28 C 336/2022 - 174

Rubrum

Obvodní soud pro Prahu 4 rozhodl soudcem Mgr. Janem Bártou ve věci žalobce: [osobní údaje žalobce] [anonymizováno 5 slov], [IČO] sídlem [adresa žalobkyně] proti žalované: [osobní údaje žalované] zastoupená advokátem [údaje o zástupci] pro zaplacení částky 151 467 Kč s příslušenstvím takto:

Výrok

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku ve výši 58 333 Kč s úrokem z prodlení v zákonné výši 15 % ročně z částky 58 333 Kč za období od [datum] do zaplacení, a to do jednoho měsíce od právní moci rozsudku.

II. Žaloba se zamítá co do nároku žalobkyně na zaplacení částky 93 134 Kč s úrokem z prodlení v zákonné výši 8,25 % ročně z částky 150 667 Kč za období od [datum] do [datum], s úrokem z prodlení v zákonné výši 8,25 % ročně z částky 35 467 Kč za období od [datum] do zaplacení, s úrokem z prodlení v zákonné výši 8,5 % ročně z částky 100 000 Kč za období od [datum] do [datum], s úrokem z prodlení v zákonné výši 8,5 % ročně z částky 56 000 Kč za období od [datum] do zaplacení a s úrokem z prodlení v zákonné výši 15 % ročně z částky 60 000 Kč za období od [datum] do zaplacení.

III. Žalobkyně je povinna zaplatit žalované na náhradu nákladů řízení částku 11 491,01 Kč, a to do jednoho měsíce od právní moci rozsudku k rukám zástupce žalované.

IV. Žalobkyně je povinna nahradit státu do jednoho měsíce od právní moci tohoto rozsudku náklady řízení, a to v rozsahu 61,5 % z konečné částky nákladů řízení státu. Výše nákladů činí částku 27 275,20 Kč.

V. Žalovaná je povinna nahradit státu do jednoho měsíce od právní moci tohoto rozsudku náklady řízení, a to v rozsahu 38,5 % z konečné částky nákladů řízení státu. Výše nákladů činí částku 17 074,80 Kč.

VI. Žalovaná je povinna zaplatit České republice – Obvodnímu soudu pro Prahu 4 soudní poplatek ze žaloby ve výši 2 917 Kč, a to do jednoho měsíce od právní moci tohoto rozsudku.

Odůvodnění

1. Předmětem řízení je nárok žalobkyně na zaplacení částky 151 467 Kč s příslušenstvím. Dle tvrzení strany žalující tento nárok vznikl z titulu bezdůvodného obohacení žalované. Žalobkyně uvedla, že [anonymizováno] je vlastníkem a [název žalobkyně] je příslušný hospodařit s pozemkem parc. [číslo] ostatní plocha, jiná plocha v k.ú. [část obce], [územní celek]. Dle žalobkyně bylo na tomto pozemku umístěno stacionární reklamní zařízení (billboard) ve vlastnictví žalované. Užívání daného pozemku ze strany žalované k tomuto účelu (instalace billboardu) nebylo nikdy nijak smluvně upraveno – žalovaná tedy daný pozemek užívala bez právního důvodu a je tak žalobkyni dle jejího názoru povinna vydat bezdůvodné obohacení, které užíváním daného pozemku bez právního důvodu získala. Žalobkyně uvedla, že v období od [datum] do [datum] žalovanou několikrát vyzvala k vydání bezdůvodného obohacení za užívání pozemku státu bez právního důvodu, avšak že k jeho vydání došlo pouze částečně. Žalovaná byla postupně vyzvána k vydání bezdůvodného obohacení za období od [datum] do [datum], od [datum] do [datum] a za období od [datum] do [datum], avšak nevydala žalobkyni bezdůvodné obohacení v celé žalobkyní požadované výši. Žalobkyně bezdůvodné obohacení vypočetla na základě její vlastní interní metodiky. Žalovaná zaplatila za užívání daného pozemku v období od [datum] do [datum] celkovou částku 159 200 Kč, přičemž žalobkyně dle své interní metodiky požadovala za toto užívání platbu ve výši 80 000 Kč ročně (za období od počátku roku 2019 dále), resp. částku 57 600 Kč (za období do konce roku 2018). Žalobkyně doplnila, že z úhrad žalované došlo k pokrytí bezdůvodného obohacení za období od [datum] do [datum], a že žalovaná částka je tedy požadována za období od [datum] do [datum] (jelikož předešlé období je již platbami od žalované pokryto, nemohlo tedy dle žalobkyně dojít ani k částečnému promlčení žalovaného nároku, jak namítla žalovaná). Nájemní smlouvy, které žalovaná uzavřela ohledně užívání jiných pozemků za účelem instalace billboardu, nejsou dle žalobkyně pro strany tohoto sporu závazné a za účelem stanovení obvyklé výše bezdůvodného obohacení tak žalobkyně navrhla i vypracování znaleckého posudku.

