28 C 313/2019-339

Rubrum

Okresní soud ve [obec] rozhodl soudkyní JUDr. Evou Bučkovou ve věci žalobci: [osobní údaje žalobce] b) [právnická osoba], [IČO] sídlem [adresa žalobkyně, žalobkyně, žalobkyně, žalobkyně a žalobkyně] c) [právnická osoba], [IČO] sídlem [adresa žalobkyně, žalobkyně, žalobkyně, žalobkyně a žalobkyně] d) [právnická osoba], [IČO] sídlem [adresa žalobkyně] e) [právnická osoba], [IČO] sídlem [adresa žalobkyně, žalobkyně, žalobkyně, žalobkyně a žalobkyně] f) [právnická osoba], [IČO] sídlem [adresa žalobkyně, žalobkyně, žalobkyně, žalobkyně a žalobkyně] všechny zastoupeny advokátem Mgr. [jméno] [příjmení] sídlem [adresa] proti žalovanému: [osobní údaje žalovaného] zastoupená advokátem Mgr. [jméno] [příjmení] sídlem [adresa] o: zrušení služebnosti takto:

Výrok

I. Soud zamítá žalobu, kterou se žalobci domáhali zrušení věcného břemene chůze a jízdy, zřízené ve prospěch všech současných i budoucích vlastníků či spoluvlastníků pozemků parc. [číslo] parc. [číslo] parc. [číslo] nacházející se v obci [okres], okres [okres], [katastrální uzemí], zapsaném na listu vlastnictví [číslo] u [stát. instituce], [stát. instituce], pro [katastrální uzemí], přes pozemek parc. [číslo] nacházející se v obci [okres], okres [okres], [katastrální uzemí], zapsaném na listu vlastnictví [číslo] u [stát. instituce], [stát. instituce], pro [katastrální uzemí], zřízeném smlouvou o zřízení věcného břemene ze dne [datum].

II. Žalobci jsou povinni společně a nerozdílně nahradit žalovanému náklady řízení ve výši 69 869,50 Kč k rukám zástupce žalovaného do tří dnů od právní moci rozsudku.

Odůvodnění

1. Žalobce a), žalobce b) a žalobce c) se žalobou podanou dne [datum] domáhali vydání rozhodnutí, kterým by bylo zrušeno věcné břemeno chůze a jízdy zřízené ve prospěch všech současných i budoucích vlastníků či spoluvlastníků pozemků parc. [číslo] parc. [číslo] parc. [číslo] v k. ú. [část obce] přes pozemek parc. [číslo] v k. ú. [část obce] zřízené Smlouvou o zřízení věcného břemene ze dne [datum].

2. Žalobci ve svých žalobních tvrzeních uvedli, že jsou spoluvlastníky pozemku parc. [číslo] který je služebným pozemkem na základě Smlouvy o zřízení věcného břemene vstupu chůze a jízdy na soukromém pozemku ze dne [datum] uzavřeným mezi žalobcem a) a žalovaným [celé jméno původního účastníka]. Věcné břemeno bylo zřízeno ve prospěch panujících pozemků za účelem plánované realizace výstavby tří rodinných domů na pozemcích žalovaného. Žalovaný však na místo tří rodinných domů se rozhodl na panujících pozemcích realizovat stavbu třech bytových domů o 40 bytových jednotkách, projekt označený jako„ [anonymizována dvě slova] b.j. [okres] - [část obce]“, což je diametrálně odlišné využití panujících pozemků než v době zřízení. Služebný pozemek není ve stavu, který by umožňoval zajistit dopravní obslužnost pro takové množství automobilů v případě výstavby bytových domů. S ohledem na výraznou změnu podmínek, pro které bylo v roce 2021 v dobré víře ze strany žalobce a) věcné břemeno zřizováno, nelze spravedlivě požadovat, aby spoluvlastníci služebného pozemku v současné době strpěli výkon takového věcného břemene. Vzhledem k tomu, že od uzavření smlouvy o zřízení věcného břemene došlo ke změně vyvolávající hrubý nepoměr mezi zatíženým služebným pozemkem a výhodou panujících pozemků, domáhají se touto žalobou zrušení uvedeného věcného břemene za úplatu 500 Kč, tedy za stejnou částku jako bylo zřízeno.

3. Žalovaný navrhl žalobu zamítnout. V době zřízení věcného břemene bylo žalobci a) dobře známo, že žalovaný zamýšlí výstavbu výrobní haly a administrativní budovu pro svoji firmu [právnická osoba] Ve smyslu investičního záměru byla vypracována projektová dokumentace, na jejímž základě bylo Magistrátem města Zlína dne [datum] vydáno kladné Koordinované závazné stanovisko se zamýšlenou stavbou výrobní haly a dne [datum] Územní rozhodnutí pro„ [anonymizováno] a [anonymizována dvě slova] [právnická osoba]“ [okres] - [část obce], které nabylo právní moci [datum]. Žalobce a) byl přímým účastníkem těchto správních řízení a nikdy nevznesl žádnou námitku. Dne [datum], tedy půl roku po vydání územního rozhodnutí, podepsal žalobce a) Smlouvu o zřízení věcného břemene. Tedy dobře věděl, že žádné domky na předmětných pozemcích nikdy stavět nechtěl a ani nedeklaroval, ale že na předmětných pozemcích se bude stavět průmyslová hala, která bude po komunikaci, které se věcné břemeno týká, obsluhována ve všech ohledech, tj. pravidelné zásobování výroby surovinou, těžkými kamiony, pohyb zaměstnanců a obchodních partnerů firmy, osobními vozidly a distribuce hotových výrobků z firmy nákladními a dodávkovými vozidly. Dne [datum] podepsal žalobce a) další smlouvu o zřízení věcného břemene ve stejném rozsahu, týkajících se parc. [číslo] v k.ú. [část obce], které ještě věcné břemeno rozšiřují, neboť v tu chvíli měl záměr, aby na pozemku byl postaven bytový dům. Není pravdou, že pozemek se nacházel uvnitř uzavřeného oploceného areálu, neboť oplocení je jeho výlučným vlastnictvím a bylo zbudováno oplocení jeho pozemku za účelem výstavby.

