28 C 35/2020 - 261

Rubrum

Obvodní soud pro Prahu 2 rozhodl soudkyní Mgr. Terezou Jachura Maříkovou ve věci žalobkyně: [osobní údaje žalobkyně] bytem [adresa žalobce] zastoupená advokátem Mgr. [jméno] [příjmení] sídlem [adresa] proti žalované: [osobní údaje žalované] sídlem [adresa žalované] o zaplacení 1 685 930 Kč takto:

Výrok

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku ve výši 1 685 930 Kč, do tří dnů od právní moci rozsudku.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náklady řízení ve výši 50 111, 37 Kč, do tří dnů od právní moci rozsudku, k rukám právního zástupce žalobkyně [příjmení] [jméno] [příjmení], advokáta.

III. Žalovaná je povinna zaplatit České republice – Obvodnímu soudu pro Prahu 2 náklady řízení, jejichž výše bude určena samostatným usnesením, do tří dnů od právní moci tohoto usnesení, na účet Obvodního soudu pro Prahu 2.

IV. Žalovaná je povinna zaplatit České republice – Obvodnímu soudu pro Prahu 2 soudní poplatek za návrh na zahájení řízení ve výši 84 912 Kč, do tří dnů od právní moci rozsudku, na účet Obvodního soudu pro Prahu 2.

V. Žalobkyni bude po právní moci tohoto rozsudku vrácena zaplacená záloha na znalecký posudek ve výši 5 000 Kč, z účtu Obvodního soudu pro Prahu 2.

Odůvodnění

1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhala po žalované zaplacení částky ve výši 1 751 062 Kč představující ztížení společenského uplatnění a náhradu na bolestném ve výši 114 248 Kč s tím, že dne [datum] byla účastna dopravní nehody, při níž utrpěla vážná zranění, která ji omezily v běžném způsobu života po dobu delší než šest týdnů. Dopravní nehoda se udála tak, že řidič osobního vozidla Volvo S40 [registrační značka] pan [jméno] [příjmení] v [obec] na ulici [ulice], při jízdě v levém jízdním pruhu nezastavil před přechodem pro chodce, ač tak byl povinen učinit a při najetí na něj srazil po přechodu přecházející žalobkyni. Žalobkyně utrpěla těžká zranění - polytraumata – těžký otřes mozku, zlomeninu 4., 5. a 6. žebra vlevo, frakturu obratle L5, otevřenou zlomeninu pravého bérce a poranění v oblasti genitálií. Proti škůdci pak bylo vedeno trestní řízení pro přečin těžkého ublížení na zdraví z nedbalosti podle § 147 odst. 1, 2 trestního zákoníku, přičemž toto bylo podle § 307 odst. 1 trestního řádu podmíněně zastaveno. Osobní vozidlo škůdce bylo v době nehody odpovědnostně pojištěno u žalovaného na základě pojistné smlouvy. Žalobkyně po skončení léčení a po ustálení zdravotního stavu uplatnila u žalovaného výše uvedené nároky vztahující se k újmě na zdraví s tím, že požadovanou výši doložila znaleckým posudkem na ohodnocení bolestného vypracovaného soudním znalcem [příjmení] [jméno] [příjmení] a znaleckým posudkem na ohodnocení ztížení společenského uplatnění od téhož znalce. Znalec vyčíslil náhradu za bolestné částkou 290 366 Kč a náhradu za ztížení společenského uplatnění částkou 2 101 062 Kč. Žalovaná žalobkyni z titulu nároku na bolestné uhradila částku ve výši 100 000 Kč a z titulu nároku na ztížení společenského uplatnění částku ve výši 250 000 Kč. Žalobkyně si následně nechala zpracovat ještě doplnění původního znaleckého posudku ohledně bolestného, kdy znalec posudkem ze dne [datum] ohodnotil bolestné nově, a to částkou 334 597 Kč. Následně žalovaná na bolestném uhradila žalobkyni ještě částku ve výši 120 349 Kč, tedy celkem 220 349 Kč. Na ztížení společenského uplatnění pak žalovaná poskytls žalobkyni ještě částku ve výši 100 000 Kč, tedy celkem 350 000 Kč. Žalobkyně se proto touto žalobou domáhá zbytku plnění na bolestném ve výši 114 248 Kč (znalcem ohodnoceno na částku 334 597 Kč, žalovaný hradil částku 220 349 Kč) a na ztížení společenského uplatnění ve výši 1 751 062 Kč (znalec ohodnotil ztížení společenského uplatnění částkou 2 101 062 Kč a žalovaná hradila částku ve výši 350 000 Kč).