2. Žalovaná základ nároku nesporovala, avšak měla za to, že žalobkyně požadovanou částku nadsazuje. Žalovaná žalobkyni zasílala částky, které byly dle jejího názoru za užívání daného pozemku adekvátní, přičemž v každé z plateb přesně označila, na jaké období plní. Z tohoto důvodu žalovaná odmítla určení plateb ke dluhům, které učinila žalobkyně. Částku 115 200 Kč žalovaná hradila na období od [datum] do [datum], na období roku 2019 a na období od [datum] do [datum]. Platbu ve výši 44 000 Kč pak žalovaná označila jako„ nájemné za období 8/ 2020 – [číslo]“. Žalovanou zaplacené částky tedy měly být započítány tak, jak určila žalovaná. Dluh za období od [datum] do [datum] je pak dle názoru žalované promlčen.

3. Na základě zjištění učiněných z nesporných skutečností, z provedených listinných důkazů a z provedeného znaleckého zkoumání dospěl soud k následujícím skutkovým závěrům: 4. [příjmení] mezi účastnicemi řízení bylo, že [anonymizováno] je vlastnicí dotčeného pozemku, a že s pozemkem má právo hospodařit žalobkyně. Dále bylo nesporným, že žalovaná v daném období od [datum] do [datum] předmětný pozemek parc. [číslo] ostatní plocha, jiná plocha v k.ú. [část obce], [územní celek], užívala, a že na tomto pozemku byly do [datum] instalovány dva neosvětlené jednostranné reklamní panely ve tvaru písmene„ V“ ve vlastnictví žalované (prokázáno také fotografií předloženou žalobkyní při jednání dne [datum] a výpisem z katastru nemovitostí k [list vlastnictví]). Spornou tedy byla toliko výše žalovaného nároku.

5. Výzvou ze dne [datum] žalobkyně vyzvala žalovanou k vydání bezdůvodného obohacení za užívání pozemku státu bez právního důvodu za dobu od [datum] do [datum] ve výši 150 667 Kč do 30 dnů od obdržení výzvy. Výzva byla žalované doručena dne [datum]. Výzvou ze dne [datum] vyzvala žalobkyně žalovanou k vydání bezdůvodného obohacení za užívání pozemku [anonymizováno] bez právního důvodu za dobu od [datum] do [datum] ve výši 100 000 Kč do 30 dnů od obdržení výzvy. Výzva byla žalované doručena dne [datum]. Přípisem ze dne [datum] vyzvala žalobkyně žalovanou k úhradě za bezesmluvní užívání pozemku [anonymizováno] za dobu od [datum] do [datum] ve výši 60 000 Kč do 30 dnů od obdržení výzvy. Výzva byla žalované doručena dne [datum]. Ve výzvách žalobkyně uvedla, že oproti stavu před rokem 2019 požaduje po žalované za užívání pozemku vyšší částku (80 000 Kč ročně oproti dosavadním 57 600 Kč ročně), jelikož namísto jednoho reklamního panelu byly na daném pozemku od roku 2019 umístěny panely dva. Výpočet bezdůvodného obohacení byl realizován dle čl. 18 interního dokumentu žalobkyně s názvem„ [příjmení] při oceňování majetku státu“ (prokázáno výzvami žalobkyně k vydání bezdůvodného obohacení z [datum], z [datum] a z [datum] včetně doručenek datových zpráv, interním dokumentem žalobkyně s názvem„ [příjmení] při oceňování majetku státu“).