4. Žalovaný poukázal na to, že pozemek parc. [číslo] měl v době zřízení věcného břemene výměru 1 196 m2. Žalobce a) po uzavření Smlouvy o zřízení věcného břemene ze dne [datum] pozemek rozdělil a část o výměre 139 m2 označené jako p. [číslo] převedl do výlučného vlastnictví [právnická osoba] s.r.o. s tím, že věcné břemeno vázne i na této části. I v případě vyhovění této žalobě by pozemek p. [číslo] v k. ú. [část obce] zůstal zatížen věcným břemenem, které by však žalovaný nemohl vykonávat, jelikož by k němu neměl přístup.

5. Žalobce v rámci prvního koncentrovaného jednání změnil žalobní tvrzení a žalobci učinili nesporným, že v době uzavření smlouvy o zřízení věcného břemene věděl žalobce a) o výstavbě výrobního areálu [právnická osoba] Mezi statutárním zástupcem žalobce a) a žalovaným byl v době zřízení věcného břemene přátelský vztah. Žalovaný své záměry s výstavbou na svém pozemku měnil, věcné břemeno mu proto žalobce a) zřídil s tím, ať tam stojí cokoliv.

6. Mezi účastníky bylo sporné, zda došlo ke změně vyvolávající hrubý nepoměr mezi zatížením služebné věci a výhodou panujícího pozemku realizací stavebního záměru na stavbu„ [anonymizována tři slova] [okres] - [část obce]“ na pozemcích parc. [číslo] parc. [číslo] parc. [číslo] v k. ú. [část obce]. Soud provedl dokazování listinnými důkazy, účastnickými výpověďmi a svědeckou výpovědí a zjistil tento skutkový stav:

7. Z rozhodnutí Magistrátu města Zlína, Odboru stavebních a dopravních řízení stavebního úřadu ze dne [datum] sp. zn. MMZL-SÚ [číslo] bylo zjištěno, že k žádosti společnosti [právnická osoba], kterou zastupuje [právnická osoba], byl schválen stavební záměr na stavbu„ [anonymizována tři slova] [okres] - [část obce]“ na pozemcích parc. [číslo] parc. [číslo] parc. [číslo] v k. ú. [část obce]. Stavba obsahuje SO 01a SO 01b Bytový dům a SO 02 Bytový dům, umístěné na pozemcích parc. [číslo] v k. ú. [část obce]. V bodě XII se uvádí, že věcné břemeno chůze a jízdy je sjednáno jako neomezené, a to územně (zatěžuje celý pozemek) a objemově (nijak neomezuje oprávněného v objemu frekvence využití jeho práva z věcného břemene). Povinnému přitom nic nebránilo případně omezit rozsah věcného břemene ve smlouvě o jeho zřízení, to však neučinil. Nadto stavebnímu úřadu nepřísluší předjímat míru budoucího faktického užívání povinného pozemku. Věcné břemeno je sjednáno v souvislosti s výkonem vlastnických práv a povinností oprávněného k oprávněným nemovitostem. Projednávaný stavební záměr přitom není nic jiného než jedna z forem realizace vlastnického práva.

8. Při jednání dne [datum] se žalobci vyjádřili ochotu jednat se žalovaným o změně rozsahu užívání věcného břemenu pozemku p. [číslo] v k. ú. [část obce] po bránu vedoucí k areálu Filmových ateliérů. Žalovaný v rámci smírného vyřešení sporu v daném rozmezí přislíbil hledat s projektantem technické řešení a navrhl změnu rozsahu užívání věcného břemene, která byla však následně žalobci odmítnuta, ačkoliv odpovídala navrhované variantě učiněné žalobci v rámci soudního jednání (e-mailová komunikace mezi zástupci účastníků od [datum] do [datum]).

9. Žalovaný doložil Žádost o vydání společného územního rozhodnutí a stavebního povolení – Změna stavby před dokončením, podaného dne [datum] na Magistrátu města Zlína, stavebním odboru, ve kterém se domáhá změny stavby před dokončením týkající se objektu SO 08 Komunikace, parkoviště, chodníky a dopravní řešení, v důsledku něhož mají být veškeré venkovní parkovní plochy 28 parkovacích míst přemístěny k hlavní příjezdové komunikaci na pozemku [parcelní číslo] ve vlastnictví Statutární města Zlína a novým sjezdem obsluhovány přímo z této místní komunikace, tedy bez jakéhokoliv využívání komunikace žalobců pozemku p. [číslo]. Věcné břemeno by sloužilo jen pro vjezd a výjezd vozidel do pozemních garáží na boční straně plánovaného stavebního objektu SO 01a před branou a pro vjezd a výjezd jednoho vozidla k nadzemnímu garážovému stání situovaného ve stabilním objektu SO 01b.

