roku 2019 do roku 2024. Ačkoliv se ten nárůst cen může jevit jako nepřiměřeně vysoký, tak skutečně k tomu došlo. Již během covidu narostly ceny nemovitých věcí, pak to pokračovalo, takže když ceny rostly meziročně třeba o 30 %, tak za 3 roky mohlo dosáhnout navýšení až téměř o 100 %. HB index vybral z oddílu, který se týká rodinných domů. Ještě také je tvořen HB index pozemků, které dokonce v mezidobí rostly na cenách ještě rychleji. I když v daném případě víme, že hodnota nemovitých věcí ve vlastnictví žalovaných je z větší části tvořena právě hodnotou pozemků, tak přesto znalec vycházel z toho HB indexu rodinných domů.

51. Na základě provedených důkazů zjistil soud následující skutkový stav:

52. Žalobci jsou vlastníky, a to ve společném jmění manželů, pozemku parcelní č. st. [hodnota] (zastavěná plocha a nádvoří) o výměře 190 m2, jehož součástí je stavba [hodnota] (bydlení), a pozemku parcelní č. [hodnota] (zahrada) o výměře 450 m2, to vše v obci a katastrálním území [adresa]. Žalovaní jsou podílovými spoluvlastníky, a to každý v rozsahu jedné ideální poloviny, mimo jiné zejména pozemku parcelní č. st. [hodnota] (zastavěná plocha a nádvoří) o výměře 670 m2, jehož součástí je stavba [hodnota] (bydlení), parcelní č. [hodnota] (zahrada) o výměře 461 m2 a parcelní č. [hodnota] (ostatní plocha) o výměře 419 m2, v obci a katastrálním území [adresa]. Na pozemku parc. č. [hodnota] v kat. území [adresa] se nachází veřejná účelová komunikace, která přímo navazuje na obecní místní komunikaci. Pozemky parc. č. st. [hodnota] a parc. č. [hodnota] jsou z místní komunikace obce přístupné právě po veřejné účelové komunikaci nacházející se na pozemku parc. č. [hodnota]. Součástí oplocení nemovitých věcí žalobců je na hranici mezi pozemky parc. č. [hodnota] a [hodnota] instalovaná dvoukřídlá vjezdová brána. Ve východní obvodové stěně stavby žalobců [hodnota], která navazuje na pozemek žalobců parc. č. [hodnota], jsou celkem čtyři různě velké okenní otvory. Z pohledu od vjezdové dvoukřídlé brány směrem na pozemek žalobců je jako první v pořadí umístěno jednokřídlé okno do stáje, za ním je umístěno široké trojkřídlé okno do špýcharu (dílny), pod kterým je větrací mřížka směřující do sklepa, dále je umístěno jednokřídlé okno do chodby, do které se nyní vstupuje hlavním vstupem západní obvodové stěnou z pozemku žalovaných parc. č. st. [hodnota], a naposledy je ve východní obvodově stěně stavby žalobců [hodnota] umístěno dvoukřídlé okno do kuchyně. Další tři dvoukřídlá okna jsou v přízemí jižní štítové stěny a směřují do pokojů umístěných za kuchyní. V severním štítu jsou ve výšce cca 3,5 metru dvoukřídlé dveře přístupné po žebříku a směřující na půdu. Půda je v současné době přístupná po schodišti dveřmi z pozemku žalovaných parc. č. st. [hodnota] a stejně tak i stáj je přístupná samostatnými dveřmi z tohoto pozemku žalovaných. Jak vyplývá z tvrzení žalobců obsaženého v protokolu o jednání ze dne 25. 5. 2023, žalobci se zřízení služebnosti domáhají z titulu práva tzv. nezbytné cesty.

53. Po právní stránce soud věc posoudil podle ust. § 1029 a následujících o. z.

54. Podle ust. § 1029 odst. 1 o. z. vlastník nemovité věci, na níž nelze řádně hospodařit či jinak ji řádně užívat proto, že není dostatečně spojena s veřejnou cestou, může žádat, aby mu soused za náhradu povolil nezbytnou cestu přes svůj pozemek. Podle odst. 2 tohoto ustanovení nezbytnou cestu může soud povolit v rozsahu, který odpovídá potřebě vlastníka nemovité věci řádně ji užívat s náklady co nejmenšími, a to i jako služebnost. Zároveň musí být dbáno, aby soused byl zřízením nebo užíváním nezbytné cesty co nejméně obtěžován a jeho pozemek co nejméně zasažen. To musí být zvlášť zváženo, má-li se žadateli povolit zřízení nové cesty.

55. Podle ust. § 1030 odst. 1 o. z. za nezbytnou cestu náleží úplata a odčinění újmy, není-li již kryto úplatou. Povolí-li se spoluužívání cizí soukromé cesty, zahrne úplata i zvýšené náklady na její údržbu.

56. Podle ust. § 1032 odst. 1 o. z. soud nepovolí nezbytnou cestu, a) převýší-li škoda na nemovité věci souseda zřejmě výhodu nezbytné cesty, b) způsobí-li si nedostatek přístupu z hrubé nedbalosti či úmyslně ten, kdo o nezbytnou cestu žádá, nebo c) žádá-li se nezbytná cesta jen za účelem pohodlnějšího spojení.