6. Dne [datum] uhradila žalovaná žalobkyni částku 115 200 Kč (úhrada této částky byla mezi účastnicemi řízení nesporná). V dopisu ze dne [datum] žalovaná sdělila, že částku 115 200 Kč hradí v souvislosti s užíváním předmětného pozemku, a to za období od [datum] do [datum] (částka 24 000 Kč), za období roku 2019 (57 600 Kč) a za období od [datum] do [datum] (částka 33 600 Kč). Žalovaná v dopise dále uvedla, že nadále hradí částku 57 600 Kč ročně, jako tomu bylo do konce roku 2018 (prokázáno dopisem žalované z [datum]). Dne [datum] zaplatila žalovaná na účet žalobkyně částku 44 000 Kč s poznámkou„ nájemné za období 8/ 2020 – [číslo]“ (úhrada takto označené platby byla mezi účastnicemi řízení nesporná).

7. Soud v tomto řízení zadal vypracování znaleckého posudku z oboru stavebnictví, odvětví: stavby obytné, průmyslové a zemědělské a z oboru ekonomika, odvětví: ceny a odhady se zvl. spec. nemovitosti. Úkolem znalce bylo určit výši náhrady za bezdůvodné obohacení, resp. výši v místě a čase obvyklé úplaty, za užívání pozemku parc. [číslo] k. ú. [část obce], [územní celek], a to konkrétně za období od: -) [datum] do [datum]; -) [datum] do [datum] -) [datum] do [datum], a to se zohledněním toho, že předmětný pozemek byl ve sledovaných obdobích užíván ke komerčním účelům (na tomto pozemku byly žalovanou instalovány dva jednostranné reklamní panely, jejichž konstrukce tvořila písmeno„ V“; panely nebyly osvětlené) a se zohledněním rozměrů konstrukce reklamních panelů.

8. Znalec [celé jméno znalce] ve znaleckém posudku [číslo] ze dne [datum] uvedl, že obvyklá měsíční úplata za užívání pozemku k uvedenému účelu za období od [datum] do [datum] dosahuje částky 4 330 Kč měsíčně (celkem tedy částky 103 920 Kč za toto sledované období), že obvyklá měsíční úplata za období od [datum] do [datum] dosahuje částky 4 525 Kč měsíčně (celkem tedy částky 67 875 Kč za toto sledované období) a že obvyklá měsíční úplata za období od [datum] do [datum] dosahuje částky 5 082 Kč měsíčně (celkem tedy částky 45 738 Kč za toto sledované období). Při výslechu pak znalec závěry svého znaleckého posudku potvrdil a zodpověděl doplňující dotazy soudu a účastnic řízení. Z důvodu, že strany sporu při jednání dne [datum] uvedly, že znalecký posudek [číslo] ze dne [datum] považují za správný a že s ním souhlasí, se již zdejší soud obšírnějším hodnocením a rozborem znaleckého posudku a jeho závěrů nezabýval a pokládá je za zcela správné.

9. Dále soud uvádí, že pokud v tomto řízení provedl nějaké další důkazy, nezjistil z nich ničeho relevantního k této věci (jednalo se o nájemní smlouvy předložené žalovanou, další písemnou komunikaci účastnic řízení). Další důkazy soud již neprováděl pro jejich nadbytečnost. Provedené důkazy pak soud hodnotil jednotlivě i v jejich vzájemných souvislostech, jak mu ukládá zákon.

10. Na základě shora uvedeného závěru o skutkovém stavu posoudil soud věc po právní stránce takto:

11. Dle ust. § 1933 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. z.“) je-li dlužník dlužen z několika závazků k plnění stejného druhu a neurčí-li při plnění, na který dluh plní, započte se plnění nejprve na závazek, o jehož splnění věřitel dlužníka již upomenul, jinak na závazek nejméně zajištěný. Při stejné míře zajištění několika závazků se plnění započte nejprve na závazek nejdříve splatný.