2. Žalovaná ve svém vyjádření nesporovala skutečnost, že žalobkyně byla účastnicí dopravní nehody dne [datum], při níž utrpěla vážná zranění. Tato zranění a následná léčba na ní zanechaly trvalé následky. Také žalovaná nesporovala, že k dopravní nehodě došlo dne [datum] tak, že řidič osobního motorového vozidla tovární značky Volvo S40 [registrační značka] [jméno] [příjmení] řídil v [obec] po vozovce ulice [ulice] ve směru jízdy od ulice [ulice] k ulici [ulice] v levém jízdním pruhu ze dvou možných uvedených směrů jízdy. Na vyznačeném přechodu pro chodce v ulici [ulice] řidič nezastavil vozidlo před tímto přechodem pro chodce, ačkoliv takto učinil řidič [jméno] [příjmení] s osobním vozidlem tovární značky VW Golf [registrační značka] jedoucí v pravém jízdním pruhu ve stejném směru jízdy. V důsledku popsaného jednání řidič [příjmení] ohrozil v chůzi skupinku chodců, která přecházela po přechodu pro chodce ve směru od ulice Rybářské k [příjmení] nábřeží a z uvedené skupiny byla přední částí vozidla řidiče [příjmení] zachycena žalobkyně, která následkem střetu přepadla na čelní sklo jeho vozidla. Žalovaná také nesporovala, že vozidlo, se kterým byla způsobena dopravní nehoda, bylo pojištěno u žalovaného z titulu pojištění odpovědnosti za škodu způsobené provozem vozidla. Žalovaná pak po prošetření pojistné události vyplatila žalobkyni na bolestném pojistné plnění v celkové výši 220 349 Kč a na ztížení společenského uplatnění částku ve výši 350 000 Kč. Pokud se jednalo o bolestné, žalovaná nehradila položku S [číslo], protože ve znaleckém posudku chyběla dokumentace jizev či detailní popis rány, položku S 810 z obdobného důvodu a dále položku S [číslo] a T 137 (v roce 2017), neboť tyto položky (analogicky k anestézii a intubaci) jsou sporné, neboť bolestné za ně žalovaná uznala a hradila již za rok 2016. Na položce S [číslo] hradila žalovaná 60 bodů, tj. 16 553 Kč, kdy tuto položku žalovaná stanovila jako standardní délku rány, když znalec ve znaleckém posudku neuvedl délku operační rány. Podle názoru žalované pak ve znaleckém posudku znalce týkající se ohodnocení ztížení společenského uplatnění, byl použit nesprávný modifikační koeficient ve výši 32 %, avšak měl být použit podle metodiky Nejvyššího soudu modifikační koeficient ve výši 20 % (pro věkovou hranici 25 až 34 let). Také žalovaná ve znaleckém posudku sporovala položku D 163, neboť podle jejího názoru z lékařské zprávy z VFN [obec], oddělení klinické psychologie se nepodává, že by měla žalobkyně problémy s myšlením a žalobkyně zde proto žádný deficit nemá. U položky D 330, D 350, D 355 má žalovaná za to, že nelze hodnotit položku konverzace (která je o stupeň méně než diskuze) a diskuze stejně tj. jako střední obtíž, neboť konverzace je jednodušší než diskuze. Vhodnější by bylo hodnotit konverzaci identifikátorem 1 – lehká obtíž a diskuzi identifikátorem 2 – střední obtíž. U položky D 730 - jednání s cizími lidmi má žalovaná za to, že tato položka je nadhodnocena, neboť se zde hodnotí nahodilý kontakt, přičemž žalobkyně se cizím lidem v komunikaci spíše vyhýbá. Položka D 740 – formální vztahy, zde se jedná o hodnocení jednání s osobami ve vedoucím postavení s podřízenými a jednání s kolegy, tj. zda-li je dotyčná osoba schopna s nimi komunikovat společensky vhodným způsobem právě vzhledem k danému postavení osoby. Takže hodnocení znalce neodpovídá tomu, co se má hodnotit. Položka D 850 placené zaměstnání – kapacita, zde se hodnotí zaměstnání obecně. Takže obtíž 60 % je nadhodnocena, neboť žalobkyně má přiznaný invalidní důchod I. stupně se snížením pracovní schopnosti o 40 %. Ohodnocení by tedy mělo být zohledněno maximálně identifikátorem 2, tj. 37 %. Položka D 920, zde se nehodnotí jen a pouze sport, jak učinil znalec, ale jakékoliv trávení volného času, např. dovolená, četba, TV, sociální sítě apod. Položka tedy byla znalcem velmi nadhodnocena. Položka D 950, zde se nehodnotí pouze, zda je žalobkyně schopna se účastnit politického života jako politik, ale účastnit se ve společenském, politickém a řídícím životě občanů (např. účastnit se schůze vlastníků domu apod.) I tato položka je podle názoru žalované nadhodnocena.

3. Soud I. stupně ve věci rozhodl rozsudkem ze dne ze dne 23. 7. 2020, č. j. 28 C 35/2020 – 166, kterým z důvodů částečně zpětvzaté žaloby žalobkyní řízení co do částky 91 006 Kč zastavil (výrok I.), uložil žalované povinnost zaplatit žalobkyni částku ve výši 81 958 Kč, do tří dnů od právní moci rozsudku (výrok II.), uložil žalované povinnost zaplatit žalobkyni částku ve výši 1 560 056 Kč, do tří dnů od právní moci rozsudku (výrok III.), uložil žalované povinnost zaplatit žalobkyni náklady řízení ve výši 84 359,04 Kč, do tří dnů od právní moci rozsudku, k rukám jejího právního zástupce (výrok IV.) a nakonec uložil žalované povinnost zaplatit České republice – Obvodnímu soudu pro Prahu 2 soudní poplatek za návrh na zahájení řízení ve výši 83 716 Kč, do tří dnů od právní moci rozsudku, na účet Obvodního soudu pro Prahu 2 (výrok V.). Současně rozhodl o vrácení žalobkyni zaplacené zálohy na znalecký posudek ve výši 5 000 Kč, z účtu Obvodního soudu pro Prahu 2 (výrok VI.).

4. Městský soud v Praze jako soud odvolací usnesením ze dne 17. 2. 2021, č. j. 21 Co 35/2021 – 185 ve spojení s opravným usnesením ze dne 25. 3. 2021, č. j. 21 Co 35/2021 – 190 zrušil rozsudek soudu I. stupně ve výrocích II., III., IV., V a VI. a věc mu v tomto rozsahu vrátil k dalšímu řízení. Odvolací soud uzavřel, že pokud byl žalobkyní předložen znalecký posudek znalce [příjmení] [jméno] [příjmení], který splňoval náležitosti § 127a o. s. ř. a žalovanou bylo předloženo odborné vyjádření zpracované soudní znalkyní zapsanou v seznamu znalců Ministerstva spravedlnosti (byť bez znalecké doložky § 127a o. s. ř), přičemž odborné závěry znalců si odporují, pokud se týká ztížení společenského uplatnění a znalec [příjmení] [jméno] [příjmení] neměl možnost se vyjádřit k odbornému vyjádření MUDr. [jméno] [příjmení] a vysvětlit rozpornost závěrů obou posudků, je tento postup soudu I. stupně nesprávný. Na základě žalovanou předloženého listinného důkazu znalkyně zapsané v seznamů znalců tak existovaly pochybnosti o správnosti závěrů vypracovaného posudku znalce [příjmení] [jméno] [příjmení], které nebyly soudem I. stupně odstraněny. Soud I. stupně tak měl ve smyslu § 127 odst. 2 o. s. ř. nechat přezkoumat znalecký posudek znalce [příjmení] [jméno] [příjmení] jiným soudním znalcem, vědeckým ústavem nebo institucí, pokud znalec [příjmení] [jméno] [příjmení] svůj posudek novým doplňujícím výslechem neobhájí a nevysvětlí rozpory s odborným vyjádřením MUDr. [jméno] [příjmení], poté, co se seznámí se závěry jejího odborného vyjádření, event. nesrovnalosti odstranit výslechem MUDr. [příjmení] nebo osobu znalců. Odvolací soud proto soud I. stupně zavázal, aby v dalším řízení nařídil vypracování revizního znaleckého posudku (pokud se výslechem znalce [příjmení] [jméno] [příjmení] nepodaří objasnit rozpory), který by se měl vyjádřit k znaleckému posudku MUDr. [jméno] [příjmení] a rovněž k odbornému vyjádření MUDr. [jméno] [příjmení], týkající se přiznané částky bolestného a ztížení společenského uplatnění se zohledněním odvolacích námitek žalované.

