28 C 315/2018-209

Rubrum

Obvodní soud pro Prahu 4 rozhodl samosoudcem Mgr. Janem Bártou ve věci žalobců: a) [celé jméno žalobkyně], [datum narození] bytem [adresa žalobce a žalobkyně] b) [celé jméno žalobce], [datum narození] bytem [adresa žalobce a žalobkyně] oba zastoupeni advokátem JUDr. [jméno] [jméno] sídlem [adresa] proti žalované: [osobní údaje žalované] zastoupená advokátem JUDr. [jméno] [příjmení] sídlem [adresa] o zaplacení 340 021 Kč s příslušenstvím a o zaplacení 212 146 Kč s příslušenstvím takto:

Výrok

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni a), [celé jméno žalobkyně], na základě majetkové újmy, vzniklé vynaložením finančních prostředků na zajištění základní obsluhy žalobkyně a) za období od [datum] do [datum], částku ve výši 320 215 Kč, a to spolu s úrokem z prodlení z této částky ve výši 9 % p. a. za období od [datum] do zaplacení, to vše do tří dnů ode dne právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaná je povinna zaplatit oběma žalobcům, oprávněným z tohoto titulu společně a nerozdílně, účelné náklady spojené s léčením žalobkyně a) za období od [datum] do [datum], ve výši 3 361 Kč, a to spolu s úrokem z prodlení z této částky ve výši 9 % p. a. za období od [datum] do zaplacení, to vše do tří dnů ode dne právní moci tohoto rozsudku.

III. Ve vztahu mezi žalobkyní a), [celé jméno žalobkyně], a žalovanou, se žaloba zamítá v části nároku na úhradu majetkové újmy, vzniklé vynaložením finančních prostředků na zajištění základní obsluhy žalobkyně a) za období od [datum] do [datum], a to co do částky ve výši 44 500 Kč spolu s úrokem z prodlení z této částky ve výši 9 % p. a. za období od [datum] do zaplacení.

IV. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni a), [celé jméno žalobkyně], na základě majetkové újmy, vzniklé vynaložením finančních prostředků na zajištění základní obsluhy žalobkyně a), za období od [datum] do [datum], částku ve výši 209 280 Kč, a to spolu s úrokem z prodlení z této částky ve výši 8,25 % p. a. za období od [datum] do zaplacení, to vše do tří dnů ode dne právní moci tohoto rozsudku.

V. Žalovaná je povinna zaplatit oběma žalobcům, oprávněným z tohoto titulu společně a nerozdílně, úrok z prodlení z částky účelných nákladů spojených s léčením žalobkyně a) za období od [datum] do [datum], a to ve výši 8,25 % p. a. z částky 2 866 Kč za období od [datum] do zaplacení, a to do tří dnů ode dne právní moci tohoto rozsudku.

VI. Ve vztahu mezi žalobkyní a), [celé jméno žalobkyně], a žalovanou, je žalovaná povinna zaplatit žalobkyni a) na náhradě nákladů řízení částku 235 166 Kč, a to do tří dnů ode dne právní moci tohoto rozsudku.

VII. Ve vztahu mezi žalobcem b), [celé jméno žalobce], a žalovanou, se žalované právo na náhradu nákladů řízení nepřiznává.

VIII. Žalovaná je povinna zaplatit České republice – Obvodnímu soudu pro Prahu 4 soudní poplatek ze žalob ve výši 26 619,20 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

Odůvodnění

1. Žalobci a) a b) se na žalované žalobami doručenými zdejšímu soudu ve dnech [datum] a [datum] domáhali zaplacení v záhlaví uvedených částek s příslušenstvím s tím, že se jedná jednak o nároky požadované na základě majetkové újmy, vzniklé vynaložením finančních prostředků na zajištění základní obsluhy žalobkyně a) za období od [datum] do [datum] a od [datum] do [datum] a jednak o nároky představující účelné náklady spojené s léčením žalobkyně a) v daných obdobích. Soud předně podotýká, že mezi stejnými účastníky řízení je u zdejšího soudu vedeno množství skutkově i právně úzce souvisejících řízení, přičemž mnohá z těchto řízení již byla pravomocně ukončena. Dá se říci, že spornou mezi stranami zůstává již jen výše finančního odškodnění žalobkyně a) související se zajištěním její základní obsluhy a rozsah této obsluhy poskytované manželem žalobkyně a) nad rámec základní manželské solidarity.

2. Žalobci podané žaloby odůvodnili tvrzeními (která soud vzhledem k dosavadním vyjádřením obou sporných stran a dosavadní judikaturu v jejich věcech pokládá za nesporná), že uzavřeli s žalovanou (která je obchodní společností s předmětem podnikání provozování cestovní kanceláře) dne [datum] cestovní smlouvu, jejímž předmětem byl zájezd do [anonymizováno] v [anonymizováno] v termínu od [datum] do [datum]. Dne [datum] žalobci zájezd nastoupili a v místě destinace zakoupili od delegáta žalované, jemuž také předali platbu, jednodenní výlet do [anonymizováno], nabízený v katalogu [příjmení] [příjmení], který se konal dne [datum].

3. Při cestě autobusem během tohoto výletu došlo kolem 5:30 hod. k nehodě, kdy autobus ve velké rychlosti najel na písečnou dunu na vozovce, přičemž došlo k újmě na zdraví žalobkyně a), spočívající mimo jiné v poranění 12. páteřního obratle a pohmoždění břišní oblasti s následnou silnou bolestivostí a ochrnutím dolní poloviny těla. Již po nehodě bylo s ohledem na stav žalobkyně a) nasnadě, že její zdravotní komplikace rozhodně nejsou marginální. I přes závažnost poranění žalobkyně a) pokračoval autobus v cestě do [anonymizováno], vzdálené v tu dobu 130 km, a to přesto, že personálu zájezdu byl stav žalobkyně a) znám, a že žalobci byl požadován okamžitý převoz žalobkyně a) zdravotnickým vozem do nemocnice. V autobusu absentovaly bezpečnostní pásy a žalobkyně a) během zbytku cesty do [anonymizováno] ani nebyla zafixována ve stabilizované poloze. Do [anonymizováno] autobus se žalobci dojel v 7:30 hod. k [příjmení] [jméno], kde měli cestující přestoupit do jiného mikrobusu. Ani zde nejevil personál tendence žalobkyni a) převážet do nemocnice, k tomu došlo teprve na důraznou žádost žalobců, kdy byla přivolána sanita, která žalobce převezla do [anonymizováno] nemocnice, ve které proběhla potřebná vyšetření a byla indikována okamžitá operace poškozeného obratle žalobkyně a). Operace žalobkyně a) proběhla dne [datum] v odpoledních hodinách.

4. Dne [datum] po zásahu Velvyslanectví ČR v [anonymizováno] byl zajištěn letecký převoz žalobců do České republiky, přičemž žalobkyně a) byla ihned po příletu hospitalizována ve Fakultní nemocnici [část obce] na oddělení spondyochirurgie. Zde byla následujícího dne provedena akutní reoperace poškozeného obratle a při další operaci dne [datum] byl poškozený obratel nahrazen umělou náhradou. Od té doby žalobkyně a) intenzivně rehabilituje. Nejprve byla žalobkyně a) dne [datum] přeložena na spinální jednotku FN [část obce] k rehabilitaci, která pokračovala po převozu dne [datum] na spinální oddělení Rehabilitačního ústavu [obec]. Dne [datum] byla propuštěna do domácího ošetřování, přičemž v rehabilitaci bylo i nadále nutno pokračovat. Žalobkyně a) proto podstoupila rehabilitační pobyty v době od [datum] do [datum] v zařízení Paraple v [obec], od [datum] do [datum] v Rehabilitační klinice [anonymizováno] v [obec], od [datum] do [datum] ve Vojenském rehabilitačním ústavy [obec] nad [anonymizováno], od [datum] do [datum] byla hospitalizována na spinální jednotce v Krajské nemocnici [obec] a následně v době od [datum] do [datum] opět podstoupila rehabilitační pobyt v zařízení [anonymizováno] v [obec].

5. U žalobkyně a) lze v přímé souvislosti s následky nehody konstatovat trvalé ochrnutí dolní poloviny těla se všemi z toho plynoucími negativními důsledky pro oba žalobce, kdy zdravotní stav žalobkyně a) je podle ošetřujících lékařů a znalce [příjmení] [příjmení] již nevratný a vyžaduje neustálou intenzivní rehabilitační péči. Žalobkyně a) je trvale postižena v důsledku úrazu utrpěného při shora uvedeném zájezdu poskytovaném žalovanou. Ze zdravotnické dokumentace vyplývá, že utrpěla zavřenou, tříštivou zlomeninu těla výběžku 12. horního obratle s posunem úlomků a úplným přerušením míchy s okamžitou ztrátou čití a hybnosti dolních končetin. Pooperační léčba je trvale komplikována infekcí močových cest, neboť žalobkyně a) se musí cévkovat a trpí také potížemi při vyprazdňování stolice (samovolným únikem moči a stolice). Žalobkyni a) omezuje taktéž anxiozně depresivní syndrom, který se navíc s postupem času zásadně zhoršuje, přičemž žalobkyně a) trpí depresivními stavy, a i proto není schopna rehabilitační a pečovatelské procedury absolvovat jinde, než v domácím prostředí, a s jinými osobami, než s jejím manželem. V současné době nelze očekávat z lékařského hlediska zlepšení jejího stavu, naopak její zdravotní stav se neustále zhoršuje s tím, že od roku 2020 žalobkyně a) začala trpět na proleženiny, které představují další vážnou komplikaci. Poškození zdraví žalobkyně a) tak lze hodnotit jako velmi vážné s trvalými následky vyžadujícími trvalou a intenzitní rehabilitaci a stálou péči další osoby, tedy osoby žalobce b). Stav žalobkyně a) je nevratný a dle lékařských posudků se zlepšovat nebude, ba naopak. Důležitým faktorem je v tomto ohledu také pokročilý věk obou žalobců a v neposlední řadě také psychický tlak související s tím, že i po bezmála 20 letech od chvíle, kdy došlo k inkriminované nehodě, se žalobci namísto rychlé a plné satisfakce stále domáhají odškodnění soudní cestou.

6. Náklady spojené s léčením jsou představovány nezbytnými úkony pečovatelských služeb a taktéž náklady na léky a zdravotní pomůcky, které žalobkyně a) užívá a potřebuje k rehabilitaci či zajištění hygieny. Pokud jde o úkony pečovatelských služeb, po ustálení zdravotního stavu musí být žalobkyni a) poskytovány nezbytné úkony pečovatelských služeb, které zajišťuje osobně žalobce b), který z tohoto důvodu musel zcela omezit své volnočasové aktivity, a to včetně výkonu svého povolání.

7. Za období prvého pololetí roku 2018 představovala péče o žalobkyni a) dle žaloby tyto každodenní úkony: pomoc při podávání jídla a pití – 1 hodina – 120 Kč, pomoc při oblékání a svlékaní – 1,5 hodina – 180 Kč, pomoc při samostatném pohybu – 3 hodiny – 360 Kč, pomoc při přesunu na lůžko a vozík – 1 hodina – 120 Kč (vedle přesunu na lůžko a vozík je nezbytná účast další osoby při rehabilitačních cvičeních), pomoc při úkonech osobní hygieny – 2 hodiny – 240 Kč, dovoz a příprava jídla – 2 hodiny – 240 Kč, pomoc při ošetřovatelských úkonech – 5 hodin – 600 Kč (nutno provádět každé 3 hodiny cévkování, ruční vybavování stolice, dohled nad užíváním léků, což celkem činí 1 860 Kč denně za 15,5 hodiny péče po 120 Kč/hod). Předmětné úkony specifikují žalobci dle zákona č. 108/2006 Sb. o sociálních službách a dle ust. § 6 prováděcí vyhlášky č. 505/2006 Sb. Ocenění jednotlivých úkonů za toto období provedli žalobci dle ceníku úkonů Centra sociálních služeb [obec], OPS. Proto se žalobci po žalované domáhají náhrady škody ve výši 1 860 Kč denně, což za období od [datum] do [datum], tedy celkem za 181 dnů, činí částku 336 660 Kč. Žalobci v žalobě dále uvádí, že žalobkyně a) potřebuje takřka neustálou přítomnost další osoby, některé úkony sama nezvládne a v případě zhoršeného psychického stavu (deprese) je zcela nesamostatná. Jedná se tedy o určitou paušalizaci vzniklých nákladů, kdy ani nelze prověřovat, jak ten který konkrétní den se žalobce o žalobkyni stará (pokud jde o sociální dávky tj. státem hrazené příspěvky na péči, které slouží právě k hrazení pomoci, které se žalobkyni a) dostává, tyto byly vzhledem k judikatuře od nároku žalobců za toto období soudem v konečném výpočtu odečteny). Vzhledem k vývoji judikatury žalobci během jednání konaného dne [datum] uvedli, že i ve vztahu k tomuto období požadují 130 Kč za 1 hodinu denní péče o žalobkyni a) – původně to bylo 120 Kč/hod. Žalovaná v tomto ohledu (zvýšení částky o 10 Kč) pokládá nárok žalobců za první pololetí roku 2018 v této době za již promlčený. Žalobci původně nárok na proplacení nákladů za pečovatelské úkony požadovali společně a nerozdílně. Podáním ze dne [datum] vzal žalobce b) svou žalobu v tomto rozsahu, tj. v rozsahu částky požadované z titulu náhrady za péči o žalobkyni a), zpět, a to zejména s ohledem na vývoj judikatury, která byla v této problematice zpočátku nejasná a v průběhu doby dospěla k tomu, že osoby v postavení žalobce b) nejsou z tohoto titulu aktivně legitimovány k podání žaloby. Tohoto nároku se tak nadále domáhala pouze žalobkyně a). O částečném zastavení řízení bylo rozhodnuto usnesením zdejšího soudu ze dne 19. 10. 2020, č. j. 28 C 315/2018-141, v právní moci dne [datum].