57. Soudem konstatováno, že s ohledem na dosud ustálenou judikaturu a s ohledem na to, že nadále je aktuální i judikatura přijatá na základě předchozí právní úpravy, je nutné v dané věci zkoumat, jaké finanční náklady si vyžádají stavební úpravy na přemístění vstupů u stavby žalobců. Soud odkazuje na stále použitelné rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR sp. zn. [spisová značka], podle kterého se má za to, že přístup ke stavbě nelze zajistit též v případě, že zajištění přístupu bude technicky možné, avšak náklady na jeho zřízení budou natolik vysoké, že jejich vynaložení nebude možné po vlastníku stavby spravedlivě požadovat, to platí i v případě, bude-li řízení právně nemožné.

58. Pokud tedy žalobci argumentovali a odborným vyjádřením soudního znalce [tituly před jménem] [jméno FO] prokazovali, že náklady na vybudování nových vstupů budou dosahovat částky 600 000 Kč, bylo podle názoru soudu nezbytné podrobněji se výší těchto nákladů zabývat, a to i s přihlédnutím k výši úplaty za povolení práva nezbytné cesty a také s přihlédnutím k tomu, o kolik by se případně v důsledku zřízení navrhované služebnosti snížila obvyklá cena nemovitých věcí žalovaných a také o kolik by se případně zvýšila obvyklá cena nemovitých věcí žalobců a žalovaných za situace, pokud by vstupy do stavby [hodnota] byly při vynaložení nezbytných nákladů přemístěny na východní stranu. Zkoumat výši celkových nákladů na přemístění vstupů je tak v daném případě nutné již jen z pohledu ust. § 1029 o. z., nikoliv případně i z hlediska ust. § 1032 odst. 1 písm. a) o. z.

59. I když podle ust. § 1032 odst. 1 písm. c) o. z. nezbytnou cestu nelze zřídit, žádá-li se jen za účelem pohodlnějšího spojení, tak podle rozhodnutí sp. zn. Rc 4/2007 skutečnost, že přístup zřízený přes cizí pozemek na základě práva nezbytné cesty by byl pro žalobce pohodlnější, resp. výhodnější, nebo že by se obešel bez stavebních úprav, není významná. Otázka potřebných stavebních úprav a výše s tím spojených nákladů tedy není z hlediska ust. § 1032 odst. 1 písm. c) o. z. právně významná.

60. Pro posouzení věci z hlediska ust. § 1032 odst. 1 písm. a) o. z. je nutné zkoumat jak celkové náklady na přemístění vstupů, tedy nejen na samotné stavební úpravy, ale i na vypracování potřebné dokumentace a opatření stavebního povolení, tak i obvyklou cenu případné služebnosti, kterou by byli žalobci povinni uhradit žalovaným, a případný vliv zřízení takové služebnosti na obvyklou cenu nemovitých věcí žalovaných, neboť je nutné takto zjistit a porovnat případnou výši škody na nemovité věci žalovaných s takto zjištěnou výhodou nezbytné cesty pro žalobce.

61. V jednání žalobců však soud s ohledem na níže uvedené skutkové okolnosti naplnění předpokladů pro postup podle ust. § 1032 odst. 1 písm. b) o. z. nespatřuje, neboť stávající situace nebyla podle názoru soudu zaviněna pouze ze strany žalobců, ale také ze strany právního předchůdce žalovaných, jak bude dále uvedeno.

62. Je nutné dát za pravdu právnímu zástupci žalovaných, že samozřejmě žádná ze stran nemůže být rozhodnutím soudu znevýhodněna v důsledku toho, že nepřijala návrh druhé strany na uzavření mimosoudní dohody a více či méně tak nepřispěla ke smírnému vyřešení sporu, a proto ani nemá žádný právní význam hodnotit, z jakých důvodů k uzavření dohody mezi účastníky nedošlo a která ze stran k tomu zavdala příčinu. Podle názoru soudu to bylo do značné míry dáno zejména tím, že vzájemné vztahy účastníků již byly v důsledku dlouhou dobu trvajícího nepokojného stavu tak vyostřeny, že účastníci nebyli schopni projevit dostatek dobré vůle k nalezení vzájemně vyhovujícího kompromisního řešení. S ohledem na dosud již účastníky vynaložené náklady řízení, které v této fázi řízení ještě nemusí být konečné, je pro další vývoj jejich vzájemných vztahů nepříznivé, že se účastníkům nakonec nepodařilo dospět k uzavření dohody o převodu části pozemku žalovaných parc. č. st. [hodnota] do vlastnictví žalobců, nicméně je skutečností, že z obou stran bylo uzavření této dohody podmiňováno sjednáním dalších, z pohledu soudu nepodstatných okolností, které byly pro druhou stranu nepřijatelné, byť tyto okolnosti nakonec ani nejsou předmětem tohoto řízení (např. požadavek žalovaných na zazdění okna do kuchyně žalobců, požadavek žalobců na vedení vodovodu průchodem mezi budovami účastníků, anebo návrh žalobců na odkoupení spoluvlastnického podílu žalovaných ke studni, tj. jediného zdroje vody pro obě strany sporu).

63. Námitku žalovaných o nedostatku aktivní věcné legitimace žalobce b) považuje soud za nedůvodnou, neboť oba žalobci jsou dle zápisu v katastru nemovitostí vlastníky předmětných nemovitých věcí ve společném jmění manželů, a to bez ohledu na to, že obě smlouvy byly tehdy za stranu kupující uzavřeny pouze žalobkyní a). Pro rozhodnutí o zřízení služebnosti s právem nezbytné cesty je právně významné, že žalobce b) je jedním z vlastníků dotčených nemovitých věcí.