5. Soud veden závazným právním názorem odvolacího soudu ustanovil ve věci znalkyni [celé jméno znalkyně] k zpracování revizního znaleckého posudku. Avšak ani po vypracování revizního znaleckého posudku nedoznal skutkový stav před soudem I. stupně změn (viz. níže).

6. Při jednání konaném dne [datum] soud připustil rozšíření žaloby žalobkyní o zaplacení dalších 43 916 Kč na ztížení společenského uplatnění na základě znaleckého posudku [celé jméno znalkyně].

7. Mezi účastníky řízení byl nesporný skutkový děj týkající se dopravní nehody a poškození zdraví žalobkyně při dopravní nehodě, soud se proto zabýval posouzením výše odškodnění na ztížení společenského uplatnění a na bolestném (toliko již jen za intubaci a anestezii, kterou žalobkyně podstoupila v roce 2016 a 2017). Za tímto účelem soud provedl dokazování znaleckým posudkem ke stanovení výše bolestného ze dne [datum] (bolestné pro rok 2016, 2017), doplňkem znaleckého posudku ke stanovení výše bolestného ze dne [datum] (pro rok 2017) a znaleckým posudkem ke stanovení výše ztížení společenského uplatnění ze dne [datum]. Z těchto listinných důkazů má soud za prokázané, že znalec [příjmení] [jméno] [příjmení] ohodnotil bolestné pro rok 2016 [číslo] body, při ceně bodu 264,67 Kč, tedy celkem částkou 287 696 Kč, kdy ve znaleckém posudku mj. hodnotil položku S [číslo] operace dne [datum] – revize ran, osteosyntéza zlomeniny pravého bérce (analogie otřes mozku lehký), a to 20 body a položku T 173 operace dne [datum] – revize ran, osteosyntéza zlomeniny pravého bérce, intubace (analogie – cizí těleso v průdušnici) 100 body. Pro rok 2017 pak bolestné ohodnotil 170 body při hodnotě bodu 275,89 Kč, tedy celkem 46 901 Kč, kdy hodnotil položku S [číslo] operace dne [datum] – odstranění kovového materiálu zlomeniny pravého bérce (analogie otřes mozku lehký), 20 body a položku T 173 operace dne [datum] - odstranění kovového materiálu zlomeniny pravého bérce, intubace (analogie – cizí těleso v průdušnici) 100 body. Celkem proto znalec ohodnotil bolestné za rok 2016 a 2017 částkou 334 597 Kč.

8. Ze znaleckého posudku MUDr. [jméno] [příjmení] na stanovení ztížení společenského uplatnění má soud za prokázané, že znalec vycházel z modifikačního koeficientu 120 % (jak opravil při znalecké výpovědi dne [datum]), přičemž položku D 163 – myšlení, hodnotil stupněm obtíže 2, neboť žalobkyně má problémy s myšlením, vše jí tvá déle, rozhodování nechává na manželovi, toto ji unavuje, položku D 330 – mluvení, stupněm obtíže 2, neboť se u žalobkyně zpomalilo tempo mluvení, často musí hledat slova i v běžné řeči, položku D 350 - konverzace, stupněm obtíže 2, neboť žalobkyně má problémy s konverzací především s více lidmi, není schopna je vnímat, musí„ vypnout“ nebo případně odejít, položku D 355 – diskuze, stupněm obtíže 2, neboť žalobkyně má problémy s diskuzí především s více lidmi, není schopna je vnímat, musí„ vypnout“ případně odejít, chybí jí slova, těžko hledá argumentaci, položka D 730 – jednání s lidmi, stupněm obtíže 2, neboť žalobkyně se nepouští do diskuzí, těžko hledá slova a mluva je pomalejší, cizím lidem se v komunikaci spíše vyhýbá, položku D 740 – formální společenské vztahy, stupněm obtíže 2, neboť formální společenské vztahy jsou pro žalobkyni problém, při kontaktu těžko hledá slova a mluva je pomalejší, položku D 220 - reakce a volný čas, stupněm obtíže 3, neboť žalobkyně nemůže činit aktivity sportovní, které dříve dělala, například míčové hry, lezení po skalách, túry, sjezdové lyže apod. A položka D 950 – politický život a občanství, stupněm obtíže 2, neboť žalobkyně do politiky jít nemohla pro psychickou labilitu, špatné vyjadřování, hledání argumentů, malou schopnost vést diskuzi (jedná se o sporné položky hodnocení ztížení společenského uplatnění, pozn. soudu). Ustálení zdravotního stavu žalobkyně, shledal znalec [příjmení] [jméno] [příjmení] ke dni [datum] Celkem znalec ohodnotil ztížení společenského uplatnění částkou 2 101 062 Kč, resp. 1 910 056 Kč (při základní částce 11 801 600 Kč pro rok ustálení zdravotního stavu a modifikačním koeficientu 120 %).

