28 C 300/2020-341

Rubrum

Obvodní soud pro Prahu 10 rozhodl předsedou senátu JUDr. Mgr. Jakubem Schlitterem Ph.D. jako samosoudcem ve věci žalobců: ; a/ [celé jméno žalobce], narozený dne [datum] bytem [adresa] b/ [celé jméno žalobce], narozený dne [datum] bytem [adresa žalobce], [země] oba zastoupeni advokátem Mgr. [jméno] [příjmení] sídlem [adresa] proti; žalovaným: ; 1/ [celé jméno žalované], narozená dne [datum] bytem [adresa žalované] 2/ [celé jméno žalovaného], narozená dne [datum] bytem [adresa], [anonymizováno], [země] obě zastoupeny advokátkou Mgr. [jméno] [příjmení] [příjmení] sídlem [adresa] o zaplacení 165 019 Kč s příslušenstvím takto:

Výrok

I. Žalovaná [číslo] [celé jméno žalované], [datum narození] je povinna zaplatit žalobcům částku 82.509,50 Kč s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 82.509,50 Kč od [datum] do zaplacení, a to do 3 dnů od právní moci rozsudku.

II. Žalovaná [číslo] [celé jméno žalovaného], [datum narození] je povinna zaplatit žalobcům částku 82.509,50 Kč s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 82.509,50 Kč od [datum] do zaplacení, a to do 3 dnů od právní moci rozsudku.

III. Žalovaná [číslo] žalovaná [číslo] jsou povinny zaplatit společně a nerozdílně České republice – Obvodnímu soudu pro Prahu 10 náklady řízení ve výši 9.539,26 Kč, a to do 3 dnů od právní moci rozsudku.

IV. Žalovaná [číslo] žalovaná [číslo] jsou povinny zaplatit společně a nerozdílně žalobcům náhradu nákladů řízení ve výši 211 703 Kč k rukám Mgr. [jméno] [příjmení], advokáta, a to do 3 dnů od právní moci rozsudku.

Odůvodnění

1. Návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu ze dne [datum], došlým zdejšímu soudu dne [datum], se žalobci domáhali na žalované [číslo] zaplacení částky 82 509,50 Kč s příslušenstvím.

2. Návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu ze dne [datum], došlým původně [název soudu] dne [datum], se žalobci domáhali na žalované [číslo] zaplacení částky 82 509,50 Kč s příslušenstvím.

3. Dne [datum] žalobci s žalovanou [číslo] žalovanou [číslo] uzavřeli kupní smlouvu, v níž se žalované zavázaly převést na žalobce vlastnické právo k nemovitým věcem, a to: pozemku, parcely č. st. [anonymizováno], jehož součástí byla stavba [adresa], objekt k [anonymizováno], pozemku, parcely [číslo] [anonymizována dvě slova], pozemku, parcely [číslo] [anonymizována dvě slova], pozemku, parcely [číslo] [anonymizována tři slova], vše v [katastrální uzemí], části [územní celek], obci [obec] (dále jen„ nemovitosti“), přičemž spoluvlastnický podíl žalované [číslo] činil ideální [anonymizováno] ve vztahu k celku a žalované [číslo] rovněž [anonymizováno] ve vztahu k celku. Kupní cena byla sjednána ve výši 1 650 000 Kč. Na základě kupní smlouvy se žalobci tak stali podílovými spoluvlastníky nemovitostí o velikosti podílů [anonymizováno] ve vztahu k celku. K předání nemovitostí došlo dne [datum].

4. Čl. VI. odst. 4 kupní smlouvy obsahuje prohlášení tohoto znění: „ Prodávající a kupující prohlašují, že si společně při jednání o uzavření této smlouvy vzájemně sdělili veškeré skutkové a právní okolnosti, o nichž ví tak, aby se mohli přesvědčit o možnosti uzavřít platnou smlouvu. V této souvislosti převáděné nemovité věci plně vyhovují běžnému účelu, ke kterému obdobné nemovité věci obvykle slouží.“ 5. Žalované [číslo] žalované [číslo] bylo známo, že předmětné nemovitosti žalobci kupují za účelem výstavby rodinných domů. Pozemky se nacházejí v zastavitelném území a žalobci byli ubezpečováni, že jsou vhodné pro výstavbu rodinných domů.

6. Dne [datum] žalobci uzavřeli kupní smlouvu, na jejímž základě se zavázali převést vlastnické právo k pozemku, parcele [číslo] na [role v řízení] [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení], bytem [adresa].

7. Ze strany [role v řízení] [příjmení] byli žalobci dopisem ze dne [datum] informováni o skutečnosti, že při přípravných stavebních pracích zjistili, že se pod povrchem pozemku, v místě zamýšlených základů domu, nachází značné množství odpadu ze starých cihel, popelu z kotle na tuhá paliva a další stavební suti jako pozůstatku dřívější stavby, tedy jinými slovy„ černá skládka“. [příjmení], na níž bylo možné založit rodinný dům, se nacházela až v hloubce [anonymizováno] metrů, pročež bylo nutné provést sanaci pozemku spočívajícího v odstranění odpadu. Podle statického posudku zpracovaného Ing. [jméno] [příjmení], autorizovaným inženýrem pro statiku a dynamiku staveb, sídlem [adresa] mocnosti navážek.

8. Tyto skryté vady manželé [příjmení] žalobcům vytkli a uplatnili nárok na slevu z kupní ceny ve výši 165 019 Kč. Žalobci si prostudovali dostupné podklady a získali vyjádření odborníků týkající se pravděpodobného původu odpadu a způsobu a ceny jeho odstranění, na jejichž základě žalobci dospěli k závěru, že se skutečně jedná o skrytou vadu pozemku a požadovaná částka se jeví jako přiměřená sleva z kupní ceny.

9. Dopisem ze dne [datum] žalobci tyto vady vytkli žalované [číslo] žalované [číslo] uplatnili nárok na slevu z kupní ceny. Žalovaná [číslo] reagovala prostřednictvím své právní zástupkyně a dopisem ze dne [datum] nárok odmítla s tím, že jej považuje za nepodložený. V reakci na odmítnutí nároku žalobci právní zástupkyni žalované [číslo] zaslali fotografie provedených výkopových prací, z nichž je zcela zřejmé, že se pod povrchem stavební odpad a popel nacházel. Dále žalobci předložili statický posudek Ing. [jméno] [příjmení] a rozpis nákladů na sanaci pozemku. Žalovaná [číslo] však nárok dopisem ze dne [datum] kategoricky odmítla a trvala na svém tvrzení, že skrytá vada pozemek v době převodu nezatěžovala. Dne [datum] žalobci proto právní zástupkyni žalované [číslo] zaslali poslední předžalobní výzvu. Právní zástupkyně žalované [číslo] reagovala žádostí o zaslání dalších podkladů s tím, že nárok považuje za neopodstatněný. Ze stylu komunikace žalobci dovodili, že zde není vůle k řešení celé záležitosti, a proto žalobcům nezbylo než podat žalobu.

10. Sanaci pozemku provedla společnost [právnická osoba], [IČO], sídlem [adresa] Náklady na sanaci činily částku 165 019 Kč. Vůči žalované [číslo] žalované [číslo] tak žalobci uplatňovali částku odpovídající výši jejich podílu.

11. Ačkoli žalobcům v souvislosti s výskytem vad vznikly další související náklady a škody, uplatňovali toliko částku odpovídající nákladům na sanaci pozemku.

12. Žalovanou [číslo] žalobci k úhradě dluhu vyzvali dopisem ze dne 12. 7 2019 a stanovili jí přiměřenou 10denní lhůtu. Žalovaná [číslo] nárok odmítla dopisem ze dne [datum]. Úrok z prodlení tak žalobci požadovali toliko za dobu od [datum].

13. Žalovanou [číslo] žalobci k úhradě dluhu vyzvali dopisem ze dne 12. 7 2019 a stanovili jí přiměřenou 10denní lhůtu. Žalovaná [číslo] se nikterak nevyjádřila. Úrok z prodlení tak žalobci požadovali toliko za dobu od [datum].

14. V odůvodnění odporu ze dne [datum] žalované uváděly, že je pravdou, že ještě před zahájením tohoto řízení probíhala mezi žalovanou [číslo] žalovanou [číslo] žalobci četná korespondence.

15. Dne [datum] obdržela žalovaná [číslo] žalovaná [číslo] dopis od strany žalující, jehož obsahem bylo sdělení, že žalovaná [číslo] žalovaná [číslo] mají straně žalující zaplatit celkem částku 165.019 Kč, kde žalovaná [číslo] měla zaplatit částku 82.509 Kč a žalovaná [číslo] rovněž částku 82.509 Kč. Výzva byla doplněna o„ [příjmení] nabídku [příjmení] [příjmení] – kalkulace sanace“ datovanou dnem [datum] a„ Statický posudek – založení objektu“, z obou zaslaných dokumentů nebylo zřejmé, kde se údajná„ skrytá vada“ nacházela, resp. v které části pozemku [parcelní číslo] a ani přes opakované vyjádření strany žalované, aby byly tyto podklady řádně doplněny, nebylo straně žalované vyhověno. Žalobci tak dostatečně neprokázali příčinnou souvislost se vznikem škody jednáním žalované [číslo] žalované [číslo].