12. Podle ust. § 2991 odst. 1 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Dle druhého odstavce tohoto ustanovení se bezdůvodně obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

13. Úvodem je třeba konstatovat, že literatura i soudní praxe shodně vycházejí z toho, že k primárním předpokladům vzniku závazkového právního vztahu z bezdůvodného obohacení patří neexistence zvláštního právního titulu, který má přednost – tzn., že institut bezdůvodného obohacení se uplatňuje toliko subsidiárně (srov. např. rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR 29 Cdo 2225/2008). Pokud je tedy možno nárok na plnění posoudit podle zvláštního hmotněprávního titulu (jedná se např. povinnost ze smlouvy, odpovědnost za škodu, odpovědnost za vady), nelze právní úpravu o bezdůvodném obohacení v zásadě aplikovat. Z uvedeného pak vyplývá, že je potřeba náležitě zohledňovat rozdíly mezi dvěma druhy závazkových vztahů, a to mezi závazkem vzniklým na základě právního jednání (např. smlouvy) a závazkem vzniklým v důsledku bezdůvodného obohacení. V posuzovaném případě z provedeného dokazování vyplynulo, že k užívání pozemku ve vlastnictví [anonymizováno] došlo v důsledku užívání bez právního titulu, když žalovaná není vlastníkem předmětné nemovitosti, ani k ní nemá v tomto ohledu jiná užívací práva (tj. není uzavřena nájemní smlouva apod.).

14. Soudy se výkladem pojmu„ užívání“ v kontextu bezdůvodného obohacení opakovaně zabývaly a dospěly mj. k závěru, že plněním bez právního důvodu je typicky užívání cizího majetku bez nájemní smlouvy či jiného titulu opravňujícího k výkonu užívacího práva (srov. např. rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne 15. 4. 2004 sp. zn. 32 Odo 574/2003 či rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne 8. 1. 2008 sp. zn. 30 Cdo 199/2007). Neoprávněný uživatel cizí věci pak má postavení obohaceného, protože vykonával právo užívání k cizí věci, za které by obvykle musel poskytovat úplatu. Prospěch vzniká tomu, kdo realizuje uživatelská oprávnění, aniž by za to platil úhradu, a aniž by se tedy jeho majetkový stav zmenšil o prostředky vynaložené v souvislosti s právním vztahem, který zakládá právo věc užívat (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne 20. 3. 2001 sp. zn. 25 Cdo 845/99). Předpokladem pro vznik odpovědnosti za získané bezdůvodné obohacení přitom není protiprávní jednání obohaceného ani jeho zavinění, nýbrž objektivně vzniklý stav obohacení.

15. Aktivní věcnou legitimací k uplatnění nároku na vydání bezdůvodného obohacení je nadána osoba, které vznikla majetková ztráta nabytím bezdůvodného obohacení ze strany obohaceného – zde se nepochybně jedná právě o žalobkyni, která je oprávněna s pozemkem ve [anonymizována dvě slova] disponovat a spravovat jej. Pasivní věcná legitimace je dána u obohaceného, tj. u toho, kdo se bezdůvodně obohatil užíváním pozemku bez právního důvodu – zde u žalované, která pozemek bez právního důvodu užívala za účelem instalace billboardu v jejím vlastnictví. Žalovaná pak přes výzvy žalobkyně bezdůvodné obohacení nevydala v plné výši, která žalobkyni i v návaznosti na znalecký posudek [anonymizováno] [celé jméno znalce] náleží. Bezdůvodné obohacení pak na straně žalované vznikalo po celé sledované období od [datum] do [datum], neboť k odstranění reklamního panelu ve vlastnictví žalované z pozemku došlo až ke dni [datum].

16. Soud konstatuje, že v této věci bylo dokazováním jednoznačně prokázáno, že [anonymizováno] byla v rozhodném období vlastnicí předmětného pozemku, který žalovaná užívala bez právního důvodu za účelem instalace billboardu v jejím vlastnictví, a že žalobkyně byla oprávněna s tímto pozemkem disponovat a spravovat jej. Tyto aspekty souzeného případu byly ostatně mezi účastnicemi řízení i nesporné.

17. Rozhodující pro posouzení věci tak byla otázka stanovení výše bezdůvodného obohacení za užívání daného pozemku v předmětné době a k předmětnému účelu (instalace billboardu žalované). Tato výše pak byla stanovena znaleckým posudkem [anonymizováno] [celé jméno znalce], s nímž strany sporu vyjádřily souhlas. Soud tedy provedl za zohlednění částečných plateb žalované propočet bezdůvodného obohacení, které by žalovaná měla žalobkyni vydat, a dospěl k závěru, že žaloba je důvodná pouze zčásti.