8. Co se týká nákladů na léky atd. za období prvního pololetí roku 2018, žalobci se domáhali částky 3 361 Kč, přičemž tyto náklady požadovali společně a nerozdílně. Žalobci vyzvali žalovanou k plnění předžalobní upomínkou ze dne [datum], kdy stanovili lhůtu plnění 7 dnů a úroky z prodlení proto žalobci požadují ode dne [datum].

9. Ve vztahu k nároku na proplacení úkonů péče o žalobkyni a) za první pololetí roku 2020 žalobkyně a) požadovala částku ve výši 209 280 Kč. Nárokovaná částka se odvíjí od referenční částky měsíční péče ve výši 64 480 Kč ve smyslu nálezu Ústavního soudu ze dne [datum], sp. zn. II. ÚS 664/19. Od celkové částky 386 880 Kč byla žalobkyní a) odečtena částka dobrovolně poskytována žalovanou (6 x 25 200 Kč) a částka státního pečovatelského příspěvku (6 x 4 400 Kč).

10. Co se týká nákladů na léky atd. za období prvního pololetí roku 2020, žalobci se domáhali částky 2 866 Kč, přičemž tyto náklady požadovali společně a nerozdílně. Žalobci vyzvali žalovanou k plnění předžalobní upomínkou ze dne [datum], kdy stanovili lhůtu plnění 7 dnů. Dopis byl žalované doručen dne [datum] a úroky z prodlení proto žalobci požadují ode dne [datum].

11. Částku 2 866 Kč žalovaná v průběhu řízení zaplatila a žalobci tak svým podáním v prosinci 2021 vzali žalobu v této části zpět. O částečném zastavení řízení co do této částky bylo rozhodnuto usnesením zdejšího soudu ze dne 12. 1. 2022, č. j. 28 C 315/2018-195, v právní moci dne [datum].

12. Vzhledem k tomu, že oba žalobní nároky projednávané ve věcech zdejšího soudu pod sp. zn. 28 C 315/2018 a 38 C 179/2020 spolu úzce souvisely, a že k oběma takto koncipovaným nárokům žalobců je ve veškerých řízeních vedených s těmito účastníky realizováno v zásadě velmi podobné dokazování, přičemž obě řízení byla rámcově ve stejné fázi, spojil soud obě tato řízení vedená pod sp. zn. 28 C 315/2018 a 28 C 179/2020 ke společnému řízení s tím, že nadále budou obě tyto věci vedeny pod sp. zn. 28 C 315/2018. Usnesení o spojení věcí, ze dne 11. 1. 2022, č. j. 28 C 315/2018-176, bylo účastníkům řízení doručeno krátkou cestou na ústním jednání konaném dne [datum] a nabylo téhož dne právní moci.

13. Žalovaná zpočátku v rámci své procesní obrany sporovala, že je zodpovědná za úraz, který žalobkyni a) způsobil výše popsané závažné zdravotní komplikace. Tato argumentace však byla postupem času soudy odmítnuta. Žalovaná tedy svou argumentaci následně zaměřila na aspekty související s manželskou solidaritou s tím, že zpochybňuje, že se dají veškeré žalobci vykázané úkony subsumovat pod úkony pečovatelské služby. Žalovaná uvádí, že některé úkony, které žalobce b) vykonává, nepřekračují rámec manželské solidarity (nakupování, podávání jídla). Žalovaná také zastává názor, že takto široký časový rozsah pečovatelských úkonů, jako udávají žalobci, je neadekvátní okolnostem tohoto případu. Žalovaná tedy namítá, že není postaven na jisto účelný rozsah péče, přičemž akcentuje zejména nutnost objektivně zjistit spotřebovaný čas péče a dále nutnost objektivizovat do jaké míry úkony prováděné žalobcem b) přesahují rámec manželské solidarity. Žalovaná uznává 7 hodin nezbytné péče o žalobkyni a) denně, částku 130 Kč za 1 hodinu péče akceptuje. Žalovaná taktéž poukazovala na rozhodnutí odvolacího soudu, které uznalo za adekvátní péči o žalobkyni a) v rozsahu 9,5 hodiny denně (myšleno bylo zřejmě rozhodnutí Městského soudu sp. zn. 20 Co 198/2021).

14. Během ústních jednání, která byla v obou věcech realizována před a po jejich spojení, byly provedeny následující listinné důkazy: dodatek [číslo]: přehled nákladů za období [datum] až [datum], předžalobní výzva ze dne [datum] a ze dne [datum], nález Ústavního soudu ze dne [datum], sp. zn. II. ÚS 664/19, obsah spisu zdejšího soudu sp. zn. 18 C 148/2016, zejména rozsudek zdejšího soudu ze dne 14. 3. 2019, č. j. 18 C 148/2016-340, rozsudek Městského soudu v Praze ze dne 3. 6. 2020, č. j. 23 Co 34/2020-434 (ve spojení s opravným usnesením ze dne [datum]), znalecký posudek MUDr. [jméno] [příjmení] podaný dne [datum], [číslo] 2018, protokol o výslechu znalce ze dne [datum], dodatek [číslo]: přehled nákladů za období [datum] až [datum], dodatek [číslo]: přehled nákladů za období [datum] až [datum], ceník úkonů Centra sociálních služeb [obec], o.p.s., potvrzení Úřadu práce ČR ze dne [datum], znalecký posudek MUDr. [jméno] [jméno] z [datum], lékařský znalecký posudek vypracovaný ve věci OSP 4 sp. zn. 18 C 148/2016, lékařský znalecký posudek vypracovaný ve věci OSP 4 sp. zn. 43 C 73/2015, lékařský znalecký posudek (dodatek) vypracovaný ve věci 15 C 165/2018, znalecký posudek MUDr. [jméno] [příjmení] ze dne [datum] pro účely civilního řízení sp. zn. 30 C 29/2019, časový snímek péče od [datum] do [datum], doložený v řízení sp. zn. 30 C 29/2019, orientační snímek denní péče doložený v řízení OSP 4 sp. zn. 28 C 315/2018, zpráva Úřadu práce ČR - Krajské pobočky v Karlových Varech ze dne [datum] (založena u sp. zn. 18 C 148/2016), účtenky ohledně doplatků na léky a ohledně ostatních nákladů nutných na léčení žalobkyně a) za období od [datum] do [datum], ceník za poskytování sociální služby, osobní asistence, agentury osobní asistentce a sociálního poradenství [obec], který byl účinný v prvním pololetí roku 2018, aktuální ceníky pečovatelské péče v místě bydliště žalobců.

15. Soud na tomto místě podotýká, že se již v rámci provádění dokazování v tomto řízení obsáhleji nevěnoval okruhům, které již byly ve věcech stejných účastníků objektivizovány dosavadní judikaturou a souvisejícími důkazy (tj. aspektům týkajícím se nároků žalobkyně na bolestné, náhrady za ztížení společenského uplatnění, prognózy zdravotního stavu žalobkyně, který se evidentně rok od roku zhoršuje a má příčinnou souvislost s porušením smluvních povinností žalované, apod.). Z hlediska lékařského znaleckého zkoumání pak soud pokládá veškeré stěžejní otázky potřebné pro rozhodnutí ve věci za již zjištěné, pročež nebylo indikováno ani písemné doplnění znaleckého posudku MUDr. [příjmení], ani nebyl realizován doplňující výslech jmenovaného znalce – soud má zdravotní stav žalobkyně a) za dostatečně objektivizovaný ze znaleckých podkladů, které byly doloženy v souvisejících věcech totožných účastníků, a které byly v tomto řízení provedeny v rámci listinného dokazování (i žalovaná během ústního jednání dne [datum] opakovaně uváděla, že rozsah zdravotních následků ani jejich přímou souvislost s nehodou v Egyptě nesporuje). Soud tedy provedl výše specifikované znalecké posudky opatřené v dalších soudních řízeních jakožto listinné důkazy a tento postup (realizovaný částečně ve smyslu ust. § 120 odst. 2 o.s.ř.) pokládá za dostačující a přiléhavý, neboť pokračování ve znaleckém zkoumání a dokazování v tomto smyslu by dle názoru soudu nebylo ekonomické a neúměrně by toto řízení prodloužilo. Skutečnost, že zdravotní stav žalobkyně a) se nezlepšuje a zlepšovat se nebude, stejně jako skutečnost, že je žalobkyně a) odkázána na prakticky neustálou pomoc manžela, je již ostatně očividná a není ji potřeba obšírněji dokazovat, navíc za situace, kdy spor je aktuálně veden toliko v mantinelech argumentace žalované, popsaných v bodě 13. odůvodnění tohoto rozsudku. Soud navíc rozhoduje ve smyslu ust. § 136 o.s.ř. a i z tohoto pohledu pokládá svůj postup v rámci provádění dokazování za přiléhavý dané věci a vůbec celkové situaci, která v rámci sporů mezi stejnými stranami nastala. Již několik let je zřejmé, že zdraví žalobkyně a) nevykazuje pozitivní progres a zdejší soud tedy neviděl důvodu doplňovat znalecké poznatky MUDr. [příjmení] (ať již osobně či písemně) a nepokládal tento postup za efektivní a ekonomický.

16. Obdobná je také situace ohledně časových snímků péče, které žalobci opakovaně předkládali v rámci řízení vedených zdejším soudem o stejné podstatě. Tyto snímky zůstávají minimálně od roku 2018 v zásadě totožné, jen v průběhu roku 2020 do nich ve větším rozsahu přibyly úkony týkající se noční péče o žalobkyni a), související s léčbou a prevencí proleženin. Jako listinné důkazy tedy byly provedeny jednak časový snímek doložený v rámci řízení vedeného zdejším soudem pod sp. zn. 28 C 315/2018 a ve smyslu ust. § 120 odst. 2 o.s.ř. také časový snímek péče doložený v řízení sp. zn. 30 C 29/2019. Žalobce b) v tomto smyslu během svého účastnického výslechu objektivizoval a doplnil, že v období prvního pololetí roku 2020 vykonával prakticky zcela totožné úkony, jako v období bezprostředně následujícím, přičemž poukazoval také na to, že v roce 2020 se v nočních hodinách pravidelně věnoval prevenci proleženin žalobkyně a), kterými však žalobkyně a) beztak začala trpět; a dále také zmiňoval silný třes v nohou (spasmy), který se u žalobkyně a) začal objevovat v poslední době. Jak bylo zmíněno, i vzhledem k tomu, že soud v tomto řízení posuzuje nárok žalobkyně a) ve smyslu ust. § 136 o.s.ř., považuje provedené dokazování za naprosto adekvátní a dostatečné, a to i s přihlédnutím k tomu, jak rozsáhlá judikatura je v tomto typu sporu stejných účastníků již k dispozici. Jak bylo naznačeno, soud navíc pokládá za téměř nedůstojné vystavovat žalobkyni a) dalšímu znaleckému zkoumání a dalšímu psychickému tlaku s ním souvisejícímu. V tomto kontextu bude ještě soudem podrobněji pojednáno níže v bodech 41. – 49. tohoto odůvodnění.

17. Všechny listinné důkazy pak zdejší soud hodnotil jednotlivě i v jejich vzájemné souvislosti v souladu s § 132 o.s.ř., přičemž vycházel z důkazů označených a přiložených v soudních spisech, jakož i z účastnické výpovědi žalobce b). Veškeré důkazy vzájemně korespondovaly z hlediska skutkového, časového i obsahového. V řízení dále nevyplynula najevo žádná skutečnost, která by zavdávala příčinu pochybovat o pravosti a věrohodnosti listinných důkazů, ostatně nic takového v řízení ani nebylo tvrzeno. Soud tedy veškeré důkazy hodnotil v jejich vzájemné souvislosti jako věrohodné a pravé. Stejně soud přistupoval i k výpovědi žalobce b), kterou pokládá za plně věrohodnou a zcela korespondující s ostatními provedenými důkazy (snad vyjma posudku dr. [příjmení], i k tomu blíže níže).

18. Z nesporných tvrzení účastníků řízení soud vzal za prokázané, že: -) žalobci se na základě cestovní smlouvy, uzavřené dne [datum] s žalovanou (cestovní kanceláří), zúčastnili zájezdu do [anonymizováno] v [anonymizováno] v termínu od [datum] do [datum]. Na výletě do [anonymizováno] dne [datum], zakoupeném žalobci od delegáta žalované, utrpěla žalobkyně a) v důsledku havárie autobusu zranění s trvalými následky, pro něž byla uznána plně invalidní. Je upoutána na invalidní vozík z důvodu trvalého ochrnutí dolní poloviny těla se všemi z toho plynoucími negativními důsledky, pozbyla možnosti jakékoli seberealizace, psychicky strádá, musí užívat řadu léků a je odkázána na pomoc a péči manžela. -) pokud jde o odpovědnost žalované za způsobenou škodu žalobkyni a), tak žalovaná učinila tuto skutečnost nespornou; -) dále pokud jde o vynaložené prostředky v souvislosti s úrazem a léčením žalobkyně, tedy za léky, pomůcky a ostatní náklady, žalovaná učinila rovněž nesporným, že tyto náklady byly vynaloženy řádně a účelně, přičemž v rámci řízení sp. zn. 28 C 179/2020 je dobrovolně uhradila; -) pokud jde o výši příspěvku na péči o žalobkyni, tak žalobkyně a) pobírala v obou inkriminovaných obdobích podle § 8 zákona č. 108/2006 Sb., o sociálních službách, příspěvek na péči II. stupně ve výši 4 400 Kč měsíčně; -) žalovaná uznává částku 130 Kč za hodinu péče o žalobkyni a) (pouze nárok žalobců za první pololetí roku 2018 pokládá v tomto ohledu na promlčený) a uznává rozsah péče o žalobkyni a) ve výši 7 hodin denně.