16. Dne [datum], byla mezi stranou žalující jako kupujícími a žalovanou [číslo] žalovanou [číslo] společně jako stranou prodávající, uzavřena Kupní smlouva, jejímž předmětem byl prodej nemovitostí, které byly ve společném vlastnictví žalované [číslo] žalované [číslo] to tak, že konkrétně žalovaná [číslo] byla vlastníkem ideálního spoluvlastnického podílu ve výši k níže uvedeným nemovitostem a to: pozemku st. [parcelní číslo] – zastavěná plocha a nádvoří, pozemku [parcelní číslo] [anonymizováno] půda, pozemku [parcelní číslo] [anonymizována dvě slova] a pozemku [parcelní číslo] [anonymizována dvě slova] [anonymizováno], vše zapsáno na [list vlastnictví], vedeného [stát. instituce], [stát. instituce], [územní celek], k. ú. [část obce].

17. Dle čl. VI., Kupní smlouvy, konkrétně odstavce čtyři, jak strana prodávající, tak kupující prohlašuje, že si vzájemně sdělili veškeré skutkové a právní okolnosti, o nichž ví, tak aby se mohli přesvědčit o možnosti uzavřít platnou smlouvu a že výše specifikovaný předmět převodu plně vyhovuje běžnému účelu, ke kterému obdobné nemovité věci slouží.

18. Pozemek [parcelní číslo], kde se údajně nachází skrytá vada – v době prodeje, byl jeho způsob užívání veden jako – [anonymizována tři slova], o této skutečnosti strana žalující věděla a jako takový tento pozemek koupila.

19. Žalovaná [číslo] žalovaná [číslo] mají za to, že nemůže být přičítáno k jejich tíži, že oba žalobci, jakožto zkušení„ realitní makléři“ znalí všech poměrů, po nabytí vlastnického práva k výše citovaným nemovitostem provedli jejich rozdělení, za účelem svého zisku, neboť právě tímto rozdělením a přípravou nemovitostí k prodeji, mohlo dojít k žalobci tvrzené skutečnosti a to údajné„ zavážky stavební suti a dalšího materiálu“, který byl dalšími vlastníky poté uplatněn vůči žalobcům jako„ skrytá vada“.

20. Je na straně žalující, aby prokázala, že v období min. od [datum] do [datum], to nebyla právě strana žalující, která navezla pod povrch pozemku [parcelní číslo] odpad ze starých cihel a popel z kotle na tuhá paliva.

21. S ohledem na výše uvedené skutečnosti se žalované nemohou zbavit dojmu, že původcem„ skryté vady“ je právě strana žalující, neboť je s podivem, že žalobci ihned po uplatnění„ skryté vady“ ze strany nových nabyvatelů, neinformovali žalovanou [číslo] žalovanou [číslo] novým nabyvatelům náklady spojené se sanací téměř automaticky zaplatili.

22. Žalobci tak ani v návrhu na zahájení tohoto řízení, dostatečně neupřesnili, ve které části pozemku [parcelní číslo] se uplatněná„ skrytá vada“ nacházela, nepředložili straně žalované žádné podklady, které by prokazovaly jejich tvrzení o skutečnosti, že novým nabyvatelům opravdu zaplatili celkem částku 165.019, - Kč a především neprokázali, že„ skrytá vada“ nevznikla v příčinné souvislosti s jejich jednáním po nabytí vlastnického práva v jejich prospěch. Žalované tak nárok v plném rozsahu neuznávají.

23. Ve vyjádření ze dne [datum] uváděli, že žalovaná [číslo] žalovaná [číslo] byly od počátku seznámeny se záměrem žalobců nemovitosti rozdělit a vybudovat na nich rodinné domy.

24. Jak je zřejmé z čl. I. rezervační smlouvy ze dne [datum], již v samotné inzerci bylo uvedeno, že nemovitosti jsou způsobilé jako celek k rozdělení tak, aby se na rozdělených částech dala uskutečnit výstavba min. 2 dalších rodinných domů včetně příjezdu a přístupu. Realitní kancelář běžně prodává„ stavební pozemky“. K rozdělení mělo dojít na náklady zájemce před podpisem kupní smlouvy. V rezervační smlouvě byla sjednána také rozvazovací podmínka pro případ, že by se toto tvrzení ukázalo nepravdivé. Žalované tak evidentně cílily na zájemce o stavební pozemek určený k výstavbě rodinného domu, neboť takto byly nemovitosti inzerovány.

25. Žalovaná [číslo] žalovaná [číslo] následně, ještě před uzavřením kupní smlouvy poskytovaly součinnost k rozdělení pozemků a zařizování výstavby. Dne [datum] podaly [anonymizována tři slova] [část obce] žádost o udělení souhlasu s rozdělením pozemků za účelem následné výstavby rodinných domů. Příslušný stavební úřad následně vydal dne [datum] souhlas s dělením pozemků č. j. [spisová značka], sp. zn. [spisová značka]. Jak je zřejmé z předmětného souhlasu úřadu, byla spolu s žádostí předložena také architektonická studie zástavby v dané lokalitě a dopravně-urbanistické řešení. Rovněž stavební úřad v rozhodnutí uvádí, že pozemky budou použity pro výstavbu rodinných domů a příjezdové komunikace. [ulice] část studie je přílohou souhlasu.

26. Žalované samotné nemovitosti inzerovaly jako stavební, čemuž ostatně odpovídala i jejich cena. Pozemek se nachází v zastavitelném území obce a dle územního plánu je na něm možné vystavět rodinný dům. (Ostatně, manželům [příjmení] byla výstavba rodinného domu povolena). Je běžnou praxí, že je stavba prováděna na pozemku evidovaném jako [anonymizována dvě slova] nebo [anonymizována dvě slova] [anonymizováno], a změna účelu užívání je provedena až následně, tj. po udělení souhlasu s užíváním stavby. Takový postup je legální a zcela běžný, ne-li jediný možný. Změna účelu užívání na zastavěnou plochu a nádvoří před provedením stavby totiž není možná. Podle metodické pomůcky Českého úřadu zeměměřického a katastrálního č. j. Č [číslo] 2018 vlastník ohlásí dokončení budovy stavebnímu úřadu a požádá obecní úřad o přidělení čísla popisného. Ohlášení změny údajů o pozemku s geometrickým plánem (budovy) podává katastrálnímu úřadu po zápisu stavebního objektu do [anonymizováno]. K ohlášení vlastník přiloží prohlášení, ve kterém uvede, že změna druhu pozemku z orné půdy na zahradu, resp. zastavěnou plochu a nádvoří již byla v terénu realizována. Jinými slovy, ke změně druhu pozemku na zastavěnou plochu a nádvoří dochází až na základě úkonů směřujících k realizaci stavby.

27. Za běžné využití nemovité věci je proto nutné považovat i výstavbu rodinného domu, a to tím spíše, jsou-li v platném územním plánu pozemky určeny pro výstavbu rodinných domů. Pro posouzení běžného účelu tak je nutné vycházet z územně plánovací dokumentace, nikoli z druhu pozemku tak, jak je evidován v katastru nemovitostí. Druh pozemku neříká nic o způsobu jeho využití. V opačném případě by žádný pozemek nemohl být považován za stavební (tedy kupován za účelem výstavby), neboť ke změně účelu užívání (druhu pozemku) dochází až poté, co je stavba provedena, resp. jsou vydána příslušná rozhodnutí bezprostředně směrující k realizaci stavby. Pokud by tedy prodávající plánoval nemovitosti prodat jako stavební, musel získat příslušná povolení k realizaci stavby a až následně změnit způsob využití (druh pozemku).

28. Na nemovitosti byl nalezen odpad z kotle na tuhá paliva a ze stavebního materiálu. Následně žalobci na základě podkladů, které získali z archivu, zjistili, že se zčásti jedná o pozůstatky stavby na parcele (snímek katastrální mapy z roku [rok], geometrický plán z roku [rok]), z části o stavební odpad z prováděných rekonstrukcí (v roce [rok] a v roce [rok]) a odpad z kotle na tuhá paliva (z průběhu užívání), přičemž stavební odpad a odpad z kotle zde byl s největší pravděpodobností ukládán uživateli stavby na pozemku, parcele č. st. [anonymizováno], tj. panem [příjmení] a následně paní [příjmení]. Žalovaná [číslo] žalovaná [číslo] si proto musely či minimálně měly být výskytu odpadu vědomy, neboť v rozhodném období předmětné nemovitosti spolu se svou rodinou užívaly. 29. [anonymizováno] [název soudu] ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], které nabylo právní moci dne [datum], byla věc vedená u [název soudu] pod sp. zn. [spisová značka] přikázána z důvodu vhodnosti podle ust. § 12 odst. 2 o. s. ř. k projednání a rozhodnutí zdejšímu soudu.

30. Usnesením ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], ve znění usnesení ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], které nabylo právní moci dne [datum], byla řízení ve věcech vedených u zdejšího soudu pod sp. zn. [spisová značka] a [spisová značka] podle § 112 odst. 2 o. s. ř. spojena ke společnému řízení a nadále byla vedena pod sp. zn. [spisová značka].