18. Ze znaleckého posudku [číslo] ze dne [datum] vyplývá, že obvyklá měsíční úplata za užívání pozemku za období od [datum] do [datum] dosahuje částky 4 330 Kč měsíčně, že obvyklá měsíční úplata za období o d [datum] do [datum] dosahuje částky 4 525 Kč měsíčně a že obvyklá měsíční úplata za období od [datum] do [datum] dosahuje částky 5 082 Kč měsíčně. Žalovaná na dluh za toto období zaplatila celkem částku 159 200 Kč.

19. V souladu s ust. § 1933 odst. 1 o. z. a s judikaturou (rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 23 Odo 525/2006, sp. zn. 29 Cdo 1844/2007) i se zjištěným skutkovým stavem (zejména viz bod 6. – 8. tohoto odůvodnění) má pak soud za prokázané, že: a. za období od [datum] do [datum] žalovaná uhradila z titulu bezdůvodného obohacení žalobkyni částku 24 000 Kč. Dle znaleckého posudku obvyklá úplata za toto období dosahuje částky 21 650 Kč (5 * 4 330 Kč) – dluh za období od [datum] do [datum] je tedy plně uhrazen a žalovaná na něm přeplatila částku 2 350 Kč. b. Za období roku 2019 bylo žalobkyni z titulu bezdůvodného obohacení zaplaceno 57 600 Kč. Dle znaleckého posudku dosahuje obvyklá úplata za období od [datum] do [datum] částky 30 310 Kč (7 * 4 330 Kč) a za období od [datum] do [datum] částky 21 650 Kč (5 * 4 330 Kč). Za rok 2019 mělo tedy být žalobkyni z titulu bezdůvodného obohacení žalované uhrazeno 51 960 Kč a došlo tak k přeplatku ve výši 5 640 Kč. c. Za období od [datum] do [datum] žalovaná zaplatila žalobkyni částku 33 600 Kč. Dle znaleckého posudku žalobkyni za toto období z titulu bezdůvodného obohacení svědčila částka 30 310 Kč (7 * 4 330 Kč). V prvním pololetí roku 2020 tak vznikl přeplatek 3 290 Kč (žalovaná uhradila na toto období částku 33 600 Kč a měla dle znaleckého posudku uhradit částku 30 310 Kč). Za období od [datum] do [datum] žalobkyni z titulu bezdůvodného obohacení dle znaleckého posudku svědčila částka 22 625 Kč (5 * 4 525 Kč). Celkem tedy mělo být dle znaleckého posudku žalobkyni za rok 2020 z titulu bezdůvodného obohacení ze strany žalované zaplaceno 52 935 Kč. d. Za období od [datum] do [datum] mělo být žalobkyni dle znaleckého posudku zaplaceno 45 250 Kč (10 * 4 525 Kč) a za období od [datum] do [datum] se mělo dle znaleckého posudku jednat o částku 10 164 Kč (2 * 5 082 Kč). Za rok 2021 tedy měla žalobkyně dle znaleckého posudku obdržet od žalované celkem částku ve výši 55 414 Kč. e. Za období od [datum] do [datum] měla žalobkyně od žalované dle znaleckého posudku inkasovat částku 35 574 Kč (7 * 5 082 Kč). f. Mezi účastnicemi nebylo sporu o tom, že žalovaná zaplatila z titulu bezdůvodného užívání předmětného pozemku na období od [datum] do [datum] částku 44 000 Kč (platba ze dne [datum] s označením„ nájemné 8/ 2020 – [číslo]“).

20. Za celé sledované období od [datum] do [datum] tedy žalovaná na dluh z titulu bezdůvodného obohacení předmětného pozemku žalobkyni uhradila částku 159 200 Kč, přičemž dle znaleckého posudku se mělo jednat o částku 217 533 Kč. Dluh za celá léta 2018 a 2019 je pak již plně uhrazen, a soud tedy nepřisvědčil námitce částečného promlčení žalobou uplatněného nároku, kterou žalovaná strana vznesla vztažmo k období od [datum] do [datum] – dluh za období let 2018 a 2019 byl již plně vyrovnán, jak soud uvedl, nebyl předmětem žaloby (jak uvedla žalobkyně v podání z [datum], č. l. 138 – 139 spisu), a tak nemůže být dle názoru soudu ani promlčen. Žalovanou byl dle provedeného dokazování uhrazen také dluh za období od [datum] do [datum] (částí platby ve výši 115 200 Kč ze dne [datum] ve výši 33 600 Kč, která byla žalovanou určena na období od [datum] do [datum]).