19. S ohledem na výše uvedené soud konstatuje, že v tomto řízení zůstala předmětem sporu toliko otázka ohledně rozsahu poskytované péče ve výši 15,5 hodiny denně za období od [datum] do [datum] (tj. 15,5 hodiny denně * 130 Kč/hod * 181 dnů) a ohledně rozsahu poskytované péče ve výši 16 hodin denně za období od [datum] do [datum] (64 480 Kč měsíčně mínus státní příspěvek a platby dobrovolně uhrazené žalovanou). Žalovaná v tomto směru poukazovala na to, že ne všechny úkony žalobce b) jsou úkony pečovatelskými, některé jsou dle názoru žalované toliko manželskou solidaritou. Jinými slovy žalovaná již v daném řízení nesporuje základ nároku žalobců, nýbrž toliko výši jejich nároku.

20. Zdejší soud tedy prováděl a hodnotil důkazy v rozsahu odpovídajícím zbývajícím sporným bodům, přičemž na základě zjištění učiněných z takto provedeného dokazování byl soudem zjištěn následující skutkový stav:

21. Z výslechu žalobce b) jakožto účastníka řízení soud zjistil a má za prokázané následující (z důvodu zachování věrohodnosti a souvislosti vložena do rozsudku přímá a původní výpověď žalobce b): 22. „ Od vzniku úrazu, který se nám stal v [anonymizováno] v roce 2005, jsme byli nuceni po návratu domu, jsme byli nuceni zavést doma určitý řád, systém, abychom celou situaci zvládali a zvládli, tedy v podstatě, že každý den v šest hodin ráno je u nás budíček doma s tím, že manželka po probuzení, když ji probudím, si skoro denně stěžuje na bolesti nehybných nohou, bolesti zad, bolesti páteře. Od šesti do sedmi hodin, to je pravidlo po třech hodinách, se denně cévkuje, každý tři hodiny, to znamená mezi šestou a sedmou hodinou ráno jí pomáhám při cévkování tak, že jí jistím pokrčené nohy, v pokrčené poloze, stažené popruhem, kde přitom jí podržím zrcátko, aby se mohla sama cévkovat, po cévkování, odstraňujeme znečištěnou plenu a provádíme umytí pěnou [anonymizováno], dále uklízím moč do toaletní mísy na záchodě a použitou cévku i plenu uklízím ven do připravené nádoby, za dveře u dveří domu, to je mezi šestou a sedmou hodinou ranní. v době od sedmi do čtvrt na osm, jí pomáhám při oblékání a já speciálně při obouvání bot, které, nezvládá. Potom jí přesouvám z postele přes desku na vozík, posadím ji na vozík, při tomto úkonu, jistím vozík proti posunutí. V době mezi osm a čtvrt na devět denně ji přesouvám přes nástavec na toaletní mísu, kde probíhá manuální výběr stolice, dále ranní hygienu, je prováděna ranní hygiena a později ji přesouvám z vozíku přes desku na lůžko a k nasazení čisté pleny. Mezi čtvrt na devět až tři čtvrtě na devět denně snídá, snídáme společně a já připravuji manželce denní léky do hrníčku na stole u postele. Ty léky, které připravuji, jsou docela silné, tak psychiatr mi doporučil tento úkon, připravit jí ty denní léky do hrníčku k posteli, které ten den bude používat. Používala tyto léky na deprese, aktuálně používá Rivotril, ráno půlku večer půlku. Dále používá na deprese Dogmatil, ten bere celou tabletku v poledne, brala deset let lék Cipralex, který už, ale po deseti letech, jme ho, museli vysadit, ale vysadil ho tedy lékař, protože jí ovlivňoval chod srdce, říkají tomu tachykardie, že jí šlo srdce po tom léku rychle. Dále brala v minulosti taky Deniban, skoro deset let a nyní ještě k těmto lékům, které jsem tady říkal, co bere denně, bere podle potřeby Neurol a Diazepan, a k tomu co jsem již řekl, ten k tomu Dogmatilu a Rivotrilu. Tento lék je připraven, ten který bude používat, každý den jí v tom hrníčku na ty deprese jí připravím, jeden z nich, který je jí potřeba dát, nebo tady ty dva Rivotril a Dogmatil. Dále na bolesti hlavy jí dávám Apo-ibalgin, nebo Ataraligin, nebo Panadol-extra, nebo Aurin, nebo Brufen, samozřejmě jenom ten co jí zabírá. Každý lék zabírá v jistou dobu nebo v jistý čas. Po čtrnácti dnech třeba ten Aurin už nezabere, tak ho musíme změnit v jiný lék, zase jen na doporučení lékaře a to jsme i vypozorovali sami. Dále tím, že se cévkuje, každé tři hodiny, tak u těch cévek na tom mě upozornili ihned po tom úraze v [obec], že bude mít bohužel chronické záněty, záněty močových cest, což se splnilo a na ty záněty na urologii, dostala a brala Cipronol, Prodromin, Ciplox, Biseptol, ale vždycky jenom to, co jí lékař doporučil v tom období, kdy ten zánět byl, oni jsou ty záněty v jejím případě dvakrát za měsíc. Kupujeme brusinky a takový, aby nebrala jenom léky, ty jsou na tenhle účel taky dobré, ale když je ten zánět silný, tak musí na ty antibiotika přistoupit. Zase bere jenom z těch antibiotik, jenom ten jeden z těch léku, co jsem vyjmenoval, v daný den, v daném období. Dále celkem pravidelně užívá léky proti průjmu, užívá Smektu, nebo Carbomax, nebo živočišné uhlí, nebo Imodium, nebo Endiaron, proti nadýmání ji kupuji Espumisan, a teď aktuálně dostala nový lék, který je proti spasmu nebo se u ní objevily, intenzivní spasmy, teď v poslední době, spasmy spočívají v tom, že jak ty nohy neovládá, od pasu dolů je mrtvá, že jí prostě noha vylítne sama od sebe, nebo obě nohy mají silný třes, třeba pět minut se jí třesou, to mi jsme schopni zastavit, to jsou ty spasmy, na které mě už upozornili v [obec], když jsme tam byli po úraze, že to se pak může bohužel dostavit, to se pak bohužel dostavilo. Takže to je nový lék, který se na to užívá, bohužel ten název já si nepamatuju. Stav manželky se nevyvíjí dobře, to je bohužel pro nás smůla, protože jsme mysleli, že bychom mohli zkusit kmenové buňky, atakdále, nebudu to komplikovat, prostě cévkování, které probíhá v šest hodin ráno od těch šesti do sedmi, takto se opakuje každé tři hodiny, to znamená v šest, v devět, v dvanáct, ve tři, večer v šest, a na poslední cévkování je v půl desátý večer, takže, abych to zestručnil, takže jsem v období, kdy mezi devátou a desátou, opět cévkování, které jsem už popsal, nebudu se k tomu vracet, jsou to prakticky furt stejné úkony s tím, že ale dopoledne provádíme taky na doporučení lékařů, jsem k tomu pořídil rehabilitační přístroj, Motomed a další stroj, který se jmenuje Vertikal a na těch strojích cvičí mezi desátou a tři čtvrtě na jedenáct, to je 45 minut, stejně jako v [obec], když byla, cvičila na Motomedu, je to stroj, kde nasadíme na to nohy, zajistím ty nohy, do těch šlapek, nastavím ji rychlost a ten stroj jí točí a prostě pohybuje jí nohama, aby byly prokrvené, alespoň takto. Mezi tři čtvrtě na jedenáct a půl dvanáctou, poté ji přesunu z Motomedu na Vertikal, to je stojan do kterého ji z vozíku postavím, vzadu zajistím zábranou a tam opět musí stát 45 minut, aby prostě zatěžovala to spodní svalstvo u nohou a alespoň tímto způsobem, nějakým způsobem, dodrželi ten rehabilitační proces, tak jak to bylo v [obec] a v dalších ústavech, kde byla, [obec], [obec], Malvazinky atd., všude kde to absolvovala, jsem byl přítomen a viděl jsem jak, a co tam dělají, tak jsem to domů pořídil a používáme to doma, prakticky denně. Dopolední program potom z Vertikalu jí přesouvám přes desku na lůžko, zase k odpolednímu cévkování a to samí, co v šest hodin ráno, vyměnit znečištěnou plenu, omytí pěnou Menalind atd. atd. Mezi půl jednou až třetí hodinou je, říkám tomu odpolední přestávka, dovážím oběd ze [příjmení] [jméno], společně obědváme a dostane polední lék, aby si vzala, v této době, kdy teda tak říkajíc se nemusím až tak starat, tak jí ohřeju speciální bačkory v mikrovlnce, protože ona má tělo i studené nohy a mi ty studené nohy, aby se alespoň jednou denně ohřály, to nám poradili, pořídit tyto speciální boty, které nahřejeme, které obuje, nebo které ji obuju a to má nazutý, než to vychladne, to trvá tak hodinu a hodinu a půl. Já v této době mám možnost se věnovat věcem, které, je potřeba zařídit. Je to zpravidla v této době, ale to není denně, ale prostě v tom období, tedy, kdy mám tu možnost, v ten čas mezi tou po půl jedné až třetí hodinou, odvážím použité pleny a cévky, podložky do postele k likvidaci. To je nebezpečný odpad, který se musí odvést do spalovny. Dále využiju tento čas k objednání poukazů u praktického lékaře, na plen. Praktického lékaře nemáme v Sokově, ale máme ho 8 kilometrů od [obec] v městečku [obec], kde zajedu pro poukaz na pleny a podložky do postele, poukaz vyzvednu, a předám, zavezu, do zdravotnických potřeb, k jejich objednání, protože to zboží není trvale na skladě, to musí objednat a po dodání mě osloví a já zboží, které už je, dovezu k použití. [příjmení] způsobem se postupuji při objednávání poukazů na cévky v ambulanci urologie, kde vyzvednu poukazy a odvezu tyto poukazy na zdravotní pojišťovnu, v [obec] ke schválení revizním lékařem. Revizní lékař, ale není přítomen trvale v [obec], dojíždí z [obec], takže mi do týdne zavolají, že poukaz je schválen, podepsán, já ho vyzvednu a zavezu do lékárny k objednání cévek. Zase stejně jako u těch plen, až je lékárna má na skladě, tak mě vyzvou, abych si je vyzvedl a dovezl domů, aby byly k dispozici pro používání. Stejně v tento čas, tento prostor využívám pravidelně k zajišťování léků z lékárny, léků, které potřebuje, jednak co mi napíše doktor, zpravidla psychiatr, anebo neuroložka. K nákupu jednorázových rukavic, čistící pěny Menalind, desinfekci Petadine, léky podle předpisu a léky i volně prodejné, to je v prostoru, kdy teda můžu do té lékárny odjet, i celý to vyřídit a zařídit. Samozřejmě ještě v neposlední řadě ještě tento čas využívám i k tomu, aby fungovala domácnost, kde je třeba, aby bylo uklizeno, prádlo vypráno, pro to máme zařízenou pračku ve sklepě, nákupy potravin atd., ale podstatné je ještě záležitost, která se týká vozíku, vozík potřebuje údržbu, docela pravidelně, takže velmi často dohušťuji pneumatiky, že každá pneumatika uchází časem, ale hlavně jí uchází podsedák, takže to je věc, kterou musím dělat dost často, aby prostě plnil ten svůj účel. Mezi třetí až čtvrtou hodinou opět cévkování, k tomu se nebudu vracet, to už jsem popsal, mezi půl pátou až pátou, je to samé co dopoledne, Vertikal ale jenom třicet minut, mezi pátou a půl šestou hodinou je Motomed, je to prohozený, aby to neměla stejné jako ráno, takto prohazuju, mezi půl pátou až šestou Motomed, zase to samé co dopolednea stejně jako v [obec] a stejně jako v rehabilitačních ústavech, tak konáme. V půl šestý až v půl sedmý je opět cévkování s tím, že po to, cévkování, mezi půl sedmou až půl osmou, proběhla večerní hygiena, která spočívá v tom, že nasadím do vany zvedák, zapojím baterie, přesunuji nohou z vozíku do vany a ona se ve vaně, vsedě sprchuje, sama samozřejmě, po vysprchování jí přesouvám z vany na vozík přes desku a při tom přesunu ji samozřejmě musím otřít nohy, aby poté koupeli byly suché. Přesouvám jí z vany do vozíku a z vozíku do postele k nasazení čisté pleny. Mezi půl osmou až osmou hodinou večer, máme večeři a dohlédnu na to, aby vzala lék, který má brát, který má od snídaně připravený v hrníčku. Mezi osmou a půl desátou se díváme spolu na televizi, protože ani jinou možnost nemáme, jiné kultury. Mezi půl desátou až desátou hodinou večerní, čtvrt na jedenáct, probíhá poslední cévkování, to je každý den stejné s tím, že mokrou plenu vyměníme za plenu, za silnější na noc, aby prostě i když, protože každé tři hodiny se cévkuje, je prostě mokrá, to je prostě bohužel tak, taková je realita, takže, aby nebyla celou noc s tou mokrou plenou, tak dáváme silnější plenu a ta je ráno samozřejmě mokrá. Pokud se týká toho ještě, než jde spát, tak nasazuji ručníky na nohy, to je proti opruzení, protože ty nohy leží na sobě, ona ty nohy samozřejmě necítí, jak leží na sobě, nasadím ji ručníky, měl by probíhat noční klid. Protože se jí objevil dekubit, už ho má bohužel zhruba měsíce a úspěšně jsme se jim bránili, dekubitům, teď se ji teda objevil dekubit, byli jsme s ním u lékaře, dostali jsme mast Betadine a tu mast s obkladem, obklad ji denně měním s tím, že máme snahu ten dekubit vyléčit, je to proleženina, je to teda tím, že musíme, proto o tom mluvím za noc je jí potřeba několikrát polohovat, je třeba ji otočit, aby ty dekubity další nevznikaly, protože to je velice nepříjemná záležitost, je rozbolavělá a mokvá to, není to žádná radost se na to ani dívat, natož to mít. Teď to má na levém boku těla a snažíme se teda tímto způsobem tomu čelit. Nově se u ní objevilo, a říkal jsme, že jsme objednaný k lékaři, objevilo se jí na obou rukou něco jako vyrážka, nebo červený ekzémy na obou rukou, takže jme zítra na půl dvanáctou objednáni k lékaři, aby se to léčilo nějakým způsobem. Nevíme od čeho to je, ale protože ty léky co jsem jmenoval, byly už dlouhodobě, už je to vlastně sedmnáct let, od toho úrazu, tak máme za to, že to je z těch léků z psychiatrie, kde teda přibyly nové léky a myslíme si, podezíráme, že teda to bude pravděpodobně ta vyrážka nebo ekzém, bude z těchto léků. Takto je prakticky každý den, takto u nás probíhá prakticky každý den, neliší se to vůbec, ať je to rok 2018 nebo 2019, prostě tomu se nelze vyhnout. Takový systém jsme zavedli, takovýto řád, abychom to, nějakým způsobem zvládali.“ 23. K dotazům pak žalobce b) doplnil, že v době před úrazem zastávala žalobkyně a) prakticky veškeré činnosti v rámci péče o domácnost, přičemž žalobce b) se věnoval primárně výdělečné činnosti. Velkým koníčkem žalobců bylo cestování. Po úraze žalobkyně a) se již žalobce b) musel věnovat kromě péče o žalobkyni a) také péči o dům, v němž žalobci bydlí, a dalším úkonům péče o domácnost. Této činnosti se žalobce b) dle svého vyjádření zpravidla věnuje v době mezi 12:30 – 15:00 hodin, kdy má žalobkyně a) mj.„ polední klid“. Těmto úkonům se však žalobce b) v těchto hodinách věnuje v případě, že nezajišťuje pro manželku pleny, léky, nebo jiné pomůcky.