10. Z listiny nazvané Dokumentace pro změnu stavby před dokončením a průvodní zprávy předložené v dubnu 2020 jako součást Žádosti o vydání společného územního rozhodnutí a stavebního povolení – Změna stavby před dokončením ze dne [datum] bylo zjištěno, že předmětem změny SO 08 Komunikace parkoviště, chodníky bylo původně navrhováno vytvoření nových 25 míst sjezdem z místní komunikace ulice [obec], na parkoviště SV části pozemku. Západně od rampy je navrženo jedno parkovací místo, východní stanoviště kontejnerů na TDO.

11. Usnesením ze dne 8. 6. 2020, č. j. 28 C 313/2019-148 bylo řízení přerušeno do doby pravomocného skončení řízení vedeného u Magistrátu města Zlína, stavebního úřadu ve věci Žádosti o vydání společného územního rozhodnutí a stavebního povolení – Změna stavby před dokončením sp. zn. MMZL-SÚ [číslo] 2020.

12. Usnesením ze dne 21. 4. 2021, č. j. 28 C 313/2019-242 soud připustil, aby na místo žalovaného vstoupila do řízení společnost [právnická osoba], [IČO], se sídlem [adresa žalované]. Usnesení nabylo právní moc dne [datum].

13. Rozhodnutí Magistrátu města Zlína, Odboru stavebních a dopravních řízení ze dne [datum] sp. zn. MMZL-SÚ [číslo] 2020 An/Shme byl schválen stavební záměr k žádosti ze dne [datum] podaný společností [právnická osoba], kterou zastupuje [právnická osoba] na Změnu stavby před dokončením„ [anonymizována tři slova] [okres] - [část obce]“ v části stavby SO 08 Komunikace parkoviště, chodníky - rozšíření parkovacích ploch, ulice [obec], [okres] - [část obce] na pozemcích parc. [číslo] parc. [číslo] parc. [číslo] v k. ú. [část obce]. Předmětem Změny stavby před jejím dokončením je rozšíření počtu 23 parkovacích míst přístupných z ulice [obec] sjezdem povoleným rozhodnutím [číslo] 2020, č. j. MMZL-156503/2020. Důvodem pro rozšíření počtu parkovacích míst nad normovaný požadavek je trvalý růst stupně automobilizace, ne zcela ideální dostupnost zastávek MHD v této lokalitě a dále vytvoření možností parkování návštěv, přijíždějících do bytového domu a častější požadavky na dovoz zboží z e-shopů a následně možnost parkování dovozců přímo mimo ulici [obec]. Dne [datum] byly proti zahájení stavby podány do společného řízení námitky společnosti [právnická osoba] a S - [právnická osoba] a dne [datum] podal zástupce stavebníka žádost o přerušení řízení na dobu 60 dnů pro předložení upravené dokumentace stavebního objektu SO 08, která bude postihovat nové skutečnosti. Ve stanovené lhůtě dne [datum] byla žádost upřesněna v rozsahu Změny stavby před jejím dokončením, která se týká pouze stavebního objektu SO 08. Námitky se týkaly především zneužívání věcného břemene, přístupu na dotčené pozemky a k těmto námitkám byly doloženy dva znalecké posudky o posouzení dopadu na situaci, zejména dopravní [číslo] znalecký posudek [číslo] pro posouzení navrženého napojení parkovacího stání v prvních podzemních podlažích objektu bytového domu vypracované Doc. Ing. [jméno] [příjmení], CSc., soudním znalcem. Stavební úřad ve svém odůvodnění rozhodnutí poukazuje na rozhodnutí Krajského úřadu Zlínského kraje, Odbor územního a stavebního řádu, který vydal dne [datum] rozhodnutí v rámci odvolacího řízení pod sp. zn. KUSP [číslo] ÚP-No, které nabylo právní moc dne [datum], a v němž se k námitkám vyjádřil. Změna stavby před jejím dokončením je v souladu s cíli a úkoly územního plánování zejména s charakterem území a s požadavky na ochranu architektonických a urbanistických hodnot v území, jak dokládá i souhlasné stanovisko udělení oddělení prostorového plánování Magistrátu města Zlína, které součástí výše uvedeného koordinovaného stanoviska Magistrátu města Zlína. Stavba vyhovuje obecným požadavkům na využívání území a splňuje technické požadavky stavby.

14. Usnesením ze dne 8. 6. 2020, č. j. 28 C 313/2019-278 bylo pokračováno v přerušeném řízení s odkazem na pravomocné skončení řízení vedeného stavebním úřad o schválení stavebního záměru na změnu stavby před dokončením„ BD 40 b.j. [okres] - [část obce]“.

15. Usnesením ze dne 25. 8. 2022, č. j. 28 C 313/2019-293 soud připustil, aby na místo žalobce přistoupila společnost [právnická osoba] jako žalobce d) a [právnická osoba] s.r.o. jako žalobce e) a společnost [právnická osoba] jako žalobce f), neboť služebný pozemek p. [číslo] v k. ú. [část obce] je ve spoluvlastnictví všech žalobců. Usnesení nabylo právní moc dne [datum].