9. Z výslechu znalce [příjmení] [jméno] [příjmení] má soud za prokázané, že znalec žalobkyni osobně vyšetřil a měl k dispozici zdravotní dokumentaci žalobkyně. U položky D 163 – myšlení, znalec obtíže ohodnotil identifikátorem 2, neboť dialog s žalobkyní vázne, její odpovědi jsou zdlouhavé, občas hledá slova. Myšlení je koherentní, pakliže by nebylo, ohodnotil by obtíže identifikátorem 3 nebo 4. U položky D 330, 350 a 355 – mluvení, konverzace, diskuze znalec shledal, že v těchto oblastech má žalobkyně výrazné problémy. S kýmkoliv mluví, má problém s ním mluvit, není to tak, že by občasně hledala slova. [příjmení] s ní je poměrně složitý, přičemž tento problém rozvrací její každodenní život. Tyto položky byť by například závažněji hodnotil diskuzi a to ohodnocením 3, dal identifikátor 2, značící lehčí obtíž. Pokud by se striktně měl držet metodiky Nejvyššího soudu, musel by tyto položky ohodnotit identifikátorem 3 až 4, neboť popsané obtíže má žalobkyně každý den. Obdobně pak u položky D 73 – jednání s cizími lidmi, má žalobkyně větší problémy, s cizími lidmi komunikovat nechce, kontaktu s cizími lidmi se vyhýbá. Tento problém zasahuje výrazným způsobem do jejího života. Pakliže by měl hodnotit podle metodiky, hodnotil by tuto obtíž identifikátorem 4, avšak toto už znamená v podstatě velkou obtíž (vyhrazeno pro lidi ve vigilním kóma), proto zvolil identifikátor 2, neboť se nejedná již o mírnou obtíž. Stejně tak u položky D 740 – formální vztahy, protože žalobkyně má obecně problém s komunikací, což zasahuje samozřejmě do více oblastí jejího osobního života (dotkne se to cca 6 až 7 domén hodnocení). Žalobkyně má obecně problém komunikovat. Žalobkyně má i problémy s artikulací, špatně se vyjadřuje, artikuluje, v první chvíli to vypadá jako lehčí mentální retardace, i když tomu tak není, avšak žalobkyni to výrazným způsobem stresuje. Obecně psychologické testy jí vychází průměr až nadprůměr, tedy je nadprůměrně inteligentní, avšak její řeč je špatná. U položky D 850 – placené zaměstnání, zvolil znalec identifikátor 3, neboť i když má žalobkyně přiznán stupeň invalidity I. stupně, má sníženu pracovní schopnost oproti původnímu období o 30 až 40 %. Není si vědom toho, jaké zaměstnání by žalobkyně mohla vykonávat na obecném trhu práce, neboť má problémy fyzické, bolí jí záda, pravé koleno, pravý bérec, má problémy s myšlením, s komunikací. Je tedy obtížné pro žalobkyni zvolit zaměstnání, které by mohla vykonávat. I nynější zaměstnání, které dělá na půl úvazku, dělá (podle sdělení žalobkyně) jen proto, že její nadřízený je výrazně benevolentní. Žalobkyně například hodinu pracuje a pak si musí jít odpočinout a třeba půl hodiny až hodinu spí. I takovýto půl úvazek je nad její fyzické a psychické možnosti. U položky D 920 – rekreace a volný čas se u žalobkyně zhoršilo v podstatě všechno. Zhoršila se schopnost hrát karty, stolní hry, má zhoršenou pozornost soustředění, často nechápe smysl některých věcí, například při čtení se musí vracet o pár stránek. Nemůže hrát hry, které kladou důraz na logiku a myšlení. Má problémy s mluvením, tzn. zcela určitě nepůjde na kávu s kamarádkami. Nemůže sportovat, protože má problém se zády i s kolenem. Tato doména hodnotí, že je v podstatě rozvrácen její standardní život a kvalifikátor 3 je tak zcela na místě. U položky D 950 – politický život, je zhodnoceno, že by žalobkyně nemohla jít na politický mítink, diskutovat, nemohla by se zapojit do politického hnutí, protože by nedokázala hovořit. Tuto oblast tedy hodnotil identifikátorem 2. Pokud by se samozřejmě nemohla vůbec účastnit politického života, např. se dostavit k volbám nebo by nevěděla, že má jít na schůzi SVJ, zvolil by identifikátor 4.

10. U hodnocení dvou operací ze dne [datum] a ze dne [datum] hodnotil znalec položky bolesti S [číslo] a T 173 každou zvlášť pro každou operaci, tzn. dvakrát, neboť jak vysvětlil ve své výpovědi, je potřeba ohodnotit a odškodnit i bolesti, které člověk v souvislosti s léčbou úrazu vytrpí, do čehož je nutné zařadit i celkovou anestezii. Tuto lze analogicky přirovnat k lehkému otřesu mozku, neboť člověku je špatně, točí se mu hlava a chce se mu zvracet. Intubaci je pak třeba hodnotit jako cizí těleso v průdušnici, neboť po probuzení po intubaci vás bolí v krku, člověk nemůže polykat, je to nepříjemný pocit. V této souvislosti tedy musí být hodnocena každá operace zvlášť, tedy u každé operace jednak anestezie a jednak i zavedení intubace.

11. Z listinného důkazu ohodnocení ztížení společenského uplatnění provedeného lékařem žalované [příjmení] [jméno] [příjmení] soud zjistil, že tato použila modifikační koeficient 120 % a výši ztížení společenského uplatnění ohodnotila částkou 1 155 246 Kč. Položku D 163 – myšlení neohodnotila žádným stupněm obtíže, položku D 330 – mluvení, ohodnotila stupněm obtíže 1, položku D 350 – konverzace, stupněm obtíže 1, položku D 355 – diskuze stupněm obtíže 2, položku D 730 - jednání s lidmi a položku D 740 – formální společenské vztahy neohodnotila žádným stupněm obtíže. Položku D 850 – placené zaměstnání neohodnotila žádným stupněm obtíže, položku D 920 – rekreace a volný čas hodnotila stupněm obtíže 2 a položku D 950 – politický život a občanství neohodnotila žádným stupněm obtíže. Tento posudek pak neobsahoval znaleckou doložku podle ustanovení § 127a o.s.ř.