31. Z uplatnění nároku z titulu odpovědnosti za vady předmětu koupě ze dne [datum] a ze dne [datum] vůči žalované [číslo] bylo zjištěno, že žalobci vytkli vady předmětu koupě žalované [číslo] spočívající v tom, že při výkopových zemních pracích dne [datum] se zjistilo, že pod povrchem části nynějšího pozemku parc. [číslo] v k. ú. [část obce] až do hloubky cca [anonymizováno] m se nachází stavební odpad tvořený starými cihlami se sutí jako pozůstatek základů nějaké dřívější stavby a dále pak nasypaný popel jako odpad z lokálního topení kotle na pevná paliva, které neumožňují obvyklé založení stavby rodinného domu a v důsledku toho žalobci žádali po žalované [číslo] slevu z kupní ceny ve výši částky 82.509,50 Kč 32. Z uplatnění nároku z titulu odpovědnosti za vady předmětu koupě ze dne [datum] a ze dne [datum] vůči žalované [číslo] bylo zjištěno, že žalobci vytkli vady předmětu koupě žalované [číslo] spočívající v tom, že při výkopových zemních pracích dne [datum] se zjistilo, že pod povrchem části nynějšího pozemku parc. [číslo] v k. ú. [část obce] až do hloubky cca [anonymizováno] m se nachází stavební odpad tvořený starými cihlami se sutí jako pozůstatek základů nějaké dřívější stavby a dále pak nasypaný popel jako odpad z lokálního topení kotle na pevná paliva, které neumožňují obvyklé založení stavby rodinného domu a v důsledku toho žalobci žádali po žalované [číslo] slevu z kupní ceny ve výši částky 82.509,50 Kč 33. Z podacího lístku ze dne [datum] bylo zjištěno, že žalovaným zasílány doporučené zásilky od žalobců.

34. Z výpisu ze sledování zásilek žalované [číslo] bylo zjištěno, že dne [datum] bylo žalované [číslo] doručeno doporučené psaní ze dne [datum].

35. Z výpisu ze sledování zásilek žalované [číslo] bylo zjištěno, že dne [datum] bylo žalované [číslo] doručeno doporučené psaní ze dne [datum].

36. Z odpovědi právní zástupkyně žalované [číslo] ze dne [datum] bylo zjištěno, že nárok žalobců odmítla, neboť jej považovala za nepodložený.

37. Ze sdělení žalobců k odmítnutí nároků žalovanou [číslo] ze dne [datum] bylo zjištěno, že žalobci ohledně výskytu vad odkazovali na fotografie provedených výkopových prací prokazující, že se pod povrchem pozemku parc. [číslo] v k. ú. [část obce] stavební odpad ze starých cihel a popel z kotle na tuhá paliva skutečně nacházel, dále na statický posudek vypracovaný Ing. [jméno] [příjmení] a cenovou kalkulaci nákladů na sanaci pozemku, které přílohou zasílali.

38. Z vyjádření právní zástupkyně žalované [číslo] ze dne [datum] bylo zjištěno, že žalovaná [číslo] nárok žalobců odmítla s tím, že žádná skrytá vada pozemek [parcelní číslo] v době převodu nezatěžovala.

39. Z uplatnění nároku ze skryté vady nemovité věci (reklamace) ze dne [datum] bylo zjištěno, že manželé [příjmení] a [jméno] [příjmení] žádali po žalobcích z titulu skryté vady nemovitosti spočívající ve výskytu odpadu ze starých cihel a popelu z kotle na tuhá paliva pod povrchem pozemku parc. [číslo] v k. ú. [část obce], což bylo zjištěno při zahájení výkopových prací pro výstavbu rodinného domu, o úhradu slevy z kupní ceny ve výši 165 019 Kč.

40. Z kupní smlouvy ze dne [datum] mezi žalovanými jako prodávajícími a žalobci jako kupujícími bylo zjištěno, že předmětem smlouvy nemovitosti pozemek parc. č. st. [anonymizováno] – zastavěná [anonymizováno] a [anonymizováno] o výměře [výměra], jehož součástí stavba [adresa], bydlení, v části [územní celek]; pozemek parc. [číslo] – [anonymizována dvě slova] o výměře [výměra]; pozemek parc. [číslo] – [anonymizována dvě slova] o výměře [výměra]; pozemek parc. [číslo] [anonymizována dvě slova] [anonymizováno] o výměře [výměra] na [list vlastnictví] pro [katastrální uzemí] za kupní cenu 1.650.000 Kč. Dle čl. VI odst. 1 Prodávající seznámili kupující se stavem převáděných nemovitých věcí ke dni podpisu této kupní smlouvy i se skutečností, že jsou prosty právních závad, neváznou na nich žádné dluhy, zejména služebnosti či reálná břemena, zástavní práva, nájemní práva či pacht ve prospěch třetích osob, ani jiné právní a faktické povinnosti vůči třetím osobám, když zapsané věcné břemeno užívání zaniklo a je již vedeno řízení o výmazu tohoto omezení. Dle čl. VI odst. 3 Kupující prohlašují, že si převáděné nemovité věci řádně prohlédli a nezjistili žádnou zjevnou vadu. Kupující dále prohlašují, že stav převáděných nemovitých věcí, jakož i přístup k nim, je jim dobře znám a přijímají je do svého rovnodílného podílového spoluvlastnictví, každý podíl o velikosti . Dle čl. VI odst. 4: Prodávající a kupující prohlašují, že si společně při jednání o uzavření této smlouvy vzájemně sdělili veškeré skutkové a právní okolnosti, o nichž ví tak, aby se mohli přesvědčit o možnosti uzavřít platnou smlouvu. V této souvislosti převáděné nemovité věci plně vyhovují běžnému účelu, ke kterému obdobné nemovité věci obvykle slouží.

41. Ze statického posudku na posouzení možnosti založení objektu [anonymizováno] v katastru [část obce], který vypracoval Ing. [jméno] [příjmení], autorizovaný inženýr pro statiku a dynamiku staveb na základě požadavků objednatele [jméno] [příjmení] v březnu [rok], bylo zjištěno, že se jedná o novostavbu rodinného domu parc. [číslo] k. ú. [část obce], projektová dokumentace zpracována projekční kanceláří [jméno] [příjmení]. Novostavba rodinného domu je jednopodlažní objekt typu bungalov, není podsklepená. Půdorys [anonymizováno] obdélníkový o vnějším rozměru 12,42x9,67 m vč. tepelné izolace. Založení bude provedeno na základových pasech, kombinovaných z monolitické části a části ze základových tvárnic ztraceného bednění do nezámrzné hloubky, resp. na únosný rostlý terén. Přípravnými pracemi bylo zjištěno, že rostlý terén se nachází v hloubce cca [anonymizováno] pod plánovanou +-0,000 objektu. Vzhledem k tomu, že na posuzovaném pozemku se nachází přibližně [anonymizováno] m mocnosti navážek, je nutné snížit základovou spáru. Založení je nutné umístit do rostlého terénu. Toto je možné provést prohloubením výkopu a zalitím pomocí pěnobetonové směsi [anonymizována dvě slova] s pevností v tlaku [anonymizováno] Mpa. Provedení a technologická kázeň dle výrobce pěnobetonu. Během výkopových prací je nutné zajistit výkop, aby nedošlo k sesunutí výkopu. Snížení základové spáry pomocí pěnobetonu s předepsanou únosností v tlaku je bezpečné a z dlouhodobého hlediska stálé a trvalé. Předpokládané napětí v základové spáře bude do [anonymizováno] Mpa.

42. Z předžalobní výzvy ze dne [datum] bylo zjištěno, že žalované vyzvány k úhradě částky 165.019 Kč jako slevy z kupní ceny ve výši odpovídající nákladům, které žalobci vynaložili na sanaci pozemku.

43. Z hlášení o dokončení stavby rodinného domu z roku [rok] a kolaudace rodinného domu z roku [rok] bylo zjištěno, že [jméno] [příjmení] (otec žalovaných) dokončil stavbu nového rodinného domu na svém pozemku p. č. st. [anonymizováno] v [katastrální uzemí].

44. Z rozpočtu kotelny z roku [rok], technické zprávy kotelny z roku [rok] a žádosti o výstavbu ústředního topení z roku [rok] bylo zjištěno, že pro vytápění rodinného domu byla v domě vybudována kotelna ústředního topení na tuhá paliva.

45. Z ohlášení stavebních úprav z roku [rok] bylo zjištěno, že na rodinném domě prováděny stavební úpravy spočívající ve výměně oken, dveří a podlah, opravě střešní krytiny a omítek.

46. Z ohlášení stavebních úprav z roku [rok] a sdělení k ohlášení udržovacích prací z roku [rok] bylo zjištěno, že [jméno] [příjmení] (otec žalovaných) prováděl výměnu klempířských konstrukcí (žlaby, svody), výměnu živičné (lepenkové) krytiny za plechovou a rekonstrukci venkovních omítek verandy.

47. Z rozhodnutí o přípustnosti výstavby hospodářského stavení z roku [rok] a geometrického plánu z roku [rok] bylo zjištěno, že na dotčené části pozemku se nacházela stavba hospodářské budovy a garáž [parcelní číslo] patřící [jméno] [příjmení]

48. Z podkladů k výstavbě hospodářského stavení a garáže z roku [rok] a žádosti o povolení hospodářského stavení a garáže z roku [rok] bylo zjištěno, že stavba povolena.

49. Z kopie katastrální mapy z roku [rok] bylo zjištěno, že stavba hospodářské budovy a garáž zakresleny jiným půdorysem.