64. Ačkoliv ze shodných tvrzení účastníků vyplynulo, že znalec v oboru ekonomika, odvětví ceny a odhady, v ocenění ze dne 2. 6. 1976 mimo jiné uvedl poznámku o tom, že po uskutečnění převodu této prozatím pouze geometricky oddělené části nemovitosti je nutné provést i stavební oddělení objektu i pozemků včetně zajištění samostatného vstupu do nově vzniklé nemovitosti, je skutečností, že v kupní smlouvě žádný závazek žalobců v tomto směru obsažen není, nicméně na druhou stranu v kupní smlouvě nebyl výslovně sjednán ani žádný právní důvod, na základě kterého by žalobci byli oprávněni užívat ke vstupu do stavby [hodnota] pozemek otce žalovaného č. [hodnota]) parc. č. st. [hodnota]. V případě obou žalobců se jedná o vysokoškolsky vzdělané osoby a je jen těžko uvěřitelné, aby do svého vlastnictví nabyli nemovité věci bez náležitě zajištěného přístupu. Na druhé straně je však pro soud také těžko pochopitelné, že otec žalovaného č. [hodnota]) zůstal v tomto směru po celou dobu nečinný a omezil se pouze na údajné občasné připomenutí povinnosti žalobců vybudovat si vstupy z vlastního pozemku. Vzhledem k tomu, že žalobci se však domáhají zřízení služebnosti nezbytné cesty a nikoliv určení existence služebnosti z titulu vydržení, má tato okolnost podle názoru soudu pro rozhodnutí ve věci význam pouze z hlediska ust. § 1032 odst. 1 písm. b) o. z. Pokud by byli žalobci ze strany otce žalovaného č. [hodnota]) v minulosti prokazatelně vyzýváni k tomu, aby si v souladu se vzájemným ujednáním vybudovali nové vstupy do stavby [hodnota] ze svého pozemku parc. č. [hodnota], bylo by zřejmě možné hrubou nedbalost či úmysl žalobců dovodit, avšak v daném případě musel soud přihlédnout k tomu, že žalobci nabyli stavbu [hodnota] se vstupy situovanými z pozemku parc. č. st. [hodnota] ve vlastnictví otce žalovaného č. [hodnota]), aniž by byli v kupní smlouvě výslovně zavázáni k vybudování nových vstupů ze svého pozemku parc. č. [hodnota] a aniž by byli v mezidobí otcem žalovaného č. [hodnota]) prokazatelně vyzýváni ke splnění této povinnosti. Ke stávající situaci tak podle názoru soudu mohla do značné míry přispět i liknavost a nečinnost otce žalovaného č. [hodnota]), a proto soud podle ust. § 1032 odst. 1 písm. b) o. z. vůči žalobcům nepostupoval.

65. Mezi účastníky patrně není sporu o tom, že stavba a pozemky žalobců jsou přístupné, a to i osobním motorovým vozidlem, ze zpevněné obecní místní komunikace přes nezpevněnou veřejnou účelovou komunikaci vedoucí po pozemku v podílovém spoluvlastnictví žalovaných parc. č. [hodnota], ostatně žalobci tuto přístupovou cestu až dosud nepochybně užívali, ale i nadále využívají, neboť jinou možnost v přístupu ke svým pozemkům v současné době ani nemají. Pokud však do stavby [hodnota] vstupují přes pozemek žalovaných parc. č. st. [hodnota], tedy dvoukřídlými vraty žalovaných směřujícími na uzavřený dvůr, jsou nuceni využívat delší úsek veřejné účelové komunikace, než by tomu bylo v situaci, kdy by do své stavby [hodnota] vstupovali ze svého pozemku parc. č. [hodnota]. Pokud žalobci namítají, že jejich vjezdová dvoukřídlá brána směřující na jejich pozemek parc. č. [hodnota] není dostatečně široká a že v důsledku nedostatečné šířky veřejné účelové komunikace vedoucí po pozemku žalovaných parc. č. [hodnota], resp. zde na okraji tohoto pozemku složenému dřevu žalovaných, je pro ně vjezd na jejich pozemek parc. č. [hodnota] jejich stávající dvoukřídlou vjezdovou bránou nepohodlný, bylo při místním šetření zjištěno, že jednak od oplocení pozemku žalovaných ke složenému dřevu je volný průjezd široký více než 3 metry, a jednak že nic nebrání tomu, aby si žalobci svoji vjezdovou bránu pro případné pohodlnější odbočení rozšířili, neboť pozemek žalobců parc. č. [hodnota] je zde pro účely případného rozšíření vjezdové brány dostatečně široký.