24. Ohledně noční péče žalobce b) uvedl, že každou noc zhruba 30 minut polohuje žalobkyni a) na lůžku, aby se nerozšiřovaly její proleženiny, které se u ní objevují. V roce 2018 žalobkyně a) sice proleženiny ještě neměla, ale její zdravotní stav se každoročně zhoršuje. Žalobce b) v rámci prevence žalobkyni a) polohuje, neboť mu to bylo doporučeno i odborníky a byl před komplikacemi spojenými s proleženinami výslovně varován. Žalobkyně a) se však poslední dobou i přes prevenci začaly proleženiny objevovat, stejně jako spasmy. Jedná se o další vážné komplikace ve zdravotním stavu žalobkyně a).

25. Stran cévkování žalobce b) doplnil, že jedno cévkování spolu se souvisejícími úkony (zbavení se odpadu apod.), zabere zhruba 45 minut s tím, že k cévkování je přistupováno šestkrát denně.

26. Dle žalobce b) je dále žalobkyně a) schopna sama pozřít stravu a pití, avšak i u těchto úkonů potřebuje neustálou asistenci žalobce b), který pro ni musí vše připravit a vše jí podávat. Asistenci a jištění potřebuje žalobkyně a) také po celou dobu rehabilitačních cvičení a přesunů mimo vozík.

27. Žalobce b) dále uvedl, že jedinou denní periodou, kdy neposkytuje žalobkyni a) v zásadě žádné pečovatelské úkony, je doba mezi 20:00 a 21:30 hodin, kdy žalobci společně sledují televizi. [příjmení] kulturní činnost žalobci společně nevyvíjí, pouze občasně zajdou na krátkou procházku do lesa nebo do obchodu. K těmto„ výletům“ dochází maximálně jednou týdně, přičemž žalobce b) je své ženě i během nich neustále k dispozici pro případ komplikací. Dle sdělení žalobce b) žalobkyně a) v předmětných obdobích, kterých se toto řízení týká, dlouhodoběji nepobývala v žádném zdravotnickém zařízení. Žalobce b) také doplnil, že během jeho účastí u soudních jednání se o žalobkyni a) za úplatu stará rodinná známá. Žalobce b) hovořil také o tom, že žalobkyně a) odmítá přijímat péči od jiných osob a její zdravotní stav pro ni představuje psychický blok, kvůli němuž žalobkyně a) nevyhledává přítomnost jiných osob, nežli jejího manžela. [příjmení] o žalobkyni a) mimo domov je tedy prakticky nemyslitelná.

28. Z listinných důkazů má soud za prokázané následující skutečnosti:

29. Předně lze pro úplnost poukázat na to, že ceníky pečovatelských služeb v místě bydliště žalobců se pohybují v rozmezí od 75 do 120 Kč za hodinu péče (jak bylo zmíněno, v tomto řízení i strana žalovaná akceptuje částku 130 Kč za hodinu péče).

30. Ze znaleckých posudků, opatřených v řízeních zdejšího soudu sp. zn. 15 C 165/2018, 18 C 148/2018 a 43 C 73/2015 (jak bylo zmíněno, tyto posudky byly v řízení sp. zn. 28 C 315/2018 prováděny jakožto listinné důkazy) soud zjistil, že: -) Žalobkyně a) zvládne toliko základní úkony hygieny horní části těla. Na manželovi je závislá při koupání a další hygieně včetně cévkování, dále při přijímání potravy a tekutin, které musí manžel připravit a taktéž je na manžela odkázána při rehabilitaci, u které musí být manžel po celou dobu přítomen, přičemž bez rehabilitací by se zdravotní stav žalobkyně a) zhoršoval ještě daleko rychleji. Žalobkyně a) bez asistence nezvládá ani přesuny na vozík a z vozíku, apod. -) Veškerá medikace, kterou žalobkyně a) pobírá a nárokuje k proplacení, souvisí s jejím traumatem, a to i ve vztahu na antidepresiva, která žalobkyně a) pobírá – znalec [příjmení] [příjmení] hovoří v tomto ohledu také o tom, že nebýt daného úrazu, žalobkyně a) by s největší pravděpodobností vůbec nemusela nyní užívané medikamenty pobírat. -) Žalobkyně a) je zcela ochrnutá na spodní polovinu těla a trpí zásadními přidruženými komplikacemi (popisovaná inkontinence, masivní úbytek svalové hmoty dolní poloviny těla, zásadní snížení soběstačnosti). Žalobce b) v tomto ohledu hovořil o tom, že žalobkyně a) se částečně samostatně pohybuje na vozíku pouze v prostorech, které jsou pro ni upraveny v domě žalobců, při jiném pohybu je na něm závislá. -) Zdravotní stav žalobkyně a) je trvalý, bez perspektivy na zlepšení, naopak se bude zhoršovat. Znalecké posudky hovoří o riziku proleženin a o nezbytnosti jejich prevence a rehabilitace. -) Žalobkyně a) je prakticky zcela závislá na pomoci manžela, prakticky ve všech činnostech a úkonech spojených s běžným životem osoby, která je trvale odkázána po ochrnutí na rehabilitační antidekubitální lůžko, resp. na invalidní mechanický vozík. [jméno] není v současné době (tento závěr byl učiněný již k [datum]) způsobilá ani k tomu, aby fyzicky dokázala zvládnout např. přesun z lůžka na vozík a zpět, zabezpečit si běžnou osobní hygienu, běžné činnosti spojené s přípravou a přijímáním potravy a tekutin. Žalobkyně a) není sama schopna ani kontrolovat pro ni nezbytný příjem léků apod. S přihlédnutím k věku žalobkyně se bude její stav rapidně zhoršovat a její závislost na manželovi se bude ještě zvyšovat. -) [jméno] soběstačnosti, která byla u žalobkyně a) dokumentována v prvních letech po traumatu, jasně klesá. -) Veškeré zmíněné obtíže a komplikace jsou v přímé příčinné souvislosti s nehodou v [anonymizováno].

31. Co se týká časových snímků a harmonogramů péče o žalobkyni a) (jejichž vyhotovení původně indikovala žalovaná) – tyto poukazují na to, že žalobce b) denně od 6:00 do 22:15 hodin pomáhá a asistuje žalobkyni a) při veškerých činnostech, od hygieny, přes cévkování, oblékání, rehabilitování, až po přijímání potravy a její přípravu a podávání. Žalobce b) mj. dále popisuje (což uváděl i během účastnického výslechu), že mezi 12:30 – 15:00 hodin dováží a připravuje jídlo a věnuje se částečně i domácím pracím, přičemž během svého výslechu upřesňoval, že během této doby zpravidla také obstarává pro manželku léky, hygienické potřeby, apod. Jediné období, kdy žalobkyni a) nejsou poskytovány pečovatelské úkony, je tak doba mezi 20:00 a 21:30, kdy žalobci společně sledují televizi. Harmonogramy týkající se roku 2020 oproti těm z roku 2018 poukazují na to, že žalobkyni a) je třeba během noci více, i několikrát, polohovat na lůžku v rámci prevence proleženin – i toto žalobce b) při výslechu potvrzoval.

32. Z dalších provedených důkazů, zejména účtenek, má soud za prokázaný nárok žalobců na proplacení léčiv a léčebných pomůcek podávaných žalobkyni a) v období prvního pololetí roku 2018 a také již nesporný fakt o tom, že žalobkyně a) pobírá státní příspěvek na péči ve výši 4 400 Kč měsíčně a je invalidní. Od [datum] pak začala částku přes 25 000 Kč měsíčně (zprvu 18 250 Kč měsíčně) na péči o žalobkyni a) dobrovolně hradit také žalovaná.

33. Ohledně poznatků obsažených ve znaleckém posudku dr. [příjmení] a jejich vypovídající hodnotě pro tuto věc odkazuje soud mj. na rozsudky Městského soudu v Praze sp. zn. 20 Co 198/2021 nebo sp. zn. 20 Co 416/2019. Závěry tohoto znalce nesouhlasí se závěry MUDr. [příjmení], který žalobkyni a) opakovaně vyšetřoval a obhájil své závěry i při znaleckých výsleších před zdejším soudem. I v tomto řízení se tak zdejší soud v rámci hodnocení důkazů přiklání k závěrům znaleckého zkoumání MUDr. [příjmení], které pokládá za komplexně odůvodněné a korespondující s tím, jak celou situaci popisuje žalobce b). Nelze přehlédnout, že stanovení časového harmonogramu úkonů péče o zdravotně postiženou osobu není v odbornosti znalce dr. [příjmení] (jak sám uvedl) a v tomto řízení ani nejde o otázku odborného znaleckého posouzení, ale spíše rozumného uvážení o tom, kolik času v dané konkrétní situaci může ten který úkon zabrat. Posudek MUDr. [příjmení] z oboru posudkového lékařství tak nemá pro věc zásadní význam též proto, že většina jeho závěrů je obecná, konkrétně nepodložená a rozporná s podrobným posudkem znalce ortopeda MUDr. [příjmení] (i proto tedy zdejší soud hodnotí výpověď žalobce b) jako věrohodnou a neuvažoval o tom, že by znalce dr. [příjmení] k věci vyslýchal nebo jej žádal o jakékoliv doplnění jeho posudku).