12. Ze znaleckého posudku [celé jméno znalkyně] a z jejího výslechu má soud za prokázané, že tato vycházela ze zdravotní dokumentace žalobkyně a žalobkyni osobně vyšetřila. Žalobkyně jako následek předmětné dopravní nehody má snížené kognitivní funkce (paměť, koncentraci, schopnost se vyjadřovat, rychlost myšlení, rozhodování), které se projevují jak v běžném životě, tak v zaměstnání a které se projevují brzkým nástupem únavy, značící neschopnost pořádně se vyjadřovat, udržet myšlenku, mluvit souvisle. Má obtíže při práci, zejm. na počítači, která ji vyčerpává, zapomíná, kde má věci, zapomíná slova. Trpí zvýšenou unavitelností, má vyšší potřebu spánku i přes den. Trpí bolestmi hlavy, které se akcentují únavou. Trpí rozladami, je více plačtivá a výbušná. Tyto rozlady se dostavují při únavě. Trpí neustálým pískáním v uších, které se zvyšuje únavou a významně brání v soustředění. Trpí bolestí bérců, bolestmi zad, zejména při delším sezení, bolestmi levého ramene při nošení batohu. Také má obtíže s rovnováhou, občasně padá. Má snížené libido. Zdravotní stav žalobkyně se podle znalkyně [celé jméno znalkyně] ustálil k [datum], neboť od této doby je již neměnný. A od této doby již také k žádným lékařům nedochází. Od roku 2018 (tj. od vyšetření znalcem [příjmení] [příjmení]) zaznamenala znalkyně u žalobkyně zlepšení zdravotního stavu, což zachytila a ohodnotila i v jednotlivých hodnocených doménách. Změnu oproti znaleckému závěru MUDr. [příjmení], který shledal ustálený zdravotní stav žalobkyně v roce 2018, spatřuje znalkyně především v tom, že u poškození nervového systému může docházet k ustálení zdravotního stavu po delší dobu, než u jiných poškození (např. u poškození kostí). Znalkyně [příjmení] [celé jméno znalkyně] shledala znalecký posudek MUDr. [příjmení] jako souladný s Metodikou Nejvyššího soudu. S jeho závěry se znalkyně v podstatě ztotožnila (vyjma nuancí daných podle jejího přesvědčení o ustálení zdravotního stavu až v roce 2020). Diskrepanci mezi posudkem MUDr. [příjmení] a odborným vyjádřením MUDr. [příjmení] spatřuje znalkyně ve skutečnosti, že MUDr. [příjmení] neměla možnost žalobkyni osobně vyšetřit a neměla tak dostatek informací k posouzení celého případu. Znalkyně stanovila částku na ztížení společenského uplatnění 1 953 972 Kč, přičemž vyházela z částky 13 650 000 Kč rovnající se absolutnímu vyřazení ze všech sfér společenského zapojení pro rok stabilizace zdravotního stavu tj. 2020 a modifikačního koeficientu 120%.

13. Při ústním jednání konaném dne [datum] učinili účastníci řízení nesporný výpočet ztížení společenského uplatnění na základě ohodnocení učiněné znalkyní [celé jméno znalkyně] v jejím znaleckém posudku, a to ve výši 1 339 377 Kč. Rovněž se ztotožnili se závěry této znalkyně stran hodnocení ztížení společenského uplatnění u jednotlivých domén. Sporná tak mezi nimi nadále zůstala částka 81 958 Kč připadající na bolestné a částka ve výši 264 595 Kč připadající na rozdíl na ohodnocení ztížení společenského uplatnění při výpočtu základní částky 11 801 600 Kč (pakliže by došlo k ustálení zdravotního stavu žalobkyně v roce 2018 podle znaleckého posudku MUDr. [příjmení]) a základní částky 13 650 000 Kč (pakliže by došlo k ustálení zdravotního stavu žalobkyně až v roce 2020 podle znaleckého posudku MUDr. [celé jméno znalkyně]).

14. Na základě provedeného dokazování má soud za prokázaný následující skutkový stav: žalobkyně dne [datum] byla účastna dopravní nehody, při které utrpěla vážná zranění. Viník dopravní nehody byl trestně stíhán pro přečin těžkého ublížení na zdraví z nedbalosti podle § 147 odst. 1, 2 trestního zákoníku, přičemž jeho trestní stíhání bylo podle § 307 odst. 1 trestního řádu podmíněně zastaveno. Osobní vozidlo škůdce značky Volvo S40 [registrační značka] bylo pojištěno z titulu odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla u žalované. Žalobkyně uplatnila svůj nárok na ztížení společenského uplatnění ve výši 2 101 062 Kč a bolestného ve výši 334 597 Kč u žalované, která jí na uvedených nárocích uhradila částku 350 000 Kč – ztížení společenského uplatnění a částku 252 639 Kč – bolestné. V důsledku dopravní nehody má žalobkyně problémy s myšlením, soustředěním, komunikací, mluvením. Špatně snáší stres a krizové situace, je nejistá, má problémy s únavou, bolestmi hlavy a pískáním v uších. Také má problémy s chůzí, je nestabilní, má bolestivé dolní končetiny. Nedělá sportovní aktivity, které dříve činila, má problémy s kontakty s cizími lidmi, poklesla u ní pracovní schopnost – práci špatně zvládá. Znalec [příjmení] [jméno] [příjmení] ztížení společenského uplatnění ohodnotil částkou 2 101 062 Kč resp. 1 910 056 Kč při použití modifikačního koeficientu 120 %. Bolestné za rok 2016 a 2017 znalec ohodnotil částkou ve výši 334 597 Kč. Jako ustálení zdravotního stavu žalobkyně shledal datum [datum]. Znalkyně [příjmení] [jméno] [příjmení] ohodnotila ztížení společenského uplatnění částkou 1 953 972 Kč, při použití modifikačního koeficientu 120% a posouzení o ustálení zdravotního stavu žalobkyně k datu 1 1. 2020.