50. Ze snímku katastrální mapy z roku [rok] bylo zjištěno, že na pozemku se nacházela další rozsáhlá stavba.

51. Z cenové nabídky [příjmení] [příjmení] – kalkulace sanace ze dne [datum], vypracované spol. [právnická osoba], bylo zjištěno, že kalkulace výstavby základové desky hloubení jam nezapažených v horním objemu do [anonymizováno] m3; množství [anonymizováno] m3; cena/MJ 170 Kč; cena 29.096 Kč vodorovné přemístění výkopku v místě do [anonymizováno] m; množství [anonymizováno] m3; cena/MJ 65 Kč; cena 11.125 Kč násyp kameniva vč. zhutnění; množství [anonymizováno] m3; cena/MJ 250 Kč; cena 34.788 Kč výztuž základů desek ze svařovaných sítí; množství [anonymizováno]; cena/MJ 31.000 Kč; cena 17.041 Kč výztuž základů pásů z betonářské [anonymizována tři slova] R; množství [anonymizováno] t; cena/MJ 37.300 Kč; cena 16.137 Kč základy z betonu železového – [anonymizováno] [spisová značka]; množství 14,38 m3; cena/MJ 2.550 Kč; cena 36.668 Kč základy z betonu železového – [anonymizováno] [spisová značka]; množství 17,62 m3; cena/MJ xanon [číslo]; cena 45.813 Kč základové zdi z tvárnic ze ztraceného bednění včetně výplně z betonu třídy [spisová značka]; množství [výměra]; cena/MJ 1.180 Kč; cena 85.550 Kč odvodnění základové spáry; množství [anonymizována dvě slova]; cena/MJ 25.000 Kč; cena 25.000 Kč odvoz materiálu – cca 28 t; množství [anonymizována dvě slova]; cena/MJ 1.900 Kč; cena 3.800 Kč cenová kalkulace 305.017 Kč kalkulace prací dle STD provedení zhotovitele; množství [anonymizována dvě slova]; cena/MJ 161.521 Kč; cena 161.521 Kč finální cenová kalkulace sanačních prací: 305.017 Kč – 161.521 Kč = 143.495 Kč bez DPH 52. Z metodické pomůcky ke změnám druhu a způsobu využití pozemku [číslo jednací] [číslo] [rok] Českého úřadu zeměměřického a katastrálního z roku [rok] bylo zjištěno, že vlastník ohlásí dokončení budovy stavebnímu úřadu a požádá obecní úřad o přidělení čísla popisného.

53. Z dohody o narovnání ze dne [datum] uzavřené mezi žalobci a manžely [příjmení] bylo zjištěno, že žalobci zaplatili manželům [příjmení] slevu z kupní ceny ve výši 165 019 Kč.

54. Z potvrzení o přijetí finanční částky ze dne [datum] bylo zjištěno, že žalobci byla uhrazena částka ve výši 165.019 Kč na účet manželům [příjmení] za úhradu narovnací částky za sanaci pozemku [parcelní číslo], k. ú. [část obce] na základě Dohody o narovnání ze dne [datum].

55. Z internetové inzerce předmětných pozemků bylo zjištěno, že pozemek může sloužit jako budoucí stavební místo pro další rodinné domy.

56. Z výpisu z katastru nemovitostí prokazující stav evidovaný k datu [datum], [katastrální uzemí], list vlastnictví [anonymizováno] bylo zjištěno, že [jméno] [příjmení] podíl [anonymizováno] a [příjmení] [příjmení] podíl [anonymizováno] vlastníky pozemku parcely [anonymizována dvě slova] o výměře [výměra] druh pozemku zastavěná plocha a nádvoří, jehož součástí stavba objektu bydlení [adresa], která stojí na pozemku p. č. [anonymizována dvě slova] a pozemku parcely [číslo] o výměře [výměra] druh pozemku [anonymizována dvě slova], a to na základě smlouvy kupní ze dne [datum] s právními účinky zápisu k okamžiku [datum], zápis proveden dne [datum].

57. Z výpisu z katastru nemovitostí prokazující stav evidovaný k datu [datum], [katastrální uzemí], list vlastnictví [rok] bylo zjištěno, že Bc. [příjmení] [příjmení] a Mgr. [jméno] [příjmení] vlastníky v režimu SJM pozemku parcely St. [číslo] o výměře [výměra] druh pozemku zastavěná plocha a nádvoří, jehož součástí stavba rodinného domu [adresa], která stojí na pozemku p. č. St. [číslo] a pozemku parcely [anonymizováno] o výměře [výměra] [anonymizováno] pozemku [anonymizována tři slova], a to na základě smlouvy kupní ze dne [datum] s právními účinky zápisu k okamžiku [datum], zápis proveden dne [datum].

58. Z výpisu z katastru nemovitostí prokazující stav evidovaný k datu [datum], [katastrální uzemí], list vlastnictví [rok] bylo zjištěno, že m. j. Bc. [příjmení] [příjmení] a Mgr. [jméno] [příjmení] vlastníky v režimu SJM s podílem [anonymizováno] pozemku parcely [číslo] o výměře [výměra] druh pozemku orná půda, a to na základě smlouvy kupní ze dne [datum] s právními účinky zápisu k okamžiku [datum], zápis proveden dne [datum].

59. Z kupní smlouvy ze dne [datum] mezi žalobci jako prodávajícími a manžely [příjmení] jako kupujícími bylo zjištěno, že předmětem koupě nová parc. [číslo] o výměře [výměra], druh pozemku trvalý [anonymizována dvě slova], vzniklá na základě geometrického plánu [číslo] [rok], který potvrdil [stát. instituce], [anonymizováno] [obec] dne [datum] pod č. [anonymizováno] [číslo] [rok] [číslo], spoluvlastnický podíl ve výši [anonymizováno] na nové parc. [číslo] o výměře [výměra], druh pozemku [anonymizována dvě slova], vzniklá na základě geometrického plánu [číslo] [rok], který potvrdil [stát. instituce], [anonymizováno] [obec] dne [datum] pod č. [anonymizováno] [číslo] [rok] [číslo], za kupní cenu 649.000 Kč.

60. Ze Smlouvy o složení blokovacího depozita v souvislosti s prodejem věcí nemovitých, uzavřené mezi [jméno] [příjmení] (realitní kancelář) a žalobcem a) [celé jméno žalobce] (zájemce), ze dne [datum] ve znění dodatku [číslo] k této smlouvě ze dne [datum] bylo zjištěno, že dle článku I. odst. 3 realitní kancelář dle inzerce prohlašuje, že nemovitosti pozemek parc. č. [anonymizována dvě slova] – zastavěná [anonymizováno] a [anonymizováno] o výměře [výměra], jehož součástí budova [adresa], rodinný dům, pozemek [parcelní číslo] – [anonymizována dvě slova] o výměře [výměra], pozemek [parcelní číslo] – [anonymizována dvě slova] o výměře [výměra], pozemek [parcelní číslo] – [anonymizována dvě slova] [anonymizováno] o výměře [výměra] jsou způsobilé jako celek rozdělení tak, aby se na rozdělených částech dala uskutečnit výstavba min. 2 dalších rodinných domů vč. příjezdu a přístupu, když k tomuto rozdělení dojde na náklady zájemce ještě před podpisem kupní smlouvy a realitní kancelář k tomu poskytne zájemci potřebnou součinnost.

61. Ze souhlasu [anonymizována tři slova] [část obce] statuárního [územní celek] s dělením pozemků ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [spisová značka] bylo zjištěno, že udělen souhlas s dělením pozemků parc. [číslo] – trvalý travní porost o výměře [výměra], parc. [číslo] – [anonymizována dvě slova] o výměře [výměra] a parc. [číslo] – [anonymizována dvě slova] o výměře [výměra], vše v k. ú. [část obce], které budou využity pro zástavbu nových rodinných domů včetně příjezdové komunikace, jak uvedeno v přiložené studii zástavby v [část obce] – dopravně-urbanistické řešení v měřítku [anonymizováno]; daný souhlas převzala žalovaná [číslo].

62. Z žádosti o souhlas s dělením pozemku podané žalovanou [číslo] ze dne [datum] bylo zjištěno, že žalovaná [číslo] žádala [anonymizována tři slova] [část obce] o souhlas s dělením pozemku p. [číslo] st. [anonymizováno], jehož součástí budova [adresa], vše zaspáno v katastru nemovitostí u [stát. instituce], [stát. instituce], na [list vlastnictví], pro [katastrální uzemí], na [anonymizováno] parcel plus stávající stavba [číslo].

63. Ze stavebního deníku stavby [příjmení] [příjmení] za období od [datum] do [datum] bylo zjištěno, že v něm jsou prováděny zápisy z průběhu prováděných stavebních prací. Dne [datum] v zápise uvedeno, že při výkopu základových pásů okolní nesoudržný terén neustále padá do již vykopaných pásů, a tudíž bylo na místě dohodnuto, že v okolí základových pásů bude do vzdálenosti [anonymizováno] m okolní terén vysvahován. V zápisech ze dne [anonymizována dvě slova] a [datum] uvedeno, že probíhají práce na bagrování a svahování nesoudržné vrstvy terénu. Zápisy ze dne [anonymizována dvě slova] a [anonymizováno] [rok] uvádí, že probíhá závod vybagrované jámy kamenivem a také průběžné hutnění. Technický dozor investora v zápise konstatuje, že byla provedena kontrola základové spáry z kameniva fr [číslo]. V zápisech od [anonymizováno] do [datum] uvedeno, že probíhá montáž ztraceného bednění, ocelové výztuže a následná betonáž základových pásů. V zápisech od [anonymizováno] do [datum] uvedeno, že probíhají práce na návozech pod základovou desku, hutnění násypu, montáž ležaté kanalizace, montáž výztuže a betonáž základové desky.

64. Z geometrického plánu pro vyznačení obvodu budovy ze dne [datum] bylo zjištěno, že dosavadní stav pozemek parc. [číslo] o výměře [výměra] druh pozemku [anonymizována dvě slova]; nový stav pozemek parc. [číslo] o výměře [výměra] druh pozemku [anonymizována dvě slova], pozemek parc. č. st. [číslo] o výměře [výměra] druh pozemku zastavěná plocha rodinný dům.

65. Z kopií fotografií na č. l. 60 a na č. l. 151 [číslo] bylo zjištěno, že zachycují momenty provádění prací na výkopech a základech domu.