66. Ačkoliv soudní znalci [tituly před jménem] [jméno FO], [tituly před jménem] [právnická osoba] a [tituly před jménem] [jméno FO] byli původně ve shodě o technické proveditelnosti vybudování nových vstupů do stavby žalobců [hodnota] na východní straně z pozemku parc. č. [hodnota], ale rozcházeli se v pohledu na výši nezbytných nákladů spojených s potřebnými stavebními úpravami, posledně jmenovaný soudní znalec posléze svůj názor značně korigoval, a to na základě posudku statika [tituly před jménem] [jméno FO], jehož k prohlídce stavby doprovodila dcera žalobců, aniž by se jí však zúčastnil i sám soudní znalec, který ovšem následně správnost svého závěru vyjádřeného v dodatku ke znaleckému posudku na str. 9 (č. l. 344) podmiňuje správností závěrů statika. Jak vyplývá z posudku statika, nejedná se o soudního znalce, což bylo ověřeno i výpovědí znalce [tituly před jménem] [jméno FO]. Je s podivem, že ačkoliv sám [tituly před jménem] [jméno FO] ve znaleckém posudku konstatoval, že žádné porušení obvodového zdiva stavby nezjistil, přijal závěry statika, který naopak ve svém posudku zjištění několika svislých trhlin konstatoval a dovodil z toho možné komplikace při provádění potřebných stavebních úprav. Znalec [tituly před jménem] [jméno FO] a ani [tituly před jménem] [jméno FO] se ovšem z pohledu jimi doporučené nutnosti podbetonování základů nijak nezabývali tím, že v chodbě nad oknem je dle vyjádření samotného [tituly před jménem] [jméno FO] překlad široký nejen přes stávající okno, ale přes celou šíři chodby a že síla obvodové zdi je zde nikoliv 60 cm, ale pouze 30 cm. [tituly před jménem] [jméno FO] a ani [tituly před jménem] [jméno FO] se ve svých posudcích rovněž nijak nezabývali tím, že pod špýcharem je nepřístupný sklep (viz větrací mřížka nad terénem) a že okno do špýcharu je trojdílné, tedy dostatečně široké pro případné umístění hlavního vstupu namísto tohoto okna, tedy zřejmě bez potřeby instalace nových překladů a bez nutnosti podbetonování stávajících základů, když ve sklepě zřejmě lze základy důvodně očekávat v jiné hloubce, než odhalila sonda [tituly před jménem] [jméno FO] pod oknem chodby provedená při jeho prohlídce stavby. Znalec ani statik také nijak neověřovali, zda byl vstupní otvor ze špýcharu do stáje za účelem výstavby koupelny vybudován až dodatečně a zda skutečně s komplikacemi jimi předpokládanými, když v původním plánu stavby, založeném jako příloha znaleckého posudku [tituly před jménem] [jméno FO] na č. l. 168, žádný takový průchod zakreslen vůbec není. Ačkoliv znalec [tituly před jménem] [jméno FO] doporučil poměrně nákladné snížení okolního terénu, když za tím účelem při prohlídce provedl změření výšky parapetů všech oken na východní straně stavby, nijak se již nezabýval tím, že ve stáji je v současné době podlaha jednak stále hliněná a jednak oproti podlaze v koupelně značně snížená. Ostatně znalec konstatoval, že kromě koupelny je podlaha vyvýšená pouze v místnosti, kde je vodárna, ale že jinak jsou podlahy v celé stavba oproti podlaze v koupelně o cca 20 cm snížené. Znalec nijak neověřoval, z jakého důvodu došlo k navýšení podlahy v koupelně, případně zda vlastníci do budoucna např. z důvodu instalace tepelné izolace neuvažují o zvýšení vnitřních podlah i v dalších částech stavby. Znalec bez dalšího konstatoval případnou nutnost nákladného přemístění stávajícího septiku právě z důvodu jím předpokládaných terénních úprav, ačkoliv jeho výslechem bylo zjištěno, že tak rozsáhlé terénní úpravy a s tím spojené přemístění septiku není zapotřebí vůbec provádět, a to ani tehdy, když vnitřní podlahy po vybudování nových vstupů budou ve stávající úrovni. Znalec v posudku neuvažoval ani nad možnosti využití jím vypočítaného množství vykopaného materiálu nebo vybourané suti pro případné zvýšení úrovně podlahy ve stáji, ostatně znalec nezjišťoval ani ceny skládkovného v dané lokalitě. Ačkoliv [tituly před jménem] [jméno FO] připustil možnost vybudování hlavního vstupu do místnosti zvané špýchar a ačkoliv připustil možnost odvodnění snížených vstupů pomocí drenáže do vsaku, nijak se touto alternativou ve svém posudku nezabýval, což soudu zdůvodnil tím, že se držel „svého“ zadání. Pokud znalec [tituly před jménem] [jméno FO] v posudku dospěl k výši nezbytných nákladů na potřebné stavební úpravy v částce 454 843 Kč včetně 21 % DPH, resp. 532 914 Kč včetně 21 % DPH, je nutné takové závěry odmítnout, a to jednak s ohledem na výše uvedená zjištění, kdy znalec bezdůvodně, jen na základě „svého“ zadání, do nákladů zahrnul nikoliv pouze nezbytné položky, ale že ve své výpovědi připustil, že některé položky mohl do vyčíslení nákladů omylem zahrnout i dvakrát. Zadání, které si znalec takto libovolně zvolil, však mělo značný vliv na takové položky v jeho dvou přiložených rozpočtech, jako jsou zejména zemní práce, základy a zvláštní zakládání, prorážení otvorů, staveništní přesun hmot nebo konstrukce truhlářské, ačkoliv jak bylo shora uvedeno, soudu není vůbec známo, z jakého důvodu by znalec tak nákladně a v takovém rozsahu zpevňoval stávající základy stavby na její východní straně, pokud se nabízí i alternativní varianta, která takové nákladné stavební práce vůbec nevyžaduje. Ostatně ačkoliv znalec v posudku konstatoval sílu zdi v chodbě pouze 30 cm, přesto v rozpočtu v kapitole prorážení otvorů neuvažuje s jinou sílou zdiva než 60 cm. Z jakého důvodu znalec neuvažoval pouze náklady na truhlářské práce potřebné ke zhotovení zárubní pro stávající dveře, které žalobci dosud využívají, ale bez dalšího jako nezbytné náklady stavebních úprav započetl i cenu nových dveří pro hlavní vstup a vstup do stájí, což podle názoru soudu představuje další nikoliv nezbytné náklady (byť se z hlediska výše celkových nákladů na rekonstrukci vstupů samozřejmě jedná o ekonomicky racionální a pochopitelné řešení), soudu známo není. Znalec se však ani orientačně nijak nezabýval náklady na vybudování schodiště na půdu z prostoru stáje. Ostatně znalec neuvažoval ani o variantě částečného využití stávajícího schodiště vedoucího na půdu. Z výše uvedených důvodů soud závěry znalce [tituly před jménem] [jméno FO] odmítl, neboť ani svojí výpovědí při jednání znalec soud o správnosti svých závěrů nepřesvědčil.