15. Podle ust. § 6 odst. 1 zák. č. 168/1999 Sb. o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla se pojištění odpovědnosti vztahuje na každou osobu, která je povinna nahradit újmu způsobenou provozem vozidla uvedeného v pojistné smlouvě.

16. Podle ust. § 6 odst. 2 písm. a) zákona, nestanoví-li tento zákon, má pojištěný právo, aby pojistitel za něj uhradil v rozsahu a ve výši podle občanského zákoníku poškozenému způsobenou újmu vzniklou ublížením na zdraví nebo usmrcením.

17. Podle ust. § 2861 odst. 1 o. z. z pojištění odpovědnosti má pojištěný právo, aby za něho pojistitel v případě pojistné události nahradil poškozenému škodu, popřípadě i jinou újmu v rozsahu a ve výši určené zákonem nebo smlouvou, vznikla-li povinnost k náhradě pojištěnému.

18. Podle ust. § 2861 odst. 2 o. z. poškozenému vzniká právo na plnění proti pojistiteli, jen bylo-li to ujednáno, anebo stanoví-li tak jiný zákon.

19. Podle ust. § 2861 odst. 3 o.z. pojištění lze ujednat jen jako pojištění škodové.

20. Podle ustanovení § 2958 o.z. při ublížení na zdraví odčiní škůdce újmu poškozeného peněžitou náhradou, vyvažující plně vytrpěné bolesti a další nemajetkové újmy; vznikla-li poškozením zdraví překážka lepší budoucnosti poškozeného, nahradí mu škůdce i ztížení společenského uplatnění. Nelze-li výši náhrady takto určit, stanoví se podle zásad služnost.

21. Na základě provedeného dokazování a s odkazem na shora citovaná zákonná ustanovení posoudil soud věc po právní stránce následovně: nejprve se soud zabýval žalobkyní požadovaným nárokem na odškodnění bolesti, když mezi účastníky řízení zůstalo sporné toliko odškodnění bolesti v roce 2016 a 2017 v souvislosti s operací ze dne [datum] a ze dne [datum], když žalovaná tvrdila, že žalobkyně by v souvislosti s těmito operacemi, kterým se podrobila, měla být odškodněna pouze jedenkrát. Podle názoru soudu však tento výklad žalované neobstojí. Jelikož stran posouzení, zda žalobkyni náleží odškodnění bolesti pouze jedenkrát nebo dvakrát, jde o posouzení právní, nedoznal názor soudu oproti jeho názoru v prvotnímu rozhodnutí ze dne [datum] (a po jeho zrušení usnesením Městského soudu) žádných změn. Za bolest lze považovat každé tělesné a duševní strádání způsobené škodou na zdraví. Do náhrady za bolest je nutné promítnout jak samotné bolestivé stavy, tak i z části určitá omezení spojená se způsobem léčby. Smyslem náhrady za bolest je odškodnit nejen utrpení tělesného a duševního rázu, nýbrž i některé související průvodní stavy, jako je diskomfort, stres či obtíže spojené s utrpěnou zdravotní újmou, a to v rozsahu, v němž tyto zásahy do osobnostních sfér poškozeného z povahy věci souvisí s bolestí. Překračují-li ovšem další obtíže obvyklou zátěž poškozeného při podrobení se omezení plynoucím z léčby, bude na místě ji již řadit pod jinou nemajetkovou újmu.

22. Jestliže žalobkyně v souvislosti s předmětnou dopravní nehodou prodělala dvě operace a to operaci dne [datum], kdy došlo k revizi ran a osteosyntézy zlomeniny a dne [datum], kdy jí byl odstraněn kovový materiál, je nutné každou z těchto operací z hlediska bolestného odškodnit samostatně, neboť žalobkyně při každé této operaci prožívala diskomfort daný jednak anestezií, jež znalec přiřadil analogicky k lehkému otřesu mozku co do pociťovaných obtíží a jednak intubaci, které znalec co do následku obtíží přiřadil k cizímu tělesu v průdušnici. Žalobkyně těmto nepříjemným pocitům byla vystavena podvakráte, vždy při každé operaci a podle názoru soudu jí tak náleží bolestné za obě prodělané operace a nelze bolestné odškodnit pouze jedenkrát, resp. neodškodnit bolestné již za druhou operaci s argumentací, že již v této souvislosti žalobkyně byla odškodněna. Tento nárok žalobkyně, jež zůstal mezi účastníky řízení ohledně bolestného jako poslední sporný a protože žalovaná nesporovala výpočet bolestného učiněného znalcem [příjmení] [jméno] [příjmení], shledal soud jako opodstatněný. Při stanovení výše bolestného proto vyšel jednak ze znaleckého posudku a jednak ze znalecké výpovědi znalce [příjmení] [jméno] [příjmení], který stanovil bolestné pro žalobkyni pro obě operace (120 bodů á jedna operace).

23. K nároku na ztížení společenského uplatnění soud uvádí, že ztížení společenského uplatnění má vystihovat dopady trvalých zdravotních následků do sféry poškozeného. Náhrada za ztížení společenského uplatnění musí být chápána výlučně jako odčinění nemajetkové újmy spojené s trvalým poškozením zdraví. Má pokrývat útrapy spojení s přetrvávajícím narušením tělesné integrity, ztrátu životních příležitostí a možností, ztrátu schopností, obtíže a nepohodlí spojené s překonáváním zdravotních následků. Jedná se tak o ztrátu příležitosti zapojit se do různých sfér uplatnění v životě, a to trvale, z důvodu přetrvávajících zdravotních omezení. Náhrada za ztížení společenského uplatnění má reparovat následky škody na zdraví, které jsou trvalého rázu a mají prokazatelně nepříznivý vliv na uplatnění poškozeného v životě a ve společnosti, zejména na uspokojení jeho životních a společenských potřeb, včetně výkonu dosavadního povolání nebo přípravy na povolání, dalšího vzdělávání a možnosti uplatnit se v životě rodinném, politickém kulturním a sportovním a to s ohledem na věk poškozeného v době vzniku škody na zdraví. Odškodnění za ztížení společenského uplatnění musí být tedy přiměřené povaze následků a jejich předpokládanému vývoji, a to v rozsahu, v jakém jsou omezeny možnosti poškozeného uplatnit se v životě a ve společnosti.