66. Ze znaleckého posudku [číslo] vypracovaného znalcem z oboru stavebnictví a ekonomika [jméno] [příjmení] [číslo] ze dne [datum] bylo zjištěno, že výskyt vady není možno podle poskytnutých podkladů objektivně stanovit. Na pozemku nebylo provedeno průkazné zaměření, a to ani polohopisné, ani výškopisné. Vzhledem k tomu, že není doklad o provedení analýzy odpadu, není taktéž možno stanovit složení obsahu vady. Objem vady nelze určit. Vzhledem k tomu, že nebylo doloženo průkazné zaměření výskytu vady, není možné objektivně stanovit její objem a na to navazující výpočet nákladů spojených s odstraněním vady. Kalkulace sanace v rozpočtu [právnická osoba] se zabývá kalkulací výstavby základové desky. V uvedeném rozpočtu není ani jediná položka, ze které by bylo zřejmé, že se váže na odstranění závadného stavu. Tedy z uvedených nelze zjistit, které lze případně považovat za účelné ve vztahu k odstranění vady. V rozpočtu se nevyskytují položky týkající se úprav v základové spáře. Nelze tedy stanovit jejich obvyklou úroveň. V rozpočtu jsou pouze položky týkající se základových pásů a desky. Podle podkladů a výše uvedeného znalec nemůže stanovit objektivní rozsah nezbytných prací a na to navazující obvyklou cenu v místě a čase.

67. Ze smlouvy o dílo [číslo] uzavřené mezi [právnická osoba] jako zhotovitelem a [jméno] [příjmení], [datum narození] a [jméno] [příjmení], [datum narození] jako objednateli bylo zjištěno, že předmětem díla stavba rodinného domu na pozemku parc. [číslo] v [katastrální uzemí] s tím, že zhotovitel si je vědom suti ponechané po demolici na pozemku a provede sanaci dle statického posudku zpracovaného Ing. [jméno] [příjmení].

68. Z výpovědi žalované [číslo] jako účastníka řízení bylo zjištěno, že si nebyla vědoma nějaké skryté vady pod povrchem pozemků, které získala v dědictví. Žalobce ad a/ si nemovitosti prohlížel, dělal různé výpočty, měřil pozemky a zkoumal terén. Žalovaná [číslo] věděla o tom, že se v nemovitosti dělalo nové ústřední topení a nová okna. Žalovaná [číslo] si nevzpomínala na to, že osobně podala dne [datum] návrh na rozdělení pozemků. O tom, že noví vlastníci uplatnili vůči žalobcům slevu z kupní ceny, se žalovaná [číslo] dozvěděla z předžalobní výzvy ze dne [datum], kde bylo uvedeno, že se na pozemku nachází skrytá vada a byla připojena určitá excelovská tabulka. Žalovaná [číslo] nevěděla, jak se odpad mohl na pozemek dostat.

69. Z výpovědi svědka [příjmení] [jméno] [příjmení] bylo zjištěno, že je statikem, provádí stavebně-technický dozor a zpracoval statický posudek z [anonymizováno] [rok] na základě podkladů, které obdržel od projekční kanceláře [jméno] [příjmení], měl k dispozici hydrogeologický posudek i fotodokumentaci, na místě samém nebyl. Jednalo se o novostavbu rodinného domu, kdy při průzkumných pracích byla zjištěna velká mocnost navážek při základových vrtech na základových podkladech. Obvykle se u rodinných domů, které mají jedno patro s podkrovím, zakládá základová deska v hloubce 1 m až [anonymizováno] m. V daném případě bylo třeba buď danou zeminu odstranit a nahradit ji jinou klasickou půdou a prohloubit základovou spáru nebo provádět sanaci injektáží. Tzv. černá skládka vznikla dle názoru svědka na základě lidského faktoru. Jelikož se základy domu sypaly, muselo dojít ke snížení základové spáry a snížení základů domu. Ekonomicky nejlevnější je vytěžení daného materiálu, který se může použít, v případě, že se jedná o suť, ke smíchání se zeminou a ponechá se na pozemku na vyrovnání terénu nebo ke zpracování. Svědek vychází z geologického průzkumu, který zjistí, zda původ je přírodní nebo na základě lidské činnosti. V daném případě je asi vyloučeno, že by přírodní činností vzniklo to, že se jedná o zeminy o různých mocnostech a pod nimi se nachází suť.

70. Z výpovědi svědkyně [příjmení] [jméno] [příjmení] bylo zjištěno, že je bakalářem ze [anonymizována dvě slova] [obec] učení [anonymizováno] v [obec], má praxi [anonymizováno] let v oboru a pracovala pro spol. [právnická osoba] od [anonymizováno] [rok] do konce r. [rok] na pracovní pozici projektový manažer a rozpočtář. [právnická osoba] jako dceřiná firma spol. [právnická osoba] realizovala pro manžele [příjmení] výstavbu rodinného domu, čehož se svědkyně účastnila od počátku až po kolaudaci domu. V okamžiku, kdy firma [právnická osoba] převzala staveniště a započala s výkopovými pracemi, čemuž byla přítomna svědkyně, p. [příjmení] a Ing. [jméno], tak byly nestandardní podmínky založení stavby, kdy docházelo k drolení půdy, rýha se začala stahovat, na pozemku byla zjištěna navážka suti, která nemohla mít přírodní původ, a popela. Na suti nebo navážce není možné založit základy domu. Bylo proto nabídnuto vytěžení navážky suti a popela a založení spáry nebo zásyp kamenivem, což bylo konzultováno i s projektantem p. [příjmení]. Následně došlo k nacenění a realizaci dané akce. Svědkyně zpracovala cenovou nabídku na vícenáklady v částce 143.495 Kč bez DPH, přičemž vycházela z podkladů stavby a z průběhu sanace pozemku. Vytěženou navážku firma [právnická osoba] odvezla na nejnižší pozemek žalobce ad a/ dle jeho pokynu a zlikvidovala asi [hmotnost] navážky. Dle názoru svědkyně se jednalo o vadu. Celkem bylo na daném stavebním pozemku vytěženo [anonymizováno] kubíků, firma [právnická osoba] odvezla [anonymizováno] auta na skládku, což bylo [hmotnost], za částku 3 800 Kč a zbytek byl přemístěn níže na pozemek žalobce ad a/.

71. Z výpovědi svědka [příjmení] [jméno] [jméno] bylo zjištěno, že je projektantem, prováděl stavební dozor investora p. [příjmení] a byl na místě samém při prvém výkopu. Zakládání stavby rodinného domu bylo nestandardní, neboť když hrábli do země, tak až do [anonymizováno] metrů hloubky byla škvára nebo skládka, kterou museli vykopat v rozsahu základové desky, tedy asi půl domu, který měl 10 metrů na 8 metrů, až na jílový podklad a odvézt, díru zhutnili a teprve poté bylo možné začít dělat základy domu. [příjmení] nebo skládka neměla přírodní původ, bylo to ze spalování uhlí, na místo to bylo zavezeno. Výkop byl proveden do hloubky [anonymizováno] metrů, neboť na odpadu nelze stavět rodinný dům, bylo by zde riziko sedání a praskání domu. Byl navezen kámen a základy byly zhutněny. Odpad byl vytěžen v místech základových pásů domu, kde byl dáván štěrk. Svědek pokládal navážku za vadu pozemku. Jako vícepráce byl odvoz navážky, větší objem výkopových prací do nezámrzné hloubky a zavezení doliny. Ocenění víceprací na částku 160 000 Kč ohledně základových prací pokládal svědek za standardní.

72. Z výpovědi svědka [jméno] [příjmení] bylo zjištěno, že je projektant a v roce [rok] nebo [rok] projektoval manželům [příjmení] stavbu rodinného domu a vyřizoval stavební povolení. Svědek byl přítomen na počátku stavby rodinného domu, když při kopnutí do země byla na pozemku zjištěna navážka. Svědek sehnal statika Ing. [příjmení], který doporučil vykopat díru na zemní pláň a zalít ji betonem, což svědek sděloval manželům [příjmení] a firmě, která prováděla stavbu. Svědek, který od roku [rok] vyprojektoval okolo 100 rodinných domu převážně na [anonymizováno], nepamatoval navážku na pozemku, kde by se plánovala stavba rodinných domů. Na navážce nelze stavět. Statik říkal svědkovi, že je třeba navážku odkopat a základy rodinného domu postavit na zemní pláni. Došlo k odkopání v místě základových pásů navážky v šířce asi [anonymizováno] metr, která se odvezla a udělal se hlubší a širší výkop, který byl zalit betonem. [příjmení] 160 000 Kč za odstranění vady se svědkovi jevila jako možná, když bylo třeba vykopat navážku, tuto odvézt na skládku a provést založení základové deky, když jáma mohla být [anonymizováno] metry hluboká a [anonymizováno] metr široká.

73. Podle § 1921 odst. 2 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, nevytkl-li nabyvatel vadu včas a namítne-li zcizitel opožděné vytknutí, soud nabyvateli právo nepřizná. To neplatí, pokud je vada důsledkem skutečnosti, o které zcizitel při předání věděl nebo musel vědět.

74. Podle § 1923 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, je-li vada odstranitelná, může se nabyvatel domáhat buď opravy nebo doplnění toho, co chybí, anebo přiměřené slevy z ceny. Nelze-li vadu odstranit a nelze-li pro ni předmět řádně užívat, může nabyvatel buď odstoupit od smlouvy, anebo se domáhat přiměřené slevy z ceny.