16. Ze Smlouvy o zřízení věcného břemene vstupu, chůze a jízdy na soukromém pozemku uzavřeném mezi [celé jméno původního účastníka] jako oprávněným a S – [právnická osoba] zastoupení [jméno] [příjmení] jako povinným dne [datum] bylo zjištěno, že povinný je výlučným vlastníkem nemovitosti pozemku parc. [číslo] o výměře 1196 m2 v k. ú. [část obce]. Oprávněný je výlučným vlastníkem nemovitostí pozemků parc. [číslo] v k. ú. [část obce]. V článku II. povinný zřizuje ve prospěch vlastnictví oprávněných nemovitostí věcné břemeno – právo vstupu, chůze a jízdy přes povinnou nemovitost v celém jejím rozsahu v souvislosti s výkonem vlastnických práv a povinností oprávněného k oprávněným nemovitostem. Oprávněný se zřízením věcného břemene ve prospěch vlastnictví oprávněných nemovitostí souhlasí a přijímá jej a povinný je povinen strpět jeho výkon. Věcné břemeno se zřizuje za jednorázovou úplatu ve výši 5000 Kč. V článku III. povinný povinné nemovitosti tímto vydává oprávněnému souhlas k zapsání věcného břemene ve prospěch vlastnictví oprávněných nemovitostí – práv spočívajících v neomezeném právu vstupu, chůze a jízdy na povinné nemovitosti tak, aby oprávněný a další vlastníci oprávněných nemovitostí mohli přistupovat ke svým oprávněným nemovitostem. K tomuto účelu zmocňuje povinný oprávněného, aby tato smlouva a souhlas byl podkladem pro zápis věcného břemene u příslušeného [stát. instituce], pracoviště [okres]. V článku IV. bylo zřízeno v případě prodeje nebo nájmu nemovitostí přechod závazku vzniklého věcného břemene na nového oprávněného dotčených nemovitostí. Veškerá práva a povinnosti z této smlouvy vznikající přechází s vlastnictvím na dalšího povinného. Smlouva byla zapsána v oddílu Věcná práva zatěžující nemovitosti v části B s právními účinky vkladu ke dni [datum] na listu vlastnictví [číslo] k oprávněným pozemkům p. [číslo] (výpis z katastru nemovitostí ke dni [datum]).

17. Z Rozhodnutí Magistrátu města Zlína, stavebního úřadu sp. zn. [anonymizováno] [číslo] 2010 ze dne [datum] bylo zjištěno, že bylo vydáno rozhodnutí o umístění stavby„ Administrativní a výrobní areál [právnická osoba]“ [okres] [část obce]. Rozhodnutí nabylo právní moci dne [datum]. Dne [datum] bylo vydáno Magistrátem města Zlína Koordinované závazné stanovisko k dokumentaci pro územní řízení stavby Administrativní a výrobní areál [právnická osoba]

18. Z rozsudku Krajského soud v Brně ze dne 27. 5. 2021, č. j. 62 A 157/2019-205 bylo zjištěno, že žaloba žalobců [právnická osoba], S - [právnická osoba], [právnická osoba] proti žalovanému Krajskému úřadu Zlínského kraje za účasti [právnická osoba] a [jméno] [příjmení] byla zamítnuta. Předmětem žaloby bylo rozhodnutí žalovaného ze dne [datum] o odvolání žalobců proti rozhodnutí Magistrátu města Zlína, Odboru stavebního a dopravních řízení ze dne [datum], jímž stavební úřad na základě žádosti osoby zúčastněné na řízení [právnická osoba] o vydání společného územního rozhodnutí a stavebního povolení ve výroku I. schválil stavební záměr na stavbu„ [anonymizována tři slova] [okres] - [část obce]“, ve výroku II. stanovil podmínky pro umístění stavby, ve výroku III. stanovil podmínky pro provedení stavby a ve výroku IV. stanovil podmínky pro užívání stavby. K námitce žalobců, týkající se nešetrného a nepřiměřeného výkonu práv plynoucího z věcného břemene, uvedl v odůvodnění v bodě IV.B odst. 30., 31., 32. odvolací soud, že stavební úřad ve svém rozhodnutí vyšel z toho, že věcné břemeno chůze a jízdy je sjednáno jako neomezené, a to jak územně (zatěžuje celý pozemek), tak objemově (nijak oprávněného neomezuje v objemu, frekvenci využití jeho práva). Pokud však žalobci podali příslušnou žalobu k Okresnímu soudu ve [obec], týkající se zrušení věcného břemene až dne [datum], podali ji po vydání napadeného rozhodnutí žalovaného, k tomuto řízení a jeho průběhu proto odvolací soud nemohl přihlédnout, neboť v souladu s § 75 odst. 1 s.ř.s. vychází ze skutkového a právního stavu, jaký tu byl ke dni rozhodnutí žalovaného.

19. Z Koordinačního situačního výkresu 40 bytových jednotek [okres] - [část obce] [titul] [jméno] [příjmení] z listopadu 2021 a z ohledání na místě samém bylo zjištěno, že z hlavní cesty [okres] – [část obce], ulice [obec] se přijíždí k bytovým jednotkám bez čísla popisného, které jsou situovány na [parcelní číslo] v k. ú. [část obce] k 23 parkovacím místům, které byly povoleny Změnou stavby MMZL SO 08. Bytové jednotky SO 01a, SO 01b a SO 02 jsou zcela dokončeny a měly by být předmětem kolaudace v lednu 2023. Služební pozemek p. [číslo] v k. ú. [část obce] je příjezdová cesta do Filmových ateliérů. Z této cesty je vjezd do podzemních garáží společných pro všechny tři bytové jednotky. Za tímto sjezdem před zatáčkou je umístěna kovová brána, která byla v době ohledání zamčena. Mezi pozemky p. [číslo] p. [číslo] p. [číslo] je drátěný plot ve vlastnictví žalobců. Na pozemku p. [číslo] je situováno 20 parkovacích míst, které byly povoleny stavebním záměrem Změnou stavby„ BD 40 b.j. [okres] - [část obce]“ dne [datum]. Součástí této změny bylo zrušení čtyř parkovacích míst, nacházejících se na konci, kde je nyní posunutá betonová stěna, umožňující soukromé užívání části pozemku, a vytvoření 23 parkovacích míst sjezdem z ulice [obec]. Hlavní vstup do všech třech bytových jednotek a jeden vjezd do soukromé garáže je směřován k pozemku [parcelní číslo], jehož užívání znemožňuje drátěné oplocení (ohledání na místě samém ze dne [datum]).