21. Nevypořádaným tedy mezi účastnicemi řízení dle provedeného dokazování zůstalo toliko období od [datum] do [datum]. Za toto období od [datum] do [datum] pak mělo být žalobkyni dle znaleckého posudku z titulu bezdůvodného obohacení ze strany žalované uhrazeno 113 613 Kč (částka 22 625 Kč za období od [datum] do [datum]; částka 45 250 Kč za období od [datum] do [datum]; částka 10 164 Kč za období od [datum] do [datum]; částka 35 574 Kč za období od [datum] do [datum]), avšak zaplaceno jí bylo pouze 55 280 Kč (i se zohledněním přeplatku za roky 2018, 2019 a za první pololetí roku 2020 ve výši 11 280 Kč se jedná o výpočet: 44 000 Kč (platba z [datum]) + 11 280 Kč (přeplatek za roky 2018, 2019 a za první pololetí roku 2020; jedná se o částky 2 350 Kč + 5 640 Kč + 3 290 Kč)). Žalobkyni tedy dle názoru soudu z titulu bezdůvodného užívání jejího pozemku žalovanou svědčí nárok na zaplacení částky 58 333 Kč. Soud tedy žalované uložil vydat žalobkyni dosud nevydanou část bezdůvodného obohacení za období od [datum] do [datum] ve výši 58 333 Kč. Žaloba byla v této věci podána [datum] a nárok na vydání bezdůvodného obohacení za období od [datum] do [datum] tak dle názoru soudu promlčen není. Žalovaná pak byla k vydání bezdůvodného obohacení za toto období vyzvána přípisem ze dne [datum].

22. Bezdůvodné obohacení je splatné k výzvě věřitele (k tomu srov. např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 15. 12. 2005, sp. zn. 33 Odo 871/2005) – výše odkazovanou poslední výzvu k vydání bezdůvodného obohacení ze dne [datum] žalobkyně žalované doručila dne [datum]. Žalobkyní stanovená 30denní lhůta k úhradě dluhu uplynula dne [datum] a ode dne následujícího je tak žalovaná s vydáním zbytku bezdůvodného obohacení v prodlení. Povinnost žalované zaplatit zákonný úrok z prodlení z přiznané částky vyplývá z § 1968 a § 1970 o. z. ve spojení s § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb.

23. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o. s. ř. tak, že přiznal žalované, jež byla v řízení částečně a převážně úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 11 491,01 Kč, přičemž tato částka představuje 23 % z jejich celkové výše (rozdíl úspěchu žalované v řízení v rozsahu 61,5 % a úspěchu žalobkyně v rozsahu 38,5 %). Tyto náklady sestávají z nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu (dále jen „a. t.”), z tarifní hodnoty ve výši 151 467 Kč sestávající z částky 7 180 Kč za převzetí a přípravu zastoupení dle § 11 odst. 1 písm. a) a. t., z částky 7 180 Kč za písemné podání nebo návrh ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. ze dne [datum], z částky 7 180 Kč za účast na jednání soudu dle § 11 odst. 1 písm. g) a. t. ze dne [datum], z částky 7 180 Kč za písemné podání nebo návrh ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. ze dne [datum], z částky 7 180 Kč za účast na jednání soudu dle § 11 odst. 1 písm. g) a. t. ze dne [datum] a z částky 3 590 Kč za účast při jednání, při kterém došlo pouze k vyhlášení rozhodnutí dle § 11 odst. 2 písm. f) a. t. ze dne [datum] včetně šesti paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. a daně z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 41 290 Kč ve výši 8 670,90 Kč. Dle ust. § 142 odst. 3 o. s. ř. soud v souzené věci nepostupoval. Soud toto ustanovení aplikovat nemusí, ale může (mj. v případě, že stanovení výše plnění závisí na znaleckém posudku, jako tomu bylo v souzené věci), přičemž v této věci muselo být dle názoru soudu žalobkyni zřejmé, že výše plnění, kterou si žalobkyně sama interně stanovila, nemůže být obecně závazná, a že tedy musí dojít ke zjišťování obvyklé úplaty za bezdůvodné užívání daného pozemku prostřednictvím znaleckého zkoumání. Žalovaná pak evidentně její povinnost hradit žalované obvyklou úplatu za bezdůvodné užívání daného pozemku nesporovala, avšak nehodlala žalobkyni platit z její strany jednostranně navýšenou úplatu za období následující po roce 2018. Žalobkyně také mohla dle názoru soudu již před podáním žaloby v návaznosti na své postavení bez zásadnějších obtíží sama iniciovat znalecké určení obvyklé úplaty za bezdůvodné užívání daného pozemku a mohla se tak alespoň pokusit o předejití tohoto sporu, což však neučinila. Žalobkyni pak také ničeho nebránilo nabídnout žalované zastřešení jejich vztahu nájemní smlouvou, která by výši plnění mezi stranami sporu finálně stanovila. Dle názoru soudu je tedy adekvátní v souzené věci ve vztahu na nákladový výrok tohoto rozsudku aplikovat ust. § 142 odst. 2 o. s. ř.