75. Podle § 2129 odst. 2 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, nevytkl-li kupující prodávajícímu skrytou vadu stavby spojené se zemí pevným základem do pěti let od nabytí, soud kupujícímu právo z vadného plnění nepřizná, namítne-li prodávající, že vada nebyla vytknuta včas. Prodávající však nemá právo na námitku, je-li vada důsledkem skutečnosti, o které prodávající v době odevzdání věci věděl nebo musel vědět.

76. Podle § 2131 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, v ostatním se na smlouvu o koupi nemovité věci použijí přiměřeně ustanovení o koupi movitých věcí.

77. Podle § 2095 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, prodávající odevzdá kupujícímu předmět koupě v ujednaném množství, jakosti a provedení. Nejsou-li jakost a provedení ujednány, plní prodávající v jakosti a provedení vhodných pro účel patrný ze smlouvy; jinak pro účel obvyklý.

78. Podle § 2099 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, věc je vadná, nemá-li vlastnosti stanovené v § 2095 a 2096. Za vadu se považuje i plnění jiné věci. Za vadu se považují i vady v dokladech nutných pro užívání věci.

79. Podle § 2103 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, kupující nemá práva z vadného plnění, jedná-li se o vadu, kterou musel s vynaložením obvyklé pozornosti poznat již při uzavření smlouvy. To neplatí, ujistil-li ho prodávající výslovně, že věc je bez vad, anebo zastřel-li vadu lstivě.

80. Podle § 2106 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, je-li vadné plnění podstatným porušením smlouvy, má kupující právo a) na odstranění vady dodáním nové věci bez vady nebo dodáním chybějící věci, b) na odstranění vady opravou věci, c) na přiměřenou slevu z kupní ceny, nebo d) odstoupit od smlouvy.

81. Podle § 2112 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, neoznámil-li kupující vadu bez zbytečného odkladu poté, co ji mohl při včasné prohlídce a dostatečné péči zjistit, soud mu právo z vadného plnění nepřizná. Jedná-li se o skrytou vadu, platí totéž, nebyla-li vada oznámena bez zbytečného odkladu poté, co ji kupující mohl při dostatečné péči zjistit, nejpozději však do dvou let po odevzdání věci.

82. Podle § 136 o. s. ř. lze-li výši nároků zjistit jen s nepoměrnými obtížemi nebo nelze-li ji zjisit vůbec, určí ji soud podle své úvahy.

83. Z ustálené judikatury Nejvyššího soudu k výkladu lhůty„ bez zbytečného odkladu“. (§ 2112 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku), se podává, že„ jde o velmi krátkou lhůtu, jíž je míněno bezodkladné, neprodlené, bezprostřední či okamžité jednání směřující ke splnění povinnosti či učinění právního úkonu či jiného projevu vůle, přičemž doba trvání lhůty bude záviset na okolnostech konkrétního případu. V každém konkrétním případě je třeba vždy zkoumat, zda dlužník bezodkladně využil všechny možnosti pro splnění této povinnosti, případně jaké skutečnosti mu v tom bránily. Zásadně jde o lhůtu v řádu dnů, maximálně týdnů, v co nejkratším časovém úseku, přičemž v praxi je nutno tento pojem vykládat podle konkrétního případu v závislosti od účelu, který chce zákonodárce konkrétním ustanovením za pomoci takto určené lhůty dosáhnout“ (srov. např. rozsudek [název soudu] ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka], či usnesení [název soudu] ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka], a rozhodnutí tam citovaná). (usnesení [název soudu] ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka])

84. Předpokladem uskutečnění práv z odpovědnosti prodávajícího za vady je povinnost kupujícího mu vady oznámit (notifikovat). Předmětem oznámení je každé pochybení (vada) prodávajícího ohledně kvality a kvantity plnění (věci). Kupující musí vadu relativně přesně určit. Smysl tohoto požadavku spočívá v tom, že prodávající musí být uvědomen takovým způsobem, aby jasně zjistil, jak má reagovat, tj. např. dodatečným dodáním (výměnou) věci, opravou apod. Oznámení by mělo být určitým způsobem odůvodněno. V zásadě však oznámení nemusí obsahovat nic jiného než poukaz na vadu věci. Obsahuje-li oznámení též volbu práva z odpovědnosti, musí být projev vůle jasný a srozumitelný tak, aby bylo zřejmé, které právo kupující zvolil.

85. Režim uplatňování práv z odpovědnosti za vady předpokládá notifikaci (oznámení) vady jako jednostranný projev vůle, který adresuje kupující prodávajícímu. Zákonodárce tím sleduje zájem prodávajícího, neboť časově omezuje uskutečnění uplatňování nároku kupujícím. Notifikovat vadu musí kupující včas. Včasné oznámení vyplývá z § 2112 o. z. Musí se tak stát bez zbytečného odkladu poté, co kupující mohl vadu při prohlídce nebo jinak s využitím dostatečné péče zjistit. Používá-li zákonodárce formulaci "bez zbytečného odkladu", znamená to relativně velmi krátkou lhůtu nepřekračující několik dní od zjištění vady.

86. Výkladem pojmu„ bez zbytečného odkladu“ se [název soudu] zabýval například v rozsudcích ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka], ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka], ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka], a ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka], dále též usnesení ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka], v nichž dospěl k závěru, že takto vymezená lhůta přímo neurčuje, v jakém konkrétním časovém okamžiku je třeba povinnost plnit či jinak konat a jde tak o neurčitou lhůtu, jejíž podstatu vymezuje již její slovní vyjádření. Z časového určení„ bez zbytečného odkladu“ je třeba dovodit, že jde o velmi krátkou lhůtu, jíž je míněno bezodkladné, neprodlené, bezprostřední či okamžité jednání směřující ke splnění povinnosti či k učinění právního úkonu či jiného projevu vůle, přičemž doba trvání lhůty bude záviset na okolnostech konkrétního případu. Rovněž tak Ústavní soud (srov. nález ze dne [datum], sp. zn. IV. ÚS 314/05, publikovaný ve Sbírce nálezů a usnesení [název soudu] [číslo] ročník [rok], pod [číslo]) vysvětlil, že„ vágní“ pojem„ bez zbytečného odkladu“ je třeba vykládat vždy s ohledem na okolnosti konkrétního případu s tím, že vždy je třeba zkoumat, zda dlužník bezodkladně využil všechny možnosti pro splnění této povinnosti, případně jaké skutečnosti mu v tom bránily. Rovněž tak podle judikatury Nejvyššího správního soudu (srov. například jeho rozsudky ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka], ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka], a ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka]), jde o lhůtu v řádu dnů, maximálně týdnů, v co nejkratším časovém úseku, přičemž v praxi je nutno tento pojem vykládat podle konkrétního případu (tedy„ ad hoc“) v závislosti od účelu, který chce zákonodárce konkrétním ustanovením za pomoci tohoto pojmu dosáhnout. (rozsudek [název soudu] ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka])

87. Zákon vychází z předpokladu, že prodávající s kupujícím v kupní smlouvě ujednají kromě základních náležitostí též množství, jakost a provedení předmětu koupě (věci), nicméně není to jejich povinností. I když se k pojmům jakost a provedení v praktickém životě přistupuje různým způsobem, v zásadě lze vycházet z toho, že jakostí se rozumí především kvalita z hlediska užitných vlastností předmětu koupě, zatímco pod pojmem provedení lze spatřovat především jeho vzhled, resp. design, případně též technickou úroveň, pokud existují různé verze z hlediska složitosti či vybavení, nicméně často se tyto dva pojmy různě kombinují a zaměňují. Jakkoli se může zdát tato úvaha spíše teoretická, v případech, kdy jakost a provedení nejsou ujednány a kdy se postupuje tak, že pro plnění prodávajícího budou určující jakost a provedení vhodné pro účel patrný ze smlouvy, případně pro obvyklý účel, nabývá na významu. V těchto případech je totiž naprosto nezbytné mít dostatečně jasnou představu o tom, jak má daný předmět koupě z hlediska jakosti a provedení vypadat, resp. k čemu má sloužit, přičemž je třeba přihlížet ke konkrétním okolnostem konkrétní smlouvy, případně pak k obvyklé praxi týkající se daného předmětu koupě a jeho následného použití. Nejprve je při absenci určení jakosti a provedení předmětu koupě tedy třeba hledat„ vzor“ pro jejich určení v účelu dané smlouvy, a teprve v případě, že takovýto účel ze smlouvy není zjistitelný či jej nelze pro určení jakosti a provedení použít, použije se jako kritérium účel obvyklý pro daný předmět koupě, tedy účel, k němuž se zpravidla užívá (srov. Občanský zákoník VI. Závazkové právo. Zvláštní část (§ 2055 [číslo]), 1. vydání, 2014, s. 57 a násl.). (rozsudek [název soudu] ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka]) 88. [název soudu] v řadě svých rozhodnutí (srov. rozsudky ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka], ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka], usnesení ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka], ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka], ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka], ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka]), jejichž závěry jsou použitelné i za účinnosti zákona č. 89/2012 Sb., konstatoval, že pro určení výše slevy přiznávané z titulu odpovědnosti za vady zákon nestanoví žádné obecné pravidlo.

89. Ustanovení § 597 odst. 1 obč. zák. (nyní § 2106 o. z.) patří ve způsobu určení přiměřené slevy ze sjednané kupní ceny k právním normám s relativně neurčitou (abstraktní) hypotézou, tj. k právním normám, jejichž hypotéza není stanovena přímo právním předpisem a které tak přenechávají soudu, aby podle svého uvážení v každém jednotlivém případě vymezil sám hypotézu právní normy ze širokého, předem neomezeného okruhu okolností (srov. rozsudek [název soudu] ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka]). Rozsah snížení ceny musí být vždy posouzen s přihlédnutím ke konkrétním okolnostem daného případu.