20. Z účastnické výpovědi statutárního zástupce žalobce a) [jméno] [příjmení] bylo zjištěno, že v době, kdy zřídil věcné břemeno k p. [číslo] to nebylo na nic konkrétního, bral to tak, že bude stavební řízení na nějaký investiční záměr. Po všech změnách [celé jméno původního účastníka] vyřizoval územní rozhodnutí na výrobní areál [právnická osoba] Znal v té době rozsah areálu a zatížení vjezdu a průjezdu pro zásobování. K okolnostem uzavření smlouvy si nic bližšího nepamatuje. Bral to tak, že s [celé jméno původního účastníka] měli přátelský vztah a rozsah věcného břemene, který udělil, nebude zneužit, ať tam bude stát cokoliv. V současné době spatřuje hrubý nepoměr v obrovském rozsahu 28 parkovacích míst a 3 vjezdů pro dalších 42 vozů, což služebný pozemek neunese. Zřízení věcného břemene téměř bezplatně bylo kompenzováno jiným plněním mezi žalobcem a) a [celé jméno původního účastníka], a to bezúročnou půjčkou ve výši 7 500 000 Kč.

21. Ze svědecké výpovědi [celé jméno původního účastníka] bylo zjištěno, že v roce 2010 měl záměr přestěhovat svoji firmu [právnická osoba] a [jméno] [příjmení] mu zprostředkoval koupi panujících pozemků od prodávajících [jméno] [příjmení], [jméno] [jméno] a [jméno] [příjmení]. Výrobní areál bylo možno zásobovat jenom ze strany Ateliérů a pan [příjmení] navrhl zřízení věcného břemene, kdy smlouvu kompletně připravoval on. V plánu byla jedna velká hala s průmyslovou a obytnou částí, ke které by musely dojet dva kamiony týdně, půl dne by vykládali a následně by výrobky byly čtyři dny dodávkami odváženy k zákazníkům. Do areálu by následně vjížděli také zaměstnanci a kupující (viz Administrativní a výrobní areál - zákres do katastrální mapy, perspektivní pohled západní a východní a spis Magistrátu města Zlína sp. zn. MMZL-SÚ [číslo] 2010). V roce 2013 byla vypracována studie na dvoupatrový dům, protože tenkrát nebyly vyšší domy povoleny, který měl být půdorysně větší než původně zamýšlená hala a mělo tam být 40 parkovacích míst (viz Architektonická studie bytového domu [okres] – [část obce] ze dne [datum] vypracována [právnická osoba] [jméno] [příjmení]), kde jsou zakresleny tři podlažní budovy na místě původní administrativní budovy [právnická osoba], na kterou by navazovala dvoupodlažní budova vyšší než výrobní hala o dvě patra, protože jedno patro tvořily garáže a dvě patra byty. Celkem se plánovaly tři byty ve vyšší budově, 22 bytů v nižší. Parkování bylo v podstatě v místě, kde měly stát kamion a dodávky, podél zadní části budovy p. [číslo]. Zachovány byly i parkovací místa před třípodlažní budovou a příjezd by byl stejným způsobem. V žádné studii se neřešila brána. Vzhledem k tomu, že bylo třeba průchodu k MHD, bylo zřízeno další věcné břemeno žalobcem a) v zastoupení [jméno] [příjmení] k p. [číslo] v k. ú. [část obce]. Na základě změny územního plánu, kterou inicioval [jméno] [příjmení], bylo umožněno stavět čtyřpodlažní domy. Hlavním důvodem byla výstavba jeho syna [jméno] [příjmení], která bezprostředně sousedí s areálem [anonymizována dvě slova] s předmětnými bytovými jednotkami. V rámci tohoto soudního jednání na základě smírného vyřešení byl záměrem přesunout všechna parkovací místa před dům sjezdem z ulice [obec] tak, jak to bylo zakresleno ve Změně stavby před dokončením. Jenomže žalobce, který to sám navrhl a vymyslel v rámci dodatečného stavebního řízení, vznesl připomínky a vše napadnul a hrozilo, že celý projekt padne. Proto se původní parkovací místa za domem ponechala tak, jak byla schválena, a dořešila se jenom nová před domem. Zůstal zachovaný boční vjezd do podzemních garáží. Původní oplocení od hlavní cesty po celé délce p. [číslo] dělal on a záměrem bylo oplotit jeho pozemek, kde mělo být staveniště. [příjmení] v té době byla nefunkční a rozpadlá.

22. Z účastnické výpovědi [jméno] [příjmení], jednatele žalovaného, bylo zjištěno, že skutečnosti uváděné svědkem o důvodech změny stavby jsou pravdivé a vzhledem k rozhodnutím Krajského soudu v Brně, který potvrdil stavební povolení, byla navrhována jenom jeho změna. Zadní parkovací místa jsou uvažována pro uživatele domu, přední parkovací místa i pro návštěvy a [anonymizována dvě slova] a [anonymizováno]. K výstavbě byl využíván jenom pozemek po bránu, zadní část nebyla vůbec používána. Stavební řízení se protáhlo, protože byl covid, a pan [příjmení], který o Změně rozhodoval, skončil na stavebním úřadu. Dlouho nebylo rozhodnuto, některé souhlasy propadly a musely být žádány opětovně znovu, což řízení protáhlo.