67. Na základě závěrů znalců [tituly před jménem] [jméno FO] a [tituly před jménem] [právnická osoba] nemá soud žádné pochybnosti o tom, že vstupy umístěné v současné době na západní straně stavby [hodnota] lze přemístit na východní stranu, resp. že vstup na půdu lze vyřešit vybudováním schodiště, přičemž zároveň má soud za prokázané, že existuje vícero variant, kde lze vybudovat hlavní vstup, kde vstup do stáje a jakým způsobem vyřešit schodiště k zajištění přístupu na půdu, přičemž konkrétní způsob řešení je závislý pouze na vůli vlastníků stavby, doporučení projektanta a případným hlediskem hospodárnosti toho kterého řešení. V žádném případě však nebylo provedeným dokazováním zjištěno, že by žalobci neměli možnost vybudovat ze svého pozemku parc. č. [hodnota] do východní obvodové stěny stavby [hodnota] nový hlavní vstup a nový vstup do stáje, resp. že by to bylo technicky neproveditelné, případně spojené s nepřiměřenými komplikacemi.

68. Jde-li o výši nezbytných nákladů na vybudování dvou nových vstupů a vybudování schodiště, má soud na základě závěrů znalců [tituly před jménem] [jméno FO] a [tituly před jménem] [právnická osoba] za prokázané, že takové náklady by dosáhly maximálně částky 350 000 Kč, a to právě s ohledem na možnost využití stávajících okenních otvorů, již instalovaných překladů, případně zvolením ekonomicky přijatelné varianty odvedení srážkových vod od případně snížených vstupů a také možnosti dalšího stavebního využití vykopaného či vybouraného materiálu nebo jeho odvozu na skládku za cenu výrazně nižší, než ke které dospěl [tituly před jménem] [jméno FO].

69. Na tomto místě je však zároveň nutné poznamenat, že žalobcům by alespoň prozatím jistě postačilo vybudovat pouze nový hlavní vstup do budovy, a to ať již do chodby, do špýcharu, anebo do pokoje u jižního štítu, neboť vstup do stáje mají v současné době zajištěný přes koupelnu a přístup na půdu mohou prozatím řešit pomocí žebříku a zvýšených dveří v severním štítu. Celkovou výši investice do vybudování nových vstupů a schodiště tak žalobci mohou rozložit do delšího časového horizontu dle svých ekonomických a časových možností.

70. Pokud celkové náklady na potřebné stavební úpravy nepřesáhnou částku 350 000 Kč, jak bylo ze znaleckých posudků [tituly před jménem] [jméno FO] a [tituly před jménem] [jméno FO] bez důvodných pochybností zjištěno, přičemž navíc se žalobcům nabízí možnost celkovou investici rozložit do delšího časového úseku, pak jistě nelze dospět k závěru, ke kterému dospěl Nejvyšší soud ČR ve shora citovaném rozhodnutí sp. zn. [spisová značka].

71. Soud tedy uzavírá, že nejen že je zajištění přístupu z vlastního pozemku parc. č. [hodnota] pro žalobce technicky možné, ale navíc ani náklady na jeho zřízení nejsou natolik vysoké, aby jejich vynaložení nebylo možné po nich spravedlivě požadovat.

72. Z hlediska ust. § 1032 odst. 1 písm. a) o. z. se soud rovněž zabýval otázkou výše případné úplaty za zřízení služebnosti s právem nezbytné cesty a vlivem takového zřízení služebnosti na obvyklou cenu nemovitých věcí žalobců a žalovaných a nebylo zjištěno, že by se v dané věci jednalo o ten případ, kdy by škoda na nemovité věci žalovaných zřejmě převýšila výhodu nezbytné cesty, a to s ohledem na to, že ze znaleckého posudku [tituly před jménem] [jméno FO] bylo zjištěno, že obvyklá výše úplaty za zřízení služebnosti práva nezbytné cesty přes část pozemku žalovaných parc. č. [hodnota] by činila cca 350 000 Kč, což je podle názoru znalce zároveň také částka, o kterou by se v důsledku zřízení této služebnosti snížila obvyklá cena nemovitých věcí žalovaných, neboť se v daném případě jedná o pomyslné spojité nádoby. Škoda na nemovitých věcech žalovaných by tedy v důsledku zřízení služebnosti byla shodná s výší úplaty, kterou by žalobci za zřízení služebnosti byli nuceni uhradit, aby se tak současně vyhnuli investici ve stejné výši vynaložené na vybudování nových vstupů a schodiště.