24. Jak již naznačil soud výše, žalovaná nesporovala bodové ohodnocení ztížení společenského uplatnění žalobkyně stanovené znaleckým posudkem MUDr. [jméno] [příjmení], a to ve výši 1 339 377 Kč. Soud se proto zabýval toliko diskrepancí mezi znaleckým posudkem MUDr. [jméno] [příjmení] a MUDr. [jméno] [příjmení], spočívající v tom, že znalec [příjmení] [příjmení] vycházel z data ustálení zdravotního stavu žalobkyně [datum], tedy z výchozí rámcové částky 11 01 600 Kč a znalkyně [příjmení] [příjmení] z ustálení zdravotního stavu žalobkyně k datu [datum], tedy z výchozí rámcové částky 13 650 000 Kč, tedy související otázkou, kdy došlo k ustálení zdravotního stavu žalobkyně. Soud při zodpovězení této otázky vyšel ze znaleckého posudku MUDr. [jméno] [příjmení] a také z její znalecké výpovědi při ústném jednání. Jednak její znalecký posudek je třeba hodnotit jako znalecký posudek revizní, který přezkoumával i znalecký posudek MUDr. [jméno] [příjmení] a jednak znalkyně osobně vyšetřila žalobkyně později než znalec [příjmení] [příjmení], tj. cca 2 roky po jeho vyšetření. Znalkyně také srozumitelně a logicky odůvodnila, že u poškození nervové soustavy dochází zpravidla k ustálení zdravotního stavu poškozeného po delší dobu, než tomu bývá u poškození jiných částí těla a je tomu tak proto, že nervový systém potřebuje delší čas pro rehabilitaci. Jak znalkyně uvedla, poté, co ji vyšetřila, došlo u žalobkyně od roku 2018 (tedy od vyšetření MUDr. [příjmení]) do roku 2020 k částečnému zlepšení zdravotního stavu, neboť došlo ke zlepšení poruchy kognitivních funkcí, což má za následek menší dosah do jejího běžného života, než tomu bylo dříve. Od počátku roku 2020 do současnosti, tedy po dobu více jak dvou let je však již zdravotní stav žalobkyně neměnný a k jeho zlepšení už podle názoru znalkyně nedojde, právě s ohledem na jeho stagnaci. Znalkyně proto podle názoru soudu přesvědčivě zdůvodnila, z jakého důvodu došlo k ustálení zdravotního stavu žalobkyně až k [datum] a nikoli k [datum] a soud tak tento její závěr považoval za odůvodněný a akceptovatelný i s ohledem na pozdější provedené vyšetření žalobkyně.

25. S odkazem na uvedené proto soud shledal nárok žalobkyně jako zcela opodstatněný a rozhodl, jak je uvedeno ve výroku I. rozsudku, přičemž žalobkyně přiznal na bolestném částku ve výši 81 958 Kč a na ztížení společenského uplatnění částku ve výši 1 603 972 Kč.

26. Výrok o nákladech řízení je odůvodněn ustanovením § 142 odst. 3 o. s. ř. Vzhledem k tomu, že rozhodnutí soudu o výši plnění záviselo na znaleckém posudku, přiznal soud žalobkyni plnou náhradu nákladů řízení.

27. Předmětem řízení bylo zaplacení v záhlavní uvedené částky z titulu náhrady škody na zdraví žalobkyně podle 2958 o. z. Nejvyšší soudu ve svém rozhodnutí ze dne 27. 5. 2021, sp. zn. 25 Cdo 3771/2020, na které žalovaná poukazovala, vyložil, že„ dovolací soud v zájmu sjednocení judikatury ve věci určení tarifní hodnoty pro účely výpočtu odměny advokáta podle vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif), ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ vyhláška č. 177/1996 Sb.“) již v usnesení ze dne 29. 4. 2021, sp. zn. 25 Cdo 2060/2020, dospěl k závěru o správnosti té linie soudních rozhodnutí (např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 27. 2. 2019, sp. zn. 25 Cdo 1901/2018, či rozsudek ze dne 27. 6. 2019, sp. zn. 25 Cdo 4210/2018), podle které ve věcech peněžité náhrady za zásah do práva na soukromý a rodinný život způsobený usmrcením či těžkým poškozením zdraví osoby blízké podle § 2959 o. z. (tj. do osobnostního práva) nelze při stanovení odměny advokáta postupovat podle § 7 ve spojení s § 8 odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb. Tato ustanovení nereflektují povahu řízení o peněžitých náhradách za újmu na přirozených právech člověka, neboť v době započetí úkonu právní služby nelze určit výši plnění, jestliže určení výše náhrady závisí na posouzení soudu podle mnoha kritérií. Na tyto případy je, obdobně jako v případech řízení o zadostiučinění za nemajetkovou újmu způsobenou nesprávným výkonem veřejné moci (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 29. 1. 2014, sp. zn. 30 Cdo 3378/2013, nebo ze dne 26. 5. 2015, sp. zn. 30 Cdo 1791/2015), přiléhavé aplikovat ustanovení § 9 odst. 4 písm. a) vyhlášky č. 177/1996 Sb., jež ostatně podle výslovného znění na věci osobnostních práv, v nichž je navrhována náhrada nemajetkové újmy, dopadá. Tytéž důvody vedou k závěru, že postup podle téhož ustanovení vyhlášky č. 177/1996 Sb. se uplatní i při výpočtu odměny advokáta v řízení o nárocích na náhradu nemajetkové újmy na zdraví podle § 2958 o. z.“ Odměna advokáta se proto v projednávané věci vypočte z paušální tarifní hodnoty 50 000 Kč podle § 9 odst. 4 písm. a) vyhlášky 177/1996 Sb.