34. Dále soud konstatuje, že žalovaná nepředložila žádný důkaz, který by jakkoliv podporoval její argumentaci, odkazuje v zásadě toliko na to, že Městský soud v Praze v jednom ze svých rozsudků stanovil rozsah péče o žalobkyni a) na 9,5 hodiny denně, přičemž žalovaná se dále v ohledu stanovení výsledné péče nad rámec manželské solidarity dovolává„ pilotního“ rozhodnutí Nejvyššího či Ústavního soudu a znaleckého zkoumání. Zdejší soud uvádí jednak to, že rozsudek Městského soudu, na nějž žalovaná odkazuje, se týká dřívějšího období (druhého pololetí roku 2017 – zde soud odkazuje na závěry znalce o tom, že stav žalobkyně se konstantně a rok od roku horší), a jednak také to, že zdejší soud se již z podstaty věci, kdy posuzuje nárok ve smyslu ust. § 136 o.s.ř., může od žalovanou odkazovaného propočtu Městského soudu odchýlit a odůvodnit své odlišné závěry. K tomu také zdejší soud při plném vědomí již vydaných rozsudků v podobných věcech žalobců přistoupil. V tomto kontextu také nelze opomenout, že proti rozsudku Městského soudu v Praze sp. zn. 20 Co 198/2021, na který žalovaná odkazuje, bylo oběma stranami sporu podáno dovolání, a dále že v kupříkladu v rozsudku sp. zn. 23 Co 34/2020 se Městský soud v Praze ztotožnil se závěry zdejšího soudu, který žalobkyni a) již za období prvého pololetí roku 2015 přiznal téměř plnou kompenzaci (také byly odečteny státní příspěvky). Obdobně bylo původně rozhodnuto i ve věci zdejšího soudu sp. zn. 15 C 165/2018 – tento rozsudek byl změněn citovaným rozsudkem Městského soudu v Praze sp. zn. 20 Co 198/2021, proti němuž bylo podáno dovolání oběma stranami sporu, jak bylo výše zmíněno. Ani oněch 9,5 hodiny denní péče, které byly v rozsudku Městského soudu v Praze sp. zn. 20 Co 198/2021 uvedeny, tak dle názoru zdejšího soudu nepředstavují hranici, od které by nebylo možno se odchýlit. Tento závěr zdejšího soudu je pak plně v souladu s nálezem Ústavního soudu sp. zn. II. ÚS 664/19, v němž je jasně akcentováno, že je na každém soudu, aby na základě prokázaného skutkového stavu a adekvátního dokazování sám a ve smyslu ust. § 136 o.s.ř. posoudil a určil rozsah přiznané náhrady. Ono„ pilotní“ rozhodnutí, které by mělo hranici péče adekvátně stanovit, a jehož se žalovaná dovolává, je pouhou inklinací k narušení nezávislosti zdejšího soudu, který si má (i dle citovaného nálezu Ústavního soudu sp. zn. II. ÚS 664/19) nárok žalobkyně a) posoudit sám na základě provedeného dokazování. Zdejší soud pak navíc spatřuje takovýto typ precedenčního rozhodnutí, jehož vyčkání žalovaná opakovaně indikuje, v již vydaném nálezu Ústavního soudu sp. zn. II. ÚS 664/19, kde je výslovně uvedeno, jakým způsobem má být nárok žalobkyně a) posuzován, a od jakého referenčního bodu se mají soudy při přiznávání náhrady odrážet.

35. Z hlediska skutkového tedy zdejší soud při svém rozhodnutí vyšel ze zjištění, že žalobci uzavřeli se žalovanou dne [datum] cestovní smlouvu, jejímž předmětem byl zájezd do [anonymizováno] v [anonymizováno] v termínu od 21. 4. do [datum]. Kromě toho od žalované zakoupili rovněž i jednodenní výlet do [anonymizováno], konaný dne [datum]. Tento výlet koupili na místě samém od delegáta žalované, který oba žalobce s nabídkou výletu oslovil, výlet jim prodal a převzal od nich peníze. Při cestě autobusem v rámci tohoto jednodenního výletu došlo k nehodě, při níž autobus najel na písečnou dunu na vozovce, v důsledku čehož došlo k újmě na zdraví žalobkyně a) spočívající v poranění 12. páteřního obratle a v pohmoždění břišní oblasti, s následnou silnou bolestivostí a ochrnutím dolní poloviny jejího těla. Autobus nebyl vybaven pásy pro připoutání cestujících. Léčebné zákroky byly provedeny jednak v [anonymizováno], následně byla žalobkyně a) po návratu z [anonymizováno] ihned hospitalizována ve Fakultní nemocnici [část obce] v [obec], kde se podrobila dalším operacím. V navazujícím období byla žalobkyně a) dlouhodobě hospitalizována za účelem rehabilitace až do [datum]. Žalobkyně a) v důsledku popsané nehody trpí trvalým ochrnutím dolní poloviny těla (paraplegie), stav je trvalý, změny na míše jsou nevratné. Vyjma paraplegie trpí v důsledku popsané nehody poruchou svěračů močového měchýře (porucha močení těžkého stupně) a konečníku (nedomykavost řitních svěračů), sexuální dysfunkcí, atrofií svalstva dolních končetin, hypotrofií kůže se sklonem k tvorbě proleženin a defektů, rovněž i omezením hybnosti hrudníku těžkého stupně, přičemž zlepšení jejího zdravotního stavu nelze očekávat. Soud má také za prokázané, že nepříznivý zdravotní stav žalobkyně a) je nevratný, naopak se dále zhoršuje a zhoršovat bude, což je urychlováno následky předmětné nehody, mj. též tím, že žalobkyně a) se v důsledku ochrnutí nachází stále v sedící či ležící poloze. Její soběstačnost je nulová, potřebuje celodenní péči, tedy neustálou asistenci spočívající v pomoci při podávání jídla a pití, pomoci při oblékání a svlékání, pomoci při samostatném pohybu, pomoci při přesunu na lůžko a vozík, pomoci při úkonech osobní hygieny, dovozu a přípravě jídla, pomoci při ošetřovatelských úkonech (šestkrát denně cévkování, ruční vyprazdňování stolice, dohled nad užíváním léků, dovoz plen, cévek, léků). Léčení, které žalobkyně a) podstupuje, přímo souvisí s jejím traumatem, ke kterému došlo dne [datum], totéž platí i o potřebě pomůcek a léků. Pokud jde o náklady na pořízení léků, zdravotních pomůcek i další související náklady, má zdejší soud za zjištěné jak jejich skutečné a účelné vynaložení v uvedených obdobích, tak i to, že jejich potřeba byla vyvolána právě utrpěným úrazem žalobkyně a). [příjmení] o žalobkyni a) osobně zajišťuje žalobce b), jde o prakticky celodenní péči.

36. Po právní stránce soud prvního stupně dovodil odpovědnost žalované ohledně uplatněných nároků s odkazem na ustanovení § 852i zákona č. 40/1964 Sb., občanského zákoníku, ve znění pozdějších předpisů (dále jen,,obč. zák.“), liberační důvody podle odst. 2 cit. ust. soud v souladu s již vyřčenými právními názory ve věcech totožných účastníků neshledává. Ohledně nároku na úhradu nákladů za léky a léčebné pomůcky jsou aktivně legitimováni oba žalobci, neboť tyto náklady byly hrazeny z finančních prostředků, které tvoří jejich společné jmění manželů. Tyto náklady byly vynaloženy účelně a v příčinné souvislosti s předmětným úrazem, jde tedy o náklady, které byly vynaloženy za účelem obnovení, zlepšení či udržení zdravotního stavu žalobkyně a). Zdejší soud tedy shledává solidární nárok obou žalobců na zaplacení těchto částek podle ustanovení § 449 odst. 1, 3 obč. zák. důvodným.

37. Ohledně nároku žalobců na náhradu nákladů péče o nesoběstačnou žalobkyni a) zdejší soud dovozuje, že tato náleží přímo poškozené žalobkyni a), a nikoliv třetí osobě, která péči v potřebném rozsahu (a současně nad rámec běžné a standardní rodinné spolupráce a solidarity) osobně vykonává. Aktivní legitimace je tedy dána toliko na straně žalobkyně a) a pouze ve vztahu k ní jsou žaloby v tomto rozsahu důvodné podle ustanovení § 442 obč. zák.; od zjištěných nákladů péče je pak třeba odečíst částku odpovídající vyplacenému příspěvku na péči – z pohledu žaloby za první pololetí roku 2018 tento odpočet provedl soud a v žalobě za první pololetí roku 2020 jej již provedli sami žalobci (spolu s odpočtem částky uhrazené žalovanou). Soud dodává, že v řízení sp. zn. 28 C 315/2018 vzal žalobce b) svůj nárok na náhradu nákladů péče o nesoběstačnou žalobkyni a) zpět a v řízení původně vedeném pod sp. zn. 28 C 179/2020 jej uplatnila pouze žalobkyně a).

38. V následující pasáži odůvodnění se zdejší soud zaměří zejména na to, jakým způsobem došel ke stanovení konečné výše náhrady nákladů péče o nesoběstačnou žalobkyni a) za předmětná období.

39. Jak již bylo opakovaně naznačeno, co se týká zdravotního stavu žalobkyně a), tento je v návaznosti na úraz v [anonymizováno] velmi vážný, žalobkyně je plně odkázána na pomoc manžela a její soběstačnost je prakticky nulová, přičemž situace se nebude zlepšovat, je nevratná a naopak dochází a nadále bude docházet ke zhoršování zdravotního stavu žalobkyně a). Tato skutečnost je patrna z provedeného dokazování.

40. Předně nelze nezmínit, že pokud by se měli o žalobkyni a) starat profesionální pečovatelé, žalována by byla diametrálně vyšší částka – byla by však jasně stanovena fakturací. Žalobkyně a) je ale v takovém psychickém rozpoložení, že je evidentní, že péče o ní není možná jinde, než v domě žalobců. Žalobkyně a) si zvolila, aby o ní pečoval její manžel, k ostatním osobám má kvůli svým obtížím, které jsou z velké části velmi intimního charakteru, zcela pochopitelný psychologický blok. Za tuto volbu pak nelze žalobkyni postihovat a požadovat po ní, aby si zvolila jinou cestu jen proto, aby měla svůj nárok podložený fakturační listinou profesionálního pečovatele, notabene za situace, kdy je v místě bydliště žalobců adekvátní pomoc prakticky nesehnatelná. Takovýto postup by byl při nejmenším amorální. Za daných okolností se proto jeví způsob, jakým je péče o žalobkyni a) ze strany žalobce b) v místě jejího dosavadního bydliště zajištěna, jako zdaleka nejlépe vyhovující. Nelze přehlédnout, že skutečný rozsah potřebné péče je enormní a ve formě terénní péče by ji bylo v tomto objemu v zásadě nemožné zajistit. Soud také podotýká, že v každém případě je vždy k potřebám poškozené osoby nejšetrnější takový způsob péče, kterou je možno zajistit v jejím dosavadním přirozeném domácím prostředí.

41. Co se týká oné žalovanou opakovaně vzpomínané manželské solidarity a otázky, které z úkonů žalobce b) jsou nad rámec takovéto solidarity, a které nikoliv.

42. V návaznosti na obecná východiska daná mj. například ustanoveními § 687 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, chápe zdejší soud manželskou solidaritu jako vzájemnou úctu, podporu, zájem na zachovávání důstojnosti manželů a respektu mezi nimi, snahu o zajištění adekvátního prostředí k životu, vzájemnou vyživovací povinnost. Žalobce b) dle názoru soudu zcela vrchovatě naplnil požadavky manželské solidarity již tím, že zcela rezignoval na svůj vlastní život, koníčky, práci i na život rodinný, a že je neustále k dispozici své ženě, které se tak snaží vytvořit prostředí, v němž by v rámci možností nejen přežívala, ale také chtěla žít. Žalobce b) chrání v rámci manželské solidarity důstojnost své ženy, poskytuje jí pomoc i při těch nejintimnějších úkonech, a to s takovým nasazením, které je vzhledem k věku obou manželů obdivuhodné a příkladné. Nelze odhlédnout také od skutečnosti, že až do úrazu byli žalobci aktivním párem, který spolu cestoval, a tvořili vzájemně se doplňující svazek, v jehož rámci žalobkyně a) zcela samostatně zastávala (nejen) úkony péče o domácnost, které nyní také musí řešit žalobce b). Je sice pravdou, že se těmto úkonům věnuje zpravidla v „ poledním klidu“ mezi 12:30 – 15:00 hodin, avšak je nutno zdůraznit, že žalobce b) by se těmto úkonům rozhodně nemusel věnovat v takovém rozsahu, pokud by nedošlo k úrazu žalobkyně a), jež dané úkony do té doby zastávala sama. Případné je přihlédnout i ke skutečnosti, že žalobce b) v rámci poledního klidu zpravidla také zajišťuje léky a léčebné potřeby pro žalobkyni a), a že se tedy i v této době zpravidla věnuje úkonům přímo souvisejícím s péčí o její osobu.

43. Zdejší soud v žádném případě nesporuje, že manželská solidarita a podpora zahrnuje i péči o nemocného manžela, avšak v případě žalobců je adekvátní akcentovat, že zdravotní stav žalobkyně a) nevzešel z náhody (nejedná se o nahodilé závažné onemocnění typu rakoviny apod.), ale z invazivního a zaviněného zásahu třetí osoby, kdy v důsledku porušení povinností smluvních partnerů žalované došlo ke zničení nejen jednoho, ale dvou životů do té doby aktivních lidí tehdy ve středních letech. Navíc bylo prokázáno, že žalobkyně a) před úrazem zastávala v domácnosti většinu prací a byla zcela soběstačná. Žalobkyně a) vyžaduje natolik rozsáhlou péči, že žalobci b) je znemožněno vykonávat jakoukoliv jinou činnost a jeho čas je v návaznosti na péči o žalobkyni a) natolik rozmělněn, že nelze uvažovat o tom, že by se snad žalobce b) mohl věnovat i nějakým svým zálibám nebo si přivydělávat. Potřebná péče poskytovaná žalobcem b) jde zcela zřetelně nad rámec běžné rodinné solidarity, žalobce b) vykonává nejen veškerou péči o svou nepohyblivou manželku, ale také veškerou péči o domácnost.