90. Podle ustálené rozhodovací praxe soudů a komentářové literatury tak závisí výše slevy z kupní ceny ve smyslu § 597 odst. 1 obč. zák., který je speciální právní úpravou ve vztahu k § 507 obč. zák., především na povaze a rozsahu vady vzhledem ke sjednané kupní ceně věci, dále na snížení funkčních vlastností věci nebo její estetické hodnoty, na dalším možném způsobu a rozsahu užívání věci, na ceně nutných oprav věci a na jiných obdobných hlediscích (srov. rozsudky [název soudu] ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka], ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka], a ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka], popř. usnesení ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka], usnesení ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka], usnesení ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka] nebo usnesení ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka]; obdobně též v odborné literatuře, viz např. Švestka, J., [příjmení], J., [příjmení], M., [příjmení], M. a kol. Občanský zákoník II. § 460 až 880. Komentář. 2. vydání. Praha: C. H. Beck, 2009, [číslo] s.). Výše slevy by neměla vyjadřovat jen snížení směnné hodnoty věci; při jejím určení je třeba přihlédnout i k tomu, jak se vytčená vada projevuje při užívání věci, zda a jak toto užívání komplikuje či omezuje (nebo bude komplikovat a omezovat v době odstraňování) a zda snižuje její životnost. (usnesení [název soudu] ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka], usnesení [název soudu] ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka], usnesení [název soudu] ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka], usnesení [název soudu] ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka], usnesení [název soudu] ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka])

91. Výrazem ustálené soudní praxe je, že volba práva z vadného plnění, konkrétně práva na přiměřenou slevu z kupní ceny (§ 2106 odst. 1, 2 o. z.), nezahrnuje kvantifikaci (srov. rozsudek [název soudu] ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka]).

92. Výchozími skutečnostmi pro posouzení výše slevy bude zejména rozsah vadnosti díla, závažnost vad, popř. jak vada (y) omezují či komplikují užívání nebo snižují životnost věci a dále lze při úvaze o výši slevy vzít v úvahu i další okolnosti. Výši slevy je tedy nutné stanovit s ohledem na rozhodné okolnosti případu, obvykle proto nelze slevu ztotožnit pouze s náklady spojenými s odstraněním vad. Přitom je však třeba mít na paměti, že základním požadavkem, který je třeba respektovat, je, aby byla objednateli prostřednictvím tohoto práva (nároku) z odpovědnosti za vady vytvořena (zejména ekonomická) situace blížící se stavu, kdyby mu bylo plněno bez vad. Výše slevy je obvykle stanovena dohodou stran nebo znaleckým posudkem. (usnesení [název soudu] ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka])

93. Zákon má v ustanovení § 136 o. s. ř. na mysli situace, kdy je nárok prokázán co do svého právního základu a obtíže skutkových zjištění či úplná nemožnost těchto zjištění jsou spojeny jen s výší uplatněného nároku. [název soudu] ve své rozhodovací praxi opakovaně zdůrazňuje, že určení výše nároku podle § 136 o. s. ř. není záležitostí volné úvahy nepodléhající hodnocení. Úvaha podle § 136 o. s. ř. musí být založena na zjištění takových skutečností, které vycházejí ze souvislostí posuzovaného případu a umožňují soudu učinit určité kvantitativní závěry o výši uplatněného nároku (srov. např. rozsudek ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka], a rozsudek ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka]).

94. Pro určení výše nároku podle § 136 o. s. ř. musí mít soud k dispozici důkazy umožňující výši nároku kvantifikovat, tj. s jistotou prokázat rozsah určovaného nároku (srov. rozsudky [název soudu] ze dne [datum rozhodnutí] sp. zn. [spisová značka], a ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka]).

95. Postup podle § 136 o. s. ř., na základě, nějž by soud stanovil výši nároku, která nebyla prokázána, svou úvahou, je možný jenom v případě nepoměrných obtíží spojených se zjišťováním výše nároku, nebo nelze-li výši objektivně zjistit; nikoli však tehdy, jde-li o případ neunesení důkazního břemene jednou ze stran. (rozsudek [název soudu] ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka])

96. Po provedeném řízení a dokazování dospěl soud k závěru, že žaloba byla podána důvodně. Dne [datum] žalovaná [číslo] jako spoluvlastník podala stavebnímu úřadu městského obvodu [část obce] žádost o souhlas s dělením pozemků parc. [číslo] parc. [číslo] parc. [číslo] v k. ú. [část obce] na [anonymizováno] parcel, s čímž stavební úřad dne [datum] vyslovil souhlas s tím, že dané pozemky budou využity pro zástavbu nových rodinných domů vč. příjezdové komunikace. Následně byla mezi žalobci jako kupujícími a žalovanými jako prodávajícími dne [datum] uzavřena kupní smlouvy, ohledně nemovitostí v kat. území [část obce], [územní celek], m. j. i pozemku parc. [číslo] vedeného v katastru jako trvalý travní porost, které byly inzerovány jako pozemky vhodné pro budoucí výstavbu rodinných domů. Posléze kupní smlouvou ze dne [datum] žalobci jako prodávající převedli vlastnické právo ohledně nemovitostí v kat. území [část obce], a to konkrétně pozemku parc. [číslo] na manžele [příjmení] jako kupující. Manželé [příjmení] jako objednatelé uzavřeli dne [datum] smlouvu o dílo se spol. [právnická osoba] jako zhotovitelem na výstavbu rodinného domu na pozemku parc. [číslo] v k. ú. [část obce], který zakoupili od žalobců. Při zahájení stavebních prací bylo na předmětném pozemku zjištěno, že pod povrchem se nachází navážka, suť a skládka, což bylo prokázáno svědeckými výpověďmi Bc. [jméno] [příjmení], Ing. [jméno] [jméno] a [jméno] [příjmení], kteří byli na místě samém v době zahájení výkopových prací a kteří shodně jako statik Ing. [příjmení] potvrdili, že tato navážka je lidského původu a nevznikla přírodní činností. Manželé [příjmení] v důsledku této skutečnosti uplatnili vůči žalobcům nároky z titulu vady plnění předmětu kupní smlouvy ve formě slevy z kupní ceny a domluvili se s žalobci na slevě z kupní ceny ve výši 165.019 Kč, která jim byla skutečně vyplacena, jak vyplývá z potvrzení ze dne [datum]. Následně se slevy z kupní ceny předmětu kupní smlouvy představující vadu pozemku dožadovali žalobci vůči žalovaným, a to dle soudu v zákonné dvouleté lhůtě plynoucí z § 2112 odst. 1 o. z., kdy soud má za to, že žalobci danou vadu oznámili bez zbytečného odkladu poté, co se o této vadě dozvěděli od manželů [příjmení]. Jak již soud shora uvedl, vadu pozemku spočívající v existenci navážky pod povrchem pozemku má za prokázanou zejména svědeckými výpověďmi Bc. [příjmení], Ing. [jméno] a R. [příjmení]. Soud se dále zabýval výší přiměřené slevy z kupní ceny. V této souvislosti nemohl vycházet z znaleckého posudku vypracovaného znalcem [celé jméno znalce], neboť znalec s odstupem času a nedostatku relevantních podkladů nebyl schopen vyčíslení nákladů na odstranění navezeného odpadu provést. Proto soud s ohledem na § 136 o. s. ř. a judikaturu dovolacího soudu shora citovanou, vycházel z listin, které předkládala spol. [právnická osoba] coby zhotovitel rodinného domu manželů [příjmení] a která vyčíslila finální cenovou kalkulaci sanačních prací blíže v dané listině specifikovaných a nezbytných pro uvedení pozemku do bezvadného stavu tak, aby na něm bylo možné postavit požadovaný rodinný dům manželů [příjmení], na 143 495 Kč bez DPH, tj. 165 019 Kč vč. DPH, kteroužto částku soud pokládal za přiměřenou slevu z kupní ceny, což potvrzovali i slyšení svědci [příjmení] [příjmení], Ing. [jméno] a R. [příjmení] coby odborníci v dané oblasti. Soud tedy žalobcům částku 165 019 Kč coby přiměřenou slevu z kupní ceny vůči žalovaným přiznal.

97. Ohledně přiznaného příslušenství bylo rozhodnuto podle ust. § 1968 věta prvá, § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., přičemž požadovaný úrok z prodlení soud přiznal vůči žalované [číslo] od [datum] a vůči žalované [číslo] od [datum], tj. ode dne následujícího po uplynutí lhůty k plnění, kterou žalobci stanovil žalovaným v předžalobní výzvě, a to v zákonné výši 10 % ročně.