28. Náklady řízení představují náklady před soudem I. stupně: mimosmluvní odměna advokáta ve výši 15 500 Kč § 9 odst. 4 písm. a) vyhlášky 177/1996 Sb. (5 úkonů právní služby po 3 100 Kč - převzetí věci, sepsání výzvy k zaplacení, sepsání žaloby a 2x účast u jednání), z náhrady hotových výdajů ve výši 1 500 Kč podle ustanovení § 13 odst. 1, 4 ve spojení s ustanovením § 11 odst. 1 písm. a), d), g), odst. 2 písm. f), h) vyhlášky č. 177/1996 Sb. (5 úkonů právní služby po 300 Kč – převzetí věci, sepsání žaloby, sepsání výzvy k zaplacení a 2x účast u jednání), z náhrady za promeškaný čas ve výši 2 000 Kč podle ust. § 14 odst. 1 písm. a) cit. vyhl. (20 započatých půlhodin á 100 Kč v souvislosti s cestou k jednání konaném dne [datum] a [datum] na trase [obec] – [obec] a zpět), z cestovného ve výši 4 747,80 Kč podle ust. § 1 písm. b), ust. § 4 písm. c) vyhl. č. 358/2019 Sb. (při cestě [obec] – [obec] a zpět tj. 410 km, spotřebě 5,03 l/ 100 km, průměrné ceně motorové nafty 31,80 Kč l a sazbě za použití motorového vozidla 4,20 Kč/km) a daně z přidané hodnoty ve výši 4 987,03 Kč (21%), jíž je právní zástupce žalobkyně plátcem. Náklady řízení před odvolacím soudem: mimosmluvní odměna advokáta ve výši 6 200 Kč podle § 9 odst. 4 písm. a) vyhlášky 177/1996 Sb. (2 úkony právní služby po 3 100 Kč – vyjádření k odvolání a účast na odvolacím jednání), z náhrady hotových výdajů ve výši 600 Kč podle ustanovení § 13 odst. 1, 4 ve spojení s ustanovením § 11 odst. 1 písm. g), k) vyhlášky č. 177/1996 Sb. (2 úkony právní služby po 300 Kč – vyjádření k odvolání a účast u odvolacího jednání), náhrady za promeškaný čas ve výši 1 000 Kč podle ust. § 14 odst. 1 písm. a) cit. vyhl. (10 započatých půlhodin á 100 Kč v souvislosti s cestou k jednání u odvolacího soudu dne [datum] na trase [obec] – [obec] a zpět), z cestovného ve výši 2 361,60 Kč podle ust. § 1 písm. b), ust. § 4 písm. c) vyhl. č. 589/2020 Sb. (při cestě [obec] – [obec] a zpět tj. 410 km, spotřebě 5,03 l/ 100 km, průměrné ceně motorové nafty 27,20 Kč l a sazbě za použití motorového vozidla 4,40 Kč/km) a daně z přidané hodnoty ve výši 2 133,93 Kč (21%). Náklady řízení před soudem I. stupně po zrušení jeho rozhodnutí odvolacím soudem: mimosmluvní odměna advokáta ve výši 3 100 Kč podle § 9 odst. 4 písm. a) vyhlášky 177/1996 Sb. (1 úkon právní služby po 3 100 Kč – účast na jednání dne [datum]), z náhrady hotových výdajů ve výši 300 Kč podle ustanovení § 13 odst. 1, 4 ve spojení s ustanovením § 11 odst. 1 písm. g) vyhlášky č. 177/1996 Sb. (1 úkon právní služby po 300 Kč – účast na jednání), náhrady za promeškaný čas ve výši 1 000 Kč podle ust. § 14 odst. 1 písm. a) cit. vyhl. (10 započatých půlhodin á 100 Kč v souvislosti s cestou k jednání dne [datum] na trase [obec] – [obec] a zpět), z cestovného ve výši 3 104,97 Kč podle ust. § 1 písm. b), ust. § 4 písm. c) vyhl. č. 511/2021 Sb. (při cestě [obec] – [obec] a zpět tj. 410 km, spotřebě 6,1 l/ 100 km, průměrné ceně motorové nafty 47,10 Kč l a sazbě za použití motorového vozidla 4,70 Kč/km) a daně z přidané hodnoty ve výši 1 576,04 Kč (21%).

29. Výrok III. o nákladech řízení ve vztahu ke státu odpovídá ustanovení § 148 odst. 1 o. s. ř., podle něhož stát má podle výsledku řízení proti účastníkům právo na náhradu nákladů řízení, které platil, pokud u nich nejsou předpoklady pro osvobození od soudních poplatků. Vzhledem k tomu, že byla žalobkyně ve sporu plně úspěšná, jdou tyto náklady řízení k tíži strany žalované. Jelikož soud v době rozhodování výši těchto nákladů neznal, rozhodl toliko o jejich základu podle ustanovení § 155 o. s. ř. Jejich výše bude určena samostatným usnesením.

30. Výrok IV. je odůvodněn ustanovením § 2 odst. 3 zákona č. 549/1991 Sb. o soudních poplatcích, podle něhož je-li navrhovatel v řízení od poplatku osvobozen a soud jeho návrhu vyhověl, zaplatí podle výsledku řízení poplatek nebo jeho odpovídající část žalovaný, nemá-li proti navrhovateli právo na náhradu nákladů řízení nebo není-li též od poplatku osvobozen. Jelikož žalobkyně byla v řízení úspěšná (a má vůči žalované právo na náhradu nákladů řízení) a současně je osvobozena od soudních poplatků v souladu s ust. § 11 odst. 2 písm. d) zák. o soudních poplatcích, přináleží tato povinnost v souladu s citovaným ustanovením žalované. O této povinnosti soud rozhodl rozhodnutím, jímž se řízení končí podle ustanovení § 4 odst. 1 písm. j) zákona o soudních poplatcích. Výše poplatku za návrh na zahájení řízení činí 84 912 Kč a odpovídá položce 1 odst. 1 písm. b) sazebníku poplatků (tj. 84 297 z přiznané částky a 615 Kč ze zpětvzaté částky pro plnění žalované po podání žaloby).

31. Výrokem VI. rozsudku soud vrátil žalobkyni zaplacenou zálohu na důkaz znaleckým posudkem, neboť tato bylo v řízení zcela úspěšná.

Poučení