44. Soud v obecné rovině přisvědčuje argumentaci žalované, že je třeba přiznat žalobkyni a) pouze náhradu za takové úkony, jimiž je ze strany žalobce b) překračována manželská solidarita. V tomto případě jsou nicméně zjištění zdejšího soudu taková, že rozsah poskytované péče, která je v zásadě celodenní ve všech oblastech života, se značně promítá do života žalobce b); tuto péči lze tedy bez jakýchkoli pochybností považovat za výrazně přesahující míru běžné rodinné solidarity. [jméno] soběstačnosti žalobkyně a) a rozsah péče, kterou zajišťuje žalobce b), byla prokázána opakovaně zmiňovaným znaleckým zkoumáním MUDr. [příjmení], přičemž tento závěr není zpochybněn ani rozhodnutím Úřadu práce – Krajské pobočky v Karlových Varech ze dne [datum], v němž je posouzen zdravotní stav žalobkyně a) pro účely posouzení stupně závislosti a pro účely stanovení výše příspěvku na péči. Žalobkyně a) není schopna samostatně vykonávat prakticky žádnou ze základních životních potřeb. Není proto ani na místě stanovit přesný čas (počet hodin), který vynakládá žalobce b) na jednotlivé činnosti při péči o žalobkyni a); žalobci deklarovaných 15,5 – 16 hodin denně však nelze v kontextu této věci považovat za nepřiměřený rozsah, neboť péče o žalobkyni a) je kontinuální a celodenní. I pokud by žalobkyně a) byla schopna se částečně sama napít či sama částečně zvládnout oblékání, ničeho to na závěru o míře její nesoběstačnosti nemění. [příjmení] o žalobkyni a) je pak nutno vykonávat nejen přes den (asistované podávání jídla, polohování, přesun na invalidní vozík, cévkování, vyprazdňování stolice, tělesná hygiena, péče o zdraví, podávání léků, osobní aktivity, péče o domácnost), ale i v noci (podávání léků, cévkování, polohování). Sedm hodin každodenní péče, které žalovaná uznává, se dle názoru soudu vycházejícího z provedeného dokazování zcela míjí s reálnou časovou náročností pečovatelského nasazení žalobce b).

45. Dále zdejší soud uvádí, že v judikatuře, která se obdobné problematice věnuje (např. nález Ústavního soudu sp. zn. II. ÚS 664/19, rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 25 Cdo 1416/2020, sp. zn. 25 Cdo 289/2020, sp. zn. 31 Cdo 1904/2021), není nikde obsažen ani naznačen požadavek na to, aby bylo vyčíslení nároku z pohledu pečovatelských úkonů nad rámec manželské solidarity vázáno na znalecké zkoumání. Z pohledu soudu se jedná o čistě právní otázku, která navíc obsahuje i nutnost výkladu neurčitého právního pojmu„ manželská solidarita“ – tento výklad však provádí soud (a provedl jej výše), nikoliv znalec. Zdejší soud disponuje podklady, na jejichž základě je jasný právní základ nároku a několikerými harmonogramy, které jsou objektivizovány výpovědí žalobce b) i zdravotními znaleckými posudky (listinnými důkazy), jež o rozsahu péče žalobce b) dostatečně vypovídají. Za této situace soud pokládá další znalecké zkoumání ve smyslu toho, které úkony žalobce b) jsou manželskou solidaritou, a které nikoliv, za neadekvátní a nadbytečné. Z žádného závazného právního názoru nepramení pokyn, že nalézací soudy by měly indikovat znalecké zkoumání v souvislosti se zjištěním spotřebovaného času péče, jeho ohodnocením odměnou pečovatelské služby a nutností objektivizovat do jaké míry úkony prováděné žalobcem b) přesahují rámec manželské solidarity – naopak je patrno, že tuto otázku si mají soudy vyhodnotit samy ve smyslu § 136 o.s.ř., samozřejmě při existenci důkazů a prokázaného skutkového stavu, k čemuž v tomto řízení došlo. Zdejší soud v tomto směru také akcentuje, že povinnost soudů nalézat právo neznamená pouze vyhledávat přímé a výslovné pokyny v zákonných textech či odborných odpovědích znalců, ale též povinnost zjišťovat a formulovat, co je konkrétním právem tam, kde jde o interpretaci abstraktních norem nebo ústavních zásad (obdobně viz např. nález Pl. ÚS 21/96). Zkrátka – právo má být instrumentem spravedlnosti, nikoliv abstraktní formou, která je odtržená od reality.

46. Ačkoliv se pak žalovaná na jednu stranu vyjádřila v tom smyslu, že nelze u žalobců doma měřit z časového hlediska každý úkon péče a zjišťovat, co je a co není manželskou solidaritou, v soudu na druhou stranu důkazní návrh žalované na doplnění dokazování znaleckým zkoumáním toho, které úkony žalobce b) jdou nad rámec manželské solidarity, a které nikoliv, a jakou časovou sumu tyto úkony zabírají, evokuje, že je indikováno právě zkoumání podobného rázu – to je neadekvátní a hraničící s narušením důstojnosti žalobkyně a), která u soudů již několik let v součinnosti se svým manželem opakuje co do svého denního harmonogramu prakticky totéž. Navíc se jedná o krajně intimní a psychicky zatěžující záležitost a jak naznačil Ústavní soud ve svém nálezu sp. zn. II. ÚS 664/2019, namísto toho, aby se žalobci dočkali promptního a plného odškodnění, musí se opakovaně se žalovanou již téměř 20 let soudit v dnes již pouze principiálních sporech. Znalecké zkoumání tohoto rázu je nad rámec této věci a jak bylo naznačeno, šlo by navíc o znalecké zkoumání právních otázek, jejich vyřešení přísluší soudu.

47. Pohledem logiky a empatie tedy soud považuje nynější postoj žalované strany k věci za hraničící s principy morálky a dobrých mravů, který by mohl vyústit až v narušení důstojnosti žalobkyně a) a jejího práva na to, aby jí byla jakožto kompenzace za její zdevastovaný život poskytnuta alespoň v rámci možností„ plná“ finanční náhrada. Nelze opomenout, že také život žalobce b) se naprosto diametrálně změnil ve vztahu k období před úrazem – žalobce b) se v celkovém kontextu nevěnuje v zásadě ničemu jinému, než péči o žalobkyni a) a jejich společný majetek. V této věci nejsou dle názoru soudu na místě apely žalované na její právo na spravedlivý proces, zvláště za situace, kdy žalovaná v rámci své nynější argumentace inklinuje k instalaci žalobců do pozice, kdy by bylo nutno prověřovat, zda žalobce b) v pokročilém důchodovém věku skutečně věnuje péči o žalobkyni a) ve stejně pokročilém věku tolik času, jak popisuje on sám i znalec [příjmení] [příjmení], a zda jsou tyto úkony nad rámec běžné solidarity. Soud tento názor zastává i s přihlédnutím k tomu, že žalovaná uznává toliko sedm hodin denní péče o žalobkyni a) – při pohledu na časový harmonogram klasického dne žalobců a v návaznosti na ostatní provedené dokazování soud i přes vynaložení veškeré snahy nespatřuje ničeho, co by na tuto sumu denní péče ukazovalo (vyjma posudku dr. [příjmení], jehož relevance je i vzhledem k již vyřčeným závěrům soudů o jeho posudku pro stanovení rozsahu péče o žalobkyni prakticky nulová). Neexistuje žádný poznatek, který by na jakékoliv porušení práva žalované na spravedlivý proces poukazoval.

48. Soud v této souvislosti zmiňuje například také vyjádření žalované k časovým snímkům žalobců, které žalovaná při jednání dne [datum] označila za„ věrohodný“ obraz toho, jakým způsobem žalobci běžně fungují. Pokud se tedy i podle žalované jedná o„ věrohodný“ obraz nějaké skutečnosti, jen těžko z něj lze vzít za prokázané, že žalobce b) poskytuje žalobkyni a) sotva polovinu péče, která je v časových snímcích popsána. K objektivizaci časového rámce péče o žalobkyni a) nad rámec manželské solidarity, jehož se žalovaná dovolávala, tedy dle názoru soudu v tomto řízení došlo a soud v rámci tohoto odůvodnění rozsáhle vysvětluje, jak ke svým jednotlivým závěrům v tomto směru dospěl (viz např. body 41. – 47. tohoto odůvodnění).

49. Na tomto místě soud poznamenává, že závěry popsané v bodech 41. – 48. tohoto odůvodnění plně opodstatňují i zamítnutí návrhů žalované strany na doplnění dokazování dalším znaleckým zkoumáním v naznačeném rázu (příp. vyčkáním na jeho provedení v rámci řízení vedeného u zdejšího soudu pod sp. zn. 30 C 29/2019) a také provedením protokolu o výslechu dr. [příjmení] ve věci totožných účastníků projednávané zdejším soudem pod sp. zn. 30 C 29/2019 (a také zamítnutí důkazního návrhu žalující strany na přehrání záznamu z ústního jednání ve věci 30 C 29/2019, během něhož byl dr. [příjmení] vyslýchán, který žalobci navrhli pro případ čtení zmíněného protokolu). K poukazu žalované na potřebu dalšího zkoumání toho, jaké úkony žalobce b) jdou nad rámec manželské solidarity, zdejší soud opakuje, že charakter a míra zdravotního postižení žalobkyně a), včetně nezbytných obslužných činností, již byly v tomto (a mnoha dalších sporech týchž účastníků) dostatečně zjištěny zejména v návaznosti na poznatky znalce ortopeda MUDr. [příjmení] ve spojení s velmi podrobnou výpovědí žalobce b), který žalobkyni a) nezbytné úkony péče poskytuje. Překročení rozsahu běžné manželské solidarity v případě žalobců se pak již soud také výše věnoval. Zdejší soud tedy explicitně uvádí, že to není jen účastnická výpověď žalobce b), která prokazuje žalobní nárok žalobkyně a), jak o tom fabuluje žalovaná ve svém podání ze dne [datum]. Jsou to právě a zejména znalecké posudky MUDr. [příjmení] a související časové snímky, které zcela jasně poukazují na to, že nárok žalobkyně a) je oprávněný a že nárokovaný rozsah péče je odpovídající danému případu. Provádění navržených důkazů soud pokládá za nadbytečné, nehospodárné a rozporné se zásadami procesní ekonomie, rychlosti řízení a plného odškodnění. Tyto důkazní návrhy tedy zdejší soud zamítl pro nadbytečnost.

50. Zdejší soud dále pro doplnění akcentuje stanoviska z některých dalších judikátů, které se problematice náhrady škody vynaložené za péči o poškozené, tj. obdobné problematice, věnují:

51. Z rozhodnutí Ústavního soudu sp. zn. IV. ÚS 444/11 je patrno, že„ odškodněním je chápána škála opatření s cílem napravit způsobenou újmu a uvést oběť do postavení, ve kterém se nacházela před protiprávním jednáním, a to v rozsahu, v jakém je to možné (srov. Doak, J. Victims' Rights, [příjmení] [jméno] and [příjmení] [příjmení]: Reconceiving the [příjmení] of Third Parties. Oxford and Portland, Oregon: [příjmení] [jméno], 2008, str. 207)“, a že„ nárok je situován do podmínek výrazné nesoběstačnosti poškozeného v základních úkonech osobní obsluhy a péče o domácnost, v nichž by přenesení zátěže na osoby blízké představovalo nadměrné břemeno přesahující rámec rozumné a snesitelné solidarity. Soudní rozhodnutí, jimiž byl princip plného odškodnění popřen, porušují vlastnické právo poškozeného zaručené článkem 11 Listiny základních práv a svobod.“ 52. V rozhodnutí sp. zn. I. ÚS 870/14 pak Ústavní soud uvedl, že„ pojmem léčení se pro legitimní výklad práva a nároku na náhradu nákladů v souvislosti s léčením poškozené osoby podle § 449 odst. 1 a odst. 3 obč. zák. rozumí nejen obnovení nebo zlepšení zdravotního stavu poškozeného, nýbrž i stabilita zdraví poškozeného. Účelem péče o poškozenou osobu je i zachování konstantního stavu poškozeného, který s ohledem na poskytování péče není zhoršován. Bez péče o poškozenou osobu by mohlo nastat zhoršení zdraví, nebo i ztráta života člověka. I zachování zdravotního stavu poškozeného je proto ukazatelem, který musí být brán v potaz v rámci rozhodování o náhradě účelně vynaložených nákladů spojených s léčením.“ Dle názoru soudu je tedy i s přihlédnutím k tomuto rozhodnutí Ústavního soudu v případě žalobců evidentní, že také za stávajícího stavu žalobkyně a) je plně případné věnovat žalobkyni a) rozsáhlou péči, včetně rehabilitací apod., a že i tato následná péče se subsumuje pod účelně vynaložené léčebné náklady na stabilizování zdravotního stavu poškozeného.

53. Z hlediska samotného propočtu přiznaných částek náhrady pak zdejší soud (s ohledem na nález Ústavního soudu sp. zn. III. ÚS 350/03) přihlížel k následujícím skutečnostem: -) Závažnost způsobené škody na zdraví: tato je extrémní, žalobkyně a) je ochrnutá na spodní část těla bez predikce zlepšení zdravotního stavu. [jméno] škodu dle její povahy není možné napravit formou restitutio in integrum a je rovněž nepochybné, že následky, které žalobkyni a) vznikly, jsou natolik závažné, že je po celý zbytek života zdravotně omezena při srovnání se stavem před nehodou. -) Možnost vyléčení, eliminace škodlivých následků: tato je v případě žalobkyně a) nulová, prognóza je v jejím případě velmi špatná, i přes prevenci a pravidelné polohování se objevují proleženiny a spasmy a stav se zhoršuje.