23. Z jiných listinných důkazů nebyly zjištěny žádné podstatné skutečnosti pro rozhodnutí.

24. Při právním hodnocení zjištěného skutkového stavu vycházel soud z právní úpravy zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník na základě přechodných ustanovení § [číslo] a judikatury Nejvyššího soudu.

25. Podle § 1299 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále o.z.) služebnost zaniká trvalou změnou, pro kterou služebná věc již nemůže sloužit panujícímu pozemku nebo oprávněné osobě.

26. Podle § 1299 odst. 2 o. z. při trvalé změně vyvolávající hrubý nepoměr mezi zatížením služebné věci a výhodou panujícího pozemku nebo oprávněné osoby se vlastník služebné věci může domáhat omezení nebo zrušení služebnosti za přiměřenou náhradu.

27. Při rozhodování o omezení nebo o zrušení věcného břemene v důsledku změny poměrů je třeba brát v úvahu všechny okolnosti věci. Především je třeba zjistit, zda došlo ke změně poměrů a v kladném případě posoudit, nakolik tato změna měla vliv na způsob výkonu práva, odpovídajícího věcnému břemeni, jak se projevila na užívání nemovitosti věcným břemenem zatížené a vzít do úvahy újmu, která oprávněnému nastane v důsledku omezení nebo zrušení věcného břemene za náhradu a porovnat ji s případnou újmou, která vznikla vlastníkům zatíženého pozemku v důsledku změny poměrů. Právně významný je jen ten hrubý nepoměr, který vznikl v důsledku změny poměrů. Jako změna poměrů nemůže být posuzována ta osobní situace, se kterou nový vlastník zatížené věci nahrazoval vlastníka předchozího (rozsudek Nejvyššího soudu sp. zn. 22 Cdo 1665/99).

30. Samotná změna poměrů, v jejímž důsledku nastane hrubý nepoměr mezi věcným břemene a výhodou oprávněného, nemá za následek zánik věcného břemene. V tomto případě se však lze domáhat, aby soud za přiměřenou náhradu věcné břemeno zrušil, nikoliv konstatoval jeho zánik (rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 22 Cdo 2395/2004).

31. Při rozhodování o výši přiměřené náhrady se zrušením věcného břemene je třeba vycházet z rozsahu majetkového prospěchu, kterého se zrušením věcného břemene dostává vlastníkovi zatížené nemovitosti, jakož i z majetkových důsledků zániku věcného břemene pro oprávněného (rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 22 Cdo 2284/98).

32. Při právním hodnocení soud dospěl k závěru, že ke dni soudního rozhodnutí nedošlo k hrubému nepoměru mezi zatížením služebného pozemku parc. [číslo] v k. ú. [část obce] a výhodou panujících pozemků parc. [číslo] parc. [číslo] parc. [číslo] v k. ú. [část obce] zřízené Smlouvou o zřízení věcného břemene ze dne [datum].

33. Soud vycházel ze skutkového závěru, že výlučně vlastníkem pozemku p. [číslo] v k. ú. [část obce] by v době uzavření Smlouvy o zřízení věcného břemene vstupu chůze a jízdy ze dne [datum] žalobce a) S- [právnická osoba] zastoupenou [jméno] [příjmení]. Výlučným vlastníkem pozemků, v jejichž prospěch bylo věcné břemeno zřízeno parc. [číslo] parc., [číslo] parc. [číslo] v k. ú. [část obce] byl původní žalovaný [celé jméno původního účastníka]. V řízení bylo prokázáno, že mezi [jméno] [příjmení] a [celé jméno původního účastníka] v době zřízení věcného břemene panoval přátelský vztah. Statutární zástupce žalobce a) [jméno] [příjmení] v řízení potvrdil, že [celé jméno původního účastníka] měnil své záměry, věcné břemeno mu proto zřídil, ať už tam stojí cokoliv. Obsahem věcného břemene bylo právo vstupu, chůze a jízdy na celém pozemku p. [číslo] ostatní komunikace v k. ú. [část obce], který slouží a vždy sloužil jako pozemní komunikace s tím, že původně žalovaný [celé jméno původního účastníka] si může postavit cokoliv, co bude podle platného územního plánu Statutárního města Zlína proveditelné. Pozemek p. [číslo] měl v době uzavření smlouvy výměru 1196 m2 a věcné břemeno bylo zřízeno v celé jeho výměře a do katastru nemovitostí zapsáno jako právo spočívající v neomezeném právu vstupu, chůze a jízdy na povinnou nemovitost tak, aby oprávnění a další vlastníci oprávněných nemovitostí mohli přistupovat ke svým oprávněným nemovitostem (čl. III. Smlouvy o zřízení věcného břemene ze dne [datum]). Věcné břemeno tak, jak bylo konstatováno Magistrátem města Zlína, stavebním úřadem a stejně tak Krajským soudem v Brně bylo zřízeno bez územního a objemového omezení, tedy zatěžující celý pozemek bez omezení oprávněného v objemu frekvencí využití jeho práva z věcného břemene.