98. O povinnosti nahradit náklady vzniklé České republice – Obvodnímu soudu pro Prahu 10 bylo rozhodnuto podle § 148 odst. 1 o. s. ř., podle něhož má stát podle výsledků řízení proti účastníkům právo na náhradu nákladů řízení, které platil, pokud u nich nejsou předpoklady pro osvobození od soudních poplatků. Soud uložil žalovaným povinnost uhradit společně a nerozdílně náklady státu ve výši 9 539,26 Kč. Náklady státu sestávají ze znalečného znalce [celé jméno znalce] ve výši 14 528,69 Kč, které bylo přiznáno usnesením ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], které nabylo právní moci dne [datum], přičemž ze zálohy zaplacené žalovanou [číslo] byla vyplacena částka 10 000 Kč, takže zůstává nezaplaceno 4 528,69 Kč, svědečného svědkyně [příjmení] [jméno] [příjmení] ve výši 2 213,57 Kč za účast u jednání dne [datum] (přiznané usnesením ze dne [datum]), svědečného svědka [příjmení] [jméno] [jméno] ve výši 1 859 Kč za účast u jednání dne [datum] (přiznané usnesením ze dne [datum]), cestovného svědka [příjmení] [jméno] [jméno] ve výši 938 Kč za cestu k jednání dne [datum] (přiznané usnesením ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], které nabylo právní moci dne [datum]), celkem 9 539,26 Kč.

99. Výrok o nákladech řízení mezi žalobci a žalovanými je odůvodněn ust. § 151 odst. 1 o. s. ř. a § 142 odst. 1 o. s. ř., podle kterého účastníku, který měl ve věci plný úspěch – tj. žalobcům, přizná soud náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování práva proti účastníku, který ve věci úspěch neměl – tj. žalovaní. S ohledem na nález [název soudu] ze dne [datum], sp. zn. [ústavní nález], který byl vyhlášen dnem [datum] pod [číslo] Sb., soud náklady řízení žalobce určoval dle vyhlášky č. 177/1996 Sb., v platném znění. Soud přiznal žalobcům ve věci sp. zn. [spisová značka] do spojení řízení odměnu za 10,5 úkonů právní služby po 7 072 Kč z tarifní hodnoty ve výši 82 509,50 Kč podle § 6 odst. 1, § 7 bod 5., § 8 odst. 1, § 12 odst. 4 vyhlášky č. 177/1996 Sb. za převzetí a přípravu zastoupení žalobců na základě smlouvy o poskytnutí právních služeb ze dne [datum] (§ 11 odst. 1 písm. a) AT), sepis výzvy k plnění se základním skutkovým a právním rozborem předcházející návrhu ve věci samé ze dne [datum] (§ 11 odst. 1 písm. d) AT), sepis žalobního návrhu ze dne [datum] (§ 11 odst. 1 písm. d) AT), sepis vyjádření k odporu ze dne [datum] (§ 11 odst. 1 písm. d) AT), účast na jednání před soudem dne [datum] (§ 11 odst. 1 písm. g) AT), sepis doplnění tvrzení ze dne [datum] (§ 11 odst. 1 písm. d) AT), účast na jednání před soudem dne [datum] (§ 11 odst. 1 písm. g) AT), sepis návrhu otázek k vypracování znaleckého posudku ze dne [datum] (§ 11 odst. 2 písm. d), § 11 odst. 3 AT), účast u místního šetření znalce dne [datum], účast na jednání před soudem dne [datum] (§ 11 odst. 1 písm. g) AT), sepis doplnění vyjádření ze dne [datum] (§ 11 odst. 1 písm. d) AT), tj. 74 254 Kč. Soud dále přiznal žalobcům ve věci sp. zn. [spisová značka] vedené původně u [název soudu] a následně u zdejšího soudu pod sp. zn. [spisová značka] do spojení řízení odměnu za 7 úkonů právní služby po 7 072 Kč z tarifní hodnoty ve výši 82 509,50 Kč podle § 6 odst. 1, § 7 bod 5., § 8 odst. 1, § 12 odst. 4 vyhlášky č. 177/1996 Sb. za převzetí a přípravu zastoupení žalobců na základě smlouvy o poskytnutí právních služeb ze dne [datum] (§ 11 odst. 1 písm. a) AT), sepis výzvy k plnění se základním skutkovým a právním rozborem předcházející návrhu ve věci samé ze dne [datum] (§ 11 odst. 1 písm. d) AT), sepis žalobního návrhu ze dne [datum] (§ 11 odst. 1 písm. d) AT), sepis doplnění tvrzení a doložení listin ze dne [datum] (§ 11 odst. 1 písm. d) AT), sepis odvolání proti usnesení [název soudu] o zastavení řízení ze dne [datum] (§ 11 odst. 1 písm. k) AT), účast na jednání před soudem dne [datum] (§ 11 odst. 1 písm. g) AT), sepis doplnění tvrzení a důkazní návrhy ze dne [datum] (§ 11 odst. 1 písm. d) AT), tj. 49 504 Kč. Soud dále přiznal žalobcům ve věci sp. zn. [spisová značka] po spojení řízení odměnu za 3 úkony právní služby po 12 384 Kč z tarifní hodnoty ve výši 165 019 Kč podle § 6 odst. 1, § 7 bod 5., § 8 odst. 1, § 12 odst. 3, 4 vyhlášky č. 177/1996 Sb. za účast na jednání před soudem dne [datum] (§ 11 odst. 1 písm. g) AT), sepis doplnění vyjádření ze dne [datum] (§ 11 odst. 1 písm. d) AT), sepis předběžného závěrečného návrhu ve věci ze dne [datum] (§ 11 odst. 1 písm. d) AT), tj. 37 152 Kč. Náhrada hotových výdajů ve smyslu § 13 odst. 1, 4 vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif), v platném znění, za 21 úkonů právní služby ve věci sp. zn. [spisová značka] do spojení řízení, a to za převzetí a přípravu zastoupení žalobců na základě smlouvy o poskytnutí právních služeb ze dne [datum] (§ 11 odst. 1 písm. a) AT), sepis výzvy k plnění se základním skutkovým a právním rozborem předcházející návrhu ve věci samé ze dne [datum] (§ 11 odst. 1 písm. d) AT), sepis žalobního návrhu ze dne [datum] (§ 11 odst. 1 písm. d) AT), sepis vyjádření k odporu ze dne [datum] (§ 11 odst. 1 písm. d) AT), účast na jednání před soudem dne [datum] (§ 11 odst. 1 písm. g) AT), sepis doplnění tvrzení ze dne [datum] (§ 11 odst. 1 písm. d) AT), účast na jednání před soudem dne [datum] (§ 11 odst. 1 písm. g) AT), sepis návrhu otázek k vypracování znaleckého posudku ze dne [datum] (§ 11 odst. 2 písm. d), § 11 odst. 3 AT), účast u místního šetření znalce dne [datum], účast na jednání před soudem dne [datum] (§ 11 odst. 1 písm. g) AT), sepis doplnění vyjádření ze dne [datum] (§ 11 odst. 1 písm. d) AT), ve věci sp. zn. [spisová značka] vedené původně u [název soudu] a následně u zdejšího soudu pod sp. zn. [spisová značka] do spojení řízení, za převzetí a přípravu zastoupení žalobců na základě smlouvy o poskytnutí právních služeb ze dne [datum] (§ 11 odst. 1 písm. a) AT), sepis výzvy k plnění se základním skutkovým a právním rozborem předcházející návrhu ve věci samé ze dne [datum] (§ 11 odst. 1 písm. d) AT), sepis žalobního návrhu ze dne [datum] (§ 11 odst. 1 písm. d) AT), sepis doplnění tvrzení a doložení listin ze dne [datum] (§ 11 odst. 1 písm. d) AT), sepis odvolání proti usnesení [název soudu] o zastavení řízení ze dne [datum] (§ 11 odst. 1 písm. k) AT), účast na jednání před soudem dne [datum] (§ 11 odst. 1 písm. g) AT), sepis doplnění tvrzení a důkazní návrhy ze dne [datum] (§ 11 odst. 1 písm. d) AT), ve věci sp. zn. [spisová značka] po spojení řízení, za účast na jednání před soudem dne [datum] (§ 11 odst. 1 písm. g) AT), sepis doplnění vyjádření ze dne [datum] (§ 11 odst. 1 písm. d) AT), sepis předběžného závěrečného návrhu ve věci ze dne [datum] (§ 11 odst. 1 písm. d) AT) po 300 Kč, tj. 6 300 Kč. Cestovné za cestu [anonymizováno] z [obec] do [obec] a zpět k jednání před soudem dne [datum] dle jízdenky a místenky ze dne [datum] a [datum] ve výši 1 152 Kč a k jednání před soudem dne [datum] dle jízdenky a místenky ze dne [datum] a [datum] ve výši 870 Kč, tj. 2 022 Kč. Náhrada za promeškaný čas dle § 14 odst. 1 písm. a), odst. 3 vyhlášky č. 177/1996 Sb., v platném znění, za 15 půlhodin dne [datum] ve výši 1 500 Kč a za 15 půlhodin dne [datum] ve výši 1 500 Kč, tj. 3 000 Kč. Daň z přidané hodnoty ve výši 21 % dle § 137 odst. 3 o. s. ř., § 14a odst. 1 advokátního tarifu z částky 172 232 Kč ve výši 36 168,72 Kč. Soudní poplatek z návrhu na zahájení řízení ve věci sp. zn. [spisová značka] ve výši 1 651 Kč dle položky 2 bod 1 písm. c) Sazebníku poplatků, který tvoří přílohu zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, v platném znění, a soudní poplatek z návrhu na zahájení řízení ve věci sp. zn. [spisová značka] ve výši 1 651 Kč dle položky 2 bod 1 písm. c) Sazebníku poplatků, který tvoří přílohu zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, v platném znění, tj. 3 302 Kč. Celkové náklady řízení žalobců ve výši 211 703 Kč soud s ohledem na ust. § 149 odst. 1 o. s. ř. přiznal na zákonné platební místo k rukám zástupce žalobců a lhůtu k plnění stanovil jako obecnou pariční třídenní v souladu s ust. § 160 odst. 1 věta před středníkem o. s. ř.

Poučení