54. Zdejší soud dále nemohl nezohlednit, že k traumatu žalobkyně a) došlo v návaznosti na porušení povinností smluvních partnerů žalované, a také k tomu, co následovalo bezprostředně po nehodě, kdy byla žalobkyně a) bez jakékoliv odborné pomoci převážena po přerušení míchy do Káhiry autobusem, a že až na opakovaný nátlak jí byla až v Káhiře přivolána sanita, kterou byla teprve žalobkyně a) převezena do nemocnice. Zohledněn musí být také neutěšený psychický stav žalobkyně a), která trpí depresemi, úzkostmi a v návaznosti na své obtíže u ní vznikl psychický blok, kvůli němuž se nesetkává prakticky s nikým, vyjma svého manžela. Bez důležitosti není ani skutečnost, že žalobkyně a) by s největší pravděpodobností ani nemusela pobírat medikaci, kterou užívá, kdyby u ní nedošlo k danému traumatu – je pak obecně známo, že užívání vysokého množství medikamentů, antidepresiv zvláště, nepřináší trávicímu a zažívacímu ústrojí pacienta ničeho pozitivního. Veškeré tyto aspekty dle názoru soudu odůvodňují, aby byla žalobkyni a) v této věci přiznána plná možná finanční satisfakce, pohybující se ve velmi malém rozpětí kolem referenční měsíční částky, vyčíslené v nálezu Ústavního soudu sp. zn. II. ÚS 664/2019. Poskytovaná soustavná osobní péče (formou neustále opakujících se cyklů) je nepochybně ekvivalentem plného pracovního úvazku. Vyčíslení odměny za hodinovou péči je pak nesporné – jedná se o částku 130 Kč/hod. Soud v tomto směru znovu zdůrazňuje, že žalobkyně a) nezbytně potřebuje prakticky celodenní nepřetržitou péči, kterou jí zabezpečuje její manžel, jenž musel z tohoto důvodu zcela vypustit své volnočasové i veškeré další aktivity, včetně výdělečné činnosti. Nárok žalobkyně a) je tedy opodstatněný nejen z hlediska právního, ale i z hlediska sociálního – manžel žalobkyně a) nemá prostor, aby si finance na péči o svou manželku za dané situace obstarával samostatnou výdělečnou činností, jelikož svůj veškerý čas věnuje péči o žalobkyni a) a domácnost. Jak již bylo zmíněno, žalobkyni a) pak nelze nikterak perzekuovat za to, že si zvolila tuto cestu péče o svou osobu.

55. Co se týká nároků žalobkyně a) na proplacení pečovatelských nákladů, za okolností daných v tomto případě lze doplnit, že je na místě vycházet z částky 130 Kč za hodinu péče, kterou uznává i žalovaná. Jedná se o částku, která také v zásadě odpovídá částkám, vynakládaným na asistenční sociální služby v daném místě a čase, tj. nejde o cenu nijak excesivní. Vycházet z této ceny je adekvátní i proto, že potřebnou péči by s ohledem na její faktickou i časovou náročnost a na psychický stav žalobkyně a) bylo jen stěží možno zajistit jinak a nikoli s vynaložením nižších částek.

56. Za první pololetí roku 2018 žalobkyně a) požadovala na základě majetkové újmy, vzniklé vynaložením finančních prostředků na zajištění její základní obsluhy, proplacení částky 336 660 Kč, představující náklady za 15,5 hodiny každodenní péče o žalobkyni a) po 120 Kč/hod za 181 dnů. Během ústního jednání zástupce žalobců uvedl, že i ve směru tohoto nároku by mělo být vycházeno z judikované referenční částky 130 Kč za hodinu péče, čemuž zdejší soud přisvědčuje. Celkem tak bylo nakonec z tohoto titulu nárokováno 364 715 Kč.

57. Za tento časový úsek tedy žalobkyně a) nárokovala proplacení každodenní péče v rozsahu 15,5 hodiny. Rámcový harmonogram žalobců za toto období pak hovoří o každodenním programu, který zůstává v zásadě stejný, začíná v 6:00 ráno a končí ve 22:15 večer (jedná se tedy o 16 hodin a 15 minut). Vzhledem k tomu, že žalobce b) při svém výslechu potvrdil, že během večerního sledování TV (90 minut, 20:00 – 21:30 hod.) žalobkyni a) pečovatelské úkony neposkytuje, přistoupil soud k pokrácení nároku žalobců o 45 minut sledování TV (celkem je TV sledována 1,5 hodiny, přičemž 45 minut tohoto času jde nad rámec nárokované péče v rozsahu 15,5 hodiny a adekvátní tak bylo nárok pokrátit o 45 minut).

58. V návaznosti na názor Městského soudu v Praze, vyřčený v rozsudku sp. zn. 20 Co 198/2021, ohledně neopodstatněnosti a částečné duplicity položky zahrnující přípravu a dovoz jídla s položkou„ pomoc při podávání jídla a pití“, zdejší soud přistoupil k tomu, že nárokovanou časovou sumu péče pokrátil ještě o 15 minut, zahrnujících tento každodenní úkon žalobce týkající se dovozu stravy. Pouhých 15 minut, a nikoliv celé vykázané 2 hodiny tohoto úkonu, bylo pokráceno jednak z důvodu, že v tomto řízení bylo prokázáno, že žalobkyně a) před úrazem byla zcela soběstačná, přičemž to byla ona, kdo tyto úkony v domácnosti zastával. Žalobce b) je tedy dá se říci nucen okolnostmi k tomu, aby obstarával i tyto záležitosti, a to navíc v rámci celkové komplexní a celodenní péče o žalobkyni a).

59. Při zohlednění pokročilého věku obou žalobců a okolností popsaných v bodech 53. a 54. tohoto odůvodnění je realizované pokrácení adekvátní danému případu a reflektuje čas na dovoz jídla, který není pečovatelským úkonem. Výhradně a vyloženě tímto úkonem dle úvahy a názoru soudu žalobce b) více času v rámci doloženého harmonogramu nespotřebuje. Žalobce b) navíc očividně dováží předpřipravené jídlo – pokud by měl i každý den vařit, výsledná časová investice do péče o žalobkyni a) by byla ještě o to vyšší. Další vykazované úkony související s přípravou a podáváním jídla již soud jako pečovatelské úkony spatřuje a žádný další čas již tedy neodečítal – bylo prokázáno, že žalobkyně a) je i v těchto ohledech odkázána na asistenci žalobce b), což před úrazem v nejmenším nebyla. Navíc – žalobce b) v rámci doby, kdy zajišťuje mj. dovoz pokrmů, zpravidla obstarává také medikaci, hygienické či další pomůcky, poukazy a další záležitosti, které s péčí o žalobkyni a) přímo souvisejí (což uváděl během svého osobního výslechu). I toto jest tedy důvodem, proč soud v tomto ohledu přistoupil k pouze patnáctiminutovému pokrácení nárokované doby pečovatelských úkonů.

60. Ohledně„ volné chvíle“ od 12:30 do 15:00 hodin soud dodává, že žalobce b) se v tomto čase dále stará o dům a jeho výbavu, uklízí jej a opravuje; zpravidla v této době taktéž obstarává pro žalobkyni a) léčebné či hygienické pomůcky, medikamenty nebo žalobkyni a) připravuje k užití speciální nahřívací bačkory, jak bylo zmiňováno. I tyto úkony soud spatřuje jako úkony celkové a komplexní péče o žalobkyni a) a o prostředí, v němž žalobkyně a) žije (jak již bylo zmíněno, žalobce b) se mj. snaží pro žalobkyni a) vytvořit takové zázemí, aby se v něm žalobkyni a) v rámci možností chtělo žít, a v němž by nejen přežívala). Fakt, že se žalobce b) během této„ volné chvíle“ také částečně stará o společný majetek obou manželů a obstarává jídlo i pro sebe, ničeho nemění na tom, že taktéž tato doba je naplněna primárně úkony souvisejícími s péčí o žalobkyni a) a o prostředí, v němž žalobkyně a) žije – soud opakuje, že zpravidla je tato doba mezi 12:30 a 15:00 hodin vyplněna hlavně tím, že žalobce b) pro svou ženu obstarává zdravotní a další pomůcky. Soud navíc znovu připomíná i prokázanou skutečnost, že v době před úrazem se o domácnost a stravu starala v té době zcela soběstačná žalobkyně a). V rámci této položky tedy soud žádný další prostor ke krácení nároku nevidí.

61. Ohledně ne zcela nesporného času každodenního cévkování soud uvádí, že toto evidentně zabírá deklarovaný čas. Žalobce b) cévkuje žalobkyni a) šestkrát denně plus mínus po 45 minutách, což žalobce b) potvrzoval během ústního jednání, navíc oběma žalobcům tento úkon může často trvat i déle, a to zejména s přihlédnutím k jejich pokročujícímu věku a aktuálnímu dennímu stavu žalobkyně a). Ani v tomto bodě soud nespatřuje prostor ke krácení.

62. Celkem tedy byla od nárokovaných 15,5 hod. každodenní péče za první pololetí roku 2018 odečtena 1 hodina času, jak je popsáno výše (45 minut sledování TV a 15 minut dovozu jídla). Vzhledem k tomu, že dle § 6 odst. 2 vyhlášky č. 505/2006 Sb., je dovoz jídla honorován odměnou 30 Kč denně, byla tato částka k nároku žalobkyně a) za první pololetí roku 2018 přičtena. Nárok byl tedy vypočten takto: 14,5 hod./denně * 130 Kč /hod. denně (péče) + 30 Kč denně (dovoz jídla) * 181 dnů, což přináší výsledných 346 615 Kč, od nichž byla odečtena částka státního příspěvku ve výši 26 400 Kč. Za první pololetí roku 2018 tedy bylo žalobkyni a) na základě majetkové újmy, vzniklé vynaložením finančních prostředků na zajištění základní obsluhy žalobkyně a), přiznáno 320 215 Kč, a to spolu s úrokem z prodlení z této částky ve výši 9 % p. a. za období od [datum] do zaplacení. Od tohoto dne je žalovaná prokazatelně v prodlení se zaplacením této částky (viz předžalobní upomínka s dodejkou). Vzhledem k tomu, že k prodlení žalované došlo ve druhém pololetí roku 2018, rovná se sazba úroku z prodlení 9 %.

63. Co do částky 44 500 Kč (součet příspěvku vypláceného žalobkyni ve výši 26 400 Kč a pokrácené částky 100 Kč denně za první pololetí roku 2018 – 181 dnů * 100 Kč) spolu s úrokem z prodlení z této částky ve výši 9 % p. a. za období od [datum] do zaplacení, pak byla žaloba týkající se období prvního pololetí roku 2018 zamítnuta.

64. Stran námitky promlčení, vznesené žalovanou v ohledu zvýšení nároku žalobkyně a) za období prvního pololetí roku 2018 ze 120 Kč na 130 Kč za hodinu péče, zdejší soud uvádí, že tento nárok za promlčený nepokládá a mj. přitom odkazuje na závěry Ústavního soudu obsažené v rozhodnutí sp. zn. I. ÚS 3367/13. Vzhledem k tomu, že o zvýšení tohoto druhu nároku může rozhodnout pouze soud, a to podle vlastní úvahy (§ 136 o.s.ř.), je plně postačující, aby byl nárok na zvýšení uveden během řízení, k čemuž v tomto případě došlo na posledním ústním jednání. Vyčíslení takového nároku, jaký byl uplatněn v tomto řízení, je zcela na úvaze soudu, kterému dává zmiňovaný § 136 o.s.ř. možnost přihlédnout k mimořádným okolnostem, zejména k závažnosti způsobené škody na zdraví nebo k možnosti vyléčení či eliminace způsobené škody (zde viz body 53. a 54. tohoto odůvodnění). Nelze tedy dospět k tomu, že by bylo zvýšení nároku až na částku 130 Kč/hod vztahující se k období 1. pololetí 2018 promlčeno, zvláště za situace, kdy byl tento nárok stranou žalující během řízení uplatněn.

65. Co se týká nároku žalobkyně a) vycházejícího z majetkové újmy, vzniklé vynaložením finančních prostředků na zajištění její základní obsluhy za období prvního pololetí roku 2020 – zde již soud nespatřuje žádný prostor ke krácení náhrady, a proto přiznal žalobkyni a) částku rovnající se referenčnímu bodu ve smyslu nálezu Ústavního soudu sp. zn. II. ÚS 664/19, od něhož byla již v žalobě odečtena částka příspěvku na péči a částka, kterou dobrovolně hradí žalovaná. Soud akcentuje, že v tomto období již žalobkyně a) začínala trpět na proleženiny a spasmy, tedy další přidružené závažné obtíže, které je třeba řešit, a že žalobce se jí každodenně věnoval i v nočních hodinách, a to opakovaně, kdy ji zejména intenzivně polohoval v rámci prevence proleženin, které v roce 2018 ještě neměla. Nelze přehlédnout také to, že věk žalobců nadále pokročuje, a že zdravotní stav žalobkyně a) se zhoršuje, stejně jako její stav psychický. Veškeré úkony tedy musí být pro žalobce čím dál více časově i psychicky náročné a složitější, přičemž zlepšení situace nelze presumovat. Soud opětovně akcentuje také okolnosti popsané v bodech 53. a 54. tohoto odůvodnění. Za první pololetí roku 2020 tedy bylo žalobkyni a) na základě majetkové újmy, vzniklé vynaložením finančních prostředků na zajištění základní obsluhy žalobkyně a), přiznáno 209 280 Kč, a to spolu s úrokem z prodlení z této částky ve výši 8,25 % p. a. za období od [datum] do zaplacení. Od tohoto dne je žalovaná prokazatelně v prodlení se zaplacením této částky (viz předžalobní upomínka s dodejkou). Vzhledem k tomu, že k prodlení žalované došlo ve druhém pololetí roku 2020, rovná se sazba úroku z prodlení 8,25 %.