34. Soud se v souladu s § 1299 o.z. a v souladu s judikaturou NS sp. zn. 22 Cdo 1665/99 zabýval tím, zda došlo ke změně poměrů a v kladném případě, na kolik tato změna měla mít vliv na způsob výkonu práva odpovídající věcnému břemenu, jak se projevila na užívání nemovitostí věcným břemenem zatížené. Ve Smlouvě o zřízení věcného břemene je v čl. I 1.3 ujednáno toliko, že povinný hodlá povinnou nemovitost v celém rozsahu zatížit věcným břemenem práva vstupu, chůze a jízdy ve prospěch vlastnictví oprávněných nemovitostí za podmínek stanovených v této smlouvě. Z toho lze usuzovat, že jediným omezením byl platný územní plán Statutárního města Zlína a následně stavební řízení, umožňující zřídit stavbu na panujících pozemcích. Právně významný je ten hrubý nepoměr, který vznikl v důsledku změny poměrů. V tomto směru lze uzavřít, že nebylo sjednáno, jaký konkrétní záměr může žalovaný na panujících pozemcích realizovat. Naopak bylo dohodnuto, že věcné břemeno je zřizováno ve prospěch panujících pozemků bez omezení účelu, tudíž nelze shledat žádný hrubý nepoměr se současným stavem.

35. Soud přesto, že [jméno] [příjmení] výslovně prohlásil, že na pozemku zamýšlel žalovaný postavit různé projekty, vycházel z toho, že [datum] již byl Magistrátem města Zlína, Stavebním úřadem schvalováno umístění stavby [právnická osoba], kdy žádost o vydání rozhodnutí byla podána [datum] a rozhodnutí o umístění stavby„ Administrativní a výrobní areál [právnická osoba]“ [okres], [část obce], bylo vydáno dne [datum], přičemž právní moci nabylo dne [datum]. [jméno] [příjmení] jako statutární zástupce žalobce a) učinil nesporným, že v době uzavření smlouvy věděl o záměru žalovaného vystavit na panujících pozemcích výrobní areál [právnická osoba], neboť byl účastníkem stavebního řízení. Žalobce a) tudíž věděl, že na panujících pozemcích do zřízení věcného břemene bude postavena administrativní budova a výrobní budova [právnická osoba], a přes služební pozemek bude zabezpečována doprava dovozu i odvozu materiálu, výrobků i zaměstnanců. Původní žalovaný [celé jméno původního účastníka] následně změnil svůj záměr a [datum] nechal vypracovat Architektonickou studii bytového domu [okres] – [právnická osoba], na jehož základě měly být postaveny třípodlažní budovy se třemi byty ve vyšší budově a 22 byty v nižší budově, přičmž služební pozemek by zajišťoval příjezd a parkování v rámci dopravní obslužnosti. Za této situace uzavřel žalobce a) zastoupený statutárním orgánem [jméno] [příjmení] druhou smlouvu o zřízení věcného břemene vstupu a chůze na soukromý pozemek dne [datum], týkající se služebních pozemků p. [číslo] p. [číslo] v k. ú. [část obce]. S touto smlouvou bylo tedy věcné břemeno defacto rozšířeno na další služební pozemky ve vlastnictví žalobce a) s tím, že jeho obsahem bylo již jen právo vstupu a chůze ve prospěch panujících pozemků k dosažení zastávky MHD Filmové ateliéry. Tato skutková zjištění jen podtrhují fakt, že v době zřízení věcného břemene se měnil záměr žalovaného od výstavby Administrativního a výrobního areálu [právnická osoba] přes stavbu třípodlažních bytových domů, aniž by tato změna měla jakýkoli vliv na způsob výkonu sjednaného práva vstupu chůze a jízdy ve znění věcného břemene ze dne [datum]. Žádný z těchto záměrů nebyl však realizován a dá se říct, že věcné břemeno nebylo defacto využíváno až do doby realizace záměru výstavby 40 bytových jednotek stávajícím žalovaným.

36. Soud rozhodne o omezení nebo zrušení služebnosti za náhradu v závislosti na úvaze zahrnující porovnání zatížení povinného a výhody oprávněného nebo panujícího pozemku v době, kdy byla služebnost zřízena, se stavem rozhodování soudu o zrušení služebnosti (rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 3 Cdon 269/96). Vezme do úvahy újmu, která oprávněnému vyvstane v důsledku omezení nebo zrušení služebnosti za náhradu, a porovná ji s případnou újmou, která vznikla vlastníkovi služebné věci v důsledku trvalé změny poměrů (rozsudek Nejvyššího soudu sp. Zn. 22 Cdo 2165/98, sp. Zn. 22 Cdo 1665/99).