73. Úplata za zřízení služebnosti však nezahrnuje náklady na případné vybudování oplocení oddělující předmětnou část pozemku parc. č. st. [hodnota] a také náklady na vypracování geometrického plánu, což znamená, že náklady na zřízení služebnosti by pro žalobce představovaly zřejmě ještě vyšší částku než náklady na vybudování nových vstupů a schodiště s přístupem z vlastního pozemku.

74. Bez významu v této souvislosti není ani ta okolnost, na které se shodli jak [tituly před jménem] [jméno FO], tak i [tituly před jménem] [jméno FO], a to že případné vybudování nových vstupů se příznivě projeví na obvyklé ceně nejen nemovitých věcí žalovaných, ale také nemovitých věcí žalobců, přičemž pominout nelze ani to, že nové vstupy do stavby žalobců z její východní strany alespoň částečně přispějí k celkovému pokojnému užívání dotčených nemovitých věcí jejich vlastníky na obou stranách.

75. Pokud žalobci namítali, že [tituly před jménem] [jméno FO] nesprávně zjistil obvyklou cenu nemovitých věcí žalovaných, když měl údajně vycházet z nesprávně zvoleného HB indexu a nesprávně určené zastavěné plochy jedné z porovnávaných staveb, soud se s jejich námitkami neztotožňuje. Předně však soud znovu poukazuje na to, že žaloba byla zamítnuta z důvodu, že nebyl naplněn zákonný předpoklad dle ust. § 1029 odst. 1 o. z., tedy nikoliv proto, že by sice tímto ustanovením předpokládaná podmínka o nedostatečném spojení nemovitých věcí žalobců s veřejnou cestou splněná byla, ale zároveň byl soudem zjištěn zákonný důvod pro nepovolení nezbytné cesty podle ust. § 1032 odst. 1 písm. a) o. z. Jak již bylo soudem shora uvedeno, nejen že je zajištění přístupu z vlastního pozemku parc. č. [hodnota] pro žalobce technicky možné, ale navíc ani náklady na jeho zřízení nejsou natolik vysoké, aby jejich vynaložení nebylo možné po nich spravedlivě požadovat.

76. Nicméně jde-li o zmíněný HB index, znalec vysvětlil, že pro rekreační chaty se tzv. HB index samostatně vůbec nesleduje, rozlišuje se pouze HB index pro rodinné domy, pozemky a byty. Ostatně ani žalobci se ve svém vyjádření s obsaženými námitkami o HB indexu pro rekreační chaty nezmiňují. Znalec podle názoru soudu logicky a přesvědčivě vysvětlil, z jakého důvodu v případě porovnávané nemovité věci, kdy se jedná o rekreační chatu a nikoliv o rodinný dům, vycházel z HB indexu pro pozemky, pokud dospěl k závěru, že podstatnou, dokonce výrazně převažující, složkou ceny je cena pozemku, a nikoliv samotné stavby. Jde-li o námitku týkající se zastavěné plochy, znalec opět přesvědčivě a logicky vysvětlil, že oproti zastavěné ploše uvedené v katastru nemovitostí započítal i plochu sklepa a že pokud by vycházel pouze ze zastavěné plochy uvedené v KN, potom by cena přepočtená na 1 m2 vycházela ještě vyšší. Jak ale závěrem znalec výstižně shrnul, z obvyklé ceny nemovitých věcí žalovaných, zjištěné pouze orientačně, opět pouze jen orientačně vycházel při odhadu ceny služebnosti s tím, že nejde jen o jednu jedinou hodnotu a jediné měřítko. Ostatně výsledkem určení obvyklé ceny nemovitých věcí žalovaných není přesná částka, ale pouze cenové rozpětí v řádech stovek tisíc korun. Znalec uvedl v posudku rozpětí mezi 3,8 až 4,0 mil. Kč a srozumitelně a přesvědčivě v něm vysvětlil i různá hlediska, kterými se řídil při určení výše náhrady za zřízení služebnosti, která podle znalce zároveň odpovídá částce, o kterou by se v důsledku zřízení služebnosti snížila obvyklá cena nemovitých věcí žalovaných.

77. Vzhledem k tomu, že žaloba byla shledána nedůvodnou, když na základě provedených důkazů bylo zjištěno, že předmětné nemovité věci ve vlastnictví žalobců lze řádně užívat, neboť jsou dostatečně spojeny s veřejnou cestou, byť jejich řádné užívání předpokládá vybudování nových vstupů do stavby [hodnota] z pozemku parc. č. [hodnota] ve vlastnictví žalobců, soud žalobu zamítl, když zároveň bylo zjištěno, že náklady na stavební práce spojené s vybudováním nových vstupů a další s tím spojené výdaje nejsou nijak neobvyklé a nepřiměřeně vysoké vzhledem k cenám stavebních prací, navíc s možností jejich rozložení do delšího časového úseku, přičemž zároveň bylo zjištěno, že výše úplaty, která by náležela žalovaným za zřízení služebnosti s právem nezbytné cesty, resp. i výše těchto nákladů na vybudování nových vstupů a schodiště odpovídá částce, o kterou by se v důsledku zřízení služebnosti s právem nezbytné cesty snížila hodnota nemovitých věcí ve vlastnictví žalovaných. Zároveň je nutné vzít v úvahu i to, že případné zřízení služebnosti s právem nezbytné cesty také vyžaduje provedení stavebních úprav a s tím spojené finanční výdaje, přičemž v úvahu je nutné rovněž vzít i to, že v důsledku vybudování nových vstupů do stavby ve vlastnictví žalobců z pozemku v jejich vlastnictví se příznivě projeví nejen na obvyklé hodnotě nemovitých věcí ve vlastnictví žalovaných, ale i na obvyklé hodnotě nemovitých věcí ve vlastnictví žalobců. Zároveň je nutné vzít v úvahu i další okolnosti, které by v případě zřízení služebnosti s právem nezbytné cesty ovlivňovaly užívání nemovitých věcí obou stran, čímž má soud na mysli dosavadní konflikty, ke kterým mezi účastníky zejména v posledním období při využívání vstupu do stavby ve vlastnictví žalobců z pozemku ve vlastnictví žalovaných docházelo.