24. Povinnost nahradit náklady státu spočívající ve vyplaceném znalečném pak byla stranám sporu uložena dle ust. § 148 odst. 1 o. s. ř. a to podle poměru (ne) úspěchu účastnic v tomto řízení. Žalobkyně byla v řízení co do 61,5 % neúspěšná a byla jí tedy uložena povinnost nahradit státu náklady v tomto rozsahu, tj. v částce 27 275,20 Kč. Žalovaná byla v tomto řízení neúspěšná co do 38,5 % a byla jí tedy uložena povinnost nahradit státu náklady v tomto rozsahu, tj. v částce 17 074,80 Kč. Znalečné bylo v tomto řízení znalci [příjmení] [celé jméno znalce] přiznáno v celkové výši 44 350 Kč, jak je patrno z usnesení zdejšího soudu č. j. 28 C 336/2022-121 a č. j. 28 C 336/2022-171.

25. Povinnost žalované zaplatit soudní poplatek z částky, která byla žalobkyni finálně přisouzena tímto rozsudkem (tj. z částky 58 333 Kč), pak vyplývá z ust. § 2 odst. 3 zákona o soudních poplatcích, dle něhož je-li navrhovatel v řízení od poplatku osvobozen a soud jeho návrhu vyhověl, zaplatí podle výsledku řízení poplatek nebo jeho odpovídající část žalovaný, nemá-li proti navrhovateli právo na náhradu nákladů řízení nebo není-li též od poplatku osvobozen. Tuto povinnost však žalovaný nemá v řízení o rozvod nebo o neplatnost manželství nebo o určení, zda tu manželství je či není. Tuto povinnost nemá žalovaný též v řízení o zrušení, neplatnosti nebo o určení, zda tu registrované partnerství je či není. Žalobkyně byla v tomto řízení od placení soudních poplatků osvobozena dle ust. § 11 odst. 2 písm. a) zákona o soudních poplatcích. Toto osvobození od placení soudních poplatků se však nevztahuje na náklady státu dle ust. § 148 odst. 1 o. s. ř. (viz také např. rozsudek Krajského soudu v Českých Budějovicích z 10. 2. 2005 sp. zn. 22 Co 2937/2004).

26. Soudní poplatek je třeba zaplatit na bankovní účet [číslo] [variabilní symbol], stejně jako náhradu nákladů řízení [anonymizováno].

27. Lhůtu k plnění soud účastnicím stanovil nikoli ve standardním třídenním trvání, ale v délce jednoho měsíce od právní moci tohoto rozsudku, neboť s ohledem na mimořádné okolnosti spojené s nynější ekonomickou situací v České republice (spočívající ve výrazném zdražování, vysoké inflaci a energetické krizi), kdy došlo k neúměrnému navýšení téměř veškerých výdajů jak osob právnických i fyzických, což má výrazný ekonomický dopad do majetkové sféry všech subjektů, má soud za to, že standardní třídenní pariční lhůta by byla pro účastnice velmi krátká. Na druhé straně soud zvažoval i potencionální ekonomický zásah do majetkové sféry účastnic, aby stanovená pariční lhůta nebyla pro účastnice lhůtou neúměrně dlouhou a tedy nepřiměřenou. Po tomto zhodnocení soud dospěl k závěru, že adekvátním je v této věci stanovení jednoměsíční pariční lhůty ke splnění tímto rozsudkem uložených povinností (ust. § 160 o.s.ř.).

Poučení