66. V ohledu společného a nerozdílného nároku žalobců na proplacení nákladů spojených s léčením žalobkyně a) soud konstatuje, že tento nárok, představující požadavek na kompenzaci za utracené prostředky za léky a hygienické i další pomůcky, byl žalovanou uznán a za první pololetí roku 2020 také zaplacen. I tento nárok má tedy soud za opodstatněný. Za první pololetí roku 2018 k proplacení nákladů na léčení žalobkyně a) nedošlo, pročež soud přiznal žalobcům, oprávněným z tohoto titulu společně a nerozdílně, účelné náklady spojené s léčením žalobkyně a) za období od [datum] do [datum], ve výši 3 361 Kč, a to spolu s úrokem z prodlení z této částky ve výši 9 % p. a. za období od [datum] do zaplacení. K prodlení žalované vztahujícímu se k nárokům žalobců za období prvního pololetí roku 2018 již bylo pojednáno výše (viz bod 62. tohoto odůvodnění).

67. Za první pololetí roku 2020 byly náklady spojené s léčením žalobkyně a) žalovanou uhrazeny, avšak až během soudního řízení a bez požadovaného příslušenství představovaného úrokem z prodlení. Žalobcům, oprávněným z tohoto titulu společně a nerozdílně, tak soud přiznal úrok z prodlení z částky účelných nákladů 2 866 Kč spojených s léčením žalobkyně a) za období od [datum] do [datum], a to ve výši 8,25 % p. a. za období od [datum] do zaplacení. K prodlení žalované vztahujícímu se k nárokům žalobců za období prvního pololetí roku 2020 již bylo pojednáno výše (viz bod 65. tohoto odůvodnění).

68. Ke splnění povinností daných tímto rozsudkem soud stanovil žalované klasickou třídenní pariční lhůtu od právní moci rozsudku (§ 160 o.s.ř.).

69. Pokud jde o náhradu nákladů řízení žalobkyně a), soud rozhodl výrokem VI. tohoto rozsudku podle ust. § 142 odst. 1, odst 3 o.s.ř. tak, že přiznal žalobkyni a), jež byla v řízení převážně úspěšná, nárok na plnou náhradu nákladů řízení v částce 235 166 Kč, přičemž náklady řízení uložil žalované uhradit k rukám advokáta žalobců (§ 149 odst. 1 o.s.ř.), a to ve standardní třídenní lhůtě od právní moci rozsudku (§ 160 o.s.ř.). K přiznání plné náhrady nákladů řízení soud přistoupil proto, že rozhodnutí o výši plnění v této věci záviselo na úvaze soudu (viz ust. § 142 odst. 3 o.s.ř.).

70. Co se týká úkonů právní služby ve věci sp. zn. 28 C 315/2018 v období do spojení této věci a věci sp. zn. 28 C 179/2020 ke společnému řízení: tyto náklady sestávají z nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 368 076 Kč (zvýšený nárok žalobkyně a) na proplacení péče za první pololetí roku 2018 + nárok žalobců na proplacení nákladů na léčiva apod. za první pololetí roku 2018) sestávající z částky 9 780 Kč za převzetí a přípravu zastoupení dle § 11 odst. 1 písm. a) a. t., z částky 4 890 Kč za jednoduchou výzvu k plnění dle § 11 odst. 2 písm. h) a. t., z částky 9 780 Kč za návrh ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t., z částky 4 890 Kč za odvolání proti rozhodnutí zdejšího soudu o přerušení řízení sp. zn. 28 C 315/2018 dle § 11 odst. 2 písm. c) a. t., z částky 9 780 Kč za sepis dovolání proti rozhodnutí zdejšího soudu o přerušení řízení sp. zn. 28 C 315/2018 dle § 11 odst. 1 písm. k) a. t., z částky 9 780 Kč za zpětvzetí dovolání dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. ve spojení s § 11 odst. 3 a. t., z částky 9 780 Kč za částečné zpětvzetí žaloby dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. ve spojení s § 11 odst. 3 a. t., z částky 9 780 Kč za sepis návrhu na pokračování v řízení dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. ve spojení s § 11 odst. 3 a. t., z částky 9 780 Kč za zastupování při jednání konaném dne [datum] dle § 11 odst. 1 písm. g) a. t. a z částky 9 780 Kč za sepis vyjádření žalobců ze dne [datum] dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. Celkem tedy byla za úkony právní služby ve věci sp. zn. 28 C 315/2018 v období do spojení této věci a věci sp. zn. 28 C 179/2020 ke společnému řízení přiznána částka 88 020 Kč, přičtena byla DPH v sazbě 21 %, tj. v částce 19 114,20 Kč.

71. Co se týká úkonů právní služby ve věci sp. zn. 28 C 179/2020 v období do spojení této věci a věci sp. zn. 28 C 318/2018 ke společnému řízení: tyto náklady sestávají z nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 a. t. z tarifní hodnoty ve výši 212 146 Kč sestávající z částky 9 180 Kč za převzetí a přípravu zastoupení dle § 11 odst. 1 písm. a) a. t., z částky 4 590 Kč za jednoduchou výzvu k plnění dle § 11 odst. 2 písm. h) a. t., z částky 9 180 Kč za návrh ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t., z částky 9 180 Kč za sepis vyjádření žalobců ze dne [datum] dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t., z částky 9 180 Kč za zastupování při jednání konaném dne [datum] dle § 11 odst. 1 písm. g) a. t., z částky 9 180 Kč za sepis vyjádření žalobců ze dne [datum] dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t., z částky 9 180 Kč za částečné zpětvzetí žaloby dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. ve spojení s § 11 odst. 3 a. t. a z částky 4 590 Kč za sepis odvolání proti usnesení zdejšího soudu o přerušení řízení dle § 11 odst. 2 písm. c) a. t. Celkem tedy byla za úkony právní služby ve věci sp. zn. 28 C 179/2020 v období do spojení této věci a věci sp. zn. 28 C 318/2018 ke společnému řízení přiznána částka 64 260 Kč, přičtena byla DPH v sazbě 21 %, tj. v částce 13 998,60 Kč.

72. Co se týká úkonů právní služby ve věci sp. zn. 28 C 315/2018 v období po spojení této věci a věci sp. zn. 28 C 179/2020 ke společnému řízení: tyto náklady sestávají z nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 a. t. z tarifní hodnoty ve výši 580 222 Kč sestávající z částky 21 320 Kč za zastupování při jednání konaném dne [datum] dle § 11 odst. 1 písm. g) a. t. (2 úkony – jednání trvalo více, než 2 hodiny), z částky 10 660 Kč za podání ze dne [datum] dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. ve spojení s § 11 odst. 3 a. t. a z částky 5 330 Kč za zastupování žalobců při vyhlášení rozsudku dle § 11 odst. 2 písm. f) a. t. Celkem tedy byla za úkony právní služby ve věci sp. zn. 28 C 315/2018 v období po spojení této věci a věci sp. zn. 28 C 179/2020 ke společnému řízení přiznána částka 37 310 Kč, přičtena byla DPH v sazbě 21 %, tj. v částce 4 477,20 Kč.

73. Dále bylo přiznáno 22 paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z těchto paušálních náhrad (6 600 Kč + 1 386 Kč). DPH byla při výpočtech zohledněna z důvodu, že zástupce žalobců je plátcem této daně. Soud vypočetl náhradu nákladů žalobkyně a) odlišně, než zástupce žalobců, a to s ohledem na výrok VII. tohoto rozsudku a také s ohledem na související fakt, že soud ve vztahu k žalobkyni a) nezohledňoval snížení ve smyslu ust. § 12 odst. 4 a. t. Některé úkony pak soud oproti žalobkyni a) hodnotil jako půlúkony ve smyslu ust. § 11 odst. 2 a. t.

74. V rámci posouzení náhrady nákladů řízení mezi žalobcem b) a žalovanou zdejší soud v souladu s dosavadní judikaturou ve věcech stejných účastníků aplikoval ust. § 150 o.s.ř. a převážně úspěšné žalované náhradu nákladů řízení ve vztahu k žalobci b) nepřiznal. V tomto řízení jsou dány důvody pro postup podle ustanovení § 150 o.s.ř., podle kterého soud nemusí ve výjimečných případech náhradu nákladů zcela nebo zčásti přiznat. Nedostatek aktivní věcné legitimace žalobce b) týkající se nároku na náhradu vynaložených finančních prostředků na zajištění základní obsluhy žalobkyně a) nebyl ve vztahu k nákladům péče (kterou žalobce fakticky sám v plném rozsahu zajišťuje) v době podání žaloby zcela zřejmý, tato otázka byla v soudní praxi s konečnou platností vyřešena až později. Je na místě přihlédnout i k tomu, že předmětnou péči zajišťuje právě sám žalobce b), jehož reálné možnosti (kupř. právě k zajištění dalších prostředků za účelem případné náhrady nákladů řízení žalované) jsou tím výrazně limitovány až eliminovány. Minimální úspěch žalobce b) ve vztahu k nákladům na léčiva apod. se taktéž zrcadlí ve výroku VII. tohoto rozsudku.

75. Pokud jde o povinnost k zaplacení soudního poplatku, soud uvádí, že žalobcům bylo usnesením zdejšího soudu pro řízení sp. zn. 28 C 315/2018 přiznáno osvobození od soudních poplatků v plné výši, přičemž oba žalobci jsou dle názoru soudu od placení soudních poplatků osvobozeni i ze zákona (srov. ust. § 11 odst. 2 písm. d) zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích). Oba žalobci se v rámci řízení domáhali proplacení nákladů přímo souvisejících s léčením žalobkyně a), oběma svědčí aktivní legitimace ve smyslu výše uvedeného a oba jsou tak ze zákona osvobozeni od placení soudních poplatků (a to i pro účely řízení sp. zn. 28 C 179/2020).

76. S ohledem na osvobození žalobců od povinnosti platit soudní poplatky a s přihlédnutím k ust. § 2 odst. 3 zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, které stanoví, že je-li navrhovatel v řízení od poplatku osvobozen a soud jeho návrhu vyhověl, zaplatí podle výsledku řízení poplatek nebo jeho odpovídající část žalovaný, nemá-li proti navrhovateli právo na náhradu nákladů řízení nebo není-li též od poplatku osvobozen, přešla povinnost platit soudní poplatek na žalovanou. Vzhledem k tomu, že žalovaná od poplatku osvobozena nebyla, rozhodl soud výrokem VIII. tohoto rozsudku tak, že žalovaná je povinna zaplatit České republice – Obvodnímu soudu pro Prahu 4 soudní poplatek ve výši 26 803,50 Kč, přičemž pariční lhůtu soud stanovil ve standardní třídenní délce od právní moci rozsudku (viz ust. § 160 o. s. ř.) Soudní poplatek byl vypočítán následovně: -) Za první pololetí roku 2018 nárokovali žalobci celkem 364 715 Kč (15,5 hod. * 130 Kč * 181 dnů) a 3 361 Kč za léky a další pomůcky, z toho soudní poplatek činí 18 404 Kč, přičemž z matematického hlediska byla žalobkyně v ohledu tohoto nároku úspěšná z 88 % (její nárok byl zamítnut co do částky 44 500 Kč). Z tohoto důvodu činí soudní poplatek, který je žalovaná povinna uhradit, částku 16 195,50 Kč. -) Za první pololetí 2020 nárokovali žalobci v souhrnu celkem 212 146 Kč, přičemž byli ohledně tohoto nároku zcela úspěšní s tím, že žalovaná jejich nárok během řízení částečně uznala a splnila co do částky 2 866 Kč (i v tomto ohledu byla tedy žaloba původně podána důvodně). Soudní poplatek z částky 212 146 Kč, který je žalovaná povinna uhradit, tedy činí 10 608 Kč.

77. Soud k výpočtu soudního poplatku dodává, že ve výroku VIII. tohoto rozsudku je uveden nesprávně vypočtený soudní poplatek v částce 26 619,20 Kč. V rámci odůvodnění tohoto rozsudku zdejší soud tuto chybu v počtech fakticky opravil a výpočet odůvodnil, přičemž formálně tuto chybu v počtech opravil v rámci opravného usnesení ze dne 14. 2. 2022, č. j. 28 C 315/2018-221.

78. Na úplný závěr zdejší soud konstatuje, že s přihlédnutím k tomu, jakým způsobem se zdravotní i psychický stav žalobkyně a) s postupem času zhoršuje, a také vzhledem k postupujícímu věku obou žalobců, bude dle názoru soudu do budoucnosti adekvátní referenční částku stanovenou nálezem Ústavního soudu sp. zn. II. ÚS 664/19 navýšit. Na žalovanou pak vzhledem k jejímu celkovému a dlouhodobému přístupu k věci nezbývá než apelovat, aby se zachovala v rámci principů morálky, dobrých mravů a plného odškodnění, a aby brala ohledy na důstojnost žalobkyně a) a adekvátně tuto poškozenou odškodnila za nezměrné útrapy její, i jejího manžela, žalobce b), které byly způsobeny porušením povinností smluvních partnerů žalované.