78. Vzhledem k tomu, že provedené důkazy skýtaly dostatečný podklad pro rozhodnutí ve věci, přičemž soudní znalec [tituly před jménem] [právnická osoba] ve svém stanovisku č. [hodnota] s námitkami žalobců podle názoru soudu přesvědčivě vypořádal a pochybnosti žalobců o správnosti závěrů obsažených v jeho znaleckém posudku spolehlivě rozptýlil, soud návrh právního zástupce žalovaných na předvolání a výslech znalce [tituly před jménem] [právnická osoba] pro nadbytečnost zamítl. Provedení dalších důkazů účastníci ani po poučení podle ust. § 119a odst. 1 o. s. ř. učiněném před vyhlášením rozhodnutí nenavrhovali.

79. Výrok o náhradě nákladů tohoto řízení je pak odůvodněn ust. § 142 odst. 1 o. s. ř., podle kterého soud plně úspěšným žalovaným přiznal vůči neúspěšným žalobcům právo na náhradu nákladů řízení v plném rozsahu, přičemž výše této náhrady je dána jednak odměnou právního zástupce žalovaných z tarifní hodnoty 350 000 Kč (znaleckým posudkem [tituly před jménem] [právnická osoba] zjištěné výše náhrady za právo služebnosti nezbytné cesty přes pozemek ve vlastnictví žalovaných) podle ust. § 7 bodu 6 ve spojení s ust. § 8 odst. 1 vyhl. č. 177/1996 Sb., v platném znění, po 9 700 Kč za 1 úkon společný úkon právní služby pro oba žalované, celkem ve výši 213 400 Kč za 22 úkonů právní služby (1 úkon – příprava a převzetí zastoupení ve věci návrhu na vydání předběžného opatření sp. zn. [spisová značka], 1 úkon – odvolání proti usnesení o nařízení předběžného opatření dne 8. 6. 2022, 1 úkon – příprava a převzetí zastoupení ve věci žaloby, 1 úkon sepis vyjádření ze dne 1. 11. 2022, 1 úkon – účast na jednání soudu dne 2. 2. 2022, 1 úkon – účast na jednání soudu dne 25. 5. 2023, 1 úkon – účast na místním šetření s [tituly před jménem] [jméno FO] dne 5. 9. 2023, 1 úkon – porada se žalovanými dne 6. 10. 2023, 1 úkon – sepis vyjádření ze dne 9. 10. 2023, 1 úkon – sepis návrhu na zrušení předběžného opatření ze dne 9. 10. 2023, 1 úkon – odvolání proti zamítnutí návrhu na zrušení předběžného opatření ze dne 7. 12. 2023, 2 úkony – účast na jednání soudu dne 11. 12. 2023, 1 úkon – sepis vyjádření ze dne 19. 1. 2024, 1 úkon – porada se žalovanými dne 20. 3. 2024, 1 úkon – sepis vyjádření ze dne 21. 3. 2024, 1 úkon – porada se žalovanými dne 22. 5. 2024, 3 úkony – účast na jednání soudu dne 23. 5. 2024, 1 úkon – sepis závěrečného návrhu a 1 úkon – účast na jednání soudu dne 22. 7. 2024), paušální náhradou hotových výdajů podle ust. § 13 odst. 3, 4 citované vyhlášky po 300 Kč za jeden úkon právní služby, celkem ve výši 6 600 Kč za 22 společných úkonů právní služby pro oba žalované, náhradou cestovních výdajů podle ust. § 13 odst. 1 citované vyhlášky v celkové výši 153 Kč za cestu z [adresa] do [adresa] a zpět dne 5. 9. 2023 při celkově ujetých 20 km osobním motorovým vozidlem RZ [SPZ] kombinovanou spotřebou benzinu 6 l/100 km při ceně 41,20 Kč/1 litr benzinu Natural 95 a amortizační náhradě 5,20 Kč/1 km (podle vyhlášky č. 467/2022 Sb.), náhradou za promeškaný čas podle ust. § 14 odst. 1 písm. a), odst. 3 advokátního tarifu v celkové výši 200 Kč za 2 započaté půlhodiny strávené na cestě dne 5. 9. 2023, sazbou 21 % DPH podle ust. § 137 odst. 3 o.s.ř. z takto určené odměny a náhrad ve výši 46 274,10 Kč, zaplaceným soudním poplatkem ve výši 1 000 Kč dle usnesení o nařízení předběžného opatření, zaplacenou zálohou ve výši 10 000 Kč na znalecký posudek [tituly před jménem] [jméno FO], zaplacenou odměnou ve výši 7 865 Kč za vypracování stanoviska [tituly před jménem] [právnická osoba] a zaplacenou odměnou ve výši 25 100 Kč za vypracování znaleckého posudku, účast na jednání soudu a vypracování stanoviska č. [hodnota] [tituly před jménem] [právnická osoba], celkem tak bylo žalovaným č. [hodnota]) a č. [hodnota]) přiznáno vůči žalobcům na náhradě nákladů tohoto řízení 310 592,10 Kč.