37. Soud veden touto úvahou neshledává žádnou změnu poměrů v době zřízení věcného břemene a v době rozhodování o jeho zrušení. [právnická osoba] využil sjednaného věcného břemene na služebních pozemcích k vydání rozhodnutí Magistrátu města Zlína, Odboru stavebních a dopravních řízení (stavební úřad) dne [datum] o schválení stavebního záměru„ [anonymizována tři slova] [okres] - [část obce]“, [okres] – [část obce], přičemž toto rozhodnutí vycházelo v bodě XII. ze sjednaného věcného břemene chůze a jízdy jako územně a objemově neomezeného. Následně v průběhu řízení v rámci možného smírného vyřešení věci souhlasil žalovaný k návrhu žalobců na omezení rozsahu stavebního záměru a sjednání změny rozsahu užívání věcného břemene na pozemku p. [číslo] v k. ú. [část obce], a to po bránu vedoucí k areálu Filmových ateliérů. Žalovaný v rámci stavebního řízení požádal o Změnu stavby před dokončením tak, že by věcné břemeno bylo omezeno, aby sloužilo již jen pro vjezd a výjezd vozidel do podzemních garáží na boční straně plánovaného stavebního objektu SO 01a před instalovanou bránou a pro vjezd a výjezd vozidla jednoho k jednomu nadzemnímu garážovému stání, které je situováno ve stavebním objektu SO 01b. Nicméně v rámci stavebního řízení byly vzneseny námitky žalobci a hrozilo zrušení stavebního povolení, proto došlo pouze k jeho změně a výstavbě nových 23 parkovacích míst, přemístění hlavní příjezdové komunikace z ulice [obec] novým sjezdem obsluhovaným přímo z místní komunikace ve vlastnictví Statutárního města Zlína, čímž se podstatným způsobem odlehčilo využívání služebního pozemku. Tato změna stavby před dokončením byla pak schválena rozhodnutím Magistrátu města Zlína, Odboru stavebních a dopravních řízení (stavební úřad) dne [datum] v části SO 08 Komunikace parkoviště, chodníky - rozšíření parkovacích plocho ulice [obec], [okres] – [část obce], čímž se značně odlehčilo využívání služebného pozemku a zredukovalo se jen vjezd ke 23 parkovacím místům a využití bočního vjezd do podzemních garáží. Krajský soud v Brně ve správním řízení rozsudkem dne 27. 5. 2021, č. j. [číslo jednací] zamítl námitky žalobců proti rozhodnutí Magistrátu města Zlína ze dne [datum] [právnická osoba] tudíž stejně jako [celé jméno původního účastníka] podrobil svůj stavební záměr územního plánu Statutárního města Zlína a řádnému stavebnímu řízení, jehož výsledkem je pravomocné stavební povolení, což byla jediná omezení zamýšlená žalobcem a) při zřízení věcného břemene.

38. Soud tedy uzavírá, že neexistuje hrubý nepoměr mezi rozsahem, účelem a využitím věcného břemene v době jeho zřízení a v době rozhodování soudu, jež by mohl způsobit zánik věcného břemene. S ohledem na tento závěr se již nezabýval otázkou případné úhrady újmy, která oprávněnému nastane v důsledku omezení nebo zrušení věcného břemene za náhradu a porovnání s újmou, která vznikla vlastníkům zatíženého pozemku v důsledku změny poměrů.

39. Soud považuje za nutné zdůraznit také to, že žalobce a) po uzavření Smlouvy o zřízení věcného břemene dne [datum] převedl společnosti [právnická osoba] [IČO], se sídlem [adresa žalobkyně, žalobkyně, žalobkyně, žalobkyně a žalobkyně], část pozemku p. [číslo] o výměře 139 m2 geometrickým plánem definovanou jakou nový pozemek p. [číslo] ostatní komunikace k. ú. [část obce] a zrušením věcného břemene pozemku p. [číslo] ve prospěch panujících pozemků by žalovaný ztratil objektivně možnost výkonu práva spojené s existencí věcného břemen chůze a jízdy po pozemku p. [číslo] v k. ú. [část obce]. V případě vyhovění žaloby by pozbylo smyslu i věcné břemeno zřízené na základě Smlouvy o zřízení věcného břemene vstupu a chůze na soukromém pozemku ze dne [datum], neboť by nemohly být vyžívány služebné pozemky p. [číslo] p. [číslo] v k. ú. [část obce].

40. Podle § 142 odst. 1 o. s. ř. bylo rozhodnuto o náhradě nákladů řízení tak, že žalovanému náleží právo na náhradu nákladů řízení účelně vynaložených k bránění svého práva. Náklady řízení sestávají z odměny za zastupování advokátem dle § 9 bod 3 písm. c) ve spojení s § 7bod 5 vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (dále jen advokátní tarif), spočívající v odměně za úkony právní pomoci dle § 11 bod 1 písm. a), d), g) advokátního tarifu 9 x 2 500 Kč (převzetí a příprava zastoupení, vyjádření k žalobě ze [datum], účast u jednání dne [datum], [datum] za dvě započaté hodiny, [datum], [datum] za dvě započaté hodiny, vyjádření žalovaného ze dne [datum]) a za úkony právní pomoci analogicky dle § 11 odst. 2 c) advokátního tarifu ve výši jedné poloviny 5 x 1250 Kč (procesní vyjádření k přerušení řízení ze dne [datum], [datum], [datum] vyjádření k procesní záměně [datum], odvolání proti procesnímu rozhodnutí); náhrada hotových výdajů dle § 13 odst. 4 advokátního tarifu 14 x 300 Kč a náhrada daně z přidané hodnoty ve výši 21 % Kč ve výši 6 919,50 Kč. Pro úplnost soud uvádí, že vyjádření žalovaného k výzvám soudu týkající se přerušení řízení shledal soud jako procesní vyjádření analogicky s odvoláním proti procesnímu rozhodnutí. Volba jiného zástupce žalovaného aoOpětovné převzetí zastoupení tímto právním zástupcem nemůže jít k tíži žalobců, tudíž tento úkon právní služby nebyl shledán účelným.

41. Žalobci byli jako nerozluční společníci zavázáni nahradit žalovanému náklady řízení ve celkové výši 69 869,50 Kč k rukám zástupce žalovaného dle § 149 odst. 1 o. s. ř. ve lhůtě tří dnů od právní moci rozsudku dle § 160 odst. 1 o. s. ř.

Poučení