80. Žalovaní vyúčtovali náklady řízení v jiné výši, než jim byla soudem přiznána. Požadovali přiznat odměnu za každý jeden společný úkon právní služby v celkové výši 15 520 Kč bez DPH a současně za každý jeden společný úkon právní služby paušální náhradu hotových výdajů v celkové výši 600 Kč bez DPH. Podle názoru soudu vyúčtování nákladů řízení předložené žalovanými neodpovídá platné právní úpravě a ani ustálené rozhodovací praxi soudů. Podle ust. § 12 odst. 4 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátní tarif, v platném znění, jde-li o společné úkony při zastupování nebo obhajobě dvou nebo více osob, náleží advokátovi za každou takto zastupovanou nebo obhajovanou osobu mimosmluvní odměna snížená o 20 %. Podle ust. § 13 odst. 3 věty první citované vyhlášky advokát se může s klientem dohodnout na přiměřené paušální částce jako náhradě veškerých nebo některých hotových výdajů, jejichž vynaložení se předpokládá v souvislosti s poskytnutím právní služby. Podle odstavce 4 tohoto ustanovení nedohodl-li se advokát s klientem na jiné paušální částce jako náhradě výdajů na vnitrostátní poštovné, místní hovorné a přepravné, činí tato částka 300 Kč na jeden úkon právní služby. Z uvedeného vyplývá, že i při důvodném postupu podle ust. § 12 odst. 4 advokátního tarifu lze za každý jeden společný úkon právní služby přiznat paušální náhradu hotových výdajů pouze ve výši 300 Kč, a to bez ohledu na počet zastupovaných osob. V daném případě však podle názoru soudu není důvod ani k tomu, aby byla odměna za právní zastoupení advokátem žalovaným přiznána podle ust. § 12 odst. 4 advokátního tarifu. Z odůvodnění rozsudku Nejvyššího soudu ČR sp. zn. [spisová značka] ze dne 20. 10. 2016 vyplývá, že ten uvedené ustanovení vykládá tak, že při stanovení mimosmluvní odměny za společné úkony advokáta zastupujícího více žalobců (účastníků), z nichž každý uplatňuje v jednom řízení jím žalovanou částku sám pro sebe, náleží za každou takto zastupovanou osobu samostatná mimosmluvní odměna vypočtená podle tarifní hodnoty připadající na každého žalobce (účastníka), snížená o 20 % a je zásadně aplikováno bez ohledu na počet společně zastupovaných účastníků. Požadavek žalovaných na přiznání mimosmluvní odměny za každý společný úkon právní služby, vypočtené podle tarifní hodnoty 350 000 Kč za právní zastoupení advokátem, a to za každého ze žalovaných samostatně, snížená o 20 %, není v souladu s uvedeným výkladem citovaného ustanovení, neboť v tomto řízení žalovaní tedy jednak neuplatňují žalovanou částku každý sám pro sebe, ale hlavně nárok uplatněný vůči nim žalobou ani nesměřuje vůči každému z nich samostatně, ale naopak vůči oběma společně, neboť každý z obou žalovaných vlastní ideální jednu polovinu předmětné části pozemku, na které se žalobci domáhali zřízení služebnosti nezbytné cesty. Pokud tedy právní zástupce poskytl v tomto řízení jakýkoliv z účtovaných společných úkonů právní služby, není podle názoru soudu důvod ke zvýšení mimosmluvní odměny podle ust. § 12 odst. 4 advokátního tarifu, neboť počet zastoupených osob v tomto případě nijak nemohl ovlivnit náročnost poskytnutých společných úkonů právní služby. Zjednodušeně řečeno, náročnost poskytnutých úkonů právní služby by byla obdobná, ať už by předmětný pozemek výlučně vlastnil pouze jeden vlastník, anebo by byl v podílovém spoluvlastnictví i více než dvou osob.

81. Podle ust. § 149 odst. 1 o. s. ř. bylo žalobcům uloženo zaplatit náhradu nákladů řízení k rukám právního zástupce žalovaných.

82. Výrok o povinnosti zaplacení náhrady nákladů vzniklých státu je odůvodněn ust. § 148 odst. 1 o. s. ř., podle kterého stát má podle výsledků řízení proti účastníkům právo na náhradu nákladů řízení, které platil, pokud u nich nejsou předpoklady pro osvobození od soudních poplatků. Vzhledem k tomu, že v řízení vznikly státu náklady v souvislosti se znalečným ve výši 21 790 Kč, 2 930 Kč a 9 423,84 Kč, přičemž co do výše 10 000 Kč byly tyto náklady uhrazeny zálohou zaplacenou žalovanými, soud uložil žalobcům povinnost zaplatit České republice na účet Okresního soudu v [adresa] náhradu nákladů vzniklých státu ve výši 24 143,84 Kč.

83. Lhůta k plnění byla určena v souladu s ust. § 160 odst. 1 o. s. ř.

Poučení